Těsně před startem druhé vlny EET se prodejci pokladen obávají chaosu

Ministerstvo financí odhadovalo, že se druhá vlna elektronické evidence tržeb bude týkat zhruba 250 tisíc podnikatelů. Dva dny před rozjezdem se však pro druhou vlnu registrovalo jen zhruba 110 tisíc podnikatelů. Podle resortu nemusely být původní předpoklady přesné.



Již ve středu 1. března startuje druhá vlna elektronické evidence tržeb (EET). Firmy, které se zabývají instalací pokladních systémů, se přitom obávají zmatků. Finanční správa totiž k pondělí 27. února vydala jen zhruba 110 tisíc autentizačních údajů pro druhou vlnu.

Za poslední měsíc si přitom autentizační údaje vyzvedlo více než sedmdesát tisíc subjektů. Podle údajů Finanční správy byly k 31. lednu údaje vydány 41 311 podnikatelům, k 13. únoru 77 265 podnikatelům a k 27. únoru k 17. hodině pak 110,5 tisícům podnikatelů.

„Je vidět, že zhruba polovina podnikatelů odložila výběr pokladny na 27. a 28. února. Většina dodavatelů je sice dobře zásobená, často ještě pokladnami z první vlny, v současné chvíli tedy rozhodně není problém kasu sehnat. Problém však je s tím, že teprve nyní začínají podnikatelé zajišťovat certifikáty – podle zpráv z trhu jich je stále takřka polovina,“ reaguje Petr Filipec, provozní ředitel společnosti Storyous.

Opět na poslední chvíli

 „Již nyní se dostávají někteří dodavatelé do problému a čekací doby jsou u nich často za hranicí tolerance,“ dodává Petr Filipec a pokračuje: „Neztotožňuji se s názorem Finanční správy, že vyzvednutí a instalace certifikátu je pro běžného uživatele dílem okamžiku. Naopak se jedná o operaci, kterou se bojí udělat bez konzultace s někým, kdo tomu rozumí. Roli poradce na sebe musí vzít provozovatelé pokladních systémů. Ne každý však bude ochotný vyjít takto klientům vstříc.“

Podobně situaci hodnotí další firmy. „Největší potíže podnikatelů v první vlně pramenily z toho, že nechali přípravu na poslední chvíli. Pokladní řešení jsme instalovali nejen v prosinci, ale ještě v lednu. Stát jim situaci též neulehčil, do poslední chvíle panovaly nejasnosti o pravidlech pro EET,“ upozorňuje Karla Hamra, zástupce značky eet1.

„Druhá vlna bohužel pokračuje v podobném stylu – stát a politická reprezentace sděluje protichůdné informace o pravidlech. Stát též neinformoval o bezpečnostních hrozbách ani dalších rizicích, týkajících se ztráty dat nebo zodpovědnosti podnikatele za funkčnost řešení. Lze předpokládat, že instalace budou probíhat během března,“ navazuje Karel Hamra.

Připouští i pozdější termín. „Odbavit přes noc desítky tisíc podnikatelů zkrátka nejde. Přitom Finanční správa již nebude tak tolerantní jako v první vlně,“ podotýká Karla Hamra.

Žádná doba hájení nebude

Vedení Finanční správy jeho slova potvrzuje. Nepočítá s žádným obdobím „hájení“ ani jinými úlevami. „Naší povinností je zajistit dodržování zákona od prvního dne. Kontrolní nákupy u obchodníků bude provádět Finanční správa ve spolupráci s celníky od 1. března. Vzhledem k tomu, že kontrolní nákup v obchodě je mnohonásobně rychlejší, než kontrolní nákup v restauraci, půjde o stovky akcí denně, a to napříč celou republikou. Je vyloučeno, aby poctivě evidující byli v nevýhodě. To by popřelo základní myšlenku celého projektu,“ dodává generální ředitel Finanční správy Martin Janeček. Stejný přístup volí i Celní správa.

Podnikatelům, kteří závažným způsobem poruší předpisy související s EET, přitom hrozí až půlmilionová pokuta. Již jen za porušení povinnosti umístit informační oznámení může být sankce 50 000 korun.

Splnění povinnosti na poslední chvíli přitom podle firem může podnikatele poškodit. „Díky tomu, že Finanční správa nemá snahu měnit podmínky těsně před startem, jako tomu bylo u první fáze, připravenost podnikatelů je o trochu lepší. I přesto je na trhu stále velký počet nepřipravených subjektů, u nichž pouze týden před startem EET nepřipadá v úvahu nasazení smysluplného EET řešení. Tito obchodníci jsou nyní odkázáni na koupi toho nejjednoduššího, co na trhu je, tedy na ‚chytré kalkulačky‘ s minimální přidanou hodnotou,“ zmiňuje Martin Dvořák, obchodní ředitel společnosti Bizerba, dodavatele váho-pokladen pro EET

„Nevidím úplně reálně, že by Finanční správa stihla všechny nevyzvednuté autentizační údaje vydat a že by firmy zabývající se prodejem pokladen dokázaly pokrýt stále se zvyšující poptávku,“ odhaduje Zbyněk Švec, zakladatel pokladního systému Septim.cz.

Závěrečný sprint nepřichází

I když se počet prodaných pokladen postupně zvyšoval, k dramatickému nárůstu nedošlo. „Uplynulé dva týdny stabilně prodáváme pokladny ve stovkách kusů za den. Dá se říci, že poptávka po pokladnách kopíruje nárůsty vydaných autentizačních údajů, které průběžně sledujeme. Rozhodně ale nedosahuje hodnot, které jsme v tomto období očekávali,“ uvádí Michal Wantulok, manažer komunikace společnosti Dotykačka.

„K našemu překvapení se těsně před startem druhé vlny EET – zatím – ze strany zákazníků směrem k dodavatelům nekoná žádná raketová invaze. Vysvětlení může být buď to, že výchozí odhad Ministerstva financí ohledně počtu obchodníků z druhé fáze neodpovídá realitě. Ve skutečnosti jich možná bude výrazně míň než avizovaných 250 tisíc. Nebo se významná část obchodníků rozhodla EET bojkotovat. Dost možná se jedná o kombinaci všech těchto faktorů,“ odhaduje Michal Wantulok.

Nepřehlédněte:

Informace o elektronické evidenci tržeb na jednom místě. Připravili jsme pro vás Speciál k EET.


Možnost, že původní předpoklady byly nadhodnocené, připouští i Finanční správa. „Je nutné si uvědomit, že tento odhad byl založen na počtu podnikatelů vykazujících danou aktivitu, tedy maloobchod a velkoobchod. Nicméně, řada těchto podnikatelů do systému EET nevstoupí – například jde o velkoobchodníky a obchodní zástupce, kteří přijímají pouze platby převodem z účtu na účet, nikoliv hotovost, e-shopy, které také přijímají pouze platby převodem z účtu na účet nebo prostřednictvím dobírky způsobem, který evidenci tržeb nepodléhá, a tak dále“, vysvětluje generální ředitel Finanční správy Martin Janeček. „Většina maloobchodníků si již své autentizační údaje vyzvedla“, upozorňuje Janeček.

Deklarovaná horní hranice 200 až 250 tisíc subjektů, kteří by teoreticky mohli být v rámci druhé vlny povinni evidovat, podle něj zahrnovala také bez elektronické evidence tržeb obtížně kvantifikovatelný soubor podnikatelů, kteří evidovat nemusí, případně začnou až později.

Odhady zkreslili sezónní prodejci i překrývání živností

Podle Finanční správy je také řada obchodníků, kteří mají pouze sezónní prodej. Těm stačí se do systému přihlásit později, dříve než přijmou první tržbu podléhající evidenci. Zákon totiž nenutí takového podnikatele, aby se do systému přihlašoval dříve, než je to potřebné v návaznosti na skutečné okolnosti podnikání. Tedy dříve než začne tržby podléhající evidenci skutečně přijímat. Zastoupení sezónních obchodníků, jako jsou například různí stánkaři, kteří začnou přijímat tržby na jaře nebo v létě, je přitom v daném segmentu významné.

Navíc část podnikatelů, kteří současně s maloobchodem podnikají v pohostinství, využila své autentizační údaje získané pro první vlnu. Ministerstvo financí a Finanční správa při odhadech počtu provozů vycházela z informací, které o sobě jednotlivé subjekty uvádějí v daňovém přiznání k dani z příjmů podle klasifikace ekonomických činností NACE. Zde subjekty mohou uvést větší počet činností, přičemž některou činnost mohou vykonávat jako minoritní. Zároveň se jedná o historická data, která v praxi ověří právě až nástup EET.

Dalibor Dostál

• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění | Služby

Doporučujeme