Seznam prioritních infrastrukturních projektů zahrnuje dokončení dálničního spojení od srbské hranice do přístavního města Bar (s obchvatem Podgorice), dále budování rychlostního koridoru jadransko-jónské magistrály, kde se řeší ideové pojetí trasy v oblasti Boky kotorské, a výstavbu a modernizaci železničních tratí. Jedná se také o modernizaci a zvyšování kapacity přístavu v Baru a jeho propojení železnicí s Bělehradem. Vypsány mají být mj. tendry na rekonstrukci a modernizaci  železniční trati Bar-Podgorica-Bijelo Polje a na pořízení elektrických osobních vlaků pro Černohorské dráhy (ZPCG). 

Místní firmy jsou dosud zastíněny konkurencí producentů v regionu, hledají způsoby, jak využít příznivé přírodní podmínky, rozvinout své technologie, dohnat konkurenci (např. řeckou či italskou) a získat své místo na trhu (vinařství, produkce oliv, ovoce, zeleniny, mléčných produktů). To představuje příležitost pro celé technologické celky a pro přenos know-how v této oblasti.

Existují příležitosti pro dodávky zemědělských strojů, traktorů, zařízení, zemědělských, potravinářských i dřevozpracovatelských technologií či genetického materiálu. Vzhledem k malému trhu by větší šanci na úspěch v této oblasti měly projekty zamýšlené od začátku jako regionální.

Příležitostí jsou systémy pro řízení dopravy, parkování, IT systémy pro veřejnost či systémy hrazení MHD. 

V dohledné době lze očekávat vyhlášení tendru na inteligentní dopravní systémy (ITS) pro černohorské silnice.

Chystá se výstavba nové nemocnice a nového pohotovostního centra v hlavní  nemocnici v Podgorici, rekonstrukce a rozšiřování nemocnice v Pljevlje. Zájem o české investory dlouhodobě avizuje rehabilitačně lázeňský areál Igalo blízko Hercegu Nového.

Návazně na úspěšnou černohorskou zdravotnickou incomingovou misi z roku 2025 probíhá roku 2026 další incomingový PROPED za účasti zástupců černohorského Ministerstva zdravotnictví a Fondu zdravotního pojištění, který v Černé Hoře zabezpečuje nákup léčiv a prostředků zdravotní techniky pro sektor veřejného zdravotnictví. Program mise zahrnuje prezentaci českého systému nákupu, distribuce léčiv a prostředků zdravotní techniky černohorským partnerům a schůzky za účelem navázání obchodních kontaktů s českými firmami.

Již dnes přesahuje podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na spotřebě energií v Černé Hoře průměr EU. Země disponuje  dvěma velkými hydroelektrárnami ze 60. a 70. let (Perućica a Piva); další rozvoj OZE, který má značný potenciál, zahrnuje větrné a fotovoltaické elektrárny i malé elektrárny vodní.

Propojení elektrické sítě s Itálií, kterou již s Černou Horou spojuje podmořský kabel, má být do budoucna posíleno. Export elektřiny do EU se aktuálně na celém černohorském vývozu podílí asi z 20 %. Na konkurenceschopnost Černé Hory v této oblasti dopadne v nadcházejících letech unijní nařízení zavádějící Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), fungující souběžně se systémem EU pro obchodování s emisemi (ETS). Připravovaná legislativa by měla černohorský systém ETS sladit s EU. 

Období po pandemii COVID-19 je v Černé Hoře ve znamení trendu směrem ke kratším turistickým pobytům. S ohledem na vízovou harmonizaci spojenou s integrací do EU bude léto 2026 poslední sezónou, kdy budou mít možnost bez vízové povinnosti zavítat turisté z Číny, Ruska i Turecka. Dynamika oživení turistického sektoru po pandemii byla v Černé Hoře pomalejší než v sousední Albánii, na čemž se podílely i nedostatečné kapacity obou mezinárodních letišť v Podgorici a Tivatu; to by měly změnit očekávané investice do jejich rozvoje v nejbližších letech. Jediné přímé spojení obou černohorských mezinárodních letišť s Prahou a Brnem zajišťuje roku 2026 společnost Air Montenegro, a to pouze v letní sezóně, která v případě letů z Prahy trvá od května do října. Velká část českých turistů přitom volí spíše nízkonákladové přímé lety ze zemí sousedících s ČR nebo poměrně zdlouhavou dopravu automobilem. Atraktivní horské vnitrozemí má do budoucna značný potenciál v oblasti agroturistiky a ekoturistiky, ale i lyžařských pobytů.