Chorvatsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoZáhřeb
Počet obyvatel3,89 mil.
JazykChorvatština, angličtina je rozšířená
Náboženství86,28 % katolíci, 4,44 % pravoslavní, 1,47 % muslimové, 3,81 % bez vyznání a ateisté
Státní zřízeníParlamentní republika
Hlava státuZoran Milanović
Hlava vládyAndrej Plenković
Název měnyChorvatská kuna (HRK)
Cestování
Časový posunStejný čas jako v ČR
Kontakty ZÚ
VelvyslanecIng. Milan Hovorka
Ekonomický úsekIng. Josef Dvořáček, MBA
Konzulární úsekMgr. Tomáš Stolina
CzechTradeDipl. boh. Alen Novosad
CzechinvestNe
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 68,1
Hospodářský růst (%) 10,4
Inflace (%) 6,1
Nezaměstnanost (%) 8,2

Chorvatská republika se po rozpadu Jugoslávie počátkem 90. let minulého století a vyhlášením nezávislosti dne 25. června 1991 stala demokratickou parlamentní republikou. Výkonná moc je v rukou prezidenta a vlády. Prezident je volen na období pěti let v přímých prezidentských volbách, od února roku 2020 úřad prezidenta zastává Zoran Milanović. Od parlamentních voleb v červenci 2020 vládne v Chorvatsku koalice stran pravého středu a národnostních menšin v čele s Chorvatským demokratickým společenstvím (HDZ). Vládnoucí koalice disponuje v parlamentu jen těsnou většinou 77 ze 151 hlasů, je však dlouhodobě stabilní i díky oslabené opozici. Do politické dynamiky v posledních dvou letech výrazně zasahují spory mezi prezidentem a vládou, zejména do oblasti obrany a zahraniční politiky. Teritoriálně je chorvatská zahraniční politika definována členstvím v EU a NATO a blízkostí regionu západního Balkánu. Tradiční roli v chorvatské zahraniční politice hraje transatlantická vazba na USA a v posledních letech také snaha přiblížit se francouzsko-německému jádru EU. Chorvatsko aspiruje na členství v eurozóně, kam  by mělo vstoupit v roce 2023. Usiluje o vstup do Schengenského prostoru a  letos byla zahájena přístupová jednání do OECD. 

Ekonomika je silně závislá na cestovním ruchu, na HDP se podílí téměř z 25 %. Chorvatsko v roce 2021 navštívilo přes 13,5 mil. turistů (70 % v porovnání s rokem 2019), příjmy z turismu činily přes 9,1 mld. HRK. Loňský rok byl pro chorvatskou ekonomiku velice úspěšný, ekonomika vzrostla o 10,4 %, což je největší růst HDP v dějinách země (HDP v roce 2021 představoval 57,3 mld. EUR). Stalo se tak po historicky největším poklesu ekonomiky o -8,1 % v roce 2020 v důsledku nepříznivých dopadů pandemie COVID-19 a dvou zničujících zemětřesení, která Chorvatsko v roce 2020 postihla. HDP by měl v nejbližších čtyřech letech růst v rozmezí 2,4 % – 3 % ročně.  Letos se rovněž očekává velmi dobrá turistická sezóna, rizikem zůstává ruská agrese na Ukrajině, sankce EU vůči Rusku a odvetná opatření Ruska v oblasti strategických dodávek  zemního plynu a ropy. Na konci roku 2021 veřejný dluh představoval 77,8 % HDP země, což je pokles o 2,6 % ve srovnání s rokem 2020. Deficit státního rozpočtu na konci roku 2021 činil 12,4 mld. HRK (o 2,9 % méně než v roce 2020). Letos by se měla zvyšovat i inflace a to až k 8 % (v březnu t. r. dosáhla 7,3 %).

Chorvatský vývoz v roce 2021 dosáhl 19,1 mld. EUR, na HDP se podílel z 52,4 % HDP, dovoz se zvýšil na 28,3 mld. EUR (podíl na HDP je 53,4 %). Obrat činil 47,4 mld. EUR (nejvyšší zaznamenaná hodnota), deficit  obchodní bilance -9,2 mld. EUR. Ten  je kompenzován přebytkovou bilancí služeb (cestovní ruch) ve výši 1,9 mld. EUR (3,4 % HDP). Chorvatsko nejvíce exportuje do Itálie (12 %), Slovinska (12 %) a Německa (11 %). Vyváží se především stroje a zařízení, chemické a minerální produkty. Co se týče importu, dováží se především z Německa (16 %), z Itálie (13 %) a Slovinska (11 %). Importu dominují dopravní prostředky, stroje a zařízení, kovy, léčiva a petrochemické produkty. Obchodní výměna mezi ČR a Chorvatskem za rok 2021 dosáhla téměř 868 mil. EUR. Hodnota českého exportu činila 664,2 mil. EUR, za posledních deset let se zvýšila téměř tři krát. ČR vykazuje s Chorvatskem tradičně kladnou obchodní bilanci (za rok 2021 činila 867,6 mil. EUR). Českému exportu dominují automobily a díly, telefonní přístroje, přístroje pro vysílání a komunikaci, čisticí prostředky, stroje automatického zpracování dat, léky, elektrické integrované obvody, živý dobytek.  Perspektivními sektory jsou dopravní průmysl a infrastruktura, železniční a kolejová doprava,  vodohospodářský a odpadní průmysl, energetika, zdravotnictví a cestovní ruch.  

V Chorvatsku se běžné obchodní zvyklosti nikterak neodlišují od standardních jihoevropských obchodních zvyklostí. Je vždy dobré se informovat o teritoriu a situaci v oboru. Je dobré se snažit obchodní kulturu založit na serióznosti a čestnosti, důležité je vybudování osobních vztahů. Zvláště v případě státních zakázek je základním předpokladem mít kvalitního obchodního zástupce, který místní trh velmi dobře zná. Ze strany chorvatských partnerů je třeba počítat s reakcemi, které nejsou vždy rychlé, je třeba být trpělivý a vytrvalý. Osobní přítomnost a jednání je vždy lepší než e-mailová komunikace. 


Souhrnná teritoriální informace (STI) Chorvatsko (394.09kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Chorvatsko (MZV) (81.33kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Chorvatská republika
Prezident: Zoran Milanović, prezident je volený na pět let, poslední volby proběhly ve dvou kolech v prosinci roku 2019 a v lednu 2020. Příští volby se uskuteční v prosinci 2024 a v lednu 2025. 
Předseda vlády: Andrej Plenković. Současná vláda byla jmenovaná v červenci roku 2020, vláda je vedená středopravou Chorvatskou demokratickou unií (HDZ) a podporovaná Chorvatskou lidovou stranou (HNS), reformisty a osmi zástupci parlamentu z řad etnických menšin. Parlament (Hrvatski Sabor) je jednokomorový a má 151 křesel. Poslední volby proběhly v červenci 2020, příští parlamentní volby se uskuteční v červenci 2024.
Místopředsedové vlády:
Ministr chorvatských veteránů: Tomo Medved (HDZ)
Ministr bez portfeje: Anja Simpraga (SDSS)
Ministr financí: Zdravko Marić (Nezávislý)
Ministr vnitra: Davor Božinović (HDZ)
Klíčoví ministři:
Ministryně zemědělství: Marja Vučković (HDZ)
Ministr výstavby, územního plánování a státního majetku: Ivan Paladina (Nezávislý)
Ministryně kultury: Nina Obuljen Koržinek (Nezávislá)
Ministr obrany: Mario Banožić (HDZ)
Ministr hospodářství a udržitelného rozvoje: Davor Filipovič (HDZ)
Ministr zahraniční věcí a evropských záležitostí: Gordan Grlić-Radman (HDZ)
Ministr zdravotnictví: Vili Beroš (HDZ)
Ministr spravedlnosti a veřejné správy: Ivan Malenica (HDZ)
Ministr práce a sociálních věcí: Marin Piletiić (HDZ)
Ministr moře, dopravy a infrastruktury: Oleg Butković (HDZ)
Ministryně pro regionální rozvoj a fondy EU: Nataša Tramišak (HDZ)
Ministr pro vědu a vzdělávání: Radovan Fuchs (HDZ)
Ministryně cestovního ruchu a sportu: Nikolina Brnjac (HDZ).

Politické tendence a výhled
Vládnoucí koalice disponuje v parlamentu jen těsnou většinou 77 ze 151 hlasů. Do politické dynamiky v posledních dvou letech výrazně zasahují spory mezi prezidentem a vládou, zasahující zejména do oblasti obrany a zahraniční politiky. Současná situace naznačuje, že nejbližší volby čekají Chorvatsko nejdříve na jaře  2024 (volby do Evropského parlamentu a parlamentní volby). Chorvatsko se aktuálně zaměřuje na tři zahraničně-politické priority: Vstup do Schengenu, vstup do eurozóny a vstup do OECD. Teritoriálně je chorvatská zahraniční politika definována členstvím v EU a NATO. Tradiční roli v zahraniční politice hraje transatlantická vazba na USA a v posledních letech také snaha přiblížit se francouzsko-německému jádru EU. Chorvatsko podporuje přijímání nových členů do EU i do NATO s cílem stabilizovat region, se kterým přímo sousedí.




1.2. Zahraniční politika země

Chorvatská zahraniční politika se v posledních dvaceti letech zaměřovala na integraci země do euroatlantických struktur, zejména do Evropské unie a do NATO. Aby získala přístup k evropským a transatlantickým institucím, musela se vyrovnat s mnoha negativními dopady rozpadu bývalé Jugoslávie a také občanské války, která následovala. Současně musela zlepšovat a udržovat dobré vztahy se svými sousedy. Chorvatsko navázalo diplomatické vztahy se 194 zeměmi, v roce 2021 mělo síť 57 velvyslanectví, 30 konzulátů a 8 stálých diplomatických misí v zahraničí. Kromě toho v Chorvatské republice nyní působí 56 zahraničních velvyslanectví a 67 konzulátů a dále několik kanceláří mezinárodních organizací, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Světová banka, Světová zdravotnická organizace (WHO), Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), Rozvojový program OSN (UNDP), Vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) a UNICEF. Hlavními cíli chorvatské zahraniční politiky jsou posílení vztahů se sousedními zeměmi, rozvoj mezinárodní spolupráce a podpora chorvatské ekonomiky. Chorvatsko přistoupilo k Evropské unii dne 1. července 2013, což znamenalo konec procesu zahájeného v roce 2001 podepsáním dohody o stabilizaci a přidružení a podáním žádosti o členství v EU v roce 2003. Chorvatsko bylo pozváno ke členství v NATO v roce 2008 a formálně vstoupilo do aliance 1. dubna 2009. Země se v současné době připravuje na vstup do Schengenského prostoru a do eurozóny. To jsou, spolu se zájmem vstoupit do OECD hlavní priority vlády. Současnými chorvatskými cíli v zahraniční politice je  i aktivní role v institucích EU a především v regionu, spolupráce s partnery v NATO a posílení multilaterální a bilaterální spolupráce. 

Chorvatsko má zejména s přímo sousedícími zeměmi řadu nevyřešených bilaterálních otázek. Specifický zájem má Chorvatsko o dění v sousední Bosně a Hercegovině, kde Chorvatsko podporuje politické zájmy především bosenských Chorvatů. Se Srbskem jsou vzájemné vztahy značně zatíženy celou řadou minulostních otázek. S Čínou jsou udržovány pozitivní a relativně aktivní vztahy a to i v kontextu spolupráce zemí střední a východní Evropy (tzv. formát 17+1). Čínské firmy se v uplynulých letech zúčastnily desítky výběrových řízení na výstavbu, a / nebo provoz dopravní infrastruktury (dálnice, železnice, hlubokomořský terminál přístavu Rijeka).  Jediným úspěchem je však zatím vítězství firmy CRBC v dubnu 2018 v tendru na stavbu mostu z pevniny na poloostrov Pelješac v hodnotě přes 2 mld HRK. Most by měl být uveden do provozu v červenci 2022.




1.3. Obyvatelstvo

Demografické trendy v Chorvatsku jsou dlouhodobě negativní., země zaznamenává odliv obyvatelstva, každý rok klesá o téměř 10 tis. lidí (za posledních 13 let zemi opustilo na 128 tis. osob mladších 35 let).  Statistický úřad zveřejnil v lednu t. r.  předběžné výsledky výsledky sčítání lidu, které proběhlo na podzim 2021. Chorvatsko přišlo o 9,25 % obyvatel, došlo ke značnému poklesu populace ze 4,28 mil. na 3,89 mil. Počty se snížily ve všech chorvatských krajích (župách), včetně hlavního města Záhřebu (zde je pokles nejnižší, ale přesto za 10 let činí -2,54 %). Nejpostiženější je východ země (Slavonie). Ve srovnání s rokem 1991, kdy Chorvatsko vyhlásilo nezávislost (tehdy v zemi žilo 4,78 mil. osob), je to snížení o 18,7 %.  Nejpostiženější je Vukovarsko-srijemská župa (-19,54 %, oblast si nese značné trauma z války t let 1991-1995) a Sisačko-moslavacká župa (-18,49 %, která také byla zasažena válkou a poválečným exodem Srbů a předloni navíc ničivým zemětřesením). Sever země (Záhřeb, Zagorje, Mezimuří), severozápad (Istrie) a jih země (Dalmácie) jsou poklesem obyvatelstva zasaženy méně. Negativními demografickými trendy je stejně zasažena i česká komunita. Nejvíce chorvatských Čechů žije v Bjelovarsko-bilogorské župě, jejíž celkové obyvatelstvo podle výsledků sčítání kleslo za 10 let o 14,59 %. V zahraničí, kromě západní Evropy (kde žije přibližně 1 mil. Chorvatů)., našlo nový domov až 4 mil. osob chorvatského původu (zejména v USA, Kanadě, Jižní Americe a Austrálii). Chorvatský pracovní trh představuje 1,7 mil. osob, podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva činí zhruba 51 %, což je jeden z nejnižších v EU.

Etnické složení: Z hlediska etnického složení tvoří naprostou většinu obyvatelstva Chorvaté (90,42 %). Jediná menšina, která tvoří více než jedno procento obyvatelstva jsou Srbové (4,4 %), Bosenci (0,73 %), Italové (0,42 %), Albánci (0,41 %), Romové (0,40 %), Maďaři (0,33 %), Slovinci (0,25 %) a česká menšina, která představuje 0,22 % obyvatel země.
Hustota zalidnění: 73 osob/km2. Co se týče náboženského složení obyvatelstva, 86,28 % představují katolíci, 4,44 % pravoslavní, 1,47 % muslimové, 3,81 % jsou bez vyznání.




2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Po poklesu hospodářství o -8,1 % v roce 2020 byl v minulém roce zaznamenán robustní růst hrubého domácího produktu ve výši 10,4 %.  Podle statistik Evropské komise to byl po Irsku, druhý největší růst v zemích EU. Ekonomika se tak po roce vrátila na před-pandemický růstový trend. Letos se očekává růst hospodářství v rozmezí 2,5 % – 3 %, v roce 2023 ve výši 1,6 % – 2,5 %. Na ekonomiku, která je silně závislá na cestovním ruchu (na celkovém HDP se podílí téměř 25 %),  má velký vliv válečný vývoj na Ukrajině, sankce uvalené na Rusko a rostoucí inflace (za měsíc duben t. r. činila 9,4 %). V roce 2021 Chorvatsko navštívilo přes 13,5 mil. turistů, což je 70 % v porovnání s rokem 2019 (kdy do země přicestovalo 19,6 mil. turistů), příjmy činily přes 9,1 mld. HRK, nejvíce turistů přijelo ze SRN, Rakouska,  Itálie, Slovinska a Polska. Chorvatsko loni navštívilo na 740 tis. českých turistů.

Běžný účet platební bilance byl v roce 2021 kladný (4,396 mld. USD), což je velmi dobrý výsledek po roce 2020, kdy byla zaznamenán mírný deficit (-54 mil. USD).  Nezaměstnanost za loňský rok činila 8,2 %. Inflace v roce 2021 zaznamenala prudký nárůst a vzrostla na 6,1 %.  V roce 2022 by měla pohybovat v rozmezí 7,5 % – 7,8 %. Chorvatsko se v souladu s deklarovaným vstupem do eurozóny snaží plnit podmínky ERM II (mechanismus směnných kurzů). Potěšitelný je v této souvislosti růst devizových rezerv, které dosáhly v lednu t. r. dosáhly 28,3 mld. USD (nejvyšší historická úroveň). V reakci na inflační talky chorvatská vláda v průběhu roku 2021 zavedla řadu fiskálních opatření. Byla snížena daň z přidané hodnoty na plyn (z 25 % na 5 %), na teplo (z 25 % na 13 %) i na potraviny (z 25 % na 5 %). V oblasti cen pohonných hmot vláda stanovila marže pro benzín a naftu na úroveň 0,75 HRK/l a snížila spotřební daň (u benzínu o 0,40 HRK/l, v případě nafty o 0,20 HRK/l). Deficit státního rozpočtu v roce 2021 podle předběžných údajů činil -12,4 mld. HRK (2,9 % HDP). Je to o hodně lepší výsledek,  než v roce 2020, kdy činil 27,7 mld. HRK, tj. 7,3 % HDP. Státní dluh na konci roku 2021 činil 343,6 mld. HRK a mírně klesl na 79,8 % HDP (z 87,3 % HDP  v roce 2020, kdy činil 330,4 mld. HRK). Veřejný dluh za rok 2021  by by měl na konci roku 2021 dosáhnout 351 mld. HRK, tj. snížit se na 83,1 % HDP, v letošním roce 2022 pak na 80,7 % HDP, dále na 78 % v roce 2023 a 75,3 %  v roce 2024. 

Chorvatská obchodní bilance je dlouhodobě deficitní, což vyrovnává bilance služeb, která je naopak výrazně přebytková. Nejdůležitějšími zahraničně obchodními partnery Chorvatska jsou členské státy EU, obchod s EU představuje kolem 70 % celkového vývozu a přibližně 80 % dovozu.. Mezi hlavní exportní komodity patří stroje a dopravní zařízení, chemikálie, minerální paliva, maziva a oleje, potraviny, živá zvířata a tabák. Hlavními obchodními partnery jsou SRN, Itálie, Srbsko, Slovinsko a Rakousko. 

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 3,5-8,110,43,72,5
HDP/obyv. (USD/PPP) 28 666,7027 368,5031 663,0034 501,0036 442,00
Inflace (%) 0,80,26,15,25,1
Nezaměstnanost (%) 7,79,18,27,97,8
Export zboží (mld. USD) 17,215,120,523,424,2
Import zboží (mld. USD) 2825,436,345,548,3
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -11,7-9,9-15,8-22,1-24,1
Průmyslová produkce (% změna) 0,3-4,66,32,42,2
Populace (mil.) 4,14,13,93,94,0
Konkurenceschopnost 60/6360/6359/6459/64N/A
Exportní riziko OECD 04.VII04.VII04.VII04.VIIN/AI

Zdroj: EIU, OECD, IMD, DZS Croatia

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) 2,9
Veřejný dluh (% HDP) 79,8
Bilance běžného účtu (mld. USD) 3,4
Daně 2022
PO 18 %
FO 30 %
DPH 25 %, 13 % a 5%

Deficit státního rozpočtu v roce 2021 podle předběžných údajů chorvatského statistického úřadu (DZS) činil -12,4 mld. HRK (2,9 % HDP). Je to o hodně lepší výsledek, než v roce 2020, kdy činil -27,7 mld. HRK (7,3 % HDP). Veřejný dluh na konci roku 2021 činil 343,6 mld. HRK a mírně klesl na 79,8 % HDP (z 87,3 % HDP  v roce 2020, kdy činil 330,4 mld. HRK). Chorvatská národní banka (HNB) předpokládá, že veřejný dluh by se měl v následujících letech dále snižovat (na 78 % v roce 2023 a na 75,3 %  HDP v roce 2024). Běžný účet platební bilance v roce 2021 podle prognóz HNB činil 1,9 mld. EUR (3,4 % HDP).

Zahraniční dluh Chorvatska vzrostl meziročně o 2,5 % a na konci roku 2021 činil 50 475.71 mil. USD. Očekává se, že zahraniční dluh v roce 2022 pravděpodobně vzroste. Na začátku roku 2021 činil poměr hrubého zahraničního dluhu Chorvatska k HDP 86 %. Vnější dluh na konci loňského roku činil 44,6 mld. EUR, což je 77,8 % HDP. Potěšitelný je růst devizových rezerv, které podle údajů chorvatské centrální banky (HNB) dosáhly na konci ledna 2022 výše 28,3 mld. USD, což je nová historicky nejvyšší úroveň, téměř o 25 % vyšší než v lednu 2021.





2.3. Bankovní systém

Bankovnictví je považováno za jedno ze silnějších odvětví ekonomiky, především díky efektivní regulaci a relativně disciplinovaným dlužníkům. Bankovní sektor zahrnuje na dvacet bank a čtyři spořitelny vlastněné převážně zahraničními finančními institucemi (jedenáct bank je v rukou bankovních domů z EU). Chorvatský bankovní systém je srovnatelný s ostatními zeměmi střední a východní Evropy.

Poměr celkového kapitálu Chorvatska je nad průměrem EU, což činí bankovní systém relativně stabilní a odolný vůči recesi. Úrokové sazby jsou však relativně vysoké (diskontní sazba činí 3 %, v závislosti na riziku i více). V Chorvatsku je vysoký podíl půjček v cizí měně (zejména EUR). Mezi nejsilnější a největší banky patří Privredna banka Zagreb, od roku 2007 patří do skupiny Intesa Sanpaolo (Itálie), Zagrebačka Bqanka (www.zaba.hr), kterou vlastní italský Unicredit Bank. Raiffeisenbank Hrvatska (RBA), založená v roce 1994, je ve 100 % vlastnictví společnosti Raiffeisenbank Banking Group (Rakousko), dohlíží na síť 70 poboček ve 36 chorvatských městech. Erste banka (www.ESB.hr) byla založená v roce 2003, banka je členem skupiny Erste Group a spravuje 132 poboček a 635 bankomatů po celé zemi. OTP banka (dříve Splitska Banka), založená v roce 1965. Banka se sídlem ve Splitu je členem OTP Bank (Maďarsko). Hrvatska Poštanska Banka (HPB) – založená v roce 1992, je největší z domácích bank v Chorvatsku. Banka spravuje síť 55 poboček. Průběžně aktualizovaný přehled chorvatských bankovních ústavů a spořitelen se nachází na webové stránce Chorvatské národní banky (www.hnb.hr). Zde jsou uvedeny i bližší informace o jednotlivých bankách, včetně seznamu bank v konkurzním řízení.  Ruskou banku Sberbank, d. d. v Chorvatsku po jejím letošním uzavření úspěšně převzala Nova Hrvatska Banka, d. d.



2.4. Daňový systém

Chorvatský daňový systém je poměrně přehledný a stabilní. Chorvatsko podepsalo s ČR Dohodu o zamezení dvojího zdanění v roce1999. Slabinou daňového systému je nejednoznačnost výkladu některých daňových zákonů.

Daň z příjmu právnických osob

Rezidenti jsou zdaňováni ze svých celkových příjmů; nerezidenti jsou zdaňováni pouze z příjmů v Chorvatsku. Standardní sazba daně z příjmu právnických osob je 18 % (příjmy nad 7,5 mil. HRK), daňoví poplatníci s ročním příjmem pod 7,5 mil. HRK jsou zdaněni sazbou 10 % (bylo sníženo z 12 % od 1. ledna 2021). Příjem z dividend nepodléhá v Chorvatsku dani z příjmů právnických osob. Avšak dividendy podléhají srážkové dani, s výjimkou dividend vyplácených rezidentskému subjektu. Kapitálové zisky jsou zahrnuty do zdanitelného příjmu a zdaněny standardní sazbou daně z příjmu právnických osob. Příspěvky na sociální zabezpečení se skládají z příspěvků na důchod (hrazených zaměstnancem, ale srážených zaměstnavatelem) ) ve výši 20 % hrubé mzdy a zdravotní pojištění a zaměstnanost (hrazený a placený zaměstnavatelem) ve výši 16,5 % hrubé mzdy.

Daň z příjmu fyzických osob

Fyzické osoby (rezidenti) jsou zdaněny ze všech příjmů pokud mají trvalé bydliště nebo obvyklé bydliště v Chorvatsku. Nerezidenti jsou zdaněni pouze z příjmů z chorvatských zdrojů. Roční základ daně je celkový příjem ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti a jiných příjmů. Hrubý příjem se snižuje o platby příspěvků zaměstnance na důchod (20 % hrubého příjmu). Sazby jsou progresivní ve výši 20% a 30 %. Příjmy do výše 12 500 HRK jsou osvobozeny od daně z příjmu. Do příjmu 360 tis. HRK ročně je daň ve  výši 20 %, nad 360 tis. HRK ročně pak 30 %.. Úroky na spořicích účtech jsou zdaněné paušální 10 % sazbou. Daň z přidané hodnoty (DPH) je uvalena na prodej zboží, poskytování služeb, pořízení zboží uvnitř EU a na dovoz. Standardní sazba je 25 % se sníženou sazbou 13 % a 5 %. Registrace pro účely DPH je povinná, pokud roční hodnota transakcí přesáhne 300 tis. HRK. Společnost se může zaregistrovat dobrovolně, pokud není dosaženo limitu, ale dobrovolná registrace je minimálně na dobu tří let.


3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Obchod s EU je pro Chorvatsko zásadní, obchodní vztahy se zeměmi EU představují téměř 70 % celkového chorvatského obchodu. V roce 2021 Chorvatsko vyvezlo do EU zboží v hodnotě 13,2 mld. EUR (téměř o třetinu více než v roce 2020), hodnota dovezeného zboží z EU se zvýšila o 19,6 % na 21,7 mld. EUR.  Chorvatsko má se zeměmi EU tradičně negativní obchodní bilanci, za rok 2021 saldo činilo -8,4 mld. EUR. V tabulce níže jsou uvedeny údaje z pohledu Chorvatska.


20172018201920202021
Export z EU do HR (mil. EUR) 16 819,618 261,419 804,318 093,821 650,6
Import do EU z HR (mil. EUR) 8 881,2 9 782,7 10 154,9 10 115,7 13 222,3
Saldo HR s  EU (mil. EUR) -7 938,4-8 478,6-9 649,5-7 978,2-8 428,3

Zdroj: Evropská komise, DZS

Obchodní vztahy s ČR

Rok 2021 byl pro český export do Chorvatska velmi významným, dosáhl 17,1 mld. Kč, což je vůbec nejvyšší zaznamenaná hodnota v historii. Chorvatské saldo zahraničního obchodu za rok 2021 zaznamenalo nejvyšší hodnotu v novodobé historii (-11,9 mld. CZK). 


20172018201920202021
Export z ČR do HR (mld. CZK) 5,415,615,915,817,1
Import do ČR z JHR (mld. CZK) 145,75,15,55,2
Saldo Chorvatska s ČR (mld. CZK) 8,3-9,9-10,7-10,3-11,9

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Co se týče mimo-unijních zemí, obchod se zbožím se třetími zeměmi loni představoval asi 30 % celkového vývozu. Chorvatsko i se zeměmi mimo EU vykazuje negativní saldo obchodní bilance. Za loňský rok Chorvatsko zaznamenalo záporné obchodní saldo ve výši 148,1 mil. EUR, což je méně než v roce 2020, kdy činilo -228,4 mil. EUR. Chorvatsko nejvíce vyváží do sousední Bosny a Herzegoviny (9 %) a do Srbska (5 %). V případě dovozu, největším partnerem Chorvatska je Čína (5 %) a Bosna a Herzegovina (3 %). Export ze zemí mimo EU má růstovou tendenci, pouze v covidovém roce 2020 export i import ze zemí mimo EU poklesl pod hranici 5 mld. EUR.


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU do HR  (mil. EUR) 4 541,74 967,75 195,14 906,96 032,1
Import do zemí mimo EU z HR  (mil. EUR) 4 137,55 593,23 965,74 066,35 884,0
Saldo HR se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -404,2767,5-367,2-228,4-148,1

Zdroj: EIU, Eurostat, DZS

3.2. Přímé zahraniční investice

Podle chorvatských statistických údajů celkové PZI v roce 2021 činily 4,8 mld. EUR. Hlavní investoři jsou tradičně z Nizozemí, Rakouska, Itálie a SRN. Chorvatsko se snaží zahraniční investory podporovat, stále potýká s poměrně nedobrým jménem co se týče korupce, úbytku pracovní síly, vysokých daní a nedokonalého a pomalého právního systému. Mezi hlavní přednosti naopak patří rozvinutá infrastruktura, vysoký potenciál sektoru cestovního ruchu, vzdělaná pracovní síla a strategická poloha. Co se týče českých PZI, jsou na vzestupu, ročně představují několik stovek milionů EUR. Mezi největší investice patří pětihvězdičkový hotel na jadranském pobřeží Hilton Rijeka Costabella Beach Resort & Spa majitele JTH Holding,  a. s. J. Třešňáka (2,7 mld. Kč.). Hotel má kapacitu více než 500 lůžek s výhledem na moře. Česká společnost DD Acquisition (CE Industries J. Strnada s podílem 65 % a Promet Group R. Materny s podílem 35 %) se stala strategickým investorem a partnerem chorvatského giganta Đuro Đaković ve Slavonském Brodě. Důležité jsou i investice do elektráren, spalujících biomasu v Gospići, Županiji a Benkovaci (investice GEEN Holding do tří elektráren dosáhla 120 mil. EUR). Signum Group dokončila jeden z největších chorvatských akvaparků Aquacolors v Poreči (25 mil. EUR), J&T od roku 2013 vlastní Vaba Banku. V roce 2016 společnost Kofola koupila od chorvatské Podravky výrobce minerální vody Studenac a  Sazka koupila v roce 2018 jednu z největších chorvatských sázkových společností Super Sport. Agrofert vlastní 70 % akcií v chorvatské potravinářské společnosti Agronom v Požega ve Slavonii.

3.3. FTA a smlouvy

Chorvatsko je již od července 2013 členem EU. Na jeho území tedy platí volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Chorvatsko stále není členem schengenského prostoru, proto na hranicích s členskými státy EU stále probíhají pasové kontroly (pro české občany se jedná zejména o kontroly na hranicích Chorvatska se Slovinskem a Maďarskem). O vstup do Schengenského prostoru má Chorvatsko eminentní zájem, věří, že do něj vstoupí v roce 2022 během českého předsednictví. Chorvatsko není členem eurozóny, plní však kritéria v rámci Mechanismu směnných kurzů ERM II a se zavedením eura počítá od roku 2023. Je členem WTO a vede přístupová jednání o členství v OECD.

Co se týče smluv s ČR, v platnosti je 24 smluv, které vstoupily v platnost před rokem 1989 (sukcese) a 43 bilaterálních smluv a protokolů o spolupráci uzavřených po vzniku ČR v roce 1993. Jedná se o smlouvy z oblasti hospodářství, kultury, školství, migrace osob. Úplný seznam je k dispozici na stránkách Ministerstva zahraničních a evropských záležitostí Chorvatska (www.mvep.gov. hr).  V ekonomické a turistické oblasti se vzájemný obchod mezi ČR a Chorvatskem řídí pravidly jednotného trhu EU. Mezi nejdůležitější patří tyto dokumenty: Memorandum o spolupráci mezi MPaO ČR a Ministerstvem hospodářství, práce a podnikání Chorvatské republiky (vstoupilo v platnost 6. 9. 2005), Dohoda mezi vládou ČR a vládou Chorvatské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (vstoupila v platnost 27. 6.  2007), Protokol k Dohodě o podpoře a ochraně investic (vstoupil v platnost v srpnu 2009), Protokol ke Smlouvě mezi ČR a Chorvatskem o zamezení dvojího zdanění (vstoupil v platnost v červenci 2012). V oblasti zahraničního obchodu uzavřelo Chorvatsko FTA se Severní Makedonií (1997), Bosnou a Hercegovinou (2001), Švýcarskem (2002), Lichtenštejnskem (2002), Norskem (2002), Islandem (2002), Tureckem (2003), Albánií (2003), Srbskem, Černou Horou (v roce 2004) a Moldavskem (2004).

3.4. Rozvojová spolupráce

Celková oficiální rozvojová pomoc poskytnutá Chorvatskem v roce 2021 činila 480 mil. HRK. Chorvatsko zachovalo kontinuitu meziročního růstu financování rozvojové pomoci s tím, že tento růst ještě v před-covidovém roce 2019 dosáhl 6 % a v poměru k HDP se dostal na hodnotu 0,13 %. Většina prostředků byla převedena do rozpočtu EU pro rozvojovou spolupráci a do povinného příspěvku do Rozvojového fondu EU, který činil celkem 73,5 mil. HRK. Většina z těchto prostředků směřovala na rozvojovou spolupráci (částka 456 mil. HRK, tj. 94 %). Zbývajících 25 mil. HRK, tj. cca 5 %, šlo na humanitární pomoc. Dvoustranné programy a projekty oficiální rozvojové pomoci byly v roce 2021 financovány částkou 131 mil. HRK (27 %). Celkem bylo realizováno na 450 projektů. Většina byla realizována ve třech prioritních zemích: Bosna a Hercegovina, Ukrajina a Jordánsko. Pomoc byla primárně zaměřena na první sektorovou prioritu národní strategie – zajištění důstojnosti každého jednotlivce investováním do vzdělávání a zdravotní péče. V Bosně a Hercegovině bylo realizováno celkem 199 projektů v hodnotě 89 mil. HRK. Obecně vychází z Národní rozvojové strategie Chorvatské republiky do roku 2030, kde prioritami jsou rozvoj vědy a techniky, vzdělání, zdraví, ekonomický rozvoj a bezpečnost.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Perspektivní obor 1

Železniční průmysl a kolejová doprava

Prioritní sektor vychází z Národní rozvojové strategie Chorvatska do roku 2030. Na modernizaci stávajících železničních tratí a výstavbu tratí nových chorvatská vláda počítá s investicemi ve výši až 110 mld. Kč (revitalizace 750 km železnic). Pro české firmy existují příležitosti v oblasti rekonstrukce, modernizace a výstavby nových železničních úseků, kolejových tratí, stanic, trakčního vedení, železničních mostů a tunelů, výměny automatizovaných výhybek, prodloužení nástupišť s mimoúrovňovým přístupem, zabezpečovacího zařízení a v oblasti zajištění bezpečnosti železničních přejezdů. Chorvatská železniční síť v současné době představuje 2 617 km železnic, z nichž pouze 10,5 % je dvoukolejných a 37,5 %  elektrifikovaných. Investiční plán HŽI do roku 2025 představuje 47 mld. Kč, z čehož téměř 75 % investic připadá na projekty spolufinancované z evropských strukturálních fondů, (ostatní projekty ve výši 11,4 mld. Kč budou financovány z jiných zdrojů). Od roku 2025 do roku 2030 HŽI plánuje proinvestovat v rámci nových projektů dalších více než 66,5 mld. Kč. 

▶ Perspektivní obor 2

Energetický průmysl

Nová Národní energetická strategie Chorvatska do roku 2030 s výhledem do roku 2050 počítá s ambiciózními plány rozvoje výstavby obnovitelných zdrojů energie a postupným přechodem na zelenou ekonomiku. Počítá s investicemi ročně ve výši  41,4 mld. Kč. Jde o i zavádění obnovitelných zdrojů energie, o rozvoj větrných a solárních elektráren a o investic do infrastruktury „Smart Cities“. Chorvatsko plní cíle Pařížské dohody o klimatických změnách, do roku 2030 chce snížit emise skleníkových plynů o 40 %, zvýšit energetickou účinnost o minimálně 32,5 % a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů nejméně o 32 %.  Asociace pro obnovitelné zdroje energie považuje větrnou a solární energii za klíč k řešení rostoucích energetických potřeb (potenciál až 9 tis. MW větrné energie, 8 tis. MW sluneční a 20 tis. MW z ostatních obnovitelných zdrojů). Státní energetická společnost HEP vypracovala plány na  výstavbu 6 solárních elektráren o celkové kapacitě 25 MW a hodnotě 493 mil. Kč. EUR. K rozvoji tohoto segmentu se může využít část z více než 98,6 mld. Kč, které je k dispozici z Evropského fondu pro regionální rozvoj. 

▶ Perspektivní obor 3

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Oblast vodohospodářství a odpadního průmyslu byla dříve poměrně zanedbávána, dlouhodobě byla velmi  podfinancována (na kanalizaci je nyní napojena jen necelá polovina obyvatel země, ztráty z pitné vody ve vodovodních řadech stále běžně dosahují až 80 %). Modernizace je nezbytná, potřebné investice do roku 2030 jsou odhadovány na téměř 172,6 mld. Kč. Příležitosti existují při výstavbě čističek odpadních vod (nejenom v řídce obydlených místech země), při dodávkách vodovodních rozvodů, environmentálních technologií, při výstavbě kompostáren a linek na zpracování biologicky rozložitelných odpadů a zařízení na zpracování průmyslových odpadů z kalů a odpadních vod. Podle agentury Hrvatske vode je připraveno 35 projektů, které by se měly realizovat do konce roku 2023 (za více než 10 mld. Kč).

▶ Perspektivní obor 4

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Většina chorvatských zdravotnických zařízení potřebuje celkovou modernizaci, nutné jsou investice do kompletního moderního vybavení a zařízení nemocnic a záchranářských služeb. Příležitosti existují i při výstavbě nových moderních nemocnic, zdravotně-rekreačních center, středisek a nově i wellness turistických zařízení. Mezi nové projekty lze zařadit i posílení odolnosti zdravotního systému (plánovaná hodnota investic je 8,5 mld. Kč). Existují příležitosti pro dodávky vybavení jednotlivých specializovaných oddělení nemocnic nutnými lékařskými přístroji a zařízeními (oční kliniky, gynekologicko-porodnické, zubní, kosmetické a chirurgické laboratoře).   Chybí ochranné oděvy, transportní a izolační prostředky, systémy dekontaminace (sprchy, stany), kvalitní medicínská lůžka. Propaguje se vznik nových zdravotně-rekreačních center a rehabilitačních pracovišť přímo v hotelech. Souvisí to se snahou vlády prodloužit turistickou sezónu z několika letních měsíců v podstatě na celý rok a reagovat tak i na poptávku po těchto službách z řad seniorů. Kromě vývozu klasických a speciálních léků je perspektivní i spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a testování léků. Zájem existuje i v oblasti rozvoje balneologických zařízení a spolupráce v oblasti lázeňství všeobecně.

▶ Perspektivní obor 5

Zemědělský a potravinářský průmysl

Nově existují příležitosti v oblasti digitalizace zemědělství. I v Chorvatsku probíhá generační obměna zemědělců, která s sebou přináší využívání a zavádění nejmodernějších technologií,  inovací a digitálních řešení.  Propojení se s moderními technologiemi, inovacemi a kreativitou je  nezbytnost. Aktuální jsou i dodávky zemědělských strojů, traktorů, zemědělských technologií a strojírenských výrobků. V rámci Strategického plánu společné zemědělské politiky na období 2023 – 2027 budou mít chorvatští farmáři k dispozici 88,8 mld. Kč.  Návrat k osvědčeným postupům hospodaření, menší rozlohy polí, méně chemických hnojiv a postřiků, lehčí zemědělská technika jsou pro dnešní zemědělství sice velmi důležité, nelze však opomíjet nové technologie a postupy, které  přispívají k posilování  konkurenceschopnosti a preciznosti zemědělství. Existují šance pro dodávky  pro  privátní značky obchodních řetězců nebo subdodávky pro  zpracovatelský průmysl. Z konkrétních příležitostí je možné třeba zmínit  dodávky mléka a smetany vzhledem k určitým omezeným  kapacitám chorvatských mlékárenských závodů. Exportní příležitosti jsou také v bio-potravinách (např. müsli, cereálie) a obecně v sortimentu zdravé výživy, která se zde začíná prosazovat ve stále větší míře. Na chorvatském trhu  se mohou uplatnit i dodavatelé hnojiv a zemědělských strojů, které lze využít při zemědělské výrobě. 

▶ Perspektivní obor 6

Služby

Jedná se především o investice do cestovního ruchu, realit a rozvoje turizmu. Cestovní ruch představuje téměř 25 % HDP země. Příležitosti existují v oblasti v modernizace a rekonstrukce stávajících hotelů a sítě ubytování a rovněž v oblasti výstavby nových hotelů a rezortů, včetně jejich kompletní výbavy. Nově jsou příležitosti v oblasti wellness projektů, což návazně zahrnuje i příležitosti v dalších podobných sektorech. Ministerstvo cestovního ruchu a sportu podporuje program státní podpory v cestovním ruchu a sportu v době pandemie COVID-19 v hodnotě téměř 5 mld. Kč (cílem je zajistit přístup k financování likvidity jak pro malé a střední podniky, tak i pro velké společnosti).  V Národní rozvojové strategii je mezi prioritami zmíněn i rozvoj zdravotní turistiky a jeho propojení se „zelenými“ městy. Chorvatsko podporuje vznik nových zdravotně-rekreačních center a rehabilitačních pracovišť přímo v hotelech. Souvisí to se snahou vlády prodloužit turistickou sezónu z několika letních měsíců na celý rok a reagovat i na poptávku po těchto službách z řad seniorů.

Více informací lze najít v Mapě strategických příležitostí ve vztahu k Chorvatsku na Businessinfo.



4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

V Chorvatsku se běžné obchodní zvyklosti nikterak neodlišují od standardních jihoevropských (balkánských) obchodních zvyklostí. Podobně jako v jiných jihoevropských zemích hraje významnou úlohu vnější dojem (vzhled, značkové oblečení, automobil, drahé hodinky), neformální prostředí pro jednání může být účinnější (restaurace), dochvilnost není dogma (toleruje se 10-15 min. zpoždění). Lze říci, že v čím jižnější části Chorvatska se obchodní jednání odehrávají, tím jsou výše zmíněné aspekty ještě výraznější.

4.2. Oslovení

Vhodné kontakty na potenciální obchodní partnery lze vyhledat nejlépe prostřednictvím placených místních nebo i globálních databází. Databáze zdarma obvykle nabízejí neaktualizované a neúplné údaje. Spoléhat jen na klasický portál Google a vyhledávání pomocí klíčových slov se také nedoporučuje, protože se někdy firmy na webu díky dobrému designu stránek tváří velmi seriózně, ale může jít buď o zaniklé firmy nebo o malé firmy bez obchodních zkušeností a / nebo i o firmy, které nejsou finančně zdravé. Vhodného partnera může pomoci vyhledat / doporučit buď obchodní úsek českého velvyslanectví v Záhřebu v případě, že hledaný partner je ze státního sektoru (instituce nebo firma), nebo zahraniční kancelář CzechTrade Záhřeb, pokud je potenciálním partnerem organizace nebo firma ze soukromého sektoru. Velvyslanectví i agentura CzechTrade Záhřeb mají přístup k databázím, ve kterých mohou prověřit ekonomický a finanční status chorvatských firem a jejich historii. Vytipované firmy lze oslovit telefonicky, zaslat materiály e-mailem a následně opět telefonicky ověřit zájem o výrobek, službu, spolupráci, či setkání. Vzhledem k současným částečně fungujícím proti-pandemickým opatřením, může tento proces být složitější, několik firem stále funguje v určitém omezeném režimu, Home Office a kontaktovat klíčové pracovníky je často složité a zdlouhavé (i když byly všechny omezující opatření v Chorvatsku v březnu t. r. oficiálně již zrušeny).  I za normálních okolností chorvatské firmy dost těžkopádně a ne včas reagují na e-mailové oslovení a je nutné kontaktování několikrát zdvořile a s nadhledem opakovat vícero kanály.

4.3. Obchodní schůzka

Je obvyklé první obchodní schůzku navrhnout e-mailem a poté potvrdit telefonicky s tím, že firma navrhne dva či více termínů a nechá chorvatského partnera vybrat vhodný termín. Je běžné, že se první schůzka uskuteční v sídle chorvatského partnera během pracovní doby (9:00 – 16:00 hod.), následné schůzky mohou být v méně formálním prostředí. Na první schůzce se vyměňují vizitky a je možné předat drobné dary či firemní upomínkové předměty (lahev vína, firemní USB s prezentacemi, firemní diář nebo kalendář). Firma by měla požádat o schůzku dva až šest týdnů předem v závislosti na úrovni setkání. Pokud cílí na vedení firmy, je potřeba požádat s větším časovým předstihem. Chorvaté bývají velmi zdatní vyjednavači a jsou na jednání zpravidla dobře připraveni. Je proto důležité přijít na jednání s detailními znalostmi o nabízeném produktu/službě a je také důležité mít alespoň základní přehled o tomto segmentu v Chorvatsku. Chorvatští partneři často kladou velmi odborné otázky, na které očekávají profesionální odpověď. Jednání s chorvatskými firmami je jinak v mnoha ohledech velmi podobné jednáním ve středoevropském prostoru a nevyznačuje se žádnými zvláštnostmi. V úvodu jednání se probírají často osobní témata (rodina, vlastní zkušenosti z Chorvatska) nebo aktuální ekonomická, mezinárodněpolitická, či i sportovní témata. Této části se věnuje zhruba třetina jednacího času. Ve zbylých dvou třetinách jednání se přejde k samotnému předmětu schůzky. Chorvaté bývají při jednání přátelští a srdeční. Emocemi ale jinak šetří a bývají věcní. Malé odlišnosti lze zaznamenat na jihu v Dalmácii, kde je patrnější jihoevropský temperament. Během prvních formálních jednání není vhodné nabízet ke konzumaci alkohol (pouze pokud je nabízena lahev kvalitního vína jako dar). U následných schůzek, když se partneři již sblížili, je alkohol vhodným tmelícím prostředkem. Jednání se vede ve formálním oblečení, tedy v obleku, košili a kravatě, v létě se toleruje košile bez kravaty. Jednací tým by měl být složen pouze z lidí, kteří mají nějakou konkrétní roli při jednání a měl by dbát na to, aby počet osob na obou stranách stolu byl přibližně vyrovnaný. Vždy je proto potřeba dopředu projednat kolik osob se jednání zúčastní a nahlásit jejich jména a funkce ve firmě. Chorvatsko je sice silně patriarchální společnost, ale podobně jako v jiných evropských zemích při jednáních nedochází k diskriminaci žen.

4.4. Komunikace

V Chorvatsku se upřednostňuje osobní jednání před e-mailovou nebo telefonickou komunikací. Přesto, že velká část populace rozumí angličtině, doporučuje se a je vhodné vést jednání v chorvatštině, např. za pomoci tlumočníka, kterého zpravidla zajišťuje strana, která požádala o schůzku. I prezentace v Power Point, či jiné firemní a produktové materiály nebo webové stránky by měly být v chorvatštině, nebo alespoň v angličtině (firmy by se měly vyvarovat zejména používání materiálů v srbštině). Angličtina bývá v chorvatském ekonomickém a administrativním prostředí celkem běžným komunikačním prostředkem se zahraničními partnery. České velvyslanectví nebo Zahraniční kancelář agentury CzechTrade v Záhřebu může doporučit kvalitní překladatele / tlumočníky (i soudní), protože špatná kvalita překladu (např. s použitím výrazů z příbuzného srbského jazyka) může hned na začátku u chorvatských podnikatelů vyvolat určitou nevoli a neochotu ke komunikaci. V rámci obchodního jednání jsou prakticky všechna konverzační témata povolena, ale je dobré vyhnout se diskuzi o válce a vztazích mezi Chorvaty a Srby.

4.5. Doporučení

Je vhodné se vždy dobře informovat o teritoriu a o situaci v oboru, ve kterém česká firma podniká. Velmi vhodná je důkladná příprava a získání relevantních informací. Doporučujeme vyhledat vhodného místního partnera, nejednat nikdy za jeho zády, být přátelský, férový, seriózní a korektní. Chorvatský trh je malý a negativní informace se rychle rozšíří (i do sousedních zemí). Je třeba být trpělivý a vytrvalý, investice do budování své obchodní pozice/značky se vyplatí. Ačkoliv je angličtina používaná v mnoha firmách z mezinárodního byznysu, v případě prvního kontaktu a akvizičních materiálů je chorvatština jednoznačně lepší volba. Je třeba si však dát pozor na kvalitu oficiálních překladů, doporučujeme využít místní tlumočníky (rodilé mluvčí). Případné „srbizmy“ mohou způsobit velmi nepříjemné situace. Nabídněte financování, které je zde vítané jako přidaná hodnota (finanční zdroje jsou zde dražší než jinde v Evropské unii). Můžete se setkat se špatnou platební morálkou, požadujte proto akreditiv, či záruku. Běžný nástroj zajištění pohledávek je dlužní úpis („Zadužnica“). V Chorvatsku je splatnost 30 dnů vzácným minimem, 60 dnů standardem a 90 dnů a více vítanou výhodou. Osobní jednání Vaši potenciální chorvatští partneři vždy velmi ocení, jen písemná či e-mailová komunikace je většinou ne moc efektivní. Vyplatí se být viděn a komunikovat osobně, než přes různé prostředníky. Vyčleňte si na jednání dostatek času. Pokud po jednání následuje pozvání na oběd či večeři, určitě neodmítněte a počítejte s tím, že se může protáhnout. Všechna konverzační témata jsou povolena, ale vyhněte se diskuzi o občanské válce a vztazích mezi Chorvaty a Srby. Stále jsou zaznamenávány potíže s korupcí, netransparentností veřejných zakázek, státní byrokracií i s  preferencí místních firem. To vše  postupně, ale pomalu slábne souběžně s implementací právního řádu EU.

4.6. Státní svátky

Státní svátky Chorvatské republiky:

· 1. leden – Nový rok

· 6. leden – Tři králové

· Březen – duben – Velikonoce (pohyblivé křesťanské svátky), letos 18. dubna 2022 (pondělí velikonoční)

· 1. květen – Svátek práce

· 30. květen – Den státnosti

· Červen – Boží Tělo (pohyblivé), letos 16. června 2022

· 22. červen – Den protifašistického boje

· 5. srpen – Den vítězství a díkůvzdání vlasti a Den válečných veteránů

· 15. srpen – Nanebevzetí Panny Marie – Velika Gospi

· 1. listopad – Svátek všech svatých

· 18. listopad – Den památky obětí občanské války

· 25. prosinec – 1. svátek vánoční svátek

· 26. prosinec – 2. svátek vánoční, Svátek sv. Štěpána.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

V Chorvatsku působí velké množství prostředníků, drobných a středních firem, které se zabývají dovozem, distribucí, velkoobchodem i maloobchodní činností. Zjednodušená procedura a minimální náklady potřebné k založení obchodní společnosti způsobily nadměrný růst počtu těchto společností v distribuční a prodejní síti. Na domácím trhu působí asi 100 významných společností. Mezi větší společnosti s rozsáhlou maloobchodní sítí prodejen zaměřenou na potraviny a drobné zboží patří supermarket KONZUM (Forte Nova Group), NAMA, GAVRILOVIĆ, PEVEX. V posledních letech dochází k rozšíření o zahraniční obchodní řetězce BILLA, LIDL, Kaufland, BAUHAUS. Interspar, METRO. U velkých obchodních řetězců je nákup od dodavatelů téměř výhradně koncentrován do ústředí společnosti (většinou bývá mimo Chorvatsko). V Chorvatsku se obecně nedoporučuje malým a středním firmám zřizovat si vlastní zastoupení, pokud to není z hlediska předmětu podnikání nutné. Jako vhodnější se k uskutečnění obchodních transakcí jeví využití místní firmy nebo místního partnera / společníka. Předem je třeba projednat otázku obchodní marže a zastupování sjednávat např. na základě výše procent ze zisku. Vhodné je otázku výhradního zastoupení podmínit zkušební dobou a minimálním prodejem. Důležité je také neformální spojení s místními firmami (projekční a inženýrské kanceláře, poradenské a konzultační firmy, marketingoví specialisté). K dovozu potravinářských nebo zdravotnických výrobků je vhodné zapojit místního distributora.  Důrazně proto doporučujeme ověřit si finanční stav firmy před zahájením vlastní obchodní činnosti. Obchodní úsek Velvyslanectví ČR v Chorvatsku, či Zahraniční kancelář agentury CzechTrade v Záhřebu, má přístup do databáze místních firem a na požádání může zjistit základní finanční stav konkrétní firmy. Spojení na obchodní úsek naleznete v Kapitole 6 nebo na stránkách Velvyslanectví ČR  Záhřebu (www.mzv.cz/zagreb). Se vstupem Chorvatska do EU v roce 2013 se země stala součástí celní unie zemí EU a dle toho se řídí veškeré náležitosti, spojené s volným pohybem zboží, osob, kapitálu a služeb mezi Chorvatskem a dalšími státy EU, včetně ČR. Celní sazby Chorvatska včetně dalších detailních informací týkajících celních postupů a dokumentů je možno vyhledat na webových stránkách chorvatské Celní správy (www.carina.gov.hr). Zákon o kontrole kvality určitých výrobků při jejich dovozu a vývozu stanoví: Postup při stanovení a kontrole kvality výrobků (odpovídající chorvatským normám), deklaraci a potřebné označení výrobků, stanovený popis (tech. a další ), označení výrobků dokládajícími atesty, homologaci a certifikaci výrobků. Chorvatské Ministerstvo hospodářství a udržitelného rozvoje zajišťuje inspekci a kontrolu kvality prostřednictvím obchodních inspektorů. Náklady spojené s kontrolou kvality nese vývozce nebo dovozce. V případě, že kvalita neodpovídá, je dovozce povinen ihned, nejpozději však do 8 dnů od vyhlášení rozhodnutí, zboží odvézt zpět za hranice země.

Ochrana domácího trhu

Jelikož je Chorvatsko od července 2013 členem EU, vztahují se na něj pravidla celní unie EU. Proto níže uvedená pravidla se vztahují pouze vůči třetím zemím a nikoli k ČR. Většina dovozních přirážek, kvót a ostatních netarifních omezení byla v souvislosti s platností Zákona o celních tarifech eliminována (NN č. 61/00 a 117/00, Nařízení o celním tarifu pro rok 2002 č. 113/01, s platností od 1. 1. 2002). Některé druhy zboží, které stanoví Ministerstvo hospodářství a další odpovědné rezorty, je však možné dovážet pouze na základě licencí – zvláštního povolení. Jedná se o  radioaktivní a chemické látky, zbraně a pyrotechnické materiály, umělecká díla a starožitnosti, drahé kovy, cenné papíry, poštovní známky, léčiva a to i veterinární, drogy, papír a karton, některé zemědělské stroje). V zájmu ochrany domácího trhu vláda přijala rozhodnutí o určení výrobků, které podléhají při dovozu kontrole kvality oficiální tržní inspekce na celním úřadě. Zboží musí odpovídat platným chorvatským normám, musí být řádně označeno, zabaleno, musí obsahovat požadované dokumenty a požadované certifikáty jakosti. Této kontrole podléhají převážně potraviny, zemědělské výrobky, automobily, nábytek, textilie, cement, elektrotechnická zařízení, výtahy. U výrobků, které jsou předmětem jakostních kontrol, musí být vyznačen název výrobku, plná adresa výrobce nebo dovozce, čistá hmotnost, objem, informace o přísadách, způsob použití výrobku, skladování a ostatní důležitá upozornění. Technicky náročné výrobky musejí obsahovat návod k použití, seznam autorizovaných opravárenských firem, záruky. Označení na originálním balení výrobků musí být uvedeno v chorvatštině.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Nejrozšířenější formou společnosti v Chorvatsku je obdoba české spol. s r. o. (d.o.o., „Društvo s ograničenom odgovornošću“). D.o.o. za své závazky ručí základním kapitálem ve výši minimálně 20 tis. HRK (70 tis. Kč). Založit ji může nejméně jeden společník (právnická, či fyzická osoba). Není možné provést založení společnosti jen na základě Plné moci, založení bankovního účtu, nutného k vložení základního kapitálu, musí provést jednatel společnosti osobně. Proces založení trvá průměrně 23 dní, náklady představují  5 740 HRK (zhruba 20 tis. Kč). Akciovou společnost (d.d., „Dioničko društvo“) může založit a vlastnit jen jeden akcionář s tím, že minimální požadovaný kapitál činí 200 tis. HRK (asi 700 tis. Kč). Zahraniční firmy mohou v Chorvatsku zakládat dceřiné společnosti podle pravidel pro založení d.o.o. nebo d.d. Podobné je to i v případě zakládání poboček v Chorvatsku, které lze zřídit podle místního Zákona o společnostech. Hlavními podmínkami je prohlášení mateřské společnosti o záměru otevřít v zemi pobočku a dále poskytnutí záruky, že pobočka bude vykonávat činnosti shodné s mateřskou společností. Joint Venture (J-V) mohou v Chorvatsku založit nejméně dvě, či více firem. Všichni partneři zapojení do J-V musí podnik zaregistrovat u Chorvatského obchodního rejstříku a v tomto smyslu podepsat společnou dohodu. Musí také získat potřebný souhlas Chorvatské obchodní komory (HGK, www.hgk.hr) a poté se zaregistrovat pro daňové účely. Cizinec může na základě „Zákona o obchodu“ zakládat reprezentaci („Predstavništvo“) za účelem průzkumu trhu, vykonávání propagačních a informačních činností a za účelem své prezentace. Reprezentace nemá statut právnické osoby, a tudíž nemá právo uzavírat smlouvy. Činnost může zahájit až na základě zápisu do Registru reprezentací zahraničních osob na chorvatském Ministerstvu hospodářství a po obdržení velmi důležitého svého daňového čísla, tzv. OIB („Osobni identifikacijski broj“). Další podrobné informace je možné nalézt na www.hitro.hr (služba pro zrychlenou komunikaci občanů a podnikatelských subjektů se státní správou). HITRO umožňuje občanům a subjektům jednodušší přístup k informacím a službám na jednom místě. Nově existují i firmy ( www.apscroatia.com, www.virtual-office.hr), které za úplatu provedou všechny nezbytné úkony k založení firmy nebo reprezentace, či mohou reprezentovat českou firmu i oni. I když lze většinu společností založit relativně snadno, doporučujeme vždy pro jistotu kontaktovat seriózní právní kancelář, která má se zakládáním firem zkušenosti.

5.3. Marketing a komunikace

V Chorvatsku jsou k dispozici všechny běžné prostředky reklamy (noviny, časopisy, TV, rozhlasové stanice, billboardy, plakáty, elektronická média, Direct Marketing, sociální sítě), které jsou poměrně široce využívány. Marketingu a komunikaci se zákazníky stále více dominuje internet, zejména sociální sítě jako Facebook, Twitter Instagram, LinkedIn. Propagační techniky jako „Sales Promotion“, „Public Relations“ a obchodní veletrhy jsou také běžné a dosahují v regionálním srovnání celkem velmi dobré úrovně. Vedle státní televize jsou nejvhodnějšími médii pro reklamu celostátní periodika, jako jsou deníky Večernji list, Jutarnji List, Novi list, Poslovni dnevnik, Slobodna Dalmacija nebo týdeníky Globus a Poslovni Tjednik. Hlavním hospodářským a obchodním časopisem je Privredni Vjesnik. Na výrobcích v prodejní síti se požaduje návod a popis v chorvatštině, který sděluje jméno výrobce, importéra, distributora, zástupce. Při prezentaci firmy je vhodné zmínit úspěšnost na západních trzích, získané certifikáty kvality. Jde o velmi dobré referenční odkazy. Podmínky reklamy a její využití jsou obdobné jako v dalších státech EU.

Mezi nejúspěšnější PR, reklamní a mediální agentury v Chorvatsku patří tyto společnosti: Mediacor, Manjgura (www.manjgura.hr), Briefing Komunikacije, (www.briefing.hr). 

Mezi nejúspěšnější HR agentury v Chorvatsku patří: Manpower (www.manpower.hr), Posao a Smart Flex (www.smartflex.hr), Bruketa&Žinič&Grey (www.bruketa-zinic.com). 

Obecně se v marketingu nedoporučuje používat téma války v 90. letech, téma rozpadu bývalé Jugoslávie, je to velice citlivé, je třeba být opatrný a nechovat se jako soudce, otázku jazyka a víry / náboženství, které je součástí společnosti nebo způsoby ponižování, nenávisti, či dělání se legrace z jiných (blízkých) národů.  Citlivá je otázka vlastenectví a nacionalismu. Chorvaté jsou hrdí, ČR respektují a uznávají nás pozitivně, uznávají průmysl, vyjadřují spokojenost např. s vozidly Škoda, oceňují české pivo mají určitý obdiv k pokojnému rozdělení Československa. Ve vzájemných vztazích nejsou žádné otevřené otázky, vše funguje na přátelské bázi. Není třeba se chovat nějak nadřazeně. Naopak  dobrý téma je sport (fotbal hokej, basketbal). Mladá generace se zájmem poukazuje na symbol jednotného Rakouska-Uherska. S Chorvaty jednejte tak,. aby neměli pocit, že místní trh je podceňovaný, je potřeba vnímat informace z trhu reálně a nechovat se nadřazeně, spíše pozitivně. Jazykové úpravy smluv a všech textů je nutné svěřit rodilému mluvčímu. 


5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V Chorvatsku existuje moderní systém ochrany práv duševního vlastnictví, který je plně harmonizován s normami Evropské unie. Chorvatsko je členem Evropské patentové organizace (www.epo.org) a signatářem všech nejdůležitějších mezinárodních smluv v této oblasti. Ústředním orgánem odpovědným za udělování práv a koordinaci národního systému práv duševního vlastnictví je Státní úřad pro duševní vlastnictví Chorvatské republiky (SIPO, „Državni zavod za intelektualno vlasništvo“). Orgány odpovědné za vymáhání práv duševního vlastnictví jsou policie, soudy, celní orgány a státní inspekce. Advokátní kanceláře mohou zastupovat jednotlivce a pomáhat jim při registraci a při vymáhání práv. Ochrana duševního vlastnictví a autorských práv je v Chorvatsku řešena od října 2003 těmito zákony: NN167/03 – „Zakon o autorskom pravu i srodnim pravima“, který nabyl účinnosti v říjnu 2003 a NN 173/03 – „Zákon o patentu“, který nabyl účinnosti v lednu 2004. Uvedené právní normy jsou v souladu s legislativou uplatňovanou v rámci EU, proto i případné právní postupy jsou určovány odpovídajícími směrnicemi EU.

5.5. Trh veřejných zakázek

V Chorvatsku platí od 1. ledna 2017 nový Zákon o veřejných zakázkách. Nabízená cena ovlivňuje vyhodnocení nabídky maximálně do 90 %. Zákon byl publikován ve sbírce „Narodne novine“ (NN) pod č. 120/16. Ministerstva, ostatní státní instituce (včetně státních podniků) a orgány místní samosprávy jsou povinné nakupovat zboží a služby, pokud jsou hrazeny ze státního rozpočtu, v rámci veřejné soutěže („Javno nadmetanje, Javni natječaj“) v souladu s chorvatským „Zákonem o veřejné soutěži“. Zákon definuje jednotlivé kategorie jako zadavatel, zboží, služby, nejpřijatelnější nabídka. Veřejná soutěž musí být zadavatelem vyhlášena, jestliže objednávky zadavatelů zboží a služeb přesáhnou v rozpočtovém roce 200 tis. HRK (hodnota bez DPH). Zadavatel v rozpočtovém roce nesmí své objednávky dělit s cílem vyhnout se veřejné soutěži. Z rozhodnutí chorvatského Ministerstva financí může být z uvedených pravidel udělena výjimka v případě, že jde o veřejnou nebo soukromou pomoc nebo o nákupy dohodnuté dle mezinárodních dohod nebo jde-li o vojensko-strategický nebo státní zájem. Veřejné soutěže v oblasti zboží a služeb se mohou v Chorvatsku zúčastnit i zahraniční zájemci.

Zadavatel je povinen v rámci veřejné soutěže učinit tyto kroky:

· Uveřejnit skutečnosti o veřejné soutěži v domácím denním tisku nebo v oficiálním věstníku „Narodne Novine“ a to v chorvatském jazyce, při hodnotě zakázky vyšší než 200 tis. EUR i v oficiálním Věstníku EU (v anglickém jazyce)
· Připravit dokumentaci pro veřejnou soutěž i s podmínkami soutěže
· Účastníkům soutěže stanovit termín pro získání nabídky a dokumentace
· Stanovit termín, místo a čas zveřejnění přijatých nabídek a vytvořit komisi v počtu minimálně tří členů k hodnocení nabídek.

Hodnota nabídky je vyjádřena v HRK a v mezinárodním tisku v USD nebo v EUR. Pokud se do veřejné soutěže nepřihlásí alespoň 3 účastníci, soutěž se opakuje. Mezinárodní tendry financované Světovou bankou, EBRD, EIB, UNHCR,  jsou chorvatští zadavatelé (státní instituce, ministerstva, státní společnosti) povinni zveřejnit v domácím tisku a v Národních novinách v jazyce chorvatském i anglickém. Informace o veřejných zakázkách je možné získat na webových stránkách „Oglasnik javne nabave“ (https://eojn.nn.hr/Oglasnik).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Dle chorvatské legislativy se platební styk se zahraničím uskutečňuje v devizách (většinou v EURO, USD) nebo v domácí měně kuna (HRK). Pohledávky a závazky vyplývající ze vztahu se zahraničím se vyrovnávají prostřednictvím platebního styku s domácími bankovními institucemi, majícími mezinárodní oprávnění. Platební styk se realizuje obvyklými způsoby mezinárodního platebního styku, tj. dokumentárním akreditivem, dokumentárním inkasem, bankovním šekem, směnkou, bankovní garancí. Díky drahým úvěrům a nedostatku kapitálu v soukromém sektoru je stále problémem platební neschopnost některých chorvatských soukromých subjektů. Proto se doporučuje uzavírat obchody s novými partnery na základě akreditivu. Chorvatští odběratelé často požadují při standardních platebních podmínkách odklady plateb ve lhůtě 30 až 90 dnů.

Při řešení obchodních sporů a vymáhání pohledávek lze v první fázi doporučit mimosoudní vyrovnání či Chorvatskou hospodářskou komoru (úsek právní pomoci). Vlastní soudní řízení je zdlouhavé, nákladné, a mnohdy je favorizován domácí subjekt. Existuje zákonná úprava pro řešení obchodních sporů: „Zákon o parničnom postupku“ (Zákon o procesním, soudním řízení – NN 53/91 a 91/91) a „Zákon o riješavanju sukoba zakona s propisima drugih zemalja u odredženim pitanjima s drugim zemljama“ (Zákon o řešení konfliktu zákona s předpisy jiných zemí v určitých otázkách – NN 53/91. V případě neúspěchu je nutné využít soudní cestu, seznam advokátů hovořících česky má k dispozici Velvyslanectví ČR v Záhřebu.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občan ČR nepotřebuje ke vstupu na území Chorvatska vízum ani pobytové povolení (platí čl. 21 o fungování EU). Do Chorvatska lze přicestovat buď s platným cestovním pasem nebo s občanským průkazem. Pokud občan hodlá pobývat na území Chorvatska déle než 3 měsíce, má povinnost přihlásit se k pobytu na policejní stanici nejpozději do 8 dnů po uplynutí 3 měsíců jeho pobytu. Policie na základě toho vydá potvrzení o přechodném pobytu. Pro výkon práce či zaměstnání v Chorvatsku není pro občany ČR potřeba pracovní povolení. Při výkonu práce či zaměstnání přesahujícím 3 měsíce je třeba si na základě přihlášení na policii obstarat potvrzení o přechodném pobytu za účelem zaměstnání. Platby za zboží a služby probíhají hotovostně (v chorvatských kunách) nebo platebními kartami (akceptované jsou všechny druhy karet, které jsou běžné i v ČR). Přihlašovací povinnost V Chorvatské republice platí přihlašovací povinnost pro cizince, včetně občanů ČR, a to do 48 hodin po překročení státní hranice. Při ubytování v hotelu, kempu nebo soukromí, zajišťuje přihlášení turistů ubytovatel do 24 hodin. V ostatních případech se musí každý turista přihlásit individuálně prostřednictvím městského turistického sdružení („Turistička zajednica“). Tato sdružení jsou v každé větší obci. Doklad o přihlášení je nutno pečlivě uschovat do doby opuštění území Chorvatska, neboť může být vyžadováno chorvatskými orgány při odjezdu ze země. Chybějící doklad o přihlášení je zdejší policií posuzován jako přestupek, který řeší Přestupkový soud. Od 1. července 2013, kdy Chorvatsko vstoupilo do EU, jsou pravidla pro pobyt a přihlašování státních příslušníků ostatních členských zemí harmonizována s praxí v ostatních zemí EU.


5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Od 1. července 2013, kdy se Chorvatsko stalo členem EU, nepotřebují občané ČR pro výkon práce v Chorvatsku pracovní povolení. Dílčí a doplňující informace spojené s pobytem a zaměstnáním v Chorvatsku poskytuje Zastupitelský úřad Chorvatska v Praze (V Průhledu 9, 162 00 Praha 6, tel.:: +420-235-090-800, https://cz.mvep.hr).  I zdravotní péče je poskytována na základě stejných pravidel jako v dalších členských zemích EU. Co se týká rozsahu zdravotní péče, tak se souhlasem příslušné české zdravotní pojišťovny je možné během pobytu v Chorvatsku čerpat i zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné. V úvahu přichází zejména situace, kdy je zřejmé, že pojištěnec bude tuto péči po dobu pobytu v Chorvatsku potřebovat, např. dialýza, léčba následků úrazu.

Nárok na zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Chorvatsku uplatnit pouze u smluvních lékařů chorvatského „Zavodu za zdravstveno osiguranje“ (Chorvatský úřad pro zdravotní pojištění je jediným nositelem veřejného zdravotního pojištění v Chorvatsku). Smluvní lékaři a lékárny Zavodu jsou prakticky v každé větší obci (90% lékařů v Chorvatsku je smluvních) a lze je nalézt podle názvu „Ugovorna zdravstvena ustanova“, nebo „Ugovorni lječnik privatne praxe“, popřípadě „Ugovorni zdravstveni djelatnik“.

Všechna zdravotní střediska a všechny nemocnice jsou smluvní. V případě potřeby doporučujeme vyhledat tzv. „Dom zdravlja“(zdravotní středisko), který je v každém větším sídle. V případě stomatologů je situace jiná a většina stomatologů je soukromá. Pokud je nutné poskytnout neodkladnou péči u stomatologa bez toho, aby byla hrazena v hotovosti, je opět třeba se obrátit na „Dom zdravlja“, kde je vždy smluvní stomatolog. Výše uvedený mechanismus však nepokrývá náklady na transport pojištěnce do ČR v případě vážného zranění nebo jeho tělesných ostatků v případě úmrtí. Vzhledem k tomu, že tyto náklady mohou být značné (v naléhavých případech jsou pacienti přepravování letecky), doporučujeme občanům ČR, aby se před cestou do Chorvatska připojistili pro takový případ, pokud již nemají takové připojištění sjednáno.


5.9. Veletrhy a akce

V Chorvatsku je každoročně organizováno (i přes jeho malou rozlohu), několik různých druhů veletrhů a výstav, především na regionální úrovni. Největší organizátor veletrhů v Chorvatsku je Záhřebský veletrh („Zagrebački velesajam“). Významný veletrh se zaměřením na potravinářsko-zemědělskou oblast se koná dvakrát do roka ve městě Bjelovar-Gudovac (www.bj-sajam.hr). Další regionální akcí, která se koná obvykle na konci února nebo v březnu, je podnikatelský a zemědělský veletrh ve městě Virovitica (www.viroexpo.hr). ČR se na těchto veletrzích v minulosti několikrát prezentovala. I na Konferenci o ochraně životního prostředí, (dodávky, ochrana a čištění odpadních vod, vodohospodářství). V Chorvatsku se konají v průběhu roku (nejen v Záhřebu), specializované veletrhy a výstavy zaměřené  na stavebnictví, svařovací techniku, lékařskou techniku, turistiku. Poměrně známé jsou veletrhy GRAĐENJ E a OPREMANJE – mezinárodní veletrhy stavebnictví, AMBIENTA – mezinárodní veletrh nábytku, SASO – veletrh stavebních materiálů a nástrojů, technologií obrábění a zpracování dřeva, BIAM &  Welding – svářecí technika, Vinivita – veletrh vína a technologií zpracování vína, Energy Fair – veletrh technologií obnovitelných zdrojů energie, Intergrafika – veletrh tiskařských technologií. Kalendář všech veletrhů a výstav konaných v Chorvatsku v průběhu roku, včetně kontaktů, je možno nalézt na internetových stránkách Chorvatské hospodářské komory (HGK), popřípadě na internetových stránkách Záhřebského veletrhu (www.zv.hr). Více informací o možných oficiálních účastech ČR na mezinárodních výstavách a veletrzích v zahraničí lze získat na adrese Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (www.mpo.cz, tel.: +420-224-852-805, +420-224-853-044). Mnoho chorvatských obchodních partnerů však preferuje účasti na prestižních specializovaných mezinárodních veletrzích většinou ve SRN. 


6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Záhřebu (pracovní doba je od 8:00 hod. do 16:00 hod.)
Radnička cesta 47/VI (vedle kavárny TIME)
10000 Zagreb, Hrvatska, Croatia
Tel. (el. ústředna): · +385 1 617 72 46, +385 1 617 68 94, +385 1 617 63 55
Mobil (konzulární pohotovost pouze v naléhavých případech mimo pracovní dobu): · +385 91 612 15 33
Fax: +385 1 617 66 30
E-mail: commerce_zagreb@mzv.cz, zagreb@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/zagreb
Dopravní spojení na Zastupitelský úřad z mezinárodního letiště je možný buď taxi službou (15-20 min.) nebo autobusovým spojem MHD č. 290 z letiště do zastávky Heinzelova a odtud pěšky (celkem 45-50 min.).

Konzulární jednatelství ve Splitu (v provozu každoročně jen po dobu turistické sezóny od 15. 6. do 15. 9.), Obala HNP 5/III, 21000 Split, tel./fax: +385 21 344 866 (nepřetržitá konzulární služba – mobil: +385 91 612 1660), e-mail: consulate.split@mzv.cz
Konzulární jednatelství v Rijece (v provozu každoročně jen po dobu letní turistické sezóny od 1. 7. do 31. 8.), Trg 128 Brigade Hrvatske vojske 4, 51000 Rijeka, tel./fax: +385 51 212 515 (nepřetržitá konzulární služba – mobil: +385 91 612 1523), e-mail: consulate.rijeka@mzv.cz

CzechTrade – zahraniční kancelář v Záhřebu (pracovní doba je od 8:00 hod. do 16:00 hod.), Šubićeva 20, 10000 Záhřeb, Croatia, ředitel kanceláře – Alen Novosad, tel.: +385 1 58 11 749, mobil: +385 914 814 584, e-mail: alen.novosad@czechtrade.cz, zagreb@czechtrade.cz, www.czechtrade.cz.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Tísňová linka – jednotný integrovaný záchranný systém EU (Državna uprava za zaštitu i spašavanje – jedinstveni europski broj za hitne službe): 112 (platí pro všechny krizové situace)
Policie (Policija): 192
Hasiči (Vatrogasci): 193
První pomoc (Hitna medicinska pomoć): 194
Záchranná a pátrací služba na moři (Nacionalna središnjica za usklađivanje traganja i spašavanja na moru): 195
Dekompresní komory: PULA tel./fax: +385 52 217 877. 24572, mobil: +385 98 255 945. +385 98 219 225, SPLIT + 385 21 354 511, +385 21 361 355, +385 21 343 980.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Predsjednik Republike Hrvatske (Prezident Chorvatské republiky) www.predsjednik.hr
Vlada Republike Hrvatske (Vláda Chorvatské republiky) www.vlada.hr
Hrvatski sabor (Parlament Chorvatské republiky) www.sabor.hr
Ministarstvo vanjskih i europskih poslova (Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí) www.mvep.gov.hr
Ministarstvo unutarnjih poslova (Ministerstvo vnitra) www.mup.hr
Ministarstvo financija (Ministerstvo financí) www.mfin.hr
Ministarstvo financija – porezna uprava (Ministerstvo financí – daňový úřad) www.porezna-uprava.hr
Ministarstvo pravosuđa (Ministerstvo spravedlnosti) www.pravosudje.hr
Ministarstvo rada i mirovinskog sustava (Ministerstvo práce a důchodového systému) www.mrms.hr
Ministarstvo gospodarstva, poduzetništva i obrta (Ministerstvo hospodářství, podnikáni a živností) www.mingo.hr
Ministarstvo mora, prometa i infrastrukture (Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury) www.mppi.hr
Ministarstvo turizma (Ministerstvo cestovního ruchu) www.mint.hr
Ministarstvo regionalnog razvoja i fondova EU (Ministerstvo pro místní rozvoj a fondy EU) www.razvoj.gov.hr
Ministarstvo poljoprivrede (Ministerstvo zemědělství) www.mps.hr
Ministarstvo zaštite okoliša i energetike (Ministerstvo ochrany životního prostředí a energetiky) www.mzoe.gov.hr
Ministarstvo graditeljstva i prostornog uređenja (Ministerstvo stavebnictví a územního plánování) www.mgipu.hr
Ministerstvo hrvatskih branitelja (Ministerstvo chorvatských obránců / veteránů) www.branitelji.gov.hr
Ministarstvo znanosti i obrazovanja (Ministerstvo vědy a školství) www.mzo.hr
Ministarstvo kulture (Ministerstvo kultury) www.min-kulture.hr
Ministarstvo obrane (Ministerstvo obrany) www.morh.hr
Ministarstvo državne imovine (Ministerstvo pro státní správu) www.imovina.gov.hr
Ministarstvo za demografiju, obitelj, mlade i socijalnu politiku (Ministerstvo pro demografii, rodinu, mládež a sociální politiku) www.mdomsp.hr

Hrvatska gospodarska komora – HGK (Chorvatská hospodářská komora) www.hgk.hr
Državni závod za statistiku (Státní statisticky úřad) www.dzs.hr

Hrvatska javnobilježnička komora (Chorvatská notářská komora) www.hjk.hr
Hrvatska odvjetnička komora (Chorvatská advokátní komora) www.hok-cba.hr
Hrvatska obrtnička komora (Chorvatská živnostenská komora) www.hok.hr
Hrvatska udruga poslodavaca (Chorvatská asociace zaměstnavatelů) www.hup.hr
Državni zavod za mjeriteljstvo (Státní úřad pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví) www.dzm.hr

Carina HR (Celní správa) www.carina.hr
Tvrtke – poslovna tražilica (obchodní vyhledávač – vyhledávaní firem v Chorvatsku) www.tvrtke.com
Hrvatski závod za mirovinsko osiguranje (Důchodové zabezpečení) www.mirovinsko.hr
Hrvatski závod za zdravstveno osiguranje (Chorvatský úřad pro zdravotní pojištění) www.hzzo.hr
Agencija za investicije i konkurentnost (Agentura pro investice a konkurentnost) www.aik-invest.hr
Odjel za promociju ulaganja (Oddělení pro propagaci investic v Chorvatsku) www.investincroatia.hr

Narodne novine (legislativní věstník) www.nn.hr
Nekretnina HR (Nemovitosti) www.nekretnina.hr
Večernji list (chorvatský deník) www.vecernji.hr
Jutarnji list (chorvatský deník) www.jutarnji.hr.




• Témata: Podpora exportu
• Teritorium: Chorvatsko