Liberecký a Královéhradecký kraj mnoho společného nemají

4. 1. 2019 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Liberecký i Královéhradecký kraj navazují ve své novodobé podobě na socialistické předchůdce, jejichž existence v poúnorových letech minulého století však neměla dlouhého trvání. Druhý z nich se však pyšní historií delší než půl tisíciletí, když správním centrem území kolem horního toku řeky Labe byl již od poloviny 13. století, v prvním krajském zřízení v českých zemích.

S výjimkou toho, že oba kraje tvoří severní a severovýchodní část Česka, mnoho společného nemají. Nicméně mohly by mít. Královéhradecký kraj se totiž díky kvalitě životního prostředí, zaměstnanosti, vzdělávací infrastruktury i služeb velmi pravidelně umisťuje na čelních příčkách a často i na prvním místě v anketě Místo pro život. Liberecký kraj, který má pro podobnou pozici velmi dobré podmínky, se o medailovou účast zatím jen snaží a pohybuje se každoročně mezi čtvrtým až šestým místem. Hlavní rozdíly je možno vidět především na startovní čáře.

Liberecko, po Praze nejmenší český kraj, částečně bezpochyby doplácí na strukturální změny – průmysl zde existoval především textilní, sklářský a automobilový, specifickou byla těžba uranové rudy. Ve všech těchto sektorech došlo po roce 1990 k dramatickým změnám, s nimiž se region svým způsobem vyrovnává dodnes. Textilky i sklářské podniky až na výjimky nebyly schopny čelit mezinárodní konkurenci a změně struktury poptávky, výroba nákladních automobilů dopadla stejně, těžba uranu byla ukončena.

Léčba stylem automotive je ovšem dvousečnou zbraní. Na druhou stranu strukturální ekonomické změny přispěly k ozdravení regionu po stránce ekologické, což je nutno brát za značný klad kraje, jehož ceněnou devízou je právě turistický ruch a volnočasové aktivity. Právě tuzemský turistický ruch zažívá v posledních letech zřetelný nárůst zájmu, bohužel mnoha místům chybí zoufale infrastruktura – příkladem budiž kdysi vyhlášené rekreační středisko Hamr na Jezeře, ozdobené dokonce někdejší vládní vilou. Krásná obec, skrytá v podještědských lesích, skýtá bezpočet turistických výletních tras pro pěší, cyklisty i lyžaře, v létě bezkonkurečně zdravou vodu v jezeře.

(Kliknutím graf zvětšíte)

Tím výčet toho, čím zve návštěvníky, v podstatě končí, v obci dnes není ani jeden stálý obchod, v sezoně ho supluje pultík místního stánku s občerstvením na okraji jednoho z kempů. Přesto zažívá obec v létě nájezdy turistů. Královéhradecký region má starosti jiné – turistický ruch tu často vyhnal ceny na úroveň zahraničních destinací, zvláště pokud jde o Krkonoše, a přitom ani tady nejsou služby a infrastruktura tam, kde by být mohly. Škoda, že nedokážeme lépe využít nabízející se příležitosti.

Příležitost zítřků

Stěžejními průmyslovými odvětvími na Liberecku jsou strojírenství, potravinářství a sklářství, gumárenský průmysl, výroba bižuterie, dřevozpracující a nábytkářský průmysl. Textilní průmysl se takřka vytratil, sklářství dávno vyklidilo své pozice, které budovalo více než dvě staletí – vždyť před zánikem mocnářství tvořila novoborská a kamenickošenovská sklářská výroba dvě třetiny veškerého rakousko-uherského exportu skla. Zemědělství je významnější pochopitelně v Královéhradeckém kraji díky úrodným oblastem Polabské nížiny.

(Kliknutím graf zvětšíte)

Na rozdíl od Liberecka v Královéhradeckém kraji zůstala zachována tradiční textilní výroba, světoznámé jsou klavíry značky Petrof či vamberecká krajka. Čest oběma krajům dělá koncepční snaha o rozvoj a zachycení trendů znalostní ekonomiky, respektive akcent na vyšší přidanou hodnotu. Důkazem jsou třeba úspěchy liberecké Technické univerzity.

Zmíněné regiony mají pro kvalitní budoucnost skvělé podmínky, v nichž se doplňuje právě velmi dobrá vzdělávací infrastruktura s přitažlivým a poměrně kvalitním životním prostředím. Mezi priority krajských samospráv proto patří jak rozvoj služeb, které tvoří nezbytné podmínky pro kvalitní život, tak podpora podmínek pro budoucí investory, kteří tvoří hnací motor rozvoje obcí a regionů. Oba kraje disponují mnoha lokalitami, vhodnými pro budování průmyslových zón na někdejších brownfieldech, jistým limitem je sice relativně hustá, ale kapacitně nedostačující silniční síť.

(Kliknutím graf zvětšíte)

Dvě otázky pro…

Radka Jakubského, předsedu představenstva KHK Královéhradeckého kraje

Radek Jakubský, zdroj: HK ČRV čem spatřujete specifika regionu, pokud jde o podnikání?
Královéhradecký kraj má obrovský potenciál, a to především po stránce personální. Navíc sousedíme s Polskem, odkud k nám proudí velké množství pracovníků. Rozhodně nám v regionu nechybí šikovní, schopní a pracovití lidé. To samé platí i o drobných živnostnících a podnikatelích v kraji. Naše komora má v současné době 450 členů. Neustále se rozrůstáme. I to o ledasčem svědčí. V minulém roce jsme uspořádali soutěž Firma roku v krajském měřítku. Věřte mi, že konkurence byla velká. Nebylo vůbec jednoduché vybrat toho nejlepšího. Stejně tak mě těší i zájem a značná podpora Královéhradeckého kraje, se kterým naše komora intenzivně spolupracuje.

Kde vidíte největší problémy, které je třeba řešit?
Největším problémem je průmyslová zóna Solnice-Kvasiny, která nám z celého regionu vysává zaměstnance. Problém je to především pro drobné podnikatele a živnostníky. Nemám nic proti automobilovému průmyslu. Myslím si, že je však potřeba se zaměřit i na jiná odvětví a ta rozvíjet. Podpora státu by neměla směřovat pouze k těmto nadnárodním společnostem a gigantům ve svém oboru, ale především bychom měli podporovat drobné živnostníky a regionální společnosti.

Nedostatek zaměstnanců je obrovským problémem. Naše krajská komora se však snaží tento problém řešit. Ve spolupráci s krajem, kterou považujeme za zcela zásadní, pořádáme například výstavy středních škol a zaměstnavatelů, na kterých mají firmy a společnosti možnost najít budoucí zaměstnance a přesvědčit žáky a studenty o atraktivitě různých oborů. Obrovský potenciál spatřuji i v intenzivní spolupráci a komunikaci středních škol, regionálních zaměstnavatelů a kariérních poradců. Je pro nás opravdu velmi důležité, aby struktura učebních a studijních oborů odpovídala budoucím potřebám trhu práce.

Jaroslava Koptu, předsedu představenstva OHK Liberec

Jaroslav Kopta, zdroj: HK ČRV čem spatřujete specifika regionu, pokud jde o podnikání?
Při výrazné převaze automobilového průmyslu dobrou pozici průmyslu elektrotechnického, sklářského a textilního. Bezesporu disponujeme v regionu velmi významnými nositeli inovačního potenciálu, který je ve srovnání krajů v České republice nadstandardní. Technická univerzita, čtyři Centra excelence, 650 milionů korun investovaných do Center odborného vzdělávání. Vysoký podíl podniků se zahraničními vlastníky nabízí zaměstnání pro kvalifikované zaměstnance. V posledních letech dochází ke znatelnému posunu v kvalitě služeb v cestovním ruchu, především v oblasti zimních sportů.

Kde vidíte největší problémy, které je třeba řešit?
V současné době konjunktury chybí motivace společně řešit očekávané důsledky společenských a ekonomických změn, které budou mít vliv na vývoj pracovního trhu a které nelze řešit izolovaně. Pro celý region je citelně znát dlouhodobá absence statutárního města Liberce jako marketingového lídra kraje. V regionu také existuje nečekaně vysoká míra oblastí s mírou exekucí nad 15 procent. Dochází tak na relativně malém území k výrazným rozdílům mezi fungujícími centry a hraničními oblastmi. Jsme přesvědčeni, že nově stále více existuje jednotící prvek a tím je problematika digitalizace. Startujeme Digitální inkubátor, který by měl propojit státní, veřejnou a podnikatelskou sféru.

 
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban, foto: archiv HK ČR.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek