Vývozní apetit českých firem roste, export i letos láme rekordy

27. 9. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Export táhne mírně chřadnoucí ekonomiku. Aktuální čísla naznačují, že tuzemské podniky vyvezou v roce 2019 za hranice zboží za více než 4,5 bilionu korun a český export dosáhne na další rekord. Malé a střední firmy se na zahraničním obchodu podílejí zhruba ze třetiny.

Vydělávat peníze a pracovat je umění, ale největším uměním je dělat dobré obchody. „České firmy se to za uplynulých třicet let naučily,“ komentuje výrok hvězdy amerického pop-artu Andy Warhola ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Zmíněná schopnost českých podnikatelů je pro otevřenou tuzemskou ekonomiku požehnáním. Ačkoli hospodářství v roce 2019 brzdí (letos poroste HDP jen zhruba o 2,5 procenta), export zůstává jeho motorem. Osm let pravidelně roste – poslední dobou o více než pět procent ročně – a letošní čísla naznačují podobný vývoj.

Patero doporučení exportérům!

Nárůst ve desítkách miliard

V roce 2019 zřejmě český vývoz překoná poprvé v historii hranici 4,5 bilionu korun – a to v době, kdy ekonomy straší nastupující recese v Německu a světem zmítají obchodní války mezi USA a Čínou, potažmo EU.

„Ve 2. čtvrtletí roku 2019 se vyvezlo zboží za 1 148 miliardy korun, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 o 4,8 procenta více. Pokud srovnáme 1. pololetí letošního roku se stejným obdobím minulého roku – nárůst vývozu je o 4,9 % meziročně,“ připomíná generální ředitel agentury na podporu obchodu CzechTrade Radomil Doležal.

„Poslední čísla máme v tuto chvíli z července, kdy vývoz rostl dokonce vyšším tempem – jeho hodnota se zvýšila meziročně o 9,8 %,“ doplňuje jeho slova náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.

„V Česku celkově exportuje asi dvacet tisíc podnikatelských subjektů. Drtivá většina z nich jsou malé a střední firmy,“ připomíná Karel Havlíček. Malé a střední podniky (MSP) jsou navíc významnými hráči, pokud jde o hodnotu exportovaného zboží. V roce 2017 vyvezly zboží a služby za 997 miliard korun, loni už šlo o více než bilion.

„Podíl přímého vývozu, tj. kdy firma zasílá zboží přes hranice svým zahraničním obchodním partnerům, osciluje kolem jedné třetiny celkové obchodní výměny. Podíl MSP na celkovém dovozu v roce 2017 byl 39,55 % a na celkovém vývozu 28,55 procent,“ prozrazuje Radomil Doležal.

Význam těch nejmenších pro zahraniční obchod je výraznější, než ukazují statistiky. Jak nepřesná může být řeč přesných čísel, upozorňuje generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) Eva Svobodová:

„Charakterem své produkce totiž malé firmy často vystupují jako subdodavatelé velkých podniků, takže pokud velké podniky vyvážejí, vstupují subdodávky MSP do statistiky zahraničního obchodu jako vývoz velkých společností,“ říká Svobodová.

A přitom jde v tomto případě často o výrobky mikropodniků s ne více než deseti zaměstnanci, případně malých firem s méně než 50 lidmi.

„Vypovídací schopnost dostupných dat o podílu MSP na vývozu je také částečně omezena tím, že část vývozu (označována jako nepřímý obchod) nelze přiřadit konkrétnímu vývozci,“ dodává ještě Svobodová.

Quo vadis, exportére

Živou vodou pokropil českého vývozce především vstup do Evropské unie. Připouštějí to politici, zástupci podnikatelských svazů i sami podnikatelé.

„V roce 2003 byl objem tuzemského exportu téměř čtyřikrát nižší než dnes,“ připomíná mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar a dodává: „Zapojení České republiky do vnitřního trhu EU mělo na náš zahraniční obchod významný vliv. Zahraniční bilance se zbožím dosahuje po vstupu kladného salda, v roce 2018 to bylo 123,5 miliard korun.“ Jinými slovy: Češi dnes do Unie vyvezou o desítky miliard víc, než putuje opačným směrem.

A nejde jen o to, že dostali čeští výrobci před patnácti lety vstupenku na volný trh bez cel, tarifů a dalších překážek. Byznys podle společných pravidel postupně zboural i bariéry nedůvěry mezi Západem a Východem. Jako popelku už dnes nevnímají českého vývozce ani v Mnichově, Bruselu ani v Londýně.

Počáteční nedůvěra postupně zmizela. Ono nešlo ani tak o kvalitu či nekvalitu výrobků. Spíš měli na Západě obavy, zda jsou firmy z Česka důvěryhodným partnerem, jestli je na ně spolehnutí, jak se s nimi bude obchodovat. Teď už firmy ani při prvním kontaktu nemají nejmenší problém,“ popisuje vlastní zkušenost exportér Zdeněk Nacházel.

Největší úlevu pocítili právě ti nejmenší. Ti měli na počátku z konkurenceschopnosti svých výrobků v Evropě logicky větší obavy než mladoboleslavská Škodovka nebo plzeňský Prazdroj.

Čeští vývozci se navíc v přímé konkurenci naučili sledovat nové trendy a také se jim přizpůsobovat. „I po pětadvaceti letech práce sledujeme a pomáháme dávat směr novým globálním trendům a vývoji v našem oboru. Kdybychom je nesledovali a zároveň nevyvíjeli nové výrobky – již bychom dávno nefungovali,“ říká Václav Simandl, jehož firma exportuje instantní nápoje do 21 zemí světa.

Na trhy osmadvacítky dnes Češi vyvážejí 84 procent produktů, největším obchodním partnerem Česka je dlouhodobě Německo, kam putuje zhruba třetina zboží.

„Za rok 2018 se do Evropské unie vyvezlo zboží za 3 705 miliard korun. Ze zemí mimo EU se nejvíce vyváží do Spojených států amerických, Ruska, Švýcarska, Číny, Turecka a Ukrajiny,“ vypočítává Radomil Doležal.

Exportní zaklínadlo

Přesto se zástupci politiků i podnikatelských svazů zaklínají slovy diverzifikace vývozu. Záměr rozšiřovat zahraniční obchod do dalších teritorií je ostatně součástí nedávno aktualizované Exportní strategie státu pro roky 2012 až 2020.

„Na úvod bych rád zmínil, že diverzifikace nesmí být vnímána jako nahrazování evropských trhů třetími zeměmi. EU je pro nás důležitým a stabilním trhem. Právě evropský trh je z hlediska nastavení pravidel, vzdálenosti a dostupnosti přirozeným cílem směřování zájmů českých firem,“ říká náměstek Vladimír Bärtl.

Podle Bärtla je lepší, aby se zejména malé a střední české firmy poohlížely po odbytištích i jinde než v Evropě (na co největším počtu trhů), především z důvodů politických turbulencí a hospodářských výkyvů či krizí ve světě.

„Diverzifikace exportu je jednoznačně důležitá. Jak všichni víme, ČR je relativně malou ekonomikou a růst firem je tak spojený s jejich expanzí na zahraniční trhy. S tím se však české firmy stávají náchylnějšími na krize, hospodářské výkyvy a změny trendů na cílových trzích. Aby tato rizika byla minimalizována, je nutné portfolio těchto cílových trhů rozšiřovat. Ukazuje se, že právě země, které vykazují větší míru teritoriální diverzifikace svého exportu, dokáží i přes své vnitřní problémy lépe udržet nebo alespoň zabránit výkyvům v růstu svého HDP,“ upozorňuje Vladimír Bärtl.

Zmíněná exportní strategie je ale podle něj nejen o diverzifikaci, ale právě o podpoře malých a středních firem a také „inovativních a vysoce konkurenceschopných výrobků, řešení a technologií“. Právě v inovacích by měla být budoucnost českého exportu. Už dnes se tuzemské firmy prosazují s unikátními řešeními v IT, biotechnologiích či nanotechnologiích.

Čína, Rusko, a ti druzí

„Při rozšiřování exportu si ale každý představuje něco jiného. Prezident Zeman preferuje Čínu a Rusko, podnikatelské organizace často zmiňují Blízký východ či Latinskou Ameriku. My zůstáváme u staré dobré Evropy,“ říká exportér Michal Dvořáček.

Pokud jde o země mimo EU, nejvíc malých a střední exportérů by se chtělo vrátit nebo nově expandovat na ruský trh. I tak jde ale o pouhá dvě procenta vývozců, nejvíce tuzemských firem chce rozšířit svůj obchod do Německa, Polska a Rakouska – tedy k nejbližším sousedům.

Lákavost Ruska spočívá především v tom, že je pro firmy probádaným a relativně čitelným trhem. Vzájemný byznys udusily hospodářské sankce, poslední čísla ale ukazují, že se opět nadechuje k růstu. Přesto nebude v dohledné době obchodování s Ruskem jednoduché.

„Sankční opatření vyvolaly na ruské straně reakci ve formě omezujících protiopatření. Mezi nejvýznamnější patří restrikce pro dovoz potravin, podstatné ztížení přístupu a úspěšného uplatnění v tendrech na dodávky státní až municipální úrovně. Důležitou roli hraje i stav ruské ekonomiky. I když bylo v letech 2017 a 2018 překonáno období hospodářské recese, růst HDP není nadále nijak závratný (loni 1,6 procenta). K neřešeným strukturálním problémům je rovněž potřeba připočíst značnou volatilitu rublu, protekcionistická opatření ruské vlády a složitou legislativu v obchodní sféře a zejména nejasnosti při její aplikaci,“ říká Vladimír Bärtl.

Čína zatím českého exportéra – přes vzletná slova, znějící z Hradu – příliš neláká. Preferují spíše otevřenější ekonomiky, kde stát nehází klacky pod nohy a nezatěžuje je tarify, cly i dalšími překážkami.

„Jedná se vzdálené teritorium, které má svá specifika a  překážky, kterým musí zahraniční společnosti, včetně těch českých, čelit. Zkušenosti některých našich firem nicméně dokazují, že při správně zvolené strategii je možné na čínském trhu uspět,“ připouští Radomil Doležal.

Pokud mají české firmy konkurenceschopný produkt či službu, je podle něj nutné do čínského trhu v první fázi především investovat – zaregistrovat si zde svou obchodní značku či patent, provést nezbytnou místní certifikaci/registraci produktů. „A také se aktivně se účastnit veletrhů a výstav, využívat asistenčních služeb kanceláří CzechTrade plus podpory ambasády a generálních konzulátů,“ vypočítává zástupce agentury CzechTrade.

Nezbytná je i podle jeho slov fyzická přítomnost v teritoriu formou dlouhodobého vyslání svého zástupce do Číny či založení vlastní pobočky.

Co malé zajímá?

Co malé a střední firmy trápí, a jak vnímají podporu ze strany státu, ukázal nedávný průzkum agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků.

Dotázaní se obávají především posilování koruny vůči euru případně dolaru. Zatímco česká společnost a politici přistupují k zavedení jednotné evropské měny vlažně, mezi exportéry má euro jednoznačnou podporu.

„Pro naši firmu by mělo zavedení eura určitě pozitivní efekt. Čeští exportéři by to ocenili. Jako mnoho tuzemských podniků i my dnes vyvážíme už téměř výhradně v eurech. Zbytek světa nemá s evropskou měnou sebemenší problém,“ potvrzuje Zdeněk Nacházel.

Mezi strašáky exportérů patří i rostoucí cena dopravy, byrokracie na trzích, kam vyvážejí (včetně celních bariér a legislativních překážek), platební morálka partnerů, neschopnost najít vhodného partnera či zákazníka, embarga, a také malá podpora ze strany státu.

Exportéři by uvítali zejména pomoc s certifikací výrobků (v Rusku), pomoc při zavádění výrobků na trh a s marketingem (Německo), průzkum trhu a dotace na veletrhy (Rakousko či Ukrajina).

To vše jim nabízí právě CzechTrade. Až 95 procent vývozců agenturu zná a 40 procent podle průzkumu využívá jejích služeb.

„Zájem o spolupráci s agenturou CzechTrade každým rokem roste. Řádově si objedná individuální službu okolo 1200 klientů ročně a dalších zhruba 4000 českých firem využívá bezplatných konzultací, účastí na teritoriálních konferencích nebo databází exportních příležitosti,“ sděluje Radomil Doležal.

Tradičně se podnikatelé zajímají o společné účasti na zahraničních veletrzích, ať už pod hlavičkou CzechTrade, nebo za finanční podpory z fondů EU, a rovněž o asistenční služby zahraničních kanceláří.

Na podporu ve formě společné účasti dosáhne jen zlomek firem, pomoc s vyhledáním partnerů v cizině a průzkum trhu ze strany zahraničích kanceláří CzechTrade je pro ně ale vítanou podporou.

„Ve všech zemích má CzechTrade své odborníky, kteří prostředí dokonale znají a jsou ochotni a schopni najít vám konkrétního partnera,“ shrnuje podnikatel Jaroslav Větrovec z firmy Sport 2020, které se tak otevřely dveře do Francie, Německa či Švédska.

Jak přesvědčit zahraniční partnery?

Radí generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal

Respektujte kulturní odlišnosti a buďte trpěliví
Připravte se na odlišný styl jednání obchodního partnera. Například v Německu je charakteristická věcnost a přímost, oproti tomu v Latinské Americe, Indonésii či Spojených arabských emirátech má vše svůj čas, jednání trvají déle a je potřeba s tím počítat.

Prezentujte se sebevědomě
Kvalitně a moderně zpracovaný web a propagační materiály hrají důležitou roli při prezentaci. Web je dnes vizitkou firmy, která určuje její postavení a vnímání na trhu. Pro stabilní pozici na trhu je klíčová průběžná, aktivní a profesionální marketingová propagace.

Pečlivě se připravte
Během jednání se vyjadřujte jasně a uvádějte pravdivé informace podložené fakty a čísly, na což si zejména skandinávští obchodní partneři potrpí. Na konci jednání jasně prezentujte, co je vaším cílem. Zdůrazněte vaše záměry investovat do podniku. Především při prvních kontaktech buďte vždy perfektně upravení, v dobře vyhlížejícím oblečení.

Jednání v angličtině
V zemích jako je JAR, Indonésie či Spojené arabské emiráty je angličtina běžným jazykem jednání, naopak ve španělsky mluvícím světě či Kazachstánu jen s angličtinou moc nepochodíte, ve Francii to samé.

Buďte pozitivní
Obchodníci v mnoha různých zemích (LA, Vietnam, arabské země) neradi říkají negativní zprávy, počítejte proto s tím, že vám zřídkakdy řeknou „ne“, což však neznamená, že se můžete spolehnout na opak. Pro zachování příjemné atmosféry se i vy snažte vést jednání v optimistickém duchu.

Nepřehlédněte! Teritoriálně zaměřené tipy od ředitelů zahraničních kanceláří CzechTrade


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek