Konference Čínský vliv. Máme se bát Pekingu?

5. 2. 2019 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Mají finanční aktivity čínských investičních firem v ČR pozitivní dopad na tuzemskou ekonomiku? Je pro české firmy důležité pronikat na čínský trh a jakým způsobem v Česku za posledních pět let narostl vliv asijského giganta? I to bylo tématem konference Čínský vliv pořádané Institutem pro politiku a společnost, jež byla součástí doprovodného programu konference Forum 2000. Čína totiž není jen Huawei a ZTE.

Nárůst čínského vlivu lze v České republice vnímat od počátku roku 2014, kdy prezident Zeman navštívil Čínskou lidovou republiku a prezidenta Si Ťin-pchinga. „Většinou se v této souvislosti mluví o ekonomických vztazích, ekonomické diplomacii. Ve skutečnosti je ale tento dopad naprosto minimální. Vzájemný obchod je stále nevyrovnaný, mezitím však došlo v ČR k prudkému nárůstu vlivu politického. Ten má u nás většinou podobu působení ekonomických subjektů, jako je společnost CEFC, která měla být jakousi vlajkovou lodí investic v ČR a vzájemných ekonomických vztahů s Čínou. Momentálně však po sobě firma zanechala pouze dluhy, ze kterých je teď vytahuje čínská státní investiční agentura CITIC,“ řekl na úvod konference Čínský vliv přední český orientalista a sinolog Martin Hála.

Dva a půl roku trvající aktivita jedné z předních čínských investičních skupin CEFC v České republice neskončila moc dobře. Nejenže takřka všechna aktiva českých podniků přebírá právě CITIC, kromě toho čelí v New Yorku jeden z jejích čelních představitelů obvinění z korupce v souvislosti s některými představiteli OSN a také z projednávání prodeje zbraní do citlivých oblastí, jako je Libye nebo Jižní Súdán. Samotný předseda pak zmizel v Číně poté, co byl obviněn z korupce vyšetřovacími orgány tamní komunistické strany.

„Obrat v ekonomických vztazích, které měla přinést společnost CEFC, skončil více méně fiaskem. Ekonomický dopad to mělo minimální, ten politický je však značný v podobě některých bývalých politiků, kteří jsou zaměstnáni buď přímo v CEFC, nebo v jiných čínských firmách,“ nešetří kritikou Martin Hála, který je také ředitelem a zakladatelem platformy AcaMedia, z. ú., a projektu Sinopsis.

Čínská aktiva se přesouvají

Od první poloviny prvního mandátu prezidenta Zemana se výrazně zvýšila ekonomická aktivita čínských investorů v Česku. Otázkou však zůstává, zdali se dá za uplynulé čtyři roky hovořit o přínosu čínských investic pro českou ekonomiku.

„Myslím, že když se zeptáte lidí v Lobkowiczkém pivovaru, v podniku Žďas ve Žďáru nad Sázavou a celkově ve firmách, ve kterých se díky čínským investicím dostali z červených čísel do čísel zelených, odpověď by byla jasně pozitivní. Za pět let se u nás investice zvýšily o sto procent. V dubnu letošního roku byla podepsána smlouva s CITICem, která přenáší veškeré aktivity a akvizice u nás, kterých je dohromady asi dvaadvacet a jsou v hodnotě cca 1,5 miliardy eur, pod nově vzniklou společnost CITIC Europe,“ říká Štefan Füle, který je společně s Jaroslavem Tvrdíkem členem představenstva CEFC Group Europe.

Čínská CEFC své aktivity pouští především kvůli tlaku tamní vlády na regulaci vysoké míry zadlužení velkých investičních firem. CEFC není jedinou firmou, která má podobné problémy. Dalšími jsou například Anbang Group a HNA Group. Je však první firmou z této trojice, která je nucena prodat své aktivity výrazně pod cenou, na což upozornil web South China Morning Post.

„Samozřejmě je třeba říct, že pokud srovnáme nárůst investic v ČR s ostatními zeměmi na světě, je to pro čínské investory v zásadě jen jednociferné procento nárůstu. Faktem zůstává, že CITIC počítá s převzetím všech investic CEFC a už také přemýšlí nad strategiemi, jak dále rozvíjet podniky, které byly akvírovány. Z pražské kanceláře CITIC se počítá s investicemi dále do Evropy,“ doplňuje Štefan Füle.

Představuje politický vliv Číny bezpečnostní riziko?

Štefan Füle v rámci diskuzního panelu Institutu pro politiku a společnost apeloval též na to, aby se v souvislosti s čínským vlivem v České republice odděloval byznys od politiky. „Přijde mi naprosto absurdní o něčem takovém mluvit – v Číně je politika a byznys v podstatě to samé, neodděluje se. Tamní stát a ekonomika jsou naprosto prorostlé. Proto pokud se bavíme o nutnosti a schopnosti umět oddělit čínský byznys od politiky tady u nás, je to nesmysl, jelikož zde funguje jejich uvažování na stejném principu,“ kontruje Jan Lipavský, místopředseda zahraničního výboru a výboru pro obranu v rámci Poslanecké sněmovny ČR.

Podle Jana Lipavského ohrožení České republiky spočívá v kradení know-how, tzv. elite capture, tedy jevu, kdy Číňané získávají schopné lidi v ČR na svou stranu. Do velké míry je to také špionáž. „Jako jeden příklad za všechny mohu jmenovat napadení e-mailové korespondence na serverech ministerstva zahraničních věcí. Je třeba udělat konkrétní opatření, abychom se s tímto vlivem mohli vyrovnat. Jedním z nich je kontrola zahraničních investic. Stát by měl mít k dispozici nástroj, který může posuzovat příchozí zahraniční investice do ČR, a pokud tyto investice budou představovat bezpečnostní riziko, takový přísun peněz zastavit. Nebo změnit parametry tak, aby se bezpečnostní riziko eliminovalo. Stát si musí vytvořit správnou strategii v oblasti informačních technologií, abychom začali chránit naše data, protože problematické může být například i používání výrobků z Číny. V USA existuje řada analýz a například výrobky Huawei jsou v některých případech zakázány používat. Není to jen o státu, ale také o tom, aby se firmy naučily bránit své know-how. Používání některých specifických výrobních postupů v jejich podnicích může mít přidanou hodnotu. Asi žádný výrobce nechce, aby se mu rozpadl dodavatelský řetězec na několik menších firem, protože jedna z nich byla akvírována do zahraničí čínskému investorovi.“

Podle Lipavského investice čínských firem v čele s CEFC pro českou ekonomiku přínosem nebyly. „Přínos je to marginální. Nechci ovšem říct, že jsem vyloženě proti obchodování s Čínou. Pojďme vztahy rozvíjet, ale za podmínek, které si nastavíme my tak, aby byly výhodné pro Českou republiku. To se zatím nedaří,“ dodává.

Snaha proniknout na čínský trh

Velký nepoměr v rámci česko-čínských obchodních vztahů vzniká především v souvislosti s exportem a importem – dovoz z Číny daleko převažuje nad vývozem. Celé tři čtvrtiny českého zboží stále putují do EU a ostatních evropských zemí.

„Dlouhodobě voláme po větší diverzifikaci českého exportu, který v současnosti z pětaosmdesáti procent míří do zemí Evropské unie. Tento poměr se navíc pravidelně mírně navyšuje. V případě finanční či ekonomické krize v Evropě by to mohlo mít pro české vývozce neblahé následky, měli bychom proto hledat i další trhy. Mezi ně patří také Čína, na kterou s tamní rostoucí ekonomikou cílí celý svět. Není to ale jen Čína, velmi perspektivní jsou z tohoto pohledu také trhy v Latinské Americe,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro ČTK prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Značná nevyrovnanost obchodu v neprospěch České republiky (416 miliard korun v roce 2017) je setrvalým jevem obchodních vztahů s Čínskou lidovou republikou, a to nejen pro Česko. „Je však třeba si uvědomit, že velká část českého zboží se do Číny dostává přes další země formou reexportů, stejně tak se čínské zboží do Česka reexportuje přes zhruba pětasedmdesát zemí. V Číně si nechává vyrábět celý svět, včetně známých evropských nebo amerických značek, a tamní továrny celosvětově chrlí zboží za miliardy dolarů. Miliardový trh v tomto skutečně překonat nelze, to by byla utopická myšlenka.“

I česká ekonomika má ovšem velké možnosti, jak proniknout na největší asijský trh. „Naší velkou šancí je trh s přidanou hodnotou, kterou tamní firmy neumí produkovat. Zde bychom se mohli zaměřit na vyspělé IT systémy, nanotechnologie a podobně. Proto bychom se neměli zaměřovat na objem, ale spíše na kvalitu a technologickou vyspělost našich produktů,“ dodává Vladimír Dlouhý.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Adam Mašek

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek