Hedvábná stezka přinesla dálnici napříč Střední Asií, včetně Kazachstánu

Dopravní síť v Kazachstánu dramaticky roste díky projektu nové obchodní stezky z Číny do Evropy. Investory chce do země přilákat také nový plán na podporu ekonomiky. České firmy se dosud ve středoasijské zemi uplatnily hlavně v dodávkách pro uhelné elektrárny a v potravinářství, říká ředitel kanceláře CzechTrade v Almaty Petr Jurčík.

V čem dává Kazachstán příležitost českým exportérům a investorům?
Je to devátá největší země světa, rozlohou 34krát větší než Česko. Nachází se zde obrovské nerostné bohatství, ať už v podobě nalezišť ropy a zemního plynu, tak také uranu, uhlí a barevných či jiných cenných kovů. Těžba těchto nerostů přináší do rozpočtu významné částky a jsou na ni navázána další odvětví. Největší potenciál spatřuji v dodávkách technologií pro těžební průmysl. Zajímavou příležitostí jsou ale například také dodávky technologií pro uhelné elektrárny, které tu vyrábějí více než 90 procent elektřiny. S ohledem na rozlohu Kazachstánu je energetická síť velmi hustá a vyžaduje permanentní údržbu.

A další odvětví?
Strojírenský průmysl je rozšířen na východě a severovýchodě země a vláda do něj v posledních letech hodně investuje. Existuje řada úspěšných obchodních případů také v zemědělství a potravinářství, kde je patrná velká snaha o soběstačnost a nezávislost na dovozu potravin ze zahraničí. Země v posledních letech hodně investuje do zdravotnictví, státní nemocnice nakupují nové přístroje a osvojují si nové zkušenosti ze zahraničí.

V kterých odvětvích už čeští dodavatelé uspěli?
Co do počtu a pravidelnosti bych určitě zmínil dodávky technologií pro uhelné elektrárny, z hlediska objemu vývozu pak technologie pro strojírenské závody. Máme také radost z firem, které jsou úspěšné v oblasti potravinářství. Zmínil bych českého výrobce balicích strojů Velteko. Je příkladem toho, že v Kazachstánu je možné výrazně uspět, ale je to běh na dlouhou trať. Obecně se dá říct, že počet českých firem, které do Kazachstánu úspěšně vyvážejí, není velký.

Pravdou ale je a ze zkušenosti víme, že pokud se zde firmě prorazit podaří, následné objemy vývozů jsou pak velmi zajímavé. Velkou výhodou je taktéž přítomnost kanceláře CzechTrade v Almaty, která zde funguje od roku 2010 ve vzájemné synergii s Velvyslanectvím ČR v Nur-Sultanu. Společně dokážeme českým firmám zprostředkovat komplexní náhled na problematiku kazachstánského trhu a eliminovat možné nástrahy, se kterými se zde můžou setkat.

Petr Jurčík

Narodil se v roce 1987 jihomoravském Hodoníně. Po studiu na Purkyňově gymnáziu ve Strážnici absolvoval obor Technologie a řízení dopravy na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice. V průběhu svého působení v Kazachstánu vystudoval také obor Mezinárodní vztahy na al-Farabiho státní univerzitě v Almaty.

Pracoval jako poradce ministra pro místní rozvoj a místopředsedy vlády, několik let působil v soukromé sféře v oblasti poradenství při obchodování s Ukrajinou. Od roku 2015 řídí zahraniční kancelář CzechTrade v Almaty. Mluví plynně anglicky, rusky a německy, domluví se ukrajinsky a rumunsky. Mezi jeho koníčky patří dopravní technika, fotografování a cestování do netradičních destinací.


Pro zemi je důležitý čínský projekt nové Hedvábné stezky. Jak je daleko?

Hmatatelným výsledkem je výrazná rekonstrukce silniční infrastruktury v Kazachstánu. Kromě asi stokilometrového úseku byla dokončena dálnice napříč Kazachstánem od čínského hraničního přechodu Khorgos až po Uralsk na hranici s Ruskem. Celková délka dálnice je tři tisíce kilometrů. Výstavba nových dálničních úseků probíhá také na severu a severovýchodě země.

Po jejich dokončení se zrychlí přeprava zboží ať už do samotného Kazachstánu, tak i na trase z Číny do Evropy. Taktéž je třeba zmínit projekt výstavby železničního koridoru s cílem zvýšení propustnosti přepravovaného zboží. Tento projekt je však v Kazachstánu na samém počátku.

Letošní prezidentské volby v Kazachstánu vyhrál Kasym-Žomart Tokajev. Znamená jeho příchod nějakou výraznou změnu oproti éře dlouholeté vlády Nursultana Nazarbajeva?
V čem je možné spatřovat rozdíl, to je snaha o větší přiblížení státu vůči svým občanům a užší komunikace s obyvatelstvem na místní úrovni. Celkově dosavadní kroky nového vedení ukazují, že trend nastavený v ekonomické oblasti za Nursultana Nazarbajeva bude pokračovat.

Zajímavou příležitostí jsou například dodávky technologií pro uhelné elektrárny,
které vyrábějí více než 90 procent elektřiny v zemi.

Tokajev představil deset prioritních oblastí rozvoje. Co tento plán znamená pro ekonomiku?
Podle nastavených priorit se bude v ekonomické oblasti klást důraz na větší soběstačnost země v různých odvětvích. Vláda Kazachstánu si uvědomuje, že zásoby ropy nejsou nekonečné. Proto je tu snaha o větší diverzifikaci příjmů státního rozpočtu. Také je patrný zájem přilákat zahraniční investice. Ovšem nejen v oblasti výstavby nových závodů, ale též v zakládání společných podniků například na bázi joint venture projektů, ideálně s technologickou přidanou hodnotou.

Velkou událostí pro Kazachstán byla výstava Expo 2017, kterou na svém území uspořádal. Jaké měla pro zemi důsledky?
Expo 2017 především přispělo k pozitivní propagaci Kazachstánu v zahraničí. Akce, která byla velmi dobře zorganizována, představila Kazachstán jako zemi s velkým ekonomickým potenciálem. Řada zahraničních firem ho začala využívat nejen jako cílový trh pro odbyt výrobků, ale častěji zakládají také společné podniky s místními partnery přímo v Kazachstánu. To s sebou nese přidanou hodnotu jak v podobě přílivu investic, tak i potřebného know-how.

Získaly v návaznosti na Expo 2017 nějaké nové zakázky české podniky?
Stát se v Kazachstánu úspěšnou firmou je běh na dlouhou trať. Horizont dvou let je v daném kontextu velmi krátký, aby se daly posoudit konkrétní úspěchy českých firem. Hmatatelný dopad je možné spatřovat v propagaci společností, které už v Kazachstánu aktivní byly a dodávaly sem své výrobky. Tyto firmy úspěšně využily přítomnost českého stánku na výstavě, aby ukázaly, že Česká republika považuje obchodní a ekonomické vztahy s Kazachstánem za jednu z priorit. Z pohledu Čecha se může jednat spíše o symboliku, ale z pohledu obyvatele Kazachstánu to má velký význam.

Do Vaší působnosti spadá také Kyrgyzstán. Jaké příležitosti vidíte tam?
HDP na obyvatele je v Kyrgyzstánu oproti Kazachstánu zhruba šestkrát až sedmkrát nižší. Také ekonomická struktura země je naprosto odlišná. V Kyrgyzstánu je s ohledem na horský charakter země příležitost ve výstavbě vodních elektráren. Potenciál je také v dodávkách potravinářských strojů. Evidujeme dodávky českých technologií v oblasti ekologie, čističek odpadních vod, vzduchotechniky.

Kyrgyzské firmy nejsou v porovnání s Kazachstánem tak silné. Je zde velký hlad po nových technologiích, ale český partner by spolu s představením výrobků měl mít pro toho kyrgyzského rovnou nachystán i návrh reálných možností financování.

CzechTrade Almaty
Mgr., Ing. Petr Jurčík, vedoucí zahraniční kanceláře

T: +77272449303
M: +77771229955
petr.jurcik@czechtrade.cz
Posolstvo Cheshskoy Respubliki, Prospekt Dostyk 192, 050051, Almaty, Kazakhstan
www.czechtrade.kz


Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Tomáš Stingl.
Rubrika časopisu na euro.cz

• Teritorium: Asie | Kazachstán | Zahraničí
• Oblasti podnikání: Služby

Doporučujeme