Černá Hora

MZV: Mapa globálních oborových příležitostí

Velvyslanectví ČR v Podgorici

e-mail: podgorica@mzv.gov.cz

www.mzv.cz/podgorica

Černá Hora, kandidátská země EU, je z hlediska velikosti 161. ekonomikou světa, s populací přes 630 tisíc obyvatel. Ekonomika zaznamenala v posledních letech stabilní růst tažený osobní spotřebou po výrazném zvýšení mezd a platů a díky přílivu cizinců  investic do nemovitostí. Hlavním rizikem je přetrvávající závislost této malé otevřené ekonomiky s velkým deficitem obchodní bilance na turismu, který představuje až 25 % HDP. HDP per capita v roce 2022 dosáhl na úroveň 50 % EU-27 PPS, což je nejlepší v regionu. Zadlužení se drží pod 60 % HDP. Meziroční inflace spotřebitelských cen za rok 2024 se držela na úrovni 3,5 %. Nezaměstnanost se v roce 2024 dále snížila na 12 %. Černá Hora má výrazný potenciál v sektoru dopravy, kde se jedná o celé řadě infrastrukturních dopravních projektů. Zásadní investice se chystají také do energetiky a zdravotnictví. Ekonomika trpí sezónním nedostatkem pracovníků a nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Pro zemi jsou zásadní přímé zahraniční investice, v roce 2024 jich do Černé Hory mířilo 889,8 mil EUR. Jejich struktura ukazuje hlubší problémy zdejší ekonomiky, jejich větší část, kolem 51 %, míří do nemovitostí, jen velmi málo do výrobního sektoru, bankovního sektoru či podnikání. Největšími investory v zemi v roce 2024 byly Srbsko, Rusko a Turecko.

Ukazatel 2023 2024 2025 2026 2027
Růst HDP (%) 6,34 3,40 3,50 3,60
Veřejný dluh (% HDP) 58,30 57,90 58,50 59,70
Míra inflace (%) 8,59 3,34 3,50 2,60
Populace (mil.) 0,63 0,64 0,63 0,63
Nezaměstnanost (%) 12,20 11,90 11,00 10,30
HDP/obyv. (USD, PPP) 29 901,26 31 420,00 33 310,00 35 590,00
Bilance běžného účtu (mld. USD) -0,85 -1,34 -1,36 -1,33
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -3,23 -3,51 -3,58 -3,66
Průmyslová produkce (% změna) 6,33 0,20 3,20 3,20
Exportní riziko OECD 6/7 6/7 6/7 6/7 6/7
Predikce EIU Zdroj: MPO, Monstat, OECD, IMF

Zdroj: EIU, IMF

Zdroj: EIU

Top 4 importní partneři 2023 (%)
Srbsko 17,3
Čína 11,1
Německo 9,6
Řecko 6,5
Zdroj: EIU
Top 5 import dle zboží 2023 (mld. USD)
Celkem 4,1
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje 0,3
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 0,3
Léčiva (vč. léčiv veterinárních) 0,1
Maso ostatní (ne hovězí) a vnitřnosti poživatelné 0,1
Zařízení telekomunikační, příslušenství přístrojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu 0,1
Zdroj: Trade Map (International Trade Center)

 

Dopravní infrastruktura

Vláda chce v příštích letech výrazně investovat do budování a modernizace dopravní infrastruktury země, vládní priorita se shoduje s rozvojovými plány EU a IPA fondů a prioritami plánu růstu pro Západní Balkán.

Seznam prioritních infrastrukturních projektů zahrnuje výstavbu druhého úseku dálnice Mateševo – Andrijevica, dále budování rychlostního koridoru jadransko-jónské magistrály, kde se řeší ideové pojetí trasy v oblasti Boky kotorské, a výstavbu a modernizaci železničních tratí a modernizaci přístavu v Baru. Jedná se o modernizaci a zvyšování kapacity propojení přístavu v Baru železnicí s Bělehradem, modernizaci železničních tahů např. směrem na BaH. Vypsány mají být mj. tendry na rekonstrukci a modernizaci 13 železničních mostů a 8 tunelů mezi Podgoricí a Bijelo Polje. 

Voda a životní prostředí

V zemi se pomalu prosazují evropské přístupy ve vodohospodářství a odpadním průmyslu. V rámci požadavků vyjednávacího procesu s EU a jeho kapitoly 27 – ochrana životního prostředí se očekává potřeba zásadních investic v této oblasti.

Hospodaření s odpadní vodou, její čištění a využívání užitkové vody je teprve v začátcích. Většina municipalit vnímá problém s hospodařením s odpadními vodami v jejich oblastech, nemají čističky odpadních vod a někde ani kanalizaci. Řešení otázky ztěžuje kamenité podloží. 

Potřebné jsou investice do vodovodů, kanalizačních sítí, sanitárních skládek, někde i výměna azbestového potrubí ve vodovodech.

V roce 2025 probíhá PROPED organizovaný ve spolupráci s MŽP ČR k tématu ochrany vody, čištění odpadních vod a prevence povodní, který představí evropskou a českou legislativu, české zkušenosti a firmy v této oblasti.

Zemědělství a potravinářství

Místní firmy konkurují italské, srbské a chorvatské produkci, pěstuje se zde ovoce, zelenina, víno či olivy. 

Místní firmy jsou dosud zastíněny konkurencí producentů v regionu, hledají způsoby, jak využít příznivé přírodní podmínky, rozvinout své technologie, dohnat konkurenci (např. řeckou či italskou) a získat své místo na trhu (vinařství, produkce oliv, ovoce, zeleniny, mléčných produktů). To představuje příležitost pro celé technologické celky a pro přenos know-how v této oblasti.

Existují příležitosti pro dodávky zemědělských strojů, traktorů, zařízení, zemědělských, potravinářských i dřevozpracovatelských technologií či genetického materiálu. Vzhledem k malému trhu by větší šanci na úspěch v této oblasti měly projekty zamýšlené od začátku jako regionální.

ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Černá Hora deklarovala snahu rozšířit svůj záběr také na chytré technologie. Obrovský impuls pro rozvoj kybernetické bezpečnosti znamenal velký kybernetický útok na státní instituce z léta 2022. 

Příležitostí jsou systémy pro řízení dopravy, parkování, IT systémy pro veřejnost či systémy hrazení MHD. 

Zdravotnictví a farmacie

Pandemie koronaviru ukázala zásadní význam modernizace vybavení a fungování zdravotnictví, potřebu přenosu know-how, znalostí i vybavení.

Chystá se výstavba nové nemocnice a nového pohotovostního centra v hlavní  nemocnici v Podgorici, rekonstrukce a rozšiřování nemocnice v Pljevlja.

Proběhl zdravotnický PROPED 2025, kde se představily firmy vyrábějící zdravotnické vybavení jako lůžka, sanitky, dekontaminační a izolační systémy, systémy pro režim a monitoring vstupů, technologie moderního vzdělávání a tréninku a projektování staveb v oblasti zdravotní péče.

Zájem o české investory dlouhodobě avizuje rehabilitačně lázeňský areál Igalo blízko Hercegu Nového.

Obranný a bezpečnostní sektor

Země představuje výhledově perspektivní region pro CZ OBP.

Jako členská země NATO je zapojena do spolupráce v oblasti obrany s ČR a českými dodavateli vojenského vybavení, vozidel a technologií. Černohorská delegace navštívila také IDET 2025.

Energetika

Země dosud závisí z 40 % na uhelné elektrárně Pljevlja, je ale kabelem propojena s Itálií a rozvíjí se zde obnovitelné zdroje energie, malé vodní elektrárny, větrné a fotovoltaické elektrárny.

V roce 2025 má být zahájena velká rekonstrukce uhelné elektrárny a o to významnější je potřeba nárůstu kapacity obnovitelných zdrojů, také kapacita propojení elektrické sítě s Itálií má být posílena.
• Teritorium: Černá Hora | Evropa | Zahraničí

Doporučujeme