Rumunsko

Rumunsko klade velký důraz na dopravní průmysl a infrastrukturu, počítá s tzv. udržitelnou dopravou, na kterou je vyčleněna suma přesahující 20 mld. EUR. Pro Rumunsko je rovněž důležité, že na infrastrukturu směřuje z fondů Národního plánu oživení a odolnosti (NPO) prakticky jedna třetina z celkového schváleného rozpočtu, jedná se tak i o evropskou prioritu.

Vládní programy kromě samotné výstavby dálnic explicitně zmiňují pro období let 2020 – 2030 rovněž financování propojení historických regionů Rumunska s pan-evropskými dopravními cestami v celkové výši cca 31 miliard EUR.

Pro období 2020 – 2030 se předpokládají vládní dotace ve výši 18 miliard EUR také pro investice do 3 000 km železnic.

Vzhledem k velikosti Rumunska a stále poddimenzované železniční a silniční infrastruktuře hraje významnou roli poměrně hustá síť regionálních letišť. Velvyslanectví identifikovalo jako velké téma jejich vybavení resp. modernizaci. V letecké dopravě se počítá s rozšířením a budováním terminálů pro cestující a stavby nákladových zón v celkové výši 2,9 mld. EUR.

A 4,3 mld. EUR je vyčleněno pro modernizaci a rozšíření infrastruktury námořních a říčních přístavů, zvláště klíčového námořního přístavu Constanța, který v souvislosti s válkou na Ukrajině nabývá specifického významu. 

Pro Rumunsko je prioritou revitalizace oblasti delty Dunaje, regionu celosvětového významu. Dokončuje se projekt mostu přes Dunaj do města Brăila, připravuje se konsolidace nábřeží a přístavní infrastruktury ve městě Tulcea, modernizuje přístupová silnice Valea Teilor – Nicolae Bălcescu. 

Rovněž je důležité, že dle zákona z 18. ledna 2019 platí, že elektrické dopravní prostředky musí představovat nejméně 30 % budoucích akvizic veřejné dopravy uskutečněných obcemi. Kromě toho musí být alespoň 20 % vozidel zakoupených veřejnými orgány pro vlastní potřebu založeno na ekologických technologiích.

Toto významně nahrává českým dodavatelům elektro-ekologických koncepcí např. dodavatelům trolejbusů/tramvají pro mnohá rumunská města. Důležité bude v tomto kontextu sledovat vývoj v hlavním městě Bukurešti.

České firmy mohou participovat na rozvoji dopravní infrastruktury konkrétně dodávkami a subdodávkami materiálů a technologií, strojů a zařízení a případně i formou dodávek stavebních prací, ekologickou elektromobilitou, dodávkami obalů a obalové techniky, výrobních linek, strojů a zařízení nebo export konkrétních komponentů pro výrobce vozidel, elektrovozidel nebo jejich subdodavatele.

Rumunské zemědělství je velmi specifickým, ovšem klíčovým hospodářským sektorem. Pro ilustraci, jak důležitý sektor to je, uvádíme, že podíl na tvorbě HDP je 4,5 %, a podíl tvorby pracovních míst je 23%, což je zdaleka nejvíce v celé EU. Rumunsko je také hlavním vývozcem obilovin mezi členské státy Evropské unie a lídrem pokud jde o vývoz pšenice a kukuřice do jiných zemí. 

Klíčovým imperativem rumunské vlády je potravinová bezpečnost.

Vládní programy obnovy počítají s největšími částkami v rámci zemědělské kapitoly především na náročná vodní inženýrská díla, na celkovou rehabilitaci zavlažovací a odvodňovací infrastruktury a na protierozní opatření a to ve výši 5 mld. EUR.

V rámci nejrůznějších grantů na rozvoj zemědělství a zemědělsko-potravinářského průmyslu se uvažuje o financování skladů zemědělských produktů, plánuje se podpora podnikání na venkově, včetně podpory mladých lidí, kteří se rozhodnout přestěhovat se na venkov za účelem obdělávání půdy.

S ohledem na význam zemědělského sektoru a plánovanou vládní podporu zemědělství a potravinářského průmyslu je zřejmé, že pro české firmy může být tento trh velice perspektivní. Zájemci by měli sledovat např. jak možnosti exportu potravinových výrobků, tak strojního vybavení do potravinářských výrobních a zpracovatelských závodů.

Šanci na úspěch mají s ohledem na chystanou masivní finanční podporu dodávky zemědělské techniky a technologií, zemědělských strojů, zařízení a zemědělských hnojiv. 

České subjekty mohou být úspěšné i při participaci na samotné výrobě potravin, nápojů, perspektivní jsou i dodávky kvalitního potravinářského sortimentu.

Do Rumunska se již dovážejí traktory, zemědělské nástavby, ale možnosti jsou daleko širší. Výběrová řízení se objevují v oblasti vybavení vepřínů, drůbežáren a zavlažovacích technologií, která stojí v centru pozornosti rumunských představitelů.

V Rumunsku je také živý a naléhavý problém dvojí kvality potravin. Nechybí příklady, kde produkce i následný prodej potravin v porovnání se západními zeměmi trpí dvojím standardem.

V Rumunsku existuje povědomí, že Česká republika vyzdvihla problematiku dvojí kvality potravin na evropskou úroveň. Snahu oceňují, což českým producentům otevírá možnosti pronikání na rumunský trh, případně se zapojovat do různých forem spolupráce.

Rumunsko je aktivní i na poli prevence potravinářského sektoru.

Rumunsko pro nadcházející roky vyčlení značný rozpočet na modernizaci svých ozbrojených sil a také na sektory civilní obrany a také na reakce na mimořádné události.

Zásadní 2 % hranici HDP země dosahuje již šestým rokem v řadě, v souvislostí s Ruskou agresí na Ukrajině navýšilo obranný rozpočet na 2,5 % HDP. Rozpočet je v souladu se strategií národní bezpečnosti na období 2020–2024. Tvorba rozpočtu vychází z klíčového rámce zvýšení strategické důležitosti Rumunska v rámci NATO, EU a strategického partnerství s USA, a z potřeby posílení obranného postu spojenců v jihovýchodní Evropě a v zóně Černého moře.

Pro rumunské představitele je důležité, aby z těchto schválených prostředků na obranu šlo minimálně 20 % na zásobování a modernizace a 2 % na výzkum, rozvoj a inovace.

Dle verifikovaných informací plánuje Rumunsko postupnou, rozsáhlou modernizaci komplexně chápaného bezpečnostního sektoru. Otevírá se tak široké pole působnosti pro české firmy z obranného a bezpečnostního odvětví ať už se jedná o střelné zbraně, vybavení letišť, nákladní automobily, software apod. Pro zájemce je důležité sledovat dokumenty Generálního ředitelství pro vyzbrojování. 

Nabízí se také, aby se české firmy v předstihu připravily na Mezinárodní výstavu a konferenci Black Sea Defense & Aerospace 2024 v Bukurešti. Tato akce se těší podpoře ze strany rumunského ministerstva obrany, vnitra, ekonomiky a dalších státních institucí. Vystavovatelé/účastníci budou mít možnost představit své produkty z oblastí pozemní, vzdušné a mořské obrany, kybernetické bezpečnosti a mnoha dalších odvětví. Velkou výhodou výstavy jsou prostory letiště, které umožňují vystavení i rozměrných strojů a zařízení.

Jde o unikátní příležitost pro české exportéry cíleně představit své produkty a také seznámit se s velmi atraktivním rumunským obranným trhem.

Jaký význam přikládají v Bukurešti bezpečnostním otázkám, ukazuje rovněž umístění sídla nového Evropského centra pro kybernetickou bezpečnost, kde se soustředí na ekosystémy technologické a průmyslové bezpečnosti členských států EU. Je to první evropská agentura dislokovaná v Rumunsku.

Rovněž Departament pro mimořádné situace Ministerstva vnitra hledá, jak zlepšit své možnosti. I v tomto segmentu mají české firmy co poskytnout, např. ochranné oděvy a příslušenství, nanoprodukty, hasičské vybavení apod. 

Pro všechny rumunské vlády je reforma zdravotnictví absolutní prioritou.

V Rumunsku je 367 veřejných nemocnic s cca 125 000 lůžky, počet soukromých nemocnic je 187, lůžek 6 600. Tyto kapacity jsou nedostatečné.

V Rumunsku je zdravotní sektor financován z veřejných a soukromých finančních zdrojů. Konkrétně je z cca 85 % financování zajištěné Národního jednotného fondu zdravotního pojištění, které je doplněné částkami ze státního rozpočtu a z rozpočtu státního sociálního pojištění, resp. z příjmů obyvatel.

Veřejný zdravotní sektor disponuje mimo zdravotního pojištění také příjmy ze spotřební daně z tabáku a alkoholických nápojů. Ze státního rozpočtu jsou financované jenom určité služby (např. prevenční).

V případě soukromého sektoru je většina částek peněz získaná z přímých plateb, spoluúčasti a tarifů za služby. Řetězce největších soukromých nemocnic: Regina Maria, Medlife, Medicover, Sanador, Gral Medical.

Vládní prioritou je reforma zdravotnictví v oblasti nákladově neefektivní ambulantní a primární péče a racionalizaci nemocniční infrastruktury. Rostoucí počet obyvatel ve velkých městech a nemoci moderní společnosti vytvářejí tlak na vznik nových a modernizaci stávajících zdravotnických zařízení. Obecným trendem je pak aktuálně využívání služeb soukromých poskytovatelů zdravotní péče. Např. roční tempo růstu soukromého trhu zdravotnických služeb se pohybuje na úrovni 12 %.

Pro české firmy existují předpoklady pro export lékařských přístrojů a zařízení, zdravotnického materiálu, pomůcek a vybavení zdravotnických pracovišť. Na trhu jsou všeobecně žádána moderní parafarmaceutika, volně prodejné doplňky stravy a spotřební materiál.

Odhaduje se, že do roku 2025 bude sektor ICT přispívat 12 % do HDP.

V Rumunsku probíhá reforma a modernizace veřejné správy včetně její digitalizace. 

Rumunští zákonodárci citlivě vnímají nutnost řízení rizik a hrozeb ve virtuálním prostředí, tedy kladou důraz na zvýšení odolnosti civilních spojů včetně 5G sítí a ICT sektoru obecně. Rumunsko je jednou ze zemí, které vyhověly americkým požadavkům ke kybernetické bezpečnosti. Pro další rozvoj sektoru ICT je podstatné, že Rumunsko má podepsané s USA Memorandum o porozumění pro vývoj technologie 5G, které stanoví kritéria transparentnosti pro poskytovatele, kteří budou vybráni k rozvoji sítí 5G.

Potenciál sektoru ICT v Rumunsku zvyšuje i rozsáhlá síťová infrastruktura, díky které země patří k evropským lídrům v rychlosti internetu, což v posledním období přilákalo nové hráče na trhu.

Např. společnost Orange uvedla, že si vybrala pro svou expanzi Rumunsko, „protože se jedná o jakési Silicon Valley ve střední a východní Evropě, s ICT sektorem, který představuje téměř 6 % HDP země, a protože má radiové spektrum dvojnásobné ve srovnání s ostatními konkurenty.“

Pro české firmy může být v souvislosti s rozvojem ICT perspektivní participace na projektech vládního programu digitální agendy. Konkrétně např. jde o možnosti dodávek technologií, specializovaného softwaru pro řízení průmyslových provozů a call-center, dodávky SW řešení pro ochranu firemních dat, SW pro ochranu a řízení 5G sítí apod.

Velké téma je smart technologie pro municipality, od “chytrých” laviček, elektromobility, po sofistikované řízení dopravy a skladů. 

Stavební sektor je průřezový a zasahuje prakticky do všech oblastí. V Rumunsku probíhá rozšiřování výrobních a obchodních kapacit, výstavba nových průmyslových parků a objektů, modernizuje se a rozšiřuje silniční a železniční infrastruktura, pokračuje expanze obchodních řetězců i projektů občanské vybavenosti ve velkých městech.

Energetika

Pro české firmy může být perspektivní výstavba nových elektráren, rekonstrukce a modernizace stávajících neefektivních energetických kapacit. Konkrétně se lze podílet dodávkami technologií, stavebních materiálů, strojů a zařízení a případně i formou stavebních subdodávek. 

Příležitosti se nabízejí i v postupné ekologizaci energetiky a v projektech na zvyšování energetické účinnosti, OZE, malých vodních elektráren, rozvodné energetické páteřní sítě, atd.

Infrastrukturní stavby

Infrastrukturních staveb je a bude po celém Rumunsku mnoho. Vládní program obnovy kromě dálnic explicitně zmiňuje například pro období let 2020–2030 propojení historických regionů Rumunska s pan-evropskými dopravními cestami pomocí dálnic a expresních silnic v délce cca 3 000 km. 

Pro období 2020–2030 se předpokládají vládní dotace také pro investice do cca 3 000 km železnic. V letecké dopravě se počítá s rozšířením a budováním terminálů pro cestující a stavby nákladových zón. Počítá se s modernizací a rozšířením infrastruktury námořních a říčních přístavů, zvláště klíčového námořního přístavu Constanța.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Pro české firmy může být perspektivní participace např. na modernizaci, restrukturalizaci a rozšiřování ropné a plynárenské infrastruktury, participace na zpracování a těžbě surovin, kamenolomy, štěrkopískovny, výstavba a modernizace rafinérií a nových nalezišť plynu v Černém moři a ve vnitrozemské části Rumunska.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Rumunské Ministerstvo vodního a lesního hospodářství podporuje nové projekty rozvoje infrastruktury vodního hospodářství.

Příležitostí pro české firmy mohou být např. v podobě dodávek a subdodávek technologií na ochranu životního prostředí. Hlavně dodávek v oblasti čištění a úprav vody, technologických součástí pro čistírny odpadních vod, technologií na úpravu pitné vody a v oblasti nakládání s odpady. Příležitosti jsou i v odpadovém hospodářství municipalit, neboť většina nemá zatím vybudovanou funkční infrastrukturu odpadového hospodářství. 

Výdaje na výzkum, vývoj a inovace dosahují v Rumunsku pouhých 0,48 % HDP, tj. 1,2 mld. EUR. Výdaje soukromého sektoru jsou 0,29 % HDP a veřejného 0,19 % HDP. Global Innovation Index 2022 tak řadí Rumunsko na poslední místo v regionu.

Sektor výzkum a inovací zaměstnával v roce 2022 47 tis. osob, což je o 3,8 % více než v roce 2021, většinu z nich tvořili zaměstnanci soukromých společností. Rumunsko se na spodních příčkách hodnocení nachází mimo jiné kvůli slabým veřejným institucím a nízkým výdajům HDP na vzdělávání. Na druhé straně rumunský IT sektor je jednou ze silných stránek země.

Plán současné vlády a ministerstva pro výzkum počítá s rozpočtem 12 mld EUR. do roku 2030. Jedním z cílů je zvýšit veřejné i soukromé výdaje na 0,8 % HDP do roku 2027. Rumunská vláda chce využít financí EU, především fondu soudržnosti. Součástí vládního plánu je i investice 168 mil. EUR, které mají přilákat zpět rumunské výzkumníky, kteří pracují v zahraničí.

České subjekty, které se zabývají perspektivními vodíkovými technologiemi resp. smart řešeními, mohou nalézt partnery např. v Rumunské asociaci pro vodíkovou energii (Asociata pentru Energia Hidrogenului din Romania AEHR), nebo ve výzkumném a vývojovém zařízení ICSI Energy, které v Rumunsku implementuje, rozvíjí a šíří energetická řešení na bázi vodíku.