Slovensko ve znamení modernizace

9. 1. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Slovenské ekonomice se daří. A tak není divu, že naši východní sousedé připravují nebo už spustili řadu projektů, které mohou českým firmám přinést zajímavé obchodní příležitosti.

Nedávno položil Český rozhlas v jednom ze svých pořadů zajímavou otázku: Proč je vlastně zrovna Slovensko hned po Německu naším druhým nejvýznamnějším exportním odbytištěm? Čím to je, že jsou české výrobky pro slovenské výrobce či spotřebitele zajímavější než jiné?

Podle ekonoma Aleše Roda z Liberálního institutu je důvodů několik. Jednak je to pochopitelně podobnost našich ekonomik, dále nulová jazyková bariéra, díky geografické blízkosti také možnost výrobky rychle a poměrně levně doručit nebo fakt, že některé banky česko-slovenský platební styk oproti platbám do jiných zemí stále zvýhodňují. A v neposlední řadě, jak dodal Aleš Rod, je to výhoda levnější pracovní síly. „Takže fabriku, kterou tady vybudujete a provozujete, byste za podobných podmínek třeba ve Francii, v Belgii nebo v Británii prostě provozovat nemohl,“ řekl ekonom Českému rozhlasu.

Automobilová velmoc

Slovensko je v každém případě pro naše vývozce zajímavým trhem se spoustou příležitostí. Předně je třeba zmínit automobilový průmysl, s nímž je slovenská ekonomika dlouhodobě úzce propojena. V přepočtu na tisíc obyvatel je Slovensko dokonce největším světovým producentem osobních aut, na toto množství lidí jich vyrobí 189.

Na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) se automobilový průmysl podílí 8,8 procenta a pracuje v něm více než třetina všech lidí zaměstnaných v průmyslu. Od září 2018 je v zemi působit celkově už čtvrtá automobilka, Jaguar Land Rover v Nitře, vedle Volkswagenu v Bratislavě, PSA Group v Trnavě a Kia v Žilině. A možná se naši sousedé dočkají i pátého výrobce. Jedná se totiž o vstupu čínské firmy Zhi Dou, která by na východě země, pravděpodobně v Košicích či Prešově, vyráběla malé městské elektromobily.

Na Slovensku podle prognóz poroste spotřeba energie,
což samozřejmě bude úzce propojeno s budováním dalších zdrojů.

Jak říká Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí pro řízení sekce mimoevropských zemí, ekonomické a rozvojové spolupráce, exportní příležitosti tu existují pro dodavatele autodílů a příslušenství nejen pro auta se spalovacím motorem, ale i v oblasti elektromobility. Jde například o nabíjecí stanice, komponenty pro elektromobily a podobně. Jedním ze tří závodů německého koncernu Volkswagen, kde se vyrábějí elektromobily, je totiž jeho bratislavská pobočka. A trnavský závod PSA Group příslib výroby elektrického vozidla z francouzského ústředí firmy před časem dostal.

Sázka na recyklaci

„Další příležitosti v automobilovém průmyslu na Slovensku nabízí tzv. oběhová ekonomika,“ upozorňuje Martin Tlapa. „Jde například o lepší management při recyklaci odpadů z výroby aut, intenzivnější využívání použitých materiálů či recyklaci složitých kompozitních materiálů a lithium–iontových autobaterií,“ dodává. Například Volkswagen Slovakia chce do roku 2025 snížit ekologickou zátěž při výrobě aut o čtyřicet pět procent ve srovnání s rokem 2010. Využívá recyklované materiály při výrobě nových aut, např. hliník pro výrobu karoserií, stará recyklovaná auta používá při designu nových automobilů.

Automobilka PSA Group v Trnavě podle informací Ministerstva zahraničí ČR využívá při výrobě aut třicet procent tzv. zelených materiálů. Průměrné emise CO2 u jejích vozů nyní dosahují 102,4 g/km, což je nejlepší hodnota na světě. Zástupce PCA Trnava oznámil, že žádný odpad z výroby aut nejde na skládku. Vše je prý zpracováno v podniku nebo přes firmy, které tento odpad z výroby aut zužitkují.

Velký prostor nabízí také probíhající obnova vozového parku městské hromadné dopravy ve větších městech, jako jsou Košice, Prešov či Banská Bystrica. Nevyhovující stav vyvolal poptávku po autobusech a trolejbusech městských i příměstských linek. Příležitostí je i budování tzv. smart cities na Slovensku, týká se zejména inteligentních dopravních systémů ve veřejné dopravě. Exportní potenciál je také v oblasti ekologizace dopravy.

Modernizace armády

Zajímavým oborem pro české vývozce je nepochybně obranný průmysl. Současná výbava slovenské armády je totiž zastaralá, ať už jde o výzbroj, techniku, materiály, nebo komunikační a informační systémy. Martin Tlapa poukazuje na to, že Ministerstvo obrany SR vloni představilo dlouhodobý plán rozvoje obrany, jeho součástí je detailní rozpis jednotlivých modernizačních projektů v celkové hodnotě 6,8 miliardy eur.

Do roku 2020 mají výdaje na armádu vyšplhat ze současných 1,22 procenta HDP na 1,6 procenta. Podle harmonogramu modernizace by se mělo letos rozběhnout až dvacet pět projektů. Slovenská armáda bude nakupovat obrněné transportéry, obrněná víceúčelová vozidla, radary, modernizovat se bude houfnice Zuzana.

Nové technologie v energetice

Na Slovensku podle prognóz poroste spotřeba energie, což samozřejmě bude úzce propojeno s budováním dalších zdrojů. „Pro Slovensko bude v nejbližším období rozhodující, kdy skutečně dojde k dokončení dvou rozestavěných bloků jaderné elektrárny Mochovce. Odhadem by to mělo být v roce 2019, pokud jde o třetí blok, čtvrtý by měl být dostavěn v roce 2020,“ vysvětluje Martin Tlapa. A doplňuje, že v případě odstavení uhelných elektráren Nováky a Vojany rozhodne o spolehlivosti provozu elektrické sítě na Slovensku případná výstavba dalšího jaderného bloku v Jaslovských Bohunicích.

V jaderné energetice nicméně existují aktuální příležitosti i ve vývoji nové technologie v oblasti štěpení, zvýšení bezpečnosti a výkonnosti jaderných elektráren, také ve využití a manipulaci s použitými materiály z odstavených jaderných zařízení v Jaslovských Bohunicích.

Obchodní potenciál nabízí rovněž projekty na připojení některých průmyslových parků k elektrické síti – jde například o rozvodny, transformační stanice, obnovu kabelů a vedení, dále projekty budování sítí pro nabíjení elektromobilů a skladování elektrické energie. Nové příležitosti přinese budování inteligentních sítí a instalace inteligentních měřicích systémů pro optimalizaci spotřeby energie.

Je třeba zmínit také generální opravu všech osmi turbín ve vodní elektrárně Gabčíkovo o celkovém výkonu 720 megawattů, která bude trvat přibližně devět let, předpokládaná hodnota zakázky dosahuje 71,5 milionu eur. Dále modernizaci teplárenských systémů, výstavbu čistých zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla, renovaci systémů osvětlení a projekty energetických úspor budov.

Potraviny i zdravotnictví

Zajímavou informací pro české exportéry jistě může být fakt, že podíl domácích potravin na slovenských pultech dosahuje pouze necelých třiceti osmi procent. Martin Tlapa upozorňuje, že se nikdy v historii na Slovensko nedováželo tolik potravin jako v současné době. „Zahraniční potraviny z ekonomicky vyspělejších zemí EU, jako je Německo nebo Rakousko, jsou však veřejně kritizovány kvůli horší kvalitě stejných potravin dodávaných na Slovensko oproti domovským zemím. Takže potenciál pro export potravin z ČR na Slovensku nadále existuje,“ říká náměstek. Příležitosti jsou podle něj především v oblasti mléčných výrobků, uzenin, masa a zpracovaných masných výrobků, cukrovinek, vína z hroznů, regionálních piv či ovocných šťáv.

Investice do oborů s vyšší přidanou hodnotou jsou totiž na Slovensku vítány,
mohou získat vládní investiční pobídky.

Česká republika patří již dlouhodobě k významným dodavatelům léků na Slovensko. Dovozu antibiotik však konkurují narůstající dodávky z Číny. Podle zástupců Ministerstva zahraničních věcí ČR je nicméně tradice, znalost prostředí a propojenost s Českem jedinečnou příležitostí pro opětovné navýšení vývozu léků i zařízení pro vybavení nemocnic. Právě obnova zastaralého a nevyhovujícího nemocničního zařízení a rovněž plánovaná výstavba nové nemocnice Rásochy v Bratislavě nabízí další exportní možnosti.

Začátkem roku 2018 Slovenská obchodná a priemyselná komora na základě makroekonomických ukazatelů vývoje slovenské ekonomiky oznámila, že označení země s levnou pracovní silou už pro naše východní sousedy přestává platit. Celkové náklady práce se sice ještě nepřibližují průměru Evropské unie, ale jsou už vyšší než ve většině nových členských zemí Unie.

Slovenská ekonomika tím však prý neutrpěla, protože zároveň roste produktivita práce. Podle českého Ministerstva zahraničí je to dobrá zpráva pro české investory. Investice do oborů s vyšší přidanou hodnotou jsou totiž na Slovensku vítány, mohou získat vládní investiční pobídky a zároveň jsou ziskovější než investice do různých montoven s levnou cenou pracovní síly.

Převzato z časopisu Export Journal

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek