Chorvatsko

Rozcestník informací o Chorvatsku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Po prudkém poklesu hospodářského růstu v roce 2020, který dosáhl –7,2 %, se očekává, že se reálný HDP v roce 2021 zvýší o 4 % a v dalších třech letech poroste průměrně o 2,8 % ročně. Pokud se tak stane, vrátí se reálný HDP už v roce 2023 na úroveň před pandemií. Běžný účet platební bilance se v roce 2020 poprvé po mnoha letech dostal do deficitu zejména v důsledku menšího přebytku služeb (především cestovního ruchu). Státní dluh se na konci roku 2020 zvýšil na 89 % HDP s tím, že před pandemií v lednu 2020 činil 72,7 % HDP.

Nezaměstnanost v důsledku pandemie vzrostla z 8,3 % v únoru 2020 na 9,8 % v lednu 2021. Inflace se v posledních pěti letech pohybovala stabilně v rozmezí od 0,2 % do 1,5 %. Stejně tak kurz chorvatské kuny k euru osciloval pouze nepatrně kolem dlouhodobého průměrného kurzu 7,5 HRK za 1 euro. Chorvatsko i díky pandemii zaznamenalo historicky nejlepší hodnotu pokrytí dovozu vývozem, která dosáhla úrovně 65 %. V roce 2020 poklesl vývoz o 0,8 % a dovoz o 7,3 %.

Chorvatsko se v červenci 2020 připojilo k mechanismu směnných kurzů ERM 2 s výhledem vstupu do eurozóny nejdříve po roce 2023. Centrální parita chorvatské kuny byla stanovena na 1 euro = 7,53450 HRK. Chorvatsko v roce 2020 pokračovalo ve zlepšování svého podnikatelského prostředí a umístilo se na 51. pozici (ze 190 zemí) v žebříčku Světové banky „Doing Business 2020“. Posunulo se tak o sedm příček oproti předchozímu roku. Nejlépe se umístilo v kategorii přeshraniční výměna zboží a nejhůře ve vydávání stavebních povolení.

V reakci na pandemii covidu-19 zavedla chorvatská vláda celou řadu fiskálních opatření na podporu postižených oblastí hospodářství. Opatření sice vedla v roce 2020 k výraznému rozpočtovému schodku ve výši –8 %, ale udržela pod kontrolou nezaměstnanost i pomohla velké části firem přežít. Vláda bude pokračovat i nadále v kompenzacích pandemií postiženým sektorům a současně bude financovat obnovu oblastí zasažených dvěma silnými zemětřeseními v březnu a v prosinci 2020.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Energetický průmysl

Nová Národní energetická strategie Chorvatska do roku 2030 s výhledem do roku 2050 počítá s velmi ambiciózním plánem rozvoje výstavby obnovitelných zdrojů energie a postupného přechodu na zelenou cirkulární ekonomiku. Do roku 2050 by měl dosáhnout podíl na celkové výrobě elektrické energie přes 82 %. Strategie nastiňuje podmínky a pravidla pro investory. Očekává se velký investiční boom zejména do větrných a solárních elektráren, výstavbu „zelené“ infrastruktury (smart cities), renovaci budov a zvyšování energetické účinnosti. Pro potřeby „zelené transformace“ má chorvatská vláda ve víceletém finančním rámci Evropské unie zajištěných 9,15 mld. EUR.

V počáteční fázi do roku 2030 plánuje Chorvatsko proinvestovat až 10 mld. EUR, které zajistí výrobu 36,4 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Chorvatská asociace pro obnovitelné zdroje energie (OIEH) považuje větrnou a solární energii za klíč k řešení rostoucích energetických potřeb Chorvatska. Podle ní Chorvatsko disponuje potenciálem cca 8 000 až 9 000 MW větrné energie, 8 000 MW sluneční energie a 20 000 MW z ostatních obnovitelných zdrojů energie.

Aktuální data ovšem také ukazují, že Chorvatsko v současné době využívá pouhá 2 % z tohoto potenciálu (700 MW). Tento nevy­užitý potenciál je velkou příležitostí pro domácí i zahraniční investory zapojit se do výstavby nových solárních a větrných elektráren. Podle OIEH nemá Chorvatsko alternativu k výrobě elektřiny z jiných než z obnovitelných zdrojů energie (slunce, vítr, geotermál, biomasa).

Státní energetická společnost HEP (Hrvatska elektroprivreda) již vypracovala plány na výstavbu šesti solárních elektráren (Mariči, Kaštelir, Cres, Obrovac, Stankovci a Vrlika Jug) o celkové kapacitě 25 MW a hodnotě 20 mil. EUR. Jedná se o první projekty velkého solárního investičního cyklu, během kterého chce HEP proinvestovat až 100 mil. EUR do roku 2023. Z obnovitelných zdrojů energie získává v současné době přibližně 29 % energie. K rozvoji tohoto segmentu může využít část z více než 4 mld. EUR, které má k dispozici z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Vzhledem k nedostatečným domácím investičním i stavebním kapacitám je Chorvatsko ve velké míře závislé na účasti zahraničních, tedy i českých investorů a dodavatelů. To představuje příležitost pro uplatnění českých dodavatelů a investorů z energetického sektoru.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Chorvatsko má velké ambice v oblasti rozvoje vodohospodářského a odpadního sektoru. Vychází to z dlouhodobého podfinancování a zanedbávání této důležité oblasti. Na kanalizaci je napojena jen necelá polovina obyvatel země a ztráty pitné vody ve vodovodních řadech dosahují průměrně 50 %, v některých oblastech až 80 %.

Chorvatsko se v minulosti potýkalo s velkými problémy při schvalování projektů financovaných EU ve vodohospodářském sektoru a při jejich následné realizaci. V rámci současného finančního období EU (2014–2020) má Chorvatsko k dispozici celkem 26 mld. Kč na modernizaci vodohospodářské infrastruktury. Čerpání finančních prostředků ze strukturálních a kohezních fondů EU bylo ale dlouhá léta na velmi nízké úrovni.

Podle aktuálních informací státní agentury Chorvatské vody (Hrvatske vode) je v současné době připraveno 35 projektů, které by se měly realizovat do konce roku 2023, a to za více než 10 mld. Kč. Státní správa si je přitom dobře vědoma, že „okno příležitosti“ se rychle uzavírá a času na vyčerpání přiděleného rozpočtu již mnoho nezbývá.

Mezi největší připravované tendry patří: výstavba ústřední čistírny odpadních vod pro oblast Split–Solin za 1,3 mld. Kč, výstavba vodovodní a kanalizační sítě v oblasti Kaštela–Trogir za 1,2 mld. Kč, modernizace vodovodu a kanalizace v oblasti Split–Solin za 850 mil. Kč. výstavba nové čistírny odpadních vod v Dubrovníku za 773 mil. Kč, výstavba odvodňovacího systému v Ivanić Gradu za 682 mil. Kč a další. Všechny vypisované tendry jsou zveřejňované na oficiálním portálu veřejných zakázek s názvem Narodne novine (https://eojn.nn.hr/oglasnik).

Vzhledem k omezeným kapitálovým, technickým i lidským zdrojům očekáváme, že velká část těchto projektů bude realizována zahraničními firmami. Existuje zde proto mimořádná příležitost pro zapojení českých firem do vodohospodářských tendrů. České firmy se mohou zapojit do širokého spektra projektů od projektování a realizace výstavby úpraven a čističek odpadních vod, kanalizací, vodovodních řadů, přečerpávacích stanic až po projekty na ochranu pobřeží a ekologické projekty zejména v turisticky atraktivních lokalitách.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Pandemie koronaviru ukázala, že většina chorvatských zdravotnických zařízení není na podobné krizové události dostatečně připravená a zvýraznila potřebu velkých investic do zdravotnického personálu, nemocnic a jejich vybavení. Ve výbavě nemocnic chybějí ochranné oděvy, transportní a izolační prostředky (bioboxy, biovaky), systémy dekontaminace (sprchy, stany) apod. Většina nemocnic není vybavena komplexním systémem biologické ochrany včetně prostředků urgentní medicíny.

Většina chorvatských zdravotnických zařízení vyžaduje modernizaci. V současné době probíhá výstavba dvou zcela nových nemocnic ve městech Rijeka a Bjelovar, které začnou během roku 2021 a 2022, paralelně s dokončováním stavebních prací, vypisovat tendry na vybavení jednotlivých specializovaných oddělení nemocnic lékařskými přístroji a zařízeními. Tyto dvě nemocnice představují v současné době dvě největší investice ve zdravotnickém sektoru v Chorvatsku (celkem téměř 2 mld. Kč). Do konce roku 2021 by měl být také připravený plán na výstavbu nové nemocnice v Osijeku a současně se pracuje na modernizaci a rozšíření stávajících nemocnic v Záhřebu, ve Splitu a v několika dalších městech.

Exportní potenciál přinášejí i možnosti dodávek přístrojů a zařízení pro specializovaná pracoviště, jako jsou oční kliniky, gynekologicko-porodnické, zubní, kosmetické a chirurgické laboratoře. Mnohé projekty jsou podpořeny spolufinancováním z fondů koheze a konkurenceschopnosti EU.

Chorvatsko se již několik let snaží profilovat jako země s rozvinutou zdravotnickou a wellness turistikou. V Národní rozvojové strategii schválené chorvatským parlamentem v únoru 2021 je mezi prioritami zmíněn rozvoj zdravotní turistiky a jeho propojení se „zelenými“ městy a s rozvojem „stříbrné ekonomiky“ (tj. poskytování zdravotnických služeb pro seniory).

Chorvatsko propaguje vznik nových zdravotně-rekreačních center a rehabilitačních pracovišť přímo v hotelech. Souvisí to se snahou vlády prodloužit turistickou sezonu z několika letních měsíců na celý rok a reagovat i na poptávku po těchto službách z řad seniorů.

Léčiva patří dlouhodobě mezi jednu z nejvýznamnějších českých exportních komodit. Se stárnutím populace očekáváme, že poptávka po lécích bude narůstat. Kromě vývozu klasických a speciálních léků je perspektivní i spolupráce na vývoji a testování léků. Farmaceutický průmysl se nachází v růstové fázi investičního cyklu, proto lze i do budoucna očekávat zvýšenou výrobu a tím i poptávku po polotovarech či komoditách potřebných k výrobě léčiv. Zaznamenáváme také výrazný zájem v oblasti rozvoje balneologických zařízení a zájem o spolupráci v oblasti lázeňství všeobecně.

Železniční a kolejová doprava

V Národní rozvojové strategii Chorvatska do roku 2030, která byla schválena v únoru 2021, hraje železnice a její rychlý rozvoj velmi důležitou roli. Chorvatská vláda počítá s investicemi až 115 mld. Kč do modernizace zejména panevropských koridorů v příštích 10 letech. Slibuje si od toho ekonomické oživení, zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti a také rychlejší a bezpečnější cestování a přepravu zboží po železnici. Větší část nákladů by měly pokrývat prostředky z fondů EU.

Podle HŽI (obdoba české Správy železnic) je cílem revitalizace celé chorvatské železniční sítě v souladu s evropskými normami, tzn. zvýšení železniční kapacity, rychlosti dopravy a úrovně bezpečnosti. Od roku 2020 do roku 2030 tak bude modernizováno a renovováno až 750 kilometrů železnic. Předpokládaná rychlost osobních vlaků na těchto tratích bude 160 km/h, zatímco nákladní vlaky budou moci jezdit rychlostí až 120 km/h.

HŽI má v současné době v přípravě a realizaci devět klíčových investičních projektů. Investiční plán na období 2020–2024 představuje 45 mld. Kč, z čehož téměř 80 % připadá na projekty spolufinancované z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) a nástroje pro propojení Evropy (CEF).

Investice jsou zaměřeny na rekonstrukci a modernizaci železnic a železničních úseků, výstavbu nových železnic a tratí, rekonstrukci stanic, bezpečnostní zajištění železničních přejezdů a elektrifikaci. Kromě toho jsou nutné další investice ke zvýšení bezpečnosti železničního provozu, jako je oprava vrubů, výměna a rekonstrukce mostů, rekonstrukce tunelů, výstavba propustků, výměna výhybek a zabezpečovacích a telekomunikačních zařízení. Od roku 2025 do roku 2030 plánuje HŽI proinvestovat v rámci nových projektů více než 70 mld. Kč.

Nejdůležitějšími projekty jsou panevropský koridor X od hranic se Slovinskem po hranice se Srbskem a koridor Vb od hranic s Maďarskem do námořního přístavu Rijeky a koridor Vc od hranic s Maďarskem do Bosny a Hercegoviny a dále do chorvatského námořního přístavu Ploče. V rámci koridoru X se délka dvoukolejných tratí v úseku Dugo Selo – Novska zvýší o 82 kilometrů, takže celá délka trati od hranice se Slovinskem po hranici se Srbskem bude dvoukolejná. Na koridoru Vb se délka dvoukolejných tratí zvýší nejméně o 190 kilometrů, což zahrnuje úseky Križevci – Koprivnica – státní hranice, Dugo Selo – Križevci, Hrvatski Leskovac – Karlovac, Karlovac–Oštarije a Škrljevo–Rijeka–Jurdani.

V části od Záhřebu po hranici s Maďarskem pokračují práce na kompletní rekonstrukci stávající tratě a vybudování druhé trati železnice. V souvislosti s modernizací železnice ze Záhřebu do Rijeky již byly schváleny finanční prostředky na práce na rekonstrukci stávající a výstavby druhé trati v úseku Hrvatski Leskovac – Karlovac, na kterou probíhá výběrové řízení. Probíhá také příprava projektové dokumentace na úseku od Karlovace do Oštarije. Celkové investice v této části středomořského koridoru se odhadují až na 80 mld. Kč.

Kromě evropských fondů financuje Chorvatsko projekty také půjčkami od Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a komerčních půjček. Chorvatská železniční síť má v současné době 2 617 kilometrů železnic, z nichž pouze 274 kilometrů je dvoukolejných a 980 elektrifikovaných. Na webových stránkách HŽI (https://www.hzinfra.hr/naslovna/odrzavanje-i-modernizacija/eu-projekti/) je možné se seznámit se všemi aktuálně probíhajícími stavbami a plánovanými projekty na jednom místě.

Velvyslanectví ČR v Záhřebu
e-mail: commerce_zagreb@mzv.cz
www.mzv.cz/zagreb




• Témata: Podpora exportu
• Teritorium: Chorvatsko