Drony nad Amerikou. Představí se i Češi



Nástup dronů bývá v médiích nejčastěji spojován s futuristickými vizemi bezpilotních aerotaxi. Ve skutečnosti jsou tyto služby ještě velmi vzdálené realitě, a to z technických, bezpečnostních, ale též legislativních důvodů. Je však řada méně viditelných sektorů, kde již nástup dronů probíhá poměrně razantně.

Podobně jako internet i dron (Unmanned Aerial Vehicle – UAV) má své kořeny v americkém armádním výzkumu a dodnes patří vojenské nasazení mezi jedno z prioritních a též nejviditelnějších užití této technologie. Nicméně za poslední dvě dekády se drony začínají prosazovat i v civilním a komerčním životě. V uplynulých pěti letech nabral tento nástup ještě vyšší obrátky a postupně tak vzniká zajímavý trh, který se nevyplácí ignorovat.

Na americkém nebi již dnes létá přes 1,4 milionu registrovaných dronů – každý stroj o hmotnosti nad 250 gramů / 0,5 libry se dnes již musí zapsat u Federal Aviation Administration. Počet vydaných „pilotních licencí“ pro komerční operátory dronů přesáhl 115 tisíc. Proto není žádným překvapením, že dnes ve Spojených státech tento obor zaujal více než 300 firem – od velkých hráčů v letectví, jako je General Electric, přes logistické firmy typu Amazon či přepravní jako Uber, až po startupy v Silicon Valley.

V rozmezí let 2012–2017 trh s drony a službami ve Státech vzrostl ze 40 milionů dolarů na 1 miliardu dolarů. Analytická firma McKinsey očekává, že v roce 2026 by drony v USA mohly generovat trh o velikosti 46 miliard dolarů.

Zpráva Association for Unmanned Vehicle Systems International identifikuje nejčastější obory, kde jsou v současnosti drony v USA používány. Přeprava osob nebo doručování zboží zde zatím nefigurují – drony jsou dnes nejčastěji využívány pro letecké snímkování a mapování, bezpečnostní monitoring či asistence záchranným systémům při přírodních katastrofách. Průměrná nosnost civilních dronů dosahuje 5 kg, což postačuje na základní set senzorů či kamer.

Průměrná cena komerčně využitelného dronu postupně roste s tím, jak umožňuje integraci více senzorů a v roce 2019 poprvé přesáhla úrovně 2000 dolarů. Téměř 50 % civilních dronů vydrží ve vzduchu méně než 60 minut – což souvisí s faktem, že téměř 65 % dronů je poháněno elektřinou s omezenou kapacitou baterie. V současnosti méně než 10 % civilních dronů má integrovány systémy, které by umožnily plně autonomní lety.

Při bližším pohledu se ukazuje, že trh s drony se již začíná poměrně fragmentovat podle konkrétního účelu stroje – například drony pro užití v zemědělství jsou spíše menší, pomalejší, zato s delší výdrží a schopností udržet se ve vzduchu i při silném větru. Naopak drony používané hasiči či policií jsou zpravidla větší (přes 50 cm), rychlejší a s větší nosností, i když na úkor doby letu.

Čekání na legislativu

Rozvoj světa dronů přitom podporuje stále výkonnější hardware. Podobně jako v případě jiných disruptních technologií zatím i v USA zaostává legislativa za technickými schopnostmi, ale také zde se po řadě pilotních projektů otevírá odborná diskuze o dalším vývoji. Administrativa i byznys se shodují v tom, že plné využití dronů do budoucna umožní pouze takový regulatorní rámec, který dovolí autonomní lety bez nutnosti vizuálního kontaktu „pilota“ (Beyond Line of Sight). K tomu je samozřejmě třeba dopracovat velké množství důležitých střípků do mozaiky – od jednoznačné identifikace každého dronu (tzv. Remote ID) přes ochranu osobních údajů po fyzickou bezpečnost, především nad zalidněnými plochami, nastavení optimálních letových výšek či vytvoření infrastruktury pro bezpečnost letového provozu dronů.

V USA je přitom třeba počítat s tím, že řada pravomocí v této oblasti je sdílená mezi federálními úřady, vládami jednotlivých států, ale též municipalitami. Začíná však být patrné uvědomění, že drony budou „Next Big Thing“, na kterou je třeba se připravit a vytvořit rozumný kompromis mezi bezpečností a účelností, který podpoří další rozvoj inovací.

Nástup umělé inteligence

Plný potenciál dronů bude patrný, až postoupí možnosti jejich integrace s jinými smart technologiemi a pak zejména automatizace ve smyslu autonomních operací za využití umělé inteligence a současného rozvoje kapacit na zpracování velkého množství vizuálních či jiných dat.

V oblasti hardwaru dronů panuje v USA velký tlak a je zřejmý i určitý technologický náskok čínských výrobců. Shoda je však v tom, že do budoucna vznikne nejvíce příležitostí v oblasti senzorů, a především softwaru i souvisejících služeb – počínaje programy pro autonomní lety na bázi strojového učení, přes integraci dronů do ekosystému firem, po sběr a analýzu dat, které budou drony generovat ze svých senzorů.

I u dronů totiž bude platit, že data jsou surovinou 21. století – drony umožní efektivněji a rychleji získávat nové informace a senzorické údaje. Tím to však nekončí, skutečný „game-changer“ přichází v následující fázi – tím nejcennějším a nejziskovějším bude jejich následná analýza a zpracování, především v sektorech jako zemědělství, stavebnictví, pojišťovnictví, těžební průmysl, bezpečnost a správa infrastruktury.

Prezentace českých firem

Příležitosti pro české firmy, které zajímá trh s drony v USA, prověří i projekt ekonomické diplomacie, připravený Generálním konzulátem ČR v Los Angeles a pobočkou CzechInvestu v San Francisku.

Záměrem projektu je představit české UAV technologie na veletrhu Commercial UAV Americas v Las Vegas ve dnech 28.–30. října 2019, na který naváže menší roadshow v Kalifornii. Účastníci budou mít příležitost nejenom se představit na jednom z největších odborných veletrhů pro drony v USA, ale také na sérii mítinků v Las Vegas i San Diegu potkat potenciální partnery a seznámit se blíže s ekosystémem dronů ve Spojených státech.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Los Angeles (Spojené státy americké). Autor: Marino Radačič, ekonomický diplomat.