Černá Hora: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě (Srbsko)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Oblíbenou formou uplatnění dovozního zboží (a služeb) na trhu je zastupování zahraničních firem místními zástupci (jde o pozůstatek z dob SFRJ, kdy ze zákona musely zahraniční firmy využívat služeb domácích zástupců). V této oblasti je pociťována silná konkurence o získání zastoupení (jakéhokoliv) zahraničního komitenta. Význam této formy uplatnění se na trhu není zanedbatelný, neboť v místních podmínkách hrají důležitou úlohu dlouhodobé osobní, často i příbuzenské, vazby a vztahy zástupců s potenciálními zákazníky.

Na druhé straně se koneční spotřebitelé brání využívání služeb zprostředkování, neboť to zvyšuje konečnou cenu zboží. Zahraniční firmy se nejčastěji uchylují k poskytování zastoupení místním zástupcům na omezenou dobu, která je v případě spokojenosti obou stran dále prodlužována. S ohledem na velikost černohorského trhu se nejčastěji jedná o výhradní zastoupení pro celé území.

Zahraniční firma nic nezkazí, neuspěchá-li svoje rozhodnutí o způsobu zastoupení na místním trhu, užitečné mohou být dotazy na příslušných regionálních hospodářských komorách či návštěvy oborových veletrhů.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

V r. 2009 vydala Černá Hora třídílnou publikaci Nové integrované celní tarify s režimy vývozu a dovozu. Vyjmenovává multilaterální a bilaterální dohody s EU, CEFTA a Ruskem, jakož i předpisy pro vývoz a dovoz, všechny celní dávky, DPH, zvláštní podmínky vývozu, dovozu a tranzitu a poskytuje i některé další užitečné informace. Kromě čtyř standardních kolonek (výše tarifu, název, jednotková míra, celní sazba) informuje o sazbách z titulu multilaterálních a bilaterálních dohod (Dočasná dohoda s EU, CEFTA, Dohoda s Ruskem), samostatné kolonky jsou vyčleněny pro EU, Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Makedonii, Moldavsko, Chorvatsko, Srbsko, Kosovo a Rusko, specifikuje režim vývozu a dovozu, výši DPH, ostatních dávek, akcíze a sezónních sazeb a vypovídá o režimu  veterinární, fytosanitární a zdravotnické kontroly a kontroly kvality.

Sortiment produktů vyráběných v Černé Hoře je velmi omezený. Proto je nutno převážnou část zboží široké spotřeby dovážet. Jde hlavně o zemědělskou a potravinářskou produkci, na jejíž dovoz je ve snaze pomoci domácím producentům uplatňována nejvýraznější státní ochrana domácího trhu. Domácí producenti přitom žádají ochranu ještě vyšší, zejména vůči výrobkům ze sousedního Srbska.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Černá Hora má od roku 2001 zjednodušenou proceduru zakládání firem. K založení společnosti by mělo podnikateli stačit 1 € (slovy: jedno EURO), doba by neměla být delší než 4 pracovní dny. Bližší detaily lze získat prostřednictvím Montenegro Business Alliance.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Požadavky na kvalitu, vzhled a úpravu propagačních materiálů především v tištěné podobě se nikterak zvlášť neodlišují od ostatních evropských zemí. Při vstupu nové firmy na trh je vždy oceněno vydání materiálů v místním jazyce (pozor na profesionální úroveň překladů!). Vzhledem k roztříštěnosti TV a rozhlasového trhu téměř neexistují přesně vyprofilované kanály či stanice, s jejichž pomocí by bylo možné přesně zasáhnout cílovou skupinu.

Z hlediska PR je častým nedostatkem nezkušenost a nepříliš velká ekonomická erudovanost nemalé části novinářů. Při plánování sdělení prostřednictvím HSP je třeba si toho být vědom a trvat na autorizaci (není považována za samozřejmost).

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Černá Hora zřídila v r. 2007 Agenturu pro ochranu duševního vlastnictví, která začala působit v závěru května 2008. Agentura je orgánem státní správy, do jehož kompetence spadá oblast práv průmyslového vlastnictví, depozitář a evidence autorských děl. Tímto krokem zároveň Černá Hora splnila jeden z řady požadavků a doporučení Evropské komise z jejích výročních Zpráv o dosaženém pokroku.

Bližší informace k uvedené problematice lze nalézt na www.ziscg.me (Zavod za intelektualnu svojinu Crne Gore).

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Černá Hora má problematiku trhu veřejných zakázek regulovánu samostatným zákonem a jednotlivé tendry jsou zveřejňovány Ředitelstvím pro veřejné zakázky (Direkcija za javne nabavke).

Některé tendry jsou vypisovány prostřednictvím ústředních deníků Pobjeda či Vijesti. Účastníci tendrů se mohou obracet se svými připomínkami či stížnostmi na průběh jednotlivých řízení Komisi pro ochranu práv nabízejících (Komisija za zaštitu prava ponudjača“).

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Řešení sporů je v gesci národních soudů s výjimkou těch, u nichž černohorská strana umožní mezinárodní arbitráž. Soudní systém se skládá ze tří úrovní: základní (15 soudů v 21 opštinách), vyšší (2 soudy – Podgorica a Bijelo Polje) a nejvyšší. V r. 2005 byly dále zřízeny Apelační soud a Správní soud se zvláštní jurisdikcí pro obchodní záležitosti. 

Opatrný přístup zahraničních investorů souvisí v posledních dvou letech s dopady světové finanční krize a ekonomického útlumu jakož i mnohdy problematickou platební morálkou černohorských hospodářských subjektů, přetrvávajícími složitými postupy spojenými s vydáváním nejrůznějších povolení, nadále silně rozšířenou korupcí (vztahy a vazby místních politických elit s podnikatelským sektorem) a nejasnostmi v pozemkových knihách a katastru nemovitostí.

V Černé Hoře byla ukončena restrukturalizace a privatizace bankovního sektoru, který se řídí standardním bankovním režimem, běžným ve vyspělých evropských zemích. Běžně funguje institut bankovních záruk. Platební morálka se však v důsledku dopadů globální finanční krize v poslední době zhoršila. Avansové platby (Platby předem) se nedoporučují. Exekuční systém pro dlužníky však nadále funguje vcelku úspěšně díky poměrně solidní efektivitě hospodářských soudů. 

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti:

P

Pro účely jednání se Černohorci je možné konstatovat, že místní zvyky se příliš neodlišují od českých. Jisté odlišnosti jsou ve volnějším vnímání času, výraznější rétorice (včetně opakovaného zmiňování osobních kontaktů na politiky, které je v některých případech spíše hypotetického rázu). Důraz je kladen na osobní kontakt, je vhodné partnera pozvat do ČR. Doporučuje se také prověřovat, zda druhá strana postupuje podle dohody (je třeba počítat s tlaky na odkládání problémů, což v důsledku může znamenat značné zpoždění společných projektů). Dílčí odlišnosti mohou nastat také v projevech silně věřících pravoslavných partnerů.

Společenská kultura je České republice poměrně blízká. Region Balkánu je sice oproti našim zvyklostem v mnoha směrech odlišný, ve většině případů však jde o rozdíly překonatelné. Místní zvyky a obyčeje se podobají situaci v sousedním Srbsku či Bosně a Hercegovině.

Úřední a používaný jazyk:

Podle Ústavy Černé Hory je úředním jazykem jazyk černohorský a jazyky pro úřední použití jsou bosenský, srbský, albánský a chorvatský. Během obchodních jednání lze kromě místní černohorštiny (varianta bývalého srbo-chorvatského jazyka) lze používat i bosenštinu, chorvatštinu i srbštinu. Mladší generace již častěji používá angličtinu a méně se lze domluvit francouzsky, německy či rusky (s výjimkou Budvy a několika dalších přímořských oblastí se značným počtem rusky hovořících občanů). Rovnocennými písmy jsou cyrilice (varianta azbuky) a latinka.

Státní svátky:

  • 1. a 2. leden - Nový rok
  • 7. a 8. leden – pravoslavné vánoce (podle „starého“/Juliánského kalendáře a římsko-katolická konfese 24. a 25.12.)
  • 14. leden – pravoslavný Nový rok  dtto
  • Velký pátek * - pohyblivý svátek
  • Velikonoční pondělí * - pohyblivý svátek
  • */  Pohyblivý svátek Uskrs / Velikonoce - 3 dny - velký pátek, velikonoční pondělí a úterý – juliánský kalendář
  • 1. a 2. květen - Mezinárodní den práce
  • 21. květen - Den nezávislosti (státní svátek při příležitosti výročí referenda o nezávislosti z r. 2006)
  • 13. červenec – Den státnosti (hlavní státní svátek u příležitosti výročí uznání nezávislé Černé Hory na Berlínském kongresu r. 1878 a současně zahájení povstání proti fašismu 13. 7. 1941)

Pohyblivý a individuální svátek u osob srbské národnosti pravoslavného vyznání Slava -svátek rodinného patrona-světce - jeden den pracovního klidu-volna.

Den pracovního klidu - volna podle římsko-katolického vyznání mají právo slavit podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1. den vánoční a Velikonoce - 3 dny volna - veliký pátek, velikonoční pondělí a úterý.

Den pracovního klidu-volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky) - první den měsíce Ramadánu - Ramazanski bajram, Bajram - prvi dan Kurbanskog bajrama.

Den pracovního klidu-volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1. den.

 

Pracovní a prodejní doba doba:

Otevírací doba obchodů většinou v po – so  09 – 20 hod. Prodejny s potravinami, drogistickými potřebami obvykle 07 – 22 hod, větší obchody s potravinami bývají otevřeny i v neděli, zpravidla do 20 hod. Prodejny s non-stop provozem se vyskytují jen zřídka. V porovnání s ČR je v zemi v přepočtu na obyvatele dosud méně supermarketů, které jsou navíc až na ojedinělé výjimky spíše menší. Postupně bylo vybudováno i několik hypermarketů i ve větších městech mimo Podgorici.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

A) Vstupní režim

Vstupní režim pro krátkodobé cesty za nevýdělečným a turistickým účelem je bezvízový: Cestování s platným cestovním pasem je na základě čl. 14, odstavce 2 černohorského Zákona o cizincích (Zakon o strancima – v platném a aktuálním znění), vydaném  ve Sb. zákonů č. 82/2008 a další. Při cestách do Černé Hory je umožněn za nevýdělečným účelem či v případech tranzitu bezvízový vstuppobyt do 90 dnů (vždy v rámci 180 dnů od prvního vstupu do Černé Hory) nebo do 30 dnůobčanským průkazem (pozn.: z technických důvodů se má na mysli typ karty se strojově čitelnou zónou) či jiným dokladem, na jehož základě lze potvrdit totožnost nositele a jeho státní občanství. V případě použití cestovního pasu se doporučuje, aby platnost tohoto dokladu přesahovala předpokládané datum prvního vstupu do země nejméně o 3 měsíce, přestože Cizinecký zákon Černé Hory nezbytný přesah platnosti cestovní dokladu v bezvízovém styku přímo nespecifikuje.

Na platný občanský průkaz lze cestovat do Černé Hory rovněž v souladu se zákonem č. 159/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb. o cestovních dokladech, a dále v souladu se Sdělením Ministerstva zahraničních věcí ČR, publikovaném ve Sb. zákonů pod č. 166.  

V případě dítěte/mladistvého se samostatným dokladem, cestujícím bez doprovodu rodiče/rodičů či zákonného zástupce černohorské pohraniční orgány vyžadují doprovod jiné dospělé osoby (tj. včetně příbuzných) s notářsky ověřeným souhlasem rodiče (rodičů) či zákonného zástupce dítěte/mladistvého s ověřeným překladem do černohorského či anglického jazyka.

Černohorská strana dosud umožňovala dětem zapsaným v pase rodičů vstup na své území i po 26. červnu 2012, odkdy v členských státech EU již nelze děti do pasů rodičů zapisovat.

V případě hromadných zájezdů dětí/mladistvých i dospělých (organizované zájezdy apod.) musí mít doprovod (vedoucí zájezdu) jejich jmenný seznam s čísly pasů a s notářsky ověřeným zplnomocněním, že zastupuje organizaci, která zájezd organizuje (čl. 14 Zákona o cizincích, každý musí mít další identifikační dokument, osobní doklad, na základě kterého lze provést ztotožnění). 

Vízový režim pro dlouhodobý pobyt či při cestách za výdělečným i studijním účelem: V případě pobytu v Černé Hoře nad 90 dnů (za účelem výdělečné činnosti, studia, spojení rodiny a dalších taxativně vymezených aktivit) je nutno požádat o vízum kompetentní černohorský orgán (pracoviště Ministerstva vnitra podle místa dlouhodobého pobytu). Případné dotazy lze vznést na Velvyslanectví Černé Hory ve Vídni (e-mail: austria@mfa.gov.me, tel: +43 1 715 31 02, fax: +43 1 715 31 0220, http://www.me-austria.eu/ ).

 

B) Přihlašovací povinnost pobytu

Podle čl. 23 Zákona o registraci přechodného a trvalého pobytu, publikovaném ve Sb. zákonů č. 13/2008, je každý cizinec s přechodným či trvalým pobytem v Černé Hoře povinen v případě jiného místa pobytu v Černé Hoře, ve kterém překročí 8 pobytových dnů, přihlásit se na místním oddělení policie. Přihlašovací povinnost musí dále splnit cizinec s krátkodobým pobytem do 90 dnů, a to do 24 hodin od vstupu na území Černé Hory, pokud má v úmyslu v tom místě překročit tři pobytové dny. Výjimkou je ubytování taxativně vymezených návštěv ve státních/vládních objektech. Režim vstupu a pobytu cizinců v Černé Hoře upravuje místní Cizinecký zákon (Zakon o strancima, Sl.list br. 13/08, 41/10 a 40/11) a Zákon o evidenci osob (Zakon o registrima prebivališta i boravišta).

Současně je cizinec povinen splnit před odjezdem tzv. odhlašovací povinnost. V praxi to znamená, že přihlásí svůj pobyt na oddělení policie, příslušném podle místa krátkodobého pobytu (Sektor Pohraniční policie / Sektor Granične policije), kde předá policistovi (komisaři pro cizince / komesar za strance) k registraci a podpisu vyplněnou tzv. bílou kartu (Prijava boravišta / prebivališta stranaca), kterou zakoupí v kterémkoliv papírnictví za 0,10 EURO. Registraci lze provést i v turistických informačních centrech – Turistička organizacija grada (registrace se provádí přímo na místě). Každá osoba musí vyplnit kartu zvlášť. Policista z této karty odstřihne spodní část – Potvrzení (Potvrda-Certifikat), které cizinec po dobu pobytu nosí společně s cestovním dokladem. Před odjezdem se na témže oddělení policie odhlásí a bílou kartu odevzdá při výstupu ze země. Pozor na pracovní dny a úřední dobu příslušného oddělení policie ! Odhlášení lze provést současně s přihlášením, pokud se předem ví datum odjezdu.

V případě ubytování v oficiálním ubytovacím zařízení má za cizince splnit přihlašovací a odhlašovací povinnost majitel objektu, a to do 12 hodin od příchodu cizince. ZÚ proto doporučuje si v takovém případě ponechat doklad o ubytování. Nocování „pod širákem - na divoko“ ve volné přírodě není dovoleno. V případě oficiálních veřejných tábořišť je třeba při pobytu přesahujícím tři dny uvést místo tábořiště. Uvedený dokument si mohou vyžádat hlídky pořádkové a dopravní policie a příležitostně i pasová kontrola na výstupu z Černé Hory. Nesplnění této povinnosti může vést k udělení pokuty až do výše šestinásobku černohorské minimální mzdy. Přihlašovací a odhlašovací povinnosti je zproštěn pouze cizinec ubytovaný v objektech státních orgánů anebo pokud pobývá ve zdravotnickém zařízení, vězení, nápravném ústavu, v azylovém domě a dále příslušník zahraničních záchranných složek při výkonu jejich činnosti. Roku 2015 se začalo s důkladnou kontrolou této přihlašovací povinnosti při výjezdu ze země (hrozí pokuta cca 50 €). 

Přechodný pobyt lze umožnit cizinci za účelem pobytu delším než 90 dnů z důvodu zaměstnání, výkonu hospodářské či podnikatelské činnosti, sezónních prací, středoškolského či vysokoškolského studia, účasti v programu mezinárodní výměny žáků a studentů nebo jiných mládežnických programů, specializace a praktického výcviku, vědecko-výzkumné práce, léčení, spojení rodiny, humanitárních důvodů či jiných ospravedlnitelných důvodů stanovených zákonem či mezinárodním smluvním dokumentem. Souhlas vydává Ministerstvo vnitra Černé Hory po předchozím souhlasu Správy policie. Podmínkou je dostatek finančních prostředků (minimálně 10 EUR na jeden den), zajištění ubytování, zdravotní pojištění, trestní bezúhonnost, předložení odpovídajících dokladů potvrzujících odůvodněnost žádosti o přechodný pobyt a potvrzení o úhradě administrativních poplatků za žádost (5 EUR) a za souhlas k přechodnému pobytu (10 EUR). Žádost podává žadatel osobně. Ministerstvo vnitra o ní rozhodne ve lhůtě do 20 dnů. Rovněž toto rozhodnutí přebírá cizinec osobně. Souhlas se vyznačuje v cestovním dokladu cizince, jehož platnost musí přesahovat udělenou délku přechodného pobytu nejméně o 3 měsíce. Alternativou je vydání osobní průkazky pro cizince (Lična karta stranca).

Žádost o prodloužení přechodného pobytu může cizinec podat na detašovaném pracovišti Ministerstva vnitra Černé Hory podle místa svého přechodného bydliště.

Trvalý pobyt lze udělit cizinci, který žil v Černé Hoře nepřetržitě po dobu alespoň 5 let na základě souhlasu k přechodnému pobytu. Do této doby se nezapočítává období výkonu sezonních prací, středoškolské či vysokoškolské studium a výkon trestu. Žádost podává žadatel osobně, administrativní poplatek činí 10 EUR.

Informace o aktuálních podmínkách/situace cestování včetně bezpečnostních doporučení apod. jsou k dispozici i na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky v části „cestujeme“ a informace o režimu vstupu k dispozici na webu MZV ČR ( http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/cerna_hora/cestovani/index.html ).

 

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

V lednu 2009 byl zahájen proces schvalování zákonů a podzákonných aktů k regulaci zaměstnávání cizinců. Cizineckým zákonem a Zákonem o zaměstnávání a činnosti cizinců byla procedura s tím spojená dána v soulad se standardy EU i domácími potřebami.

Zákon o zaměstnávání a práci cizinců (č. 22/08 Sb.Černé Hory) zrušil kategorii nerezidenta, reguluje zaměstnávání osob bez státního občanství Černé Hory s výjimkou specifických případů, definovaných Zákonem.

Rozvoj černohorské ekonomiky se navzdory nezaměstnanosti, která v současnosti dosahuje 13,5 % práceschopného obyvatelstva, bez zahraniční pracovní síly neobejde.

Aby však mohl být cizinec zaměstnán, musí splnit 4 základní požadavky: mít pracovní povolení, trvalý či přechodný pobyt, pracovní smlouvu a být svým zaměstnavatelem přihlášen u příslušného orgánu. za účelem obdržení pracovního povolení musí Úřad práce (Zavod za zapošljavanje) vydat potvrzení, že o předmětné pracovní místo nežádá domácí občan anebo danou práci odmítá. V takovém případě lze zaměstnat cizince.

Režim, stanovený Zaměstnaneckým zákonem, se netýká členů diplomatických a konzulárních misí a dalších osob požívajících imunitu na základě mezinárodního práva, realizátorů nejrůznějších aktivit na základě mezinárodních smluv, uprchlíků žijících v Černé Hoře déle než tři roky a těch, kteří uzavřeli sňatek s černohorským státním příslušníkem či mají dítě s černohorským státním občanstvím, zakladatelů a členů správních orgánů hospodářských subjektů, vykonávajících činnost, která nemá pracovní charakter, akademických funkcionářů, členů mezinárodních misí, které se souhlasem vlády Černé Hory vykonávají výzkumnou činnost, akreditovaných dopisovatelů a korespondentů zahraničních médií, umělců a jejich manažerů, pokud nepracují v Černé Hoře déle než 30 dnů či přerušovaně nepřekročí v jednom roce pobyt v délce tří měsíců, vystavovatelů na veletrzích a výstavách, účastníků vědeckých sympózií a seminářů, podnikatelů a obchodníků, studentů a žáků na praxi na základě mezinárodní dohody, posádek lodí, církevních hodnostářů po dobu výkonu bohoslovecké činnosti, pracovníků registrovaných humanitárních organizací, pracovníků zábavných zařízení a cirkusů, pokud nepřekročí 3 měsíční dobu působení, civilních a vojenských příslušníků vlád jiných zemí působících na základě dohody o spolupráci s vládou Černé Hory.

Zaměstnávání a práce cizinců v Černé Hoře jsou upraveny následujícími předpisy:

  • Zákon o práci (Sl.list Crne Gore č. 49/2008, 26/2009, 59/2011 a 66/2012);
  • Zákonem o zaměstnávání a práci cizinců ( Sl. list Crne Gore č. 22/08 a 32/11);
  • Cizineckým zákonem ( Sl. list Crne Gore č. 82/08, 72/09, 32/11 a 53/11);
  • Nařízením o kritériích a postupu při potvrzování počtu pracovních povolení pro cizince (Sl. list Crne Gore č. 69/08);
  • Pravidly o způsobu vydávání pracovního povolení pro cizince (Sl.list Crne Gore č. 81/08);
  • Pravidly o postupu oznámení zahájení a ukončení práce cizince (Sl.list Crne Gore, č. 81/08);
  • Zákonem o administrativních daních (Sl. list Crne Gore č. 22/08, 77/08, 03/09);
  • Zákon o změnách a doplněních Zákona o dobrovolných pracích (volontersko zapošljavanje, 29.8.2015, Sl.list Crne Gore č. 48/2015);

 

V Černé Hoře existují tři základní druhy pracovního povolení:

  • osobní pracovní povolení (umožňuje svobodný přístup na trh práce nezávisle na situaci na pracovním trhu; podmínkou je předem udělený trvalý pobyt či pokud jde o osobu se statutem tzv. dodatečné ochrany či uprchlíka, který nesplňuje některou ze základních podmínek);
  • povolení k zaměstnávání (povolení se vydává se na žádost zaměstnavatel, tj. právnické osoby se sídlem v Černé Hoře,  s platností 1 roku a možností prodloužení celkově na 2 roky);
  • pracovní povolení (slouží pro sezónní práce, ke zdokonalování znalostí a schopností cizince, k poskytování dohodnutých služeb, k práci s cizinci v zahraniční společnosti poskytujícími některé služby na území Černé Hory). Jde o povolení s předem stanovenou délkou platnosti, na jehož základě zaměstnavatel, tj. právnická osoba se sídlem v Černé Hoře, uzavírá s cizincem dohodu o práci, případně občansko-právní smlouvu, pokud jde o organizační jednotku cizí společnosti, registrované v Černé Hoře).

Pracovní povolení se zruší, pokud je vydáno na základě nepravdivých údajů, zaměstnavatel neoznámí zahájení práce cizince ve lhůtě do 15 dnů Institutu pro zaměstnávání, zaměstnanec vykonává činnost, pro kterou mu není vydáno pracovní povolení, zaměstnanec nemá přechodný pobyt anebo trvalý pobyt či mu skončila jeho platnost.

Kvóty pracovních povolení pro cizince stanoví vláda Černé Hory v souladu s migrační politikou, situací na pracovním trhu, a to vždy do 31. října pro následný rok. Kvóty se netýkají osob s pracovním povolením; osob, zaměstnaných v Černé Hoře na základě mezinárodní smlouvy na recipročním základě; studentů; profesionálních sportovců; členů rodiny občana s černohorským státním občanstvím; členů rodiny cizince s trvalým pobytem v Černé Hoře (manželovi/manželce a dětem do 21 let); členů rodiny uprchlíka; podnikatelům; vyslaným cizincům; poskytovatelům dohodnutých služeb.

Další informace k problematice (http://www.migrantservicecentres.org/userfile/Montenegro_mn.pdf - Zapošljavanje stranaca u Crnoj Gori - http://www.dijasporacg.me/index.php/korisne-informacije/zaposljavanje-i-rad-stranaca-u-crnoj-gori - Uprava za dijasporu, http://www.poslovnazena.me/site/assets/files/1101/zaposljavanje-i-rad-stranaca.pdf )

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotní péče: Úroveň státních zdravotnických služeb v Černé Hoře zůstává celkově navzdory průběžně dosahovanému dílčímu pokroku nižší, než je tomu v ČR. Očkování do Černé Hory není třeba. Doporučuje se očkování proti žloutence A a B a proti tetanu. Před cestou je vhodné se informovat - např. Klinika pracovního a cestovního lékařství. Velvyslanectví ČR v Podgorici doporučuje turistům vybavit se na cestu všemi potřebnými léky již před odjezdem z ČR a v průběhu pobytu nepodceňovat potenciální rizika včetně možných vážných úrazů, zejména v horách.

V souladu se stále platnou Smlouvou mezi ČR a Svazovou republikou Jugoslávie (SRJ – Srbsko a Černá Hora) o sociálním zabezpečení z 1. 12. 2002 nese náklady na základní zdravotní péči za své pojištěnce každá ze signatářských stran. Pojištěnci s krátkodobým pobytem v Černé Hoře (tj. s pobytem do 90 dnů)mají právo na neodkladnou zdravotní péči, pojištěnci s přechodným či trvalým pobytem mají v zásadě nárok na základní zdravotní péči v podobném rozsahu jako občané Černé Hory. Před krátkodobou cestou do Černé Hory je nutno si ve své zdravotní pojišťovně v ČR vyzvednout platný formulář CZ/YU 111 (Potvrzení o nároku na věcné dávky po dobu přechodného pobytu v SR Jugoslávii – Srbsko a Černá Hora), který je třeba si nechat před odjezdem ve zdravotní pojišťovně potvrdit.

Při dlouhodobých cestách za služebním účelem je třeba prostřednictvím svého zaměstnavatele požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o vystavení formuláře CZ/YU 101 o sociálním zabezpečení (Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům o sociálním zabezpečení v souladu s ustanovením čl. 7 odst. 1 Smlouvy mezi ČR a Svazovou republikou Jugoslávie (SRJ) o sociálním zabezpečení z 1. 12. 2002).

Výše uvedené formuláře zakládají nárok na neodkladné věcné plnění během pobytu na území Černé Hory. Pojištěnec po příjezdu do Černé Hory předloží uvedený dokument (CZ/YU 101 či CZ/YU 111) příslušné pobočce Fondu pro zdravotní pojištění Černé Hory (Fond za zdravstveno osiguranje Crne Gore) dle místa svého přechodného pobytu. Pobočka Fondu vydá pojištěnci na základě formuláře CZ/YU 111 tzv. “nemocniční list“ / bolnički list, se kterým se může následně nárokovat neodkladné/ou ošetření/hospitalizaci ve veřejných zdravotnických zařízeních. V případě formuláře CZ/YU 101 se vydá pojištěnci Potvrzení o právu k využívání zdravotní péče zahraničního pojištěnce i členů jeho rodiny. Za každé ošetření ve veřejném zdravotnickém zařízení se pak hradí jen spoluúčast stejně jako občan Černé Hory, ostatní náklady si vzájemně uhrazují fondy zdravotního pojištění ČR a Černé Hory.

Pokud je pacient v ČR pojištěn, potřebuje náhle neodkladnou zdravotní péči, avšak „nemocniční list“ si předtím nevybavil, veřejné zdravotnické zařízení v Černé Hoře je povinno si tento dokument ve dvojjazyčné verzi vyžádat prostřednictvím příslušné pobočky Fondu. Pokud se však nepodaří tento dokument uvedenou cestou zajistit, veřejné zdravotnické zařízení má právo požadovat úhradu od pojištěnce.

ZÚ doporučuje se před cestou připojistit na komerčním základě, tj. sjednat si odpovídající cestovní pojištění, adekvátní délce pobytu a plánovaným aktivitám. Je třeba si mj. ověřit, zda cesta nemá sportovní charakter, neboť takový její charakter vyžaduje u některých druhů pojištění zvláštní příplatek. Cestovní pojištění navíc kryje i další, obvykle nemalé výlohy, např. přepravu nemocného, a často umožňuje hrazení vyšších poplatků asistenční službou pojišťovny. Následná refundace ostatních poplatků je ovšem možná jen v případě, že k ošetření došlo ve smluvním zdravotnickém zařízení.

Plnění pojistného nezřídka vyžaduje okamžitou stručnou a výstižnou telefonickou zprávu pojišťovně v ČR na účet volaného. Vždy je žádoucí si ponechat pro další jednání s pojišťovnou veškeré účetní doklady včetně kopií receptů, RTG, CT i dalších snímků a nechat si vystavit od zdravotnického zařízení lékařskou zprávu se stanovenou odbornou diagnózou. Pojišťovny v ČR obvykle vyžadují její úřední či alespoň pracovní překlad.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: