Umíme šetřit energií? Inovace jsou investičně náročnější, dlouhodobě se ale vyplatí

3. 4. 2019 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Očekávané trendy v oblasti energeticky šetrných budov a nástup chytrých řešení představují v současné době velká témata. Právě v budovách se spotřebuje největší část energie v EU, v Evropě až 40 % z celkové konečné spotřeby energie. Jde přitom o spotřebu jako vytápění a chlazení.

Odpovědi na některé otázky a možná řešení nabídla odborná diskuze pořádaná Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost a Svazem moderní energetiky, jež se konala v budově UCEEB v Buštěhradu. Účastníci kulatého stolu se shodli, že stále větší klíčovou roli v dekarbonizaci evropské ekonomiky bude hrát sektor stavebnictví, bez kterého se potřebné snížení emisí neobejde.

Pavel Zámyslický z Ministerstva životního prostředí otevřel diskuzní setkání shrnutím evropské strategie v oblasti klimatické politiky do roku 2050. „Evropská komise navrhuje z rozpočtu EU vyčlenit 25 % na klima, a to v období let období 2021 až 2027.“ Apeloval též na potřebu zvýšit tempo renovací budov a jejich vytápění pomocí obnovitelných zdrojů. „Aktuálně splňuje požadavky energeticky úsporných budov na rok 2050 pouhých 10 až 25 % staveb,“ doplnil Pavel Zámyslický.

Do debaty se zapojil i Tomáš Trubačík z Šance pro budovy, který představil scénáře renovace budov ve vztahu k financím. „Evropská komise očekává, že 30 % z evropských strukturálních a investičních fondů by mělo jít na investiční prioritu číslo 2, kterou je zelenější a bezuhlíková Evropa. Dalším důležitým zdrojem je tzv. EU ETS (EU Emissions Trading Systém, pozn. red.), což je jeden ze základních kamenů politiky EU v oblasti boje proti změně klimatu,“ uvedl Tomáš Trubačík.

Inteligentní budovy

Jedním z nejvýraznějších problémů týkajících se úspory energie v České republice na komunální úrovni je fakt, že v obcích je tento fenomén zcela druhořadý. „Pro obce je důležitý stav komunikace, kanalizace nebo dětských hřišť. Nicméně právě úspory energií umožní vytvářet fondy na opravy ostatního majetku,“ uvedla Marie Zezůlková z Národního centra energetických úspor. Přesto věří, že obce mohou být do budoucna klíčovým hráčem. Stát by měl podle Zezůlkové podpořit vznik pozic energetických manažerů ve městech a obcích tak, jak se tomu stalo například v Litoměřicích.

(Kliknutím graf zvětšíte)

V oblasti inteligentních budov byli k diskuzi přizváni odborníci ze společnosti JRD Development. Jedním z nich byl Petr Valeš, který hovořil o současných trendech chytrých staveb. „V dnešní době se používá vzduchotechnika s rekuperací, žaluzie, topení, fotovoltaika nebo tepelná čerpadla. Efektivní jsou ale například i předokenní žaluzie, které brání přehřívání, a nemusí se tedy tolik větrat.“

V potaz se musí brát i vnitřní materiály bez těkavých látek a kvalitní úsporné a zdravé osvětlení. Nedílnou součástí inteligentních budov je i automatizace. „Ta dnes činí pouhá cca 3 % investičních nákladů, přitom však výrazně ovlivňuje spotřebu energií i komfort užívání budovy. Žaluzie musí umět komunikovat s vytápěním, chlazením či vnitřním osvětlením. Je důležité mít to sjednocené na jednu platformu řízení, nikoli každý systém zvlášť bez vzájemné komunikace,“ uvedl Michal Petřík ze společnosti Buildsys.

Čistá energie pro všechny

Dostatečný čas se věnoval i tématu dodávek čisté energie do obytných budov prostřednictvím aktivních spotřebitelů energie. K těm otevírá cestu evropský balíček Čistá energie pro všechny Evropany. EU předpokládá, že rozvoj obnovitelných zdrojů nemá být v příštím desetiletí pouze doménou velkých firem, ale začnou z něj více těžit také domácnosti, firmy a města. Ty pak budou moci vyrábět, akumulovat a prodávat elektřinu bez bariér. „Například v Německu už dnes mají 100 tisíc instalací hybridních fotovoltaických elektráren na domech a do roku 2020 chtějí počet zdvojnásobit,“ řekl Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.

(Kliknutím infografiku zvětšíte)

Stabilní rozvoj úspěšného programu Nová zelená úsporám pomůže také rozvoji aktivních spotřebitelů energie v Česku. „Podle našich scénářů může kombinace poklesu cen solárních technologií a zachování podpory dostat roční přírůstek nových solárních elektráren do pěti let až na 20 tisíc projektů.“

Změny technologií jsou velmi rychlé, proto je třeba sledovat trendy a umět si určit priority. „Inovace jsou investičně náročnější, ale z pohledu životního cyklu výhodné. Důležité je projektovat budovy tak, aby v maximální možné míře zajišťovaly požadavky uživatele pasivními prvky,“ uzavřel Jakub Maščuch z UCEEB ČVUT.

Stavebnictví na vzestupu

Podle poslední analýzy společnosti CEEC research bude české stavebnictví v průběhu stávajícího roku růst, a to v průměru o 2,6 %. Inženýrské stavebnictví vykáže růst dokonce až o 5,4 %. V posledním kvartálu minulého roku se stavebním společnostem zvýšily náklady na práci i materiál o 14 procentních bodů. Spolu s náklady tak porostou v letošním roce i ceny realizací, a to o 6,5 %.

Velký rozdíl nalezneme mezi pohledem inženýrského a pozemního stavitelství. Ředitelé zaměřující se na inženýrské stavby očekávají nárůst o 5,4 %, zatímco v pozemním stavitelství se očekává růst na úrovni 1,5 %. „Věřím, že se českému stavebnictví bude dařit minimálně tak jako v roce 2018. Myslím, že dojde k mírnému nárůstu objemů prací i tržeb v roce 2019 na úrovni do 5 %. Limitujícím prvkem je však nedostatek manuálních i technických pracovníků, zvyšování cen vstupních zdrojů s delšími dodacími lhůtami stavebních materiálů a růst mezd s odvody,“ říká jednatel AVJ-STAVBY Andrej Peňák.

Zajímavostí je potom fakt, že dle dat Českého statistického úřadu byla křivka indexu stavební produkce v krizových letech 2008 a 2009 mnohem vyšší, než tomu bylo v uplynulých deseti letech. Důvodem této pozitivní bilance sice byla úspěšná vlna z let 2006 a 2007, kdy se stavebnictví obecně velmi dařilo, pravdou však zůstává, že do takových absolutních čísel už se index dodnes nedostal.

Analýza CEEC research podává i výhled do roku 2020. Ten přináší stagnaci v podobě mírného růstu o 0,6 procenta. I v roce 2020 jsou optimističtější inženýrské stavební společnosti s růstem o 2,2 procenta oproti pozemnímu stavitelství s čistou stagnací 0,0 procenta. V obou letech očekávají větší nárůst velké společnosti oproti společnostem středním a malým.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Adam Mašek, zdroj dat: ČSÚ.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek