Chorvatsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu (Chorvatsko)

Vzájemný obchod mezi ČR a Chorvatskem se řídí pravidly a podmínkami jednotného trhu EU. Zůstalo však v platnosti celkem 41 bilaterálních smluv, dohod a protokolů o spolupráci v oblasti hospodářství, kultury, školství, migrace osob, apod. Seznam těchto dokumentů je k nahlédnutí na internetových stránkách ZÚ Záhřeb www.mzv.cz/zagreb, v kapitole Vzájemné vztahy a podkapitole Bilaterální smlouvy s Chorvatskem. V září 2005, během státní návštěvy prezidenta ČR, byly podepsány dva následující dokumenty definující spolupráci v ekonomické a turistické oblasti obou zemí:

  • Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářství, práce a podnikání Chorvatské republiky
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Chorvatské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu.
  • V roce 2008 byl podepsán Protokol k Dohodě o podpoře a ochraně investic, který vstoupil v platnost v srpnu 2009.
  • V roce 2011 byl v Záhřebu podepsán Protokol ke Smlouvě mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsáný v lednu 1999 v Praze. Protokol vstoupil v platnost v červenci 2012.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

2011

371 339

132 447

503 786

238 892

2012

355 058

127 280

482 388

227 778

2013

345 527

118 818

456 913

222 543

2014

394 636

124 105

518 743

270 529

2015

435 950

125 687

561 634

310 269

Údaje v tis.  EUR
podle statistiky MPO ČR

Poznámka: Příznivý trend v českém vývozu pokračuje i v prvních měsících roku 2016. Vývoz za 1-7/2016 byl 262 272 tis. EUR.

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Název nomenklatury SITC3

Export  z ČR 2014  (v tis. euro)

Podíl v %

Silniční vozidla

80 942

18,7š

Silice a vonné látky, leštící a čistící přípravky

29 667

6,86

Různé výrobky (jinak nepojm.)

28 248

6,54

Elektricvká zařízení, přístroje a spotřebiče

26 841

6,21

Kovové výrobky (jinak nepojm.)

18 393

4,25

Železo a ocel

17 679

4,19

Kancelářské stroje a zařízení k autom. zpracování dat

16 952

4,09

Papír, lepenka a výrobky z nich

14 725

3,92

Káva, čaj, kakao a výrobky z nich

12 687

3,40

Léčiva a farmaceutické výrobky

10 770

2,93

Název dle nomenklatury SITC3

Import do ČR 2014 (v tis. euro)

Podíl v %

Léčiva a farmaceutické výrobky

24 615

19,80

Kovové výrobky (jinak nepojmenované)

10 306

8, 28

Elektrická zařízení, přístroje, spotřebiče

9 835

7,89

Kůže, kožené výrobky

8 621

6,97

Stroje a zařízení používané v průmyslu

6 210

5,01

Železo a ocel

6,098

4,91

Korek a dřevo

4 127

3,32

Plastické hmoty

3 596

3,23

Neželezné kovy

3 428

2,76

Stroje a zařízení k výrobě energie

3 406

2,75

Podle statistiky MPO ČR

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

V případě Chorvatska hlavní podíl služeb tvoří především turistika. Dále pak obchodní, ubytovací, poradenské a finanční služby, popř. obchodování s nemovitostmi. Celkově služby mají vzestupný trend na tvorbě HDP. 

V roce 2015 podíl služeb na ZO ČR s Chorvatskem vykazoval celkově následující údaje (v mil. CZK):

 

celkem

doprava

cestovní ruch

finanční služby

poradenské služby

Vývoz

1 400,4

281,6

732,8

4,3

223,3

Dovoz

5 029,9

129

4 516,3

0,7

183,8

Saldo

-3 789,5

162,4

3 859,5

4,4

-68

Poznámka: Díky poskytovaní služeb v oblasti cestovního ruchu je chorvatské saldo vůči ČR v platební bilanci kladné a částečně pokrývá negativní saldo v oblasti výměny zboží.

Vývoj salda služeb Chorvatska v posledních 5 letech (mil. euro)
 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz služeb celkem

9 016,5 

9 554,9

9 679,4

8 850,8

9 001,3

Doprava

962,4

977,3

978,2

995,3

1001,2

Turistický ruch

6 598,6

6 687,9

6 701,3

6 767,6

7 232.6

Ostatní

1 455,5

1 489,8

1 999,9

1 787,9

1874.7

Dovoz služeb celkem

2 607,8

2 677,9

2 628,9

2 687,5

2700,9

Doprava

481,5

488,5

452,2

451,6

490,7

Turistický ruch

628,4

634,1

599,7

634,6

590,9

Ostatní

1 498,0

1 488,0

1 577,0

1 601,9

1 566,8

Saldo služeb celkem

6 408,7

6 877

7 050,5

6 163,2

6 405

Zdroj: Gospodarska kretanja 3/2015 a HNB

Podíl služeb na tvorbě HDP v posledních 5 letech (v mil. HRK)
 

2011

2012

2013

2014

2015

Obchodní a opravárenská činnost

32 965

33 001

34 100

35 002

                       36 100

Hotely a pohostinství

13 589

13 679

13 900

14 880

                        15 010

Obchodování s nemovitostmi a pronájmy

82 144

82 500

82 001

82 900

                        84 305

Celkem

128 698

129 180

130 001

132 782

                      134 576

Podíl na HDP (v %)

37,72

38,44

39, 10

39,80

                         41 34

Zdroj: Statistický výkaz HNB 2/2016

Obecné informace k hlavním oborům služeb

Obchodní a opravárenská činnost:

  • V obchodní a opravárenské činnosti  bylo v roce  2013 v průměru zaměstnáno  přibližně 200 000 osob.

Obchodování s nemovitostmi a pronájmy:

  • V oblasti obchodování s nemovitostmi  bylo v roce 2015 v průměru zaměstnáno přibližně 2 500 osob.  

Turistický ruch:

Turistický ruch je významnou oblastí služeb spojených s hoteliérstvím, pohostinstvím, ubytování a dopravou. Služby spojené s turistickým ruchem jsou důležitým odvětvím chorvatského hospodářství  jednak z hlediska pozitivního dopadu na zaměstnanost a také z hlediska  pozitivních dopadů na platební bilanci Chorvatska - významné země exportéra v oblasti služeb. V roce 2015  bylo zaznamenáno 14,3 mil. návštěv turistů, z čehož 12,6 mil. turistů tvořili zahraniční hosté. Domácími i zahraničními turisty bylo realizováno 71,6 mil. noclehů, což znamená nárůst  o cca 7,7 % oproti roku 2014. Devizové příjmy z turistického ruchu v roce 2014  dosáhly téměř 8 mld. EUR, což znamená nárůst o cca 5,0 % oproti roku 2014.

Chorvatsko nejvíce navštěvují turisté z Německa, následovaní turisty ze Slovinska, Rakouska, Itálie a ČR. Konkrétní údaje  jsou uvedeny v následující tabulce. ČR se drží stále v první silné pětce. Významný byl vzestup příjezdů polských turistů, kteří se v příjezdech zařadili na šesté místo za ČR a odráží stoupající životní úroveň u našich polských sousedů. Ve zvýšené míře také začali navštěvovat Chorvatsko turisté ze Skandinávie a Velké Británie. V posledních letech se v Chorvatsku  začali ve zvýšené míře objevovat turisté z Ruska i dalších zemí bývalého SSSR, i když události na Ukrajině a sankce proti Rusku příliv turistů z těchto zemí omezil. Turistická nabídka se začala orientovat též na země východní Asie.  Jejich počet v absolutních číslech z hlediska celkového počtu zahraničních turistů však není zatím příliš významný. 

 

Aktuální stav:

Na základě uvedených čísel je zřejmé, že chorvatský turismus zažívá renesanci.

V případě, že by tržby z cestovního ruchu dosáhly za rok 2016 původně předpokládaných 8,5 mld. euro, podíl turismu na HDP by podle analytiků MMF představoval významných 18%. Podle statistik EU je však Chorvatsko, navzdory nespornému růstu, až osmou nejpopulárnější evropskou turistickou destinací. Před Chorvatskem jsou Španělsko, Itálie, Francie, Velká Británie, Rakousko, Řecko a Německo. V Chorvatsku oproti zmíněným zemím tvoří tržby z turismu až 18% HDP, což Chorvatsko zařazuje po bok zemí jako je Malta (14,5%) nebo Kypr (13,2%), zatímco například v krizi zmítaném Španělsku činí cestovní ruch pouhých 4,4% HDP a u dalších turistických velmocí se pohybuje v rozmezí italských a francouzských 2,1% po německé 1,1%. Nutno však podotknout, že za růstem chorvatského cestovního ruchu stojí především situace v Egyptě, Tunisu, Řecku či Turecku a je tedy otázkou, jak dlouhé trvání bude aktuální trend mít.

Popularitu Chorvatska jakožto turistické destinace dokazuje i průzkum travel tech startupu Sojern. Podle zmíněného průzkumu, který probíhal od ledna roku 2015 do června roku 2016, a během nějž analytici zpracovali více než miliardu signálů dokládajících způsob, jak evropští turisté vyhledávají a rezervují svou dovolenou, se Chorvatsko nachází na 20. místě nejčastěji vyhledávaných světových destinací a zájem o něj vzrostl až o 45%. Podle průzkumu Sojernu jsou pro chorvatský turismus důležité informace vypovídající o německých, slovinských, rakouských, italských, ale i českých turistech. Podle statistiky se Češi zajímají v průměru o 7,8 dní dovolené a dovolenou se začínají zabývat 71 dní před jejím začátkem.

Možnou hrozbou pro chorvatský cestovní ruch by kromě změn bezpečnostní situace v Mediteránu mohly být i ropné průzkumy v černohorském moři. Ačkoliv se předseda Černohorského turistického sdružení Žarko Radulović nechal slyšet, že jadranský turismus není ropným průzkumem a eventuální těžbou ropy nijak ohrožen, zároveň dodal, že v případě ekologické katastrofy by byla nejvíce ohrožena jižní Dalmácie, což je dáno polohou vrtů nacházejících se v místě silného mořského proudu proudícího do Chorvatska – ekologickou katastrofu by tak dle jeho tvrzení na rozdíl od Chorvatska Černá Hora vůbec nepocítila.

 

 

 

 

Počet zahraničních turistů v Chorvatsku v roce 2015 (v tisících)

Země

Příjezdy

Přenocování

Německo

2 044

16 141

Slovinsko

1 202

7 982

Rakousko

1 089

6 226

Itálie

983

4 862

Česká republika

717

(CZ turisté měli větší počet přenocování než Italové)          5 080

Polsko

675

4 323

Zdroj: Gospodarska kretanja 2/2016, str. 44

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Dobrou orientaci ve světě investic do Chorvatska poskytnou webové stránky chorvatské agentury pro podporu středního a malého podnikání, inovací a investic Hamag-Bicro - viz www.hamagbicro.hr

Objem českých investic v teritoriu je uveden v kapitole 2.5 této informace. České investice jsou realizovány v teritoriu spíše v menších objemech. Vyjímku tvoří vstup J&T Banky do Varaždinské banky v roce 2013 (investice 270 mil. CZK), investice do vodního parku v Poreči za 25 mil. euro a bohužel nerealizovaný záměr skupiny Agrofert o nákup podílu v chemičce Petrokemija Kutina.  Nyní registrujeme zájem české Kofoly o kapitálový vstup do výrobce nápojů ze skupiny Badel a vstup internetového prodejce MALL.CZ na chorvatský trh. Pokud dochází k dalším investicím, je to zejména v oblasti turistického ruchu a služeb s ním spojených (investice do hotelů, vodních parků, marin, pohostinských zařízení apod.

Mezi české firmy a značky, které jsou zastoupeny v Chorvatsku jakoukoliv právní formou patří ŠKODA AUTO a.s., Českobudějovický Budvar a.s., SUBTERRA a.s., OHL ŽS Brno a.s., Fortuna a.s., Kopos a.s., METROSTAV a.s., AŽD a.s. Zakládání staveb a.s., JaT Banka, Koneko s.r.o., JTH sro., česká pobočka RWE.

Z chorvatských firem zastoupených v ČR jsou nejvýznačnější: Astra International d.d., Atlas, Autocentar Merkur d.d., HTZ – Chorvatské turistické sdružení, Đuro Đaković, Integra s.r.o., Končar Zagreb d.d., Luka Rijeka, Monting, Pliva Praha, Podravka International s.r.o.

Protože dochází ke změnám v zastoupení firem, doporučujeme aktuální stav konzultovat s obchodním radou velvyslanectví na tel. 00385 1 617 68 94, popř. emailu: commerce_zagreb@mzv.cz

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Viz také informace v kapitole 4.

Vzájemný obchod mezi ČR a Chorvatskem se řídí pravidly a podmínkami jednotného trhu EU. Zůstalo však v platnosti celkem 41 bilaterálních smluv, dohod a protokolů o spolupráci v oblasti hospodářství, kultury, školství, migrace osob, apod.

Seznam těchto dokumentů je k nahlédnutí na internetových stránkách ZÚ Záhřeb, v kapitole Vzájemné vztahy a podkapitole Bilaterální smlouvy s Chorvatskem.

V září 2005, během státní návštěvy prezidenta ČR byly podepsány dva následující dokumenty definující spolupráci v ekonomické a turistické oblasti obou zemí.

  • Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářství, práce a podnikání Chorvatské republiky
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Chorvatské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu.

V září 2008 byl podepsán Protokol k Dohodě o podpoře a ochraně investic, který vstoupil v platnost v srpnu 2009.

V říjnu 2011 byl v Záhřebu podepsán Protokol ke Smlouvě mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (podepsána v lednu 1999 v Praze). Protokol vstoupil v platnost v červenci 2012.

V dubnu 2016 se v Záhřebu  konalo 5. zasedání Společného česlo-chorvatského výboru pro cestovní ruch, který byl založen v roce 2005. Zúčastnili se ho zástupci českého MMR a Czechturism, za chorvatskou stranu zástupci Ministerstva  cestovního ruchu a Chorvatské národní turistické agentury. Další info u obchodního rady ZÚ.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Chorvatsko je od roku 2011 podle klasifikace OECD vedeno v kategorii zemí tzv. dárců rozvojové pomoci. Z tohoto důvodu projekty zahraniční rozvojové spolupráce v teritoriu neprobíhají.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: