Cenné papíry

31. 3. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Dokument seznamuje se základními pojmy a instituty práva cenných papírů. Poskytuje základní informace o využití cenných papírů v praxi a právních úkonech s nimi souvisejícími. Popisuje mj. třídění cenných papírů, jejich formu, způsob vydávání, jejich náležitosti a též smlouvy o cenných papírech. Pojednáváno je též o jednotlivých druzích cenných papírů (akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, opční listy, náložné listy, skladištní listy a zemědělské skladní listy).

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „NOZ“), zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Podrobný obsah


Ačkoli je pojem cenný papír běžně užívaným pojmem mezi odborníky i laiky, do 31. prosince 2013 nebyl v právním řádu České republiky definován, a to na rozdíl od mnoha jiných pojmů. S účinností od 1. ledna 2014 je zrušen zákon č. 591/1991 Sb., o cenných papírech a dosavadní obecná právní úprava je nově zakotvena v části první, hlavy IV., díle 4., zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Dle ustanovení § 514 NOZ je cenný papír listinou, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Pro cenné papíry je tak nadále charakteristické spojení dvou základních znaků, práva a listiny, v níž je právo inkorporováno.

Občanský zákoník již nepodává demonstrativní výčet druhů cenných papírů, jak tomu bylo v předchozí právní úpravě, a proto umožňuje vydávání i nepojmenovaných cenných papírů. Druhy cenných papírů jsou tak upraveny v občanském zákoníku, zákonu č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) a dalších zákonech (např. zákon směnečný a šekový, zákon o dluhopisech atd.). Je tak zřejmé, že nově je dle § 515 občanského zákoníku možné vydat i cenný papír, který jako druh nemá náležitosti upravené zákonem; v takovém případě musí cenný papír určit alespoň odkazem na emisní podmínky právo, které je s cenným papírem spojeno, a údaj o emitentovi.

Pro úplnost uvádíme, že ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech (dále jen „zákon o cenných papírech“) považovalo za cenné papíry zejména: akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, kupóny, opční listy, směnky, šeky, náložné listy, skladištní listy, zemědělské skladní listy.

Oproti staré právní úpravě, která považovala cenný papír za tzv. jinou majetkovou hodnotu, občanský zákoník již cenné papíry považuje za věci.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Právní úprava cenných papírů

Obecná právní úprava je obsažena v ustanovení § 514 občanského zákoníku, který vedle legální definice cenného papíru, upravuje také formu cenného papíru, vydávání cenného papíru, dále obsahuje právní úpravu zaknihovaných cenných papírů a jejich možné přeměny. Naopak se upouští od speciálních smluvních typů ohledně cenných papírů a nově se tak budou uplatňovat obecná ustanovení jednotlivých smluvních typů v občanském zákoníku.

Úprava jednotlivých druhů cenných papírů je pak dále obsažena v následujících předpisech:

  • zákon o obchodních korporacích (úprava smluv týkajících se cenných papírů, úprava cenných papírů souvisejících s akciovou společností – akcie, zatímní listy, opční listy, dluhopisy, náložní listy, skladištní listy),
  • zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový,
  • zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech,
  • zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, (úprava zemědělských skladních listů),
  • zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

Problematiky cenných papírů se dále dotýkají zejména zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, který upravuje podmínky poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu, ochranu kapitálového trhu a investorů a veřejnou nabídku cenných papírů, zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, či zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance a zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zvláštních řízení soudních“) řízení o umoření listin.

Třídění cenných papírů

Vzhledem k tomu, že občanský zákoník zavádí pro právní úpravu cenných papírů flexibilní režim, upouští od přílišného formalismu ohledně podoby cenného papíru; naopak forma cenného papíru, která určuje, jakým způsobem lze cenný papír převádět, zůstává nezměněna.

Forma cenného papíru

Právní úprava zůstává nezměněna, když lze cenné papíry vydat ve formě na doručitele, na řad nebo na jméno. Pro určení formy cenného papíru platí domněnka, že neobsahuje-li cenný papír jméno oprávněné osoby, platí, že se jedná o cenný papír na doručitele. Obsahuje-li jméno, má se za to, že se jedná o cenný papír na řad. Oprávněným z takového cenného papíru, je vždy držitel listiny, který je zároveň oprávněn vykonávat práva s cenným papírem na doručitele spojená, přičemž převod tohoto cenného papíru je realizován smlouvou a jeho předáním (tradicí).

V případě cenných papírů na řad je první oprávněná osoba z cenného papíru (remitent) na něm výslovně uvedena (běžně se užívá doložka na řad, za kterou následuje jméno vlastníka cenného papíru). Až do převodu cenného papíru může práva spojená s tímto cenným papírem vykonávat pouze osoba, na jejíž jméno byla listina vystavena.

K převodu cenného papíru na řad dochází písemným prohlášením, které je zaznamenáno zpravidla na rubu listiny (od toho rubopis nebo indosament) a smlouvou v okamžiku předání. Každý nový majitel, který chce uplatňovat práva spojená s cenným papírem na řad, musí nejprve prokázat, že mu svědčí nepřetržitá řada rubopisů.

Cenné papíry na řad (také tzv. ordrepapíry) se dále člení na zákonné ordrepapíry a ostatní ordrepapíry, přičemž zákonné ordrepapíry jsou takové cenné papíry, které jsou převoditelné rubopisem, i když neobsahují doložku na řad, přímo ze zákona. Zákonnými ordrepapíry jsou akcie na jméno, šeky na jméno, směnky či dluhopisy na jméno.

Rubopis

Podstata rubopisu je písemné prohlášení převodce cenného papíru (indosant), které převodce vyznačí na rubu cenného papíru nebo na jeho přívěsku, a kterým převádí cenný papír novému majiteli (indosatáři). Indosační doložka se vyjadřuje zpravidla slovy „za mne na řad“, za kterými následuje jméno indosatáře.

Cenné papíry na jméno

Pro cenné papíry na jméno (také rektapapíry, papíry au nom) je typické, že stejně jako v případě cenných papírů na řad je první oprávněná osoba z cenného papíru na něm výslovně uvedena, avšak práva spojená s cenným papírem lze převést pouze písemnou smlouvou o postoupení práv a předáním (tj. je vyloučen převod rubopisem).

Zaknihovaný cenný papír

Jak bylo řečeno výše, občanský zákoník již nerozlišuje podobu cenného papíru, nýbrž vedle cenného papíru, který může existovat výlučně jako listina, zavádí nový institut zaknihovaného cenného papíru. O zaknihované cenné papíry se jedná v případech, je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze jej převést jinak, než změnou zápisu v této evidenci. Zaknihovaný cenný papír je tak dle občanského zákoníku věcí nehmotnou a cenný papír věcí hmotnou.

V České republice jsou zaknihované cenné papíry evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, s výjimkou:

  • cenných papírů kolektivního investování, pokud jsou vedeny v samostatné evidenci,
  • zaknihovaných cenných papírů vedených v evidenci České národní banky.

Centrální evidenci cenných papírů vede Centrální depozitář cenných papírů (dále jen „Centrální depozitář“), který je akciovou společností zřízenou dle zákona č. 256/2004, o podnikání na kapitálovém trhu.

Imobilizace cenných papírů

Imobilizaci cenných papírů řeší spolu s občanským zákoníkem i zákon o investování na kapitálovém trhu, který říká:

„Pokud emitent rozhodne o imobilizaci podle zákona upravujícího cenné papíry již vydaných cenných papírů, postupuje přiměřeně podle právních předpisů upravujících přeměnu listinných cenných papírů na zaknihované cenné papíry (tedy dle postupu popsaného výše). Při uložení cenných papírů do hromadné úschovy může emitent též rozhodnout o nahrazení všech listinných cenných papírů, které mu byly vráceny nebo které byly prohlášeny za neplatné, hromadnou listinou nebo několika hromadnými listinami.“

Podstata imobilizace cenného papíru spočívá v tom, že emitent cenného papíru předá schovateli na základě smlouvy o úschově cenných papírů cenný papír ve prospěch jeho vlastníka, který je oprávněn na emitentovi požadovat, aby mu cenný papír bez zbytečného odkladu odevzdal. Vzhledem k tomu, že na takto uložené cenné papíry (imobilizované cenné papíry) se použijí ustanovení o zaknihovaných cenných papírech, lze uzavřít, že imobilizovaný cenný papír existuje jak v listinné, tak v zaknihované podobě.

Imobilizaci cenného papíru upravují vedle jiného i ustanovení občanského zákoníku týkající se úschovy.

V listinných papírech na řad a na jméno, které emitent svěřuje do úschovy, se neuvádí při vydání cenného papíru jméno vlastníka. Emitent je tedy povinen před vydáním cenného papíru jeho majiteli získat papír z úschovy a doplnit jméno jeho majitele.

Přeměna podoby cenného papíru

Vzhledem k tomu, že dle občanského zákoníku zaknihovaný cenný papír již není cenným papírem, ale jen jeho náhražkou, jde při přeměně cenného papíru na zaknihovaný cenný papír o proměnu objektu vlastnictví na evidenční záznam. Emitent, který rozhodl o přeměně cenného papíru na zaknihovaný cenný papír, takové rozhodnutí bez zbytečného odkladu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup včetně lhůty, ve které je vlastník cenného papíru povinen odevzdat emitentovi cenný papír; tato lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce a delší než 6 měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí o přeměně.

Pokud vlastník cenného papíru ve stanovené lhůtě cenný papír nevrátí, vyhlásí emitent dodatečnou lhůtu pro jeho odevzdání. Po uplynutí této lhůty emitent prohlásí neodevzdané cenné papíry za neplatné. Na tuto skutečnost emitent upozorní při vyhlašování dodatečné lhůty.

Vlastník cenného papíru, jehož emitent rozhodl o přeměně cenného papíru na zaknihovaný cenný papír, sdělí emitentovi při odevzdání cenného papíru číslo majetkového účtu, na který má být zaknihovaný cenný papír zaevidován.

Po uplynutí lhůty k odevzdání cenných papírů emitentovi nebo před uplynutím této lhůty, byly-li odevzdány emitentovi všechny cenné papíry, požádá emitent Centrální depozitář, aby zaevidoval cenné papíry do centrální evidence obdobně jako při vydání zaknihovaného cenného papíru, a sdělí mu, na jaké majetkové účty mají být cenné papíry zaevidovány. Od podání žádosti emitenta o zaevidování cenného papíru do centrální evidence do zaevidování celé emise nelze s cenným papírem obchodovat na regulovaném trhu.

Cenné papíry, u nichž emitent rozhodl o přeměně na zaknihované cenné papíry, a které nebyly odevzdány, Centrální depozitář eviduje na zvláštním technickém účtu neznámých vlastníků cenných papírů, jehož majitelem je emitent; zaevidováním na zvláštním účtu jsou tyto cenné papíry přeměněny. Nárok na vyplacení výnosu z cenného papíru vedeného na zvláštním technickém účtu neznámých vlastníků za dobu, která uplynula ode dne, kterým skončila lhůta k odevzdání cenného papíru, vzniká až po odevzdání cenného papíru emitentovi.

Po prohlášení cenných papírů za neplatné, emitent prodá zaknihované cenné papíry z technického účtu neznámých vlastníků prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. Pokud budou cenné papíry prodávány ve veřejné dražbě, zveřejní emitent místo, dobu a předmět dražby nejméně 2 týdny před jejím konáním. Výtěžek z takového prodeje cenných papírů po započtení pohledávek vzniklých v souvislosti s prohlášením cenných papírů za neplatné a jejich prodejem, vyplatí emitent bez zbytečného odkladu osobě, jejíž cenné papíry byly prohlášeny za neplatné, nebo jej uloží do úřední úschovy.

Centrální depozitář do 30 dnů ode dne, kdy obdrží oznámení emitenta o přeměně zaknihovaného cenného papíru na cenný papír, předá emitentovi výpis, který obsahuje:

  • údaje o emisi cenného papíru,
  • údaje o vlastnících cenných papírů,
  • zda bylo nakládání se zaknihovaným cenným papírem pozastaveno,
  • zda byl zaknihovaný cenný papír zastaven včetně označení zástavního věřitele.

Od vyhotovení výpisu nesmí Centrální depozitář ani majitel účtu zákazníků provést ve své evidenci žádný zápis týkající se cenného papíru, jehož podoba se přeměňuje. Po vyhotovení výpisu zruší Centrální depozitář evidenci emise zaknihovaného cenného papíru, který se přeměňuje na cenný papír. Zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru oznámí Centrální depozitář:

  • organizátorovi regulovaného trhu, na kterém jsou tyto cenné papíry přijaty k obchodování,
  • účastníkům Centrálního depozitáře, kteří tuto skutečnost oznámí vlastníkům cenných papírů; majitel účtu zákazníků zruší evidenci cenných papírů ke stejnému dni jako Centrální depozitář.

Dnem zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru vzniká vlastníkovi přeměněného cenného papíru právo na vydání cenného papíru emitentem. Emitent bez zbytečného odkladu po zrušení evidence emise zaknihovaného cenného papíru zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výzvu vlastníkům tohoto cenného papíru k převzetí cenného papíru.

U cenného papíru na jméno nebo na řad emitent zašle též výzvu k převzetí cenného papíru na adresu sídla nebo trvalého pobytu vlastníka uvedenou v evidenci vlastníků cenných papírů. Pokud vlastník nepřevezme cenný papír ani v dodatečně stanovené lhůtě, prodá jej emitent prostřednictvím obchodníka s cennými papíry.

Povinnost zveřejnit údaje způsobem umožňující dálkový přístup je splněna jejich zveřejněním v Obchodním věstníku.

Cenné papíry zastupitelné a nezastupitelné

Kritérium zastupitelnosti cenných papírů se uplatní zejména z hlediska obchodování s cennými papíry a z hlediska smluv o cenných papírech (smlouvy o převodech a o úschovách). Zastupitelné cenné papíry jsou dle občanského zákoníku cenné papíry stejného druhu vydávané stejnou osobou ve stejné formě, z nichž vznikají stejná práva. V ostatních případech se jedná o cenné papíry nezastupitelné. Jako příklad zastupitelného cenného papíru lze uvést např. akcie stejného druhu, o stejné jmenovité hodnotě, vydané ve stejné formě jednou akciovou společností.

Nově občanský zákoník zavádí možnost nahradit podpis emitenta jeho otiskem za podmínky, že listina obsahuje ochranné prvky proti jejímu padělání či pozměnění.

Cenné papíry hromadné a individuální

Ustanovení § 524 občanského zákoníku umožňuje zastupitelné cenné papíry nahradit hromadnou listinou. Pro emisi a vydání hromadné listiny platí stejné podmínky jako pro vydání jednotlivého cenného papíru. Hromadná listina obsahuje alespoň ty náležitosti, které zákon stanoví pro jednotlivý cenný papír; určí-li emitent podmínky pro její výměnu, pak při splnění těchto podmínek.

Práva z hromadné listiny nelze převodem dělit na podíly. To neplatí, pokud došlo k imobilizaci cenného papíru při jeho hromadné úschově; v tom případě musí takový podíl odpovídat jednotlivým cenným papírům, které jsou hromadnou listinou nahrazovány.

Třídění cenných papírů na cenné papíry hromadné a individuální tedy úzce souvisí s tříděním cenných papírů na zastupitelné a nezastupitelné. O hromadné vydání se může jednat pouze v případě cenných papírů zastupitelných, zatímco individuální cenné papíry jsou obvykle cennými papíry nezastupitelnými.

Cenné papíry hlavní a vedlejší

S cenným papírem hlavním jsou spojena základní práva související s cenným papírem, která mají obvykle dlouhodobý charakter. Cenné papíry vedlejší existují v závislosti na hlavním cenném papíru a je s nimi spojeno právo na jednotlivé (podružné) plnění vyplývající ze základního cenného papíru. Vedlejšími cennými papíry jsou typicky kupóny a opční listy vydávané k některým druhům cenných papírů hlavních.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Vydání cenných papírů

Režim vydávání cenných papírů se zásadním způsobem nemění. Platí, že cenný papír je vydán dnem, kdy splňuje všechny náležitosti pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem stanovené, a kdy se v souladu se zákonem stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele („den vydání cenného papíru“).

Přitom platí, že obsahuje-li cenný papír všechny náležitosti stanovené pro něj právním předpisem, je řádně vydán i přesto, že nebyly dodrženy náležitosti postupu při jeho vydání, nebo že se nestal zákonem stanoveným způsobem majetkem svého prvního nabyvatele, byl-li první nebo kterýkoliv další nabyvatel v dobré víře, že nabývá řádně vydaný cenný papír. Není-li prokázán opak, má se za to, že nabyvatel jednal v dobré víře.

Z povahy věci plyne, že u zaknihovaných cenných papírů je cenný papír vydán zápisem do centrální evidence cenných papírů. Cenný papír je vydán okamžikem jeho předání prvnímu nabyvateli.

Od pojmu den vydání cenného papíru je nutné odlišit pojem datum emise cenného papíru, kterým je datum označující den, kdy může dojít k vydání cenného papíru prvému nabyvateli. Datum emise cenného papíru určí emitent, nevyplývá-li ze zvláštního zákona něco jiného, a to tak, aby odpovídalo vydání cenného papíru. Datum emise je shodné pro všechny cenné papíry v rámci dané emise.

Náležitosti cenných papírů

Dle platné právní úpravy nadále neexistuje obecná úprava náležitostí cenných papírů. Náležitosti jednotlivých druhů cenných papírů jsou zpravidla obsaženy ve zvláštních právních předpisech týkajících se konkrétního druhu cenného papíru. Bez ohledu na zvláštní právní úpravu náležitostí jednotlivých druhů cenných papírů však platí, že náležitostí zaknihovaných cenných papírů není jejich číselné označení, podpisy nebo jejich otisky a údaj o povolení příslušného státního orgánu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Nahrazování cenných papírů

Vzhledem k povaze cenných papírů, z níž plyne, že právo související s cenným papírem nelze vykonat bez listiny samé, vznikla nutnost zavést zvláštní právní úpravu, která dopadá na situace, kdy je cenný papír ztracen či znehodnocen. Tato úprava je zahrnuta v novém zákoně – zákoně o zvláštních řízeních soudních, o zvláštních řízeních soudních, v rámci řízení o umoření listin (§ 303 – § 315 zákona o zvláštních řízeních soudních).

V řízení o umoření listin lze umořit ztracenou nebo zničenou listinu, kterou je třeba předložit k uplatnění práva, pokud se nejedná o listiny, které je podle zákona oprávněna umořit právnická osoba, jež je vystavila. Umoření nepodléhají peníze, loterijní losy, sázenky, lístky a známky denního oběhu (vstupenky, jízdenky apod.), kupóny a talóny cenných papírů, listiny, s nimiž je spojeno právo uhrazovat určité právnické osobě v tuzemsku cenu zboží a služeb, jakož i listiny, na jejichž podkladě lze uplatnit jen nárok na vedlejší plnění.

V návrhu na umoření listiny je třeba uvést skutečnosti, z nichž vyplývá, že z listiny nebo na jejím základě lze uplatnit nějaké právo. K návrhu je třeba předložit opis listiny nebo označit listinu, jejího výstavce, popřípadě i jiné osoby podle listiny zavázané, jakož i takové údaje, které listinu odlišují od jiných listin téhož druhu. Je-li v listině uvedena určitá částka, je třeba uvést i tento údaj.

Zjistí-li soud, že listina, jejíž umoření bylo navrženo, nebyla vystavena nebo že není ztracena ani zničena, návrh zamítne. Jinak soud vydá rozhodnutí obsahující výzvu, aby se ten, kdo má listinu, přihlásil do jednoho roku od vydání usnesení u soudu, který usnesení vydal, a podle možností předložil listinu, nebo aby podal proti návrhu námitky. Toto usnesení se vyvěsí na úřední desce soudu.

Je-li umořována směnka nebo šek, stanoví soud lhůtu k přihlášení osoby, která má listinu u sebe, v trvání dvou měsíců, a současně zakáže, aby bylo podle umořovaných listin placeno. Tato lhůta se počítá, není-li umořovaná listina ještě splatná, od prvního dne její splatnosti. Jestliže je umořovaná listina již splatná, počítá se tato lhůta ode dne vyvěšení usnesení.

Od zahájení řízení až do jeho pravomocného skončení neběží proti navrhovateli promlčecí doba, lhůta pro zánik práva ani lhůta určená k výplatě peněžité částky podle umořované listiny. Ten, komu bylo usnesení doručeno nebo kdo se o něm mohl při náležité péči dozvědět, nesmí pod následky neplatnosti nakládat s právy z umořované listiny, konat výplaty nebo jiná plnění podle ní, převést ji nebo provést na ní změny. Ten, kdo je podle listiny zavázán, je povinen zadržet předloženou listinu a oznámit soudu, kdo ji předložil.

Bylo-li zahájeno umořovací řízení o směnce či šeku, je navrhovatel, který se vykáže usnesením, oprávněn žádat zaplacení směnky či šeku, dá-li přiměřenou jistotu, dokud směnka či šek nejsou prohlášeny za umořené. Nedá-li tuto jistotu, může žalobou požadovat, aby dlužná částka byla složena do úschovy soudu.

Uplynula-li lhůta stanovená soudem k tomu, aby se ten, kdo má listinu u sebe přihlásil, a nedojde-li k zamítnutí návrhu na umoření listiny, prohlásí soud k dalšímu návrhu listinu za umořenou. Není-li další návrh podán do jednoho měsíce od uplynutí lhůty stanovené soudem pro držitele listiny k přihlášení se, soud řízení zastaví. Je-li další návrh ve stanovené lhůtě podán, nahrazuje usnesení o umoření listiny umořenou listinu, dokud ten, kdo je podle listiny zavázán, nevydá za ni oprávněnému náhradní listinu.

Smlouvy o cenných papírech

Jak již bylo řečeno, na smlouvy o cenných papírech se uplatní obecná právní úprava obsažená v občanském zákoníku. Smlouvy o cenných papírech však nadále můžeme rozdělit do čtyř skupin, kterými jsou:

  • smlouvy o převodech cenných papírů,
  • smlouvy příkazního typu,
  • smlouvy o úschově, správě, uložení a obhospodařování cenných papírů, a
  • smlouva o zastavení cenných papírů.

Smlouvy o převodech cenných papírů

Do kategorie smluv o převodech cenných papírů zahrnujeme smlouvu o úplatném a bezúplatném převodu cenných papírů a smlouvu o zápůjčce cenných papírů.

Smlouva o úplatném převodu cenných papírů se řídí úpravou kupní smlouvy dle ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku. K platnosti smlouvy se vyžaduje, aby v ní byly určeny převáděné cenné papíry a jejich kupní cena. Cenný papír na doručitele se převádí smlouvou k okamžiku předání listiny. U cenného papíru na řad však nově vlastnické právo přechází rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání, tedy obdobně jako u cenného papíru na doručitele. Zvláštní úprava ohledně převodu směnek však zůstává nezměněna. Pro cenné papíry na doručitele platí předpoklad dobré víry nabyvatele.

Smlouva o bezúplatném převodu cenného papíru se řídí úpravou darovací smlouvy dle ustanovení § 2055 a násl. občanského zákoníku.

Smlouva o zápůjčce (dříve „pouze“ smlouva o půjčce) se řídí úpravou dle ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku.

Smlouvy příkazního typu

Mezi tři smluvní typy, jejichž předmětem je závazek k obstarání obchodů s cennými papíry, se řadí příkazní smlouva (§ 2430 a násl. občanského zákoníku) a smlouva o zprostředkování (§ 2445 a násl. občanského zákoníku) a komisionářská smlouva (§ 2455 a násl. občanského zákoníku).

Tyto smlouvy se nejčastěji uplatní jako základ právních vztahů při poskytování investičních služeb. Dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou hlavními investičními službami:

  • přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů,
  • provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka,
  • obchodování s investičními nástroji na vlastní účet,
  • obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání,
  • investiční poradenství týkající se investičních nástrojů,
  • provozování mnohostranného obchodního systému,
  • upisování nebo umisťování investičních nástrojů se závazkem jejich upsání,
  • umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání.

Z následujících ustanovení téhož zákona dále plyne, že investiční služby je oprávněn poskytovat pouze obchodník s cennými papíry na základě povolení České národní banky, tedy subjektem smluv příkazního typu bude na jedné straně zpravidla obchodník s cennými papíry a na straně druhé zákazník. Všechny výše uvedené smlouvy musí mít písemnou formu a právní vztahy z nich vzniklé se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku.

Smlouvy o úschově, správě, uložení a obhospodařování cenných papírů

Úschova cenného papíru podléhá zvláštní právní úpravě obsažené v § 2409 a násl. občanského zákoníku. Předmětem smlouvy o úschově cenných papírů je závazek schovatele převzít cenný papír k uložení do samostatné nebo hromadné úschovy a závazek uschovatele zaplatit za to úplatu. Samostatnou úschovou je uložení cenného papíru jednoho uschovatele odděleně od cenných papírů ostatních uschovatelů. Schovatel je povinen vrátit uschovateli tentýž cenný papír, který mu uschovatel svěřil do úschovy.

Hromadnou úschovou je společné uložení cenného papíru uschovatele společně s cennými papíry ostatních uschovatelů odděleně od cenných papírů schovatele. Cenné papíry v hromadné úschově náleží všem uschovatelům společně, ale každý uschovatel může uplatňovat svá práva vůči schovateli samostatně, zejména má právo na vrácení stejného cenného papíru, jaký u schovatele uschoval.

Podíl každého z uschovatelů se stanoví poměrem součtu jmenovitých hodnot cenných papírů, které dal do úschovy, k součtu jmenovitých hodnot všech cenných papírů v téže hromadné úschově; nemá-li cenný papír jmenovitou hodnotu, stanoví se podíl uschovatele podle počtu kusů cenných papírů. Pro převod podílu se použijí obdobně ustanovení o spoluvlastnictví; jiná ustanovení o spoluvlastnictví se na cenné papíry v hromadné úschově nepoužijí.

Smlouva o zastavení cenných papírů

Smlouva o zastavení cenných papírů se řídí ustanoveními občanského zákoníku o zástavním právu (§ 1312 a násl. občanského zákoníku). Nově je dle § 1315 občanského zákoníku dána možnost sjednat si propadnou zástavu, jsou však kladeny speciální požadavky na pohledávku, kterou lze takto zajistit a strany, které si mohou finanční zajištění sjednat.

Smluvní zástavní právo, tj. zástavní právo, které se zřizuje na základě smlouvy o zastavení cenných papírů, vzniká v případě cenného papíru předáním zástavnímu věřiteli. Ke vzniku smluvního zástavního práva k cennému papíru, který je převoditelný rubopisem, je třeba i písemné prohlášení vlastníka cenného papíru učiněné na tomto cenném papíru, zástavní rubopis, který musí obsahovat doložku „k zastavení“ nebo slova stejného významu a označení osoby zástavního věřitele. Zástavní věřitel nesmí cenný papír opatřený zástavním rubopisem dále převádět. Zanikne-li pohledávka zajištěná zástavním právem, má věřitel povinnost vyznačit zánik zástavního práva na tomto cenném papíru škrtnutím zástavního rubopisu.

Smluvní zástavní právo k cennému papíru může vzniknout i jeho předáním třetí osobě do úschovy nebo do úschovy a správy, pokud je současně předán osobě prvopis nebo úředně ověřená kopie zástavní smlouvy. Smluvní zástavní právo k cennému papíru, který byl uložen do úschovy nebo do úschovy a správy, vzniká oznámením o zřízení tohoto zástavního práva schovateli nebo opatrovateli. Oznámení může učinit zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K oznámení je nutno připojit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy.

Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru vzniká zápisem tohoto zástavního práva na účet vlastníka v evidenci cenných papírů. Příkaz k zápisu smluvního zástavního práva může dát zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit prvopis nebo úředně ověřenou kopii zástavní smlouvy. Smluvní zástavní právo k zaknihovanému cennému papíru zaniká zápisem zániku tohoto zástavního práva.

Příkaz k zápisu zániku smluvního zástavního práva podává zástavní věřitel, dlužník nebo zástavce. K tomuto příkazu je třeba přiložit doklad prokazující, že zajištěná pohledávka zanikla, nebo prokazující jiný důvod zániku zástavního práva; doklad se nepřikládá, dává-li příkaz k zápisu zániku zástavního práva zástavní věřitel.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Evidence cenných papírů

Evidence cenných papírů ve smyslu centrální evidence se dotýká zejména cenných papírů zaknihovaných. S výjimkou zaknihovaných cenných papírů kolektivního investování, pokud jsou vedeny v samostatné evidenci, zaknihovaných cenných papírů vedených v evidenci České národní banky podle zákona upravujícího činnost České národní banky a zaknihovaných cenných papírů vedených v evidenci ministerstva podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla jsou zaknihované cenné papíry vedeny v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou vede Centrální depozitář. Český kapitálový trh je tak standardizován, vyhovuje evropským požadavkům a registraci investičních nástrojů a vypořádání obchodů je tak efektivní.

Osobami, které mohou vést evidenci navazující na Centrální depozitář, jsou:

  1. obchodník s cennými papíry, který má v povolení uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb,
  2. investiční společnost, která má v povolení uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb,
  3. Česká národní banka,
  4. zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti osob uvedených v bodech 1. a 2., a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice,
  5. zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.

V samostatné evidenci investičních nástrojů mohou být evidovány:

  • zaknihované cenné papíry kolektivního investování,
  • listinné investiční nástroje v úschově,
  • zahraniční investiční nástroje, které má ve své moci obchodník s cennými papíry za účelem poskytnutí investiční služby,
  • investiční nástroje, které nejsou uvedeny v předchozích bodech, a jejichž povaha to umožňuje.

Samostatnou evidenci investičních nástrojů může vést Centrální depozitář a v závislosti na uděleném povolení též:

  1. obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb,
  2. ten, kdo je oprávněn podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy vykonávat úschovu cenných papírů nebo vedení evidence zaknihovaných cenných papírů investičního fondu, jde-li o evidenci podílových listů nebo zakladatelských nebo investičních akcií vydávaných investičním fondem,
  3. provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro v zákoně uvedené investiční nástroje, u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a dluhy z obchodů,

  4. banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb,
  5. zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v bodech 1 až 3 a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice.

Evidenci navazující na samostatnou evidenci může vést:

  1. obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb,
  2. ten, kdo je oprávněn podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy vykonávat úschovu cenných papírů nebo vedení evidence zaknihovaných cenných papírů investičního fondu, jde-li o evidenci podílových listů nebo zakladatelských nebo investičních akcií vydávaných investičním fondem,

  3. provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro v zákoně uvedené investiční nástroje, u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a dluhy z obchodů,
  4. banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb,
  5. zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v předchozích bodech a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice,
  6. zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů.

Evidence cenných papírů se uskutečňuje na majetkových účtech, a to jednak na účtech vlastníků pro osoby, které jsou vlastníky investičních nástrojů evidovaných na těchto účtech, a jednak na účtech zákazníků, které jsou vedeny pro osoby, které nejsou vlastníky investičních nástrojů evidovaných na těchto účtech, a které vedou evidenci navazující na evidenci vedenou Centrálním depozitářem nebo na samostatnou evidenci.

Centrální depozitář vede centrální evidenci cenných papírů na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou Centrálním depozitářem, vede tuto evidenci na účtech vlastníků. Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků. Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, vede tuto evidenci na účtech vlastníků nebo účtech zákazníků.

Náležitosti majetkového účtu

Majetkový účet musí obsahovat údaje o osobě, pro kterou je veden, a u fyzické osoby též rodné číslo. Na majetkovém účtu se evidují alespoň investiční nástroje, samostatně převoditelná práva spojená s investičními nástroji, zástavní právo k investičním nástrojům a pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovanými investičními nástroji.

Dále se evidují údaje o osobě oprávněné tato práva vykonávat a údaje o osobě, která je zástavním věřitelem. U fyzické osoby oprávněné vykonávat tato práva a u fyzické osoby, která je zástavním věřitelem, se eviduje též rodné číslo. Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo, eviduje se datum jejího narození. U cenných papírů se dále eviduje omezení výkonu práva nakládat s cenným papírem stanovené emitentem.

Zápis do evidence cenných papírů a účinky převodu cenných papírů

Rozhodující pro uplatnění práv spojených se zaknihovaným cenným papírem jsou údaje zapsané na účtu vlastníka k závěrce dne určené provozním řádem Centrálního depozitáře.

Zápis do evidence cenných papírů se provede na základě příkazu oprávněné osoby. Zápis se provede neprodleně po přijetí příkazu, pokud oprávněná osoba nestanoví pozdější okamžik zápisu. Jestliže osoba dává příkaz k zápisu do evidence cenných papírů vedené centrálním depozitářem prostřednictvím účastníka centrálního depozitáře (tj. např. prostřednictvím banky, obchodníka s cennými papíry, organizátora regulovaného trhu apod.), účastník centrálního depozitáře ověří oprávněnost této osoby k podání příkazu. V ostatních případech ověřuje oprávněnost osoby k podání příkazu k zápisu do evidence cenných papírů osoba, která tuto evidenci vede.

K převodu vlastnictví zaknihovaného cenného papíru na nového vlastníka dochází v okamžiku zápisu převodu na účet zákazníků. Majitel účtu zákazníků je povinen neprodleně zapsat tuto změnu na účtu vlastníka. Převádí-li se zaknihovaný cenný papír a změna se zapisuje na účtu zákazníků, dochází k převodu vlastnictví k okamžiku zápisu na účet vlastníka; změna se zapíše neprodleně, nejpozději však do závěrky dne. Účinky převodu cenného papíru nastávají i tehdy, jestliže převodce neměl právo zaknihovaný cenný papír převést. V takovém případě se ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, stává jeho vlastníkem; to neplatí, jestliže ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.

Příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu cenného papíru do příslušné evidence dá neprodleně obchodník s cennými papíry, který obstaral převod cenného papíru nebo organizátor regulovaného trhu či provozovatel vypořádacího systému, pokud se převod cenného papíru uskuteční na regulovaném trhu.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Charakteristika jednotlivých druhů cenných papírů

Akcie

Náležitosti akcie nově upravuje zákon o obchodních korporacích, v zásadě nedochází ke koncepčním změnám.

Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka:

  • podílet se na řízení společnosti,
  • podílet se na jejím zisku a
  • při zániku společnosti na jejím likvidačním zůstatku.

Osoba, která se podílí na základním kapitálu společnosti, je oprávněna vykonávat práva akcionáře jako společníka, i když společnost dosud nevydala akcie nebo zatímní listy, a to ode dne zápisu základního kapitálu, na němž se podílí, do obchodního rejstříku.

Akcie může znít na jméno nebo na majitele. Zákon o obchodních korporacích zná dva druhy akcií, a to v souladu se starou úpravou.

Náležitosti akcie

Akcie musí obsahovat:

  1. označení, že jde o akcii,
  2. firmu a sídlo společnosti (jednoznačnou identifikaci společnosti),
  3. jmenovitou hodnotu,
  4. označení formy akcie, u akcie na jméno firmu, název nebo jméno akcionáře,
  5. číselné označení,
  6. podpis člena nebo členů představenstva (lze nahradit otiskem).

Zákon připouští, aby akcie téže společnosti měly různou jmenovitou hodnotu. Vydá-li společnost více druhů akcií, musí akcie obsahovat označení druhu a akcie musí obsahovat i určení práv s nimi spojených alespoň odkazem na stanovy. Akcie, s nimiž nejsou spojena žádná zvláštní práva (tzv. kmenové akcie), nemusí označení druhu obsahovat. S akciemi téhož druhu musí být spojena stejná práva (nestanoví-li zákon o obchodních korporacích v konkrétních případech jinak). Akciová společnost musí zacházet za stejných podmínek se všemi akcionáři stejně. Jiné druhy akcií, než které upravuje zákon, nesmějí být vydávány.

Jestliže společnost vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů, v němž se zapisuje označení druhu a formy akcie, její jmenovitá hodnota, firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě číselné označení akcie a změny těchto údajů. Společnost je povinna každému svému akcionáři na jeho písemnou žádost a jen za úhradu nákladů vydat opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, nebo požadované části seznamu, a to nejpozději do sedmi dnů od doručení žádosti.

Práva spojená s akcií na jméno je oprávněna ve vztahu ke společnosti vykonávat osoba uvedená v seznamu akcionářů, nestanoví-li tento zákon jinak, ledaže se prokáže, že zápis v seznamu neodpovídá skutečnosti. Neodpovídá-li zápis v seznamu akcionářů skutečnosti, je oprávněn vykonávat akcionářská práva vlastník akcie na jméno.

Druhy akcií

Základním typem akcií jsou akcie kmenové, tedy akcie, s nimiž nejsou spojena žádná zvláštní práva, vyjma základních práv akcionáře. Vedle kmenových akcií rozeznává zákon o obchodních korporacích také akcie zaměstnanecké a prioritní.

S prioritními akciemi jsou spojena přednostní práva týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku. Jejich vydání mohou určit stanovy za předpokladu, že souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřekročí 90 % všech akcií vydaných společností.

Pod pojmem zaměstnanecké akcie rozumí zákon o obchodních korporacích kmenové akcie, které nabývají zaměstnanci společnosti za zvýhodněných podmínek. Stanovy nebo usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu mohou určit, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs akcií nebo celou cenu, za něž je společnost pro zaměstnance nakoupila, pokud bude rozdíl pokryt z vlastních zdrojů společnosti. Souhrn částí emisního kursu nebo kupních cen všech akcií, jež nepodléhají splacení zaměstnanci, nesmí překročit 5 % základního kapitálu v době, kdy se o upsání akcií zaměstnanci nebo jejich prodeji zaměstnancům rozhoduje.

Převod akcií

Zákon o obchodních korporacích stanoví, že akcie na jméno se převádějí rubopisem a předáním, jedná se tedy o zákonný ordrepapír, aniž by bylo nutné je označit doložkou „na řad“. V rubopisu se uvede firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, na niž se akcie převádí, a den převodu akcie. K účinnosti převodu akcie na jméno vůči společnosti se vyžaduje zápis o změně v osobě akcionáře v seznamu akcionářů. Společnost provede zápis týkající se změny v osobě akcionáře bez zbytečného odkladu poté, co jí bude taková změna prokázána.

Zákon o obchodních korporacích ve vztahu k akciím na jméno připouští, aby stanovy omezily, nikoli však vyloučily, jejich převoditelnost. Omezení převoditelnosti může spočívat např. v podmínění převodu souhlasem orgánu společnosti. V takovém případě mohou stanovy též určit, v jakých případech a za jakých podmínek je tento orgán povinen udělit k převodu souhlas, popřípadě v jakých případech je povinen udělení souhlasu odmítnout. Jestliže tento orgán odmítne udělit souhlas k převodu akcie na jméno v případech, kdy podle stanov nebyl povinen udělení souhlasu odmítnout, je společnost povinna na žádost akcionáře tuto akcii odkoupit za cenu přiměřenou její hodnotě.

Jestliže příslušný orgán společnosti nerozhodne do dvou měsíců od doručení žádosti, platí, že byl souhlas udělen. Právo na odkoupení akcie lze uplatnit do jednoho měsíce ode dne, v němž bylo akcionáři doručeno odmítnutí souhlasu s převodem akcie, jinak zaniká. Nejsou-li splněny podmínky pro převod akcií na jméno určené stanovami, je smlouva o převodu těchto akcií neplatná.

Druhá z možných forem akcií, akcie na majitele, je však dle zákona o obchodních korporacích vydat pouze jako zaknihované cenné papíry nebo jako imobilizované cenné papír.

Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Převod zaknihované akcie je vůči společnosti účinný, bude-li jí prokázána změna osoby vlastníka akcie výpisem z účtu vlastníka nebo dnem doručení či převzetí výpisu z evidence emise akcií. Práva spojené se zaknihovanou akcií vykonává osoba, která je zapsána v evidenci zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni jako vlastník akcie, respektive ke dni, kdy se uplatňuje právo.

Samostatně převoditelná práva

Převodem akcie se převádějí všechna práva s ní spojená. Emitent však může rozhodnout, že od akcií oddělí právo na vyplacení dividendy, přednostní právo na upisování akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů a právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku spojené jinak s akcií.

Samostatně převoditelné právo spojené s akcií se převádí buď smlouvou o postoupení pohledávky, nebo může být od akcie odděleno a spojeno s cenným papírem vydaným k této akcii (kupon nebo opční list). Osoba, která uplatňuje samostatně převoditelné právo na základě smlouvy o postoupení pohledávky, je povinna prokázat, že jí toto právo bylo postoupeno osobou, která byla v době jeho postoupení akcionářem společnosti a byla oprávněna z tohoto samostatně převoditelného práva, nebo osobou, která byla v době jeho postoupení oprávněná ze samostatně převoditelného práva.

Pokud byl k akcii vydán cenný papír, se kterým je spojeno samostatně převoditelné právo, nepřechází toto právo spolu s akcií. Převod samostatně převoditelného práva musí být na akcii nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů vyznačen.

Zatímní listy

Obdobně jako v případě akcií je úprava zatímních listů obsažena v zákoně o obchodních korporacích. Zatímní list je cenný papír, který společnost vydá, pokud upisovatel nesplatil celý emisní kurs upsané akcie před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Zatímní list nahrazuje upisovateli všechny jím upsané a nesplacené akcie jednoho druhu.

Náležitosti zatímního listu

Zatímní list obsahuje:

  1. označení „zatímní list“,
  2. firmu, sídlo společnosti (jednoznačná identifikace společnosti),
  3. firmu nebo název a sídlo nebo jméno a bydliště vlastníka zatímního listu,
  4. jmenovitou hodnotu tvořenou součtem jmenovitých hodnot upsaných nesplacených akcií,
  5. počet, podobu a formu akcií, které zatímní list nahrazuje, popřípadě i určení jejich druhu,
  6. splacenou a nesplacenou část emisního kursu akcií a lhůty pro splácení emisního kursu,
  7. podpis nebo podpisy členů představenstva, kteří jsou oprávněni jménem společnosti jednat.

Zatímní list je cenným papírem na řad, se kterým jsou spojena práva vyplývající z akcií, které zatímní list nahrazuje, a povinnost splatit jejich emisní kurs. Jestliže vlastník zatímního listu převede zatímní list na jinou osobu před splacením emisního kursu nesplacených akcií, ručí za splacení zbytku emisního kursu. Na zatímní list se použijí obdobně ustanovení o akciích na jméno, tedy k převodu dochází rubopisem a odevzdáním. Pokud zatímní list nahrazuje nesplacené akcie na jméno, jejichž převoditelnost je podle stanov společnosti omezena, je stejným způsobem omezena i převoditelnost zatímního listu.

Představenstvo vyzve bez zbytečného odkladu po splacení emisního kursu nesplacených akcií akcionáře, aby předložil zatímní list k výměně za akcie, nebo na jeho žádost zatímní list za akcie vymění. Pokud bude splacen emisní kurs jen některých nesplacených akcií, vymění společnost zatímní list za akcie, jejichž emisní kurs byl splacen, a za nový zatímní list o jmenovité hodnotě tvořené součtem dosud nesplacených akcií, které nový zatímní list nahrazuje.

Poukázka na akcie

Poukázky na akcie vydávané v případě zvyšování základního kapitálu akciové společnosti jsou dnes již historickým institutem. Zákon o obchodních korporacích je do svého konceptu nezařadil, pro jejich ojedinělé využívání i v rámci snahy umožnit rychlejší zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Jejich místo nahradil zákon institutem nevydaných akcií.

Podílové listy

Podílový list je cenný papír, který představuje podíl podílníka na majetku v podílovém fondu. Vydáváním podílových listů podílového fondu shromažďuje investiční společnost do podílového fondu peněžní prostředky. Podílový fond není právnickou osobou.

Náležitosti podílového listu

Podílový list obsahuje:

  1. označení „podílový list“,
  2. údaje nutné k identifikaci podílového fondu,
  3. jmenovitou hodnotu včetně měny, nebo údaj o tom, že jde o podílový list bez jmenovité hodnoty,
  4. údaj o druhu a formě podílového listu,
  5. číselné označení podílového listu, přičemž listinný podílový list může mít jen formu cenného papíru na řad nebo na jméno a v jeho rubopisu je nutno uvést identifikaci nabyvatele. Co se týče druhu, ten (stejně jako u akcií) mají jednotný všechny podílové listy, se kterými jsou spojena stejná práva. Převod podílového listu na řad je účinný ve vztahu k administrátorovi podílového fondu, je-li o oznámena změna osoby podílníka a předložen podílový list.

Dluhopisy

Dluhopis je výhradně zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky odpovídající jeho jmenovité hodnotě a povinnost emitenta toto právo uspokojit. Dluhopis může být vedle své listinné podoby vydán také jako zaknihovaný cenný papír, pokud jde o formu, v případě listinného dluhopisu se jedná o cenný papír na řad.

Náležitosti dluhopisu

Dluhopis vydávaný v listinné podobě má tyto náležitosti:

  • a) označení „dluhopis“ (ne u hypotečního zástavního listu, státní pokladniční poukázky nebo poukázky České národní banky),
  • b) údaj o druhu dluhopisu,
  • c) údaje identifikující emitenta,
  • d) jmenovitou hodnotu jako dlužnou částku,
  • e) výnos dluhopisu nebo způsob, jakým lze tuto informaci zjistit,
  • f) datum splatnosti dlužné částky,
  • g) údaje identifikující vlastníka dluhopisu,
  • h) podpis emitenta,
  • i) číselné označení,
  • j) datum emise.

Body g) až i) se nepoužijí, jde-li o dluhopis vydaný jako zaknihovaný cenný papír nebo o sběrný dluhopis. U zaknihovaného dluhopisu v případě bodů a) až f) a j) postačuje možnost zjištění těchto informací z příslušné evidence zaknihovaných dluhopisů.

Emise dluhopisu a emisní podmínky

Na rozdíl od staré úpravy, která vyhrazovala možnost emise dluhopisů pouze právnickým osobám a fyzickým osobám, které jsou bankami a podmiňovala ji schválením České národní banky, dnes může dluhopisy vydat každá právnická i fyzická osoba. Zdárná emise je pak podmíněna zpřístupněním emisních podmínek nejpozději k datu emise dluhopisů.

Emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníka dluhopisu, jakož i podrobnější informace o emisi dluhopisů, a obsahují vždy alespoň odkazem na informace obsažené v prospektu:

  1. náležitosti dluhopisu vyjma bodů g) až i),
  2. údaj o podobě dluhopisu (listinný nebo zaknihovaný),
  3. lhůtu pro upisování emise dluhopisu (emisní lhůta),
  4. emisní kurs, případně způsob jeho stanovení, a pro případ, že emisní kurs bude určován kursem dosaženým v aukci, způsob aukce,
  5. způsob určení výnosu z dluhopisu nebo, že je dluhopis bez výnosu,
  6. způsob a místo upisování dluhopisu, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům, a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu,
  7. jak a kde má být dluhopis splacen,
  8. údaje o zdaňování výnosu dluhopisu,
  9. údaje o osobách, které se podílejí na zabezpečení vydání dluhopisu, splacení dluhopisu a na vyplácení výnosu z dluhopisu, s uvedením způsobu jejich účasti na těchto činnostech,
  10. identifikační označení dluhopisu podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů (je-li přidělován),
  11. způsob oznamování konání schůze vlastníků dluhopisů, jakož i vlastníků podílů na sběrném dluhopisu (dále jen „schůze vlastníků“), a způsob uveřejňování a zpřístupňování dalších informací o dluhopisu,
  12. určení dne, který je rozhodný pro účast na schůzi vlastníků,
  13. informaci o tom, kým, kdy a s jakým výsledkem bylo provedeno ohodnocení finanční způsobilosti emitenta (rating), je-li tato informace emitentovi známa.

Vedle výše uvedených náležitostí obsahují emisní podmínky též vymezení dalších práv a povinností emitenta a vlastníka dluhopisu, jakož i podrobnější informace o emisi dluhopisů, v souladu se zákonem o dluhopisech.

Druhy dluhopisů

  • Státní dluhopisy a dluhopisy vydávané Českou národní bankou – dluhopisy, které jsou vydávány na základě zvláštního zákona o státním dluhopisovém programu, nebo zvláštního zákona, který pověřuje ministerstvo vydat státní dluhopisy nebo mu vydání státních dluhopisů umožňuje. V tuzemsku se prodávají prostřednictvím České národní banky, v zahraničí se státní dluhopisy umísťují prostřednictvím obchodníka s cennými papíry oprávněného k této činnosti v daném státu, se kterým ministerstvo uzavře smlouvu o obstarání umístění státních dluhopisů.
  • Komunální dluhopisy – dluhopisy, které jsou vydávány územním samosprávným celkem, k jejich vydání je nutný předchozí souhlas ministerstva.
  • Hypoteční zástavní listy – dluhopisy, jejichž jmenovitá hodnota a výnos jsou plně kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů nebo částí těchto pohledávek a popřípadě též náhradním způsobem; hypoteční zástavní listy může vydávat pouze banka se sídlem v České republice.
  • Vyměnitelné dluhopisy – dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za jiné dluhopisy anebo právo na jejich výměnu za akcie téhož emitenta, toto právo může být uplatněno namísto práva na splacení dluhopisu.
  • Prioritní dluhopisy – dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich splacení a vyplacení výnosu z dluhopisů, jakož i právo na přednostní upisování akcií, které jejich emitent vydá.
  • Podřízené dluhopisy – dluhopisy, kde v případě i) vstupu emitenta do likvidace, ii) vydání rozhodnutí o úpadku emitenta, nebo iii) je-li emitentem zahraniční osoba, též jiného obdobného opatření, budou uspokojeny pohledávky s nimi spojené až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti.
  • Sběrné dluhopisy – dluhopisy, které představují souhrn jednotlivých dluhopisů dané emise, počet upsaných dluhopisů každého vlastníka představuje jeho podíl na sběrném dluhopisu.

Opční listy

Opční listy jsou cenné papíry, se kterými je spojeno právo na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů nebo na přednostní upsání akcií. Opční listy lze vydávat pouze jako cenné papíry na doručitele. Opční list může být vydán buď v listinné, nebo zaknihované podobě.

Náležitosti opčního listu

V opčním listu musí být uvedeno:

  1. označení, že se jedná o opční list,
  2. firma a sídlo společnosti (jednoznačná identifikace společnosti),
  3. kolik akcií a jakého druhu, formy a podoby anebo kolik vyměnitelných anebo prioritních dluhopisů společnosti, v jaké podobě, formě a v jaké jmenovité hodnotě lze získat,
  4. lhůtu a podmínky pro uplatnění práva,
  5. číselné označení,
  6. podpis člena nebo členů představenstva, který může být nahrazen otiskem.

Náložné listy

Náložný list (konosament) je listina, s níž je spojeno právo požadovat na dopravci vydání zásilky v souladu s obsahem této listiny. Dopravce je povinen zásilku vydat osobě oprávněné podle náložného listu, jestliže mu tato osoba náložný list předloží a potvrdí na něm převzetí zásilky.

Náložný list lze vydat na doručitele, na jméno nebo na její řad. Práva z náložného listu na doručitele se převádějí předáním náložného listu osobě, která má tato práva nabýt. Práva z náložného listu na jméno lze převést na jinou osobu podle ustanovení o postoupení pohledávky. Práva z náložného listu vystaveného na řad oprávněné osoby lze převést vyplněným nebo nevyplněným rubopisem. Není-li v náložném listu uvedeno, na čí řad je vydán, platí, že je vydán na řad odesílatele.

Náležitosti náložného listu

Dopravce je povinen v náložném listu uvést:

  1. jméno dopravce a jeho bydliště nebo sídlo,
  2. jméno odesílatele a jeho bydliště nebo sídlo,
  3. označení, množství, váhu nebo objem přepravovaných věcí,
  4. formu náložného listu, případně označení osoby, na jejíž jméno nebo řad byl vydán,
  5. místo určení,
  6. místo a den vydání náložného listu a podpis dopravce.

Byl-li náložný list vydán ve více stejnopisech, vyznačí se jejich počet na každém z nich. Po vydání zásilky oprávněné osobě na jeden stejnopis pozbývají ostatní stejnopisy platnosti.

Skladištní listy

Skladištní list je cenný papír, se kterým je spojeno právo požadovat vydání skladované věci.

Skladištní list lze vydat na doručitele, na řad nebo na jméno. Zní-li na doručitele, je skladovatel povinen vydat zboží osobě, která skladištní list předloží. Zní-li na jméno, je povinen věc vydat osobě v skladištním listu uvedené. Skladištní list na řad může oprávněná osoba převádět rubopisem na jiné osoby, pokud v něm není převod vyloučen.

Náležitosti skladištního listu

Skladištní list musí obsahovat alespoň:

  1. jméno skladovatele a jeho bydliště nebo sídlo,
  2. jméno ukladatele a jeho bydliště nebo sídlo,
  3. označení, množství, váhu nebo objem přepravovaných věcí,
  4. formu skladištního listu, případně označení osoby, na jejíž jméno nebo řad byl vydán,
  5. místo uskladnění,
  6. místo a den vydání skladištního listu a podpis skladovatele.

Jestliže skladištní list neobsahuje jméno osoby, na jejíž řad je vydán, považuje se za vystavený na řad ukladatele.

Zemědělské skladní listy

Zemědělský skladní list je cenný papír na řad převoditelný rubopisem a předáním, představující vlastnické a zástavní právo k uskladněnému zboží. Zemědělský skladní list se skládá ze dvou částí, a to z vlastnického listu a zástavního listu. Samostatné vystavení jen jedné části skladního listu není možné.

Práva spojená se zemědělským skladním listem a jeho převody

Se zemědělským skladním listem složeným z jeho obou částí je spojeno vlastnické právo ke zboží uskladněnému v zemědělském veřejném skladu, na které byl vystaven zemědělský skladní list, a právo nakládat bez omezení s tímto zbožím. Současným převodem obou částí zemědělského skladního listu přechází ze zákona vlastnické právo ke zboží, na které je zemědělský skladní list vystaven. Samostatným převodem vlastnického listu přechází na nabyvatele vlastnické právo ke zboží, na které je zemědělský skladní list vystaven, omezené zástavním právem.

Majitel vlastnického listu má právo na vydání zboží po uhrazení příslušné pohledávky. Se zemědělským skladním listem může být spojeno také zástavní právo. Zástavní právo ke zboží, na které je zemědělský skladní list vystaven, vzniká prvním rubopisem a předáním zástavního listu.

Náležitosti zemědělského skladního listu

Zemědělský skladní list na obou svých částech musí obsahovat:

  1. označení, že jde o zemědělský skladní list, a dále o vlastnický list nebo zástavní list,
  2. obchodní jméno a sídlo, případně, je-li odlišné od sídla, i místo podnikání provozovatele, registrační číslo a datum povolení k provozování zemědělského veřejného skladu,
  3. označení zemědělského veřejného skladu,
  4. evidenční číslo zemědělského skladního listu,
  5. jméno nebo obchodní jméno, bydliště nebo sídlo nebo místo podnikání ukladatele,
  6. údaje o množství, druhu, jakosti a ceně zboží při jeho převzetí ke skladování,
  7. místo uložení vzorku převzatého zboží,
  8. dobu uskladnění s vyznačením jejího posledního dne,
  9. obchodní jméno pojistitele a číslo pojistné smlouvy,
  10. datum a místo vystavení zemědělského skladního listu a podpis provozovatele nebo osoby jím zmocněné.

Na vlastnickém listu musí být uvedeno, že je k němu vystaven zástavní list, a naopak, na zástavním listu musí být uvedeno, že je k němu vystaven vlastnický list. Listina, která neobsahuje kterýkoliv z výše uvedených údajů, není platná jako zemědělský skladní list.

Platnost zemědělského skladního listu (jeho obou částí) je ukončena vydáním zboží oprávněné osobě nebo finančním uspokojením oprávněné osoby na základě prodeje uskladněného zboží. Provozovatel zemědělského veřejného skladu je povinen zajistit znehodnocení zemědělského skladního listu nebo jeho kterékoli části, které mu budou vráceny v souvislosti s ukončením platnosti zemědělského skladního listu. Nedojde-li při ukončení platnosti zemědělského skladního listu k vrácení jeho kterékoli části provozovateli, provozovatel majiteli nevrácené části ukončení platnosti zemědělského skladního listu doporučeným dopisem potvrdí.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „NOZ“), zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek