Proč řídí už tři procenta podniků bezdomovci?

30. 1. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Za invazí bílých koní do vedení firem paradoxně stojí vládní opatření v boji s daňovými podvody.

Když zveřejnila na přelomu roku poradenská společnost Bisnode analýzu ukazující, že rychlým tempem přibývá firem, které řídí osoby s trvalým pobytem na radnici (tedy najatí bílí koně), vstávaly ekonomickým analytikům hrůzou vlasy na hlavě.

Šedne česká ekonomika?

Otázka, zda se v Česku začala výrazněji rozmáhat šedá ekonomika, má ale jednoznačně negativní odpověď. Zmíněná čísla neukazují, že se zvyšuje podíl šedé zóny na domácím HDP, ani to, že roste počet daňových úniků a podvodů.

Jen se kvůli kontrolnímu hlášení, elektronické evidenci tržeb a dalším opatřením dvou posledních vlád zkomplikovala situace těm, kteří okrádají stát na daních (zejména na DPH). Podvodníci hledají nové cesty, jak berňák i policii obelstít a zakládají kvůli tomu větší počet fiktivních podniků.

„Kvůli vládním opatřením, která jsou z našeho pohledu v boji s daňovými úniky účinná, se trestná činnost pachatelů daňových podvodů mění. Je daleko organizovanější a sofistikovanější. Dříve stačilo ke spáchání daňového podvodu založit tři firmy, dnes musí podvodník, který chce být úspěšný, založit takových subjektů desítky,“ říká Petr Danko ze sekce finanční kriminality Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), odboru daní.

Téměř všechny tyto fiktivní podniky řídí najatí bílí koně – většinou z řad bezdomovců, narkomanů či sociálně vyloučených.

Nejvíc firem, u kterých má některý z majitelů nebo statutárních orgánů hlášen trvalý pobyt na radnici, je v Praze (3190), Středočeském (2164), Jihomoravském (1626) a Moravskoslezském (1052) kraji. Negativní událostí, tedy úpadkem, exekucí nebo insolvencí je postiženo 5,1 procenta hodnocených společností.

Bič na neplatiče

Počet firem, jež jsou vlastněny nebo řízeny lidmi majícími trvalý pobyt na radnici, se loni vyšplhal téměř na patnáct tisíc. Meziročně se zvýšil o neuvěřitelné tři čtvrtiny. Celkově jde už o tři procenta tuzemských podniků. Stejně prudce narůstají počty bezdomovců angažovaných ve firmách, aktuálně jich je deset tisíc – o 80 procent víc než předloni.

„Důvodem tohoto fenoménu je kontrolní hlášení. Pro úspěšné spáchání daňového podvodu je totiž v současné době nutné co nejvíce znepřehlednit strukturu firem, které se na něm podílejí,“ doplňuje mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.

Společnosti vlastněné nebo řízené osobami, které mají trvalé bydliště na radnici, jsou ve srovnání s běžnými firmami častěji na seznamu nespolehlivých plátců DPH, případně už skončily v exekuci či insolvenci.

„U osob, které mají trvalý pobyt na stejné adrese jako městský či obecní úřad, je vždy velké riziko, že se záměrně skrývají před kontaktováním ze strany státu nebo věřitelů,“ přibližuje analytička Bisnode Petra Štěpánová.

„Nasazení bílého koně zásadně komplikuje prověřování obchodních partnerů. Nadužívání bílých koní, potažmo bezdomovců ve firmách, může ale souviset s tvrdým postupem státu, respektive finančních úřadů,“ potvrzuje slova detektivů z NCOZ Štěpánová.

White Horses: Nekonečný příběh

Takzvaní bílí koně jsou dnes v Česku zneužíváni podvodníky čím dál častěji. Jejich účast ve statutárním orgánu firmy je nic nestojí, od organizátorů podvodů dostanou drobný bakšiš – často jde jen o odměnu ve výši stovek či tisíců korun. A pro podvodníky samotné je to zlatý důl.

