U sousedů ČR čeká 135 milionů zákazníků

19. 8. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Vývoz do Německa, Polska, Rakouska a na Slovensko tvoří víc než polovinu celkového exportu ČR.

Čtyři státy, s nimiž sousedí Česká republika, představují potenciální odbytiště čítající dohromady 135 milionů spotřebitelů. Podle délky společné hranice je na prvním místě mezi českými sousedy Německo, s nímž má ČR hranici 811 kilometrů. V případě Polska je to 762, Rakouska 466 a Slovenska 252 kilometrů. Stejně jsou čeští sousedé seřazeni i podle počtu obyvatel a rozlohy území.

Sousedé ČR zaujali loni podle údajů World Bank čtvrtou (Německo), jedenadvacátou (Polsko), osmadvacátou (Rakousko) a jedenašedesátou (Slovensko) příčku mezi státy celého světa podle výše vytvořeného HDP.

Proč tolik obecných statistických faktů úvodem? Údaje dokumentují skutečnost, že sousedé České republiky představují pro exportně orientovanou ekonomiku příležitosti, vyplývající jednak z velikosti trhů těchto států (zejména v případě Německa a Polska), dále z vysoké kupní síly obyvatel (Německo, Rakousko) a také z jejich ekonomické síly (Německo, Polsko, částečně Rakousko). K tomu nutno přičíst také náročnost a nasycenost trhů zejména v případě Německa a Rakouska a určité podobnosti a historické vazby se Slovenskem.

V první desítce

Obchod se sousedními zeměmi je výrazným faktorem celkové obchodní bilance státu. Jestliže v roce 1999 tento obchod snižoval celkovou pasivní obchodní bilanci státu, tak aktuálně lze konstatovat, že je výrazným zdrojem aktiva naší celkové obchodní bilance.

Německo je podle HDP čtvrtou největší ekonomikou na světě.

Německo je motorem evropské ekonomiky a patří mezi přední světové exportéry. Pozitivní je, že je ČR v desítce největších obchodních partnerů Německa (12. nejvýznamnější exportní destinace Německa a v dovozu sedmé místo). Dále je Česko jednou z mála zemí, s níž má SRN výrazně zápornou obchodní bilanci.

Česko nyní předsedá skupině V4 

Jaké jsou možnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, pokud jde o politickou a obchodně-politickou podporu obchodu se sousedními zeměmi? Především se jedná o členské státy Evropské unie a z toho vyplývají setkání na různých úrovních. Letos v lednu schválil Výbor pro Evropskou unii na vládní úrovni materiál „Priority ČR v agendě vnitřního trhu EU 2015-2020 – aktualizace 2019“, předložený MPO, který se soustředí na posílení volného pohybu zboží a služeb, naplnění Akčního plánu pro rozvoj digitálního trhu, na oblast vysílání pracovníků, koordinaci systémů sociálního zabezpečení v rámci EU, uznávání vzdělání a odborných kvalifikací či na oblast vnitřního trhu s plynem a elektřinou a oblast vnitřního trhu v dopravě.

Poměrně funkční je spolupráce v rámci takzvané Visegrádské skupiny (Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko), jíž Česko aktuálně předsedá. Spolupráce v rámci tzv. Slavkovského formátu sdružuje Českou republiku, Slovensko a Rakousko. Z hlediska určité koordinace vzájemných vztahů a společného postupu v oblasti energetiky, inovační politiky, umělé inteligence, Průmyslu 4.0, klastrové politiky a dalších dílčích sektorových politik jsou vztahy v rámci uvedených formátů velmi důležité.

Podíl sousedních zemí na zahraničním obchodu ČR

  • Celkový podíl sousedních zemí na celkovém vývozu ČR dosáhl svého vrcholu zhruba v období na přelomu tisíciletí.
  • Podíl sousedních zemí na celkovém českém dovozu se kontinuálně snižuje.
  • U Německa není bez zajímavosti, že přestože objem vývozu k západnímu sousedovi roste, podíl na celkovém vývozu dosáhl svého vrcholu v roce 1999 a nyní klesá. Podíl na dovozu vykazuje podobnou tendenci, a přesto ho nepředstihují ani enormně narůstající dovozy z Číny (v roce 2018 již 14,2 procenta).
  • V případě Polska je evidentní největší růst, a to jak v celkovém pořadí obchodních partnerů, tak i v jeho podílu na celkovém vývozu i dovozu. Zejména u dovozu je tento nárůst markantní. Průměrná roční tempa růstu vývozu a dovozu do a z Polska v letech 1999 až 2018 jako jediná převyšují průměr za ČR.
  • Slovensko si udržuje stále druhou pozici mezi českými exportními destinacemi. V dovozu ztratil východní soused svoji druhou pozici (narůstající dovozy z Číny a Polska).
  • U Rakouska, kterému náležely přední pozice v českém zahraničním obchodě i před rokem 1993, je zřejmý pokles podílu na celkovém vývozu i dovozu, přičemž u dovozu je tato tendence zřejmější.

Rozvoj obchodu brzdí nepropojenost dálnic

Ve vztahu k sousedním státům je důležitým atributem vzájemných vztahů přeshraniční spolupráce, podmíněná dopravními spojeními. Přesto, že se v této oblasti již mnohé udělalo, nadále zde existují rezervy. Namátkou lze uvést především nepropojení dálnic s Polskem (D11 a S3), se Slovenskem (D49 a R6) a dálničních systémů s Rakouskem, což je překážkou vzájemných obchodních a hospodářských vztahů.

Z hlediska přímé podpory exportních zájmů českých firem, zejména malých a středních podniků, má významný efekt jednotná zahraniční síť, do níž patří ekonomičtí diplomaté zastupitelských úřadů, zahraniční kanceláře agentury CzechTrade  a zahraniční zástupce agentury CzechInvest. Česko má ekonomické diplomaty na velvyslanectvích ve všech hlavních městech a také své zástupce na Generálním konzulátu v Mnichově a Drážďanech. Ti se zabývají kromě jiného také ekonomickou agendou. Zahraniční kanceláře agentury CzechTrade vyvíjejí svoji činnost v Düsseldorfu, ve Varšavě a ve Vídni. Zahraničního zástupce agentury CzechInvest má Česko v Düsseldorfu. Ovšem diametrálně odlišný přístup volí sousedé při zpracování českého trhu. Například počet pracovníků obchodního oddělení Velvyslanectví Rakouska v ČR včetně pobočky v Brně se pohybuje kolem deseti lidí.

Počet pracovníků obchodního oddělení Velvyslanectví Rakouska v ČR,
včetně pobočky v Brně, se pohybuje kolem deseti lidí.

MPO disponuje také programem incomingových misí na podporu rozvoje dvoustranných hospodářských vztahů. Například letos organizuje 14 misí, z čehož ze sousedních zemí tři. MPO se také podílí na takzvaných Proped – projektech na podporu ekonomické diplomacie. Z celkového počtu 78 takto podpořených projektů bude u sousedů realizováno šest akcí.

Jednou z nejúčinnějších a ze strany firem nejvíce oceňovanou formou podpory exportu jsou české oficiální účasti (ČOÚ) na zahraničních veletrzích a výstavách, které jsou financovány z rozpočtu MPO. Ve vztahu k sousedním zemím je letos osm ČOÚ v Německu a dvě v Polsku.

Druhou formou podpory společných účastí zejména MSP na zahraničních veletrzích a výstavách jsou programy spolufinancované Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pod názvy NOVUMM a NOVUMM KET realizované agenturou CzechTrade (druhý název pokrývá veletrhy se zaměřením na oblast klíčových technologií).

  Vývoz Dovoz
1993 1999 2018 1993 1999 2018
Pořadí % z celk. vývozu Pořadí % z celk. vývozu Pořadí % z celk. vývozu Pořadí % z celk. vývozu Pořadí % z celk. vývozu Pořadí % z celk. vývozu
Německo 1 29,0 1 41,9 1 32,4 1 29,1 1 34,1 1 25,0
Polsko 7 2,8 4 5,6 3 6,0 10 2,3 9 3,6 3 7,7
Slovensko 2 19,7 2 8,3 2 7,6 2 15,9 2 6,3 4 5,0
Rakousko 3 6,0 3 6,5 6 5,1 4 7,7 3 5,7 8 3,2
Celkem   57,5   62,3   51,1   55   49,7   40,9

Jak se obchoduje ve střední Evropě

Vývoz do sousedních zemí prošel od revoluce pozitivní změnou. Výrazně přibylo exportovaných strojů, ČR naopak méně vyváží surové materiály.

Základní komoditní struktura vývozu ČR do sousedních států prošla za uplynulých dvacet let určitými změnami. V zásadě u všech států zesílila role vývozu strojů a dopravních zařízení. Toto posílení souvisí se snížením podílu zbožové třídy 6, tedy tržních výrobků tříděných hlavně podle druhu materiálu. Změna je to určitě pozitivní vzhledem k tomu, že došlo k poklesu vývozu železa a oceli. Za pozornost stojí snížení exportu chemikálií do Polska a na Slovensko, dále snížení podílu minerálních paliv v případě Polska a naopak zvýšení v případě Slovenska. Velmi pozitivní je snížení vývozu surových materiálů do Rakouska, což je především dřevní hmota.

Komoditní struktura dovozu prodělala také změny ve zbožové skupině 7, a to zejména zvýšením podílu dovozu strojů a zařízení z Polska a Slovenska, což nemá jinou příčinu než subdodávky automobilového průmyslu. Výrazné je navýšení dovozu průmyslového spotřebního zboží z Rakouska. U zbožové třídy 6 došlo ke snížení u všech států, i když v případě Rakouska k méně výraznému. Ve vztahu k Slovensku se snížil dovoz chemikálií. Redukci dovozu minerálních paliv z Polska lze považovat za výraznou. Je zajímavé, že podíl dovozu potravin od severního souseda byl loni nižší než před dvaceti lety.

Změny zbožové struktury českého obchodu, zejména vývozu, lze charakterizovat jako pozitivní. Na druhé straně zejména vývoz do Německa vyvolává mezi odborníky řadu otazníků, a to hlavně v souvislosti s rolí podnikatelských subjektů tohoto státu jako prostředníků či zprostředkovatelů vývozu českých exportérů do třetích zemí a rovněž tak v souvislosti s diverzifikací vývozu mimo země EU, kde vývoz do Německa hraje primární roli.

(Kliknutím obrázek zvětšíte)


Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Jiří Dorňák, Vedoucí oddělení, Odbor zahraničně ekonomických politik I, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek