Praha dosahuje limitů, Středočeský kraj metropoli dotahuje

4. 2. 2019 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Na republikovém HDP se Praha podílí pětadvaceti procenty, zatímco Středočeský kraj, který hlavní město obepíná, má výkonnost při srovnatelných základních parametrech sotva poloviční. Není divu. Praha těží z pozice sídla mnoha korporátních centrál a oproti kraji vykazuje zhruba dvojnásobný počet podnikatelských subjektů. Přesto je dnešním lídrem spíše kraj.

Rychlá srovnání prostřednictvím základních kvantitativních ukazatelů mohou být zavádějící. Podrobnější analýza čtrnácti faktorů v čase však poměrně přesně ukazuje možnosti i jejich využití a dává tak dostatečně plastický obraz dynamiky regionálního vývoje. V desetiletce na přelomu tisíciletí se touto problematikou zabýval poměrně podrobně v rámci interního výzkumného projektu plzeňské Západočeské univerzity dr. David Martinčík. Všímá si období 1995–2005 a hodnotí tři oblasti – makroekonomickou výkonnost, růstový potenciál a kvalitu života. Praha je v té době prudce dominantní v prvních dvou oblastech, kraj se drží lehce nad republikovým průměrem. O patnáct let později, naplněných dvouletkou recese a deseti lety růstu, je situace zřetelně odlišná.

Čísla posledních čtyř let ukazují, že Praha se – z mnoha důvodů – dostala na svůj současný limit. V drtivé většině ukazatelů nevykazuje totiž hlavní město žádný významný progres a víceméně kopíruje republiková data. Je to málo, nebo dost? Spíše málo, svůj někdejší potenciál z přelomu tisíciletí Praha vyčerpala a nový si nevytvořila. Na vině je nízká míra investic posledních let, vysoké ceny, nedostatek bytů a až na výjimky vyloučení z dotačních programů. Setrvačník bez přidané energie zkrátka ztrácí dynamiku.

Nejsilnější výpovědní hodnotu mají v tomto smyslu čísla popisující makroekonomický vývoj a růstový potenciál. HDP i čistý disponibilní důchod domácností sice rostou významně, ale jsou to v zásadě jediné dva ukazatele s vyšší dynamikou. Medián měsíční mzdy neroste v Praze zdaleka nejrychleji, objemy stavebních prací přes značný převis poptávky také nejsou nijak vybočující a s ohledem na sílu akademické obce může až zamrzet nízká podpora vědy a výzkumu. V absolutních číslech sice pražských dvaatřicet miliard korun směrovaných v roce 2017 do VaV segmentu vypadá lichotivě, ale pořád je to méně než o dva roky zpět.

Kraj se dívá dopředu

Jestliže rozdíly mezi Prahou a Středočeským krajem jsou ve většině sledovaných ukazatelů v posledních čtyřech letech dány maximálně několika málo procentními body, v těch nejzásadnějších kraj dominuje: zatímco v Praze počet dokončených bytů v roce 2017 meziročně poklesl, kraj vykazuje dvojnásobný nárůst. Významně lepší čísla mají střední Čechy i v nárůstu objemu stavebních prací či v rostoucím mediánu měsíční mzdy. Nejdramatičtější rozdíl pak představují náklady na VaV – středočeský meziroční nárůst těchto výdajů v roce 2017 překonal 30 procent a je nejvyšší ze všech. V této souvislosti stojí za zmínku, že hned pět krajů překonává v tomto parametru pražská čísla. Možná tak trochu překvapivě.

(Kliknutím grafy zvětšíte)

Handicapy se snižují

Jeden aspekt by neměl být opomenut – čísla dokazují, že rozvoj Prahy i Středočeského kraje byl a je v zásadě proporční, především slabší regiony pak může těšit, že v tvrdých parametrech se pomyslné nůžky mezi Prahou a outsidery nerozevírají. Nicméně především pro pražský magistrát by měla nad čísly zablikat varovná světla. Kvalita života v metropoli se zvyšuje, ale bez investic, podpory bydlení a koncepční podpory růstu bude hlavní město patrně jen rozpačitě přešlapovat na místě a není vyloučeno, že přijde o svou dominanci. Zvláště, pokud se kraj vypořádá s nedostatky v oblasti infrastruktury.

Pohled Hospodářské komory

Roman Pommer. Zdroj: archiv HK ČRRoman Pommer, předseda představenstva Hospodářské komory hlavního města Prahy

Z hlediska ekonomiky má hlavní město Praha zcela výsadní postavení v rámci ČR. Je hospodářským centrem státu, to má podstatný vliv na ekonomiku Prahy, jejíž ekonomický výkon vytváří stabilně kolem čtvrtiny celostátního hrubého domácího produktu. Tato skutečnost je vcelku pozitivní, ovšem z tohoto důvodu je Praha již několik let vyčleněna z jakéhokoliv příjmu dotačních financí pocházejících z EU. Toto se nás jako Hospodářské komory hlavního města Prahy a také našich členů zásadně dotýká, což už rozhodně pozitivní není.

S výkonností ekonomiky bezprostředně souvisí i situace na trhu práce. Praha je největším regionálním trhem práce v České republice. Charakteristickými rysy dosavadního vývoje jsou na jedné straně vysoká atraktivita pražského trhu práce, na druhé straně schopnost Prahy pokrýt zvýšenou poptávku.

Dle mého názoru se pražská ekonomika přibližuje hranici svých možností. Bez dalších investic se v situaci zvyšujícího se nedostatku zaměstnanců příliš nemá kam posunout, především pro průmysl platí, že již nyní funguje na hranici výrobních možností. Situaci mezi řemeslnými profesemi se mi ani nechce příliš komentovat, nedostatek kvalifikované pracovní síly je zde naprosto evidentní. Je pravda, že v poslední době se situace kolem náboru nových studentů na řemeslné obory zlepšuje, ovšem bude trvat ještě několik let, než se nárůst projeví na trhu práce.

Obecně jsou veřejné finance aktuálně na příjmové straně zcela závislé na vysokém tempu ekonomického růstu, zatímco na výdajové straně přetrvává vysoký objem tzv. mandatorních výdajů, které v případě poklesu ekonomické dynamiky a výpadku příjmů nebude jednoduché upravovat směrem dolů k udržení rozumné rozpočtové stability.

Ve shrnutí je tedy nutné zdůraznit, že pravděpodobně narážíme na strop možností ekonomického růstu a v budoucnu bude tempo ekonomického růstu klesat. Doufám, že pokles bude pozvolný a z rozbouřených vod stálého růstu se dostaneme na klidnou hladinu ekonomické stability.

Ivana Chottová. Zdroj: archiv HK ČRIvana Chottová, předsedkyně představenstva Hospodářské komory Středočeského kraje

Ekonomický růst posledních let je patrný i ve Středočeském kraji. Větší modernizace firem, větší stavební aktivity, růst tržeb například ve zpracovatelském průmyslu, což je typické odvětví pro náš region, jejichž celková suma stále významně převyšuje hodnoty ostatních krajů. Stejně tak růst mezd ve zmiňovaném zpracovatelském průmyslu dlouhodobě roste a přesahuje celorepublikový průměr.

Příznivý ekonomický vývoj v našem kraji je zřejmý i v počtu volných pracovních míst, který se neustále navyšuje a ke konci prosince 2018 činil 48 071. To vše vytváří pozitivní dojem. Na druhou stranu tento vývoj s sebou nese i některá negativa, jako například nedostatek potřebné pracovní síly, s kterým se naše firmy potýkají. Dopravní problémy, spojené s přetížeností silniční sítě či chybějícími komunikacemi, jako například Pražský okruh, některé úseky vysokorychlostních silnic, dořešení D3, modernizaci, elektrifikaci a částečné zdvoukolejnění některých železničních tratí, nedostatečné internetové pokrytí regionu a podobně.

 

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban, foto: archiv HK ČR.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek