Digitální zemědělství: tradiční obor, moderní technologie

20. 2. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Sucho ničí půdu, té navíc stále více zabírají sklady a nákupní centra. Co s tím? Startupy nabízejí řešení.

Při pohledu na oblohu neměli loni zemědělci v Česku příliš důvodů k radosti. Rozpálené slunce a minimum mraků přinášející potřebné srážky. Tak vypadalo počasí po velkou část roku 2018.

Duben a květen byly nejteplejší za posledních 58 let, červen pátý nejteplejší. Koncem srpna bylo suchem postiženo 94 procent území Česka. Ani na podzim se situace příliš nezměnila. Loňský listopad byl druhým nejsušším v historii meteorologického měření, když v Česku spadlo v průměru 18 milimetrů srážek. Horší byl pouze listopad roku 2011, kdy průměrný úhrn činil jeden milimetr. V některých oblastech i v prosinci pokračují problémy s nedostatkem pitné vody.

Navíc nešlo jen o jeden srážkově „nepovedený“ rok. Česko zažilo již pět suchých let po sobě. Podle Českého hydrometeorologického ústavu chybí v zemi od ledna 2015 do září 2018 proti dlouhodobému průměru přes 500 milimetrů srážek, někde dokonce až 700 milimetrů.

Drony změří sucho

Začíná být stále jasnější, že se současnými postupy budou mít zemědělci stále větší problémy. Odvětví mohou zachránit dvě cesty. První je návrat k osvědčeným postupům hospodaření, které zajistily oboru udržitelnost po stovky a tisíce let. Tedy menší rozlohy polí, kde se pěstuje jedna plodina, méně chemických hnojiv a postřiků a více stromů a zelených pásů mezi lány. A lehčí technika, která nebude půdu tolik pěchovat. To vše by mělo pomoci lépe zadržet vodu v krajině.

Druhou cestou, která může první lék doplnit, jsou pak moderní technologie. Inovativní použití termovizních systémů pro měření sucha vyvinula nedávno česká společnost Workswell. „Cílem našeho systému je měření skutečného zasažení rostlin suchem,“ zdůrazňuje Jan Sova, jeden ze zakladatelů startupu.

„Sucho, kterému je vystavena vegetace na daném místě, se může významně lišit od meteorologického, hydrologického a socioekonomického sucha. Mluvíme tady totiž o takzvaném zemědělském suchu, a to ještě musíme posuzovat v návaznosti na charakter krajiny a typ vegetace,“ dodává Jan Sova.

Zařízení podle něj není samospásné. „Samo o sobě vrátit vodu do krajiny neumí. Je to užitečný nástroj profesionála, ale profesionála nenahrazuje,“ navazuje Jan Sova. Kromě samotné technologie museli vyvinout také metodiku, protože v praxi je tento přístup nový. Loni se společnost se svým systémem umístila mezi finalisty osmého ročníku soutěže Vizionáři pořádané sdružením CzechInno.

„Cílem našeho systému je měření skutečného zasažení rostlin suchem.“ Jan Sova, Workswell

Nadějný startup pomáhá s monitorováním jednoho z největších problémů současnosti – nedostatku srážek v zemědělství. Ohrožuje ho především přebujelá a nepřehledná byrokracie českého podnikatelského prostředí.

Za technologickou firmou stojí skupina spolužáků ČVUT, která se rozhodla využít znalostí získaných studiem při komerčním využití technologie takzvaného strojového vidění. Nejdříve se zaměřili na kontrolní využití termokamer v průmyslu. Součástky prověřené jejich systémy jsou například v automobilech BMW, Škoda, Renault nebo Kia, mezi zákazníky firmy patří také společnosti ČEZ, RWE, Bosch, Honeywell, Tesco, Kofola, IKEA, Net4Gas a stovky různých menších, středních i velkých firem.

Později přidala využití termokamer také pro zemědělství a nyní svoji technologii poskytuje firmám, které se specializují na letecké snímkování s pomocí dronů, ale i větším zemědělským podnikům, kterým se investice do vlastního zařízení vyplatí. Mohou ji využívat také ekologické, výzkumné nebo státní organizace, které se pohybují v oboru krajinotvorby, hydrologie a pěstitelství.

Převážná většina firemní produkce směřuje do zahraničí. „Český trh je obecně pro naše produkty příliš malý. V zahraničí máme přibližně 25 partnerů a prostřednictvím nich realizujeme své prodeje,“ popisuje Jan Sova zaměření firmy s pětadvaceti zaměstnanci a obratem okolo 65 milionů.

Farmaření ve městě

Další cestu, jak se vypořádat s úbytkem zemědělské půdy, loni představil český startup Herba Fabrica. První pražská softwarově řízená městská farma využívá pro pěstování zeleniny a dalších plodin moderní hydroponické postupy a zároveň „zabydluje“ jinak nevyužité industriální prostory.

Rostliny je tímto způsobem možné pěstovat v patrech nad sebou, díky tomu může dobře cirkulovat voda a živný roztok, ve kterém rostliny žijí. U zrodu hi-tech projektu z oblasti zemědělství stáli v září roku 2018 studenti České zemědělské univerzity a ČVUT Karolína Pumprová, Michal Bílek a Matyáš Smutný. S pěstováním začali v holešovickém Vnitroblocku, multifunkčním prostoru zaměřeném na současnou kulturu a životní styl.

„Zemědělství je důležité odvětví, kterému se v České republice dle mého názoru nevěnuje dostatek pozornosti. Jako absolvent České zemědělské univerzity cítím poslání se tomuto oboru v praxi věnovat. Hlavním důvodem je samozřejmě nadšení a to, že nás pěstování baví a naplňuje,“ vysvětluje Karolína Pumprová, proč se do projektu pustila.

Klíčové je pro projekt propojení s moderními technologiemi. „Jedná se o nový pohled na staré téma. To mě okamžitě zaujalo. Navíc v dnešním světě, kdy většina práce probíhá na počítači, digitálně, pro mě bylo pěstování mikrobylinek, kdy před očima každý den vidíte rozdíl, okouzlující,“ doplňuje Michal Bílek.

Život v mrtvých halách

Zajištění přístupu k čerstvé produkci je jen jedním z rozměrů projektu. Dalším je vrátit život opuštěným částem města. „Pěstování rostlin v prostorech městských opuštěných budov je řešení, kdy chátrající nebo nevyužitá místa slouží k výrobě potravin. Potraviny necestují přes půl Evropy, víte, jak jsou staré a znáte jejich původ od semínka až po sklizeň,“ popisuje Karolína Pumprová.

„Pěstování rostlin v prostorech městských opuštěných budov je řešení, kdy chátrající nebo nevyužitá místa slouží k výrobě potravin.“ Karolína Pumprová, Herba Fabrica

Dalším přínosem projektu je omezení množství chemie k pěstování zeleniny. Vertikální městské zemědělství totiž v uzavřených prostorách nemusí na rozdíl od běžné produkce na polích používat postřiky proti škodlivému hmyzu. Do budoucna se navíc obejde zcela bez chemie. „Existuje takzvaná bioponie, kdy se místo klasických chemických hnojiv v hydroponii využívají organická, která se získávají například při kompostování. Tato metoda je nicméně vývojově v začátcích a zatím není spolehlivá, proto se běžně nepoužívá. Je jen otázka času, kdy bioponie nahradí hydroponii,“ uzavírá Karolína Pumprová.

V říjnu loňského roku se Herba Fabrica stala vítězem 7. ročníku programu Social Impact Award, akceleračního a vzdělávacího programu v oblasti společensky prospěšného podnikání.

Neradostná bilance

Ministerstvo zemědělství odhadlo loňské škody způsobené suchem až na 11 miliard korun. Podobně na tom byli farmáři také v dalších zemích střední a západní Evropy. V Německu dosáhly škody 17 miliard korun, v Polsku byly podobné jako u nás.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek