Situační zpráva k Brexitu

25. 3. 2019 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Datum odchodu Spojeného království z Evropské unie se nezadržitelně blíží. Jaký je dosavadní vývoj a jeho další možnosti, se dozvíte v situační zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Dosavadní průběh jednání

Spojené království (dále jen UK) oficiálně oznámilo svůj záměr vystoupit z EU dne 29. března 2017. Od tohoto data se pak začala odvíjet dvouletá lhůta pro vypořádání dosavadních závazků obou stran a pro uzavření dohody o podmínkách vystoupení. Dle původního předpokladu tak mělo být UK členem EU do 29. března 2019. V návaznosti na žádost premiérky Mayové však v březnu Evropská rada souhlasila s prodloužením lhůty pro vystoupení do 22. května, případně 12. dubna, v závislosti na tom, zda se podaří schválit výstupovou dohodu či nikoliv.

Obsahová jednání mezi EU a UK o podobě výstupové dohody započala v červenci 2017. Mezi hlavní témata, ve kterých bylo nezbytné nalézt shodu, patřilo zajištění práv občanů EU v UK, finanční vyrovnání britských závazků vůči EU a budoucí režim na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Dále bylo také nutné se shodnout v záležitostech spojených se zbožím uvedeným na trh v den vystoupení, v otázce působnosti Evropského sdružení pro atomovou energii (EURATOM) a také v otázce soudní spolupráce.

První návrh výstupové dohody představila Evropská komise na konci února 2018. Poté následovala velmi intenzivní vyjednávání o její podobě. K průlomu v jednáních došlo až ve středu 14. listopadu, kdy britská vláda odsouhlasila návrhy textu výstupové dohody, k němuž po dlouhých měsících dospěli zástupci Evropské komise a UK. Krátce na to byl zveřejněn i návrh doprovodného politického prohlášení, jež má v souladu se zněním čl. 50 Smlouvy o EU, jímž se řídí celý proces vystoupení, stanovit rámec pro budoucí vztah, který bude dále rozpracován v rámci následného vyjednávání o budoucnosti poté, co UK formálně opustí EU. Text výstupové dohody i doprovodného politického prohlášení schválila na svém mimořádném zasedání v neděli dne 25. listopadu Evropská rada ve formátu podle článku 50. Premiérce Mayové se nicméně doposud nepodařilo nalézt dostatečnou podporu mezi členy dolní komory britského parlamentu, jejichž souhlas je pro schválení dohody klíčový. Ti dne 15. ledna 2019 svým hlasováním dohodu zamítli. Hlasování o dalším postupu pak proběhlo 29. ledna. Poslanci odmítli odchod UK bez dohody (tzv. tvrdý brexit) a zároveň požádali přepracování výstupové dohody ve smyslu hledání alternativního řešení k tzv. irské pojistce. EU však dala najevo, že nehodlá znovu otevírat výstupovou dohodu, o které se jednalo téměř dva roky.

Další série hlasování o brexitu se v britské Dolní sněmovně uskutečnila v březnu. 12. března poslanci ani napodruhé neschválili dojednanou výstupovou dohodu, zejména kvůli přetrvávajícímu odporu UK k tzv. irské pojistce. O den později Dolní sněmovna rozdílem pouhých 4 hlasů nepodpořila odchod z EU bez dohody. Ve čtvrtek 14. března pak britští poslanci hlasovali o tom, zda by vláda měla požádat o prodloužení výstupových jednání. V pořadí již třetí hlasování o výstupové dohodě se pak mělo uskutečnit v týdnu od 18. března, tedy ještě před jednáním Evropské rady dle čl. 50., které se uskutečnilo 21. března. Hned na začátku týdne nicméně situaci zkomplikoval předseda Dolní sněmovny John Bercow, který, s odvoláním na jednací pravidla ze 17. století, odmítl zařadit hlasování do programu jednání, pokud vládní návrh nedozná významných změn. Ve středu zaslala premiérka Mayová oficiální žádost ve formě dopisu adresovaného předsedovi Evropské rady Tuskovi o prodloužení lhůty do 30. června 2019. V návaznosti na tuto žádost přijala Evropská rada závěry, ve kterých vyslovila souhlas s prodloužením lhůty do 22. května 2019 za podmínky, že Dolní sněmovna schválí dohodu o vystoupení do 29. března. Pokud by se tak nestalo, bude datum odchodu Spojeného království posunuto na 12. dubna s tím, že premiérka Mayová musí Radě upřesnit, jak si představuje další postup.

Výstupová dohoda

Schválení výstupové dohody je pro spořádaný odchod Spojeného království z EU klíčové z několika důvodů. Jedním z nejdůležitějších však je skutečnost, že její součástí je také ustanovení o přechodném období, které by umožnilo aplikaci stávajících unijních pravidel alespoň do konce roku 2020 s případnou možností jeho prodloužení ještě o další jeden až dva roky, což by poskytlo čas na vyjednání dohody o budoucích vztazích mezi oběma stranami a také na vyřešení irské otázky. Během tohoto období by se na UK i nadále vztahovalo právo EU v plném rozsahu, a to včetně nově přijatých pravidel a jurisdikce Soudního dvora EU. UK by se však nemohlo účastnit jednání unijních institucí a orgánů, ani těch stanovených mezinárodními dohodami EU, a nemělo by žádný vliv na legislativní proces. Po celou dobu přechodného období by také zůstalo součástí vnitřního trhu a celní unie.

Výstupová dohoda ve své celé šíři upravuje proces ukončení členství UK v EU a pokrývá oblasti jako práva občanů EU žijících v UK a naopak, finanční závazky či již zmíněné přechodné období. Je důležité také rozlišovat mezi výstupovou dohodou, která se věnuje procesu ukončení členství a vypořádání stávajících závazků, a dohodou o budoucích vztazích, která může mít různé podoby, například dohody o volném obchodu. Během několikaměsíčního vyjednávání bylo dosaženo shody v mnoha klíčových otázkách, včetně zpočátku tolik problematického mechanismu pro výpočet rozpočtových závazků UK vůči EU.

Možné scénáře budoucího vývoje: Tvrdý vs. měkký brexit vs. no-deal

Tzv. tvrdý brexit znamená, že dojde k úplnému oddělení UK od unijních struktur bez jakéhokoliv přechodného období a speciální úpravy vzájemných obchodních a jiných vztahů. Naopak varianta tzv. měkkého brexitu počítá s přechodným obdobím a možností částečného či přidruženého členství, kdy by obě strany dojednaly vzájemná pravidla a nové nastavení vztahů a zůstaly v určité součinnosti, obdobně jako například Norsko či Švýcarsko. Premiérka Mayová se však již mnohokrát vyjádřila v tom smyslu, že obdobné nastavení vztahů pro ni není přijatelné a vše tak zatím směřuje spíše k tvrdému brexitu. Jednání o podobě budoucích vztahů ale mohou začít až poté, co UK oficiálně vystoupí z EU.

Nejdrastičtější variantou je pak ta, kdy Spojené království opustí EU bez výstupové dohody (tzv. scénář „no deal“). Vzhledem k opakovaně odmítavému postoji britských poslanců k dohodě je tato varianta stále pravděpodobnější, i když je nejméně přijatelnou pro všechny zúčastněné strany, včetně českých podniků. Znamenalo by to, že po svém odchodu se UK stane tzv. třetí zemí, jejíž vztahy k EU se budou řídit pravidly Světové obchodní organizace (tedy v celní oblasti například cly patrně podle doložky nejvyšších výhod), což oproti stávajícímu stavu přinese značné zhoršení možností pro obchodování. To všechno okamžitě, tedy bez jakéhokoliv přechodného období, s nímž počítá výstupová dohoda. EU by začala uplatňovat na hranicích s UK své předpisy a celní sazby jako ve vztahu s každou jinou třetí zemí, s níž nemá žádné preferenční ujednání. Tedy včetně celních, technických, sanitárních a fytosanitárních norem a jejich ověřování v souladu se standardy EU.

Z tohoto přístupu samozřejmě vyplývají potíže, kterým by čelil také český export – kromě celních sazeb (které v některých případech mohou dosahovat až 19 %) je to i celá řada netarifních překážek, regulatorních, administrativních či logistických problémů. Konečným důsledkem výše uvedeného postupu by pak bylo navýšení ceny, a tudíž i možná ztráta konkurenceschopnosti. Největší komplikace by v tomto případě dopadaly na podniky, které svoji exportní produkci z převážné části směrují pouze do Spojeného království a nemají zkušenosti s obchodem se třetími zeměmi. Právě pro tyto podniky by přizpůsobení se novým pravidlům mohlo znamenat zvýšené náklady administrativní, finanční i technické a ztížit jim díky uplatňování jednotných pravidel vnitřního trhu dosud prakticky bezproblémové obchodování. Vystoupení UK bez uzavření výstupové dohody, fakticky tedy bez dojednání konkrétních podmínek a nastavení přechodného období, poškodí všechny strany více než jakákoliv jiná forma dohody.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se aktivně věnuje agendě související s odchodem Spojeného království z Evropské unie od samotného zahájení výstupových jednání v březnu 2017. V souvislosti s blížícím se datem odchodu UK je v aktivitách ministerstva stále více kladen důraz na změnu podmínek obchodování s UK a diskusi o těchto změnách s podnikatelskou veřejností. Klíčová je informovanost a připravenost podnikatelů a dalších partnerů na brexit, aby byly jeho negativní dopady co nejmenší. Informace jsou, kromě portálu BusinessInfo.cz, dostupné také na webu MPO. Pro podporu exportérů zřídilo MPO tzv. Zelenou linku pro export. Pracovníci Zelené linky jsou na čísle 800 133 331 připraveni odpovídat i na dotazy týkající se brexitu. MPO také připravilo online průvodce pro podnikatele, který je formou interaktivního dotazníku seznámí s možnými dopady brexitu na jejich podnikání. Množství užitečných informací k brexitu naleznete na svodných stránkách spravovaných Úřadem vlády: www.brexitinfo.cz.

Podrobnosti o brexitu a jeho dopadech na české podnikatele čtěte ve Speciálu: Brexit očima exportérů na BusinessInfo.cz.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek