Štěpán Jílek: Rusko není jen Moskva a Petrohrad

20. 5. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

S ředitelem regionálního centra CzechTrade Rusko o vývoji vzájemného obchodu mezi Českem a Ruskou federací a také o vznikajících příležitostech pro naše exportéry.

Zhruba před pěti lety se začal vzájemný obchod mezi Ruskem a ČR v důsledku uvalení sankcí propadat, nicméně poslední dva roky opět pomalu roste. Jaké další faktory se zde projevily?
Do vzájemné obchodní výměny se musela promítnout devalvace rublu. Samozřejmě se to týká většiny zemí, s nimiž Rusko obchoduje ve volně směnitelných měnách. Od roku 2014 kurz rublu osciluje mezi 70 až 80 rubly za euro. Devalvace měla určitě přímý vliv na odchod mnohých firem z ruského trhu, protože jejich výrobky a služby mezi domácí a lacinější zahraniční konkurencí, především ze zemí jihovýchodní Asie, přestaly být konkurenceschopné.

Jak se na vzájemném obchodu projevuje ruská politika náhrady dovozu, rusky zvaná „importozameščenije“?
Zavedení sankcí a devalvace rublu u mnoha ruských firem doslova nastartovaly novou etapu existence. Kvůli rychle rostoucím cenám se pro řadu z nich stal import zboží a služeb nedostupný. Ruský stát v této situaci začal domácí výrobu masivně podporovat, aby dopady devalvace byly co nejmenší. Po několika letech je vidět, že v mnoha oblastech a sektorech ekonomiky to pomohlo vyřešit letité problémy s domácí výrobou. Rusko je dnes ve většině potravinářských výrobků a zemědělských komodit zcela soběstačné, a dokonce se mu stále více daří prosazovat se s touto produkcí v zahraničí.

Může být v této situaci pro české firmy, které chtějí dobýt tento velký trh, správnou volbou lokalizace, respektive přemístění výroby do Ruska?
Je zřejmé, že obchodní spolupráce s Ruskem se posouvá a přechází od prostého exportu a importu zboží a služeb do vyšší formy spolupráce, tedy do lokalizace a kooperace. Lokalizace je v mnoha případech pro české firmy jedinou možností, aby se dostaly k zajímavým státním zakázkám. V těch mají lokální subjekty výhodu, a mnohdy je to dokonce i podmínkou pro úspěch v tendru. Pro mnohé firmy, které berou ruský trh jako prioritu, je lokalizace de facto jedinou šancí na úspěch.

Je zřejmé, že obchodní spolupráce s Ruskem se posouvá a přechází od prostého exportu
a importu zboží a služeb do vyšší formy spolupráce, tedy do lokalizace a kooperace.

Přizpůsobují se tomu české podniky?
Ano, mnohé z nich, které své výrobky do Ruska dříve pouze vyvážely, dnes již výrobu lokalizovaly. Jmenujme například Brisk Tábor, Brano Group, TOS Varnsdorf, Koh-i-noor nebo Dřevojas. Tento proces probíhá i u výroby zemědělské techniky Agrostroj Pelhřimov, traktorů Zetor atd. Logicky se tímto krokem mění podíl přímého českého exportu.

Jaké zajímavé projekty se v Rusku připravují, na co byste české podnikatele chtěl upozornit?
Ruská vláda nedávno představila veřejnosti plán Národních projektů na období let 2019–2024. Ten je rozdělen do tří hlavních tematických skupin: lidský kapitál, komfortní prostředí pro život a ekonomický růst. Plán počítá s realizací desítek projektů národního charakteru, jejichž cílem je další zvýšení životní úrovně, posílení ekonomiky, zlepšení ekologie, demografie atd. Na řešení těchto úkolů jsou ve státním rozpočtu připraveny stovky miliard rublů.

Takže zde bude potenciální prostor i pro české exportéry?
Do realizace těchto projektů bude pochopitelně zapojena řada firem, které budou hledat nové dodavatele a partnery. Tady může velmi dobře zapracovat CzechTrade se svými regionálními zastoupeními. Jako příklad mohu uvést projekt Ekologie – utilizace komunálního a průmyslového odpadu, který zahrnuje vybudování kompletní infrastruktury sběru a likvidace odpadu. Investice do výstavby závodů a budování související infrastruktury se odhadují na 290 miliard rublů. Projekt počítá s výstavbou více než dvou set závodů různé kategorie na zpracování odpadů po celém Rusku. CzechTrade proto zařadil do svého plánu činnosti na letošní rok účast českých firem na říjnovém moskevském veletrhu Wasma, který je jednou z mála mezinárodních akcí zaměřených právě na oblast likvidace odpadů, vodohospodářství a ekologii.

Co je podle vás v Rusku nezbytné pro úspěch v konkurenčním boji?
Platí standardní pravidlo – cena, kvalita, obchodní podmínky. České výrobky zde mají tradičně dobrý zvuk, úspěch závisí na šikovnosti a inovativním potenciálu našich podnikatelů. Víme, že značná část finálních výrobků, které se do Ruska dovážejí z jiných zemí EU, především z Německa, je vyrobena z dílů, které mají původ v ČR. Tento podíl však není možné vyčíslit.

Rád bych znovu připomněl, že Rusko není jen Moskva a Petrohrad. Velmi rychle roste význam regionů, k jejichž přednostem patří slabší konkurence, nenasycenost trhu a zajímavé projekty, které jsou mnohdy globálního charakteru.

Dá se dnes o Rusku hovořit jako o bráně do třetích zemí? Na kterých trzích by se mohly české firmy ve spolupráci s ruskými partnery prosadit?
Vidíme, že mnohé ruské firmy, a to nejen velké státní korporace, jakými jsou Gazprom či Rosněfť, ale i menší privátní společnosti dnes realizují zajímavé projekty ve třetích zemích, a to nejen v rámci států Euroasijské celní unie. Tyto firmy mnohdy hledají subdodavatele a právě tady vidíme možnosti pro uplatnění našich podniků. Mnoho zahraničních projektů je zaměřeno na oblast energetiky, a to nejen jaderné, ale i klasické a alternativní, nebo na těžbu a zpracování surovin a nerostů. Ve všech těchto oblastech mají české firmy co nabídnout.

Jak se připravit na jednání s ruskými partnery? Jsou v něčem specifická?
Manažeři ruských firem jsou mnohdy lidé s několika vysokoškolskými tituly a často s diplomy prestižních světových univerzit, kteří komunikují několika světovými jazyky. Na jednání je třeba se velmi dobře připravit především z odborného hlediska a mít jasnou argumentaci o přednostech své nabídky. Láhev vodky a kaviár dnes oproti dřívějšku obdržíte spíše jako dárek od obchodního partnera.

Jaké konkrétní služby nabízejí v zemi českým podnikatelům zahraniční kanceláře CzechTrade?
Nemáme speciální nabídku služeb pro jednotlivé destinace, naše nabídka je komplexní a jednotná pro všechny. Jiná věc je, jaké služby jsou žádanější v jednotlivých destinacích. Například v Moskvě firmy více využívají společné prezentace pod hlavičkou CzechTradu na mezinárodních veletrzích, kongresech, fórech atd. Je to logické, jde o hlavní město, místo, kde probíhá většina mezinárodních akcí a které je sídlem centrálních orgánů vlády atd. V regionech, a tím mám na mysli naše kanceláře v Petrohradu a Jekatěrinburgu, projevují firmy větší zájem o účast na námi organizovaných podnikatelských misích, a především pak regionálních minimisích, které zaměřujeme na úzký okruh firem. Obecně u nás platí individuální přístup ke každému našemu obchodnímu partnerovi, podle jeho představ a požadavků.

CzechTrade Moskva
Ing. Štěpán Jílek, ředitel regionálního centra

T: +7 499 978-7642, +7 499 978-2183
M: +7 905 7085999
3-ya Tverskaya-Yamskaya 36/40, 125 047, Moscow, Russian Federation

stepan.jilek@czechtrade.cz
www.czechtrade.ru


Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Martin Zika.
Rubrika časopisu na euro.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek