Brazílie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoBrasília
Počet obyvatel207,75 mil. (2022)
JazykPortugalština
Náboženstvíkatolíci (50 %), protestanti (31 %), bez vyznání (10 %) (2020)
Státní zřízeníFederativní republika, prezidentský systém
Hlava státuLuiz Inácio Lula da Silva
Hlava vládyLuiz Inácio Lula da Silva
Název měnyBrazilský real
Cestování
Časový posunČasový posun – 4 až (v létě – 5 hodin)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecIng. Pavla Havrlíková
Ekonomický úsekMgr. Filip Vavřínek
Konzulární úsekMgr. Tomáš Loníček
CzechTradeIng. Jan Michálek
CzechinvestIng. Jan Michálek
Ekonomika 2022
Nominální HDP (mld. USD) 1 846,00
Hospodářský růst (%) 2,80
Inflace (%) 9,28
Nezaměstnanost (%) 9,60

Brazílie je největší zemí Latinské Ameriky. Jedná se o federativní republiku, která sdružuje Federání disktrikt a 26 států. Hlavním městem je Brasília. Státy: Acre (AC), Alagoas (AL), Amapá (AP), Amazonas (AM), Bahia (BA), Ceará (CE), Distrito Federal (DF). Espírito Santo (ES), Goiás (GO), Maranhão (MA), Mato Grosso (MT), Mato Grosso do Sul (MS), Minas Gerais (MG), Pará (PA), Paraíba (PB), Paraná (PR), Pernambuco (PE), Piauí (PI), Rio de Janeiro (RJ), Rio Grande do Norte (RN), Rio Grande do Sul (RS), Rondônia (RO), Roraima (RR), Santa Catarina (SC), São Paulo (SP), Sergipe (SE), Tocantins(TO). Každý ze států má svého guvernéra, vládu i státní legislativu.

Výkonnou moc má prezident, který je současně hlavou vlády. Dne 1. ledna 2023 nastoupil do úřadu prezident Luiz Inácio Lula da Silva (člen PT, Partido dos Trabalhadores – Strana pracujících). Úřad viceprezidenta převzal Geraldo Alckmin (člen PSB, Partido Socialista Brasileiro – Brazilská socialistická strana).

Brazilská justice má čtyři úrovně: Nejvyšší federální soud (STF), Nejvyšší soud (STJ) a stupeň federálních a regionálních soudů.

Dlouhodobě patří Brazílie k velmi složitým exportním trhům. Důvodem je především ochranářství skryté ve velmi složitém systému cel a daní. Pro zahraniční firmy, které mají v úmyslu vyvážet do Brazílie, je zásadně důležité si uvědomit, že spolehlivý export vyžaduje pečlivý průzkum trhu, získání spolehlivých místních zástupců a kvalifikovaných daňových poradců. Z těchto důvodů je pro úspěšný vývoz nutno počítat s přípravou v řádu let a s poměrně vysokými investicemi do místního poradenství. Současná vláda slíbila reformy s cílem modernizovat ekonomiku a více otevřít trh. Nicméně pod tlakem negativních ekonomických důsledků pandemie COVID-19 a s výhledem na volby v roce 2022 klesají šance na uskutečnění těchto reforem a na zjednodušení daňových a celních bariér. Pro ekonomickou buducnost Brazílie je důležité co nejdříve uklidnit zahraniční investory, protože v roce 2020 získala BFR 34,2 miliardy USD těchto investicí, což byl pokles o 50 % ve srovnání s rokem 2019. Podle zdrojů, jako je například Economic Intelligence Unit (EIU) nebo Deloitte, lze počítat s návratem k ekonomickému růstu v Brazílii v roce 2021. Po poklesu HDP o 4,3 % v roce 2020 očekávají tyto analytické instituce růst HDP o 3,2 % v roce 2021. Soukromá spotřeba domácností, která je důležitým indikátorem mj. i pro vývozce do Brazílie, by se měla v roce 2021 zvýšit o 3,4 %. To představuje podstatnou změnu ve srovnání s rokem 2020, kdy spotřeba domácností poklesla o 5,8 %. Brazilský vývoz by podle citovaných nezávislých agentur měl v letošním roce vzrůst o 1,5 %. Co je ovšem z pohledu českých exportérů důležitější, je odhad, podle kterého by měl import BFR v letošním roce dosáhnout růstu o 7,4 %.

Zajímavý se v tomto pohledu jeví předpokládaný vývoj struktury tvorby HDP v Brazílii. Vývoz BFR v roce 2020 zachraňovalo především zemědělství, zatímco podíl průmyslu na exportu klesl na nejnižší úroveň za uplynulých 40 let. V roce 2021 by se měl podíl průmyslu na tvorbě HDP zvýšit o 3,1 %. Z hlediska obchodní svobody se situace v BFR v roce 2021 dále zhoršila. Podle prestižního Index of Economic Freedom 2021 poklesla BFR na 143. místo ve světě a je až na 24. místě ohledně míry ekonomické svobody v rámci Latinské Ameriky. Zhoršení nastalo zejména v oblasti vymahatelnosti práva, ochrany vlastnických práv a přehlednosti daňového zatížení.

Mapa globálních oborových příležitostí – Brazílie (MZV) (72.6 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Brazílie (361.85 KB)



1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu, stručný komentář k systému vládnutí, politické tendence a odhadovaný výhled, složení vlády.

1.2. Zahraniční politika země

Vztahy s ostatními zeměmi (především z EIU)

1.3. Obyvatelstvo

Krátký komentář, obsahující počet obyvatel, demografické složení, etnické složení, hustotu zalidnění, náboženství.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

1. odstavec: Výhled a stav HDP, zadluženost, fiskální stabilita, šoky, případné přehřátí ekonomiky, kapitál, regionální srovnání, inflace a nezaměstnanost.

2. odstavec: Stručný popis struktury ekonomiky (jaká je její hlavní přidaná hodnota, co vyrábí, co dováží atd.)


Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Ukazatel 20202021202220232024
Růst HDP (%) -3,284,992,801,001,60
HDP/obyv. (USD/PPP) 15 508,7816 921,0118 440,0019 210,0019 750,00
Inflace (%) 3,218,309,284,804,10
Nezaměstnanost (%) 14,2011,109,608,908,40
Export zboží (mld. USD) 209,18280,82334,13334,94349,95
Import zboží (mld. USD) 158,79219,41272,61258,92279,46
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 32,3736,3644,3960,0953,07
Průmyslová produkce (% změna) -4,674,23-0,702,002,00
Populace (mil.) 207,14208,28209,40210,40211,50
Konkurenceschopnost 56/6357/6459/63N/AN/A
Exportní riziko OECD 5/75/75/75/7N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2022
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -4,80
Veřejný dluh (% HDP) 75,80
Bilance běžného účtu (mld. USD) -55,67
Daně 2023
PO N/A
FO N/A
DPH N/A

1. odstavec: Současný stav + výhled. (informace převážně z EIU)

2 odstavec.: Platební bilance, devizové rezervy, popis údajů v tabulce v části veřejné finance (tedy deficit státního rozpočtu/HDP, veřejný dluh/HDP), zahraniční zadluženost, dluhová služba

2.3. Bankovní systém

Jak si bankovní systém stojí, uzavřenost/otevřenost systému, regulace, vývoj úrokových sazeb, nejsilnějších top 5 bank (domácí + případně cizí) + komentář ke každé z nich, informace k akreditivům, případná specifika (např. islámské banky)

2.4. Daňový systém

(pokud možno využít Deloitte tax guides and highlights, dostupné na webu https://dits.deloitte.com/#TaxGuides)

1 odst. Daňový systém přehledný/nepřehledný, stabilní/nestabilní.

2 odst. Zdanění FO (celkové a kdo to nese), PO, DPH.

3 odst. Očekávaný vývoj.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Komentář k číslům v tabulce, důvody kladného či záporného salda, porovnání s EU a čím jsou rozdíly dané.

20182019202020212022
Import z ČR (mld. CZK) 7,478,307,408,8410,12
Export do ČR (mld. CZK) 8,106,204,904,936,49
Saldo s ČR (mld. CZK) 0,58-2,07-2,51-3,91-3,63

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
772Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj.790,338,00
723Stroje, zaříz. pro stavebnictví, stavební inženýrství640,896,00
742Čerpadla a dopravníky na kapaliny a jejich díly560,636,00
679Roury, trubky, profily duté, fitinky železné, ocelové535,635,00
232Kaučuk syntetický, regenerovaný, odpad, úlomky534,945,00

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
251Vláknina a papír sběrový684,6810,56
281Ruda železná a koncentráty632,479,75
121Tabák nezpracovaný, odpad tabákový499,597,70
081Krmiva pro zvířata (kromě nemletých obilnin)468,147,22
057Ovoce a ořechy (ne olejnaté) čerstvé, sušené331,235,11

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

(jen pro země mimo EU) Obecný komentář k obchodováním se zeměmi EU, komentář k číslům v tabulce, důvody kladného či záporného salda.

20182019202020212022
Import z EU (mil. EUR) 31 405,1032 224,1027 682,3033 801,9042 968,90
Export do EU (mil. EUR) 26 404,6024 774,8022 946,2030 352,0050 228,90
Saldo s EU (mil. EUR) 2 212,905 117,902 701,90828,907 260,00

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Komentář k číslům v tabulce, důvody kladného či záporného salda, porovnání s EU a čím jsou rozdíly dané.

20182019202020212022
Import ze zemí mimo EU (mil. EUR) 165 701,40155 734,70150 116,00204 845,90N/A
Export do zemí mimo EU (mil. EUR) 128 331,50130 932,10109 988,50153 585,10N/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -37 369,90-24 802,70-40 127,60-51 260,80N/A

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Odst. 1 Obecný komentář ke stavu přímých zahraničních investic (PZI) v zemi (stav, struktura sektorová, teritoriální); vývoj; investiční prostředí, bariéry

Odst. 2 PZI ČR v zemi (stav, vývoj, oborové složení) + pokud jsou informace tak investice konkrétních firem; příležitosti pro české PZI v zemi

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Případná FTA a bilaterální či jiné smlouvy, vyjmenovat důležitou smluvní základnu a okomentovat ty nejdůležitější a popsat, co z toho pro vzájemný obchod vyplývá.

Smlouvy s ČR

Smluvní základna + komentář obecně a komentář k nejdůležitějším smlouvám a co z nich vyplývá.

3.4. Rozvojová spolupráce

Je země poskytovatel či příjemce rozvojové pomoci + stručný komentář. Informace k Záruce rozvojové spolupráce. (kde je to relevantní)

Pokud je země poskytovatel, tak popsat, jak se mohou české firmy zapojit.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Hlavní perspektivní obory stručně vypsané z MOPu + stručný komentář a pod tím odkaz na celý MOP dané země.

Kde existuje, tak ještě sektorová analýza. (Dělaná na některé cesty ministra/náměstka ve spolupráci se Západočeskou univerzitou)


▶ Perspektivní obor 1


▶ Perspektivní obor 2


▶ Perspektivní obor 3


▶ Perspektivní obor 4


▶ Perspektivní obor 5


▶ Perspektivní obor 6

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Stručný úvod – 3-5 vět

V jednotlivých částech odpověď na otázky, může vycházet z kulturní karty zpracovávané na semináře a pro delegace.

4.2. Oslovení

Jak oslovit obchodní partnery?

4.3. Obchodní schůzka

Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá (lokace a čas schůzky /kancelář, restaurace; oběd, večeře/, vizitky, dárky atd.)?

Načasování jednání

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Jací jsou ….. obchodníci?

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Jak nakládají ….. obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?

Jak nakládají ….. obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?

Existují nějaké teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země?

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

Jak se obléci na pracovní jednání?

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Jak je to s jazykovou vybaveností?

Existují nějaká komunikační tabu?

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

4.5. Doporučení

Co byste doporučili podnikatelům, kteří se do ….. chystají?

4.6. Státní svátky

Seznam státních svátků a případný stručný komentář u těch nejvýznamnějších.

+ pokud je Odkaz ke stažení karty Kultura obchodního jednání

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Základní info pro vstup na trh, rating, distribuční a prodejní kanály, faktory ovlivňující prodej, důležité právní normy a předpisy, dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, celní a devizové předpisy, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Formy působení a jejich výhody/nevýhody (s.r.o., a.s., joint ventures…), využívání místních zástupců, podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace.

5.3. Marketing a komunikace

Doporučené reklamní a PR a HR agentury v zemi (pokud jsou)

Jaké reklamní kanály úspěšné firmy většinou používají (FB, TW, Instagram, TV, Rozhlas, Web, tiskoviny, billboardy a další reklamní plochy)

Co v žádném případě v marketingu nikdy nepoužívat.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Stručně WTO, základní legislativa, jaká jsou rizika a jak se bránit.

5.5. Trh veřejných zakázek

Obecné fungování tendrů, pravidla pro přihlášení, financování, dokumentace, důležité odkazy na příslušné autority.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Stručný popis platebních podmínek, průměrná doba splatnosti faktur a jejich proplácení, na koho se obrátit v případě nezaplacení, informace, zda jsou obyvatelé země upřednostňovány v případě těchto sporů.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Informace pro služební cesty – víza, jak je získat a kolik stojí, cestovní pas (jak dlouhou platnost musí mít), maximální délka pobytu, zda se na kratší vzdálenosti pohybovat pěšky/MHD/vozidlem, podmínky pro pronájem vozidla a sjednání pojištění, informace k MHD, vhodné hotely, hotovost/platební karta/místní karta, dostupnost pitné vody a její kvalita, kriminalita a kde se případně nepohybovat, na co si dát pozor, spojení mezi letištěm/nádražím a ZÚ/centrem města.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Jak získat pracovní povolení a kdo ho zajišťuje, platy, minimální mzda (pokud je), sociální a zdravotní péče a její poskytování.

5.9. Veletrhy a akce

Vyjmenovat nejdůležitější veletrhy a akce a krátký komentář k nim.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Adresy zastupitelských úřadů (včetně Czechtrade), pracovní doba, telefony, emaily, ideální spojení z letiště a z centra města.)

Pokud je PROPEA, tak doplnit kontakt.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Kontakty viz. název podkapitoly + další důležitá telefonní čísla

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Webové stránky a kontakty na všechna ministerstva, vládu, prezidenta, místní hospodářské komory a dále na zvážení dle země (např. hlavní média, centrální banka, ekonomické analýzy, daňová správa…)

• Teritorium: Amerika | Brazílie | Zahraničí

Doporučujeme