Bhútán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Česky:                                   Bhútánské království

Anglicky:                                Kingdom of Bhutan

Bhutánsky:                             Druk Gyalkhap (zkráceně Druk Yul)

Hlavou státu je od 14.12.2006 král Džigme Khesar Namgyel Wangčhung, který nastoupil na trůn po svém otci Džigme Singye Wangčhung.

Složení vlády: tzv. rada ministrů (Lhengye Shungtsog) je jmenovaná králem a schvalovaná Národním shromážděním. Funkční období členů vlády je 5 let.

  • Tshering Tobgay – premiér
  • Dorji Choden – ministryně sociálních věcí a osídlení
  • Lyonpo Norbu Wangchuk – ministr pro ekonomické záležitosti
  • Lyonpo Namgay Dorji – ministr financí
  • Lyonpo Rinzin Dorje – ministr zahraničí
  • Lyonpo Tandin Wangchuk – ministr zdravotnictví
  • Lyonpo Dawa Gyaltshen – ministr vnitra a kultury
  • Mingbo Dukpa – ministr školství
  • Lyonpo Yeshey Dorji – ministr zemědělství
  • D. N. Dhungyel – ministr pro komunikace a IT
  • Lyonpo Ngeema Sangay Tshempo – ministr práce a lidských zdrojů

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Populace: 741 919 (odhad červenec 2005)
  • Přírůstek obyvatelstva: 1.11% (odhad červenec 2015)
  • Průměrný věk: 26.7 roku

 Věková struktura:

věková skupina

počet obyv. (muži)

počet obyv. (ženy)

souhrnně v % z celku

0-14

101 418

97 132

26.79 %

15-54

238 893

215 689

61.28%

55-64

23 271

20 144

5.85%

Zdroj: CIA World Factbook

Národnostní složení: Bhútové – 50 %, etničtí Nepálci – 35 % (Lhotšampové), domorodé a migrující kmeny – 15 %.

Náboženské složení: tibetský buddhismus: 75.3 %, hinduismus: 22.1 %, islám a další 2.6 % (odhad 2005).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Bhútán je jednou z nejmenších ekonomik na světě, řadících se podle metodologie Světové banky do kategorie středně příjmových zemí. Primární linií státní politiky Bhútánu ve vztahu k rozvoji ekonomiky je důraz na zachování životního prostředí a kulturních tradic, i přesto však Bhútán usiluje o silný ekonomický růst. Výzvami pro ekonomický rozvoj je vysoká zaměstnanost v zemědělství a lesnictví (až 60 %), zaostalost průmyslové základny, komplikovaný systém regulací a kontrol pro zahraniční investory a obtížné získávání průmyslových licencí, omezený trh kvalifikovaných pracovních sil či finančních služeb.  

BT aktuálně implementuje plán 11. pětiletého plánu, který začal v r. 2013, jehož cílem je dosažení soběstačnosti, decentralizace, snížení nezaměstnanosti mládeže a diverzifikace ekonomiky a vývozu. Výzvou je stále odstranění chudoby (ačkoliv se jí podařilo snížit za posledních sedm let téměř o polovinu) a odstranění rozdílů mezi městy a venkovem.

Aktuální ekonomické údaje však nejsou příliš pozitivní, podle Royal Monetary Authority se ještě více zvýšilo předlužení země a zahraniční dluh aktuálně převyšuje HDP o 12%. Světová Banka dále předpovídá, že zahraniční dluh BT ještě poroste a to až na 121% ve fiskálním roce 2016-2017.

BT ekonomika je v mnoha ohledech nesoběstačná, závislá ve velké míře na Indii, rozvojové pomoci a půjčkách; dvě třetiny zahraničního dluhu jsou splatné Indii. Půjčky na výstavbu vodních elektráren a dalších vodních děl přitom představují 83.4% dluhu.

Celkový součet IN pomoci všem jiným zemím je stále nižší než pomoc pro BT a BT do IN vyváží 90 % své produkce. Kabinet indického premiéra Modiho představil plán na finanční pomoc BT na období 2015-2016, ve kterém byla finanční podpora BT navýšena na 49.602 bln Rs (804.65 mil USD) oproti 37.25 bln Rs v předcházejícím roce (17.194 bln Rs by mělo být poskytnuto ve formě grantů, zbylých 32.408 bln Rs jsou půjčky).

Čtvrtý bhútánský král Džigme S. Wangčhung v r. 1972 definoval svou rozvojovou politiku jako snahu o hrubé národní štěstí (Gross National Happiness, GNH), nikoliv o co nejvyšší HDP. Hrubé národní štěstí se vyvinulo v politicko-ekonomickou ideologii, jehož metodikou bylo pověřeno Centrum pro studium Bhútánu (Centre for Bhutan Studies), které ve spolupráci se západními odborníky určilo 33 indikátorů v devíti základních oblastech, které měří tzv. „Bhutan Development Index.

Na 11. listopadu 2015 připadl státní svátek Den hrubého národního štěstí a místní vláda zveřejnila druhou výroční zprávu o stavu GNH, z níž vyplývá, že 91.2% Bhútánců se považuje za šťastné a ve srovnání s rokem 2010, kdy byla zveřejněna přecházející zpráva o stavu GNH, se jeho index mírně zvýšil o 0.756 bodů (0.743 v r. 2010). Centre for Bhutan Studies připisuje aktuální stav zlepšeným životním podmínkám a zlepšení v oblasti služeb, zdravotní péče nebo zvýšení účasti na kulturním životě země a na náboženských slavnostech.

Zpráva si také všímá neutěšené situace v stále neklesající nezaměstnanosti mladých, narůstajících sociálních rozdílů a především postupného opouštění tradičních profesí a zemědělství a stěhování (zejména mladé generace) do měst. Bhútán potřebuje vytvořit na 80 tisíc nových pracovních míst, aby pokryl populační nárůst a našel uplatnění pro mladou generaci Bhútánců, jejichž životní požadavky ve srovnání s předchozími generacemi výrazně rostou. Snahou vládnoucí garnitury je udržet alespoň část z nich na vesnicích a zaměstnat je v zemědělství. Modernizace zemědělského sektoru a získání zahraničních investic do této oblasti je jedním z hlavních cílů stávající vlády.  

Se zveřejněnou zprávou o Gross National Happiness kontrastují údaje UNDP, kde se podle UNDP Human Development Index Report 2015 (zveřejněný 15. prosince 2015) Bhútán posunul o čtyři místa níže na 132. pozici z 187 zemí. Human Development Index řadí Bhútán do zemí středního pásma spolu s Indií nebo Bangladéšem a sleduje především pokrok dosažený v délce a kvalitě života (včetně zdravotní péče), vzdělání a životní úrovně.

Ekonomika země je řízena v souladu se snahami o dosažení hrubého národního štěstí (Gross National Happines), které jsou formulovány v koncepčním vládním materiálu „Vision 2020“ pokrývající období 2000 – 2020. Dosažení střednědobých cílů umožňují pětileté plány - 10. Pětiletka (2008-13) usilovala o snížení chudoby z 23 % na 15 %, diverzifikaci průmyslové základny, snížení nezaměstnanosti, zvýšení produktivity hydroenergetického sektoru a politickou transformaci země. 11. pětiletka na období 2013-2018, jejímiž klíčovými tématy je odstranění chudoby (z 12 % na méně než 5 %), snížení korupce (na žebříčku Transparency International z r. 2012 se Bhútán umístil na 33. pozici) a posílení sociálních služeb,  předpokládá výdaje ve výši 3,2 mld USD. 

Vláda plánuje řadu nových investic, především výstavbu nových hotelů a resortů. Cílem Bhúránu je rovněž dosažení rozvojových cílů tisíciletí (MDGs) a rozvojových cílů SAARC (SDGs). Platným koncepčním materiálem vlády je „Economic Development Policy 2010“, který udává priority ekonomiky do budoucích let a nutné strukturální reformy. Rozvoj země je však konceptem GNH také limitován, např. důlní průmysl, jaderná energetika jsou velmi obtížné skloubit s konceptem ekologického přístupu; dle ústavy musí BT např. udržet 65% plochy pro lesy, v posledních letech se dokonce podařilo zalesnit až 85% celkové plochy).

Ekonomický růst země je tažen především výrobou a exportem elektrické energie (představuje až 49% státních příjmů) a do budoucna by právě hydroenergetické projekty měly být hlavním zdrojem pracovních příležitostí a zárukou zvyšování výkonu bhútánského hospodářství.

Bhútán aktuálně využívá pouze 5% ze své hydroenergetické kapacity 30 000 MW a pozadu s budováním 12 nových přehrad a vodních elektráren, které by měly být dokončeny před rokem 2020 a mít celkovou kapacitu 10 000 MW. Na budování těchto projektů se podle dohody uzavřené v roce 2008 podílí Indie. Vysoký podíl dovážených materiálů na stavbu přehrad a hydroelektráren se odrazil také v obchodním schodku a deficit běžného účtu. Indie a Bhútán se nicméně v roce 2014 dohodly na zahájení stavby dalších 4 hydroelektráren s celkovou kapacitou 2120 MW.

Bhútán také v roce 2014 podepsal dohodu o zvýšení objemu bezcelního obchodu s Bangladéšem, který je jediným obchodním partnerem, s nímž má Bhútán kladnou obchodní bilanci.

Finanční rok je v Bhútánu chápe období od 1.7. do 30.6.

Údaje jsou v mld USD.

 

 

2010/11

 

2011/12

2012/13

2013/2014

2014/2015

HDP (mld. USD)

1.8

 

1.83

2.13

2.086

2.209

Meziroční růst HDP (%)

5,3

 

6,5

4,9

6,4

7,7

HDP na obyv. (tis.USD)

5900

 

7100

7200

7700

8200

Míra inflace (%)

8,9

 

10,9

8,8

8,3

5,7

Nezaměstnanost

 

3,1

 2,1

2,9

2,6

-

Zdroj:https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bt.html,

 

Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Inflace měřená spotřebitelským indexem cen se v roce 2015 snížila na 5,7%. V průměru v období 2001-2015 dosahovala míra inflace v BT 6.31%.

Objem HDP se nicméně ve fiskálním roce 2013/2014 zvýšil o 4% ve srovnání s předcházejícím rokem (jen růst 3.5% ve fiskálním roce 2012/2013) a Asijská rozvojová banka předpokládala růst HDP v roce 2015 až o 6.8%. Růst HDP byl nakonec ABD za rok 2015 byl předběžně vyhodnocen na 5.9% a nová predikce na rok 2016 udává růst kolem 6.4%.

Obdobných hodnot měla podle ADB dosahovat inflace a to 6.6% v r. 2015, pro r. 2016 snížení na cca 4% podle předpovědi ADB. Postupné snižování inflace během roku 2015 a roku 2016 dává ADB do souvislosti snížení cen potravin, neboť se podařilo navýšit domácí produkci a snížit objem dovozu potravin z Indie spolu s jejich zlevněním. Došlo rovněž k mírnému poklesu cen pohonných hmot nebo nájmů. Pokles inflace by měl pokračovat i v roce 2016, v případě Bhútánu bude záviset na sklizni, světových cenách potravin a pohonných hmot.

Růst bhútánské ekonomiky je momentálně přičítán novým stavebním projektům zejména v hydroenergetice, která představuje třetinu ekonomické aktivity země. Dále zvýšenému prodeji cementu a lehkému zvýšení cen elektrické energie, ačkoliv její faktická produkce naopak trochu poklesla.

Bhútán v posledních dvou letech od parlamentních voleb v r. 2013 stále hledá cestu k vnitřní ekonomické konsolidaci, tématem je zejména posílení kapacit státního sektoru a vládních institucí, vstup většího množství zahraničních investorů a diverzifikace bhútánského vývozu (ale i dovozu), který je silně vázán na Indii.

Ekonomiku Bhútánu stále zatěžuje kontinuálně rostoucí veřejný dluh (98.5% HDP, odhad 2015) a zahraniční dluh (1.855 mld USD, odhad 2014). BT se v minulých letech silně zadlužil půjčkami od Asijské rozvojové banky, Světové banky a zejména Indie, která zůstává hlavním věřitelem. Získané finance se snažil využít především na projekty v infrastruktuře jako je budování hydroelektráren, rozvoj zemědělství a sektoru služeb s důrazem na posílení turistického průmyslu citlivého k životnímu prostředí.

O jistém zlepšení během roku 2015 hovoří statistiky mezinárodních organizací jako Světová banka (World Bank, WB), které Bhútán zařadila na 71. místo mezi 189 hodnocenými zeměmi v žebříčku Doing Business 2016 Report, sousední Bangladéš zaujala 174. místo, Indie 130. a Nepál 99. příčku.

Dosažené zlepšení připisuje WB provedení dvou hlavních reforem, které zlepšují podmínky pro podnikání domácích i zahraničních subjektů a to zlepšení připojení na elektrickou síť a zlepšení podmínek pro převod nemovitého majetku a zejména zavedení elektronického zápisu katastru nemovitostí. Obě reformy byly provedeny ve spolupráci bhútánské strany přímo s lokálním týmem WB.

Stav bhútánské ekonomiky se odvíjí od úspěšnosti nových infrastrukturních projektů zejména v hydroenergetice, která představuje třetinu ekonomické aktivity země. Prodej elektrické energie do okolních zemí v roce 2015 podle ADB poklesl ve srovnání s rokem 2014, ačkoliv objem produkce vodní energie naopak stoupl. Stále pokračuje stavba dalších pěti hydroelektráren (zejména Nikachh a Kholongchh ve spolupráci s Indií; elektrárna v Dagachhu spuštěna na začátku 2015), která však ve všech případech nabrala během 2015 další zpoždění kvůli geologickému průzkumu a problémům s konstrukčními firmami.

Zlepšení podle ADB zaznamenal zejména sektor služeb a především turistický průmysl, který zaznamenal vyšší zisky o 30% než v předcházejících dvou letech.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Období

 

 

2011/12

 

2012/2013

2013/2014

2014/2015

Celkové příjmy (mil. USD)

 

581,2

 

615,7

590,8

608

z toho

 

daně

229,6

 

246,8

407.1

-

 

 

ostatní

351,6

 

368,9

-

-

Celkové výdaje (mil USD)

 

678,9

 

651,2

614

692.7

z toho

 

Běžné výdaje

306,9

 

258,9

-

-

 

 

Výdaje na rozvoj

372,1

 

392,3

-

-

Saldo (% HDP)

 

-32,6

 

-26,4

- 28,4

30,2

Zdroj: Ministerstvo financí Bhútánu, http://www.mof.gov.bt/index.php?deptid=17&id=27, https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bt.html, http://www.tradingeconomics.com/bhutan/current-account-to-gdp

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Údaje v mil. USD:

 

 

2010/2011

 

2011/2012

2012/2013

2013/2014

2014/2015

Bilance běžného účtu

 -526,2

 

-311,6

401,5

-459

-591

Devizové rezervy mimo zlata

820

 

930

-

1.184 mld

1.305 mld

Celkový zahraniční dluh

1459

1578

1707

1844

1855

Zdroj:https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bt.html

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Jako centrální banka Bhútánu a ústřední regulační úřad funguje Royal Monetary Authority (RMA). Bhútán má de facto měnovou unii s Indií, což limituje roli RMA. RMA vydává bankovky, reguluje monetární politiku, koordinuje aktivity finančních institucí. Správu finanční pomoci venkovským oblastem převzala v r. 1988 Bhutan Development Finance Corporation, kterou částečně financuje Asijská rozvojová banka (ADB). Od 1.8.2010 RMA pověřila směnnými službami komerční banky.

Největší komerční bankou v Bhútánu je Bank of Bhutan (BB), která byla částečně privatizována částečně ji vlastní State Bank of India. Od r. 1982 je BB hlavním poskytovatelem půjček pro RMA na vládní programy. BB má po celém Bhútánu 26 poboček. Bankomaty lze nalézt především v hlavním městě Thimpú, Paro a Phuntsholingu, využívají je však zatím vesměs pouze cizinci.

V Bhútánu pomalu vznikají také nebankovní finanční instituce jako součást ekonomického modernizačního procesu. Pojišťovací služby zajišťuje Royal Insurance Corporation of Bhutan (RICB), která má však kvůli finančnímu skandálu v r. 2008 špatnou pověst.

V Bhútánu funguje malá burza Royal Securities Exchange of Bhutan, na které je zaregistrováno 20 bhútánských firem (viz http://www.rsebl.org.bt/).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Do r. 1960 byly v Bhútánu vybírány pouze daně z půdy, které byly nahrazeny daní z půdy, majetku, z obchodního příjmu a spotřebními daněmi. Nejvýznamnější daňové reformy proběhly v r. 1989, 1992.

Každý podnikatelský subjekt nebo firma se musí zaregistrovat u některé z 8 poboček Regional Revenue & Customs Office (RRCO), která vydá obchodní licenci nebo povolení k podnikání. Současně s registrací vydává RRCO vydává každému subjektu číslo daňového poplatníka (Taxpayer Number, TPN), které se udává jako reference při vyúčtování daní. Daně se platí k 31.3. daného roku, formulář podávají podnikatelské subjekty na RRCO. Daňovou politiku spravuje Ministerstvo financí, viz http://www.mof.gov.bt/.

Struktura přímých daní:

Daň z příjmu právnických osob (BIT)

30% z čistého zisku

 

Daň z příjmu firem (CIT)

 

30% z čistého zisku

 

 Daň z příjmu fyzických osob (PIT):

Příjmy

 

Daňová sazba

 

0 - 100,000

0%

 

100,001 - 250,000

 

10%

 

250,001 - 500,000

 

15%

 

500,001 - 1,000,000

 

20%

 

1,000,001 a výše

 

25%

 

Daň z převodu nemovitosti: 5%

Vesnické daně: daň z půdy, daň z nemovitosti, daň z dobytku.

Další přímé daně: daň z motorového prostředku, daň z cestovního ruchu, daň pro členy královské rodiny, komunální daň, daň z obchodních licencí, příspěvek na zdravotní péči.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: