Černá Hora

Rozcestník informací o Černé Hoře:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Černá Hora byla poslední evropskou zemí, která byla zasažena pandemií covid-19. První případy onemocnění byly zaznamenány až v polovině března, ze statistických údajů za první čtvrtletí 2020 tak není zřejmý očekávaný negativní dopad pandemie na ekonomiku země. Podle posledních odhadů Světové banky čeká v důsledku pandemie covid-19 ekonomiku Černé Hory v roce 2020 propad o 5,6–8,9 % HDP a schodek běžného účtu Černé Hory pak MMF odhaduje na 18 % HDP.

Pilířem černohorské ekonomiky je turismus, ze kterého příjmy tvoří v případě Černé Hory 24 % HDP. Pandemická opatření včetně uzavření hranic měla negativní vliv především na sektor turismu. Černé Hoře tak podle řady odborníků hrozí drastický ekonomický propad.

Vláda Černé Hory doposud představila dva „balíčky“ na podporu ekonomiky a chystá třetí. V rámci prvního a druhého balíčku pomoci investovala Černá Hora do záchrany ekonomiky celkem 175 mil. EUR, což je asi 3,5 % HDP. Byly poskytnuty subvence firmám a podnikům, které musely z důvodu koronavirové krize přerušit provoz, vláda přispěla na mzdy zaměstnanců, byla odložena povinnost platby daní, další úlevy přišly ve zvýhodnění plateb pronájmů, zrušení fixní základní částky za elektrický proud apod. Vláda spoléhá na klíčovou roli finančního sektoru. Podle černohorské administrativy mají nyní banky jedinečnou příležitost investovat do reálné ekonomiky a do výroby. Černá Hora zároveň vyjednává o půjčce cca 450 mil. EUR od zahraničních finančních institucí.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Důlní, těžební a ropný průmysl

Vláda Černé Hory by v následujících letech chtěla výrazně zvýšit využití dostupných nerostných zdrojů revitalizací či rozšiřováním stávajících a otevřením nových dolů (například lokalita Maoče). V roce 2019 proběhl geologický průzkum černohorského mořského dna za účelem ověření výskytu nerostných surovin (plyn, ropa). Podle informací Ministerstva ekonomiky Černé Hory by měla být první zkušební naftová studna vybudována na jaře 2020 cca 26 km od břehu mezi přímořskými městy Bar a Ulcinj.

Do konce roku 2020 by pak mělo být zřejmé, zda se v podzemí pod černohorskými vodami skrývá předpokládaných 51 mld. m³ plynu a 438 mil. barelů nafty. (Tyto odhady se zakládají na 3D snímcích provedených v rámci společného projektu italsko-ruského konsorcia ENI-Novatek a řeckého Energean.) Společnost Luka Bar AD (přístav Bar) zahrnula do svého aktuálního plánu rozvoje návrh na vybudování terminálu pro kapalný plyn LNG. Kapacita zásobníku má být 20 000 m3. Již několik let se rovněž rozhoduje o privatizaci této společnosti, která je ve většinovém vlastnictví státu.

 Energetický průmysl

Nejvýznamnějším zdrojem elektrické energie je dosluhující 1. blok tepelné elektrárny Pljevlja. V roce 2018 vláda rozhodla o jeho ekologické rekonstrukci v hodnotě přesahující 100 mil. EUR. V listopadu 2019 výběrová komise EPCG (Elektroprivreda Crne Gore, Energetické závody Černé Hory) zvolila jako vítězný projekt pro rekonstrukci tepelné elektrárny Pljevlja I nabídku konsorcia firem DEC International, Bemax, BB Solar a Permonte. Součástí projektu je i teplofikace města Pljevlja, revitalizace skládky Maljevac a vybudování čistírny odpadních vod. Vláda po několika letech zvažování výstavby 2. bloku tepelné elektrárny Pljevlja od tohoto projektu upustila s tím, že využití zásob uhlí nechá dalším generacím, které budou mít k dispozici ekologičtější technologie.

Nejen kvůli přísným ekologickým limitům se však zatím Černé Hoře nepodařilo zajistit financování projektu. Černá Hora buduje rovněž větrné, solární a malé vodní elektrárny. Podíl obnovitelných zdrojů energie dosahuje kolem 33 %, proto je finanční podpora vlády minimální. Černá Hora se chce stát vývozcem elektrické energie. Za tím účelem byl položen podmořský kabel spojující Černou Horu s Itálií. Započetí prací na plynofikaci země bude záviset na realizaci výstavby jadransko-jónského plynovodu, případně na výsledcích průzkumu mořského dna (viz část Důlní, těžební a ropný průmysl).

ICT

Dosavadní závislost Černé Hory na turismu vedla vládní představitele k rozhodnutí, že musí dojít ke změně směřování ekonomiky. Dopad koronavirové krize správnost tohoto rozhodnutí potvrdil. V posledních dvou letech vláda Černé Hory začala vyvíjet zvýšené úsilí v oblasti podpory rozvoje moderních technologií. V opštinách (krajích) začínají budovat tzv. technologické inkubátory, které mají podpořit inovativní firmy, v závěru roku 2019 byl vyhlášen tender na vybudování nového Národního vědecko-technologického parku v Podgorici apod. Je zřejmé, že změny v nasměrování černohorské ekonomiky nelze dosáhnout ihned a není to možné ani bez pomoci partnerů ze zahraničí a spolupráce s nimi. Černá Hora je otevřena spolupráci jak v rámci regionu západního Balkánu, tak i se státy Evropské unie. Nabízí se tak potenciál pro uplatnění i českých firem.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Do roku 2035 plánuje Černá Hora investice do ochrany životního prostředí za více než 1,4 mld. EUR. Finanční zdroje státu i municipalit jsou velmi limitované. Černá Hora má značné zásoby kvalitní vody, které však nedokáže sama efektivně využít (velké množství balené vody dováží ze Srbska nebo z Itálie). Tyto vodní zdroje jsou vhodné rovněž pro umělý chov ryb. Na řadě míst Černé Hory přetrvávají problémy s čištěním a regulací odpadních a splaškových vod. Hlavní město Podgorica bude v příštích letech investovat do systému čištění odpadních vod přibližně 55 mil. EUR, přičemž financování tohoto projektu bylo již schváleno. Řada opštin (krajů) bude nucena připravit plány výstavby čističek odpadních vod, vodovodních sítí, spaloven odpadu a deponií. Samostatnou kapitolu činí revitalizace a odstraňování četných divokých skládek nebo rekultivace odkaliště poblíž továrny na výrobu hliníku (KAP) v Podgorici.

Železniční a kolejová doprava

Železniční infrastruktura je zastaralá, proto vláda podporuje její postupnou modernizaci. Modernizací v současné době prochází páteřní trať Bar–Podgorica–Bělehrad, kde se kromě zabezpečovacích prvků rekonstruují tunely, mosty a koleje. Celou železniční síť Černé Hory bude čekat výměna stávajících pražců za betonové. Ve fázi přípravy plánování je rozšíření železniční sítě ve směrech Bijelo Polje – Maoče a Bijelo Polje – Kosovo.

Zastaralý je rovněž železniční vozový park. Již v roce 2020 plánuje železnice koupi tří vlakových souprav pro meziměstskou dopravu. Hodnota kontraktu je 15 mil. EUR, přičemž financování má zajistit EBRD a vláda má poskytnout státní garanci za úvěr. Kromě dodání nových vozů lze příležitost pro české firmy spatřovat i v opravách a revitalizaci použitých lokomotiv a vagónů.

V národním střednědobém plánu jsou pro následující tři roky za jednu z priorit v oblasti dopravy označeny projekty rekonstrukce železniční infrastruktury. Ze státního rozpočtu a z přislíbené finanční podpory mezinárodních institucí (IPA, WBIF, EIB, EBRD) má být vyčleněno minimálně 16,7 mil. EUR na rekonstrukci železniční napájecí soustavy části tratě v severní oblasti země (směrem k hranicím se Srbskem), rekonstrukci a modernizaci železniční stanice Bijelo Polje, výměny signalizačně-bezpečnostního systému na trati Bijelo Polje – Podgorica a Podgorica–Bar, sanaci tunelů a mostů atd.

Velvyslanectví ČR v Podgorici
e-mail: podgorica@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/podgorica




• Teritorium: Černá Hora | Evropa | Zahraničí