Zelení šampióni. Společnost PSI z Drásova pronikla do kosmu i na Expo



Na úzké propojení s vědci vsadila česká společnost PSI (Photon Systems Instruments) sídlící v Drásově u Brna. Od roku 1994 se specializuje na design a výrobu špičkových nástrojů pro biologické výzkumy. Mezi ně patří trochu tajemně znějící přístroje, jako bioreaktory, fluorometry, spectrapeny, fytoscopy nebo technologie PlantScreen. Všechny mají jedno společné. Zaměřují se na rostliny, od miniaturních řas až po zemědělské plodiny. Využití nacházejí v oblasti biofyziky, biologie a zvláště pak fyziologie rostlin. 

„Základem politiky rozvoje naší společnosti je každodenní komunikace s vědci,“ říká zakladatel společnosti Martin Trtílek. Úspěšnost těchto produktů je podle něj podložena jejich prodejem a ekonomickými ukazateli. Konkurenceschopnost si firma udržuje i díky tomu, že velkou část příjmů vrací zpět do rozvoje firmy.

„Celá strategie firmy je založena na vývoji unikátních hi-tech přístrojů, které jsou následně vyráběny v sériových množstvích pro celosvětový trh. Mnoho přístrojů je zavedeno do výroby v extrémně krátkém čase dle aktuálních požadavků vědců, což je také naší hlavní předností,“ dodává Martin Trtílek.

Vlastní laboratoře

Veškerý vývoj přístrojů a zařízení probíhá v prostorách firmy, neboť PSI disponuje vlastními laboratořemi, kde pod dohledem zkušených a kvalifikovaných pracovníků probíhají testy vyvíjených zařízení. Od roku 2015 funguje také výzkumné centrum.

Produkty z PSI využívají vědecké programy v mnoha zemích napříč celým světem. Od věhlasné Stanfordské univerzity, přes University of California, Princeton, Australskou národní univerzitu až po Tokijskou univerzitu a řadu dalších vzdělávacích institucí.

Například v Saint Louis byla provedena instalace pěti velkokapacitních bioreactorů, díky nimž ve Washingtonově univerzitě vznikl systém, který zachycuje spaliny z uhelné elektrárny a využívá je k růstu fotosyntetických mikroorganismů. Další přístroj využívají američtí kosmonauti v rámci projektů NASA na oběžné dráze. Ruční měřící zařízení FluorPen po přiložení k zelenému listu rostliny zobrazí na displeji všechny potřebné údaje o probíhající fotosyntéze. Vědci tak mohou pozorovat, co se v nitru rostlin děje.

Od Milána po Dubaj

Další oblastí, které se v PSI věnují, je výroba bioreaktorů. Těm se věnují zhruba od roku 2005.  „Pěstují se v nich různé organizmy. Předně řasy, ale dále sinice, rosivky a je v nich také možné kultivovat kvasinky,“ vysvětluje Martin Trtílek. Firma jich prodala již stovky v mnoha různých druzích. Právě s tímto výrobkem reprezentovala společnost PSI Jihomoravský kraj na světové výstavě Expo v Miláně v roce 2015.

Řasy z bioreaktorů se využívají pro různé účely. „Například jako potravinové doplňky. V masovém měřítku je používá také kosmetický průmysl. Naopak využití formou biopaliv je spíše sci-fi,“ konstatuje Martin Trtílek.

Výrobky drásovské společnosti míří také k velkým firmám, jako je BASF, Pioneer – Dupont, Monsanto a podobně. K zákazníkům se dostávají díky celosvětové síti distributorů pokrývajících oblast od jihovýchodní Asie, přes Jižní i Severní Ameriku, Indonésii, Rusko či Koreu.

Firma bude opět prezentovat Českou republiku na následující světové výstavě Expo v Dubaji v roce 2020. Tam představí robotizační linku na snímání rostlin pomocí speciálních kamer. „Tyto přístroje jsou schopny, jak já říkám, zobrazit neviditelné. Budeme pomocí obrazů ukazovat, jak kytka reaguje na světlo, i když to očima není možné vidět. Jak reaguje na nedostatek vody – sucho, či chlad,“ popisuje Martin Trtílek.

Rozumí řeči rostlin

Robotická soustava s pomocí vědeckých kamer bude na velké obrazovce interaktivně zobrazovat, jak živé rostliny umístěné v systému reagují na podněty vyvolané návštěvníky. Například teplotní šok studeným vzduchem, prudký záblesk světla a podobně. Pocity a reakce rostlin pak budou pomocí vizualizace zobrazeny na obrazovce. „Chceme tímto oznámit světu, že rozumíme řeči rostlin, mluvíme ‚rostlinštinou‘. Rostliny se budou pohybovat po dopravníkovém pásu a zastaví na místě, kde se provede měření a následná vizualizace na velké obrazovce.   Lidé budou navíc moci se systémem vzájemně reagovat. Dále tam ještě budeme mít osazenou 3D tiskárnu, tuto část připravuje Vysoké učení technické, která bude tisknout květináčky,“ dodal Martin Trtílek.

Ne na všechny nápady, které se v PSI zrodily, má firma kapacity k jejich dalšímu rozvoji. Jihomoravskému inovačnímu centru tak například nabídla svůj projekt na dočišťování odpadní vody. Ten odzkoušela ve spolupráci s místní čističkou. Část odpadní vody přetéká přes firemní skleník, kde betonové desky pokrývá vrstva řas. Ty jsou schopné z vody odstranit i složky, se kterými si neporadí bakterie na čističce. Tedy zbytky léků, hormony nebo těžké kovy. Řasy fungují jako biofiltr a ze skleníku vytéká téměř pitná voda.

Firma také vyvíjí kontejnery pro takzvané městské farmaření, neboli urban farming. Kontejner funguje na principu vertikální farmy, dá se tak umístit třeba na střechu budovy, na dvůr a podobně.

Čas převratných změn

Velkou budoucnost má také další využití bioreaktorů pro pěstování sinic a řas. „V dnešní době se využívají pro výrobu léčiv bakterie. Jedná se především o jednodušší molekuly. Řasy a sinice ale mají schopnost vytvářet mnohem komplexnější molekuly a je zde tedy obrovský potenciál,“ vysvětluje Martin Trtílek.

Nadějný směr se ale zatím potýká s některými komplikacemi. „Bohužel zatím svět bojuje se stabilitou uměle vestavěných genů. Tak, aby nově nabytou vlastnost tyto organizmy dlouhodobě udržely. A tedy mohly stabilně vyrábět definovanou látku. Budoucnost je, jak jsem již zmínil, veliká a určitě se v blízké budoucnosti dočkáme převratných změn,“ uzavírá zakladatel PSI.

Dalibor Dostál