Začal platit zákon o významné tržní síle, chyby vadí zemědělcům i českým obchodníkům



Nová úprava zákona o významné tržní síle vstoupila v platnost 6. března. Přestože měla posílit pozici dodavatelů vůči zahraničním obchodním řetězcům, nejsou nakonec s jeho podobou spokojení ani soukromí zemědělci, ani drobní podnikatelé z oblasti obchodu.  

Zákon o významné tržní cíle se již od roku 2010 snaží regulovat vztahy mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli. Dohledem nad jeho dodržováním je pověřen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který od účinnosti zákona udělil pokuty ve výši přibližně 30 milionů korun.

„Zákon je od počátku terčem kritiky ze všech stran, a to zejména kvůli své nepřehlednosti. Tato novela by to měla částečně napravit a zároveň usnadnit úřadu aplikaci zákona v praxi,“ upozorňuje Bořivoj Líbal, řídící partner poradenské společnosti PwC Legal.

Novela zjednodušuje definici zneužití významné tržní síly. Odstranila přílohy zákona, které obsahovaly desítky vyjmenovaných porušení této právní normy, jež mohl úřad stíhat. „Rozsáhlé přílohy byly zrušeny a nahrazeny souborem devíti deliktů, jenž jsou uvedeny slovem ‚zejména‘. Úředníci budou mít nově možnost podřadit pod delikt široký počet jednání řetězců, což může vyústit ve velké množství výkladových sporů a sáhodlouhá řízení před úřadem a soudy,“ dodává Bořivoj Líbal.

Úřad bude mít jednodušší práci

Úřad rovněž nově nemusí dokazovat, že řetězec má významnou tržní sílu nebo že jeho praktiky mají dopad na trh či na konkurenční prostředí.

Soukromí zemědělci se však nedomnívají, že jim nová úprava příliš pomůže. „Nesouhlasili jsme s tímto zákonem a jeho novelou z důvodu nadstandardní snahy předkladatelů legislativně vstupovat do soukromoprávního vztahu. Z našeho pohledu se jedná o zbytečné byrokratické opatření,“ říká Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

Zpochybňuje také hlavní funkci zákona, tedy ochranu zemědělců před silnou pozicí řetězců. „Jsme přesvědčeni, že neochrání, ale naopak poškodí. Obchodní řetězce budou uzavírat smlouvy v zahraničí, kde z tohoto zákona plynoucí povinnosti nemají,“ poukazuje Josef Stehlík na možné dopady zákona.

Spíše než regulace řetězců by podle něj postavení soukromým zemědělců zlepšilo snižování byrokratických požadavků, nesmyslných kontrol a stálého státního dohledu.

Podle tradičních českých obchodníků výslednou podobu zákona znehodnotil poslanecký návrh, který se do novely dostal těsně před ukončením druhého čtení v Poslanecké sněmovně. „Ten postavil původní záměr na hlavu. Takzvaný bič na řetězce, kterým novela měla být, se  touto schválenou připomínkou mění v černou můru, z níž  budou mít české obchodní aliance těžký spánek,“ tvrdí Zdeněk Juračka, předseda  představenstva  Asociace tradičního českého obchodu.

Kritizovanou změnou je omezení výše bonusů, které obchodní subjekt může od dodavatele ročně získat, na 3 procenta. „Což je pro řetězce problém velmi jednoduše řešitelný, kdežto pro českého obchodníka přesně naopak,“ stěžuje si Zdeněk Juračka.

Řetězce mění taktiku

„Zahraniční řetězce, které mimo jiné disponují velmi kvalitním právním zázemím, proto již v předstihu změnily taktiku vyjednávání s dodavateli a přešly na takzvané ‚netto ceny‘. To přeloženo do laické češtiny znamená, že upustily od vyjednávání výše bonusů a celkovou slevu si nechaly promítnout hned do ceny nákupní. Například požaduji 20 procent slevy z poslední nákupní ceny, ale nebudu již dále požadovat žádné bonusy,“ dodává Zdeněk Juračka.

Sítě českých obchodů podle něj podobný krok nemohou udělat, protože vyjednávají pro různé typy obchodů a obchodníků. Své postavení na trhu řeší právě rozdílnou výší bonusů a schválená tříprocentní hranice je pro tyto účely nedostatečná.

Stejnou oblast považují za problémovou také další odborníci. „Sporné je téma takzvaných zpětných, růstových či cílových bonusů nebo marketingových poplatků za zařazení položek do letáků, vůči kterým musí nastat na straně odběratele relevantní protiplnění. Otázkou je, co odpovídající protiplnění znamená a jaká by měla být jeho výše,“ konstatuje Radek Dráb, manažer v oddělení poradenství PwC.

Kromě toho však novela podle něj přináší i některá zlepšení. „Zákon mimo jiné striktně vyžaduje dodržování třicetidenní doby splatnosti faktur mezi odběratelem a dodavatelem. Znemožňuje přenášet na dodavatele obchodní rizika a náklady obchodního řetězce, například ve formě špatného naplánování objemu potravin pro propagační akci,“ dodává Radek Dráb.

Za pozitivní změnu ji naopak považuje také Agrární komora. „Po vydání potřebných komentářů a výkladů bude novela významným krokem ke zlepšení vymahatelnosti a zrychlení procesu přijímání opatření ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS ), a to bylo jejím hlavním cílem. Součástí je i personální posílení ÚOHS, které je velice žádoucí,“ konstatuje prezident Agrární komory Miroslav Toman. 

Pokuty pro obchody již nemají platit zemědělci

I když novela české dodavatele před tlakem velkých řetězců zcela neochrání, může podle Miroslava Tomana napomoci zlepšit jejich vyjednávací postavení. „Jde zejména o odstranění těch nekřiklavějších projevů zneužívání postavení, jako je přefakturace pokut od dozorových orgánů, eliminace nejrůznější smluvních pokut a obstrukcí při dodávkách zboží, ale třeba i provádění opakovaných auditů na náklady dodavatele a nerespektování výsledků státního dozoru,“ zdůrazňuje prezident Agrární komory.

Podle něj však zákon nepřinese dodavatelům výhody sám od sebe. Musejí se naučit případy zneužívání postavení řetězci hlásit. „Prvním předpokladem je, že ÚOHS musí být o všem informován, včas a co nejpřesněji. To lze zajistit anonymně, prostřednictvím komor nebo svazů, tak aby mohl konat. Doporučení jsou nahrávat telefonické ale i osobní rozhovory, které mohou sloužit jako důkazní materiál proti obchodníkům,“ vysvětluje Miroslav Toman.

Agrární komora podle něj také hledá postupy, jak zabránit dodatečným úpravám smluv, které znevýhodňují dodavatele, případně zpětnému uzavírání smluv mezi dodavatelem a řetězcem.

„Totéž platí i o slevových akcích a jejich zajištění, kde se hledá model, který by je zprůhlednil, pokud jde o dobu trvání, ceny a objem dodávek. To patří v současnosti asi k největším problémům,“ pokračuje Miroslav Toman.

Podle odborníků nejsou na místě obavy z růstu cen potravin, kterými řetězce kvůli změně zákona hrozily. „Český maloobchodní trh je velmi konkurenční, a proto se neobávám, že kvůli novele vzrostou ceny zboží na pultech obchodů. Dá se spíše čekat, že řetězce nechají konečné ceny na stejné úrovni a budou se snažit snížit ceny u dodavatele,“ upozorňuje Radek Dráb

Dalibor Dostál