Chorvatsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

22. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu (Chorvatsko)

Vzájemný obchod mezi ČR a Chorvatskem se řídí pravidly jednotného trhu EU. Zůstalo však v platnosti celkem 41 bilaterálních smluv, dohod a protokolů o spolupráci v oblasti hospodářství, kultury, školství, migrace osob, apod. V září 2005, během státní návštěvy prezidenta ČR, byly podepsány dva následující dokumenty definující spolupráci v ekonomické a turistické oblasti obou zemí:

  • Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářství, práce a podnikání Chorvatské republiky
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Chorvatské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu.

V roce 2008 byl podepsán Protokol k Dohodě o podpoře a ochraně investic, který vstoupil v platnost v srpnu 2009. V roce 2011 byl v Záhřebu podepsán Protokol ke Smlouvě mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsáný v lednu 1999 v Praze. Protokol vstoupil v platnost v červenci 2012.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

v mil. EUR 

2013 

2014 

2015 

2016 

2017 

Vývoz z ČR

 

346 

395 

439 

457 

520 

Dovoz do ČR

 

119 

136 

122 

137 

204 

Obrat

 

464 

537 

561 

594 

724 

Saldo

 

+227 

+259 

+317 

+320 

+316 

Údaje v tis.  EUR
podle statistiky ČSÚ

 

Poznámka: Z aktuálních dat za leden – únor 2018 je patrná další výrazná akcelerace českého vývozu, zvýšení o 37 % oproti lednu únoru 2017. Dovoz v prvních dvou měsících 2018 rostl jen o 15 %.

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Název dle nomenklatury SITC3

             Export z ČR 2016 (v mil. euro)

Auta os., aj., vozidla motorová pro přepravu osob

103

Zařízení pro automatické zpracování dat a jejich jednotky; snímače ap.

21

Telefonní a ostatní přístroje pro vysílání, přijímání hlasu, obrazů aj. dat

                 21

Léky odměřené, ne krev, antiséra ap., vata aj.

20

Organické povrchově aktivní prostředky, prací, čisticí aj. prostředky též obsahující mýdlo

15

Nové pneumatiky z kaučuku

9

Doutníky (též s odříznutými konci), doutníčky a cigarety z tabáku nebo tabákových náhražek

9

Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, ze železa nebo nelegované oceli

7,7

Hygienické vložky a tampóny, dětské pleny

7,5

Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao

6,6

dle statistiky MPO ČR

 

Název dle nomenklatury SITC3                        Import do ČR (v mil. euro)
Výrobky ostatní z usně přírodní kompozitní

38,5

Léky odměřené, ne krev, antiséra ap., vata aj.                                                         31,5
Desky, plechy apod., hliníkové o síle nad 0,2 mm 13
Sedadla (jiná než sedadla čísla 9402), též proměnitelná v lůžka, jejich části 11
Transformátory, elektrické měniče statické induktory 9,4
Textilie bytové jiné 6,3
Polyacetaly, ostatní polyethery a epoxidové pryskyřice, v primárních formách 5,1
Šrouby a vruty, svorníky nýty, aj. ze železa, oceli 4,2
Ostatní desky, listy, fólie aj. z plastů, nelehčené a nevyztužené ap. ani jinak nekombinované 4
Úchytky, kování ap. výrobky z obecných kovů k nábytku, dveřím, schodištím apod. 3,8

dle statistiky ČSÚ za rok 2017

 

Největší nárůst exportu (+ 39 %) v roce 2017 zaznamenaly osobní automobily (HS 8703). Hlavními položkami českého vývozu do HR byly tradičně HS 8703 Automobily osobní 103 mil. EUR, HS 8471 Stroje automatického zpracování dat jednotky snímače apod. 21 mil. EUR, HS 8517 Telefonní přístroje 21 mil. EUR, HS 3004 Léky 20 mil. EUR a HS 3402 Čisticí prostředky 15 mil. EUR.

 

Hodnota dovozu z HR do ČR v období leden - prosinec 2017 dosáhla 204 mil. EUR, což bylo o 49 % více než ve stejném období 2016. Hlavními pěti položkami českého dovozu z HR byly HS 4205 Výrobky ostatní z usně přírodní kompozitní 39 mil. EUR, HS 3004 Léky odměřené, ne krev, antiséra apod., vata aj. 31 mil. EUR, HS 7606 Desky, plechy apod., hliníkové o síle nad 0,2 mm 13 mil. EUR, HS 9401 Sedadla (jiná než sedadla čísla 9402), též proměnitelná v lůžka 11 mil. EUR a HS 8504 Transformátory, elektrické měniče statické induktory 9 mil. EUR. Přes vysoký růst dovozu z HR zůstává český vývoz dlouhodobě cca 2,5 krát vyšší.

 

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

V případě Chorvatska hlavní podíl služeb tvoří především turistika, v roce 2017 tvořila soukromá turistika v debetní části bilance 91 % všech služeb. Z dalších významnějších služeb lze zmínit pouze dopravní služby a poradenské a konzultačníslužby. Celkově mají služby vzestupný trend na tvorbě HDP. ZÚ není běžně informován o vývozu/dovozu služeb mezi ČR a Chorvatskem, proto je obtížné vyhodnotit zájem českých poskytovatelů služeb o teritorium. Díky poskytovaní služeb v oblasti cestovního ruchu je chorvatské saldo vůči ČR v platební bilanci kladné a částečně pokrývá negativní saldo v oblasti výměny zboží.

 

Obchodní výměna se službami za posledních 5 let (v mil. CZK):

  2013  2014  2015  2016  2017 
 Kredit  1190 1268  1530  1530  1688
 Debet  3742  5124  5851  6055  6366
 Saldo  -2552  -3857  -4321  -4525  -4678

Zdroj: ČNB (https://www.cnb.cz/analytics/saw.dll?Dashboard&PortalPath=%2Fshared%2FUNIBOP_WEB%2F_portal%2FBISTAT&Page=BOP&P1=dashboard&Action=Navigate&ViewState=4ol8uom4712nppo1fuodasduua&P16=NavRuleDefault&NavFromViewID=d%3Adashboard~p%3Atdppn6rbilu6v8m0)

 

 

 

Turistický ruch:

Turistický ruch je významnou oblastí služeb spojených s hoteliérstvím, pohostinstvím, ubytování a dopravou. Služby spojené s turistickým ruchem jsou důležitým odvětvím chorvatského hospodářství  jednak z hlediska pozitivního dopadu na zaměstnanost a také z hlediska  pozitivních dopadů na platební bilanci Chorvatska. Turistický ruch se podílí 20 % na HDP Chorvatska. V roce 2017  bylo zaznamenáno rekordních 18,5 mil. turistů. Domácími i zahraničními turisty bylo realizováno přes 100 mil. noclehů, což znamená nárůst  o cca 14 % oproti roku 2016. Devizové příjmy z turistického ruchu v roce 2017 přesáhly 11 mld. EUR, což znamená nárůst o více než 30 % oproti roku 2016.

Chorvatsko nejvíce navštěvují turisté z Německa, následovaní turisty ze Slovinska, Rakouska, Itálie a ČR. Významný byl v posledních letech vzestup příjezdů polských turistů, kteří se v příjezdech zařadili na šesté místo za ČR. Ve zvýšené míře také začali navštěvovat Chorvatsko turisté ze Skandinávie a Velké Británie. Turistická nabídka se začala orientovat též na země východní Asie.  Jejich počet v absolutních číslech z hlediska celkového počtu zahraničních turistů však není zatím příliš významný. 

 

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Dobrou orientaci ve světě investic do Chorvatska poskytnou webové stránky chorvatské agentury pro podporu středního a malého podnikání, inovací a investic Hamag-Bicro - viz www.hamagbicro.hr

Objem českých investic v teritoriu je uveden v kapitole 2.5 této informace. České investice jsou realizovány v teritoriu spíše v menších objemech. Vyjímku tvoří např. vstup J&T Banky do Varaždinské banky v roce 2013 (investice cca 10 mil. EUR), investice do výstavby vodního parku v Poreči za 25 mil. EUR, dále investice firmy Kofola do výrobce minerálních vod Studenac, investice započatá v dubnu 2017 v objemu cca 55 mil. EUR do výstavby rekreačního komplexu Costabella developerskou skupinou JTH a.s. V červnu 2017 byl v průmyslové zóně Smiljansko Polje u města Gospić položen základní kámen nové elektrárny a teplárny s instalovaným výkonem 5, resp. 8 MW. Hlavním investorem projektu je česká společnost GEEN Holdning se sídlem v Brně, a to prostřednictvím své místní dceřiné společnosti Energana Gospić. Celková hodnota investice představuje 20 mil. Eur. Nové zařízení bude produkovat elektrickou i tepelnou energii spalováním biomasy.

 

Mezi nerealizované investive lze zařadit záměr skupiny Agrofert o nákup podílu v chemičce Petrokemija Kutina.  Pokud dochází k dalším investicím, je to zejména v menším objemu v oblasti turistického ruchu a služeb s ním spojených (investice do hotelů, marin, pohostinských zařízení apod.

 

Mezi české firmy a značky, které jsou zastoupeny v Chorvatsku vlastními dcerami nebo partnerskými firmami patří ŠKODA AUTO a.s., Českobudějovický Budvar a.s., Krušovice, Staropramen, OHL ŽS Brno a.s., Fortuna a.s., Kopos a.s., AŽD a.s. Zakládání staveb a.s., J&T Banka, Koneko s.r.o., JTH a.s.., česká pobočka Inogy (dříve RWE).

 

 

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Vzájemný obchod mezi ČR a Chorvatskem se řídí pravidly jednotného trhu EU. Zůstalo však v platnosti celkem 41 bilaterálních smluv, dohod a protokolů o spolupráci v oblasti hospodářství, kultury, školství, migrace osob, apod. Úplný seznam je k dispozici na stránkách Ministerstav zahraničních a evropských záležitostí Chorvatska (http://www.mvep.hr/en/foreign-politics/bilateral-relations/overview-by-country/czech-republic-%28the%29,25.html)

 

V září 2005, během státní návštěvy prezidenta ČR byly podepsány dva následující dokumenty definující spolupráci v ekonomické a turistické oblasti obou zemí.

  • Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářství, práce a podnikání Chorvatské republiky
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Chorvatské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu.

V září 2008 byl podepsán Protokol k Dohodě o podpoře a ochraně investic, který vstoupil v platnost v srpnu 2009.

V říjnu 2011 byl v Záhřebu podepsán Protokol ke Smlouvě mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (podepsána v lednu 1999 v Praze). Protokol vstoupil v platnost v červenci 2012.

 

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Chorvatsko je od roku 2011 podle klasifikace OECD vedeno v kategorii zemí tzv. dárců rozvojové pomoci. Z tohoto důvodu projekty zahraniční rozvojové spolupráce v teritoriu neprobíhají.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: