Situační zpráva k Brexitu

16. 1. 2019 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Do odchodu Spojeného království z EU zbývá už jen několik týdnů. Jaký je dosavadní vývoj a jeho další možnosti, se dozvíte v situační zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Dosavadní průběh jednání

Spojené království (dále jen UK) oficiálně oznámilo svůj záměr vystoupit z EU dne 29. března 2017. Od tohoto data se pak začala odvíjet dvouletá lhůta pro vypořádání dosavadních závazků obou stran a pro uzavření dohody o podmínkách vystoupení. Tato lhůta může být prodloužena pouze na základě jednomyslného rozhodnutí Evropské rady a souhlasu UK. Ani jedna ze stran však tuto možnost zatím nepřipustila. Oficiálně tak UK přestane být členem EU 29. března 2019 v 11 hodin večer.

Obsahová jednání mezi EU a UK o podobě výstupové dohody započala v červenci 2017. Hlavními tématy, ve kterých bylo nezbytné nalézt shodu před posunem do další fáze vyjednávání o přechodném období a o budoucích vztazích, bylo zajištění práv občanů EU v UK, finanční vyrovnání britských závazků vůči EU a budoucí režim na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Dále bylo také nutné nalézt shodu v záležitostech spojených se zbožím uvedeným na trh v den vystoupení, v otázce působnosti Evropského sdružení pro atomovou energii (EURATOM) a také v otázce soudní spolupráce.

Původním termínem, kdy měly členské státy rozhodnout o posunu do další fáze vyjednávání, byl říjen 2017, avšak vzhledem ke komplikovanosti jednotlivých témat bylo shody mezi EU a UK dosaženo až o dva měsíce později. Dne 15. prosince 2017 tak mohla na základě doporučení EK Evropská rada schválit posun do druhé fáze. Na konci února 2018 pak Evropská komise představila návrh výstupové dohody, přičemž následovala velmi intenzivní vyjednávání o její podobě.

K průlomu v jednáních pak došlo až ve středu 14. listopadu, kdy britská vláda odsouhlasila návrhy textu výstupové dohody, k němuž dospěli po dlouhých měsících vyjednávání zástupci Evropské komise a UK. Krátce na to byl zveřejněn i návrh doprovodné politické deklarace, jež má v souladu se zněním čl. 50 Smlouvy o EU, kterým se řídí celý proces vystoupení, stanovit rámec pro budoucí vztah, který bude dále rozpracován v rámci následného vyjednávání o budoucnosti po té, co UK formálně opustí EU. Text výstupové dohody i doprovodné politické deklarace schválila na svém mimořádném zasedání v neděli dne 25. listopadu Evropská rada ve formátu podle článku 50. Premiérce Mayové se nicméně nepodařilo nalézt dostatečnou podporu mezi členy dolní komory britského parlamentu, jejichž souhlas byl pro schválení dohody klíčový, a ti dne 15. ledna ve svém hlasování dohodu zamítli.

Výstupová dohoda

Schválení výstupové dohody by bylo pro spořádaný odchod Spojeného království z EU klíčové z několika důvodů. Jedním z nejdůležitějších však je skutečnost, že její součástí je také ustanovení o přechodném období, které by umožnilo aplikaci stávajících unijních pravidel alespoň do konce roku 2020 s případnou možností jeho prodloužení ještě o další jeden až dva roky, což by poskytlo čas na vyjednání dohody o budoucích vztazích mezi oběma stranami a také na vyřešení irské otázky. Během tohoto období by se na UK i nadále vztahovala veškerá unijní legislativa, včetně nově přijatých pravidel a jurisdikce Soudního dvora EU. UK by se však nemohlo účastnit jednání unijních institucí a orgánů, ani těch stanovených mezinárodními dohodami EU a nemělo by žádný vliv na legislativní proces. Po celou dobu přechodného období by také zůstalo součástí vnitřního trhu a celní unie.

Výstupová dohoda ve své celé šíři upravuje proces ukončení členství UK v EU a pokrývá oblasti jako práva občanů EU žijících v UK a naopak, finanční závazky či již zmíněné přechodné období. Je důležité také rozlišovat mezi výstupovou dohodou, která se věnuje procesu ukončení členství a vypořádání stávajících závazků, a dohodou o budoucích vztazích, která může mít různé podoby například dohody o volném obchodu. Během uplynulých měsíců bylo dosaženo shody v mnoha klíčových otázkách včetně, zpočátku tolik problematického mechanismu pro výpočet rozpočtových závazků UK vůči EU.

Jedním ze základních vyjednávacích principů EU však bylo, že nic není dohodnuto, dokud není dojednáno vše. Což znamená, že výstupová dohoda nemohla být finalizována, dokud nebylo dosaženo shody u všech otázek. Tou nejkomplikovanější byla zejména podoba budoucí hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Obě strany jsou odhodlány zabránit vzniku takzvané tvrdé hranice. Součástí výstupové dohody je tudíž protokol obsahující záložní mechanismus, dle kterého bude mezi EU a UK ustanoven jednotný celní prostor. Toto řešení je nicméně pouze provizorní a bylo by spuštěno pouze v případě, že se do konce přechodného období nepodaří nalézt vhodnější řešení. Právě otázka hranice mezi Severním Irskem a Irskem byla jedním z klíčových problémů, kvůli kterému britští poslanci tuto dohodu zamítli.

Možnosti budoucího vývoje: měkký vs tvrdý brexit a scénář „no deal“

Tzv. tvrdý brexit znamená, že dojde k úplnému oddělení UK od unijních struktur bez jakékoliv možnosti částečného či přidruženého členství, s čímž naopak počítá varianta tzv. měkkého brexitu, tedy situace, kdy by obě strany dojednaly vzájemná pravidla a nové nastavení vztahů a zůstaly v určité součinnosti, obdobně jako například Norsko či Švýcarsko. Premiérka Mayová se však již mnohokrát vyjádřila v tom smyslu, že obdobné nastavení vztahů pro ni není přijatelné a vše tak zatím směřuje spíše k tvrdému brexitu, avšak jednání o podobě budoucích vztahů nás teprve čekají.

Nejdrastičtější variantou je pak ta, kdy Spojené království opustí EU bez výstupové dohody (tzv. scénář „no deal“). Po zamítnutí výstupové dohody britskými poslanci se tato varianta stala zase o něco pravděpodobnější. Nicméně je nejméně přijatelná pro všechny zúčastněné strany, včetně českých podniků. Znamenalo by to, že UK opustí EU 29. března 2019 a stane se tzv. třetí zemí, jejíž vztahy k EU se budou od tohoto momentu řídit pravidly Světové obchodní organizace (tedy v celní oblasti například cly patrně podle doložky nejvyšších výhod), což oproti stávajícímu stavu přinese značné zhoršení možností pro obchodování. To všechno okamžitě, tedy bez jakéhokoliv přechodného období, o němž se právě jedná jako o součásti výstupové dohody. EU by začala uplatňovat na hranicích s UK své předpisy a celní sazby jako ve vztahu s každou jinou třetí zemí, s níž nemá žádné preferenční ujednání. Tedy včetně celních, technických, sanitárních a fytosanitárních norem a jejich ověřování v souladu se standardy EU.

Z tohoto přístupu samozřejmě vyplývají potíže, kterým by čelil také český export – kromě celních sazeb (které v některých případech mohou dosahovat až 19 %) je to i celá řada netarifních překážek, regulatorních, administrativních či logistických problémů. Konečným důsledkem výše uvedeného postupu by pak bylo navýšení ceny, a tudíž i možná ztráta konkurenceschopnosti. Největší komplikace by v tomto případy dopadaly na podniky, které svoji exportní produkci z převážné části směrují pouze do Spojeného království a nemají zkušenosti z obchodu se třetími zeměmi. Právě pro tyto podniky by přizpůsobení se novým pravidlům mohlo znamenat zvýšené náklady administrativní, finanční i technické a ztížit jim díky uplatňování jednotných pravidel vnitřního trhu dosud prakticky bezproblémové obchodování. Vystoupení UK bez uzavření výstupové dohody, fakticky tedy bez dojednání konkrétních podmínek a nastavení přechodného období, poškodí všechny strany více než jakákoliv jiná forma dohody.

UK má také stále možnost požádat o prodloužení lhůty pro vyjednávání o podmínkách odchodu a dá se očekávat, že by této žádosti bylo ze strany členských států vyhověno. V neposlední řadě má také možnost svou žádost o vystoupení vzít zpět a na žádný brexit by nemuselo dojít. Touto otázkou se ostatně zabýval o Soudní dvůr EU, který potvrdil, že UK může své oznámení o záměru z EU vystoupit jednostranným aktem vzít zpět.

ČR se v rámci svých pravomocí aktivně zapojovala do vyjednání výstupové dohody i do příprav na brexit bez dohody na unijní úrovni a intenzivně se připravuje i na národní úrovni. ČR se snaží prosazovat realistický přístup, který zajistí, aby dopad brexitu na české podnikatelské subjekty byl co nejmenší. Jak však praví staré české přísloví, štěstí přeje připraveným. I proto je potřeba, aby byli všichni zúčastnění aktéři schopni reagovat na jakýkoliv z výše uvedených scénářů. Vzhledem k odmítnutí výstupové dohody britskými poslanci musí být nyní přípravy na tvrdý brexit ještě intenzivnější.

Podrobnosti o brexitu a jeho dopadech na české podnikatele čtěte ve Speciálu: Brexit očima exportérů na BusinessInfo.cz.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek