Vyvážíme nejen letadla a radary, ale i stroje pro pivovary nebo pekárny

OMNIPOL byla v dobách Československa legendární značka. Kdy vlastně podnik vznikl?
Je to ryze česká firma, která funguje už od roku 1934. Vznikli jsme jako součást plzeňských Škodových závodů. Dnes aktivně působíme už ve více než 60 zemích světa. Za velmi důležité považuji například to, že součástí skupiny OMNIPOL jsou firmy ERA a RAMET a také podíl na vývoji nové generace cvičného proudového letounu L-39NG.

Obranný průmysl zažívá v Česku renesanci, vývoz zbraní roste. Co je důvodem?
Renesance je na můj vkus možná poněkud silný výraz. Na tento vývoj má totiž vliv několik faktorů. Na jedné straně je to například přirozená technická amortizace stávajícího vybavení Armády České republiky a nutnost modernizovat, případně vyměnit dosluhující výzbroj. Dalším významným faktorem je aktuální vývoj bezpečnostní situace v Evropě a ve světě.

Tradiční značka OMNIPOL byla spojena hlavně se zbrojní výrobou a po revoluci se trochu vytratila z povědomí veřejnosti. Česká skupina ale pořád velmi aktivně obchoduje. Vyváží už do 60 zemí světa a stále víc se zaměřuje i na civilní techniku, říká generální ředitel společnosti Michal Hon.



Které významné zbraňové systémy teď vaše skupina vyrábí?
Podíváte-li se na portfolio skupiny OMNIPOL, zjistíte, že vlastníme nebo spoluvlastníme společnosti, které jsou české a jsou ve svých oborech podnikání na světové špičce. Dnes už to mohu říct – odkoupením od zahraničního vlastníka se nám podařilo doslova zachránit a vrátit do českých rukou například společnost ERA, výrobce jedinečných pasivních radiolokátorů Tamara a VERA. Podílíme se také na vývoji českého proudového cvičného letounu nové generace L-39NG.

Jsme spoluvlastníky společnosti RAMET, která je proslulá svými anténami používanými pro systémy řízení letového provozu, policejními radarovými systémy a unikátním řešením radioelektronického průzkumu s dosahem až 700 kilometrů. O kvalitě této moravské firmy mimo jiné svědčí i její spolupráce s předními světovými výrobci v oboru, jako je například francouzský Thales nebo španělská Indra.

Kromě toho jsme před nedávnem zahájili spolupráci s ryze českým výrobcem ultralehkých letounů, společností Primoco. Podle nás má se svými technicky velmi zajímavě a progresivně řešenými produkty i zajímavý obchodní potenciál.

„Odkoupením od zahraničního vlastníka se nám podařilo zachránit a vrátit do českých rukou společnost ERA, výrobce jedinečných pasivních radiolokátorů Tamara a Vera.“

Méně se ví, že vyvážíte i spoustu techniky pro civilní účely. Můžete uvést zajímavé zakázky z poslední doby?
Dodáváme například technologie pro celý pivovarnický průmysl. Výrobou sladu a jeho šrotováním počínaje přes vaření a zrání piva, filtraci až po stáčení pro různorodé systémy distribuce – sudy, tanky nebo lahvování… Je málo známo, že OMNIPOL je dodavatelem technologií i pro výrobu vína a alkoholu, nealkoholických nápojů, zpracování mléka nebo pro pekárny.

V případě stáčíren nealkoholických nápojů jsou naši zákazníci převážně z Ruské federace a ze zemí bývalého Společenství nezávislých států. V poslední době jsou našimi nejvýznamnějšími dodávkami kompletní technologie výroby karamelového a barevného sladu pro výrobu piva do sladoven v ruském Kursku a Terbunách. Zařízení prakticky kompletního pivovaru – varnu, tři stáčecí linky, pasterizátory, baličky – jsme dodali do pivovaru Gambrinus Iževsk. Stejně tak jsme vybavili i pivovar Vjatič ve městě Kirov.

Jak vypadá váš obchodní model?
Dnes už nemůžete být pouhým obchodníkem – nakoupit zboží a prodat… Musíte svým klientům umět nabídnout přidanou hodnotu, důvod, proč by měli spolupracovat právě s vámi. Snažíme se proto být pro zákazníky nejen obchodním partnerem, ale systémovým integrátorem a poradcem při výběru. Tedy subjektem, který umí produkt nejen zobchodovat a dodat, ale také vzájemně propojit nejlepší dodavatele v rámci celého výrobního procesu.

„Zařízení prakticky kompletního pivovaru – varnu, tři stáčecí linky, pasterizátory, baličky – jsme dodali do pivovaru Gambrinus Iževsk. Stejně tak jsme vybavili pivovar Vjatič v Kirově.“

Vývoz zbraní je specifický oproti jinému zboží. Jaká jsou základní bezpečnostní omezení?
V této oblasti je naším kánonem zákon č. 38/1994 Sb. o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Tam jsou určena všechna přesná pravidla, kterými se řídíme. Obecně je to tak, že po přísné prověrce společnosti a udělení příslušného povolení můžete začít jednat a uzavřít kontrakt. Teprve pak žádáte o udělení příslušné vývozní nebo dovozní licence a vystavení Certifikátu konečného uživatele (takzvaný End Users Certificate).

Pokud byť jen jedno z toho nezískáte, obchod se prostě neuskuteční. A je celkem jedno, že jste pro přípravu uzavření kontraktu kromě peněz investovali čas v řádu několika měsíců nebo případně i let. Když říkáme, že obchodujeme a dodáváme výrobky do více než 60 zemí světa, pak je to vždy jen se všemi platnými povoleními a licencemi. Pro důvěru našich zákazníků je velmi významné, že disponujeme i mezinárodně platnou certifikací kvality ISO 9002 a EN ISO 9001:2008.

Jak jste vnímali myšlenku, která byla silná v devadesátých letech – totiž že by Česko mělo z etických důvodů abstrahovat od zbrojního průmyslu?
Nejsem politik a ani jím být nechci, proto nechci hodnotit politické motivy a priority té doby. Je to velmi komplexní téma. Ovšem jako člověk, který se v podstatě celý svůj profesní život pohybuje v mezinárodním obchodě, to vidím jako nešťastný důsledek polistopadové euforie (po sametové revoluci).

Řada z nás byla přesvědčena, že skončila doba temna a svět bude už jen oázou klidu a míru. Vzhlíželi jsme k Západu a byli přesvědčeni, že zahraniční vlastníci a manažeři nás naučí, jak správně zhodnotit to, co umíme… Do té doby jsme se nesetkali s tím, že někdo, kdo koupí prosperující firmu, nezvládne její řízení, případně ji finančně, lidsky a technologicky vyčerpá, a tak postupně přivede k likvidaci.

Jako příklad takového přístupu jsme sledovali případ kopřivnické Tatry. Z vlastní zkušenosti mohu pak uvést příklad ERA Pardubice. Ta se pod vedením zahraničního vlastníka ocitla ve velmi kritické situaci, na pokraji bankrotu. Česká republika byla před velmi reálnou hrozbou ztráty jedinečné světové technologie v oblasti pasivní radiolokace. Jakmile jsme společnost ERA koupili, tak jsme ji finančně stabilizovali a začali cíleně větší část jejího zisku reinvestovat do dalšího výzkumu a vývoje. Dnes je díky tomu ERA opět světovým lídrem ve svém oboru.

Na kterou inovaci vyvinutou v Česku jste obzvláště hrdí?
Jednoznačně to jsou právě pasivní radiolokační a monitorovací systémy, jejichž padesátiletý vývoj vyústil už v jejich pátou generaci. Ve své třídě nemají konkurenci. Svědčí o tom i jejich dodávka přímo pro struktury NATO. ERA také nedávno uzavřela strategickou dohodu o spolupráci se společností Saab. Jde o projekt MADR (Mobile Air Defence Radar) pro potřeby protivzdušné obrany státu. Ano, na to jsem velmi hrdý.

Které země vnímáte jako největší mezinárodní konkurenci?
Silnou pozici mají například v oblasti dodávek náhradních dílů Rusko, Bulharsko, Ukrajina, Slovensko a další země, především díky velmi snadno dostupným a atraktivním zdrojům. Spojené státy, Itálie, Francie a třeba Izrael zase disponují silnou politickou podporou vývozu jejich hi-tech technologií. Je přitom přirozené, že se Česká republika nemůže plně srovnávat s těmi největšími giganty; my pro ně nejsme ve většině oborů konkurenty. Snažíme se však naše portfolio výrobků a služeb utvářet tak, aby bylo unikátní, a abychom tak mohli i v soutěži s těmi největšími uspět.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor: Tomáš Stingl. Foto: Anna Vacková, ERA Pardubice.

Doporučujeme