Firmy komplikují Češkám po mateřské návrat do práce

Flexibilní pracovní doba, práce z domova či zkrácené úvazky usnadňují ženám po rodičovské dovolené návrat do práce. České firmy je ale využívají málo.

To, že nemohou pracovat z domova či na zkrácené úvazky, je pro 71 procent matek zásadní překážkou k návratu do zaměstnání. Ukázal to průzkum platformy Byznys pro společnost.

„V současnosti představují matky pro zaměstnavatele spíše nevyužívaný potenciál,“ říká předsedkyně Byznys pro společnost Pavlína Kalousová.

Částečné úvazky neposkytuje matkám 30 procent dotázaných firem. Téměř dvě pětiny zaměstnavatelů jim pak neumožňují práci z domova.

Česko je zemí, která se pyšní nejmenším počtem lidí bez práce v EU. Na druhou stranu je zde ale nejvyšší procento nezaměstnaných matek dětí do šesti let. Zatímco celková nezaměstnanost klesla na rekordních pět procent, mezi matkami malých dětí nepracuje až 40 procent žen.

„Stát by se měl zaměřit především na vzdělané ženy, které se chtějí po porodu vrátit co nejdříve. K tomu je ale nutné mít flexibilní trh práce. V tomto směru výrazně pokulháváme za zeměmi jako Nizozemsko, Německo či Británie,“ potvrzuje proděkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a odborník na sociální politiku Vojtěch Krebs.

Příspěvky a mateřská demotivují

„Místo demotivujících dávek by spíše pomohlo daňové zvýhodnění rodičů s dětmi a například také zkrácení doby, po kterou je vyplácen rodičovský příspěvek,“ dodává Krebs.

V sociální politice vláda jen stěží dohání vlak, který nám dávno ujel. Zmíněný rodičovský příspěvek, který se v Česku vyplácí až po dobu 4 let, ženy od návratu do práce spíše odrazuje. Stejné je to u poměrně dlouhé rodičovské dovolené, jíž navíc v konzervativním Česku využívá jen minimum mužů.

Na rozdíl od 70. let minulého století, kdy bylo v Československu umístěno v jeslích téměř čtvrtina dětí do čtyř let, nyní podobnou výhodu postrádáme.  Aktuálně není v jeslích ani procento potomků českých matek a otců.

To se snaží napravit ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) projektem takzvaných mikrojeslí, které nabízejí pravidelnou profesionální péči o děti od šesti měsíců do čtyř let v kolektivu maximálně čtyř dětí. Zatím jich v ČR funguje asi sedm desítek. Pomalu přibývá také takzvaných dětských skupin a soukromých školek. „Cesta k nápravě není jednoduchá, stále jde o běh na dlouhou trať,“ připouští Martina Štěpánková Štýbrová z MPSV ČR.

Stát se v posledních letech snaží motivovat rodiče také daňovými bonusy. Zvyšuje daňové zvýhodnění na děti a zavedl i takzvané školkovné, kdy si rodič může ročně odečíst z daní částku, jíž platí za umístění dítěte do mateřské školy – a to až do výše měsíční minimální mzdy.

Některé firmy se progresivního přístupu k rodičům vracejícím se do práce nebojí, stále ale jde o menšinu zaměstnavatelů. „Po uplynutí mateřské dovolené u nás mohou zaměstnanci využít pracovní doby zkrácené na 30 hodin týdně, za kterou dostanou zaplaceno stejně, jako kdyby pracovali na plný úvazek. Zároveň rodičům dorovnáváme rozdíl mezi mzdou u nás a finanční podporou od státu za prvních 16 týdnů rodičovské dovolené,“ říká viceprezidentka pro lidské zdroje společnosti Vodafone Veronika Ivanović.

Jakub Procházka

• Oblasti podnikání: Služby | Vzdělávání, lidské zdroje

Doporučujeme