Bhútán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

18. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Česky:                                   Bhútánské království

Anglicky:                                Kingdom of Bhutan

Bhutánsky:                             Druk Gyalkhap (zkráceně Druk Yul)

Hlavou státu je od 14.12.2006 král Džigme Khesar Namgyel Wangčhung, který nastoupil na trůn po svém otci Džigme Singye Wangčhung.

 

Složení vlády: tzv. Rada ministrů (Lhengye Shungtsog) je jmenovaná králem a schvalovaná Národním shromážděním. Funkční období členů vlády je 5 let.

 

  • Lyonpo Tshering Tobgay – premiér
  • Dorji Choden – ministryně sociálních věcí a osídlení
  • Lyonpo Lekey Dorji – ministr pro ekonomické záležitosti
  • Lyonpo Namgay Dorji – ministr financí
  • Lyonpo Damcho Dorji – ministr zahraničí
  • Lyonpo Tandin Wangchuk – ministr zdravotnictví
  • Dawa Gyaltshen – ministr vnitra a kultury
  • Norbu Wangchuk – ministr školství
  • Lyonpo Yeshey Dorji – ministr zemědělství a lesů
  • Lyonpo D. N. Dhungyel – ministr pro komunikace a IT
  • Lyonpo Ngeema Sangay Tshempo – ministr práce a lidských zdrojů

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Populace: 758 288 (odhad červenec 2017)
  • Přírůstek obyvatelstva: 1,07 % (odhad 2017)
  • Průměrný věk: 27,6 let

 Věková struktura:

věková skupina

počet obyv. (muži)

počet obyv. (ženy)

souhrnně v % z celku

0-14

99 977

95 652

25,8 %

15-24

72 634

70 018

18,81 %

25-54

173 310

153 314

43,07 %

55-64

24 482

21 206

6,03 %

Nad 65

24 874

22 821

6,29 %

 

Národnostní složení: Bhútové – 50 %, etničtí Nepálci – 35 % (Lhotšampové), domorodé a migrující kmeny – 15 %.

Náboženské složení: tibetský buddhismus: 75.3 %, hinduismus: 22.1 %, islám a další 2.6 % (odhad 2005).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2013

2014

2015

2016

2017

HDP (mld. USD)

2,13

2,086

6,232

6,621

7,011

Meziroční růst HDP (%)

4,9

6,4

7,7

6,1

5,9

HDP na obyv. (tis.USD)

2 300

2 330

2 340

2 510

2 720

Míra inflace (%)

8,8

8,3

5,7

2,9

3,3

Nezaměstnanost (%)

 

2,9

2,6

2,6

2,9

3,2

Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru

Bhútán je jednou z nejmenších ekonomik na světě a patří mezi nejméně rozvinuté země. Ekonomika země byla tak jako v předchozích letech řízena v souladu se snahami o dosažení hrubého národního štěstí (Gross National Happines), které jsou formulovány v koncepčním vládním materiálu „Vision 2020“ pokrývající období 2000 – 2020. BT pokračoval v implementaci 11. pětiletého plánu, který začal v r. 2013, jehož cílem je dosažení soběstačnosti, decentralizace, snížení nezaměstnanosti mládeže, odstranění chudoby (z 12 % na méně než 5 %), posílení sociálních služeb, diverzifikace ekonomiky a vývozu, odstranění rozdílů mezi městy a venkovem, snížení korupce. Koncem roku 2017 byl finalizován 12. pětiletý plán, v němž jsou klíčovými oblastmi vzdělávání, zdravotní péče, ekologie, životní podmínky, kultura, dobré vládnutí.

 

BT ekonomika je v mnoha ohledech nesoběstačná, závislá ve velké míře na Indii, rozvojové pomoci a půjčkách. Zahraniční obchod byl zaměřen především na Indii, která odebírá přes 80 % bhútánského exportu (především hydroenergetika).

 

Tahounem ekonomického růstu země byla i v roce 2018 především výroba a export elektrické energie (představuje až 49 % státních příjmů). Zlepšení zaznamenal sektor služeb a především turistický průmysl.

 

Výzvami pro ekonomický rozvoj jsou nedostatečná infrastruktura, vysoká zaměstnanost v zemědělství a lesnictví (až 60 %), neklesající nezaměstnanost mladých, zaostalost průmyslové základny, malé zapojení soukromého sektoru do investic, komplikovaný systém regulací a kontrol a obtížné získávání průmyslových licencí pro zahraniční investory, omezený trh kvalifikovaných pracovních sil či finančních služeb. Bhútán potřebuje vytvořit na 80 tisíc nových pracovních míst, aby pokryl populační nárůst a našel uplatnění pro mladou generaci Bhútánců. Snahou vládnoucí garnitury je udržet alespoň část z nich na vesnicích a zaměstnat je v zemědělství. Modernizace zemědělského sektoru a získání zahraničních investic do této oblasti je jedním z hlavních cílů stávající vlády. 

 

V dubnu 2018 se v zemi konaly třetí volby do Národní rady. Dalšími hlavními volbami v tomto roce budou volby do Národního shromáždění, které ukončí své funkční období 1. srpna. Poté bude sestavena nová vláda. Vzhledem k uzavřenosti bhútánské společnosti, nekonfrontačnímu politickému soutěžení v zemi a závislosti ekonomiky na hydroenergetice se i v nepravděpodobném případě změny rozložení sil v parlamentu a ve vládě nedají očekávat žádné dramatické ekonomické změny.

 

Z dlouhodobějšího hlediska je významná skutečnost, že Výbor OSN pro rozvojové politiky (CDP) zahájil v březnu 2018 přezkum Bhútánu týkající se přestupu ze seznamu nejméně rozvinutých zemí. Formální diskuse se uskuteční v červenci 2018 v ECOSOC. Očekává se, že Hospodářská a sociální rada OSN obdrží doporučení k postupu Bhútánu z kategorie nejméně rozvinutých zemí (LDC) v roce 2021.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Období

 

 

 2013

 

2014

 

2015

 

2016

 2017

Celkové příjmy (mil. USD)

 

 615,7

590,8

608

640,4

692,6

Celkové výdaje (mil USD)

 

 651,2

614

692,7

703,3

 818,8

Saldo (% HDP)

 

 -35,5

-23,2

-84,7

-62,9

-126,2

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2013

2014

2015

2016

2017

Bilance běžného účtu (mil. USD)

401,5

-459

-591

-579

-682

Devizové rezervy mimo zlata (mld. USD)

-

1,184

1,305

1,304

1,033

Celkový zahraniční dluh (mld. USD)

1,707

1,844

1,855

2,261

2,700

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Jako centrální banka Bhútánu a ústřední regulační úřad funguje Royal Monetary Authority (RMA). Bhútán má de facto měnovou unii s Indií, což limituje roli RMA. RMA vydává bankovky, reguluje monetární politiku, koordinuje aktivity finančních institucí. Správu finanční pomoci venkovským oblastem převzala v r. 1988 Bhutan Development Finance Corporation, kterou částečně financuje Asijská rozvojová banka (ADB). Od 1.8.2010 RMA pověřila směnnými službami komerční banky.

 

Největší komerční bankou v Bhútánu je Bank of Bhutan (BB), která byla částečně privatizována částečně ji vlastní State Bank of India. Od r. 1982 je BB hlavním poskytovatelem půjček pro RMA na vládní programy. BB má po celém Bhútánu 26 poboček. Bankomaty lze nalézt především v hlavním městě Thimpú, Paro a Phuntsholingu, využívají je však zatím vesměs pouze cizinci.

 

V Bhútánu pomalu vznikají také nebankovní finanční instituce jako součást ekonomického modernizačního procesu. Pojišťovací služby zajišťuje Royal Insurance Corporation of Bhutan (RICB).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Do r. 1960 byly v Bhútánu vybírány pouze daně z půdy, které byly nahrazeny daní z půdy, majetku, z obchodního příjmu a spotřebními daněmi. Nejvýznamnější daňové reformy proběhly v letech 1989 a 1992.

 

Každý podnikatelský subjekt nebo firma se musí zaregistrovat u některé z 8 poboček Regional Revenue & Customs Office (RRCO), která vydá obchodní licenci nebo povolení k podnikání. Současně s registrací vydává RRCO vydává každému subjektu číslo daňového poplatníka (Taxpayer Number, TPN), které se udává jako reference při vyúčtování daní. Daně se platí k 31.3. daného roku, formulář podávají podnikatelské subjekty na RRCO. Daňovou politiku spravuje Ministerstvo financí, viz http://www.mof.gov.bt/.

 

Struktura přímých daní:

 

Daň z příjmu právnických osob (BIT)

30% z čistého zisku

 

Daň z příjmu firem (CIT)

 

30% z čistého zisku

 

 

 Daň z příjmu fyzických osob (PIT):

 

Příjmy

 

Daňová sazba

 

0 - 100,000

0%

 

100,001 - 250,000

 

10%

 

250,001 - 500,000

 

15%

 

500,001 - 1,000,000

 

20%

 

1,000,001 a výše

 

25%

 

Daň z převodu nemovitosti: 5%

Vesnické daně: daň z půdy, daň z nemovitosti, daň z dobytku

Další přímé daně: daň z motorového prostředku, daň z cestovního ruchu, daň pro členy královské rodiny, komunální daň, daň z obchodních licencí, příspěvek na zdravotní péči

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: