Šmejdi v účetnictví mají dál zelenou. Ministerstvo zpřísnění nechystá

12. 7. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Černá můra pro malé a střední podnikatele hned tak neskončí. Podvodné účetní firmy mohou dál ohrožovat tuzemské živnostníky. Povinné členství v komoře, které by neseriózní firmy mělo vytlačit z trhu, se nechystá.

V Česku v posledních letech přibývá podvodných účetních firem i podnikatelů, kterým způsobily škody. Tak, jak se v jiných oborech postupně kultivují a zpřísňují podmínky, hledají totiž různí „šmejdi“ nové oblasti, kde mohou působit. A našli ji právě v účetnictví, kde stále panují podmínky, které v jiných oblastech fungovaly v divokých devadesátých letech.

Přestože se účetní dostávají k těm nejcitlivějším informacím, odborníci upozorňují na to, že v současnosti může tuto funkci vykonávat téměř každý, kdo umí „číst a psát“. „Bohužel se opravdu v minulosti nastavil přístup, že účetním může být kdokoliv a rekvalifikace na účetního byly dlouhou dobu jedny z nejvyhledávanějších,“ konstatuje Věroslav Sobotka, manažer pro legislativu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

I když odborníci i malí podnikatelé upozorňují, že situace je dále neudržitelná, ministerstvo financí zpřísnění podmínek pro účetní neplánuje. Šmejdi v účetnictví tak budou mít dál volné pole působnosti. Živnostníci přitom například požadují povinné členství účetních v komoře, jako je to u auditorů, nebo jejich povinné pojištění, podobně, jako funguje u daňových poradců.

Ministerstvo kultivaci odmítá

„Za účelem zajištění profesní způsobilosti a bezúhonnosti účetních není nezbytné zavádět nový typ profesní komory s povinným členstvím. Základní profesní způsobilost účetních je dle Živnostenského zákona podmínkou pro vydání živnostenského oprávnění k provozování činnosti, jako je vzdělání, povinná délka praxe. Další vzdělávání účetních je zajišťováno Svazem účetních, Komorou daňových poradců a dalšími vzdělávacími agenturami, které zajišťují pro účetní celou řadu vzdělávacích akcí a certifikáty o absolvování těchto akcí jsou také podmíněny úspěšným složením závěrečné zkoušky. Odborná způsobilost účetních je tedy zajišťována nabídkou širokého spektra vzdělávacích aktivit,“ říká mluvčí Finanční správy Lukáš Heřtus.

Jenže i zástupci institucí, na které se odvolává, požadují výrazné zpřísnění podmínek. „Institut certifikace účetních potažmo Svaz účetních a zejména Komora certifikovaných účetních, usilují již více než dvanáct let o daleko náročnější podmínky pro živnostenské oprávnění k výkonu vedení účetnictví,“ zdůrazňuje Jaroslav Louka, předseda představenstva Institutu certifikace účetních.  

Ale i Finanční správa připouští, že postupy, které uvádí, nejsou povinné a podvodné firmy se jim mohou vyhýbat. „Účast účetních v některé z profesních komor nebo svazů, jako je Komora certifikovaných účetních, Svaz účetních, Národní účetní rada, je otázkou dobrovolnosti, kdy účast v nich není právním předpisem vázána povinností. Pouze provádění činnosti auditora je ošetřeno zvláštním předpisem a certifikát auditora je podmíněn členstvím v Komoře auditorů,“ konstatuje Lukáš Heřtus.

Přestože se podvody účetních množí a odborníci volají po systémovém řešení, ministerstvo financí změnu vedoucí ke kultivaci trhu nechystá. Veškerou tíhu za vysoce rizikové a podvodné prostředí chce nechat na živnostnících. „Záleží výhradně na podnikateli, zda své účetnictví svěří účetním na základě pracovně právního vztahu, který bude ošetřen zákoníkem práce, účetním na základě živnostenského oprávnění podmíněného vzděláním a délkou odborné praxe nebo auditorovi, jehož činnost je podmíněna povinným členství v profesní komoře. Zmíněné pozice účetních sebou nesou i odpovědnost za správnost provedené práce a právní řešení důsledků profesního pochybení,“ konstatuje Lukáš Heřtus.

Na rizikové prostředí doplatí podnikatelé

Zároveň nezapomněl připomenout, že i v situaci, kdy stát nechává podvodným účetním firmám volné pole působnosti, nesou důsledky tohoto stavu malé firmy a živnostníci. „Podnikatel se nemůže v žádném případě zbavit odpovědnosti za správnost a úplnost svého účetnictví a záleží pouze na něm, zda se proti potenciálnímu riziku sám pojistí,“ zdůrazňuje Lukáš Heřtus.

Pro podnikatele a malé firmy je přitom téměř nemožné zjistit, zda účetní firma, kterou platí, funguje správně. S nástupem elektronizace účetnictví se totiž účtování odehrává ve specializovaných programech, do nichž běžní uživatelé nemají přístup.

Také proto řada účetních organizací, ale i podnikatelských sdružení zaměřených na malé firmy a živnostníky, volá po výrazném zpřísnění podmínek pro účetní. Neodmítají ho ani všeobecné podnikatelské organizace. „Objevuje se zejména v anglosaských zemích. Nelze vyloučit, že by kvalitě účetní profese určitým způsobem prospěla integrace existujících dobrovolných organizací účetních,“ říká mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Povinné členství by zaručilo standardy

Povinné členství v komoře by také pomohlo garantovat, že účetní skutečně zpracovávají přijaté podklady podle nejnovějších standardů. „Účetnictví je oblastí, která byla v uplynulých desetiletích a stále je snad nejčastěji průběžně upravována – nejde jen o samotnou zákonnou úpravu, ale i o průběžnou novelizaci vyhlášek a formování mezinárodních i českých účetních standardů. Účetní možná i více než jiní specialisté musejí soustavně a velmi pečlivě sledovat dynamicky se vyvíjející regulatorní prostředí,“ dodává Miroslav Diro.

Zatímco velké firmy a střední podniky mají obvykle vlastní účetní oddělení a tuto oblast tak mají pod kontrolou, právě nejmenší firmy a podnikatelé zadávají často zpracování účetnictví externím společnostem nebo účetním-živnostníkům. Při současných podmínkách se pak stávají obětmi podvodného jednání nebo je postihují následky pochybení, kterých se někteří účetní dopouštějí v důsledku malé odbornosti nebo špatně odvedené práce.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek