Školský systém se ocitá na křižovatce

29. 10. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Diskutuje se o podobě maturit, platech učitelů i o tom, že středoškolské vzdělání je pro uplatnění v praxi nedostatečné

Bude Česko i nadále montovnou, nebo se změní na ekonomiku postavenou na znalostech a dovednostech? To je hlavní otázka do diskuse. V tuzemsku se už roky opakuje jako nekonečný evergreen.

O zaměření českého hospodářství přitom nerozhodne jen forma státních pobídek pro zahraniční investory, o které se v této souvislosti diskutuje nejčastěji, ale především podoba českého vzdělávacího systému. Bude produkovat flexibilní a samostatné absolventy, nebo jednostranně zaměřené operátory, jak se nyní eufemisticky říká málo kvalifikovaným dělnickým profesím?

Nebezpečná poslanecká aktivita

První kolo této bitvy se svádí především v rámci boje o budoucí podobu maturitních zkoušek. Tuzemské podniky například kritizují snahu skupiny opozičních poslanců o zrušení povinné maturity z matematiky a cizích jazyků.

„Nemělo by být otázkou, zda matematiku v rámci povinné maturity zrušit, ale jak se naučit ji správně vysvětlit a učit. Aby při zkoušce z ní uměli dobře obstát nejen technicky, ale také humanitně orientovaní studenti,“ řekl Zdeněk Tomíček, místopředseda představenstva pověřený vedením Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

„Nemělo by být otázkou, zda matematiku v rámci povinné maturity zrušit,
ale jak se naučit ji správně vysvětlit a učit.“ Zdeněk Tomíček, AMSP

Podle asociace je poslanecká iniciativa nebezpečnou manipulací s veřejným míněním i studenty samotnými. Neustálé změny v legislativě podle podnikatelů obecně přinášejí jen větší chaos a nestabilitu.

Asociace namísto rušení maturit z nepopulárních předmětů navrhuje analýzu nevalných výsledků posledních maturitních zkoušek z těchto předmětů. A návaznou snahu o zlepšení úrovně českých studentů i vyučujících pedagogů, která podle podnikatelů v celosvětovém měřítku klesá.

Bez matematiky se zpozdí digitalizace

Znalost matematiky se přitom podle asociace jednoznačně prokázala jako klíčová pro studium technických oborů, na kterých je česká ekonomika založena, ale i pro rozvoj logického myšlení. Přitom právě nedostatečnou zdatnost v matematice i cizích jazycích považují zástupci firem za časovanou bombu. Podle odborných studií se očekává, že za deset let bude celá třetina veškerých pracovních příležitostí vztažená k digitalizaci výroby i služeb. Posílit znalosti v tomto směru je proto pro jejich budoucnost velmi důležité.

Ministerstvo školství jde přitom těmto návrhům naproti. Ministr Robert Plaga nedávno navrhl, aby se povinná maturita z matematiky a cizího jazyka odložila minimálně o osm let. Do té doby by chtěl zachovat současnou podobu zkoušky, v níž si maturant mezi jmenovanými předměty sám volí. Ministr to zdůvodnil analýzou úspěšnosti žáků u jednotlivých typů úloh v didaktickém testu z matematiky, v níž zjistil, že žáci nejvíce selhávají v úlohách důležitých pro život.

Zástupci školské veřejnosti jeho návrh z větší části podpořili. „Je nutné ocenit, že se ministr školství rozhodl akcentovat zájmy těch, jimž je vzdělávání určeno, tedy zájmy žáků. Bylo by maximálně prospěšné, kdyby se k podobné odpovědnosti přihlásili i ostatní aktéři, kteří vzdělávací politiku v České republice ovlivňují. Lépe bychom dosáhli shody,“ uvedl Bohumil Kartous ze vzdělávací společnosti EDUin.

Pedagogové tvrdí, že cílem změn ve vzdělávacím systému má být pozitivní, nikoliv represivní podpora, která rovněž povede ke zkvalitnění a zlepšení výsledků žáků. Podle ministerstva je třeba změnit systém vyučování matematiky, zajistit dostatečnou metodickou podporu pro učitele a zlepšit vzdělávání budoucích učitelů.

Proti zavedení povinné maturity z matematiky mluví podle učitelů i další data. Matematiku si každým rokem vybírá méně žáků, a přestože letošní rok zaznamenal mírné zlepšení průměrných výsledků, neúspěšnost je stále nesrovnatelně vyšší oproti českému jazyku nebo angličtině.

Školství získá navíc miliardu

O jednu miliardu navíc – především na platy v regionálním školství – se oproti předběžnému plánu zvýší rozpočet ministerstva školství na rok 2020. Celkový rozpočet kapitoly resortu bez zdrojů Evropské unie dosáhne téměř 213 miliard korun, což představuje meziroční navýšení o 17 miliard korun.

„Vzdělávání je skutečnou vládní prioritou a rozpočet, na kterém jsme se dohodli, zajistí, aby všechny ambiciózní závazky této vlády v oblasti školství byly naplněny. V regionálním školství vzroste příští rok objem prostředků na platy učitelů o deset procent a na platy nepedagogických pracovníků o sedm procent. Pro rok 2021 se pak počítá s dalším nárůstem prostředků na platy učitelů o devět procent a v případě nepedagogických pracovníků s dodržením závazku, aby jejich platy dosáhly v tomto roce na 150 procent jejich výše z roku 2017. Na konci volebního období v roce 2021 tak budou učitelé vydělávat v průměru více než 45 tisíc korun,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

„Polepší si nejen zaměstnanci ve školství, ale více peněz půjde také na potřebné investice do kvality vzdělávání, neboť například vysoké školy získají navíc 900 milionů korun, a budou tak celkově hospodařit s rekordními 26,5 miliardy korun,“ doplnil ministr školství Robert Plaga.

Většina absolventů opouští profesi

Podoba maturitních zkoušek přitom není jediným problémem, se kterým se české školství potýká. Dalším je uplatnění maturantů na trhu práce. Podle statistik totiž tři roky po ukončení středoškolského studia opouští své profesní zaměření dvě třetiny absolventů. Téměř 65 procent z nich na základě lepší nabídky práce v jiném oboru.

„Trh práce se i díky digitalizaci rychle mění a mnoho lidí pracuje v jiném oboru, než který studovali. Dřív mohlo být hlavním důvodem odklonu od studovaného oboru málo pracovních příležitostí, dnes jdou mladí lidé za lukrativnějšími nabídkami, co se týče pracovních i platových podmínek, ale i jejich zájmových preferencí. Nebo zkrátka vstupují do oborů, které ještě před pár lety neexistovaly,“ řekla Petra Drahoňovská, kariérní poradkyně projektu Samsung Tvoje šance. Ten pomáhá znevýhodněným středoškolákům z Česka a Slovenska v osobnostním a profesním rozvoji.

„Pro výběr správné profese je důležité neustále poznávat své silné stránky, pojmenovávat svoji vizi a určovat si postupné cíle a aktivity, jak jich dosáhnout. Je to nikdy nekončící proces, který nás bude provázet nejen volbou školy, ale celým budoucím kariérním rozvojem. Obory a školy, které člověk vystudoval, nemají na další kroky v kariérním rozhodování již tak fatální dopad jako v minulosti. Schopnost naučit se novou profesi je v dnešní době velkých a častých změn na trhu práce mnohdy potřebnější než diplom z první školy, kterou jsme kdysi, na začátku kariéry, studovali,“ poukázala Drahoňovská.

Mezi nejčastější důvody, které ovlivňují děti při výběru střední školy, patří zájem o obor, snadné uplatnění a dobré finanční ohodnocení oboru na trhu práce. „Nezanedbatelnou roli při rozhodování o střední škole stále hrají i rodiče. Ti se však často neřídí relevantními daty, ale na základě domněnek či vlastní praxe, která ale už dávno nemusí být na současném trhu práce platná. Například často v rodinách převládají stereotypní představy o lépe placené kancelářské práci oproti výdělku řemeslníků,“ upozornila Drahoňovská.

Preference dospívajících se navíc s věkem mění. Nezřídka změní svůj názor na obor hned při prvním střetu s reálnou praxí. „Pokud někomu přestala sedět práce grafika, ač se v ní roky vzdělával, není nic ztraceno, důležité je umět reflektovat své možnosti a těžit z toho, co umím, co jsem se naučil, i v jiných oblastech. Takzvaně umět si pojmenovat vlastní aktuální přenositelné dovednosti neboli tranferable skills, díky kterým má i absolvent při vstupu do nové profese co nabídnout. Ať už jsou to počítačové dovednosti, analytické myšlení, projektové řízení, schopnost orientovat se v digitálním světě nebo hledat relevantní zdroje a vyhodnocovat získané informace z mnoha oblastí,“ vyjmenovala Drahoňovská.

Maturantům přestávají růst platy

Kromě hledání toho pravého zaměstnání se absolventi středních škol potýkají také s dalším problémem. Lidem, kteří své vzdělávání ukončí maturitou, relativně brzy skončí období, kdy mohou počítat s růstem platu. I když si většina zaměstnanců myslí, že zvyšování mzdy je trvalý, celoživotní jev, opak je pravdou. Platový postup úzce souvisí s dosaženým vzděláním a dosažení třiceti let věku znamená stopku v růstu mezd především pro středoškoláky.

„Středoškolské pozice mají platový strop po třicítce. Pokud se na ně podíváme z hlediska mzdového progresu, vidíme, že je kratší než u těch vysokoškolských,“ komentoval výsledky průzkumu Michal Novák z portálu Platy.cz. A dodal: „U všech pozic, které jsme uvedli mezi nejoblíbenějšími, dosahují zaměstnanci stropu poměrně brzy po třicítce. Nejrychleji přichází vrchol v pozicích asistent či asistentka, kde se růst platu zastaví ve 32 letech.“

Obecně dosáhne zaměstnanec s maturitou platového stropu v průměru ve 34 letech. U vysokoškolských pozic je progres delší. V případě těch nejžádanějších uvedených výše je to až po čtyřicátém roce věku, u některých pracovních pozic pak až těsně před padesátkou.

To, že se růst platů po třicítce výrazně zpomalí a prakticky zastaví, ukazují také statistiky. Zatímco průměrná mzda podle věku je do 20 let 22 300 a do třicítky vzroste na 28 600 korun, krátce po třicítce se platy téměř nehýbou. Zatímco od 30 let mohou dosahovat 35 000 korun, kolem padesátky 35 400 korun.

Platy rostou díky vzdělávání

Mzdy podle odborníků po třicítce především nerostou automaticky. „V soukromém sektoru sice neexistují tabulkové mzdy jako ve veřejném sektoru, ale dostupnost uchazečů a poptávka firem po konkrétních profesích jakési tržní rozpětí mezd na každé pozici vytváří. Proto v každé profesi se dříve nebo později dostanete na tržní strop, kdy pokud byste požadovali výrazně více, bude pro zaměstnavatele výhodnější najít si na trhu někoho jiného,“ vysvětlil Jiří Halbrštát, manažer náboru ManpowerGroup.

Jak mohou zaměstnanci stagnující plat rozhýbat? „Pomoci může změna zaměstnavatele, ale ve stejné pozici nebude nárůst závratný. Z hlediska nárůstu mzdy je především potřeba rozšiřovat specializaci a projevovat zájem o více zodpovědnosti. To prakticky znamená postupnou změnu pozice. Pokud se z účetní stane hlavní účetní, tato osoba vypadne ze statistiky účetních, a tak vzniká zdání, že po třicítce přestanou mzdy růst. Ona je ale na jiné pozici s mnohem vyšší mzdou,“ dodal Halbrštát.

„Z hlediska nárůstu mzdy je především potřeba rozšiřovat specializaci a projevovat zájem o více zodpovědnosti. To prakticky znamená postupnou změnu pozice.“ Jiří Halbrštát, ManPowerGroup

Také další odborníci potvrzují, že růst platu závisí především na aktivitě zaměstnance. „Pokud bude člověk roky sedět na stejné židli a neposune svoji kariéru kupředu, ať už v rámci firmy, či mimo ni, nemůže očekávat, že mu mzda trvale a dramaticky poroste,“ zmínila Jitka Součková, marketingová manažerka personální agentury Grafton Recruitment. Pomoci podle ní mohou odborné kurzy a certifikace absolvované v rámci zaměstnání i soukromě, rozvoj jazykových a dalších dovedností, studium VŠ či MBA.

„A také budování a udržování sítě kontaktů a samozřejmě nesmíme zapomenout na pracovní úspěchy. Pokud člověk bude pracovat na svém rozvoji, pomůže mu to i psychologicky, protože se nebude cítit v nějakém ohledu handicapován na pracovním trhu, například právě absencí vysokoškolského titulu,“ podotkla Součková.

Pomaturitní vzdělání námětem veletrhu

Pomaturitní vzdělávání tak podle odborníků představuje podle odborníků klíčový předpoklad nejenom pro získání dobře placeného místa, ale také pro dlouhodobé zvyšování platů. Právě na tuto oblast se tradičně zaměřuje brněnský veletrh Gaudeamus, jehož letošní 26. ročník se uskuteční na tamním výstavišti od 22. do 25. října 2019. Největší tuzemský veletrh vzdělávání každoročně navštíví více než 30 tisíc návštěvníků, přes čtyři stovky vystavovatelů a 17 zastoupených zemí.

Veletrhy Gaudeamus poskytují platformu pro výměnu komplexních informací o možnostech pomaturitního studia a celoživotního vzdělávání v České republice, na Slovensku i v zahraničí.

Každý rok navštíví veletrh více než 60 procent studentů maturitních ročníků z České republiky a ze Slovenska. Mezi hlavní skupiny návštěvníků veletrhu patří studenti 4. a 3. ročníků středních škol, středoškolští pedagogové a výchovní poradci, studenti vysokých škol a zájemci o celoživotní vzdělávání.

Mezi vystavovatele patří většina veřejných i soukromých univerzit a vysokých škol z České republiky a Slovenska. Dále také vyšší odborné školy, jazykové školy, poradenské instituce i stále rostoucí počet univerzit ze zahraničí.

Cílem veletrhu je poskytnout co nejvíce relevantních informací o vysokoškolském vzdělávání absolventům středních škol a celému spektru zájemců o celoživotní vzdělávání. Veletrhu Gaudeamus, který se každý rok koná v Brně, Praze, Nitře a Bratislavě se pravidelně účastní většina vysokých a vyšších odborných škol i dalších vystavovatelů z České republiky a neustále rostoucí počet vystavovatelů ze zahraničí. Pro každého návštěvníka veletrhu je připraven obsáhlý tištěný katalog vystavujících škol a elektronický katalog s interaktivním rejstříkem studijních oborů. Důležitou součástí veletrhu jsou přednášky vystavujících škol pro zájemce o studium.

Každý návštěvník veletrhu může využít poradenský servis, který mu pomůže najít studijní obor, školu nebo fakultu. Nerozhodným studentům je k dispozici testovací centrum s testem předpokladů pro studium a centrum kariérového poradenství. Součástí veletrhu je také doprovodný program Věda pro život, který prezentuje interaktivní ukázky náplně studia a výzkumu prováděného na vysokých školách. Součástí veletrhu je také pedagogické centrum, které nabízí specializovaný program přednášek, seminářů a konzultací pro pedagogy vedených odborníky z univerzit, ministerstva školství a dalších institucí.

Gaudeamus: dostaveníčko chytrých

První ročník veletrhu Gaudeamus proběhl v roce 1994 a byl umístěn v budově Domu techniky Brno. Zájem návštěvníků předčil veškerá očekávání, veletrh navštívilo 17 tisíc návštěvníků během tří dnů.

Na pátém ročníku se poprvé prezentovali i zahraniční vystavovatelé. Z celkem čtyřiceti vystavovatelů bylo pět zahraničních ze Slovenska, Německa a Irska. Po vstupu České republiky do Evropské unie se začal zvyšovat zájem o veletrh ze strany zahraničních vystavovatelů. Hranice 30 tisíc návštěvníků bylo dosaženo v roce 2007.

Kvůli neustále rostoucímu zájmu studentů byl veletrh hned následující rok přesunut do pavilonu F brněnského výstaviště. Šestnáctý ročník veletrhu pořádaný v pavilonu V na brněnském výstavišti navštívilo dosud nepřekonaných 32 981 návštěvníků.

Loňský, pětadvacátý ročník veletrhu byl výjimečný jak účastí vystavovatelů, tak návštěvníků. Na veletrhu se prezentovalo rekordních 438 vystavovatelů, což byl nárůst o 135 v porovnání s rokem 2017, ve 165 expozicích (o 54 více než rok předtím) včetně 172 zahraničních univerzit a vysokých škol. Veletrh překvapil i výjimečnou návštěvností 30 615 studentů a 494 středoškolských pedagogů.

Od roku 2008 se veletrh Gaudeamus koná také v Praze, od roku 2013 ve slovenské Nitře a od letošního roku poprvé také v metropoli Slovenska Bratislavě.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál. 

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek