Kdynium exportuje do celé Evropy díky dva tisíce let staré technologii a inovacím

Bez eura má firma Kdynium horší podmínky na trhu, než její slovenská konkurence. Podnik se zbavil závislosti na dominantním odběrateli a rozložil zakázky mezi větší počet partnerů. S vývozem pomáhají veletrhy i vyhledávání na internetu.

Tradice výroby přesných odlitků metodou vytavitelného modelu vytvořeného z vosku sahá v západočeské Kdyni do roku 1954, kdy se tato technologie začala používat v rámci tehdejších Kdyňských strojíren. Po různých transformacích působí od roku 1992 společnost pod jménem Kdynium. Podnik s dvěma sty padesáti zaměstnanci a obratem přibližně dvě stě milionů korun exportuje zhruba dvě třetiny své produkce.

Z toho zhruba 80 procent produkce míří do sousedního Německa. „Německo je rozhodně náš největší a tradiční zákazník. Obchoduje se nám s ním nejsnáze jako se zemí, která je nám nejbližší. Od začátku samostatné činnosti společnosti je pokud jde o export na prvním místě, s velkým odstupem před Rakouskem a Švýcarskem,“ vyzdvihuje podíl nejdůležitějšího zahraničního odbytiště firmy Kdynium její obchodní ředitel Vladimír Krejčí.

Překvapivá francouzská dvojka

Loni se však na druhém místě ve vývozu objevila poněkud překvapivě Francie. „Ve Francii jsme se snažili prosadit několik let. Ale výsledky loňského roku vznikly na základě toho, že si nás zákazník našel sám. Celkový obrat Francie tvoří zakázky pro jednoho klienta,“ pokračuje Vladimír Krejčí a dodává: „Je to důkaz toho, jak snadno se vyhledává na internetu. Právě přes internet si nás francouzský zákazník našel.“

Přesto podle něj nelze říci, že by k této zakázce západočeská firma přišla bez práce. „Než se z první poptávky stane exportní země, trvá to několik let. V tomto případě byl objem výroby nejdříve 200 tisíc korun, pak 800 tisíc a najednou 18 milionů. Pro letošní rok byl plán 45 milionů, tedy další obrovský progres, ale zatím došlo k posunu projektu. I tak ale předpokládáme, že Francie zůstane v našem exportu na druhém místě,“ říká Vladimír Krejčí. Firma podle něj nemá ambice působit celosvětově, jejím cílem je Evropa, od Atlantiku po Ural.

Obchodní ředitel společnosti Kdynium Vladimír Krejčí. Foto: BusinessInfo.cz

Společnost vytváří především odlitky z oceli, nerezi, včetně CNC obrábění, tepelného zpracování a povrchových úprav. Dodává je na místo určení kdekoliv po Evropě. „Jde o výrobu tvarově složitých součástí s proměnlivou tloušťkou stěny, kde se dají použít materiály, které se nedodávají standardně v tyčích nebo v polotovarech. Takže výhodou je použití speciálních materiálů a možnost vytvořit tvarově složité odlitky,“ popisuje Vladimír Krejčí ze společnosti Kdynium.

Využití technologie je velmi široké. „Od šicích strojů po lokomotivu, jsou to všechny segmenty trhu,“ dodává Vladimír Krejčí. Největší, zhruba čtvrtinový podíl odběratelů tvoří automobilový průmysl, další využití nachází v oblastech dopravní a skladovací techniky, armatur, části strojů na výrobu plastových fólií, ale i ve výrobě zdravotnických potřeb, potravinářství apod.

Krize dominantního odběratele

Právě výsadní postavení automobilového průmyslu dopadlo na firmu z Kdyně velmi tvrdě v době ekonomické krize v letech 2008 až 2009. Tehdy tvořily 65 procent jejího obratu dodávky pro jednoho dominantního odběratele, automobilku Volkswagen.

„Během krize došlo k prudkému propadu na všech trzích, krize uspíšila ukončení výroby pro Volkswagen a zapříčinila velkou redukci personálu o zhruba padesát procent! Od roku 2009 jsme z toho propadu stoupali nepřetržitě každý rok o několik procent,“ upozorňuje Vladimír Krejčí. V důsledku krize Kdynium přestalo pro Volkswagen dodávat, poté výrazně diverzifikovalo výrobu, takže nyní 65 procent obratu tvoří 20 největších zákazníků.

„Stojíme na několika nohou, je to pro nás daleko bezpečnější. Mysleli jsme si, že to máme dobře ošetřené, ale v roce 2014 jsme se přesvědčili, že když nám zaskřípají tři zákazníci z první pětky, tak nás to rozkolísá úplně stejně. Takže je to taková sinusoida, není to jednoduché,“ podotýká Vladimír Krejčí.

V roce 2014 figurovalo na místě druhého nejdůležitějšího exportního trhu firmy Rusko. To v současné době na prvních příčkách úplně chybí. Překvapivě nejde o přímý důsledek sankcí západních zemí vůči Moskvě. „Jde o dopad změny kurzu eura k rublu. Když jsme zakázky v Rusku připravovali, byl kurz 40 až 45 rublů za euro, pak se skokově zvýšil na 70 až 80 rublů za euro a okamžitě bylo naše zboží neprodejné. Výpadek Ruska tedy nebyl způsoben tím, že by naši tamní zákazníci nechtěli dále pokračovat ve spolupráci, nebylo to sankcemi, ale bylo to tím, že na to neměli peníze,“ popisuje Vladimír Krejčí, obchodní ředitel společnosti Kdynium.

Rusko je podle něj pro firmu stále perspektivní zemí, ale aktuální kurz kolem 70 až 73 rublů za euro naději na brzké obnovení dodávek nedává. „Politicky se v Rusku prosazuje omezení importu, nejprůchodnější se z tohoto pohledu ukazuje založení společného podniku v Rusku nebo prodej přes spolupracujícího ruského partnera, který například dodávku dokončuje, například formou obrábění. Tím se dostanete prakticky k celému ruskému trhu,“ uvažuje Vladimír Krejčí.

S exportem pomáhají firmě Kdynium veletrhy

Oslovovat nové zákazníky se firma v Rusku snaží podobně, jako na jiných trzích. „Především přes veletrhy, jak prostřednictvím agentury CzechTrade, tak našimi samostatnými účastmi. Nebo prostřednictvím obchodních zástupců, což je samozřejmě velmi těžké, protože Rusko je specifický trh a tato oblast tam nefunguje tak, jako jinde v Evropě,“ zmiňuje Vladimír Krejčí.

Právě spolupráce s CzechTrade firmě pomáhá získávat nové zákazníky. „Využívali jsme vyhledávání obchodních zástupců, využíváme podporu na veletrzích, pravidelně jezdíme na nákupní dny,“ vypočítává Vladimír Krejčí a navazuje: „S CzechTradem jsme začali spolupracovat především proto, že jsme chtěli ušetřit během ekonomické krize v letech 2008 a 2009. Důležité je, že je to pro nás výhodné a dosáhli jsme konkrétních výsledků.“

Přínosy, které pro firmu vznikají, podle něj často nejsou jednoduše předvídatelné. „Může se například stát, že na veletrhu ve Francii, který pořádá francouzská kancelář CzechTrade, získáme německého zákazníka. Evropa je takto provázaná. Nedá se říci, že když pojedu do Německa, budu mít jen německé zákazníky, když do Francie, tak jen francouzské,“ upozorňuje Vladimír Krejčí.  

Koruna škodí exportérům

Celosvětová krize v letech 2008 a 2009 nebo výpadek exportu na východ v roce 2014 znamenal pro firmu jednorázové propady, další faktory však oslabují konkurenceschopnost západočeské firmy dlouhodobě. Mezi ty nejvýznamnější patří to, že Česká republika stále nepřijala euro. „Pro firmy, které exportují, je euro samozřejmě výhodné. Řadu položek nakupujeme za eura,“ konstatuje Vladimír Krejčí.  

České firmy tak podle něj stále více ztrácejí na podniky ze Slovenska. „Směnný kurz je alfa a omega celého obchodu. My tam bohužel musíme pořád započítávat určitá kurzová rizika, a to nám samozřejmě zhoršuje cenu hned na startu. Máme konkurenci na Slovensku, která podobné věci vůbec řešit nemusí. Euro pro exportéry rozhodně ano,“ zdůrazňuje Vladimír Krejčí.  

Na trhu se firma Kdynium prosazuje díky neustálým inovacím. „Samotná technologie je asi dva tisíce let stará. Je to exkluzivní, pro zákazníky relativně drahá technologie, které ale s nástupem moderních obráběcích, tvářecích a přetvářecích technologií vzniká pořád větší konkurence,“ popisuje Vladimír Krejčí.  

Automatizace i 3D simulace

Proto se technologie vylepšuje v oblasti pecí, jejich energetické náročnosti, předehřívání skořepin nebo suroviny na vytváření keramiky pro formy. „Používají se také matematické simulace tuhnutí, výpočty, 3D simulace při výrobě formy i při konstrukci dílu… Dochází k automatizaci některých operací, které jsou nutné při výrobě modelu, lisování a podobně,“ doplňuje Vladimír Krejčí.  

Důležité je podle něj udržet poměr ceny a kvality. „Jsou samozřejmě i modernější metody, než metoda otevřeného lití, kterou používáme my. Ať už jde o vakuové lití, odstředivé lití, lití s nasáváním… To jsou všechno technologie, které jsou na vyšší úrovni, lze vyrábět odlitky se stále tenčí stěnou , ale samozřejmě také cenově náročnější na pořízení investice i na provoz,“ porovnává Vladimír Krejčí.

Další inovace firmy Kdynium směřují do oblasti snižování dopadů na životní prostředí. „Náš provoz je samozřejmě energeticky náročný. Je založený na indukčních pecích, máme jen jednu plynovou pec, takže jsme velkým odběratelem elektrické energie,“ podotýká Vladimír Krejčí.

Dalším velkým tématem jsou pak emise. „Kvůli evropské legislativě jsme museli u naší obalovací linky přejít na vodní pojiva namísto alkoholových, protože bychom nesplňovali emisní limity. Tím jsme rázem přišli o část kapacity, protože linka se nestačí tolikrát za týden otočit. Voda se chová jinak, produkce je kvalitativně o něco horší, výroba je pomalejší, a nedá se říci, že je energeticky méně náročná. Ale je to nutnost, musíme se s tím naučit žít, v Evropě to mají všichni stejné,“ uzavírá Vladimír Krejčí.

Společnost Kdynium v Kostce

Metodu vytavitelného modelu používají v západočeské Kdyni od roku 1954 v rámci tehdejších Kdyňských strojíren. Tato firma včetně slévárny se později stala součástí koncernového podniku Elitex. Vyčleněním z koncernového podniku Elitex vznikl 1. ledna 1991 samostatný státní podnik Slévárny, z níž vznikla 1. května 1992 akciová společnost Kdynium. Koncem roku 1999 se společnost Kdynium stala součástí koncernu Prosperita. V současné době je akciová společnost Kdynium největší slévárnou přesného lití pracující metodou vytavitelného modelu na území České republiky a lze ji zařadit mezi významné evropské výrobce přesných odlitků.

• Teritorium: Evropa | Francie | Německo | Zahraničí
• Oblasti podnikání: Hutní výroba | Služby

Doporučujeme