Chorvatsko: Vztahy země s EU

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu (Chorvatsko)

Chorvatsko je od července 2013 členem EU. Na jeho území tedy platí volný pohyb osob, zboží a služeb jako v každé jiné zemi EU. Chorvatsko však není členem schengenského protoru a tudíž na hranicích i s členskými státy EU stále probíhají pasové a celní kontroly (pro české občany se jedná zejména o kontroly na hranicích Chorvatska se Slovinskem a Maďarskem).

Vstup země do schengenského protoru je stále v nedohlednu. Chorvatská národní měna je kuna (HRK), v platebním styku lze také využívat euro (EUR). Jedna HRK je cca 3,6 CZK a jedno euro je 7,6 HRK.

Alokované fondy z prostředků EU na období 2014 až 2020 dosahují výše 10,7 mld. EUR.

3.1. Zastoupení EU v zemi

Zastoupení Evropské komise v Chorvatsku se nalézá na ulici Augusta Cesarca 4, 10 000 Zagreb (chorvatsky: Predstavništvo Europske Komisije u Hrvatskoj)

Vedoucí zastoupení: pan Branko Baričević
Tel.: 00385 1 4681 300
E-mail: comm-rep-zag@ec.europa.eu
Web: http://ec.europa.eu/Croatia

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Země je členem EU od července 2013. Komentář - viz také bod 3 této kapitoly.

Chorvatsko jako doposud poslední přijatá země do EU se v rámci EU aktivně snaží prosazovat politiku rozšíření EU směrem na východ. Zejména ve vztahu k BaH, ale i Srbsku považuje za důležité dosažení dohody o přidružení k EU. Chorvatsko v tomto případě zdůrazňuje, že se nejedná o bilaterální, ale unijní záležitost. Odráží se zde však pragmatický přístup, který sleduje i ekonomické zájmy, protože BaH, ale i Srbsko jsou významnými obchodními partnery Chorvatska.

Zastoupení EU v Chorvatsku - viz bod 3.1.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Ve schváleném rozpočtu EU je pro Chorvatsko vyčleněno na období 2014 až 2020 celkem 10,7 mld. euro ze strukturálních a kohezních fondů.  Z této částky je 8,4 mld. EUR určeno na kohezní politiku, 2,0 mld. EUR na zemědělství a politiku venkova a 253 mil. EUR na rybářství.

Hlavní využití strukturálních a kohezních fondů se předpokládá v rámci infrastrukturních projektů (hlavně výstavba a rekonstrukce železnic a železničních koridorů, silnic a silničních tunelů), modernizace přístavů a letišť, dále pro ochranu životního prostředí, těžbu zemního plynu a ropy na souši i z mořského dna.

Pro Chorvatsko je prestižním projektem výstavba terminálu LNG Croatia (www.lng.hr) na ostrově Krk, kde EU zatím uvolnila cca 4,9 mil. euro na zpracování projektové dokumentace. Dalším významným oborem pro využívání fondů EU je budování dopravních cest, energetika se zaměřením na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů a vodohospodářství, zejména výstavba úpraven a čističek odpadních vod.  

Informace o EU fondech lze získat na webových stránkách ministerstva regionálního rozvoje a EU fondů (Ministry of Regional Development and EU Funds - www.mrrfeu.hr a na www.strukturnifondovi.hr.

Konkrétní informace lze také získat na obchodním úseku velvyslanectví.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: