Evropský obranný fond dává šanci na zapojení více malých středních podniků

18. 12. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Evropský obranný fond chce přispět k posílení technologické soběstačnosti členských států EU v oblasti obrany. Nabízí jim spolufinancování klíčových výzkumných a vývojových projektů ve strategických oblastech, které definuje sama unie.

Od vypuknutí krize na Ukrajině v roce 2014 se na úrovni Evropské unie začalo živě hovořit o stagnaci evropských investic do obranného výzkumu a vývoje a o potřebě Evropy věnovat větší pozornost budování vlastních obranných kapacit.

Svou roli sehrála také kritická slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o nutnosti změny dosavadního stavu, kdy většinu obranných výdajů táhly téměř výlučně Spojené státy, zatímco valná část Evropy obranné rozpočty dlouhodobě škrtala, místo aby je navyšovala. Přílišné spoléhání se na kapacity USA jakožto vojenské velmoci se tak začalo jevit jako poměrně riskantní.

Hlavní organizací pro zajišťování bezpečnosti a obrany v Evropě je Severoatlantická aliance (NATO), jejíž kapacity vycházejí ze značné části z možností členských států EU. Tyto kapacity, v důsledku zmíněných škrtů a odsouvání obranných investic a výdajů na vedlejší kolej, jsou však v mnoha případech na žalostně špatné úrovni.

Potřebu větší zodpovědnosti unie za zajišťování obrany svého teritoria a zájmů zohlednila Globální strategie EU, představená v roce 2016 Vysokou představitelkou pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicou Mogheriniovou. Evropský obranný fond (EDF), jakožto jedna ze součástí takzvané Evropského obranného akčního plánu (EDAP), se poprvé objevil – ve stádiu návrhu publikovaném předsedou Evropské komise Jean-Claude Junckerem – rovněž v roce 2016.

Posilovat a spořit

Do té doby evropské fondy prakticky neumožňovaly financovat ryze obranné výzkumné a vývojové projekty. EDF by měl tuto situaci výrazně změnit. Má za cíl přispět k posilování technologické soběstačnosti členských států EU v oblasti obrany tím, že nabízí možnost kofinancování výzkumných a vývojových projektů zaměřených na klíčové technologické oblasti.

Tyto oblasti jsou definovány v Plánu rozvoje schopností (CDP). Patří sem vesměs oblasti, kde evropská obranně-průmyslová základna neposkytuje dostatečné kapacity, anebo tyto kapacity nejsou na požadované úrovni. Druhý význam EDF tkví ve snaze více spojovat společné úsilí v obranném výzkumu, vývoji i akvizicích, a to slučováním do společných projektů. Ty by snížily duplicity napříč unií a zefektivnily vynakládání finančních prostředků.

V březnu 2017 byla zahájena výzva k podávání projektů do první součásti EDF. Jde o okno výzkumu, které aktuálně představuje Přípravná akce obranného výzkumu (Preliminary Action on Defence Action – PADR). Navazuje na předchozí pilotní projekty, na léta 2017 a 2018 se souhrnným rozpočtem ve výši 65 milionů eur.

Celkový rozpočet od roku 2017 do roku 2019 byl poté stanoven na 90 milionů EUR. Do vybraných projektů PADR se bohužel české záměry v prvním ani druhém kole neprobojovaly. Na program PADR od roku 2021 naváže další fáze podpory obranného výzkumu, která bude sloučena pod jednotnou strukturou nařízení nástroje EDF.

Okno schopností EDF bude pro roky 2019 a 2020 uváděno do praxe v podobě Programu rozvoje evropského obranného průmyslu (European Defence Industry Development Plan – EDIDP), pro který je alokováno 500 milionů eur. Je to program, vycházející z vytyčení klíčových schopností pro obranyschopnost EU. Jinými slovy, zabývá se oblastmi, v nichž EU zaostává, nebo kde je vzhledem k trendům v zajišťování obrany žádoucí rozvoj těchto oborů.

EDIDP definuje produkty a technologie, které se ke zmíněným schopnostem váží. Na základě této specifikace se budou hodnotit podané projekty minimálně trojice členských států unie s ohledem na jejich unikátnost, přínos pro co nejširší spektrum zemí, míru zapojení malých a středních podniků či na deklarovanou ochotu účastníků daný produkt pořídit.

Soutěž o granty

Vybrané vítězné projekty mají nárok na určitou míru prostředků alokovaných pro EDIDP, zbývající náklady musí uhradit zapojené členské státy, respektive členové jimi vytvořeného konsorcia. Záměry, které zároveň spadají pod Stálou strukturovanou spolupráci (PESCO), mají nárok na 10procentní bonus financování z EDF.

Implementace EDIDP bude prováděna tak, že po předložení nabídek na jaře 2019 se uskuteční pravděpodobně v létě jejich hodnocení nezávislými experty. Ti vyhotoví seznam nejlepších kandidátů pro přípravu grantových dohod.

Na rozdíl od ostatních unijních programů přijde následně ke slovu programový výbor, který tuto soupisku posoudí a bude ji schvalovat hlasováním kvalifikovanou většinou. Jakmile se podaří dospět k rozhodnutí, Evropská komise ho formálně odsouhlasí a přistoupí na konci roku 2019 k přípravě grantových dohod pro vítězné projekty EDIDP.

Součástí okna schopností má být také podpora akvizičního procesu ze strany EU. Evropská komise připravuje sadu nástrojů, kterými by umožnila podpořit často velmi finančně náročné osvojování si obranných technologií ze strany jednotlivých členských zemí. Tato sada má zahrnovat rozličnou škálu půjček a úvěrů k úspěšnému překlenutí akviziční fáze kooperativních vyzbrojovacích projektů.

Pro období 2021 až 2027 se připravuje znění nařízení o EDF, které v sobě spojuje obě dosavadní okna – výzkumu a schopností. Konečnou podobu nařízení o EDF pro roky 2021 až 2027 budou schvalovat zřejmě na začátku roku 2019 Komise, Rada EU a Evropský parlament.

Objem financí pro toto období oproti stávajícímu programu EDIDP a PADR značně naroste. Jeho celková výše má dosáhnout hodnoty 13 miliard eur. Z toho má jít 4,1 miliardy eur na výzkum a 8,9 miliardy na rozvoj schopností. Až pět procent z celkového rozpočtu EDF pro roky 2021 až 2027 (650 milionů eur) bude přiděleno na používání přelomových obranných technologií.

Důraz na SME

Součástí nového konceptu je podpora malých a středních podniků. Důvodem je skutečnost, že malé a střední firmy, začínající podniky a společnosti se střední kapitalizací jsou jádrem odvětví obrany ve většině členských států unie.

Malé a střední podniky často nabízejí zboží nebo služby dvojího užití. Mimo uplatnění v obraně jsou často vhodné pro celou řadu odvětví, jako je energetika, telekomunikace a ICT, automobilový, letecký nebo chemický průmysl. Evropský obranný akční plán zahrnuje širokou škálu opatření, která těmto společnostem pomohou modernizovat, inovovat a v neposlední řadě přizpůsobit své průmyslové kapacity a růst současným a budoucím trendům. Zároveň se může zvýšit jejich konkurenceschopnost.

Mezi tato opatření spadá třeba financování projektů s obranným zaměřením od Evropské investiční banky (EIB), nástrojem je Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME). Další možností, kterou Evropská komise propaguje mezi členskými státy, je využívání strukturálních a investičních fondů (ESIF) pro projekty dvojího užití. Ty mohou opět poskytnout malým a středním podnikům často klíčové finanční prostředky na zmíněné záměry.

Evropský obranný akční plán je významným krokem, jak rozvinout evropskou obranně-průmyslovou základnu a přispět k budování obranyschopnosti unie. Zvolenou cestou je podpora společných projektů členských států v oblasti výzkumu, vývoje a akvizic vojenského materiálu.

Tyto nově získané technologie vylepší akceschopnost Severoatlantické aliance, která zůstává primárním garantem zajišťování obrany Evropy jako takové. Mělo by být v zájmu samotných zemí unie, aby samy navyšovaly národní finanční prostředky na výzkum a vývoj na národní úrovni. Tím se současně přihlásí k zodpovědnosti za budování obranyschopnosti celé Evropské unie.

Další informace:

Převzato z podkladů PR servisu ČTK PROTEXT.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek