Chorvatská železniční síť, která v prochází renovací a modernizací, představuje 2 617 km železnic, z nichž však pouze 10,5 % (274 km) je dvoukolejných a 37,5 % (980 km) je elektrifikovaných. Udržuje rovněž 549 nádraží a vlakových zastávek, 109 tunelů a 543 mostů. Chorvatská železniční asociace – HŽ Infrastruktura (HŽI, obdoba české Správy železnic) – má v plánu realizaci 19 klíčových investičních projektů. Chorvatsko investovalo do nových projektů v oblasti železniční infrastruktury a do rekonstrukce železničních tratí, stanic a infrastrukturních zařízení 23,5 mld. Kč. Země má ambici se zapojit do čtyř evropských koridorů, což by zahrnovalo 450 km železničních tratí, 430 km silnic, 8 nových přístavů a 5 městských uzlů. Má se zvýšit rychlost vlaků na 160 km/h, nákladní vlaky budou moci jezdit rychlostí až 120 km/h.

V únoru loňského roku Evropská investiční banka (EIB) poskytla vládě půjčku ve výši 10 mld. Kč (400 mil. EUR), je určena na rekonstrukci 500 km lokálních a regionálních železnic a na stavbu 30 železničních stanic (jedná se o největší půjčku banky do chorvatské infrastruktury, celkově již EIB poskytla půjčky na podobné účely přes 22,5 mld. Kč). Větší část nákladů by měly pokrývat prostředky z fondů Evropské unie. HŽI konkrétně využije 42,5 mld. Kč z Plánu odolnosti a obnovy, jehož celková výše je 157,5 mld. Kč (6,3 mld. EUR), skládá se celkem ze 146 investic. Tato částka by měla pokrýt rekonstrukci železnice M604 Oštarije – Knin – Split, včetně modernizace tří stanic, rozšíření železnice na trati Dugo Selo – Novska o jednu kolej, modernizaci spojení mezi Záhřebem a Sava Marof nebo odstranění nejproblematičtějších dopravních překážek.

Investiční plán do konce roku 2025 představuje v přepočtu 47 mld. Kč, z čehož téměř 75 % investic (35 mld. Kč) připadá na projekty spolufinancované z evropských strukturálních a investičních fondů. Ostatní projekty ve výši 11,4 mld. Kč (1/4 plánovaných investic) budou financovány z jiných zdrojů (půjčky od Světové banky, EIB, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, standardní komerční bankovní úvěry).  

Od letošního roku do roku 2030 HŽI plánuje proinvestovat v rámci nových projektů dalších více než 66,5 mld. Kč. Mezi nejdůležitější projekty patří: Panevropský koridor X od hranic se Slovinskem k hranicím se Srbskem, koridor Vb od hranic s Maďarskem do přístavu Rijeka a koridor Vc od hranic s Maďarskem do Bosny a Hercegoviny, s pokračováním do chorvatského přístavu Ploče u Dubrovníku. V rámci koridoru X se má délka dvoukolejných tratí v úseku Dugo Selo – Novska navýšit o 82 km, celá trať od hranic se Slovinskem po hranici se Srbskem bude dvoukolejná. Na koridoru Vb se délka dvoukolejných tratí zvýší o 190 km, což zahrnuje úseky Križevci – Koprivnica – státní hranice, Dugo Selo – Križevci, Hrvatski Leskovac – Karlovac, Karlovac – Oštarije a Škrljevo – Rijeka – Jurdani. V úseku od hlavního města Záhřebu po hranici s Maďarskem pokračují práce na kompletní rekonstrukci stávající tratě a na posílení tratě vybudováním druhé tratě železnice. Projekt modernizace železnice ze Záhřebu do Rijeky má již schválené finanční prostředky na práce a rekonstrukci stávající a na výstavbu druhé trati v úseku Hrvatski Leskovac – Karlovac. Probíhá také příprava projektové dokumentace úseku Karlovac – Oštarije. Celkové investice v této části středomořského koridoru by měly činit téměř 74 mld. Kč. 

Vláda si od investic do modernizace zastaralé železniční sítě slibuje zvýšení ekonomického růstu, zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti ekonomiky a železniční dopravy. Cílem je také rychlejší a bezpečnější cestování a efektivnější přeprava zboží po železnici. Velký důraz je přitom kladen na kvalitu, bezpečnost, funkčnost, snížení doby cestování a ze strategického hlediska na lepší propojení železnice s chorvatskými přístavy. 

Po otevření kontejnerového terminálu Rijeka Gateway, který společně od roku 2023  vyvíjí ENNA Logic a APMT, se očekává, že nákladní doprava vzroste na 20 mil. tun již v roce 2026. Podle optimistického scénáře studie, která předpokládá dokončení dvoukolejné nížinné železnice mezi Záhřebem a Rijekou do roku 2032, by se přístav Rijeka mohl do roku 2040 proměnit v hlavní logistický uzel regionu a stát se vstupní branou do střední a jihovýchodní Evropy. Předpokládá se, že přístav bude generovat pětkrát větší ekonomickou aktivitu než dnes (ve výši 82,5 mld. Kč) a vytvoří přes 8 600 pracovních míst, což podpoří i další průmysl a ekonomiku Přímořsko-gorskokotarské župy.

Chorvatsko plní cíle Pařížské dohody o klimatických změnách, do roku 2030 si dalo cíl snížit emise skleníkových plynů o 40 %, má ambice zvýšit energetickou účinnost minimálně o 32,5 %, diverzifikovat energetické zdroje  a navýšit podíl obnovitelných zdrojů z 36,4 % v roce 2030 až na 65,6 % v roce 2050. Vláda hodlá investovat 35 mld. Kč do modernizace elektrické sítě s cílem zvýšit obnovitelné zdroje energie o 800 MW v roce 2026 na 2 500 MW v roce 2030. 

Chorvatský energetický mix představují z 25 % tepelné elektrárny (spalování uhlí a ropných derivátů je v poměru 35:65), asi 24 % tvoří vodní elektrárny a  14 % jaderné zdroje (ty pokrývá výhradně Jaderná elektrárna Krško, která se nachází ve Slovinsku (státní Chorvatská energetická společnost Hrvatska elektroprivreda HEP vlastní elektrárnu z  50 %). Zhruba 2 % energetického mixu plyne z větrných elektráren a jen kolem 1 % ze solárních zdrojů a biomasy. Téměř  40 % elektrické energie Chorvatsko dováží, stejně tak 80 % ropy a 51 % plynu, ze 100 % je pak země závislá na dovozu uhlí.

Celkový instalovaný výkon všech chorvatských elektráren a produkce elektřiny představuje 4 460 MW, z toho 2 048 MW produkují vodní elektrárny a obnovitelné zdroje, 1 021 MW větrné elektrárny a 1 391 MW tepelné a jaderné elektrárny. Vláda podporuje zvyšování výkonu a to zejména připojením nových elektráren vybudovaných na základě státní podpory obnovitelných zdrojů. Na celkové výrobě elektrické energie v Chorvatsku se obnovitelné zdroje podílí asi ze 72 % (fosilní paliva 28 %). Největší podíl instalovaného výkonu elektráren představují vodní elektrárny (46,79 %), dále plynové elektrárny (22,70 %), větrné elektrárny (14,88 %), elektrárny na biomasu (6,50 %), teplárny (7,97 %) a solární elektrárny (1,16 %). Dochází k poklesu podílu elektřiny vyrobené v elektrárnách na fosilní paliva, zejména kvůli zvýšení podílu elektřiny vyrobené z větru a dalších obnovitelných zdrojů elektřiny. 

Průměrný věk chorvatských vodních elektráren je nyní 35 let a více (poslední blok byl uveden do provozu v roce 1989). Ve výstavbě je HE Kosinj o výkonu 300 MW v hodnotě 14,8 mld. Kč. Dále se připravuje výstavba HE Ombla o kapacitě 70 MW v celkové hodnotě 3,7 mld. Kč a výstavba solární elektrárny v Dugopolje. Energetická společnost HEP vypracovala plány na výstavbu šesti solárních elektráren (Mariči, Kaštelir, Cres, Stankovci a Vrlika Jug) o celkové kapacitě 25 MW. Jedná se o první projekty velkého solárního investičního cyklu, během kterého chce HEP do konce roku 2024 proinvestovat až 2,5 mld. Kč. Z obnovitelných zdrojů energie získává v současné době přibližně 29 % energie. K rozvoji tohoto segmentu může využít část z více než 98,6 mld. Kč, které má k dispozici z Evropského fondu pro regionální rozvoj. 

Chorvatská asociace pro obnovitelné zdroje energie (OIEH) považuje větrnou a solární energii za klíč k řešení svých rostoucích energetických potřeb. Chorvatsko disponuje potenciálem asi 8 000 – 9 000 MW větrné energie, 8 000 MW sluneční energie a 20 000 MW z ostatních obnovitelných zdrojů energie (Chorvatsko je jednou z mála zemí, která má vysoké kapacity solární energie, 3,4 – 5,2 kWh / m² / den). Aktuální data ovšem také ukazují, že Chorvatsko v současné době využívá jen velmi nízké procento z tohoto potenciálu (fotovoltaické kapacity jsou jedny z nejnižších  v Evropě, jen 12 Wp, což je 40x méně než např. ve SRN). Jedná se o nevyužitý potenciál a velké příležitosti pro české firmy a investory, jak se zapojit do výstavby nových solárních a větrných elektráren. Podle OIEH nemá Chorvatsko alternativu k výrobě elektřiny z jiných než obnovitelných zdrojů energie (slunce, vítr, biomasa). Celková energetická spotřeba v Chorvatsku představuje 7,52 TWh (6,9 mil. t ekvivalentu oleje). 

Vláda přijala Vodíkovou strategii do roku 2050, kde  zdůrazňuje výhody rozvoje potenciálu souvisejícího s vodíkovým hospodářstvím, je v souladu s cíli Evropské vodíkové strategie (i s Národní rozvojovou strategií Chorvatské republiky do roku 2030). Strategie rovněž pojednává o potenciálu vodíku při dekarbonizaci ekonomiky a o jejím efektivním využití. Zahrnuje možnosti výroby, skladování a přepravy vodíku, jeho využití ve výzkumu, vývoji a inovacích a jeho následném uplatnění a využití v mnoha oblastech chorvatského hospodářství. 

Jsou definovány čtyři strategické cíle využití vodíku: Zvýšení výroby vodíku z obnovitelných zdrojů, zvýšení využívání jeho potenciálu z obnovitelných zdrojů, větší využívání a podpora rozvoje vědy, výzkumu a vývoje vodíkových technologií. Cílem je přispět ke snížení emisí CO₂ v souladu se závazky EU, které Chorvatsko přijalo s cílem snížit dopad na globální oteplování. Vláda by do roku 2050 chtěla zvýšit podíl spotřeby vodíku na celkové spotřebě energie, jakož i k výrobě vodíku z obnovitelných zdrojů, které je třeba dosáhnout s ohledem na předpokládaný podíl spotřeby. Příležitosti rovněž existují v oblasti úschovny baterií, fotovoltaice.

Národní energetická strategie Chorvatska nastiňuje podmínky a pravidla pro investory. Pro potřeby „zelené transformace“ má vláda do roku 2030 v plánu  proinvestovat 246,6 mld. Kč, které zajistí výrobu 36,4 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k nedostatečným domácím investičním i stavebním kapacitám je Chorvatsko ve velké míře závislé na účasti zahraničních investorů a dodavatelů. 

Chorvatsko prozkoumává potenciál malých modulárních jaderných reaktorů (SMR) jakožto bezpečného a efektivního zdroje energie, který by mohl hrát klíčovou roli v budoucím energetickém mixu. V lednu roku 2025 byla zařízená Pracovní skupina pro jadernou energetiku. Součástí strategie je i zlepšení legislativního a regulačního rámce. Účastníci skupiny pracují na vývoji studie a analýz potenciálních lokalit pro rozvoj jaderných kapacit. Ministerstvo hospodářství podpořilo zavedení programů v jaderné energetice ve spolupráci s technickými fakultami nejvýznamnějších chorvatských vysokých škol a univerzit.  