Pro berní úřad je takový člověk de facto nedohledatelný a případnou škodu není po kom vymáhat. Pokud se nezapojí policie a nenajde osoby, které stojí v hierarchii nejvýše, nemá stát šanci se k ukradeným penězům dostat.

„Na daňových podvodech se dnes tyto firmy řízené najatými bílými koňmi podílejí nejvýrazněji. Jde zejména o společnosti s ručením omezením, a to zpravidla ty, jež sídlí na virtuálních adresách. Statutárním orgánem je osoba, která se správcem daně nebo s policií nekomunikuje,“ shrnuje v rozhovoru pro Profit Jaroslav Ibehej.

„V těchto případech můžeme jednoznačně hovořit o záměrném zakládání obchodních společností s cílem zneužít systém a nezaplatit daně, případně odčerpat ze státního rozpočtu miliardové částky,“ doplňuje policista.

Firmy mají téměř nulovou zodpovědnost za nezaplacení nebo krácení daně. Než najde policie skutečného viníka (pokud se jí to podaří), může stát přijít o desítky i stovky milionů. Ukazují to velké případy daňových podvodů a machinací s DPH z poslední doby – jako medializované kauzy Mamba a Úklid. Ty jsou ale jen špičkou ledovce.

Než najde policie skutečného viníka, přijde stát často o desítky či stovky milionů.

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu nicméně tvrdí, že případů nepřibývá, a navíc si pochvalují jejich objasněnost. Drtivá většina kauz, které se vyšetřovat začnou, skončí podle jejich slov obžalobou ze strany státního zástupce a viníci se dostanou před soud.

Více o tom, jak se policii daří při odhalování podvodů spojených s bílými koňmi, čtěte v rozhovoru na straně 16.

Není podvod jako podvod

Podvod za asistence bílého koně může vypadat i tak, že si pachatel najde narkomana či bezdomovce, oholí ho, umyje, koupí mu nové šaty a kravatu. Pak dotyčného prostředníka, který je jako ze škatulky, pošle do banky, kde si vezme na falešné papíry úvěr a po obdržení peněz je předá podvodníkovi. Potvrzení o příjmech je samozřejmě falešné, ale při případném telefonickém ověření ochotně potvrdí jeho „pravost“ další nastrčený člověk.

Poslední dobou navštěvují bílí koně stále častěji také autobazary, kde nakupují auta na leasing nebo úvěr. Pokud se jim podaří úvěr získat, odevzdají vůz obratem organizátorům podvodu a opět inkasují směšnou odměnu. Další splátky už nikdo neplatí. Podvodníci potom automobil s falešnými doklady výhodně prodají, rozeberou na náhradní díly či vyvezou ilegálně do zahraničí.

„Odhadujeme, že v posledním období došlo k nárůstu pokusů o úvěrové podvody o 30 až 50 procent, a varujeme před vrůstajícími podvody v autocentrech především v severních Čechách a v Moravskoslezském kraji,“ řekl nedávno médiím Rudolf Krčmář, regionální manažer prodeje skupiny AAA Auto.

Typický případ: Machinace s DPH

Před pár lety poslal soud za mříže osm podnikatelů z Brněnska, kteří do několika firem dosadili bezdomovce a páchali přes ně machinace s DPH za účelově předražené zboží.

Bezdomovci a cizinci podepisovali faktury na prodej vesměs levných výrobků, například náhradních dílů k autům. Podvodníci je následně deklarovali jako drahý vývozní artikl určený na export do Jihoafrické republiky, Číny či Spojených arabských emirátů. Za fiktivně nadhodnocený vývoz požadovali vysoký odpočet DPH. Celkově si tak přišli na desítky milionů.

Možností, jak obejít zákon a vydělat miliony na daních, je daleko více, zástupci státu a především policie o nich ale nechtějí mluvit. „Určitě nechceme dávat podvodníkům návody k páchání další trestné činnosti,“ glosuje Jaroslav Ibehej.

Kryjeme falešné kominíky

Najatí bílí koně z řad bezdomovců mohou v Česku sloužit i k daleko bizarnějším podvodům. Když byla přijata vyhláška o povinné kontrole komínů (jednou za rok), vyrojili se v tuzemsku falešní kominíci. Jenže i zástupci zmíněného řemesla podléhají kontrole zástupců cechu.

„Problém s falešnými kominíky je tu neustále, a to od roku 2011, kdy vznikl mylný dojem, že kominík rovná se budoucí milionář. To přilákalo ty, kteří mají deset živností, a ačkoli nemají výuční list, mohou dnes podnikat na takzvanou odpovědnou osobu, která je z branže, splní podmínky udělení řemeslné živnosti a na jejich činnost dohlíží. De facto tedy podnikají legálně. Jenže tou odpovědnou osobou může být i bezdomovec s bydlištěm na obecním úřadě, který se před čtyřiceti lety vyučil kominíkem,“ upozorňuje předseda Společenstva kominíků ČR Jaroslav Schön. A takových případů jsou v Česku desítky.

Nejde jen o peníze

Bílí koně mohou sloužit nepoctivým podnikatelům také jako klacek na úspěšnější konkurenci. V byznysu dnes existují desítky způsobů, jak dlouhodobě a beztrestně škodit svým protivníkům. Mnohé jsou jednoduché a laciné nebo nestojí šikanujícího – kromě pár hodin volného času – vůbec nic. Pachatelé často zůstávají v anonymitě. A sankcí se příliš obávat nemusejí.

Dokument za pár hodin

Oblíbenou špinavou hrou je podávání návrhu na insolvenci na firmy, které jsou zdravé a prosperují. Podnik nedluží ani korunu, je v černých číslech a k úpadku má daleko. Přesto svítí u jeho jména v obchodním rejstříku varovný nápis, že je s ním vedeno insolvenční řízení. A ten straší banky i obchodní partnery.

Dostat konkurenta na kolena je jednodušší, než by se mohlo zdát. „Stačí najít člověka, který je ochotný za pár korun podepsat insolvenční návrh na vybranou firmu. Potřebný dokument vám udělá každý, kdo umí pracovat s excelovou tabulkou. Jeho vyhotovení zabere jen pár hodin času,“ upozorňuje marketingový a finanční ředitel společnosti Hormen CE Marek Fišer. Za drobný poplatek ověří podpis pod insolvenčním návrhem libovolný notář.

S útoky insolvenčních mafií se v Česku potkaly stovky firem. A stovkám podniků to zkomplikovalo život na měsíce nebo i roky.

„S námi bylo insolvenční řízení zahájené na základě fotokopie falešné směnky a tvrzení o fiktivních dluzích naší společnosti různým zcela nedůvěryhodným subjektům. Ty si původce kauzy vybral vzhledem k tomu, že tyto firmy nevyvíjejí žádnou činnost. Společníci a jednatelé jsou nedohledatelní,“ dodává pro magazín Profit Fišer.

Bílým koněm najatým škůdci vašeho byznysu může být kdokoli. V případě Hormenu CE byl jednatelem údajného věřitele právě bezdomovec s trvalým pobytem na Městském úřadě Sedlčany.

Šikana za statisíce

K návrhům na insolvence jsou lidé bez domova na postu bílých koní zneužívání velmi často. Potvrzují to i policisté z NCOZ, i když připouštějí, že novela insolvenčního zákona z roku 2017 znamenala úbytek případů.

Nově mohou soudy rozhodnout, že podezřelé návrhy v první fázi řízení nezveřejní v insolvenčním rejstříku, a následně mají sedm dní na jejich posouzení. To znamená, že firmu nepoškodí hned na počátku a dají jí týden na to, aby našla účinnou obranu. Čas je ale příliš krátký.

Navrhovatelé navíc musejí od léta 2017 skládat zálohy na náklady insolvenčního řízení. V případě, že je útok směrován na firmu (tedy právnickou osobu), jde až o 50 tisíc korun. A po pravomocném rozsudku si falešní věřitelé musejí počkat nejméně půl roku, než lze podat další návrh. Padesát tisíc ale rozhodně není částka, kterou by odhodlaný útočník neobětoval, a to dokonce opakovaně.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek