Po zavedení elektronické evidence tržeb rostly tržby dvouciferně, říká chorvatský ministr financí



Česká republika se od příštího roku chystá zavést elektronickou evidenci tržeb. Inspirovala se zkušeností Chorvatska, které má s tímto projektem dvouletou zkušenost. Elektronickou evidenci tržeb, kdy je každá platba v obchodě či restauraci on-line propojena s databází daňových úřadů, spustilo Chorvatsko 1. ledna 2013.

Vývoj projektu v obou zemích je v některých ohledech velmi podobný. „Když byla evidence tržeb zahájena, provázela ji kampaň proti tomuto projektu. Objevil se strach, že dojde k rušení pracovních míst. Tyto obavy byly vyjádřeny i v parlamentu při samotném hlasování o přijetí zákona,“ vzpomíná Boris Lalovac, chorvatský ministr financí, který se účastnil konference pořádané v úterý 16. června 2015 v Kongresovém centru Praha.

Obavy však podle jeho slov nebyly na místě. „Velmi rychle, asi již za půl roku, se ukázalo, že projekt je úspěšný a že jej podporuje více než 93 procent chorvatských občanů,“ dodává Boris Lalovac. „Dnes za ním stojí i velký počet chorvatských malých a středních podnikatelů, kteří měli na počátku obavy a pociťovali k němu odpor. Báli se, jak budou vše technicky zvládat, jak bude systém fungovat na tržištích a v rybárnách, tedy tam, kde se prodává i za špatného počasí,“ doplňuje .

Ne vyšší příjmy, ale férová konkurence

Podle jeho slov nebylo hlavním cílem projektu naplnění státního rozpočtu. „Byl to projekt, který měl přinést poctivou konkurenci mezi podnikateli,“ zdůraznil Boris Lalovac.

Podobně k zavedení elektronické evidence tržeb přistupuje i jeho český protějšek Andrej Babiš. „Je to první projekt proti šedé ekonomice, který chce narovnat podnikatelské prostředí. Většina živnostníků i malých a středních podniků u nás podniká poctivě a je vystaveni nekalé konkurenci,“ prohlásil na konferenci Andrej Babiš.

„Nekalá konkurence konkuruje poctivým podnikatelům tím, že neplatí DPH, neplatí sociální odvody, zdravotní odvody, a ještě někteří jejich zaměstnanci, kteří jsou placeni na ruku, berou podporu v nezaměstnanosti. Takže nás okrádají čtyřikrát,“ zdůraznil Andrej Babiš. Rozsah šedé ekonomiky v České republice označuje za gigantický. Odhady Českého statistického úřadu mluví o 160 miliardách korun, samo ministerstvo pak o patnácti procentech HDP.

Elektronická evidence tržeb má podle Andreje Babiše vést podobně jako v Chorvatsku především k narovnání podnikatelského prostředí a zároveň je cestou ke snižování daní. „Navrhujeme snížit DPH z 21 na 15 procent u restaurací. Pokud to bude fungovat, je to další prostor na to vrátit DPH tam, kde kdysi byla,“ zmínil český ministr financí.

Podobný proces proběhl také v Chorvatsku. Tam téměř polovina HDP probíhá platbami v hotovosti, které tak tvoří podstatnou část celého daňového základu. Aby tamní vláda motivovala živnostníky ke kladnému přístupu k systému, snížila v pohostinství a službách DPH z pětadvaceti procent na třináct. 

Bez evidence by přišly vyšší daně

„Důsledkem vysokých daní je to, že je platí malý počet občanů. Proto jsme chtěli, aby větší počet občanů platil nižší daně. To byla vedoucí myšlenka k tomu, abychom snížili daně i administrativní zatížení podnikatelů,“ konstatuje Boris Lalovac. Motivem pro výběr daní od většího počtu firem podle něj nebylo jen to, aby měl stát peníze na financování důchodového či zdravotnického systému. Pokud by ke změně nedošlo, musel by stát v budoucnu některé daně zvýšit.

V Chorvatsku působí přibližně 243 tisíc daňových poplatníků, z toho je 155 plátců DPH. Přibližně 82 procent z nich jsou malí podnikatelé a řemeslníci s ročními příjmy pod 260 tisíc eur. Na počátku elektronické evidence tržeb vycházelo chorvatské ministerstvo financí z dostupných dat od daňových správ, o výdělcích či ročním obratu firem. Například příjmy uváděla velká část firem mezi dvěma až čtyřmi tisíci euro ročně.

„Když je průměrná roční hrubá mzda v Chorvatsku asi 8712 euro, tak vidíme, že výdělky, které firmy přihlašovaly, byly dvakrát až třikrát nižší, než jak by mělo být podle statistického úřadu v porovnání s průměrnou mzdou,“ upozorňuje Boris Lalovac. „Podle těchto čísel jste spíše sociální případ než úspěšný podnikatel. Vzniká otázka, jak mohli vůbec pokrývat svoje životní náklady,“ dodává. 

Ovšem kampaň před spuštěním systému nestavělo chorvatské ministerstvo konfrontačně. „Neprezentovali jsme, že nás malí podnikatelé celou dobu podvádějí,“ zmiňuje chorvatský ministr financí. Ve stejném duchu pak resort pokračoval i poté, co byla známá první čísla za rok 2013. Z nich byl zřetelný dvouciferný nárůst denních výdělků i celoročních aktivit firem. 

Žádné trestání podnikatelů za minulost

„Řekli jsme si, že budeme brát rok 2013 jako ten základní, a od něj zahájíme kontrolu podnikatelů. A k těm předchozím rokům řekneme, že vstup do legální ekonomiky bude bez jakýchkoliv důsledků a sankcí pro ty, kteří předtím podnikali v šedé zóně,“ zdůraznil Boris Lalovac.  

Jasným politickým rozhodnutím v Chorvatsku tedy bylo, že se země nebude zabývat trestáním podnikatelů z let 2011 a 2012 za to, že zkreslovali ekonomické ukazatele svých firem. „U některých podnikatelů přitom šlo o nárůst o několik tisíc procent,“ podotýká Boris Lalovac.  

I když chorvatská média v souvislosti s projektem psala o likvidaci tamních malých podnikatelů, kteří nebudou schopni platit daně nebo si drahý systém dovolit, k ničemu podobnému nedošlo. Konkurence pro živnostníky vytvořila velmi levné produkty pro evidenci tržeb. 

„Když se podíváme na počty malých živnostníků, vidíme, že nedocházelo k uzavírání jejich živností, jedna část podnikatelů přešla z vedení účetnictví na uplatňování paušálů, ale počet malých podnikatelů se výrazně nesnížil. Přitom berte v úvahu, že v Chorvatsku byla šest let recese,“ konstatuje Boris Lalovac. V souvislosti s elektronickou evidencí tržeb se někdy uvádí, že kvůli zavedení systému skončilo v Chorvatsku padesát tisíc malých firem. Podle ministra však jde o dezinformaci.

Krach padesáti tisíc živnostníků? Nesmysl!

„Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s ministerstvem financí pouze administrativně uzavřely podnikání padesáti tisíc podnikatelů proto, že neodevzdávali žádné údaje, žádné výkazy ani přiznání. Neplnili, co bylo jejich povinností,“ zmiňuje Boris Lalovac.  

Protože podnikatelé k faktickému uzavření své živnosti nepřistoupili, jelikož by to bylo spojeno s určitými poplatky, které se jim nechtělo platit, přistoupil stát k administrativnímu uzavření těchto firem. Rovněž v chorvatském parlamentu se rozvířila diskuze, zda provoz systému unesou místní internetová spojení. Další obavy politiků se týkaly toho, zda nenastane problém s vydáváním účtů pro vstup do systému nebo zda nevznikne v obchodech zmatek při placení na pokladnách. Ani tyto obavy se nenaplnily.

Po dvou letech si Chorvatsko systém pochvaluje. „Nepotřebujeme tolik kontrolorů, nepotřebujeme tolik úředníků, ale potřebujeme transparentně sledovat hospodaření každého podnikatele a potřebujeme poctivý a transparentní přístup daňových orgánů vůči těmto podnikatelům,“ uzavírá Boris Lalovac.      

Dalibor Dostál