V minulosti v Chorvatsku docházelo k velkým problémům při schvalování projektů financovaných z rozpočtu EU a čerpání finančních prostředků ze strukturálních a kohezních fondů bylo na velmi nízké úrovni. Situace se nyní zlepšila, Chorvatsko má k dispozici celkem 26 mld. Kč na modernizaci vodohospodářské infrastruktury. Podle aktuálních informací státní společnosti Hrvatske vode jsou připraveny projekty v hodnotě téměř 25 mld. Kč, které by měly být realizovány do konce roku 2026. Nově byly potvrzeny vodovodní projekty v Rijece, Miljašić Jaruze a v Polojci. Na podzim roku 2024 byla zahájena výstavba ústřední čistírny odpadních vod pro oblast Split–Solin za 1,3 mld. Kč, byla dokončena výstavba vodovodní a kanalizační sítě v oblasti Kaštela–Trogir za 1,2 mld. Kč, modernizace vodovodu a kanalizace v oblasti Split–Solin za 850 mil. Kč, výstavba nové čistírny odpadních vod v Dubrovníku za 773 mil. Kč, výstavba odvodňovacího systému v Ivanić Gradu za 682 mil. Kč a další. 

V rámci Plánu národní obnovy a odolnosti Chorvatska bylo na vodohospodářské projekty alokováno 3,5 mld. Kč, z čehož bylo přes 2,5 mld. Kč využito. Vzhledem k omezeným kapitálovým, technickým i lidským zdrojům lze očekávat, že velká část těchto projektů bude realizována zahraničními firmami. Existují zde proto příležitosti pro zapojení českých firem do mnoha vypisovaných vodohospodářských tendrů. České firmy mohou participovat na projektování a realizaci výstavby úpraven a čističek odpadních vod, kanalizací, vodovodních řadů, přečerpávacích stanic a projektů na ochranu pobřeží a ekologických projektů, zejména v turisticky atraktivních lokalitách. Velkým tématem je také ochrana pobřeží a  možnost účastnit se  ekologických projektů, které vypisuje vláda. Potenciál mají také dodávky pro odpadové hospodářství a spalovny odpadu. Perspektivní jsou i zařízení na zpracování průmyslových odpadů z kalů a odpadních vod.

Chorvatská vláda podepsala se společností H2O Power Memorandum smlouvu o vybudování sítě 14 vodíkových čerpacích stanic ve velkých městech a podél hlavních dálnic do roku 2025. Na tuto spolupráci reagoval i návrh Národní strategie pro vodík do roku 2050, který akcentuje význam ekonomického rozvoje založený na vodíku, výrobu vlastní energie a zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Město Záhřeb a společnost INA formalizovaný spolupráci za účelem zavedení vodíku jako ekologického paliva v hromadné dopravě chorvatské metropole. INA taktéž úspěšně požádala o projekt „Vodík“ v otevřené výzvě Fuel Cell Hydrogens Joint Union, vymezující investice pro zavedení vodíku do městské dopravy Spuštění projektu se očekává ještě v tomto volebním období. 

Chorvatská vláda za posledních pět let investovala do vodohospodářských projektů částku 110 mld. Kč. V březnu 2025 vláda podpořila 19 smluv v hodnotě více než 25 mld. Kč na rozvoj vodní a komunální infrastruktury. 

Plánuje se rovněž výstavba přehrady na řece Neretvě a vybudování systému pro distribuci nesolené vody na zemědělskou půdu. Realizace projektu umožní sladkovodní zavlažování 1 887 ha zemědělské půdy. Doba realizace projektu je na období 2025 až 2029, z čehož předpokládaný podíl spolufinancování EU je 85 % a vnitrostátní spolufinancování je 15 %.

Byla dokončena výstavba nových nemocnic ve městě Rijeka a Bjelovar (investice celkem za téměř 2 mld. Kč, úvěry má splatit vláda do roku 2036). Vzniknou tím příležitosti i pro dodávky vybavení pro jednotlivá specializovaná oddělení potřebnými lékařskými přístroji a zařízeními (pro oční kliniky, gynekologicko-porodnické, zubní, kosmetické a chirurgické laboratoře, 250 mil. Kč).  

Většina chorvatských zdravotnických zařízení není na krizové události, jako byla pandemie koronaviru, dostatečně připravená, má proto zájem o  investice do zdravotnického personálu a vybavení nemocnic. V mnoha zařízeních chybí ochranné oděvy, transportní a izolační prostředky (bioboxy, biovaky), systémy dekontaminace (sprchy, stany). Většina nemocnic není vybavena systémem biologické ochrany, ani prostředky urgentní medicíny. Mnohé projekty jsou v tomto sektoru podpořeny spolufinancováním z fondů koheze a konkurenceschopnosti ze strany EU. 

Ministerstvo cestovního ruchu a sportu rozdělilo 1,4 mld. Kč z prostředků Národního plánu obnovy a odolnosti celkem 5 projektům zdravotní turistiky: Rekonstrukce zámku Inkey (252,5 mil. Kč) – rozvoj wellness cestovního ruchu, výstavba bazénu a hotelu v rámci Specializované nemocnice pro lékařskou rehabilitaci Stubičke Toplice (427 mil. Kč), zlepšení kvality ubytování v hotelu Minerva ve Varaždinských Teplicích (412,5 mil Kč) – rozvoj zdravotnického a wellness cestovního ruchu, rekonstrukce Dřevařských Teplic (330 mil. Kč), projekt bazénového komplexu Terme Bjelovar – jehož prostředky jsou zajištěny ve státním rozpočtu.

Novým profilem Chorvatska se stává zdravotní a wellness turistika. V Národní rozvojové strategii schválené je mezi prioritami zmíněn i rozvoj a podpora zdravotní turistiky, včetně jeho propojení se „zelenými“ městy a s rozvojem „stříbrné ekonomiky“ (poskytování zdravotnických služeb pro seniory). Propaguje se vznik nových zdravotně-rekreačních center a rehabilitačních pracovišť přímo v hotelích a ubytovacích zařízeních. Souvisí to se snahou vlády prodloužit turistickou sezonu z několika letních měsíců v podstatě na celý rok a reagovat tak na rostoucí poptávku po těchto službách především z řad seniorů. Střední délka dožití v Chorvatsku je nyní 77,8 let, což je o tři roky méně než je průměr EU. Očekávaná délka zdravého života je 57,4 let, což je o takřka 8 let méně než průměr EU. Naopak Chorvatsko vykazuje celoevropsky nejlepší bilanci v rámci poměru investic a nabídky z hlediska počtu lůžek, lékařů i pořízených přístrojů.

Jako zajímavé se jeví projekty rekonstrukce a modernizace stávajících nemocničních zařízení. Mezi jednu z významných českých exportních komodit dlouhodobě patří léčiva. Se stárnutím populace lze očekávat nárůst poptávky. Kromě vývozu klasických a speciálních léků je perspektivní i spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a testování léků. Zájem existuje i v oblasti rozvoje balneologických zařízení a celkové spolupráci v oblasti lázeňství. 

Tématem se v Chorvatsku stávají biotechnologie, což potvrzuje i řada státem financovaných projektů. Byla zahájena výstavba biotechnologického výrobního závodu v hodnotě 2,5 mld. Kč nedaleko Záhřebu, je to výsledek partnerství se švédskou společností Sobi, která se specializuje na vzácná onemocnění a společností CDMO Pfizer CenterOne. Zařízení, zaměřené na výrobu léků na vzácné onemocnění, by mělo být uvedeno do provozu v příštím roce. V jeho rámci bude přestavena laboratoř společnosti Haspira – Pfizer, která provozuje závod na výrobu biologických látek pro léky, finální produkty proti rakovině a na vzácné onemocnění a komponenty pro vakcíny proti COVID. Nové a rozšířené zařízení se bude rozkládat na ploše 4 tis. metrů čtverečních na 11 ha půdy. 

Chorvatská vláda rozdělila 95 rozhodnutí na energetickou sanaci nemocnic a domů zdraví (1,71 mld. Kč), která nebyla poškozena zemětřesením, tak energeticky zrekonstruované budovy ve veřejném sektoru ušetří přibližně 70 % energie ve srovnání s předchozím stavem, což výrazně snižuje emise uhlovodíků.

Chorvatský zemědělský a potravinářský průmysl má širokou základnu. Vláda hodlá udržet zájem mladých lidí ve venkovských oblastech o práci na farmách, v zemědělství a potravinářství prostřednictvím dodatečných přímých plateb na plochu na prvních 50 ha půdy, generační obnovu farem mladými zemědělci podporuje vyšším procentem spolufinancování výrobních investic a 100 % financování nákupů pozemků prostřednictvím finančních nástrojů. Návrat k osvědčeným postupům hospodaření, menší rozlohy polí, méně chemických hnojiv a postřiků, lehčí zemědělská technika jsou pro dnešní zemědělství sice velmi důležité, nelze však opomíjet nové technologie a postupy, které přispívají k posilování konkurenceschopnosti a preciznosti zemědělství. Lze očekávat, že v Chorvatsku bude ještě více podporována digitalizace zemědělské výroby, vytváření sítí a účast na výzkumu a uplatňování inovativních řešení, jakož i účast na vytváření strategií místního rozvoje. Českým firmám doporučujeme  účast na mezinárodních veletrzích a výstavách v Chorvatsku (Bjelovar, Virovitica), kde chorvatští partneři ocenili český projekt digitálního webového katalogu.

Zajímavé možnosti existují i v oblasti zavlažování, které je pro chorvatskou zemědělskou produkci velice důležité. Stejně jako v případě vodohospodářství je v letních měsících častý problém sucha a nedostatku vody. To se týká především panonské oblasti, kde se nachází 88 % z 244 151 ha potřebných zavlažovat a 71 % z 588 164 ha půd středně vhodných k zavlažování (na to byla vynaložena částka 3,81 mld. Kč). Půdy s omezenou vhodností pro zavlažování a půdy ne moc vhodné k zavlažování se nachází především v jadranské oblasti a vyznačují se výraznou skeletovistostí, kamenitostí, případně nadměrnou vlhkostí a výskytem velkého množství povrchové vody. Chorvatsku pokračuje v investicích do rozvoje veřejného zavlažovacího systému, dosud bylo vybudováno 29 nových systémů a devět jich bylo rekonstruováno. 

I v sektoru potravinářství a zemědělství je potřeba v Chorvatsku počítat se silnou zahraniční konkurencí. Existují šance pro dodávky pro privátní značky obchodních řetězců nebo subdodávky pro zpracovatelský průmysl. Z konkrétních příležitostí je možné třeba zmínit dodávky mléka a smetany vzhledem k určitým omezeným kapacitám chorvatských mlékárenských závodů. Další položku možného českého vývozu tvoří výtažky a koncentráty kávy a čajů pro potravinářský průmysl. Exportní příležitosti jsou také v biopotravinách (müsli, cereálie) a obecně v sortimentu zdravé výživy, která se prosazuje ve stále větší míře. Na chorvatském trhu se mohou uplatnit i dodavatelé různých druhů sušenek a cukrovinek, stejně tak i luxusnějších potravin a lahůdek, které obohacují trh. Potravinářská společnost Kraš letos na jaře investovala 1,4 mld. Kč do nové linky na sušenky Frondi. Podravka Agri získala kontrolu 30 tis. ha půdy investicí v celkové výši 7,1 mld. Kč a vytvořila první vertikálně integrovaný potravinářsko-zemědělský koncern.

Existují i možnosti vývozu hnojiv a zemědělských strojů, které lze využít při zemědělské výrobě. Samostatnou kategorií je vývoz živého hovězího dobytka, který má v Chorvatsku velmi dobrou pověst a dlouhou tradici.

Chorvatsko je známé stále častějším natáčením zahraničních filmů a seriálů – Hra o trůny, Mamma Mia!, Star Wars, Poslední z Jediů, Robin Hood, Počátky, Terror a McMafia. Z tohoto důvodu časopis fDi Intelligence (specializovaná divize Financial Times), udělil Chorvatsku zvláštní ocenění filmové destinace. Kromě toho byly v Chorvatsku vyrobeny videohry Serious Sam, The Talos Principle, Unity of Command nebo Captain Brawe. Centrum herního průmyslu „Letter“ v Novské a Inkubátor kreativních průmyslů „IKI“ v Koprivnici pak poskytují místo pro setkávání podnikatelů a začínajících podniků z tohoto odvětví.

Ministerstvo cestovního ruchu a sportu publikuje informace o možných příležitostech v tomto zajímavém sektoru. Významné jsou také dodávky pro vybavení hotelů, popřípadě investice do renovací jejich ubytovacích kapacit. Potenciál existuje i při dodávkách sportovních potřeb a vybavení pro sportovní kluby a tělovýchovná zařízení. V roce 2023 byl schválen Zákon o cestovním ruchu. Chorvatsko má je velmi závislé na přílivu zahraničních turistů, má mnoho populárních přírodních památek, vystavených klimatickým změnám. A patří tak k zemím s největším kumulativním podílem ztrát HDP v důsledku extrémních povětrnostních a klimatických jevů. Zákon poskytuje mnoho pravomocí municipalitám při určování lokálních turistických pobídek. Vláda si od něho slibuje vyšší kvalitu turismu, jeho lepší kontrolu (především v environmentální rovině) a naopak úbytek masového turismu, který přetěžuje turisticky vytížené lokality.

Půjčovny, sportovní kluby a hotely na pobřeží jsou proslulé širokou nabídkou a kvalitou svých služeb v oblasti jachtingu, potápění, para-plachtění, kajaků na moři a prakticky všech ostatních vodních sportů. Lovecké kluby nabízí služby lovcům z celého světa, čímž vzniká příležitost i pro české zbrojovky. Trend ukazuje na trvající růst poptávky po sportovních a loveckých potřebách. V mnoha turisticky zaměřených městech na pobřeží probíhá i modernizace městské dopravy, zvyšuje se zájem o moderní inteligentní systémy řízení dopravy, managementu parkovacích míst (Smart City). 

České firmy se mohou uplatnit v oblasti poskytování služeb spojených s turistikou a cestováním, ubytováním a servisem v restauracích a při rozvoji trajektové námořní dopravy (přístavy Rijeka, Zadar, Trogir, Split, Ploče), modernizací přístavišť a marín pro rekreační lodní a vodní sporty, do výstavby vodních parků a nových hotelových komplexů (Zadar, Trogir, Poreč, Rovinj, Kupari, Hvar). Dochází k rozvoji služeb cestovních kanceláří, provozovatelů zájezdů, turistických průvodců a pomocných služeb spojených s námořní dopravou. 

Podle zprávy Evropské komise O digitální dekádě 2024, Chorvatsko vyčlenilo 27,5 mld. Kč (1,5 % HDP) na úsilí o digitální transformaci, která se zaměřuje na širokopásmovou infrastrukturu, digitalizaci veřejného sektoru a digitalizaci malých a středních podniků. Startupový ekosystém byl také posílen úspěšnými příběhy jako Photomath (získaný společností Google), Orqa (lídr v oblasti FPV technologií) a Pythagora (podporovaný společností Y Combinator).  V Chorvatsku působí celá řada mezinárodně uznávaných společností jako např. Infobip, Infinum, Microblink, Infodom, Agrivi, Q, Span, Electrocoin, Serengeti, Sedam IT a Syntio. 

Vládní projekt výstavba herního centra Gaming Industry Centre Novska v hodnotě 2,5 mld. Kč (100 mil. EUR) byl zahájen letos v březnu roku 2025, jedná se o největší investici do oblasti gamingu v zemi.

Digitální chorvatská strategie 2032 stanovuje ambiciózní cíle, které se týkají digitalizace státní správy, rozvoje inovativní digitální ekonomiky nebo rozšíření dostupnosti využití optických vláken a 5G sítí. Dle této strategie by měl ICT sektor v roce 2032 představovat 13 – 15 % HDP. Zdroje financování jsou buď vlastní, firemní (41,2 %), stát a jednotlivé regiony se na financování podílí 33,8 % (rovněž vysoké školy většinou financuje státní a regionální správa). Mezi hlavní oblasti VaV v Chorvatsku patří léčiva, biomedicína, zdravotnictví, přírodní vědy, technické vědy, elektromobilita, potravinářský průmysl. 

Významnými subjekty jsou v Chorvatsku Rimac Automobili d.o.o. (zaměřuje se na elektromobilitu, výzkum a vývoj bateriových systémů pro automobilový průmysl), Institut Ruđer Bošković – největší chorvatské vědecké a  výzkumné pracoviště (interdisciplinární výzkumné zařízení v přírodních vědách, biomedicíně, biotechnických vědách). K významným vysokým školám  lze zařadit Jadranski galenski laboratorij (JGL) d.o.o. (specializuje se na léčiva, především sterilní roztoky), Pliva d.d. (Teva, léčiva, především generika, Belupo d.d. (Podravka) – léčiva, především generika, Podravka d.d. (potravinářský průmysl), Klimaoprema d.o.o. (HVAC),  Agrivi d.o.o. (ICT v zemědělství), Končar Elektroindustrija (elektro, energetika, Brodosplit d.d. (turistické ponorky), DOK-ING d.o.o. (obranný průmysl, robotická zařízení).

Ministerstvo vědy a školství každoročně vyhlašuje veřejné výzvy k financování vědecké infrastruktury, vědeckých programů a na financování členských příspěvků v mezinárodním vědeckém výzkumu orgány a pro financování oprav, údržby a modernizace zařízení pro vědecký výzkum. Hlavním cílem vědy je vytvořit vědecký a technologický systém, který bude jedním z klíčových faktorů sociálního a ekonomického rozvoje Chorvatska.

Mezi největší instituce patří Chorvatská vědecká nadace (HRZZ, propagace vědy, vysokého školství a technologického rozvoje a podpora vědeckých. vysokoškolských a technologických programů a projektů), Centrum pro výzkum, vývoj a transfer technologií, Záhřebská univerzita, Fakulta elektrotechniky a výpočetní techniky FER, Úřad pro transfer technologií, Univerzita ve Splitu, Úřad pro transfer technologií Univerzity v Rijece, Kancelář pro projekty a transfer technologií Institutu Ruđera Boškoviće, Terra Tehnopolis d.o.o.

V oblasti VaV a aplikovaného výzkumu existují mnohé možnost pro zapojení  českých subjektů. Chorvatsko letos v březnu podepsalo Evropskou dohodu o spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), může se tak účastnit nových programů a činností ESA. Mezi hlavní patří výzkum a aplikace pozorování Země, telekomunikace, výzkum mikrogravitace, inženýrství a využití pozemních segmentů a vzdělávání. Společné mezinárodní vesmírné projekty umožní aktivní účast chorvatských výzkumných pracovníků s cílem vytvořit nové dovednosti a znalosti nezbytné pro zlepšení výzkumného a inovačního prostředí. Nabízí se i příležitosti v oblasti softwarové ochrany, ve které je ČR jedním z celosvětových lídrů.

Chorvatská strana (Fakulta elektrotechniky a výpočetní techniky Univerzity v Záhřebu) vyjádřila zájem o přístup k české výzkumné infrastruktuře v oblasti nano a mikroelektroniky. Probíhá propojení mezi vědecko-výzkumnými institucemi obou zemí s cílem vytvořit prostor pro nové formy bilaterální i evropské spolupráce v oblasti mikroelektroniky, nanotechnologií, robotiky, kybernetiky a laserových technologií. Tato oblast představuje strategický sektor pro další česko-chorvatskou spolupráci.