Černá Hora

Rozcestník informací o Černé Hoře:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Pilířem černohorské ekonomiky byl až do vypuknutí pandemie covidu-19 turismus, ze kterého příjmy tvořily až 24 % HDP. V roce 2019 přivítala malá balkánská země s cca 620 000 obyvatel přes 2 miliony hostů ze zahraničí. Kvůli koronavirové pandemii a pandemickým opatřením, které zahrnovaly uzavření státních hranic a hranic opštin/krajů, klesly příjmy z turismu v roce 2020 až o 90 % (tj. téměř o 1 mld. EUR). Tento trend pak pokračoval i na počátku roku 2021.

Nová černohorská vláda, která se ujala vedení země v závěru roku 2020, si proto vytyčila za jeden z hlavních cílů znovunastartování ekonomiky země. Na základě tohoto rozhodnutí bylo ministerstvo ekonomiky rozděleno na dva samostatné resorty s jasně rozdělenou agendou. Vzniklo tak ministerstvo kapitálových investic a ministerstvo ekonomického rozvoje. K hlavním úkolům obou ministerstev patří vytvoření plánu diverzifikace ekonomiky země. Ministerstvo pro ekonomický rozvoj si pak vytyčilo cíl zajistit i diverzifikaci sektoru turismu tak, aby Černá Hora byla schopna nabídnout zahraničním klientům kvalitní služby (podpořené dobrou infrastrukturou) po celou dobu roku.

V reakci na dopady koronavizové pandemie podpořila předchozí vláda ekonomiku země třemi balíčky, přičemž v rámci prvního a druhého balíčku pomoci investovala Černá Hora do záchrany ekonomiky celkem 175 mil. EUR (cca 3,5 % HDP) a v rámci třetího balíčku bylo uvolněno 240 mil. EUR. Obsahem těchto tří balíčků bylo poskytnutí subvence firmám a podnikům, které musely z důvodu koronavirové krize přerušit provoz, dále vláda přispěla na mzdy zaměstnanců, byla odložena povinnost platby daní, další úlevy přišly ve zvýhodnění plateb pronájmů, zrušení fixní základní částky za elektrický proud apod.

Nová vláda schválila počátkem roku 2021 novou vlnu pomoci pro firmy a občany, které pandemie covidu-19 zasáhla nejvíce. Celková hodnota tohoto balíčku dosáhla 163 mil. EUR, přičemž část spočívala v jednorázových příspěvcích penzistům, nezaměstnaným, rodinám se třemi a více dětmi atd. Vláda rovněž rozhodla o rozšíření seznamu oblastí a specializací, které pandemie ohrozila. (Firmy, které v těchto oblastech podnikají, mají právo žádat stát o finanční pomoc). Součástí čtvrtého balíčku byly daňové úlevy pro firmy, které zaměstnají osoby registrované na Úřadech práce.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Důlní, těžební a ropný průmysl

Vláda Černé Hory by v následujících letech chtěla výrazně zvýšit využití dostupných nerostných zdrojů revitalizací či rozšiřováním stávajících dolů a otevřením nových (například lokalita Maoče). V roce 2019 proběhl geologický průzkum černohorského mořského dna za účelem ověření výskytu nerostných surovin (plyn, ropa). Nová vláda navázala na kroky vlády předchozí a připravuje vybudování zkušební naftové studny cca 26 km od břehu mezi přímořskými městy Bar a Ulcinj. Do konce roku 2021 by pak mohlo být zřejmé, zda se v podzemí pod černohorskými vodami skrývá předpokládaných 51 mld. m³ plynu a 438 mil. barelů nafty. (Tyto odhady se zakládají na 3D snímcích provedených v rámci společného projektu italsko-ruského konsorcia ENI-Novatek a řeckého Energean.)

Společnost Luka Bar AD (přístav Bar) zahrnula do svého aktuálního plánu rozvoje návrh na vybudování terminálu pro kapalný plyn LNG. Kapacita zásobníku má být 20 000 m3. Již několik let se rovněž rozhoduje o privatizaci této společnosti, která je ve většinovém vlastnictví státu.

Energetický průmysl

Nejvýznamnějším zdrojem elektrické energie je dosluhující 1. blok tepelné elektrárny Pljevlja. V roce 2018 vláda rozhodla o jeho ekologické rekonstrukci v hodnotě přesahující 100 mil. EUR. V listopadu 2019 výběrová komise EPCG (Elektroprivreda Crne Gore, Energetické závody Černé Hory) zvolila jako vítězný projekt pro rekonstrukci tepelné elektrárny Pljevlja I nabídku konsorcia firem DEC International, Bemax, BB Solar a Permonte. Součástí projektu je i teplofikace města Pljevlja, revitalizace skládky Maljevac a vybudování čistírny odpadních vod.

Nová vláda krátce po svém jmenování oznámila, že odstupuje od budování malých vodních elektráren. Více úsilí však chce vynaložit v oblasti zkoumání možností výstavby větrných a solárních elektráren. Výhledově by se Černá Hora chtěla stát vývozcem elektrické energie. Za tím účelem byl položen podmořský kabel spojující Černou Horu s Itálií. Započetí prací na plynofikaci země bude záviset na realizaci výstavby jadransko-jónského plynovodu, případně na výsledcích průzkumu mořského dna (viz část Důlní, těžební a ropný průmysl).

ICT

Dosavadní závislost Černé Hory na turismu vedla vládní představitele k rozhodnutí, že musí dojít k diverzifikaci ekonomiky. Dopad koronavirové krize správnost tohoto rozhodnutí potvrdil. Již předchozí vláda začala vyvíjet zvýšené úsilí v oblasti podpory rozvoje moderních technologií. V opštinách (krajích) začínají budovat tzv. technologické inkubátory, které mají podpořit inovativní firmy, v závěru roku 2019 byl vyhlášen tender na vybudování nového Národního vědecko-technologického parku v Podgorici apod.

Je zřejmé, že změny v nasměrování černohorské ekonomiky nelze dosáhnout ihned a není to možné ani bez pomoci partnerů ze zahraničí a spolupráce s nimi. Černá Hora je otevřena spolupráci jak v rámci regionu západního Balkánu, tak i se státy Evropské unie. Nabízí se tak potenciál pro uplatnění i českých firem.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Do roku 2035 plánuje Černá Hora investice do ochrany životního prostředí za více než 1,4 mld. EUR. Finanční zdroje státu i municipalit jsou velmi limitované. Černá Hora má značné zásoby kvalitní vody, které však nedokáže sama efektivně využít (velké množství balené vody dováží ze Srbska nebo z Itálie). Tyto vodní zdroje jsou vhodné rovněž pro umělý chov ryb. Na řadě míst Černé Hory přetrvávají problémy s čištěním a regulací odpadních a splaškových vod.

Hlavní město Podgorica bude v příštích letech investovat do systému čištění odpadních vod přibližně 55 mil. EUR, přičemž financování tohoto projektu bylo již schváleno. Řada opštin (krajů) bude nucena připravit plány výstavby čističek odpadních vod, vodovodních sítí, spaloven odpadu a deponií. Samostatnou kapitolu činí revitalizace a odstraňování četných divokých skládek nebo rekultivace odkaliště poblíž továrny na výrobu hliníku (KAP) v Podgorici.

Železniční a kolejová doprava

Železniční infrastruktura je zastaralá, proto vláda podporuje její postupnou modernizaci. Modernizací v současné době prochází páteřní trať Bar–Podgorica–Bělehrad, kde se kromě zabezpečovacích prvků rekonstruují tunely, mosty a koleje. Celou železniční síť Černé Hory bude čekat výměna stávajících pražců za betonové. Ve fázi přípravy plánování je rozšíření železniční sítě ve směrech Bijelo Polje – Maoče a Bijelo Polje – Kosovo.

Zastaralý je rovněž železniční vozový park. Černá Hora plánuje koupi tří vlakových souprav pro meziměstskou dopravu. Hodnota kontraktu je 15 mil. EUR, přičemž financování má zajistit EBRD a vláda má poskytnout státní garanci za úvěr. Kromě dodání nových vozů lze příležitost pro české firmy spatřovat i v opravách a revitalizaci použitých lokomotiv a vagónů.

V národním střednědobém plánu jsou pro následující tři roky za jednu z priorit v oblasti dopravy označeny projekty rekonstrukce železniční infrastruktury. Ze státního rozpočtu a z přislíbené finanční podpory mezinárodních institucí (IPA, WBIF, EIB, EBRD) má být vyčleněno minimálně 16,7 mil. EUR na rekonstrukci železniční napájecí soustavy části tratě v severní oblasti země (směrem k hranicím se Srbskem), rekonstrukci a modernizaci železniční stanice Bijelo Polje, výměny signalizačně-bezpečnostního systému na trati Bijelo Polje – Podgorica a Podgorica–Bar, sanaci tunelů a mostů atd.

Velvyslanectví ČR v Podgorici
e-mail: podgorica@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/podgorica




• Teritorium: Černá Hora | Evropa | Zahraničí