Co jsou paušální výdaje a komu se při výpočtu daně vyplácejí?

Osob samostatně výdělečně činných, které při výpočtu daně z příjmů využívají výdajové paušály, v Česku postupně ubývá. Tento bonus je ale pro mnoho podnikatelů výhodný, a to i přes loňské zavedení paušální daně.

V Česku stále využívá výdajové paušály zhruba 400 tisíc podnikatelů (fyzických osob), nevyplatí se ovšem každému.

Ilustrační fotografie

Proti evidenci nižší byrokracie

Podnikatelé, kteří se nepřihlásili k nově zavedené paušální dani, mají jako plátci daně z příjmů fyzických osob v podstatě dvě možnosti: Buď vedou klasickou evidenci, kdy od svých příjmů odečítají reálné výdaje, nebo v daňovém přiznání uplatňují paušální výdaje, což je administrativně jednodušší.

Živnostníků, kteří je využívají, nicméně ubylo po zavedení paušální daně (zhruba o sto tisíc). Tu mohou využít všechny OSVČ s ročními příjmy do milionu korun a je administrativně nejvýhodnější.

A v mnoha případech přináší paušální daň i ušetřené peníze.

Pokud je podnikatel s ročním příjmem do milionu korun přihlášen k paušální dani, nemusí odevzdávat daňové přiznání ani přehledy o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovny.

Gabriela Ivanco, daňová poradkyně Mazars

Příklad 1)

Řemeslníkovi Janu Dvořákovi, který za rok 2021 vydělal 450 tisíc korun, se výdajové paušály vyplatí ve srovnání s paušální daní i finančně. Od svého příjmu si totiž může odečíst na výdaje 80 procent (viz tabulku níže). Daňový základ (rozdíl mezi příjmy a výdaji, tedy 450 000 – 360 000 korun) je 90 000. Daň ve výši 15 procent pak vychází na 13 500 korun. Po odečtení základní slevy na poplatníka 27840 korun, nezaplatí pan Dvořák na dani z příjmu za celý rok ani korunu. V případě přihlášení k paušální dani by platil ročně 1200 korun na dani a k minimální záloze na sociálním pojištění by ještě připlácel 15 procent měsíčně.

Co je paušální daň, komu se vyplatí a jak se k ní přihlásit?

Příklad 2)

Bezdětný daňový poradce Jiří Novák, který za rok 2021 vydělal 900 tisíc korun, naopak ocení paušální daň. Letos totiž zaplatí pouze zmíněných 1200 korun ročně (za zdaňovací období 2021) a na dalších odvodech hradí pouze 5369 korun měsíčně, což odpovídá minimální záloze na zdravotní pojištění plus minimálnímu odvodu na pojištění důchodové zvýšenému o 15 procent. V případě, že by využil výdajový paušál, který je pro zástupce jeho profese pouze ve výši 40 procent, bude mít vypočtenou daň daleko vyšší, a to 81 000 korun za rok – tj. 15 procent z 540 000 korun (900 000 – 360 000). Po odečtení slevy na poplatníka tak bude dlužit státu jen na dani z příjmu 53 160 korun. Placení minimálních záloh na povinné pojistné by se ho samozřejmě týkalo také.

Co vlastně jsou paušální výdaje?

Výdaje paušálem představují formu výdajů, která spočívá v odečtení fixní části od reálných ročních příjmů (od 30 do 80 procent). Paušál lze aktuálně uplatnit až do příjmů ve výši dvou milionů korun (paušální daň zatím pouze do milionu).

Tato varianta má velkou výhodu v tom, že OSVČ nemusejí evidovat účtenky ani faktury. Výdajové paušály navíc zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. Až do roku 2010 se postupně navyšovaly.

I proto jsou dnes nástrojem, s jehož pomocí může řada OSVČ výrazně ušetřit na dani z příjmu i sociálním a zdravotním pojištění. Výhodou oproti daňové evidenci je také administrativní jednoduchost a úspora času při vyplňování přiznání.

„Aniž by živnostníci museli složitě prokazovat, jaké výdaje je možné odečíst, mohou si jedním tahem pera snížit daňový základ – tedy příjmy, ze kterých odvádí státu daň, a to až o osmdesát procent. Místo komplikovaných výpočtů při uplatňování různých odpočtů a slev stačí v přiznání vyplnit jako „dílčí základ daně podle paragrafu 7 zákona“ částku odpovídající rozdílu příjmu a paušálních výdajů,” doplňuje daňová poradkyně Gabriela Ivanco.

Kolik procent paušálních výdajů můžete uplatnit?

80 % – příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a příjmy z řemeslných živností; nejvýše výdaje do částky 1 600 000 Kč

60 % – příjmy z ostatních živností (živnostenského podnikání); nejvýše výdaje do částky 1 200 000 Kč

40 % – příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním, příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce nebo příjmy z činnosti insolvenčního správce; nejvýše výdaje do částky 800 000 Kč

30 % – příjmy z pronájmu zařazeného v obchodním majetku a příjmy z pronájmu (§ 9 zákona o dani z příjmu), nejvýše výdaje do částky 600 000 Kč.

Typ podnikáníod roku 2010rok 20092005 – 2008
Zemědělská a lesní výroba80 %80 %80 %
Řemeslné živnosti80 %80 %60 %
Ostatní živnosti60 %60 %50 %
Svobodná povolání (lékaři, daňoví poradci…)40 %60 %40 %
Příjmy z nájmu dle § 930 %30 %30 %
Zdroj: FS ČR

Výše paušálů pro jednotlivé živnosti zůstává už několik let stejná. Před třemi lety se nicméně zvýšila hranice ročních příjmu, u které lze tuto výhodu využít (z jednoho na dva miliony).

Maximální výši osmdesátiprocentního paušálu nyní řemeslníci či zemědělci příští rok uplatní v případě, že mají roční příjmy do dvou milionů korun. Maximálně si tak od daňového základu odečtou 1,6 milionu korun. Stejná pravidla platí i u živnostníků, kterých se týká šedesátiprocentní paušál. Ti odečtou nejvíce 1,2 milionu korun.

Pro ty, kdo působí ve svobodném povolání a odečítají si paušálně čtyřicet procent, platí rovněž dvoumilionový limit. Mohou si tedy odečíst maximálně 800 tisíc korun. A konečně: kdo má příjmy z pronájmů, uplatňuje třicetiprocentní výdajový paušál. Také zde platí limit dvou milionů. Maximálně odečtete 600 tisíc korun.

Kdo má smůlu?

Uplatnit výdaje prostřednictvím paušálů nemohou všichni. Zákon to neumožnuje členům sdružení bez právní subjektivity, v nichž si členové nerozdělují příjmy a výdaje rovným dílem. Totéž platí pro živnostníky, kteří mají příjmy ze spoluvlastnictví majetku, přičemž příjmy a výdaje nejsou rozděleny podle spoluvlastnických podílů.

Co vše zahrnuje paušál?

Paušální výdaje zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. Živnostník si tedy od svých ročních příjmů odečte procento výdajů, které odpovídá činnosti jeho podnikání, a navíc už nemůže odepsat nic, například ani náklady na auto.

Pokud podnikáte ve dvou oborech a na vaše činnosti se vztahují různá procenta paušální výdajů, můžete při vyplňování daňového přiznání uplatnit oba paušály. Máte-li tedy například příjmy jako řemeslník na jedné a finanční poradce na druhé straně, odečtete si od jednoho příjmu 80 a od druhého 60 procent.

A jak v takovém případě postupovat v praxi? V příloze č.1 daňového přiznání existuje oddíl 2 Doplňující údaje (§ 7 zákona). V něm vyplníte název hlavní převažující činnosti a název činností vedlejších, a to i s příjmy a procenty výdajů u obou živností. Celkový součet příjmů i výdajů pak už přepíšete tradičně do políček „příjmy podle paragrafu 7 zákona“  a „výdaje související s příjmy podle paragrafu 7“. Pokud vyplňujete interaktivní formulář, dopočítá celkový součet příjmů i výdajů za vás.

Ještě doplňme, že není možné uplatnit u jedné činnosti paušál a u druhé reálné výdaje, postup musí být u obou živností stejný.

Od Rakouska-Uherska

Výdajové paušály nejsou v českém podnikatelském právu novinkou posledních let. Jejich počátky spadají až do období Rakousko-Uherska, objevily se však nejprve u zaměstnanců a teprve poté u živnostníků. Za první republiky se výdajové paušály týkaly výhradně zaměstnanců, podnikající fyzické osoby žádné výdajové paušály neměly.

V éře socialismu sice soukromé podnikání téměř neexistovalo, mimo jiné i kvůli uvalení vysokých daňových sazeb až ve výši 85 procent, nicméně se znovu objevuje možnost, aby finanční orgán stanovil u živnostníků výdaje paušálem. Podle vyhlášky z roku 1961 měl finanční orgán povinnost stanovit paušální daň ve výši 20 procent, pokud podnikající neprokázal účetními doklady výdaje vyšší částkou. Stejná vyhláška upravila výdajové paušály u některých druhů příjmů. Například u příjmů z přechodného ubytování dosahoval paušál dvou třetin příjmů, u příjmů z nájemného byl paušál stanoven na 30 procent, u příjmů z chovu kožešinových a laboratorních zvířat, včel či příjmů ze sběratelské činnosti byl stanoven paušál 50 procent a u příjmů ze svozu dřeva pak 40 procent.

Po renesanci podnikání v roce 1990 byly výdajové paušály pro živnostníky poprvé stanoveny zákonem. Podnikatelé měli již v roce 1990 nárok uplatnit výdaje procentem z příjmů. U příjmů z živočišné výroby a chovu domácího zvířectva a ze svozu dřeva byl paušál stanoven na 55 procent, u příjmů z pěstování zvláštních kultur na 45 procent, u příjmů z ostatní zemědělské výroby, odprodeje preparovaných zvířat, z přechodného ubytování, přenechání části bytu k trvalému bydlení, z využití sbírek a sbírkových předmětů pak 40 procent. U příjmů z podnikatelské činnosti a z pronájmu budov dosahoval paušál 30 procent, v ostatních případech byla jeho výše desetiprocentní. V letech 1993 až 2005 byly výdajové paušály ve výši 50 procent u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, 25 procent u příjmů ze živností a jiného podnikání a 20 procent u příjmů z pronájmu. (dal)

Jakub Procházka

• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění