Vymírají v Česku podnikatelé? Změny mohou mít i jiné příčiny

20. 5. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Podle analýzy se zájem o podnikání u starších lidí snižuje. Příčinou však může být větší zájem o zakládání společností s ručením omezeným nebo menší atraktivita takzvaného švarcsystému pro zaměstnance ve vyšším věku.

Zájem o podnikání v Česku roste. Díky prosperitě ekonomiky loni začalo podnikat téměř 59 tisíc lidí. „Vzhledem k tomu, že necelých 46 tisíc osob své podnikání naopak ukončilo, je čistým výsledkem nárůst počtu fyzických osob podnikatelů čítající 13 tisíc hlav. To je nejvyšší nárůst od roku 2012,“ porovnává Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.

Kromě přírůstku v počtu podnikatelů je podle něj příznivým znakem také věková struktura nových živnostníků. „Celá polovina z nich totiž spadá do věkového pásma 18 až 30 let. Jestliže podnikatelé jsou motorem ekonomiky, pak ti mladí zvlášť. Disponují jistým životním elánem a dynamikou a ochotněji riskují, jelikož ještě nemají tolik životních závazků,“ dodává Lukáš Kovanda.

Příliv nové krve však podle jeho mínění nemusí znamenat jen pozitiva. „Na druhou stranu jim chybí zkušenost a rozhled. Proto nárůst jejich podílu mezi novými podnikatel z 22 procent v roce 2011 na 50 procent v roce loňském nelze hodnotit jen v superlativech. Varovný je úbytek nových podnikatelů ve všech dalších věkových skupinách,“ doplňuje Lukáš Kovanda.

Propad středního věku

Upozorňuje přitom na zvláště markantní úbytek v absolutním vyjádření ve věkové skupině od 31 do 50 let. „V roce 2011 se z tohoto věkového pásma rekrutovalo před 50 tisíc nových podnikatelů, loni už jenom mírně před 24 tisíc. Skutečnost, že mladí mají o podnikání větší zájem, by neměla zastřít fakt, že celkově se zájem podnikat snižuje,“ varuje Lukáš Kovanda.

Podíl podnikatelů na celkovém počtu pracujících činil v roce 2017 zhruba sedmnáct procent. V roce 2010 to přitom bylo osmnáct procent. „Zvláště varovný je citelný pokles podnikatelů, kteří vytvářejí pracovní místa pro další osoby. Ti jsou tím nejpřínosnějším motorem ekonomiky vůbec. V roce 2010 bylo takových podnikatelů zhruba 178 tisíc, v roce 2017 však už jenom necelých 164 tisíc. Zatímco počet podnikatelů se zaměstnanci se mezi lety 2010 a 2017 tedy snížil o 14 tisíc hlav, počet zaměstnanců jako takových ve stejné době narostl o více než 300 tisíc,“ upozorňuje Lukáš Kovanda.

Vývoj v Česku tak podle něj nevede k rozvoji podnikání. „Navzdory zmíněné prosperitě tedy nelze hovořit o nějakém opětovném rozkvětu podnikatelství v ČR. Do vývoje sice promlouvají demografické faktory, zejména stárnutí populace, ale z podstatné míry je úbytek podnikatelů, kteří mají zaměstnance, dán růstem administrativní zátěže a stále vyššími nároku státu na podnikatele – zejména pak právě zaměstnávajícího podnikatele,“ shrnuje Lukáš Kovanda.

Místo živnostníků eseróčka

Podle odborníků však může mít pokles počtu podnikatelů v určitých věkových kategoriích i jiné příčiny, než „vymírání“ živnostníků. „Obecně počet podnikatelů – fyzických osob (OSVČ) stoupá a je potěšující, že roste podíl podnikatelů v hlavní činnosti oproti činnosti vedlejší. V tomto směru tedy obavy nesdílíme. Jestliže dochází k poklesu v rámci určité věkové kategorie, a to je zmiňované rozmezí od 31 až 50 let, může být dle našeho názoru více příčin,“ upozorňuje Věroslav Sobotka, manažer pro legislativu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Tou první je změna podnikání z OSVČ na společnost s ručením omezeným (s.r.o.). K té dochází obvykle proto, že se podnikatelům daří dobře a jejich firma roste. „Ke změně statusu dochází v důsledku příznivého rozvoje podnikání OSVČ, někdy je spojená i s potřebou lépe působit na potenciální klientelu, snadněji získávat úvěry nebo potřebou získat společníka pro investování do dalšího rozvoje. Počet s.r.o. koneckonců dále roste, i když se v posledním roce trochu zpomalil. Logicky by se tato varianta měla týkat právě podnikatelů na vrcholu sil a s dostatečnou zkušeností z podnikání,“ zmiňuje Věroslav Sobotka.

Další úbytek lidí zařazených v katergorii OSVČ nemusí se zájmem o podnikání vůbec souviset. V Česku je totiž tolerován takzvaný švarcsystém, kdy se zaměstnanci nechávají namísto klasického pracovního poměru firmami najímat jako živnostníci pracující na konkrétní zakázce. Firmy tak šetří odvody na zdravotním a sociálním pojištění. Statistiky „podnikatelů“ tak zkreslují tisíce stavebních dělníků z Ukrajiny, kteří se nechávají najímat jako OSVČ.

Švarcsystém starším nevyhovuje

Ve vyšším věku však začíná být pro „živnostníky“ švarcystém nevýhodný, protože z posledních let před nástupem do penze se jim vypočítává výše starobního důchodu. A ten je v případě živnostníků, kteří si platí jen minimální zálohy sociálního pojištění, výrazně nižší než u zaměstnanců. „Může nastat situace, kdy je pro OSVČ výhodnější nechat se zaměstnat či opustit riskantní švarcsystém a zakotvit v klidnějších vodách,“ popisuje Věroslav Sobotka. Podobná situace podle něj může nastat také u klasických podnikatelů, jejichž obchodní model se neosvědčil a přechod do zaměstnání pro ně může být výhodnější.

Naopak nástup mladách podnikatelů vnímá AMSP pozitivně. „Těší nás, že právě v této kategorii nových podnikatelů stále přibývá. V souvislosti s věkovou kategorií do 30 let bychom rádi připomněli, že od roku 2013 realizuje AMSP ČR svůj projekt ‚Svou cestou – Young Business‘ cílený právě na vyvolání a podporu zájmu mladých lidí o podnikání. Od roku 2018 došlo také k propojení s praktickými workshopy Podnikni To!, které pomáhají účastníkům rozjet si své vlastní reálné záměry a neposadit se z toho přitom na zadek,“ uzavírá Věroslav Sobotka.

Tyto workshopy v současnosti probíhají na devíti českých univerzitách, několika dalších vzdělávacích institucích a mají stovky absolventů.

Dalibor Dostál 

Podíl na celkovém počtu nových živností

Mladí lidé (18 až 30 let)
2011 – 22 procent
2018 – 50 procent

Lidé ve věku 31 až 50 let
2011 – 50 procent
2018 – 24 procent

 

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek