Export do Číny zůstává výzvou



Česká republika se letos podruhé účastní China International Import Expo v Šanghaji, nicméně poprvé v roli partnerské země. V čem je posun a nakolik je tato role pro českou účast zavazující?
Minulý ročník veletrhu China International Import Expo (CIIE) byl zahájen za přítomnosti dvacítky hlav států, mezi nimiž nechyběl ani čínský prezident Si Ťin-pching a český prezident Miloš Zeman. Viditelná přítomnost na této akci přináší podnikatelům bonusové body, které mohou sehrát významnou roli v klíčových momentech při navazování vztahů s čínskými partnery.

Právě tento faktor otevírání dveří na čínský trh jsme brali v potaz na Ministerstvu průmyslu a obchodu, když jsme se jako gestor české účasti rozhodli získat pro ČR status partnerské země a vytvořit pro české podniky možnost prezentace. Status Guest Country of Honour je významný i z důvodu, že byl celkově udělen pouze patnácti zemím, z Evropy vedle České republiky ještě Francii, Itálii a Řecku.

Vy se tohoto veletrhu účastníte, s čím a s kým do Číny jedete?
V rámci české účasti chystáme dvě expozice, jednu v národní části a jednu v komerční části výstavy. Národní expozici realizujeme na 256 m² pod novým konceptem „Czech Republic – The Country For The Future“ s důrazem na inovativní řešení a unikátní technologie. Představí se v ní 13 firem z automobilového a leteckého průmyslu, biotechnologií a nanotechnologií, optiky, laserů či strojírenství.

Národní expozice také představí republiku v oblastech cestovního ruchu, zemědělství a potravin a vzdělávání. Komerční expozici realizujeme na 120 m² v hale Quality Life. V expozici se představí 14 společností z oblasti sklářství a designu. Českou delegaci vede předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Kromě zástupců dalších státních institucí je součástí delegace i podnikatelský doprovod, který organizuje Svaz průmyslu a dopravy.

Obchodní výměna ČR s Čínou sice postupně stoupá, nicméně negativní saldo – v poměru dovozu a vývozu – zůstává pořád velmi výrazné. Kde vidíte rezervy a příležitosti, které by měli čeští exportéři využít?
Pasivní obchodní bilanci s Čínou má naprostá většina zemí Evropské unie, my ji máme ale 10krát menší. Po započtení reexportů se naše pozice zlepší, ale není to dobré. Export do Číny tak zůstává výzvou. Za posledních pět let se český vývoz do Číny zvyšoval a loni zaznamenal meziroční nárůst sedmi procent. Naším cílem je negativní obchodní bilanci měnit podporou českých podniků, včetně malých a středních firem, a to i do dalších oblastí a provincií Číny, které procházejí procesem industrializace. 

V národní expozici na China International Import Expo v Šanghaji se představí například společnosti Meopta, Nafigate Corporation, Škoda Auto, Tescan, Preciosa, Ton či Petrof. Chybět nebudou ani ochutnávky typických českých značek jako je Budějovický Budvar, Becherovka, Bohemia sekt, Marlenka či Hořické trubičky. Služby na jednom místě nabídnou MPO, CzechTrade, CzechTourism, Ústecký kraj, Dům zahraniční spolupráce a CzechInvest.

Co jsou exportní jistoty a naopak kde se rýsují nové trendy? 
Hlavní postavení v českém vývozu do Číny dlouhodobě zaujímají stroje a dopravní prostředky, které tvoří více než šedesát procent přímého exportu. Dále se do Číny vyváží průmyslové a spotřební zboží, zejména součásti motorových vozidel, čerpadla, rozvaděče, telefonní přístroje, elektrické obvody, hračky, kočárky či pneumatiky. Čína je jedním z nejrychleji rostoucích trhů pro letecký průmysl. Uplatnění proto najdou nejen firmy z oblasti výstavby a rekonstrukce letišť, ale i radarové systémy, dodávky letadel a výcviku personálu.

I přes postupné snižování spotřeby uhlí je stále potenciál v těžebním a důlním průmyslu, kde čínská vláda podporuje rozvoj především hlubinné těžby. Nelze opomenout ani energetický průmysl, Čína je největším spotřebitelem solární energie na světě a současně plánuje rozvíjet svou jadernou energetiku.

Nakolik může být podnikatelům v tomto „pročínském“ směru nápomocno Ministerstvo průmyslu a obchodu?
Významnou podporu podnikatelům představují oficiální a specializované účasti českých firem na výstavách a veletrzích, které pořádá Ministerstvo průmyslu a agentura CzechTrade. Veletrh CIIE je jenom jedním z takových příkladů. Rozšiřujeme také zahraniční zastupitelskou síť o novou kancelář CzechTrade v Guangzhou a i touto cestou podporujeme působení českých podnikatelů v Číně a pořádáme obchodní mise.

S kým podporu z resortu koordinujete, kdo jsou vaši partneři v těchto aktivitách?
Přirozeným partnerem je pro nás agentura CzechTrade. V řadě činností jsme v kontaktu s dalšími ministerstvy a úzce spolupracujeme s Ministerstvem zahraničních věcí, s velvyslanectvím v Pekingu a s generálními konzuláty v dalších čínských městech. Nezastupitelnou roli rovněž zastávají Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a další podnikatelská sdružení a asociace.

Existuje rovněž Plán bilaterální ekonomické spolupráce mezi ČR a Čínou s řadou vytipovaných hospodářských oblastí, kde je vzájemná spolupráce perspektivní. Partnerem v tomto ohledu je i čínská Národní komise pro rozvoj a reformu (NDRC), se kterou MPO spravuje Listinu investičních, průmyslových a obchodních projektů v rámci iniciativy Nové hedvábné stezky. V neposlední řadě je partnerem i čínské Ministerstvo obchodu (MOFCOM), se kterým MPO pořádá zasedání Smíšeného ekonomického výboru. V pořadí již 11. zasedání se konalo v říjnu 2019 v Praze.

A obráceně, jaký je postoj k čínskými investicím v Česku? Převažuje vstřícnost, nebo byznysový pragmatismus?
Investice obecně po navázání strategického partnerství narostly, a přestože česká ekonomika prochází obdobím bezprecedentně nízké úrovně nezaměstnanosti, zájem čínských investorů v posledních letech roste. Z pohledu agentury CzechInvest byla Čína v roce 2018 v oblasti přímých zahraničních investic významným investorem z hlediska výše investice a počtu vytvořených nových pracovních míst. Zatímco v letech 1993–2017 dosáhla výše investice 6,67 miliardy korun, jen v roce 2018 je nárůst 3,7 miliardy korun.

Kde vidíte možnosti české ekonomiky vůči Číně v horizontu několika let?
Možnosti české ekonomiky se nachází zejména ve spojení průmyslových tradic, výzkumného zázemí a podnikatelských dovedností. Také z těchto důvodů byla vytvořena Inovační strategie, jejímž cílem je toto propojení podporovat. Chceme z České republiky vytvořit zemi, která se stane symbolem znalostí a pokročilých technologií schopných uspět i na těch nejnáročnějších světových trzích.

Má smysl dávat si kvantitativní cíle, třeba právě v souvislosti se snižováním salda, nebo razíte jiné priority?
Hlavním hybatelem zahraničního obchodu České republiky jsou podnikatelé a soukromá sféra. Tohle platí jak ve vztahu k Číně, tak i na obecné úrovni. Prioritou MPO je proto vytvářet co nejlepší podmínky pro české podnikatele doma i v zahraničí. I z toho důvodu jsme přijali Inovační strategii a připravujeme Hospodářskou strategii České republiky. Ve vztahu k Číně se na bilaterální i multilaterální úrovni, v rámci EU či WTO, snažíme o vytvoření spravedlivého prostředí a rovných podmínek pro podnikatele.