English version
MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Černá Hora, kandidátská země EU, je z hlediska velikosti 167. ekonomikou světa, s populací pod 620 tisíc obyvatel, s HDP na osobu 8 002 EUR (Monstat, 2021). Je silně závislá na dovozu a cestovním ruchu. Po ztrátě většiny příjmů z turistické sezóny 2020 v důsledku pandemie covid-19 země využila následující dvě úspěšné turistické sezóny k oživení ekonomiky v roce 2021 a 2022. Cestovní ruch tvoří přes 20 % HDP. Očekává se, že růst HDP se zmírní z 5,6 % v roce 2022 na 2,8 % v roce 2023 a 3,0 % v roce 2024. K růstu ekonomiky v roce 2022 přispěla i domácí spotřeba poté, co se skokově zvýšila minimální mzda v roce 2022 z 225 EUR na 450 EUR. Nezaměstnanost se v roce 2023 snížila na 13,8 %. Černá Hora má výrazný potenciál v oblasti cestovního ruchu včetně horské turistiky a ekoturismu, dále v sektoru dopravy, kde se jedná o rekonstrukci železniční sítě Bar – Bělehrad. Do budoucna půjde i o budování dalšího regionálního železničního spojení, také o rekonstrukci a budování silničních tahů, a to jak dálničního připojení ve směru na Srbsko, tak jadransko-jónské magistrály napojující Chorvatsko a Řecko. Další investice se chystají do energetiky, zemědělství, ICT a zdravotnictví. Strategickým cílem země je rozvoj a implementace digitálně založeného, zelenějšího a odolnějšího ekonomického růstu prostřednictvím diverzifikace ekonomiky.
| Ukazatel | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 |
| Růst HDP (%) | 13,0 | 5,6 | 2,8 | 3,0 | – |
| Veřejný dluh (% HDP) | – | 74,4 | 70,6 | – | – |
| Míra inflace (%) | 2,4 | 13,1 | 7,3 | 3,1 | – |
| Populace (mil.) | 0,6 | 0,6 | 0,6 | 0,6 | – |
| Nezaměstnanost (%) | 15,4 | 17,8 | 13,8 | 10,5 | – |
| HDP/obyv. (USD, PPP) | 22 962,0 | 25 880,0 | 27 620,0 | 28 960,0 | – |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | -0,5 | -0,7 | -0,8 | -0,8 | – |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -2,3 | -2,7 | -2,9 | -3,0 | – |
| Průmyslová produkce (% změna) | 4,9 | -3,3 | -1,0 | 3,2 | – |
| Exportní riziko OECD | 7/7 | 7/7 | 7/7 | 7/7 | – |
| Predikce EIU | Zdroj: MPO, Monstat, OECD, IMF | ||||
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
| Top 5 import dle zemí (%) | |
| Srbsko | 20,1 |
| Čína | 9,8 |
| Německo | 9,3 |
| Itálie | 6,2 |
| Řecko | 5,9 |
| Zdroj: EIU | |
| Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
| Celkem | 2,9 |
| Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 0,2 |
| Léčiva (vč. léčiv veterinárních) | 0,1 |
| Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 0,1 |
| Energie elektrická | 0,1 |
| Maso ostatní (ne hovězí) a vnitřnosti poživatelné | 0,1 |
| Zdroj: EIU | |
Dopravní infrastruktura
Seznam prioritních infrastrukturních projektů vlády z ledna 2022 zahrnuje budování rychlostních silnic a dálnic, výstavbu a modernizaci železničních tratí nebo modernizaci přístavu v Baru. Jedná se o modernizaci a zvyšování kapacity propojení přístavu v Baru železnicí s Bělehradem, modernizaci železničních tahů např. směrem na BaH, výstavba dálnic k úseku severně od Podgorice i na jih až k přistavnimu městu Bar. Dále také o obecnou modernizaci a rozšiřování ostatní silniční sítě, která je nedostatečná a staví se v náročném terénu s množstvím tunelů, mostů apod. Na seznamu vládních záměrů je i tzv. „pobřežní varianta Jadransko-jónské magistrály – rychlostní silnice podél černohorského pobřeží, jejíž stavební náklady se odhadují celkem na miliardu EUR, a skládá se ze sedmi podúseků. Nejnáročnější úsek kolem Boky kotorské komplikuje velmi náročný terén a zároveň památková zóna UNESCO, která se vztahuje na celou Boku. UNESCO již vydalo negativní stanovisko k návrhu stavby nadzemního mostu i k návrhu tunelu pod hladinou moře. V plánu je také prohloubení dna ve vodách přístavu Bar a zlepšení přístavní infrastruktury ve výši 30,5 mil. EUR, také modernizace letiště Podgorica v hodnotě 94,8 mil. EUR a letiště Tivat v hodnotě 72,1 mil. EUR. Na vládním seznamu je také rekonstrukce zbývajících úseků železnice z Baru až k hranici se Srbskem, která si vyžádá dalších 246,5 mil. EUR, a také modernizace železnice Podgorica-Tuzi na hranici s Albánií v hodnotě 84,4 mil. EUR. Dalším plánem je i rychlostní silnice Podgorica – Nikšić – Sarajevo s několika dílčími úseky, která si vyžádá 275 mil. EUR a která je v návrhu částečného financování z evropských fondů, či výstavba železnice Nikšić – Trebinje v hodnotě 180 mil. EUR.
Voda a životní prostředí
V zemi se pomalu prosazují evropské přístupy ve vodohospodářství a odpadním průmyslu.
Hospodaření s odpadní vodou, její čištění a využívání užitkové vody je teprve v začátcích. Většina municipalit vnímá problém s hospodařením s odpadními vodami v jejich oblastech, nemají čističky odpadních vod a někde ani kanalizaci. Řešení otázky ztěžuje kamenité podloží.
Ve skupině označené jako sektor ochrany životního prostředí je v aktuálním vládním programu 79 projektů, zahrnující investice do vodovodů, kanalizačních sítí, sanitárních skládek apod. v celkové hodnotě 811 mil. EUR. Na několik projektů v oblasti zlepšení zásobování vodou je plánováno 123,6 mil. EUR. Speciálním programem je výměna azbestového potrubí ve vodovodech v několika obcích, a hodnota projektu se odhaduje na 146 mil. EUR. Na rekonstrukci vodovodní sítě v Cetinji je spolu se snížením nákladů na elektřinu pro čerpadla plánováno 11,3 mil. EUR.
Na výstavbu nebo rekonstrukci kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod je v několika obcích vyčleněno asi 270 mil. EUR. Pro obec Ulcinj je plánována výstavba kanalizační sítě, zařízení na čištění a čištění kanálu Port Milena v celkové hodnotě 55 mil. EUR. Na výstavbu regionální skládky s recyklačním centrem v Bijelo Polje je plánováno 33 mil. EUR a na podobnou v Nikšići 60 mil. EUR. Na rozšíření hygienické skládky Možura, kompostování odpadů a plynové elektrárny je uvedena požadovaná částka 22 mil. EUR. Na seznamu jsou i projekty na ochranu a revitalizaci Plavského jezera s 18,6 mil. EUR.
Zemědělství a potravinářství
Místní firmy konkurují italské, srbské a chorvatské produkci, pěstuje se zde ovoce, zelenina, víno či olivy.
Místní firmy jsou dosud zastíněny konkurencí producentů v regionu, hledají způsoby, jak využít příznivé přírodní podmínky, rozvinout své technologie, dohnat konkurenci (např. řeckou či italskou) a získat své místo na trhu (vinařství, produkce oliv, ovoce, zeleniny, mléčných produktů). To představuje příležitost pro celé technologické celky a pro přenos know-how v této oblasti.
Existují příležitosti pro dodávky zemědělských strojů, traktorů, zařízení, zemědělských a zpracovatelských technologií či genetického materiálu. Vzhledem k malému trhu by větší šanci na úspěch v této oblasti měly projekty zamýšlené od začátku jako regionální.
ICT, elektronika, kyberbezpečnost
Černá Hora deklarovala snahu rozšířit svůj záběr také na chytré technologie. Příležitostí jsou systémy pro řízení dopravy, parkování, IT systémy pro veřejnost, řízení soustav domovních čistíren odpadních vod či systémy hrazení MHD.
Největší plánované investice oznámené ve vládních prioritních projektech souvisí s výstavbou a založením Mezinárodního institutu pro udržitelné technologie v jihovýchodní Evropě v celkové výši 200 mil. EUR. Dokumentace je zatím ve fázi příprav.
Na investice do digitální infrastruktury jsou vypsány tři projekty – datové centrum orgánů státní správy za 4,5 mil. EUR, rozvoj infrastruktury pro širokopásmový přístup k internetu za 56 mil. EUR a širokopásmová síť státních orgánů za 3 miliony EUR.
Zdravotnictví a farmacie
Pandemie koronaviru ukázala zásadní význam modernizace vybavení a fungování zdravotnictví, potřebu přenosu know-how, znalostí i vybavení.
Seznam zamýšlených projektů v oblasti zdravotnictví je stavěn na částce zhruba 145 mil. EUR. Nejcennějším projektem je výstavba nové nemocnice v Podgorici za 50 mil. EUR, nového pohotovostního centra v Podgorici za 27 mil. EUR, zdravotního střediska v městské čtvrti City Kvart za 10 mil. EUR, Kliniky infekčních nemocí a Dermatovenerologické kliniky za 8,5 mil., nemocnice v Pljevlji za 6,7 mil. EUR, Kliniky duševního zdraví za 6 mil. EUR a další.
Energetika
Dosud nevyužitá je solární energie. Tepelná elektrárna Pljevlja je hlavním zdrojem elektrické energie, ale její celková modernizace nebyla schválena, budou se muset hledat jiné zdroje. V zemi funguje několik vodních elektráren, vláda se však rozhodla další nepodporovat.
V oblasti energetiky vláda za jako prioritní ohlásila 13 projektů s několika dílčími projekty v celkové hodnotě jedné miliardy a 61 mil. EUR. Nejcennějším projektem je výstavba vodní elektrárny Komárnica, jejíž stavební náklady se odhadují na 271 mil. EUR. Projekt patří mezi priority a příprava technické dokumentace je ve finální fázi. Podle dřívějšího oznámení by Elektroprivreda postavila tuto vodní elektrárnu z vlastních peněz a prostřednictvím úvěrů.
Na seznamu je i výstavba jadransko-jónského plynovodu, tedy úseku přes Černou Horu, jehož hodnota se odhaduje na 210 mil. EUR. Projekt je na samém začátku přípravy. V plánu je také rekonstrukce tepelné elektrárny Pljevlja, která se odhaduje na 61 mil. EUR a na kterou byla dokončena dokumentace a dokončena výběrová řízení. Ještě v listopadu 2019 byl pro tento projekt vybrán čínský DEC s domácími partnery Bemax, BB Solar a Permonte. Kvůli opomenutím v dřívějším plánování této investice dochází ke změně projektu, což je více finančně nákladné, celý případ byl následně předán státnímu zastupitelství. V plánu je také výstavba větrného parku Gvozd za 61 mil. EUR, pro který je příprava dokumentace ve finální fázi, a také plovoucí solární elektrárny na jezeře Slano v hodnotě 50,4 mil. EUR, jejíž plánování je v počáteční fázi. Na několik projektů rozšíření a zlepšení přenosové a distribuční sítě je plánováno 210 mil. EUR. Instalace nového bloku ve vodní elektrárně Perućica bude stát 26,5 mil. EUR a zlepšení energetické účinnosti ve veřejných budovách 104 mil. EUR.
