Chorvatsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu (Chorvatsko)

Vzájemný obchod mezi ČR a Chorvatskem se řídí pravidly a podmínkami jednotného trhu EU. Zůstalo však v platnosti celkem 41 bilaterálních smluv, dohod a protokolů o spolupráci v oblasti hospodářství, kultury, školství, migrace osob, apod. Seznam těchto dokumentů je k nahlédnutí na internetových stránkách ZÚ Záhřeb www.mzv.cz/zagreb, v kapitole Vzájemné vztahy a podkapitole Bilaterální smlouvy s Chorvatskem. V září 2005, během státní návštěvy prezidenta ČR, byly podepsány dva následující dokumenty definující spolupráci v ekonomické a turistické oblasti obou zemí:

  • Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářství, práce a podnikání Chorvatské republiky
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Chorvatské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu.
  • V roce 2008 byl podepsán Protokol k Dohodě o podpoře a ochraně investic, který vstoupil v platnost v srpnu 2009.
  • V roce 2011 byl v Záhřebu podepsán Protokol ke Smlouvě mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsáný v lednu 1999 v Praze. Protokol vstoupil v platnost v červenci 2012.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

2012

355 058

127 280

482 388

227 778

2013

345 527

118 818

456 913

222 543

2014

394 636

124 105

518 743

270 529

2015

435 950

125 687

561 634

310 269

2016

457075 

133760 

590835 

323315 

Údaje v tis.  EUR
podle statistiky MPO ČR

Poznámka: Příznivý trend v českém vývozu pokračuje i v prvních měsících roku 2017. Vývoz za 1-3/2017 dosáhnul 126 546 tis. EUR a dovoz pouze 44 359 tis. EUR. Trend potvrzuje vysoce pozitivní saldo.

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Název dle nomenklatury SITC3

             Export z ČR 2016 (v mil. euro)

Osobní automobily a jiná silniční vozidla

74,3

Léčiva včetně veterinárních

20,2

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče telekomunikační zařízení pro záznam obrazu a zvuku

                 15,6    

Mýdla a přípravky čistící a leštící

15,0

Zařízení k automatickému zpracování dat

13,3

Železo, ocel a výrobky z nich

12,2

Přípravky toaletní a kosmetické

9,9

Pneu a duše

9,5

Papír, lepenka a výrobky z nich

9,2

Mléko, smetama a výrobky z nich

8,5

dle statistiky MPO ČR

 

Název dle nomenklatury SITC3                        Import do ČR (v mil. euro)
Léčiva včetně veterinárních

28,3

Stroje netočivé eketrické                                                           11,2
Hliník  4,7
Výrobky ze základních kovů 4,5
Nábytek vč. čalouněného 4,4
Výrobky z kůže a její imitace 4,3
Polyacetáty, polyetery a priskyřice 3,7
Dřevo surové a hrubě řezané 3,7
Přístroje ke spínání obvodů, odpory 3,0
Pláty, desky, fólie, pásy z plastických hmot  2,9

dle statistiky MPO ČR2,4

 

 

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

V případě Chorvatska hlavní podíl služeb tvoří především turistika. Dále pak obchodní, ubytovací, poradenské a finanční služby, popř. obchodování s nemovitostmi. Celkově služby mají vzestupný trend na tvorbě HDP. 

V roce 2016 podíl služeb na ZO ČR s Chorvatskem vykazoval celkově následující údaje (v mil. CZK):

 

celkem

doprava

cestovní ruch

finanční služby

poradenské služby

Vývoz

1 567

381

732

5

356

Dovoz

6 549

150

5 120

0,9

123

Saldo

- 4 982

232

- 4388

4,1

233

Poznámka: Díky poskytovaní služeb v oblasti cestovního ruchu je chorvatské saldo vůči ČR v platební bilanci kladné a částečně pokrývá negativní saldo v oblasti výměny zboží.

Vývoj salda služeb Chorvatska v posledních 5 letech (mil. euro)
 

2012

2013

2014

2015

2016 

Dovoz služeb celkem

9 554

9 679

8 850

9 001

6 143

Doprava

977

978

995

1001

1 450

Turistický ruch

6 687

6 701

6 767

7 232

1 235 

Ostatní

1 489

1 999

1 787

1874

3 458

Vývoz služeb celkem

2 677

2 628

2 687

2700

2 991

Doprava

488

452

451

490

570

Turistický ruch

634

599

634

590

653

Ostatní

1 488

1 577

1 601

1 566

1 768

Saldo služeb celkem

6 877

7 050

6 163

6 400

- 3 152

Zdroj: Gospodarska kretanja 1/2, /2017 a HNB

Podíl služeb na tvorbě HDP v posledních 5 letech (v mil. HRK)
 

2012

2013

2014

2015

2016 

Obchodní a opravárenská činnost

33 001

34 100

35 002

                       36 100  35 100

Hotely a pohostinství

13 679

13 900

14 880

                        15 010  16 750

Obchodování s nemovitostmi a pronájmy

82 500

82 001

82 900

                        84 305  83 990

Celkem

129 180

130 001

132 782

                      134 576  135 840

Podíl na HDP (v %)

38,44

39, 10

39,80

                         41 34  42135

Zdroj: Statistický výkaz HNB 2/2017

Obecné informace k hlavním oborům služeb

Obchodní a opravárenská činnost:

  • V obchodní a opravárenské činnosti  bylo v roce  2016 v průměru zaměstnáno  přibližně 370 000 osob.

Obchodování s nemovitostmi a pronájmy:

  • V oblasti obchodování s nemovitostmi  bylo v roce 2016 v průměru zaměstnáno přibližně 3 100 osob.  

Turistický ruch:

Turistický ruch je významnou oblastí služeb spojených s hoteliérstvím, pohostinstvím, ubytování a dopravou. Služby spojené s turistickým ruchem jsou důležitým odvětvím chorvatského hospodářství  jednak z hlediska pozitivního dopadu na zaměstnanost a také z hlediska  pozitivních dopadů na platební bilanci Chorvatska - významné země v vývozui služeb. V roce 2016  bylo zaznamenáno 15,5 mil. návštěv turistů, z čehož 13,8 mil. turistů tvořili zahraniční hosté. Domácími i zahraničními turisty bylo realizováno 78,1 mil. noclehů, což znamená nárůst  o cca 9,1 % oproti roku 20115. Devizové příjmy z turistického ruchu v roce 2016 přesáhly 8 mld. EUR, což znamená nárůst o cca 5,0 % oproti roku 2015.

Chorvatsko nejvíce navštěvují turisté z Německa, následovaní turisty ze Slovinska, Rakouska, Itálie a ČR. Konkrétní údaje  jsou uvedeny v následující tabulce. ČR se drží stále v první silné pětce. Významný byl vzestup příjezdů polských turistů, kteří se v příjezdech zařadili na šesté místo za ČR a odráží stoupající životní úroveň u našich polských sousedů. Ve zvýšené míře také začali navštěvovat Chorvatsko turisté ze Skandinávie a Velké Británie. V posledních letech se v Chorvatsku  začali ve zvýšené míře objevovat turisté z Ruska i dalších zemí bývalého SSSR, i když události na Ukrajině a sankce proti Rusku příliv turistů z těchto zemí omezil. Turistická nabídka se začala orientovat též na země východní Asie.  Jejich počet v absolutních číslech z hlediska celkového počtu zahraničních turistů však není zatím příliš významný. 

 

Aktuální stav:

Na základě uvedených čísel je zřejmé, že chorvatský turismus zažívá svá nejlepší léta.

 

V případě, že by tržby z cestovního ruchu dosáhly za rok 2016 původně předpokládaných 8,5 mld. euro, podíl turismu na HDP by podle analytiků MMF představoval významných 18%. Podle statistik EU je však Chorvatsko, navzdory nespornému růstu, až osmou nejpopulárnější evropskou turistickou destinací. Před Chorvatskem jsou Španělsko, Itálie, Francie, Velká Británie, Rakousko, Řecko a Německo. V Chorvatsku oproti zmíněným zemím tvoří tržby z turismu až 18% HDP, což Chorvatsko zařazuje po bok zemí jako je Malta (14,5%) nebo Kypr (13,2%), zatímco například v krizi zmítaném Španělsku činí cestovní ruch pouhých 4,4% HDP a u dalších turistických velmocí se pohybuje v rozmezí italských a francouzských 2,1% po německé 1,1%. Nutno však podotknout, že za růstem chorvatského cestovního ruchu stojí především situace v Egyptě, Tunisu, Řecku či Turecku a je tedy otázkou, jak dlouhé trvání bude aktuální trend mít.

Popularitu Chorvatska jakožto turistické destinace dokazuje i průzkum travel tech startupu Sojern. Podle zmíněného průzkumu, který probíhal od ledna roku 2015 do června roku 2016, a během nějž analytici zpracovali více než miliardu signálů dokládajících způsob, jak evropští turisté vyhledávají a rezervují svou dovolenou, se Chorvatsko nachází na 20. místě nejčastěji vyhledávaných světových destinací a zájem o něj vzrostl až o 45%. Podle průzkumu Sojernu jsou pro chorvatský turismus důležité informace vypovídající o německých, slovinských, rakouských, italských, ale i českých turistech. Podle statistiky se Češi zajímají v průměru o 7,8 dní dovolené a dovolenou se začínají zabývat 71 dní před jejím začátkem.

Možnou hrozbou pro chorvatský cestovní ruch by kromě změn bezpečnostní situace v Mediteránu mohly být i ropné průzkumy v černohorském moři. Ačkoliv se předseda Černohorského turistického sdružení Žarko Radulović nechal slyšet, že jadranský turismus není ropným průzkumem a eventuální těžbou ropy nijak ohrožen, zároveň dodal, že v případě ekologické katastrofy by byla nejvíce ohrožena jižní Dalmácie, což je dáno polohou vrtů nacházejících se v místě silného mořského proudu proudícího do Chorvatska – ekologickou katastrofu by tak dle jeho tvrzení na rozdíl od Chorvatska Černá Hora vůbec nepocítila.

 

 

 

 

Počet zahraničních turistů v Chorvatsku v roce 2016 (v tisících)

Země

Příjezdy

Přenocování

Německo

 2 277

17 082

Slovinsko

1 299

7 140

Rakousko

1 238

6 511

Itálie

1 120

4 961

Polsko

758

       4 964

ČR

689

4 770

Poznámka: ČR byla jak v počtu turistů, tak v počtu přenocování předstižena Polskem.

 

Zdroj: Gospodarska kretanja 1/2/2017, str. 37

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Dobrou orientaci ve světě investic do Chorvatska poskytnou webové stránky chorvatské agentury pro podporu středního a malého podnikání, inovací a investic Hamag-Bicro - viz www.hamagbicro.hr

Objem českých investic v teritoriu je uveden v kapitole 2.5 této informace. České investice jsou realizovány v teritoriu spíše v menších objemech. Vyjímku tvoří vstup J&T Banky do Varaždinské banky v roce 2013 (investice cca 10 mil. EUR), investice do výstavby vodního parku v Poreči za 25 mil. EUR, , dále investice firmy Kofola do výrobce minerálních vod Studenac, vstup internetového prodejce MALL.CZ a nejnověji v dubnu 2017 investice cca 55 mil. EUR do výstavby rekreačního komplexu Costabella developerskou skupinou JTH. a.s. Mezi nerealizované investive lze zařadit záměr skupiny Agrofert o nákup podílu v chemičce Petrokemija Kutina.  Pokud dochází k dalším investicím, je to zejména v menším objemu v oblasti turistického ruchu a služeb s ním spojených (investice do hotelů, marin, pohostinských zařízení apod.

 

Mezi české firmy a značky, které jsou zastoupeny v Chorvatsku patří ŠKODA AUTO a.s., Českobudějovický Budvar a.s., SUBTERRA a.s., OHL ŽS Brno a.s., Fortuna a.s., Kopos a.s., METROSTAV a.s., AŽD a.s. Zakládání staveb a.s., JaT Banka, Koneko s.r.o., JTH sro., česká pobočka Inogy (dříve RWE).

 

Mezi chorvatské firmy a značky zastoupené v ČR patří Astra International d.d., Atlas, Autocentar Merkur d.d., HTZ – Chorvatské turistické sdružení, Đuro Đaković, Integra s.r.o., Končar Zagreb d.d., Luka Rijeka, Monting, Pliva Praha, Podravka International s.r.o.

 

Protože dochází ke změnám v zastoupení firem, doporučujeme aktuální stav konzultovat s obchodním úsekem velvyslanectví na tel. 00385 1 617 68 94, 1 617 72 46 popř. emailu: commerce_zagreb@mzv.cz. Obchodní úsek velvyslanectví má také k dispozici rozsáhlý seznam českých firem, které působily nebo působí v Chorvatsku.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Viz také informace v hlavní kapitole 4.

Vzájemný obchod mezi ČR a Chorvatskem se řídí pravidly a podmínkami jednotného trhu EU. Zůstalo však v platnosti celkem 41 bilaterálních smluv, dohod a protokolů o spolupráci v oblasti hospodářství, kultury, školství, migrace osob, apod.

Seznam těchto dokumentů je k nahlédnutí na internetových stránkách ZÚ Záhřeb, v kapitole Vzájemné vztahy a podkapitole Bilaterální smlouvy s Chorvatskem.

V září 2005, během státní návštěvy prezidenta ČR byly podepsány dva následující dokumenty definující spolupráci v ekonomické a turistické oblasti obou zemí.

  • Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářství, práce a podnikání Chorvatské republiky
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Chorvatské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu.

V září 2008 byl podepsán Protokol k Dohodě o podpoře a ochraně investic, který vstoupil v platnost v srpnu 2009.

V říjnu 2011 byl v Záhřebu podepsán Protokol ke Smlouvě mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (podepsána v lednu 1999 v Praze). Protokol vstoupil v platnost v červenci 2012.

V dubnu 2016 se v Záhřebu  konalo 5. zasedání Společného česko-chorvatského výboru pro cestovní ruch, který byl založen v roce 2005. Zúčastnili se ho zástupci českého MMR a agentury Czechturism, za chorvatskou stranu zástupci Ministerstva  cestovního ruchu a Chorvatské národní turistické agentury. Další info týkajíc se smluvní základny získáte na obchodním úseku ZÚ.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Chorvatsko je od roku 2011 podle klasifikace OECD vedeno v kategorii zemí tzv. dárců rozvojové pomoci. Z tohoto důvodu projekty zahraniční rozvojové spolupráce v teritoriu neprobíhají.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: