Kambodža čelí blackoutům, sází na fotovoltaiku

19. 7. 2019 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Kambodža patří k nejvíce zranitelným zemím jihovýchodní Asie, pokud jde o její schopnost pokrýt zvýšenou poptávku po elektřině během mimořádných událostí. Takovým momentem bylo i letošní období sucha, kdy celou zemi zasáhly rozsáhlé výpadky. Země se proto hodlá více zaměřit na výstavbu solárních elektráren.

Během období sucha zůstávaly bez proudu domácnosti a podniky, které navíc za elektřinu platí nejvyšší ceny z celého sdružení ASEAN. O nutnosti diverzifikovat místní ekonomiku a energetiku se mluví často. Zatímco poslední léta byla prioritou výstavba přehrad na Mekongu, nyní se pozornost obrací k fotovoltaice. Ta nabízí větší prostor pro menší zahraniční hráče a vláda se ji po letošní energetické krizi dokonce chystá upřednostnit.

Z reakcí na prezentaci strategie „Cambodia’s 2020 Energy Vision“ generálního ředitele Electricité du Cambodge (EdC) by se mohlo zdát, že Kambodža právě mění energetickou koncepci. Podle šéfa státního podniku odpovědného za výrobu, přenos a distribuci elektřiny hodlá vláda nově upřednostnit energie z alternativních obnovitelných zdrojů oproti velké hydroenergetice. Na ní přitom země doposud stavěla. Zdánlivě neomezené zdroje Mekongu v posledních letech do Kambodže přilákaly hlavně čínské investory, kteří zde od roku 2009 vybudovali nebo plánují desítku projektů od 120 MW až po téměř 1000 MW.

Zlom přišel během letošního jara, kdy týdny mimořádného sucha již funkční přehrady odstavily, a vláda čelila nebývalé kritice firemního sektoru, který byl nucen zastavovat výrobu. Téma solární energetiky se v posledních měsících začalo skloňovat téměř při každé debatě o podobě energetického mixu a je skoro s podivem, že Kambodža zatím tento zdroj nevyužívala navzdory příznivému klimatickému a geografickému profilu.

Přichází solární boom

Fotovoltaické projekty se zatím omezovaly na donorskou práci s lokálními komunitami. Firmy a investoři tento obor přehlíželi. Jediným významným funkčním projektem je proto 10 MW solární park u města Bavet na hranicích s Vietnamem. Díky novému trendu a nižším vstupním nákladům, atraktivním i pro menší investory, by se ale situace mohla brzy změnit.

V roce 2020 se má ke stávajícím 10 MW přidat 60 MW a další plány přibývají. Vláda letos v červenci schválila čtyři projekty o celkové kapacitě 140 MW, které mají být v provozu příští a následující rok. Nově nastupující zájem o fotovoltaiku chce podpořit také Asijská rozvojová banka (ADB), která v březnu 2019 schválila půjčku 7,64 milionů dolarů na podporu solárních investic v Kambodži o celkové kapacitě 100 MW. Studie ADB uvádějí, že by Kambodža mohla do roku 2021 přidat do své sítě přibližně 200 MW sluneční energie s využitím dostupných technologií a bez narušení sítě.

Při budování nových projektů je nutné zohlednit technické kapacity přenosové soustavy a její omezení v odlehlých venkovských oblastech. Stejně jako v jiných zemích i zde se navíc objevuje otázka, jestli nové solární projekty mohou být plnohodnotnou náhradou pro dominantní zdroje – velké přehrady a tepelné elektrárny. Plánované větší využívání alternativních zdrojů je však pro Kambodžu a zahraniční firmy pozitivní zprávou z několika důvodů.

Šance pro menší hráče

Za prvé větší diverzifikace pomůže zemi urychlit snížení její dovozní závislosti v době, kdy hlavní dodavatelé – Laos a Vietnam – se rovněž potýkají se suchy a nejsou schopni během krizí dorovnat deficit v dodávkách. Kromě toho Kambodža podle různých prognóz patří mezi země nejvíce ohrožené klimatickou změnou. Závislost jen na jednom vodním toku a importu uhlí jako paliva ze zahraničí je pro ni rizikem. Za druhé solární energie může být šancí i pro malé hráče a investory, kteří obnovitelné zdroje pro nižší požadavky na vstupní kapitál vyhledávají. Jim sice Kambodža nenabídne cenové bonusy formou dotace na obnovitelné zdroje, ale může je přilákat na stále ještě zajímavé výkupní ceny.

Hlavními trendy a aktéry naleznete v analýze Energetický sektor Kambodže v kostce.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Phnompenhu (Kambodža). Autor: Štěpán Vojnár, ekonomický diplomat.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek