S dobrovolníky vysadili po Česku tisíce stromů

28. 8. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Cesta od ekonomie přes psychoterapii k ekologii působí kostrbatě, ale Martině Pavelkové se povedla. Její projekt Sázíme stromy dnes pomáhá vyprahlému Česku.

Mnozí zakladatelé neziskových organizací původně působili v korporátních firmách. Takový byl i příběh jednačtyřicetileté Mariny Pavelkové. K projektu Sázíme stromy nevedla zrovna přímočará cesta.

Drobná vnímavá žena měla od malička velmi silný vztah k přírodě, ale láska k cizím jazykům převážila. Zavedla ji ke studiu oboru zahraniční obchod Vysoké školy ekonomické v Praze a po jejím ukončení do velké firmy, kde měla na starost export a import.

„Byla to ohromně stresující práce, ale tehdy mě moc bavila. Po narození prvního syna jsem chtěla zůstat doma pouhý rok,“ vypráví. Jenže po dvou měsících v práci se na mateřskou dovolenou vrátila a podvědomě tušila, že se ve firmě už neobjeví.

„Tou dobou mě mnohem víc zajímala výchova. Tak jsem si udělala několik psychoterapeutických výcviků. Jednak kvůli dětem, abych je vychovala pokud možno správně, jednak proto, že jsem se chtěla dostat blíž ke svým emocím. Vždycky jsem totiž ke všemu přistupovala až příliš logicky.“

Psychoterapie přírodou

„Pořád jsem na sobě pracovala, ale představa, že jako psychoterapeutka sedím v místnosti a vedu rozhovory s klienty, se mi také příliš nezamlouvala. Navíc mi to moc nešlo a nervovalo mě to. Vyzkoušela jsem tedy ještě koučování, ale také to nebylo ono. Pak se nám s manželem podařilo prožít víkend v Krkonoších bez dětí a najednou mi došlo, že nejvíc ze všeho bych chtěla spojit psychoterapii s ochranou přírody při sázení stromů,“ říká matka tří dětí. K prvnímu Vojtovi (13) mezitím přibyl ještě Ondra (10) a posléze Barunka (3).

Stromy dokážou ochladit prostředí o pět stupňů Celsia a o dvacet procent zvýšit cenu nemovitosti.

Důkladná Martina si naordinovala další výcvik – tentokrát v oboru zahradní terapeut, což je velmi úspěšná profese například v Rakousku. „Zahradní terapie je taková léčba těla i duše prací v přírodě,“ vysvětluje Martina, která tuto možnost chtěla nabídnout korporacím.

„Rozhodla jsem se, že sázení stromů pojmu jako teambuilding, který bude mít smysl, bude lidi bavit a bude se jmenovat Sázíme stromy. Doména však už byla zadaná, oslovila jsem tedy její majitelku – zkušenou krajinářku Zuzanu Kazmirowskou. Okamžitě se nadchla, spojily jsme se a hned na podzim manželova poradenská firma vysadila první tři lípy,“ pokračuje.

Objevit cenu stromu

„Pak bylo potřeba sehnat podporu velké firmy. Objevili jsme Jedno procento pro planetu (1%FTP), která sdružuje neziskovky a komerční subjekty ochotné dát jedno procento obratu na dobrou věc. První se do projektu zapojil Chimpanzee Bar, kde vyrábějí zdravé sušenky pro sportovce, a my si díky nim mohli zkusit sázení na více místech,“ pochvaluje si rodilá Pražačka, která se nejen kvůli přírodě s rodinou přestěhovala do Rovenska pod Troskami.

„Je to neskutečná radost vidět vystresované zaměstnance velkých firem, jak se pustí do fyzické práce, zčervenají jim tváře, ptají se, usmívají a odcházejí s nadšením. Jen málokdo v dnešní době totiž za sebou vidí výsledek svého pracovního úsilí. Ovšem pohled na polní cestu vroubenou vlastnoručně vysázenými stromy spolu s pohybem na čerstvém vzduchu přinášejí úplně jiný pocit. A lidé si také začnou víc uvědomovat, co pro nás stromy znamenají. Věřím tomu, že když se dosáhne kritického množství osob, které spojuje jedna myšlenka, nastanou ve společnosti změny,“ popisuje Martina.

Jaká příprava, takové sázení

Ovšem není možné jen tak někam vyrazit a něco tam vysázet. Jarním a podzimním akcím Sázíme stromy předchází pracné hledání lokalit, domluva s obcemi, jednání s krajináři o tom, jaké dřeviny by byly nejvhodnější, a také smlouva s obcí o následné péči. Protože jedna věc je strom zasadit a druhá – mnohem těžší – udržet ho naživu. Kritickou dobou jsou dva roky, kdy obec zajišťuje zálivku a má ve smlouvě, že uhynulé exempláře musí nahradit na vlastní náklady.

Tropům navzdory.
„Kvůli suchu sázíme stromy vysoké zhruba jako člověk s větší šancí na přežití.“ Martina Pavelková, iniciátorka projektu Sázíme stromy.

„Sázíme jen tam, kde zaznamenáme opravdu nadšený zájem, a předem řešíme, zda obec má kapacity na dostatečnou zálivku. Pak musíme vytvořit přesný plán. Potřebujeme souhlas zastupitelstva a po návrhu krajináře je potřeba zajistit vhodné stromy. Kvůli suchu sázíme stromy vysoké zhruba jako člověk s větší šancí na přežití. Po vysazení zajistíme výchovný řez, aby byl položen základ stabilní koruny. V průběhu roku obcím telefonujeme a kontrolujeme, jak se stromům daří,“ vypočítává Martina Pavelková.

Důležitá je také volba správných druhů, některé vzrostlejší stromy ze zahradnictví jsou „rozmazlené“ stabilní kapičkovou závlahou, vhodnější bývají sazenice z pole.

Přečtěte si také o zelené hale z dílny Liko-s:
Česko má první živou halu na světě, okolí ochladí o 10 stupňů

Dobrovolnictví ano, ale...

„Na začátku jsme měli představu, že nám práce musí přinášet radost, být jednoduchá a smysluplná. Nechtěla jsem jít cestou grantů, byrokracie by nás ubila. Jediný grant na 200 tisíc korun máme od ministerstva životního prostředí. Podporují nás už i jednotlivci, případně firmy, které poskytnou dar bez účasti na sázení. Díky tomu se můžeme školit, dokoupit nářadí, zaučovat nové koordinátory nebo koupit vesty s logem, podle nichž brigádníci vždy poznají člověka z týmu,“ pokračuje zakladatelka rychle rostoucí neziskovky.

Její lidé pracují na mnoha místech v republice a nejtěžší je právě pečlivá koordinace. Na interních setkáních domlouvají akce, každý koordinátor se musí zaškolit a první sázení provádět s někým zkušeným. Stromů je totiž spousta druhů, navíc některé se dodávají v kontejnerech, s kořenovým balem nebo prostokořenné a každý má svá specifika sázení.

Zájemci se ozývají z řad známých i na základě webu a mnozí říkají, že podobný nápad měli také, jen ho nezrealizovali. Z 35 spolupracovníků je šest lidí na částečný úvazek placených na dohodu o provedení práce. Ostatním se odměna vypočítává podle odpracovaných hodin.

„Myslím, že člověk musí být za práci odměněn, dobrovolnické nadšení většinou vydrží jen krátce. Ovšem touha pomáhat přírodě musí vždy převyšovat přání vydělat si,“ tvrdí Martina Pavelková.

Projekt Sázíme stromy v kostce

Projekt Sázíme stromy rozjela v roce 2014 Martina Pavelková. Její nezisková organizace, která využívá pomoc firem, škol i jednotlivých dobrovolníků, už vysadila v Česku více než 11 tisíc stromů a keřů. „Propojujeme firmy, obce a dobrovolníky a společně sázíme na místech, kde je to nejvíce potřeba. Peníze získáváme od firem, které se rozhodnou podpořit životní prostředí,“ říká Pavelková, která dříve pracovala ve velké korporaci.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jana Šulistová. Foto: Martin Pinkas.
 

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek