Přechod na cirkulární ekonomiku nebude pro firmy lehký. Ale vyhnout se mu nemohou

15. 1. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Podle odborníků změna nevyžaduje vyšší investice, než běžný přechod na nový obchodní či výrobní model. Potřebné technologie jsou navíc k dispozici, firmy o nich často jen nevědí. Podniky, které začnou s cirkulární ekonomikou dříve, získají na trhu konkurenční výhodu.

Ekonomický růst přináší kromě vyšších tržeb pro firmy a tučnějších mezd pro zaměstnance také rostoucí množství odpadů. S ním si zatím dostatečně neporadila ani recyklace odpadů ve své současné, nedokonalé podobě, kdy velká část vytříděných odpadů stejně skončí na skládkách nebo ve spalovnách.

Některé druhy vytříděných materiálů totiž průmysl stále neumí zpracovat, velká část těch dalších je pro podniky dražších, než když na trhu koupí prvotní surovinu. Současné dětské nemoci recyklace by měla odstranit takzvaná cirkulární ekonomika. Jejím cílem je vytvořit dva oddělené toky materiálů. První představují přírodní, biologicky rozložitelné látky, které se mohou vracet zpátky do přírody. Druhý pak látky umělé, které by se měly z použitých výrobků opět odstraňovat, recyklovat a využívat v dalších produktech.

Náklady i příležitosti

I když charakteristika tohoto systému je poměrně jednoduchá, jeho zavedení bude znamenat výrazné změny ve fungování současného průmyslu. „Cirkulární ekonomika představuje obrovskou příležitost. Nejen pro životní prostředí, ale především pro vytvoření zcela nového průmyslového odvětví,“ říká místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.  

Společnost McKinsey spočítala, že přijetí principů cirkulární ekonomiky může do roku 2030 vygenerovat v Evropě roční úspory v hodnotě 1,8 bilionu eur a výnosy ve výši 600 miliard eur ročně. Podle Evropské komise má přinést dva miliony pracovních míst.

Odstranění některých druhů jednorázových plastů, o kterém nedávno rozhodla Evropská unie, je jen malou částí celkové změny. Dalším krokem je navyšování zpětného odběru obalových materiálů až do výše 90 procent.

Přestože změna bude pozitivní, přechod na ni nebude pro podniky jednoduchý. „Pro většinu firem je nejtěžší pochopit, že cirkulární ekonomika není změna o 360 stupňů, která si vždy nutně vyžaduje investice, ale jde o systémovou změnu myšlení, kdy se jen vracíme k selskému rozumu a odpovědnému nakládání se zdroji,“ vysvětluje Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.

Pro jednoho opad, pro druhého surovina

Záběr cirkulární ekonomiky je velmi široký. „Firmy často považují toto téma za nutně propojené s odpadovým hospodářstvím a přitom se jedná o komplexní pohled, kdy hledáme příležitosti nejen v principech přeměny odpadů na zdroje, ale například i v nových byznys modelech, kdy prodej nahrazuje pronájem, či nových cestách spolupráce, kdy můžeme odpadní teplo, vody či materiály vhodně napojit na jiné firmy, pro které se může stát zdrojem. Těmto principům se říká průmyslová symbióza,“ pokračuje Soňa Jonášová.

Pro menší firmy může být zásadní změna používaných technologií složitější, než pro ty velké. „V případě, že si tento pohled vyžaduje investice, například při pořízení technologií pro recirkulaci či recyklaci vod, je u malých firem problémem doba návratnosti, která v některých případech převyšuje délku pěti až sedmi let. Výhodou ale je, že jsou zde naopak i příležitosti a to třeba možnosti financování z grantů ministerstva průmyslu a obchodu, které nově využívání vod budou podporovat. Takže to, co může být těžké, se dá lehce překonat,“ popisuje ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.

Se změnou může firmám pomoci i poradenství Institutu cirkulární ekonomiky, od odpadového hospodářství, přes vodohospodářství, platformy pro sdílení, prevence vzniku odpadů či cesty, jak jejich započaté cirkulární aktivity dobře komunikovat.

Pro řadu malých a středních firem ale bude přechod na prvky cirkulární ekonomiky jednodušší, protože používání selského rozumu se v nich, na rozdíl od mnoha nadnárodních korporací, nikdy úplně nevytratilo. „Často je pro ně velikost spíše výhodou. Ze zkušenosti mohu říci, že nadnárodní korporace jsou často mnohem méně flexibilní než malé a střední firmy a většina projektů je třeba schvalovat na globální úrovni. To prodlužuje aplikaci cirkulárních inovací o rok či dva a firmám tak ujíždí vlak,“ upozorňuje Jonášová.

Návrat k tradiční šetrnosti

Cyklická ekonomika v podstatě neobjevuje nic nového, spíše se vrací k tradiční šetrnosti. „Menší, navíc ještě rodinné firmy tímto způsobem, kdy s veškerými zdroji, ať už jsou materiálové nebo třeba lidské, zacházely s opatrností vždy a není pro ně překážkou třeba ani delší návratnost investic. U rodinných firem je navíc motorem zachovat podnikání i pro nástupní generace, a tak je otázka investice do čistší produkce a výroby s ohledem na ekologičnost často samozřejmou součástí strategického rozvoje,“ zmiňuje Soňa Jonášová.

Navíc v dnešní době také nastupuje trend, kdy zákazníci dobře reagují na příběhy firem a produktů a ty jsou často mnohem výraznější a lépe komunikovatelné u menších firem než u nadnárodních kolosů. „I zde tedy vidím velkou výhodu,“ dodává Jonášová.

Firmy podle ní nemusejí čekat, až jim začne zavádění cirkulární ekonomiky nařizovat legislativa. „Ve chvíli, kdy si uvědomí, že to, co produkují, nemusejí být odpady, ale suroviny, které umí některé jiné firmy zpracovat, tak není důvod čekat na změnu a mohou hledat cesty pro využití těchto vedlejších výrobků vznikajících při vlastní výrobě už nyní,“ upozorňuje ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.

I z toho důvodu podle ní mohou firmy s integrací nového přístupu začít hned. Lépe se tak připraví na budoucnost, jejíž obrysy naznačuje již současné dění. „Pokud člověk sleduje alespoň v základní míře globální situaci a uvědomuje si, že ačkoliv je jeho pohled například na klimatickou změnu jakýkoliv, tak se jednoduše zcela zřejmě ‚něco děje‘, výkyvy počasí jsou stále hůře predikovatelné a mnohem výraznější, než na jaké jsme byli dříve zvyklí,“ popisuje Soňa Jonášová.

Rostoucí soběstačnost jako výhoda

Prvky cirkulární ekonomiky přitom stojí na zvyšování soběstačnosti. Ta bude stále důležitější v době, kdy globální nestabilita bude stále více ohrožovat širší využití zdrojů a boj se změnami klimatu omezí využívání fosilních paliv. Úspory tak budou pro firmy klíčovou výhodou. „Ať už je to částečný přechod na obnovitelné zdroje nebo například úsporné technologie, které nepotřebují tolik vody nebo vodu recyklují v rámci výrobního procesu, tak se také připravujeme na to, co zatím legislativa jen diskutuje, ale je to prakticky neodvratitelné - vyšší zdanění fosilních paliv či primárních zdrojů,“ konstatuje Soňa Jonášová.

Další směr cyklické ekonomiky ukazuje letošní rok, kdy Česko popáté za sebou zasáhlo sucho. „Uzavřené cykly nám umožní vodu používat vícekrát a tak šetřit její čerpání a v dobách sucha to může být jedna z nejvýznamnějších náskokových investic zejména pro podnikatelský a výrobní sektor,“ upozorňuje Jonášová.

Důležitým prvkem cirkulární ekonomiky bude návrat ke kvalitním výrobkům a konec éry umělého zkracování jejich životnosti. „Jedním z klíčových aspektů cirkulární ekonomiky je i ekodesign výrobků, kdy už dnes můžeme začít navrhovat výrobky tak, aby se daly opravit a tak není ani nejmenší důvod čekat na legislativu. Vyrábět opravitelné výrobky je trend už nyní a důkazem je například firma Groupe SEB, která bez jakékoliv změny legislativy na český trh přivedla projekt 10 let opravitelný výrobek, který si získává popularitu zejména mezi zákazníky, kteří jsou již unaveni nákupem výrobků s kazítky. A je jen časem, kdy tato kazítka budou skutečně zakázána,“ podotýká ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.

Také tuto změnou podle ní mohou firmy získat náskok před konkurencí a navíc ji využít pro komunikaci a marketing. Ten je navíc zelený bez toho, aniž by se firmy na zeleno musely jen "natírat".

Odpovědnost za výrobky až do konce

Zavedení principů cirkulární ekonomiky do podnikání pro firmy také často znamená převzetí odpovědnosti za své výrobky po skončení jejich životnosti. Také to bude podniky nutit, aby se soustředily na produkty buď biologicky rozložitelné nebo snadno recyklovatelné.

Podle odborníků bude přechod na cirkulární ekonomiku překonávat bariéry kulturní i tržní. Mezi ty první patří například konzervativní přístup spotřebitelů, kteří si zvykly na současné výrobky. Druhý zahrnuje především investice do nových strojů, technologií, skladových areálů i navázání nových odběratelských a dodavatelských vztahů.

Podle expertů však nutné náklady nejsou pro podniky nedosažitelné. „S přechodem na cirkulární obchodní model je spojená investice, která zpravidla nepřevyšuje standardní investici při přechodu na jiný obchodní či výrobní model,“ upozorňuje Cyril Klepek ze společnosti Direct People.

Firmy navíc nemusejí čekat na vývoj nových technologií. „Z praxe je patrné, že technologická řešení jsou dostupná a nemusejí být ani inovačně náročná. Firmy ale o jejich existenci nejsou dostatečně informovány,“ dodává Cyril Klepek.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek