Umělá inteligence v blízké budoucnosti zaměstnance z práce nevytlačí

31. 7. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Nová technologie má podle odborníků zatím tolik nedostatků, že ji firmy do výroby masově nasazovat nebudou. Naopak robotizace je proces, který řeší současný nedostatek zaměstnanců, v horších časech pak může vytlačovat pracovníky z továren.

Vizionářské vize popisující nástup umělé inteligence (AI) často naznačují, že tato nová technologie již brzy začne vytlačovat zaměstnance z celé řady profesí. Podle odborníků jsou však tyto zprávy předčasné a umělá inteligence v dohledné době většinu odvětví zásadně nepromění.

„Podstatou strojového učení je mapování dat za účelem hledání odpovědí na některé klíčové otázky byznysu – například kolik výrobků bude prodáno, nebo zda zákazník zruší kontrakt. Výstupem je často prostá odpověď ano či ne, 0 nebo 1,” vysvětluje Alexander Linden, viceprezident pro výzkum společnosti Gartner. „Proces, kterým se strojové učení využívající neuronové sítě k této odpovědi dostane, může být založen na řadě abstrakčních vrstev a algoritmů – a z pohledu byznysu se může zdát obtížně pochopitelným a cizím,” dodává Alexander Linden.

Právě špatně pochopitelná povaha strojového představuje podle Alexandera Lindena pro firemní prostředí jednu z hlavních překážek pro větší zapojení umělé inteligence. Ne však jedinou. Mezi další tři patří extrémně rychlé tempo inovací, závažný nedostatek odborníků a řada konkrétních úskalí jako nedostatek dat, neschopnost vysvětlit, jak došla umělá inteligence k určitému rozhodnutí, nebo problémy s předpojatostí umělé inteligence, která obvykle vzniká ve fázi „učení”. Jinými slovy, výsledky, ke kterým umělá inteligence dojde, do značné míry závisí na vstupních datech, která do ní programátoři vloží.

Manažeři se bát nemusí

Podobně také umělá inteligence v dohledné době nevytlačí manažery z jejich pozic. „Na přednáškách studentům vždy říkám, že naším strategickým cílem je tvorba nástrojů, které mají rozhodovatelům pomoci v jejich, nejčastěji strategických, rozhodnutích a že tyto programy jsou pouhou pomůckou, ale ne náhradou, pomáhající nalézt správná řešení. Určitě se dnešní manažeři nemusí bát o své místo. AI je zatím stále ještě dobrý sluha, i když připouštím, že může být někdy v budoucnu i zlý pán,“ konstatuje Karel Rais z Vysokého učení technického v Brně, který se dlouhodobě věnuje strategickému řízení firem a aplikaci modelů umělé inteligence v oblasti řízení.

Podniky budou z umělé inteligence profitovat v některých oblastech jako je marketing a prodej díky zlepšení postupů, jak získávat nové a udržet stávající zákazníky, v oblasti cenotvorby a uživatelských rozhraní, zákaznických služeb a podpory. Právě v této oblasti se umělá inteligence prosadí poměrně brzy.

Podle společnosti Gartner budou lidé do dvou let trávit v průměru více času diskusí s boty, což jsou počítačové programy vykonávající pro své majitele rutinní činnost na internetu, a virtuálními asistenty než se svým životním partnerem. Více než 30 procent respondentů ve Spojených státech již dnes preferuje v řadě oblastí komunikaci s umělou inteligencí spíše než s lidským protějškem. Podle analytiků budou lidé s boty diskutovat o nákupech a prodejích, vyjednávat, podávat jejich prostřednictvím stížnosti a uzavírat kontrakty.

„Do roku 2022 budou mít zákazníci orientovaní na nové technologie v průměru čtyři virtuální osobní asistenty, jichž se budou moci zeptat na radu. Půjde jak o univerzální asistenty typu Alexa, tak o specializované, jako je fitness trenér Vi,” vysvětluje ředitel výzkumu Gartner Anthony Mullen. Má tomu napomoci technologie pro zpracování přirozeného jazyka (NLP – Natural Language Processing), díky níž se má hovor s boty stát součástí běžné pracovní rutiny.

Příkladem virtuálního asistenta, který zlepšuje dostupnost služeb zákazníkům a zároveň zvyšuje produktivitu, je Nuance Nina VA nasazený australským úřadem duševního vlastnictví pro online příjem patentových přihlášek. Virtuální asistent patentového úřadu eliminuje nutnost prohledávat rozsáhlá menu a dokáže zdárně a plně vyřešit až 80 procent zákaznických dotazů.

Ve výrobě bude umělá inteligence využívána k omezení neplánovaných či zkrácení plánovaných odstávek, zvýšení míry automatizace a pro systémy včasného varování či prediktivní údržbu. AI také znatelně zvýší produktivitu zaměstnanců, zlepší předpovědi poptávky nebo přesnost systémů detekujících podvody. Stručně řečeno: umělá inteligence pomůže podnikům zlepšit obchodní výsledky.

Žádná konkurence, ale spolupráce

Také podle dalších odborníků nebude nástup umělé inteligence spočívat v tom, že by měla plně nahradit lidi, budoucnost byznysu by podle nich měla být definována jako „inteligence zaměřená na spolupráci“ mezi lidmi a stroji. Takto popisuje budoucnost podnikání také kniha „Lidé versus stroje“, která vyvrací rozšířenou mylnou představu, že systémy AI budou postupně ve všech odvětvích nahrazovat lidi.

„Náš výzkum ukazuje zajímavý fakt. Aby se přednosti AI daly využít naplno, musejí podnikatelé změnit vztah mezi zaměstnanci a stroji tak, aby vytvořili tzv. inteligenci na základě spolupráce,“ říká Paul Daugherty, ředitel pro technologie a inovace společnosti Accenture a spoluautor zmíněné knihy. „Jinými slovy: AI není o tvorbě umělých nadlidí, ale využívání technologií, které lidem dají superschopnosti a vybaví je novými dovednostmi, aby toho zvládali více a rychleji se učili,“ dodává Paul Daugherty.

Spolupráce člověka charakterizuje jako „třetí vlnu“ transformace podnikání. První vlna, kterou poprvé zmínil Henry Ford, zahrnovala standardizované procesy, druhá vlna se skládala z automatizovaných procesů a vrcholila v 90. letech 20. století restrukturalizací obchodních procesů. Třetí vlna vytvořila to, co autoři označují jako „chybějící střed“ - dynamický a pestrý prostor, ve kterém lidé a stroje spolupracují a mohou tak dosáhnout výrazného zlepšení obchodní výkonnosti.

V „chybějícím středu“ lidé pracují s chytrými stroji, aby využili to, co každý z nich umí nejlépe - lidé vyvíjejí, školí a spravují různé aplikace AI, a stroje lidem poskytují mnohem širší možnosti, jako je schopnost zpracování a analýzy velkého množství dat z mnoha zdrojů v reálném čase.

Již v současnosti se přitom některé nástroje umělé inteligence široce využívají. „S nástroji AI se setkáváme prakticky na každém kroku, jenom o nich běžný člověk neví. Už od 70. let minulého století se lze setkat s úspěšnými pokusy použití nástrojů AI v praxi. Mezi první úspěšné aplikace patřily lékařské diagnostické programy. Diagnostika nejenom lidí, ale zejména technických systémů se rozvinula do velké hloubky. Například pomocí nástrojů AI technici naleznou poruchu vašeho auta, poruchu počítače, a tak dále,“ upozorňuje Karel Rais.

Roboti se již prosazují

I když v širším pojetí je umělá inteligence spíše hudbou budoucnosti, nástup robotizace firmy očekávají v nejbližším období. Vyplývá to z českého průzkumu názorů generálních ředitelů, který mezi 141 šéfy významných firem působících na českém trhu provedla poradenská společnost PwC ČR.

Tuzemští manažeři si nejvíce slibují od zavádění robotizace, jako nejvýznamnější technologii pro svou firmu ji během tří až pěti let vnímá 42 procent z nich. Podnikům by měla přinést vyšší efektivitu, pomůže jim řešit i současný nedostatek lidí na trhu práce. Používaní datových cloudů přisuzuje důležitost 31 % oslovených ředitelů, 28 % zmiňuje umělou inteligenci a 26 % internet věcí.

„Z hlediska významu technologických inovací pro české společnosti jednoznačně dominuje robotika a cloud. Většina firem tyto technologie testuje a řada již i prakticky využívá. Naopak zkušenosti s efektivním využitím umělé inteligence a internetu věcí v praxi jsou zatím velmi malé,“ říká Petr Ložek, partner v oddělení poradenství PwC ČR.

Na rozdíl od umělé inteligence ale robotizace může vést ke ztrátě pracovních míst pro zaměstnance. Robotizace může být hrozbou zejména pro zaměstnance s nízkou kvalifikací, které lze strojem snadno nahradit.

Studie Ministerstva průmyslu a obchodu Národní iniciativa Průmysl 4.0 předpovídá, že na digitalizaci doplatí hlavně úředníci, řidiči automobilů, pokladníci, a také pracovníci obsluhy strojů a zařízení bez ohledu na to, zda jde o stroje těžební, výrobní či potravinářské. „My už tímhle procházíme – nemáme kam umísťovat zaměstnankyně vracející se po rodičovské dovolené. Jejich práci nahradily stroje,“ upozorňoval již před dvěma lety Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur.

Místo výpovědi zvýšení kvalifikace

Také studie společnosti McKinsey Global Institute, kterou citovala britská televize BBC a v níž se předpovídá, že do roku 2030 přijde kvůli robotům o práci až 800 milionů lidí, tvrdí, že nejvíce postižení budou operátoři strojů a pracovníci v potravinářství. Situaci v Česku v současnosti zmírňuje rekordně nízká nezaměstnanost. Firmy a ještě více zaměstnanci by se ale podle odborníků měli na blížící se změny již teď připravovat.

To, že robotizace nemusí znamenat propouštění ukázala například výrobna firmy Yes Chip, producenta luštěninových chipsů a těstovin. Ta by měla podle analýz patřit ve všech ohledech k nejvíce rizikovým co se týče ztráty pracovních míst. Spadá do kategorií potravinářství i obsluhy strojů.

Když před časem majitelé oznámili pracovnicím záměr expandovat a výrobu částečně automatizovat, nemusely ženy skončit na úřadu práce. „Rozhodli jsme se našim zaměstnankyním zvýšit kvalifikaci a přeškolit je z víceméně manuálních pracovnic na obsluhu poloautomatizovaného provozu. Mělo to jen jedinou podmínku – museli jsme samozřejmě adekvátně tomu navýšit výrobu. Toho jsme se ale nebáli, protože čísla prodejů rostla poslední dobou doslova skokově,“ popsal majitel Martin Mondek.Yes chip začínala jako garážová firma v roce 2015, ale již za dva roky produkovala sedm tun luštěninových chipsů za měsíc. Po stavbě luštěninové haly teď plánují desetinásobné zvýšení produkce.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek