Autorské právo

1. 1. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Dokument seznamuje se základy autorského práva, vysvětleny jsou základní pojmy (autorské dílo, rozsah ochrany, autor díla, spoluautorství), výlučná práva osobnostní a majetková a též úprava rozmnožování, rozšiřování, pronájmu, půjčování a vystavování díla. Popsána je též problematika licencování, trvání majetkových práv, výjimek a omezení autorských práv, status děl se zvláštním právním režimem (např. zaměstnanecké, kolektivní a školní díla, počítačové programy) a kolektivní správa práv.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“ nebo jako „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo jako „ZOK“) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Podrobný obsah dokumentu

  • I. Úvod
  • II. Autorské dílo
    • Vznik autorského práva
    • Rozsah ochrany
    • Souborné dílo
  • III. Autor díla
    • Anonym a pseudonym
    • Spoluautorství
  • IV. Obsah autorského práva
    • Osobnostní práva
    • Postmortální ochrana osobnostních práv
    • Majetková práva (mj. rozmnožování, rozšiřování, pronájem, půjčování a vystavování díla)
  • V. Výjimky a omezení autorského práva
    • Volná užití
    • Zákonné licence
  • VI. Užití díla na základě licenční smlouvy
    • Omezení licence
    • Odstoupení od licenční smlouvy
    • Odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele
    • Odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora
  • VII. Ochrana autorského práva
  • VIII. Díla se zvláštním právním režimem
    • Zaměstnanecké dílo
    • Kolektivní dílo
    • Školní dílo
    • Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo
    • Dílo audiovizuální
    • Počítačové programy
  • IX. Práva související s právem autorským
    • Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu
    • Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu
    • Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu
    • Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání
    • Právo nakladatele
  • X. Zvláštní právo pořizovatele databáze
  • XI. Kolektivní správa práv
    • Práva povinně kolektivně spravovaná
    • Kolektivní správce

Související zákony

Související právní průvodci

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

I. Úvod

Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře se základy autorského práva, předmětem jehož ochrany je individuální tvůrčí činnost autora, zachycená v objektivně vnímatelné podobě. Základním právním předpisem upravujícím autorská práva v České republice je zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským (dále jen „autorský zákon“), který upravuje:

  • práva autora k jeho dílu;
  • práva související s právem autorským;
  • právo pořizovatele k jím pořízené databázi;
  • ochranu práv upravených autorským zákonem;
  • kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským.

Autorské právo je také dílčím způsobem upraveno v NOZ, který upravuje problematiku licenční smlouvy, podlicenční smlouvy, práv souvisejících s právem autorským a práva pořizovatele databáze.

II. Autorské dílo

Základním pojmem autorského zákona je autorské dílo, které je definováno jako dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které současně je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam, a to zejména

  • dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem,
  • dílo hudební,
  • dílo dramatické a dílo hudebně dramatické,
  • dílo choreografické a dílo pantomimické,
  • dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii,
  • dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické,
  • dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské,
  • dílo architektonické včetně díla urbanistického,
  • dílo užitého umění,
  • dílo kartografické.

Za podmínek stanovených zákonem je autorským dílem také počítačový program a databáze.

Vznik autorského práva

Autorský zákon je založen na principu neformálnosti vzniku autorského práva, tzn., že jsou-li naplněny pojmové znaky autorského díla, tj. dílo je výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti autora jako fyzické osoby a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, vzniká autorskoprávní ochrana automaticky bez nutnosti splnit jakékoli formální podmínky. Autorské dílo není potřeba nikde registrovat ani přihlašovat.

Při posuzování autorských práv je nutné rozlišovat autorské dílo a nosič díla. Autorské právo poskytuje ochranu pouze dílu, nikoli jeho nosiči, a autorská práva k autorskému dílu nejsou nijak spojena s jeho hmotným nosičem. Zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká právo autorské k dílu a vlastnictvím hmotného nosiče, na kterém je dílo zachyceno, nevznikají jeho vlastníkovi žádná práva k autorskému dílu.

Rozsah ochrany

Autorské dílo je chráněno bez ohledu na jeho rozsah. Právo autorské chrání díla dokončená, jejich jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud naplňují zákonné znaky autorského díla.

Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Jakékoli zpracování autorského díla je však možné pouze se souhlasem autora původního díla.

Souborné dílo

Souborným dílem se rozumí soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu naplňuje znaky autorského díla, tj. je jedinečným výsledkem tvůrčím činnosti autora a je vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě. Jako příklady díla souborného zákon uvádí sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo či výstava.

I v případě souborného díla platí, že pokud jeho jednotlivé součásti jsou samy autorskými díly, mohou být do díla souborného zařazeny jen se souhlasem jejich autora.

III. Autor díla

Autorem díla je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Vzhledem k tomu, že tvůrčí schopnosti jsou přisuzovány pouze fyzickým osobám, může být autorem díla vždy pouze fyzická osoba (na rozdíl od angloamerického pojetí, kde může být autorem také osoba právnická).

Anonym a pseudonym

Autorský zákon výslovně počítá s tím, že dílo může být zveřejněno bez udání jména autora nebo pod autorovým krycím jménem. V takových případech platí, že totožnost autora, jehož dílo bylo zveřejněno bez udání jména, případně pod krycím jménem nebo pod uměleckou značkou, není dovoleno bez jeho souhlasu prozradit.

Spoluautorství

Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné, přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Pro vznik spoluautorství není rozhodující, zda jednotliví autoři pracují na dílu současně nebo postupně. O spoluautorství však nelze hovořit v případech, kdy výsledné dílo je tvořeno několika samostatnými složkami, typicky složkou literární a hudební. V takových případech se jedná o samostatná díla, která jsou spojena v jeden celek.

Spoluautorem díla není ani ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět.

O nakládání s dílem rozhodují všichni spoluautoři jednomyslně. K jakémukoli nakládání s dílem je tedy nutný souhlas všech spoluautorů, bez ohledu na velikost jejich tvůrčího přispění. V případech, kdy jednotlivý autor brání bez vážného důvodu nakládání s dílem spoluautorů, mohou se ostatní spoluautoři domáhat nahrazení chybějícího souhlasu soudem.

Nedohodnou-li se spoluautoři jinak, platí, že podíl jednotlivých spoluautorů na společných výnosech z práva autorského k dílu je úměrný velikosti jejich tvůrčích příspěvků. V případech, kdy nelze velikost jednotlivých tvůrčích příspěvků rozeznat, jsou podíly na společných výnosech stejné.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

IV. Obsah autorského práva

Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková. Zatímco práva osobnostní jsou spojena s osobou autora, tj. jsou nepřevoditelná a autor se jich nemůže vzdát, výkon práv majetkových lze smlouvou udělit i jiné osobě.

Osobnostní práva

Výlučná osobnostní práva autora jsou spojena s osobou autora, autor je za svého života nemůže převést ani se jich jinak vzdát a smrtí autora tato práva zanikají.

Mezi osobnostní práva autora patří:

  • právo rozhodnout o zveřejnění díla,
  • právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé,
  • právo na nedotknutelnost díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do díla,
  • právo odstoupit od smlouvy pro změnu přesvědčení autora, jestliže autorovo dosud nezveřejněné dílo již neodpovídá jeho přesvědčení a zveřejněním díla by byly značně nepříznivě dotčeny autorovi oprávněné zájmy,
  • právo před vydáním díla v přiměřené lhůtě provést drobné tvůrčí změny díla.

Postmortální ochrana osobnostních práv

Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany podle autorského zákona se po smrti autora může domáhat kterákoli z osob blízkých (tj. příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel či partner a jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, jestliže by újmu, kterou autor utrpěl, důvodně pociťovaly jako újmu vlastní), a to i když uplynula doba trvání majetkových práv autorských. Ochrany podle autorského zákona se může domáhat rovněž právnická osoba sdružující autory nebo příslušný kolektivní správce.

Majetková práva

Majetkovým právem autora je právo dílo užít v původní nebo jinak zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru, anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a právo udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu práva užít dílo.

Poskytnutím oprávnění dílo užít jiné osobě však majetkové právo autora nezaniká, je pouze povinen strpět užití díla jinou osobou v rozsahu stanoveném v licenční smlouvě.

Autorský zákon obsahuje demonstrativní výčet způsobů užití díla následovně. Právem dílo užít je:

  • právo na rozmnožování díla,
  • právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla,
  • právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla,
  • právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla,
  • právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla,
  • právo na sdělování díla veřejnosti, zejména:
    • právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla,
    • právo na vysílání díla rozhlasem či televizí,
    • právo na přenos rozhlasového nebo televizního díla,
    • právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla.

Rozmnožování díla

Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě. Autorský zákon uvádí jako příklad forem rozmnožování autorského díla rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové, zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě elektronické.

Rozšiřování díla

Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem.

Pronájem díla

Pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou. Základním znakem pronájmu je tedy získání jakéhokoli prospěchu.

Půjčování díla

Půjčováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě zařízením přístupným veřejnosti, nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou. Na rozdíl od pronájmu je tedy půjčování zpřístupňování díla, které nevede k hospodářskému či jinému prospěchu.

Vystavování díla

Vystavováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě umožněním zhlédnutí nebo jiného vnímání originálu nebo rozmnoženiny díla, zejména výtvarného, díla fotografického, díla architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění nebo díla kartografického.

Sdělování díla veřejnosti

Sdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově. Sdělováním díla veřejnosti je také zpřístupňování díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo jinou sítí.

Sdělování díla veřejnosti zahrnuje:

  • živé provozování díla a jeho přenos,
  • provozování díla ze záznamu a jeho přenos,
  • vysílání díla rozhlasem nebo televizí,
  • přenos rozhlasového nebo televizního vysílání díla,
  • provozování rozhlasového či televizního vysílání.

Jiná majetková práva

Vedle práva dílo užít náleží k majetkovým právům autora také právo na odměnu při opětném prodeji originálu a právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu.

Právo na odměnu při opětném prodeji originálu

Právo na odměnu při opětném prodeji originálu je právem autora na odměnu v případech, kdy je originál díla uměleckého, který jeho autor převedl do vlastnictví jiné osoby, dále prodáván za kupní cenu, která činí 1 500 EUR a více, a jestliže se takového prodeje jako prodávající, kupující nebo zprostředkovatel účastní provozovatel galerie, dražebník nebo jiná osoba, která soustavně obchoduje s uměleckými díly.

Originálem díla uměleckého se rozumí výtvarné dílo, zejména obraz, kresba, malba, koláž, socha, rytina, litografie či jiná grafika, fotografie, tapiserie, keramika, sklo a autorský šperk, a to za předpokladu, že jsou zhotoveny samotným umělcem, nebo jde o rozmnoženiny, které se považují za originál uměleckého díla. Rozmnoženinami, které se považují za originál uměleckého díla, jsou takové rozmnoženiny, které byly zhotoveny v omezeném počtu samotným autorem nebo pod jeho vedením a jsou očíslovány, podepsány nebo umělcem jinak řádně prohlášeny za pravé. Právo na odměnu při opětovném prodeji originálu se nevztahuje na díla architektonická vyjádřená stavbou, díla užitého umění, nesplňují-li znaky originálu uměleckého díla, a rukopisy skladatelů a spisovatelů.

Výše odměny při opětném prodeji originálu

  • 4 % z části kupní ceny do 50 000 EUR,
  • 3 % z části kupní ceny nad 50 000 EUR do 200 000 EUR,
  • 1 % z části kupní ceny nad 200 000 EUR do 350 000 EUR,
  • 0,5 % z části kupní ceny nad 350 000 EUR do 500 000 EUR,
  • 0,25 % z části kupní ceny nad 500 000 EUR.

Celková výše odměny při opětném prodeji originálu však nesmí přesáhnout 12 500 EUR. Právo na odměnu při opětném prodeji originálu se nevztahuje na první opětný prodej, pokud prodávající získal originál uměleckého díla přímo od autora méně než tři roky před opětným prodejem a kupní cena originálu díla při opětném prodeji nepřesahuje 10 000 EUR.

Správcem práva na odměnu při opětném prodeji originálu je kolektivní správce, kterým je občanské sdružení GESTOR – ochranný svaz autorský.

Právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu

V souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu fyzické osoby a vlastní vnitřní potřebu právnické osoby či podnikající fyzické osoby má autor nárok na dodatečnou odměnu, kterou jsou povinni odvádět:

  • výrobce, dovozce nebo příjemce přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů,
  • výrobce, dovozce nebo příjemce přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin,
  • výrobce, dovozce nebo příjemce nenahraných nosičů záznamů,
  • dopravce nebo zasílatel, pokud na žádost příslušného kolektivního správce nesdělí údaje potřebné pro určení totožnosti výrobce, dovozce nebo příjemce,
  • poskytovatel rozmnožovacích služeb, pokud jde o tiskové rozmnoženiny, který tuto službu poskytuje za úplatu.

V případě pořizování rozmnoženin však zákon rozlišuje mezi rozmnožováním na papír a rozmnožováním na podkladě záznamů. Zatímco rozmnožování pomocí přístroje k zhotovení tiskových rozmnoženin na papír nebo podobný podklad je možné nejen pro osobní potřebu fyzické osoby, ale i pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, rozmnožování na podkladě zvukového, zvukově obrazového nebo jiného záznamu či rozhlasového nebo televizního vysílání jejich přenesením pomocí přístroje na nenahrané nosiče záznamu je možné jen pro osobní potřebu fyzické osoby.

Odměna v souvislosti s rozmnožováním díla není odměnou za skutečné zhotovení rozmnoženiny, nýbrž odměnou za možnost zhotovení rozmnoženiny. Správcem práva na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu fyzické osoby a vlastní vnitřní potřebu právnické osoby či podnikající fyzické osoby je kolektivní správce, kterým je Ochranný svaz autorský – OSA.

Osoby povinné odvádět odměnu za rozmnožování díla jsou povinny předkládat příslušnému kolektivnímu správci, vždy souhrnně za kalendářní pololetí, nejpozději však do konce následujícího kalendářního měsíce, informace o skutečnostech rozhodných pro výši odměny, zejména o druhu a počtu prodaných, dovezených nebo přijatých přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin a nenahraných nosičů záznamů, jakož i o celkovém počtu tiskových rozmnoženin zhotovených na přístrojích pro poskytování rozmnožovacích služeb za úplatu.

Trvání majetkových práv

Majetková práva, není-li stanoveno jinak, trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Ohledně majetkových práv dále platí následující:

  • bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil,
  • majetkové práva k dílům anonymním a pseudonymním trvá 70 let od oprávněného zveřejnění díla,
  • doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu se počítá od smrti poslední z následujících osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů a skladatel hudby vytvořené pro audiovizuální dílo.

Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání. Tedy pokud např. jeden ze spoluautorů literárního díla zemřel v dubnu 1998 a druhý v červenci 2001, počítá se doba trvání majetkových práv od 1. ledna 2002.

Obsah práv autora
Osobnostní práva Majetková práva
  • právo rozhodnout o zveřejnění díla
  • právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, jakým způsobem má být autorství uvedeno
  • právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně díla
  • právo autora na odstoupení od smlouvy z důvodu změny přesvědčení
  • právo provést drobné tvůrčí změny díla před jeho vydáním
  1. právo dílo užít, kterým se rozumí:
    • právo na rozmnožování díla
    • právo na rozšiřování, pronájem, půjčování a vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla
    • právo na sdělování díla veřejnosti, zejména
      • právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla
      • právo na vysílání díla rozhlasem či televizí
      • právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla
      • právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla
  2. právo na odměnu při opětovném prodeji originálu díla uměleckého
  3. právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu fyzické osoby a vlastní vnitřní potřebu právnické osoby

V. Výjimky a omezení autorského práva

Jak již bylo výše uvedeno, právo dílo užít je výlučným majetkovým právem autora a k užití díla třetí osobou je nutný autorův souhlas. Pro uplatnění výjimek a omezení se vždy uplatní tzv. třístupňový test, tedy výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze:

  • ve zvláštních případech stanovených autorským zákonem, a
  • pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití, a
  • pokud užitím díla nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.

Dle autorského zákona lze autorské dílo bez souhlasu autora užít:

  • pokud autor díla zemřel před více než 70 lety,
  • v rámci volného užití,
  • v rámci tzv. zákonné licence.

Volná užití

Za užití díla ve smyslu autorského zákona se nepovažuje užití díla pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla. Pozor!!! To však neplatí, pokud jde o rozmnoženinu počítačového programu či elektronické databáze, rozmnoženinu či napodobeninu díla architektonického stavbou a pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu.

Je-li pro vlastní potřebu zhotovena rozmnoženina nebo napodobenina výtvarného díla, musí být jako taková vždy zřetelně označena.

Pokud jde o tiskové rozmnoženiny, do práva autorského nezasahuje

  • fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu,
  • právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou vlastní vnitřní potřebu,
  • ten, kdo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby,
  • ten, kdo na objednávku pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby,

zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky, a pokud řádně a včas zaplatí odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu.

Uvedená výjimka se nevztahuje na případy vydaných notových záznamů díla hudebního či hudebně dramatického, tj. ani pro osobní potřebu fyzické osoby, ani pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby nelze zhotovit tiskovou rozmnoženinu vydaného notového záznamu díla hudebního či hudebně dramatického!!!

Zákonné licence

Autorský zákon upravuje několik tzv. zákonných licencí, v jejichž rámci lze dílo užít bez svolení autora a bez placení autorské odměny. Jedná se o následující případy:

  • citace,
  • propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje,
  • užití díla umístěného na veřejném prostranství,
  • úřední a zpravodajská licence,
  • užití díla v rámci občanských či náboženských obřadů nebo v rámci úředních akcí pořádaných orgány veřejné správy, v rámci školních představení a užití díla školního,
  • omezení práva autorského k dílu soubornému,
  • knihovní licence,
  • licence pro zdravotně postižené,
  • licence pro dočasné rozmnoženiny,
  • licence pro fotografickou podobiznu,
  • nepodstatné vedlejší užití díla,
  • licence k dílům užitého umění a dílům architektonickým,
  • licence pro sociální zařízení,
  • užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného, fotografie nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii jeho vystavením.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

VI. Užití díla na základě licenční smlouvy

Institut licenční smlouvy je upraven v části čtvrté, hlavě II., dílu II, oddílu 5, § 2358 a násl. NOZ.

Oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) v původní nebo zpracované či jinak změněné podobě, a to určitým způsobem nebo všemi způsoby užití, poskytuje autor licenční smlouvou, a to v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje poskytnout za to autorovi odměnu.

Licence může být poskytnuta jako licence výhradní nebo licence nevýhradní. Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že jde o licenci nevýhradní. V případě výhradní licence autor nesmí poskytnout licenci třetí osobě a je povinen, není-li sjednáno jinak, se i sám zdržet výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil. Poskytne-li poskytovatel za trvání výhradní licence nabyvatele bez jeho souhlasu uděleného v písemné formě licenci třetí osobě, licence nevznikne.

Poskytuje-li se licence jako výhradní, musí mít licenční smlouva písemnou formu.
Náležitostí licenční smlouvy je také výše odměny nebo způsob jejího určení. Není-li ve smlouvě dohodnuta výše odměny nebo alespoň způsob jejího určení, smlouva je neplatná, s výjimkou případů, kdy

  • z jednání stran o uzavření smlouvy vyplývá jejich vůle uzavřít smlouvu úplatně i bez určení výše odměny; v takovém případě je nabyvatel povinen poskytnout autorovi odměnu ve výši, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy pro takový druh díla, nebo
  • strany ve smlouvě sjednají, že licence se poskytuje bezúplatně.

 Je-li výše odměny ujednána v závislosti na výnosech z využití licence, umožní nabyvatel poskytovateli kontrolu příslušných účetních záznamů nebo jiné dokumentace ke zjištění skutečné výše odměny. Poskytne-li takto nabyvatel poskytovateli informace označené nabyvatelem jako důvěrné, nesmí je poskytovatel prozradit třetí osobě, ani je použít pro své potřeby v rozporu s účelem, ke kterému mu byly poskytnuty.

Omezení licence

Licence může být omezena pouze na jednotlivé způsoby užití díla nebo co do rozsahu. Nestanoví-li licenční smlouva jednotlivé způsoby užití díla nebo rozsah užití, uplatní se vyvratitelná právní domněnka, že licence byla poskytnuta v takovém rozsahu a k takovým způsobům užití, jak je to nutné k dosažení účelu smlouvy.

Pokud jde o rozsah licence, nestanoví-li smlouva jinak, má se za to, že

  • územní rozsah licence je omezen na území České republiky,
  • časový rozsah licence je omezen na dobu obvyklou u daného díla a způsobu užití, nikoli však na dobu delší než jeden rok od poskytnutí licence,
  • množstevní rozsah licence je omezen na množství, které je obvyklé u daného druhu díla a způsobu užití.

Odstoupení od licenční smlouvy

 NOZ výslovně upravuje dva specifické typy odstoupení od licenční smlouvy ze strany autora, a to odstoupení od smlouvy z důvodu nečinnosti nabyvatele a odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora.

Odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele

V případech, kdy autor udělil k dílu výhradní licenci, která mu znemožňuje, aby dílo sám užíval nebo udělil licenci jiné osobě, může autor od licenční smlouvy odstoupit za podmínky, že:

  • nabyvatel výhradní licenci nevyužívá vůbec nebo ji využívá nedostatečně, a
  • tím jsou značně nepříznivě dotčeny oprávněné zájmy autora, a
  • autor nabyvatele vyzval, aby licenci dostatečně využil, stanovil k tomu přiměřenou lhůtu a na možnost odstoupení od smlouvy nabyvatele licence upozornil, a
  • uplynula lhůta, ve které autor nemůže právo na odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele uplatnit, tj. tři měsíce (u příspěvků do periodického tisku s denní periodicitou), jeden rok (u ostatního periodického tisku) nebo dva roky (ostatní případy).

Odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora

Autor může odstoupit od smlouvy také v případě, jestliže jeho dosud nezveřejněné dílo již neodpovídá jeho přesvědčení a zveřejněním díla by byly značně nepříznivě dotčeny jeho oprávněné osobní zájmy. Odstoupí-li autor od licenční smlouvy z důvodu změny přesvědčení, je povinen nahradit nabyvateli škodu, která mu tím vznikla. Účinky odstoupení nastanou nahrazením škody nebo poskytnutím dodatečné jistiny. Pokud se po odstoupení od smlouvy autor rozhodne znovu dílo užít, musí licenci přednostně nabídnout jejímu původnímu nabyvateli, a to za srovnatelných podmínek.

VII. Ochrana autorského práva

Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo, nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, se může domáhat zejména:

  • určení svého autorství,
  • zákazu ohrožení svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,
  • sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny a napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě,
  • odstranění následků zásahu do práva,
  • poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu,
  • zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora.

Nároků plynoucích z porušení autorského práva se může domáhat zejména samotný autor díla, vedle autora pak také oprávněný dědic, osoba, které přísluší oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu, držitel výhradní licence a v některých případech také kolektivní správce.

Autorovi, jež se svého nároku domáhal u soudu a jehož návrhu bylo vyhověno, může soud přiznat právo na uveřejnění rozsudku, kterým byl autorovi některý z výše uvedených nároků přiznán, a to na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl.

V neposlední řadě má autor nárok na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Autorský zákon v tomto směru výrazně posiluje postavení autora, když sankcionuje uživatele, který dílo užívá, aniž by měl k tomu příslušnou licenci. V takovém případě má autor nárok na bezdůvodné obohacení ve výši dvojnásobku odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

VIII. Díla se zvláštním právním režimem

Autorský zákon obsahuje zvláštní ustanovení o některých dílech, jejichž právní režim se liší od toho, co bylo výše obecně řečeno o autorských dílech. Do této kategorie zvláštních děl patří:

  • zaměstnanecké dílo,
  • kolektivní dílo,
  • školní dílo,
  • dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo,
  • dílo audiovizuální,
  • počítačové programy.

Zaměstnanecké dílo

Zaměstnaneckým dílem je dílo, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem.

Podstata zaměstnaneckého díla spočívá v tom, že zaměstnavatel, který poskytuje zaměstnanci pro jeho autorskou tvorbu nezbytné zázemí a prostředky, následně přejímá ekonomickou odpovědnost za využití výsledků jeho tvůrčí činnosti - je oprávněn k výkonu majetkových práv k dílu. Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena.

Nedohodnou-li se zaměstnanec a zaměstnavatel v konkrétním případě jinak, je zaměstnavatel oprávněn dílo zveřejnit, upravit, zpracovat včetně překladu, spojit s jiným dílem, zařadit do díla souborného a uvádět na veřejnost pod svým jménem. Převést právo k výkonu majetkových práv na třetí osobu však zaměstnavatel může pouze se svolením autora.

Autor zaměstnaneckého díla má vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu díla pro dosažení tohoto zisku. To ovšem neplatí pro počítačové programy, databáze a kartografická díla.

Kolektivní dílo

Kolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením jedné osoby, a to fyzické nebo právnické, a je uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití. Tím se kolektivní dílo liší od díla souborného, které je tvořeno několika samostatnými autorskými díly.

Z hlediska právního režimu je kolektivní dílo považováno za dílo zaměstnanecké, tj. majetková práva ke kolektivnímu dílu vykonává ze zákona fyzická nebo právnická osoba, z jejíhož podnětu a pod jejímž vedením je dílo vytvářeno.

Kolektivními díly jsou zejména díla kartografická, jejichž jednotlivé příspěvky nejsou schopny samostatného užití. Naopak dle výslovného ustanovení autorského zákona kolektivním dílem nejsou díla audiovizuální ani díla audiovizuálně užitá.

Školní dílo

Školy nebo školská zařízení mohou užít díla svých žáků a studentů pouze na základě licenční smlouvy. Autorský zákon proto přiznává školám právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla, a to za obvyklých podmínek. Odmítne-li autor školního díla bez závažného důvodu svolení k užití díla, mohou se školy domáhat nahrazení chybějícího projevu vůle autora u soudu.

Poskytne-li autor školního díla licenci k jeho užití jinému nebo užije-li dílo sám, škola nebo školské zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla nebo poskytnutí licence přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily.

Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo

Dílem vytvořeným na objednávku je dílo vytvořené autorem na základě smlouvy o dílo. Pokud si objednatel a autor nedohodnou jinak, platí, že autor poskytnul licenci k užití díla k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy.

Není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele a není-li to výslovně vyloučeno ve smlouvě, může autor díla na objednávku poskytnout licenci k jeho užití také jiné osobě.

Právní režim díla na objednávku se uplatní také pro díla vytvořená autorem jako soutěžícím ve veřejné soutěži. Pro počítačové programy, databáze a kartografická díla je režim díla na objednávku vyloučen (jsou vždy díly zaměstnaneckými).

Dílo audiovizuální

Audiovizuálním dílem je dílo vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně užitých, ať již zpracovaných či nezpracovaných, které sestává z řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících dojem pohybu, až již doprovázených zvukem či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem. Audiovizuálními díly jsou typicky zejména díla kinematografická.

Dle výslovného ustanovení autorského zákona je autorem audiovizuálního díla jeho režisér, který tvůrčím způsobem uspořádává jeho jednotlivé složky (např. předloha, filmová hudba, scénář, kostýmy atd.). Tím nejsou dotčena práva autorů děl audiovizuálně užitých, tj. autorů jednotlivých složek audiovizuálního díla.

Udělil-li autor audiovizuálního díla výrobci písemnou smlouvou oprávnění zaznamenat je na prvotní záznam, má se za to, že výrobce je oprávněn k užití audiovizuálního díla ve znění původním, dabovaném i opatřeném titulky, jakož i k užití fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností poskytnout oprávnění tvořící součást licence zcela nebo zčásti třetí osobě. Tato licence založená na právní domněnce udělení oprávnění však nezahrnuje oprávnění k výkonu práva dílo užít rozmnožováním, rozšiřováním rozmnoženin ani sdělováním. K těmto užitím musí výrobce vždy mít svolení autora audiovizuálního díla.

Prvotním záznamem audiovizuálního díla je záznam, který označil jeho autor za dokončený a vyslovil souhlas k jeho zveřejnění. Na základě licence je výrobce oprávněn takto dokončené dílo užívat, nemůže je však měnit nebo zpracovávat, aniž by k tomu měl souhlas autora audiovizuálního díla.

Zákonné domněnky platí také pro díla audiovizuálně užitá. Není-li tedy sjednáno jinak, platí pro případ, že autor díla audiovizuálně užitého, s výjimkou díla hudebního, udělil výrobci prvotního záznamu audiovizuálního díla písemnou smlouvou oprávnění k zařazení díla do díla audiovizuálního, že tomuto výrobci

  • udělil svolení dílo beze změny nebo zpracování či jiné změny zařadit do díla audiovizuálního, zaznamenat je pro prvotní záznam takového audiovizuálního díla, jakož i dabovat je a opatřit je titulky,
  • poskytnul výhradní neomezenou licenci k užití svého díla při užití audiovizuálního díla, jakož i fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností oprávnění tvořící součást takové licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě.

Počítačové programy

Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. Do ochrany podle autorského zákona však nespadají myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem.

Vzhledem k tomu, že počítačové programy jsou chráněny jako dílo literární, obsahuje autorský zákon ve vztahu k těmto dílům taxativní výčet dovolených jednání oprávněného uživatele počítačového programu, která omezují výlučná práva autora.

Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu se rozumí oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu.

Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže

  • rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového programu nebo opravuje-li chyby počítačového programu,
  • jinak rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu v souladu s jeho určením, není-li dohodnuto jinak,
  • si zhotoví záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li nezbytná pro jeho užívání,
  • zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba funkčnost počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-li tak při takovém zavedení, uložení počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu, k němuž je oprávněn,
  • rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnožování počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, je-li k ní oprávněn, a to samostatně nebo prostřednictvím jím pověřené osoby, jsou-li taková rozmnožování nebo překlad nezbytné k získání informací potřebných k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými počítačovými programy, jestliže informace potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení nejsou pro takové osoby dříve jinak snadno a rychle dostupné a tato činnost se omezuje na ty části počítačového programu, které jsou potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení.

IX. Práva související s právem autorským

Vedle práv autora upravuje autorský zákon také práva související s právem autorským, kterými jsou:

  • právo výkonného umělce k uměleckému výkonu,
  • právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu,
  • právo výrobce zvukově – obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu,
  • právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání,
  • právo nakladatele.

Kromě práv výkonných umělců, kterým zákon přiznává osobnostní práva obdobně jako autorům, náležejí ostatním nositelům práv souvisejících s právem autorským pouze práva majetková.

Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu

Umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční lidové kultury. Uměleckým výkonem je též výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo. Výkonným umělcem je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila.

Právo výkonného umělce zahrnuje výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková. Osobnostních práv se výkonný umělec nemůže vzdát, jsou nepřevoditelná a smrtí výkonného umělce zanikají. Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu.

Osobnostní práva výkonného umělce zahrnují zejména:

  • právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého výkonu,
  • právo rozhodnout zda a jakým způsobem má být zveřejněno jméno výkonného umělce, které však náleží jen sólistovi, vytváří-li dílo sám a dirigentovi, sbormistrovi, divadelnímu režisérovi a sólistovi, vytváří-li výkon spolu s členy uměleckého tělesa,
  • právo na ochranu před užitím uměleckého výkonu způsobem, který by byl na újmu pověstivýkonného umělce.

Majetková práva výkonného umělce zahrnují zejména:

  • právo dílo užít (tj. právo na vysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti, právo na záznam živého výkonu, právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu, právo na rozšiřování, pronájem a půjčování rozmnoženin zaznamenaného výkonu a právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti),
  • právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho zaznamenaného výkonu pro osobní potřebu.

Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu

Zvukovým záznamem se rozumí výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků nebo jejich vyjádření. Výrobce zvukového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu výkonného umělce či jiné zvuky nebo jejich vyjádření, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

Výrobci zvukového záznamu náleží

  • výlučné majetkové právo užít zvukový záznam a udělit jinému licenci k výkonu tohoto práva,
  • právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu.

Právo výrobce zvukového záznamu je převoditelné a trvá 50 let od pořízení zvukového záznamu.

Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu

Zvukově obrazovým záznamem se rozumí záznam audiovizuálního díla nebo záznam jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem. Výrobcem zvukově obrazového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

Výrobci zvukově obrazového záznamu náleží

  • výlučné majetkové právo užít zvukově obrazový záznam a udělit jinému licenci k výkonu tohoto práva;
  • právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu.

Právo výrobce zvukově obrazového záznamu je převoditelné a trvá 50 let od pořízení zvukového záznamu.

Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání

Vysíláním se rozumí výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejností. Vysílatelem je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost uskutečňuje vysílání zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

Vysílateli náleží výlučné majetkové právo užít své vysílání a udělit jinému licenci k výkonu tohoto práva. Právo vysílatele je převoditelné a trvá 50 let po prvním vysílání.

Právo nakladatele

Nakladatelem je ten, kdo rozmnožuje a rozšiřuje dílo slovesné, hudebně dramatické nebo hudební, výtvarné, fotografické či dílo vyjádřené způsobem podobným fotografii, pokud nejde o užití díla v provedení výkonnými umělci.

Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny pro osobní potřebu jím vydaného díla. Toto právo trvá 50 let od vydání díla.

Shrnutí práv souvisejících s právem autorským
  Obsah práv Trvání práv
Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu

Osobnostní práva

  • právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého výkonu
  • právo na uvedení jména při zveřejnění výkonu
  • právo na ochranu před užitím uměleckého výkonu způsobem, který by byl na újmu pověsti výkonného umělce

Majetková práva

  1. právo výkon užít, kterým se rozumí zejména
    • právo na vysílání a jiné sdělování výkonu veřejnosti
    • právo na záznam živého výkonu
    • právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu
    • právo na rozšiřování, pronájem a půjčování rozmnoženin zaznamenaného výkonu
    • právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti
  2. právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním zaznamenaného výkonu
  • Osobnostních práv se výkonný umělec nemůže vzdát, jsou nepřevoditelná a zanikají smrtí výkonného umělce
  • Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu
Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu
  1. právo užít zvukový záznam, kterým se rozumí
    • právo na rozmnožování zvukového záznamu
    • právo na rozšiřování, pronájem a půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu
    • právo na vysílání a jiné sdělování zvukového záznamu veřejnosti
  2. právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním zvukového záznamu
Právo výrobce zvukového záznamu trvá 50 let od pořízení záznamu
Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu
  1. právo užít zvukově obrazový záznam, kterým se rozumí
    • právo na rozmnožování zvukově obrazového záznamu
    • právo na rozšiřování, pronájem a půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu
    • právo na vysílání a jiné sdělování zvukového záznamu veřejnosti
  2. právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním zvukově obrazového záznamu
Právo výrobce zvukově obrazového záznamu trvá 50 let od pořízení zvukově obrazového záznamu
Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání

Právo vysílání užít, kterým se rozumí:

  • právo na záznam vysílání
  • právo na rozmnožování zaznamenaného vysílání
  • právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného vysílání
  • právo na sdělování vysílání veřejnosti
Právo vysílatele trvá 50 let po prvním vysílání.
Právo nakladatele Právo na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny pro osobní potřebu jím vydaného díla. Právo nakladatele trvá 50 let od vydání díla.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

X. Zvláštní právo pořizovatele databáze

Databází se rozumí soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.

Pořizovatelem databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

Pokud pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany, náleží pořizovateli databáze zvláštní právo k databázi, jehož obsahem je právo na vytěžování nebo na zužitkování celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva.

Zvláštní právo pořizovatele databáze je převoditelné a trvá 15 let od pořízení databáze.

XI. Kolektivní správa práv

Autorský zákon upravuje vedle problematiky autorského práva a práv souvisejících s právem autorským také otázku kolektivní správy práv.

Kolektivní správou se rozumí zastupování většího počtu osob, jimž přísluší

  • majetkové právo autorské nebo majetkové právo související s právem autorským,
  • ze zákona oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu, nebo
  • ze smlouvy výhradní oprávnění k výkonu práva kolektivně spravovaného pro celou dobu trvání majetkových práv a alespoň pro území České republiky s právem poskytnout podlicenci

k jejich společnému prospěchu, a to při výkonu jejich majetkových práv ke zveřejněným nebo ke zveřejnění nabídnutým dílům, uměleckým výkonům, zvukovým a zvukově obrazovým záznamům, pokud jiný než kolektivní výkon těchto práv je nedovolený nebo neúčelný.

Účelem kolektivní správy je tedy kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autora a majetkových práv výkonného umělce, výrobce zvukového záznamu, výrobce zvukově obrazového záznamu a vysílatele a umožnění uvedení předmětů těchto práv na veřejnost.

Práva povinně kolektivně spravovaná

Povinně kolektivně spravovanými právy jsou

  • právo na odměnu za
    • užití uměleckého výkonu zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání,
    • užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání,
    • zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu nebo jiného záznamu přenesením jeho obsahu pomocí přístroje na nenahraný nosič takového záznamu,
    • zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby či podnikající fyzické osoby pomocí přístroje na zhotovování tiskových rozmnoženin na papír nebo podobný podklad, a to i prostřednictvím třetí osoby,
    • opětný prodej originálu díla uměleckého,
    • půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla,
  • právo na přiměřenou odměnu za pronájemoriginálu nebo rozmnoženiny díla či výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam,
  • právo na užití kabelovým přenosem děl, živých výkonů a výkonů zaznamenaných na zvukový nebo na zvukově obrazový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům, a dále právo na užití kabelovým přenosem zvukově obrazových záznamů a zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům; a dále s výjimkou případů, kdy právo na kabelový přenos vykonává vysílatel ke svému vlastnímu vysílání, bez ohledu na to, zda jde o jeho vlastní práva nebo o práva, která vykonává na základě licenční smlouvy uzavřené s nositelem práva.

Kolektivní správce

Kolektivní správu práv vykonávají kolektivní správci, tj. právnické osoby, kterým ministerstvo kultury udělilo oprávnění k výkonu kolektivní správy.

V současnosti jsou to tyto organizace:

  • OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním
  • DILIA - divadelní a literární, audiovizuální agentura
  • INTEGRAM - nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů
  • Občanské sdružení GESTOR – ochranný svaz autorský
  • OOA-S – Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl
  • OAZA – Ochranná asociace zvukařů – autorů

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“ nebo jako „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo jako „ZOK“) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek