Polsko chce postavit dvě jaderné elektrárny

19. 8. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Severní soused ČR výborně využil dotace z evropských fondů na obrovský rozvoj dopravy. Síť dálnic se od vstupu do EU zvětšila šestinásobně na víc než 3,5 tisíce kilometrů. České firmy mohou nyní zkusit vystřídat italské stavbaře, kteří těžce nesou růst nákladů, podotýká velvyslanec ČR ve Varšavě Ivan Jestřáb.

Ve využití evropských fondů  na rozvoj silnic může být Polsko Česku příkladem. Kolik dálnic  po vstupu do EU postavilo?
Velmi intenzivní výstavba rychlostních silnic a dálnic pokračuje už deset let. Zatímco v roce 2003 jich bylo v zemi, která má větší rozlohu než Itálie, pouze 658 kilometrů, loni to bylo už víc než 3,5 tisíce kilometrů. Letos bude předáno dalších 470 kilometrů, toto tempo výstavby má pokračovat i v dalších letech. Nyní však některé italské firmy řeší složitou situaci. V roce 2017 podepsaly kontrakty a zahájily výstavbu, ale podcenily prudký růst pracovních nákladů a cen stavebních materiálů. Bez valorizace nákladů nejsou schopny zakázky dokončit. Polský zadavatel však zvýšení ceny odmítá. Jen v uplynulých měsících bylo proto devět kontraktů předčasně vypovězeno.

Mohly by stavby převzít české firmy?
Registrujeme zájem českých podniků o převzetí některých nedokončených zakázek. Vzhledem k tomu, že vývoj v tomto segmentu polské ekonomiky je velmi rychlý, je potřeba, aby firmy sledovaly aktuální poptávku a zodpovědně kalkulovaly své náklady. Pozdější úprava kontraktů je v Polsku velmi obtížná.

Živelný rozvoj zažily také polské železnice.
Pro firmy, které podnikají v železniční a kolejové dopravě, je Polsko skutečně perspektivní. V rámci programu železničních investic vláda plánuje do roku 2023 vydat 16 miliard eur. Jen v období 2014 až 2020 by měly investice do železniční infrastruktury dosáhnout celkem 12 miliard zlotých (to je více než 74 miliard korun). Z toho téměř deseti miliardami zlotých (60 miliardami korun) má přispět formou dotací Evropská unie. Na seznamu vládních priorit se opět objevil nedokončený železniční úsek Krakov–Katovice.

Novou iniciativou je investiční program, který má za cíl modernizaci železničních stanic v celé zemi. Má být realizován také do roku 2023 a zahrnuje celkem 186 objektů v hodnotě miliardy zlotých (6,2 miliardy korun). Státní železniční společnost PKP Intercity oznámila novou strategii pro kolejová vozidla, která předpokládá, že do onoho roku 2023 bude na modernizaci a nákup kolejových vozidel vynaloženo více než sedm miliard zlotých (téměř 50 miliard korun).

Projekt Centralny Punkt Komunikacyjny zahrnuje nové letiště Solidarność mezi Varšavou a Lodží
a síť páteřní železnice včetně stavby 1600 kilometrů nových tratí.

Současně se připravuje rozsáhlý projekt Ústředního dopravního uzlu neboli CPK (Centralny Punkt Komunikacyjny). Co bude obsahovat?
Zahrnuje nové letiště Solidarność mezi Varšavou a Lodží a síť páteřní železniční infrastruktury včetně výstavby 1600 kilometrů nových tratí. Stavba má začít po roce 2020. Dokončení se plánuje na rok 2027, kdy mají obyvatelé 120 polských měst získat možnost dopravit se do CPK a Varšavy nejpozději za 2,5 hodiny. Investice do železniční části CPK a trať Varšava—CPK—Lodž budou financovány z fondů EU a nové letiště prostřednictvím projektů PPP (Public Private Partnership).

Propojí Polsko s Českem vysokorychlostní tratě?
Smlouvu o spolupráci při přípravě a výstavbě těchto tratí, které budou součástí transevropské dopravní sítě TEN-T, podepsali letos v dubnu zástupci české Správy železniční dopravní cesty a polského operátora Centralny Port Komunikacyjny. Vznikne pracovní skupina, která bude mít na starost přípravu projektu a výstavby nejen spojení Ostravy a Katovic, ale také nové vysokorychlostní trasy Praha–Vratislav. Obě trasy by měly být dokončeny již v první fázi projektu.

Bouřlivě se rozvíjí v Polsku i letecká doprava. V kterých regionech nejvíc?
V příštích deseti letech se očekává zvýšení počtu pasažérů letadel obsloužených na regionálních letištích ze současných 28 milionů až k hranici 48 milionů. To si postupně vyžádá investiční náklady ve výši 6,1 miliardy zlotých (více než 36 miliard korun). Pro české firmy, které nabízejí služby pro letiště a leteckou přepravu, se tak otevírají zajímavé příležitosti. Nejdynamičtěji se rozvíjí letecká přeprava na letištích právě podél českých hranic. V Katovicích vzrostl loni počet cestujících meziročně o 945 tisíc pasažérů, v Krakově o 935 tisíc, ve Vratislavi o 460 tisíc. Mezi největší regionální letiště tak patří právě Krakov (6,76 milionu cestujících ročně), Katovice (4,83 milionu) a Vratislav (3,34 milionu).

Polsko hodně investuje do své armády, podílí se na tom výrazněji čeští dodavatelé?
Země již několik let plní závazek dávat dvě procenta HDP na zbrojení. Dodávky od českých zbrojovek ale v současnosti nepředstavují dominantní část exportu. Důvodem je především zájem Polska o udržení soběstačnosti a podpora vlastních výrobců sdružených ve státním holdingu Polska Grupa Zbrojeniowa. Nejsofistikovanější systémy kupují Poláci od velkých světových výrobců s akcentem na USA. Konkurenční prostředí je velmi náročné a uspět mají šanci především ti čeští výrobci, kteří najdou vhodného polského partnera.

Je takovým příkladem nedávná dodávka letounů L410 pro polskou pohraniční stráž?
Polská služba pro ochranu hranic v lednu oznámila, že rozhodla o koupi dvou letounů L410 UVP-E20 v hodnotě 110 milionů zlotých (přes 660 milionů korun). Nejedná se však o smlouvu s výrobcem Aircraft Industries, ale s polským dealerem letadel JB Investments a servisní společností Aero Club. Dodávka má proběhnout do října příštího roku. Tendr původně vyhrál polský výrobce PZL s letounem M28 Bryza, ale výsledek řízení byl anulován a čtyři ze sedmi uchazečů byli vyřazeni. Pokud se české letouny osvědčí, otevřely by se možnosti dalších dodávek.

Polsko zveřejnilo novou energetickou koncepci. Bude chtít poprvé zprovoznit i jaderné elektrárny?
Ministerstvo energetiky zveřejnilo dlouho očekávaný projekt energetické politiky země do roku 2040. Klíčovým tématem materiálu je zachování těžby uhlí. Ta by měla pokrýt většinu domácí spotřeby. Podíl uhlí při produkci elektrické energie má sice do roku 2030 klesnout ze současných 80 na 60 procent, ovšem nikoli snižováním těžby, ale zvyšováním produkce energie z obnovitelných zdrojů a díky jaderné energetice. O tu chce Polsko obohatit svůj energetický mix. Hodlá vybudovat dvě jaderné elektrárny, přičemž první blok o výkonu jednoho až 1,5 GW by měl být uvedený do provozu už v roce 2033. Dalších pět bloků má být realizováno postupně, každé dva roky má být postaven další.

Zatím získává Polsko 80 procent veškeré energie z uhlí.

Jaký podíl budou mít obnovitelné zdroje energie?
Mají hrát stále významnější roli. V roce 2030 by se měly podílet  21 procenty na finální spotřebě  energie. V dopravě se předpokládá, že obnovitelné zdroje pokryjí desetinu potřebné energie již příští rok a 14 procent v roce 2030.

Jak je na tom země s dovozem ropy a plynu?
Zásadní význam bude mít diverzifikace. Plyn se má dopravovat především novým plynovodem Baltic Pipe z Norska a Dánska a prostřednictvím terminálu LNG ve Svinoústí. Součástí těchto plánů je výstavba nových tranzitních sítí a úložišť. Spotřeba ropy by se měla snižovat díky biopalivům a alternativním palivům – LNG, CNG a vodíku.

Působí v polské energetice české firmy?
Mají o to velký zájem, což potvrzuje například působení společností, jako jsou ČEZ (elektrárny Skawina a Chorzów) a Energetický a průmyslový holding (důl Silesia) nebo účast českých firem na veletrhu teplárenství v Zakopaném.

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Tomáš Stingl.
Rubrika časopisu na euro.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek