Rumunsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní město Bukurešť (București, Bucharest)
Počet obyvatel 19,2 mil
Jazyk rumunština, na úrovni místní správy je v některých oblastech možné užívat i jazyky menšin
Náboženství křesťanství (81 % Rumunská pravoslavná církev)
Státní zřízení republika (parlamentní systém více stran se silnými pravomocemi prezidenta, 2 komory parlamentu)
Hlava státu Klaus Iohannis
Hlava vlády Nicolae Ciucă
Název měny Rumunský leu, 100 bani, (ISO 4217 kód je RON)
Cestování
Časový posun +1 hod
Kontakty ZÚ
Velvyslanec PhDr. Halka Kaiserová
Ekonomický úsek Ing. Rudolf Opatřil
Konzulární úsek Mgr. Kruková Jitka
CzechTrade Mgr. Bc. Rygl Kryštof
Czechinvest
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 679,5
Hospodářský růst (%) 6,5
Inflace (%) 5,1
Nezaměstnanost (%) 5,4

Rumunsko
je poloprezidentskou republikou a má dvoukomorový parlamentní systém. Senát
(horní komora) má 136 křesel a Poslanecká sněmovna (dolní komora) 330. Obě
komory jsou voleny přímo, na čtyřleté funkční období ze 43 vícečlenných
volebních obvodů zahrnujících 41 krajů + obvod hlavního města Bukurešti a obvod
diaspora. Hlavou státu je prezident, v současné době Klaus Iohannis.

Od listopadu 2021 vládne zemi
tzv. velká koalice složená ze Sociálně demokratické strany (PSD), Národně
liberální strany (PNL) a Demokratické unie Maďarů v Rumunsku (UDMR). Vládu
tradičně podporuje i 18 poslanců zvolených za národnostní menšiny. Koalice má
výraznou nadpoloviční většinu v obou komorách parlamentu.

Rumunská
národní banka (centrální banka) bude regulovat výkyvy rumunské měny, a přestože
by Rumunsko nemělo mít problémy s financováním svých deficitů, představují
riziko pro stabilitu měny. Rumunské vládní instituce v minulosti
nesplňovaly standardy EU a byly monitorovány v rámci mechanismu spolupráce a
ověřování. V zahraničních vztazích se významně nezmění obchodní a
bezpečnostní vztahy s EU a USA, Rumunsko bude i nadále těžit z úzkých vztahů s
USA.
Od roku 2019, resp. 2020 je
evropskou nejvyšší žalobkyní Úřadu evropského veřejného žalobce Rumunka Laura
Codruţa Kövesi. 
Rumunsko
je země s významným růstovým potenciálem, založeným na procesu ekonomické
konvergence a šíření technologií. Dlouhodobý výhled je však složitý. Kvalita
rumunských institucí zůstává na relativně nízké úrovni, a to i
s přihlédnutím na probíhající změny. Regulační prostředí zůstává
nedostatečné, ačkoli přijímání zákonů a směrnic EU přispívá k postupnému
pokroku. Demografické údaje jsou nepříznivé, populace v produktivním věku
se zásadně sníží a existuje nepříznivý vztah mezi celkovým růstem populace a
populací v produktivním věku (ten klesá rychleji).
 
V zemi
přetrvávají velké sociální rozdíly mezi regiony a mezi městem a venkovem, a
řadí se také vysoko v chudobě. Konkurenceschopnost hospodářství je stále
založena na nízkých nákladech a mzdách. Trh s pracovní silou se postupně i zde
stává méně dostupným a začíná se objevovat hlavně nedostatek kvalifikované
pracovní síly, především v oblastech s vyšší koncentrací investic.

Vládní
plány na hospodářskou obnovu se opírají o zelenou transformaci v dopravě a boji
proti změně klimatu, veřejné službě, rozvoji měst, obnově kulturního dědictví,
a především na ekonomické konkurenceschopnosti, odolnosti a digitalizaci.
 Rumunsko
je jedním z největších obchodních partnerů ČR v regionu jihovýchodní Evropy, což
je dáno nejen politickými, ekonomickými a obchodními vazbami mezi oběma státy,
ale také značným potenciálem rumunského trhu a relativní geografickou blízkostí
obou zemí.  Z pandemie vyšlo Rumunsko
v roce 2020 s propadem HDP ve výši 3,9% a zvýšenou nezaměstnaností,
která meziročně vzrostla o  6,1%.
V roce 2021 Rumunsko rostlo o 6,5 % tedy nejvyšším meziročním tempem za
poslední roky. Nejnovější
prognózy poukazují na spíše pozitivní, i když mírný výhled růstu, zejména ve
službách, maloobchodě, stavebnictví a průmyslu. Celkově by mělo reálné HDP v
roce 2022 růst o 4,4 % a v roce 2023 o 4,2 %.  S ruskou agresí na Ukrajině je predikce údajů velmi obtížná. Pandemie
v roce 2020 velmi ovlivnila vzájemnou výměnu, meziroční poklesy od dubna do
srpna překonávaly i 20 %. Ke konci roku se situace začala narovnávat a 2020
zakončil celoročním poklesem u vývozu “jen” 2 %, u dovozu cca 11,5 %, kladné
saldo znovu vzrostlo. Podle předběžných údajů za rok 2021 nastartoval loňský
březen a duben velkou dynamiku a vzájemný obrat překročil v roce 2021 hranici 5
mld. EUR, export téměř 2,9 mld. EUR.

Komoditní
struktura vzájemného obchodu i klíčové sektory zůstává dlouhodoběji bez větších změn. 



Souhrnná teritoriální informace (STI) Rumunsko (365.52kB)







Mapa globálních oborových příležitostí – Rumunsko (MZV) (77.69kB)




1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu România, Rumunsko

Rumunsko je parlamentní demokracií, poloprezidentskou
republikou. Dvoukomorový parlament je tvořen Poslaneckou sněmovnou a Senátem a
jejich funkční období je čtyřleté. Obě komory jsou si rovny (symetrický
bikameralismus).

Prezident (v současnosti Klaus Iohannis, zvolen 2014 a 2019)
je volen přímo na 5 let.

Parlamentní volby do obou parlamentních komor se uskutečnily v
Rumunsku dne 6. 12. 2020. Zvítězila v nich Sociálně demokratická strana
(PSD) s 28,90 % resp. 29,32 %, následovaná Národně liberální stranou (PNL),
Unií pro záchranu Rumunska/PLUS (USR/PLUS), Aliancí pro sjednocení Rumunska
(AUR) a Demokratickým svazem Maďarů v Rumunsku (UDMR). Volební účast dosáhla
33,24 % a jednalo se o nejnižší volební účast od roku 1989. V tomto
volebním období byl od voleb do listopadu 2021 premiérem Florin Citu (PNL) a
středopravou koaliční vládu vytvořil na půdorysu PNL, USR-PLUS a UDMR. Na
podzim roku 2021 došlo ke stranické krizi v rámci PNL, která vyústila v rozpad
vlády a sestavení nové velké koalice PSD, PNL a UDMR. Od 25. listopadu 2021 je
rumunským premiérem Nicolae Ciucă (PNL).
Prioritou vlády
je implementace Národního plánu obnovy a rozsáhlé investice v dopravě, energetice,
regionálním rozvoji a vzhledem ke konfliktu na Ukrajině i navýšení investic do
obrany z 2 % HDP na 2,5%.
 K významným změnám by mělo dojít i
v oblasti justice a velká koalice mezi PSD, PNL a UDMR má ke změnám
dostatečný počet členů parlamentu. V oblasti justice hodlá provést změny
v Ústavě, reformu Ústavního soudu a soudní inspekce a zrušit Zvláštní
sekci pro vyšetřování trestných činů v soudnictví. Na programu je
také potřebná reforma zdravotnictví a zlepšení školského systému.
Bližší informace ke složení
rumunské vlády lze získat na http://gov.ro/en/government/the-cabinet-of-ministers.

1.2. Zahraniční politika země

Vztahy s ostatními zeměmi 

  • Rumunsko je od roku 2007
    členem Evropské unie, od roku 2004 členem NATO. Klíčové bezpečnostní vazby má
    na Spojené státy americké, jež jsou v zemi vojensky přítomné od roku 2005. 
  • Není součástí Schengenského prostoru.
  • Od 1. 1. 2007 v Rumunsku
    působí Zastoupení Evropské komise.
  • Vládní koalice je zřetelně
    proevropská.
  • Pokud jde o vládní
    program, vláda mj. hodlá v oblasti zahraničních vztahů posílit roli a vliv RO v
    EU a NATO a rozvíjet partnerství s USA. V oblasti obrany hodlá zvýšit rozpočet na úroveň
    2,5% HDP (2% HDP na obranu vynakládalo Rumunsko již 6 let v řadě) a posílit
    vztahy s NATO i EU.
  • V roce 2004 Mezinárodní soudní dvůr (ICJ)
    rozhodl ve prospěch Rumunska ve sporu s Ukrajinou ohledně ukrajinou
    spravovaného Hadího ostrova (Zmiyinyy /Serpilor) resp. ve věci vymezení námořních hranic.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 19.201.662 (k 1. 01. 2021)

Letos se od února do července
koná 13. sčítání lidu.

Hustota obyvatel: cca 90
obyvatel na 1 km² 

Národnostní složení 

  • 89,5 % Rumunů,
  • 6,7 % Maďarů,
  • 2,5 % Romů,
  • 0,3 % Němců,
  • 0,3 % Ukrajinců,
  • 0,2 % Turků
  • a dále Srbové, Tataři,
    Slováci, Češi, a jiní.
     

Česká krajanská komunita
(při posledním sčítání 3,8 tis. osob, poslední oficiálně uváděné číslo je 1,5
tis. osob. Podle samotných krajanů je toto číslo velmi nízké) v rumunském
Banátu se zmenšuje hlavně kvůli postupnému odchodu českých krajanů většinou do
České republiky. Odchod způsobují náročné životní podmínky na relativně
zaostalém horském venkově s nedostatkem pracovních příležitostí. Zdejší Češi a
Slováci jsou od roku 1990 organizováni v Demokratickém svazu Slováků a Čechů v
Rumunsku. Svaz je organizovaný do čtyř samosprávných oblastních filiálek:
Bihor, Arad, Temešvár a jižní Banát se sídlem v Nové Moldavě. Většina Čechů
náleží do jihobanátské filiálky, jejímž předsedou je Štefan Bouda, e-mail: udscrfzc_banatsud@yahoo.com. Předsedou Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku a také
poslancem zastupujícím menšinu je Adrian-Miroslav Merka, e-mail: adrian_miroslav@yahoo.com. Demokratický svaz Slováků a Čechů v Rumunsku, stejně jako i jiné
menšinové organizace z Rumunska, se může účastnit parlamentních voleb.
 

Podle sčítání lidu v roce
2011 se většina obyvatel hlásí ke křesťanství. Rumunská pravoslavná církev má
na celém světě asi 20 miliónů příslušníků, čímž je po ruské pravoslavné církvi
druhou nejpočetnější pravoslavnou církví na světě.

  • 81 % Rumunská pravoslavná
    církev,
  • 6,2 % Protestantská církev,
  • 4,3 % Římskokatolická
    církev,
  • 0,8 % Řeckokatolická církev.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Výhled a stav HDP, zadluženost, fiskální stabilita, šoky, případné přehřátí ekonomiky, kapitál, regionální srovnání, inflace a nezaměstnanost.

HDP
zaznamenalo v roce 2020 v reálném vyjádření pokles o 3,9 % a dosáhlo hodnoty
1.056 mld. RON. Oproti roku 2019, spotřeba domácností v roce 2020 poklesla o
0,9% na 5,0%, primárně v důsledku pandemie COVID-19. V objemu HDP Rumunsko pomyslně
přeskočilo Českou republiku a je v na 13. místě v rámci Evropské unie. Odhadovaný růst HDP pro rok 2021
je 5,6% a 13 900 USD na obyvatele.

Zahraniční dluh Rumunska v roce 2021 narostl o 7,44
miliard EUR a dosáhl tak celkové hodnoty 134,2 miliardy EUR (56 % HDP). Výše a růst zahraničního dluhu je
Rumunskou národní bankou (BNR) považován za primární riziko pro fiskální
stabilitu země. V
roce 2020 zaznamenalo Rumunsko inflaci 2,6%.
Odhadovaná inflace za rok 2021 je 5,0%. V lednu 2022
dosáhla inflace 8,4%, v únoru 2022 pak 8,5% a celoroční predikce EK je 6,1%. V roce 2021 se obchodní schodek Rumunska pohybuje
kolem 23,7 miliardy USD.
 Nezaměstnanost za rok 2021 se odhaduje ve výši 5,4%,
predikce pro rok 2022 je 5,0%. Nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti je dlouhodobě v jihozápadním
regionu a v jihovýchodním regionu země. Nejnižší míra registrované
nezaměstnanosti je v hlavním městě Bukurešti a jeho okolí.

Stručný popis struktury ekonomiky

V roce 2020 bylo v Rumunsku
zaměstnáno v zemědělství 21,30 % pracovní síly, v průmyslu 30,20 % a v sektoru
služeb 48,60 %. Rumunsko je 7. největším výrobcem zemědělských produktů v
Evropské unii. Rizikem v této oblasti není ani tak COVID 19, ale klimatické
změny. Výzvou je substituce ukrajinského zemědělství.

Rumunsko je čistým vývozcem
elektrické energie. Přibližně třetina vyrobené energie pochází z obnovitelných
zdrojů, většinou z vodních elektráren. Jedinou jadernou elektrárnou je
elektrárna Cernavodă. Země má též jednu z největších rafinérských kapacit ve
východní Evropě a pracuje na těžbě zemního plynu v Černém moři.

Struktura Rumunského vývozu
dle statistik INS: součástky do automobilového průmyslu, izolované vodiče,
automobily, rafinovaná ropa, pšenice, pneumatiky z pryže, sedačky, kožená obuv.

Struktura Rumunského dovozu
dle statistik INS: strojírenské výrobky, elektrické přístroje, dopravní a
strojírenské zařízení, minerální paliva, železné rudy a výrobky z oceli,
léčiva, zdravotnické potřeby.

V zemi působí automobilky
Dacia a Ford.
 
 

Ratings:

  • S&P – BBB-
    stable
  • Moody´s – Baa3 negative
  • Fitch – BBB- negative;
  • EULER Hermes v březnu
    2021 ohodnotil Country Risk Rating na B3
Ukazatel 2019 2020 2021 2022 2023
Růst HDP (%) 4,2 -3,9 6,5 4,4 4,2
HDP/obyv. (USD/PPP) 33 326,60 32 027,10 35 390,00 38 710,00 41 530,0
Inflace (%) 3,8 2,7 5,1 6,1 3,4
Nezaměstnanost (%) 4,9 6,1 5,4 5 4,6
Export zboží (mld. USD) 77,3 71,6 89,1 95 101,6
Import zboží (mld. USD) 96,6 93 114,9 120,8 128,2
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -19,5 -21,7 -26,3 -26,4 -27,3
Průmyslová produkce (% změna) -2,3 -9,2 9,2 5,2 4
Populace (mil.) 19,4 19,2 19,1 19 18,9
Konkurenceschopnost 49/63 51/63 48/64 N/A N/A
Exportní riziko OECD 03.VII 03.VII 03.VII N/A N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -6,7
Veřejný dluh (% HDP) 49,6
Bilance běžného účtu (mld. USD) -18,3
Daně 2022
PO 16%
FO 10% s odvody 45%
DPH 19% resp. 9% resp. 5%

Státní rozpočet 2022, současný stav + výhled

Vláda se zaměřuje na
fiskální konsolidaci, ale relativně pomalé ekonomické oživení v roce 2021 a zvýšené
požadavky na programy v oblasti veřejného zdraví a sociálního zabezpečení,
vyplývající z vleklé pandemie COVID 19 resp. z války na Ukrajině  tento plán výrazněji zpomalí.
 

Pro rok 2022 se vláda zaměřuje na rozpočtový schodek
ve výši 5,84 % HDP při odhadovaném 4,6 % růstu ekonomiky. Rozpočet pro rok
2022 byl přijat v závěrečném čtení 294 hlasy pro a 120 proti. V roce 2022 budou
podle zákona zmrazeny veřejné mzdy a náhrady na úrovni konce roku 2021 pro
všechny státní zaměstnance s výjimkou těch, kteří pracují v sociální pomoci,
zdravotnictví a školství.

Odhaduje se, že HDP příští rok
vzroste na 1,317 bilionu RON (301 miliard USD/266 miliard eur). V rozpočtu na rok 2022 se
předpokládá průměrný směnný kurz 4,98 RON za EURO a čistý měsíční průměrný plat 3 775 RON. Rozpočtový deficit se odhaduje na 5,84 % HDP.
 

Rumunsko v roce 2021 zahájilo
proces fiskální a rozpočtové konsolidace, jehož cílem je podle návrhu zákona o
rozpočtu postupně snížit schodek na 2,02 % HDP v roce 2025.

Platební bilance, devizové rezervy, popis údajů v tabulce v části veřejné finance (tedy deficit státního rozpočtu/HDP, veřejný dluh/HDP), zahraniční zadluženost, dluhová služba

Rozpočtové příjmy
na příští rok se předpokládají ve výši 439,9 miliardy RON, zatímco výdaje se
předpovídají na 516,9 miliardy RON. Investiční výdaje se v roce 2022 odhadují
na 88,4 miliard RON, neboli 6,7 % HDP.
Devizové rezervy Rumunské
národní banky (BNR) dosáhly na konci dubna 2021 výše 38,3 miliardy EUR, což je
nárůst o 7,3 % (2,6 miliardy EUR) ve srovnání s koncem března 2021. V průběhu
dubna byly vykázány výnosy ve výši 4,17 miliardy EUR a odlivu ve výši 1,58
miliardy EUR.

Zlatá rezerva zůstala na
103,6 tunách. Vzhledem k vývoji cen zlata činila jeho hodnota 4,88 miliardy
EUR. Rezervy Rumunska (měny + zlato) k 30. dubnu 2021 činily 43,18 miliardy
EUR.

2.3. Bankovní systém

Podle Rumunské národní banky (BNR) drží první deset
největšíchbank 76,27 % aktiv země. Na úrovni celkového bankovního systému v
roce 2020 aktiva překročilo 560 miliard RON, a v roce 2021 se dostaly na
rekordní úrovni 639,7 miliard RON. V žebříčku nejvýznamnějších 20 místních bank
se kumulativní aktiva v roce 2020 zvýšila o 13,7% na hodnotu 543,7 miliard RON.

I v roce 2020 jsou první tři největší banky Banca
Transilvania, BCR vlastněná skupinou Erste Group a BRD součástí skupiny Societe
Generale. V žebříčku prvních 10 bank se zaregistrovaly následující změny
oproti roku 2019: na páté místo se dostala Raiffeisen Bank místo UniCredit Bank
a EximBank se posunula z dvanáctého místa na desáté.

Největší rumunskou bankou je Banca Transilvania. Její
celková aktiva na konci roku 2020 dosáhla 103,4 miliard RON a 18,46 % podíl
trhu. BCR, která z roku 2018 je stále na druhém místě v topu místního
bankovního systému po tom co dvacet let byla první, měla v roce 2020 aktiva
v hodnotě 79,5 miliard RRON a 14,2 % podíl trhu. BRD-SocGen zůstala dále
na třetím místě podle aktiva (61,6 miliard RON) a 11 % podíl trhu. Kumulativní
podíl na trhu prvních 10 bank je 85,8 %. Na druhou stranu, více než polovina
z celkového počtu, respektive 18 bank mají pod 1% podíl trhu.

Největší část rumunského bankovního systému drží cizí
kapitál, největší jsou z Rakouska, Francie, Italie, Nizozemí a Řecka.

Průměrné tempo růstu celkových soukromých úvěrů
v roce 2021 bylo 10,7 %, tj. dvojnásobné oproti roku 2020 (5,1 %) a větší
než v roce 2019 (7,6 %).

V roce 2020 většina velkých bank hlásila menší zisk
oproti roku 2019. Celkově bankovní zisk byl 5 miliard RON (oproti 6,3 miliardám
RON v roce 2019).

Za rok 2020 Banca
Transilvania hlásila zisk v hodnotě 1,2 miliard RON (o 26 % menší než
v roce 2019), BRD-SocGen čistý zisk 951,5 milion RRON (o 37,7 % menší než
v roce 2019) a BCR čistý zisk 814,1 milion RON (o 37 % větší oproti zisku
z roku 2019).

Úroková
sazba z půjček ROBOR dosáhla nejvyšší úrovně od července 2013 a tj. 4,82 %.

2.4. Daňový systém

U fyzických osob platí paušální sazba 10 % .

Dividendový příjem získaný rumunským
rezidentem je zdaněn zvláštní sazbou 5 %.

Zdanitelný příjem z prodeje
nemovitostí
je zdaněn sazbou 3 %.

Standardní sazba daně z příjmu právnických
osob
je 16 %, včetně příjmů
z ciziny.

Mikropodniky (tj. malé společnosti, které
splňují určitá kritéria a mají obrat pod 1 milion EUR) podléhají sazbě 1 % nebo
3 %.

Standardní sazba DPH je 19 %.
Snížená sazba DPH 5 % se týká knih, novin,
časopisů, učebnic, hotelů, restaurací, přístupu do muzeí, hradů, kin,
zoologických a botanických zahrad, zábavních a rekreačních parků a sportovních
akcí.

Snížená sazba DPH 9 % se týká ortopedických
výrobků, léků (vč. veterinárních), hnojiv, semen a určitých potravin.
Od 1.01.2022 se tato sazba snížené daně týká i tepelné
energie.

Neočekávají se žádné změny.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

2017 2018 2019 2020 2021
Export z EU (mil. EUR) 44 915,1 49 095,9 50 255,4 45 771,2 N/A
Import do EU (mil. EUR) 55 582,50 60 123,70 62 745,20 59 230,10 N/A
Saldo s EU (mil. EUR) 10 667,3 11 027,8 12 489,7 13 458,9 N/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Rumunsko patří k největším obchodním partnerům
České republiky v regionu jihovýchodní Evropy, je 15.-16. nejvýznamnějším vývozním teritoriem. Dle rumunského obchodního
rejstříku je k 1. 1. 2022 v Rumunsku 1198 českých firem. K tomuto počtu
je možné připočíst další české firmy, které v Rumunsku podnikají bez registrace
a své podnikání řeší na dálku nebo formou služebních cest.  

2017 2018 2019 2020 2021
Export z ČR (mld. CZK) 51,2 66,1 70,7 69,1 N/A
Import do ČR (mld. CZK) 59 54,2 58,1 52,8 N/A
Saldo s ČR (mld. CZK) 8 -12 -12,6 -16,3 N/A

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi
mimo EU

Rumunská ekonomika má úzkou vazbu na ekonomiku Evropské unie. Hlavním obchodním partnerem Rumunska jsou členské země EU. Podle předběžných dat dochází k nárůstu obchodního deficitu Rumunska, v říjnu 2021 šlo o navýšení o 37% v porovnání se stejným obdobím roku 2020. Obchodní deficit za posledních 12 měsíců (únor 2021-únor 2022) dosáhl 25,2 miliardy EUR, což je přibližně 10 % HDP. Vnější deficit je vedle veřejného deficitu jedním z klíčových prvků, které Rumunsku brání v dosažení lepších ratingů. Rumunsku se daří ve vývozu potravin, živočišných a rostlinných olejů, minerálních paliv, automobilů, strojů a zařízení. Dovozu vévodí potraviny a chemikálie.

Prvních deset zemí, do kterých Rumunsko nejvíce vyváželo, byly Německo, Itálie, Francie, Maďarsko, Velká Británie, Bulharsko, Turecko, Polsko, Španělsko a Česká republika.

Mezi prvních 10 zemí, ze kterých Rumunsko nejvíce dováželo, patřilo opětovně Německo, poté Itálie, Maďarsko, Polsko, Francie, Čína, Nizozemsko, Turecko, Rakousko a Rusko.

2017 2018 2019 2020 2021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 15 230,2 18 328,60 18 411,70 16 004,30 19 829,50
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 17 077,4 22 984,7 19 361,1 20 116,1 N/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -1 847,1 -4 057,7 -3 953,8 -4 643,0 N/A

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

1 Obecný komentář ke stavu přímých zahraničních investic (PZI) v zemi 

Investoři se
v Rumunsku nadále setkávají s nedostatečnou infrastrukturou, s
rozdíly v rozvinutosti jednotlivých regionů, s rozdíly mezi městem a venkovem, nedostatkem
kvalifikované pracovní síly. Přetrvávajícím problémem je také nižší
předvídatelnost legislativního prostředí. 

Přímé zahraniční investice do Rumunska vzrostly v
roce 2021 na 7,251 miliardy EUR ze 3 miliard EUR v roce 2020.

Objem přímých zahraničních investic do Rumunska se začíná znovu zvyšovat. V prvních dvou měsících roku 2022 vzrostly na 926 milionů EUR z 844 milionů EUR ve stejném období roku 2021. Investice do vlastního kapitálu (včetně odhadované čisté reinvestice zisku) dosáhly výše 1,182 miliardy EUR a mezipodnikové půjčky dosáhly na konci února čisté záporné hodnoty 256 milionů EUR.

2 PZI ČR v zemi 

ČR se v roce 2019 úspěšně umístila na 12. místě v pořadí největších zahraničních investorů. Dle Národního obchodního rejstříku Rumunska celková výše investovaného kapitálu z České republiky činila více než 1,21 mld. EUR. Z pohledu ČNB byly české přímé investice v Rumunsku v rámci teritoriální struktury s 3,6 % na 6. místě (údaj ke květnu 2020)

V roce 2021 se na vstup na rumunský trh připravila společnost Rohlík.cz, která v zemi působí pod názvem Sezamo a do konce roku 2022 chce zaměstnávat cca. 1000 lidí. Mezi největší české investory patřil do roku 2021 ČEZ Romania s investicí cca 1,1 mld. EUR do výroby energie z obnovitelných zdrojů. Její dvě větrné farmy s celkovým instalovaným výkonem 600 MW představují největší projekt svého druhu v Evropě a produkce větrné farmy představuje zhruba 10 % podíl na rumunském trhu energie z obnovitelných zdrojů. Přestože ČEZ svou akvizici již prodal pomohl alespoň částečně otevírat v Rumunsku příležitosti dalším českým firmám. Mezi hlavní patří skupina CPI Property Group, s 5 developerskými projekty (Mogosoaia Residence, Boulevard Timisoara 101C residence, Airport City, Pro Tower, Pipera Central). Významným investorem (v oblasti distribuce plynu) je společnost PPF Investments, která vlastní většinový podíl ve společnosti Gaz Sud. Mezi další společnosti, které v Rumunsku investovaly, patří např. Zentiva (získala většinu ve společnosti Sicomed), Hamé (Romconserv Caracal a Antrefrig Bukurešť), Renomia, Syner, CTP Invest (20 průmyslových parků + 2 ve výstavbě) nebo Penta Investments, která v Rumunsku ovládla herní a sázkové společnosti Bet Active a Bet Zone. Dceřiná společnost výrobce ergonomických kancelářských židlí české skupiny Antares dokončila výstavbu nového výrobního závodu v Remetea, v župě Harghita ve výši 800 tis. EUR a rozšiřuje a modernizuje své výrobní haly ve městě Cluj-Napoca. Společnost RC Reinvest, která přes několik let úspěšně jako developer působí na rumunském trhu, připravuje v Bukurešti nový projekt. Dále RC Europe (nemovitosti v Piteşti, Slatině nebo Drobetě), Penta Investment (akvizice sítě lékáren Belladona + Dr. Max – akvizice Sensiblu) a skupina Daramis, která nedávno oznámila dokončení investice 12 mil. EUR v rámci projektu „Rezidence Vita Bella“, která se nachází v severní části Bukurešti.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

FREE TRADE AGREEMENT (FTA) mezi Rumunskem a Moldavskou republikou byla
podepsána 15. 2. 1994.
 

Rumunsko je od roku 2007 členem Evropské unie (není
součástí Schengenského prostoru). Hlavním úkolem Rumunska by mělo být z pohledu
Evropské komis odstraňování byrokracie a zvýšení investic do vzdělávání,
zdravotnictví a infrastruktury. S ohledem na uvedené nedostatky Evropská komise
řadí Rumunsko mezi země s makroekonomickou nerovnováhou. Vstup do Schengenského prostoru je vládní prioritou.

Zastoupení EU v zemi Od 1. 1. 2007 v Rumunsku působí
Zastoupení Evropské komise. Kontaktní adresa: Strada Vasile Lascăr 31, 020492
Bucureşti, Romania Tel: 0040-21-203.54.00; fax
0040-21-3168808 Email: comm-rep-ro@europa.eu

Smlouvy s ČR

  • Dohoda mezi Federálním výborem pro technický a
    investiční rozvoj Československé socialistické republiky a Výborem pro jadernou
    energii Rumunské socialistické republiky, Praha, 18. 11.
    1969
  • Protokol mezi vládou České a Slovenské Federativní
    Republiky a vládou Rumunska o vypořádání vzájemných pohledávek a závazků v
    platebních vztazích existujících k 31. 12. 1990,
    spojených s přechodem na účtování ve volně směnitelných měnách od 1. ledna
    1991, Brno, 11.
    09. 1991, č. 177/1992 Sb.
  • Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o
    zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z
    příjmu a z majetku, Bukurešť, 08. 11. 1993, č. 180/1994
    Sb.
  • Smlouva mezi Českou republikou a Rumunskem o spolupráci
    v boji proti organizovanému zločinu, nedovolenému obchodu s
    omamnými a psychotropními látkami a prekurzory, terorismu
    a další závažné trestné činnosti, Praha, 13. 11. 2001, č. 33/2003 Sb. m. s.
  • Protokol mezi vládou České republiky a vládou Rumunska
    o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o
    podpoře a vzájemné ochraně investic, Praha, 22. 01. 2008,
    č. 60/2009 Sb.m.s.
  • Dohoda mezi Ministerstvem zemědělství České republiky a
    Ministerstvem životního prostředí, vodního a lesního hospodářství
    Rumunska o spolupráci v oblasti lesního hospodářství, 9.
    6. 2015, č. 37/2016 Sb.m.s.

3.4. Rozvojová spolupráce

Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

V Rumunsku jsou aktivní Evropská investiční banka (EIB) a
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). EBRD v minulých letech podpořila
několik významných investic, které směřovaly hlavně do
městské infrastruktury a do restrukturalizace státních podniků. V Rumunsku se
EBRD zaměřuje hlavně na podporu stability a rozšiřování
produktů ve finančním sektoru, na posílení infrastruktury prostřednictvím vyšší
efektivnosti a většího zapojení soukromého sektoru, na
projekty v oblasti vodovodů a kanalizací, odpadového hospodářství, v oblasti
dálkového vytápění apod. Další projekty se týkají oblastí, které napomáhají
zlepšit provozní efektivitu, úroveň služeb a snižování závislosti na veřejných subvencích
a státním financování.
 

Významnou projektovou oblastí je rovněž rekonstrukce
energetického sektoru a zvýšení energetické účinnosti a udržitelnosti. Pro
podnikatele
z České republiky zde existují možnosti spolupráce např.
formou subdodávek.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Perspektivní obor 1

Dopravní průmysl a
infrastruktura

Schválený Národní plán
oživení a odolnosti počítá na transport s celkovou sumou cca 7, 2 mld. €. Pro
Rumunsko je klíčové, že 27% z fondů NPO směřuje na infrastrukturu. Pro české
firmy v tomto sektoru mohou být perspektivní například: smart technologie do řízení
dopravy, výroba a dodávka dopravní techniky i souvisejících technologií pro
postupnou výstavbu železničních a dálničních koridorů, stavební mechanizace,
stroje a technologie, železobetonové a mostní konstrukce.

▶ Perspektivní obor 2

Zemědělský a potravinářský průmysl

Schválený Národní plán oživení a odolnosti počítá např. v
rámci zalesnění, boji proti nezákonnému odlesňování a biologické diversitě s
cca 1,2 mld. €. Pro české firmy může být perspektivní například: zdravá výživa,
technologie pro zpracovatelský průmysl, např. dodávky pekárenských strojů,
nápojářských linek atd., výroba a dodávka zemědělských strojů a další technické
vybavení farem a zemědělských provozů, výroba a dodávka zavlažovacích
technologií, vybavení vepřínů, drůbežáren, atd. Za perspektivní považujeme
příležitosti v oblasti chytrého zemědělství – tj. systémy na efektivizaci
vodního hospodářství a hnojení.

▶ Perspektivní obor 3

Obranný průmysl

Rumunsko
poskytuje na obranu 2% HDP. Očekávají se, nebo již probíhají významné akvizice,
včetně moderního hasičského vybavení, pátracích a záchranných vrtulníků,
speciálních vozidel a sanitek atd. Pro české firmy mohou být perspektivní
například: participace na přezbrojování, vybavení letišť, speciální materiál,
zdravotní potřeby.

▶ Perspektivní obor 4

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Schválený Národní plán oživení a odolnosti počítá pro
rozvoj a modernizaci zdravotní infrastruktury cca 2,5 mld. €. Pro české firmy
existují předpoklady pro výrobu a export: lékařských přístrojů a zařízení,
zdravotnického materiálu, pomůcek a vybavení zdravotnických pracovišť včetně
specifických dodávek například ochranných prostředků v rámci situace vyvolané
pandemií COVID-19 a řešení následků. Na trhu jsou všeobecně žádána moderní
parafarmaceutika, volně prodejné doplňky stravy a spotřební materiál.

▶ Perspektivní obor 5

ICT

Schválený Národní plán oživení a odolnosti počítá v rámci
položky výzkum a inovace s cca 1,9 mld. €. Pro české firmy mohou být
perspektivní například: možnosti dodávek technologií, resp. specializovaného SW
pro řízení průmyslových provozů a call center, dodávky SW řešení pro ochranu
firemních dat, narůstající trend v oblasti smart technologií. Zajímavým tématem
je digitalizace bankovnictví a služeb.

▶ Perspektivní obor 6

Stavebnictví

Finanční
prostředky na stavebnictví jsou v Národním plánu oživení dislokovány průřezově
ve výši cca 15 mld. €. Pro české firmy v tomto sektoru mohou být perspektivní
například: výroba a dodávka stavebních materiálů a technologií, strojů a
zařízení. Poptávány jsou stavební suroviny a materiály a konstrukční
technologie staveb, průmyslové a technické vybavení stavenišť, dodávky
stavebních prací nebo stavební supervize dle požadavku investora.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Cizinec přijíždějící do země si musí především uvědomit,
že Rumunsko je největší zemí regionu a hrdě se hlásí ke svým románským a dáckým
kořenům. Rumunská společnost se také hlásí k tradičním
rodinným a dalším hodnotám, jako například pravoslaví. Existuje značná
rozdílnost
mezi jednotlivými skupinami ve společnosti, jakož i
regiony, je zde i velká tendence ke kastování. Silnou roli má stále stát a
státní aparát,
policie. V Rumunsku velmi citlivě reagují na zmínky o
komunistické minulosti.

4.2. Oslovení

Jak oslovit obchodní partnery

Při sjednávání schůzky se vyplatí, a to jak ve styku se
státními úřady, tak se soukromými firmami, písemná žádost o návštěvu a
potvrzení (rovněž písemné). Písemné pozvání je dobré doplnit osobním
telefonickým potvrzením. Osvědčuje se také připomenutí a potvrzení setkání
emailem. Obchodní partnery doporučujeme častěji urgovat.

Konkrétní forma oslovení se nijak zvlášť neliší od
českých reálií. V Rumunsku je (především v městských aglomeracích, a v
lokalitách, kde již
působí zahraniční kapitál) rozšířena angličtina, event.
nějaký románský jazyk. V některých částech Rumunska i němčina. Doporučujeme ověřit,
v jakém jazyce komunikovat.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní jednání

Obchodní jednání jako takové v zásadě nevykazuje
výraznými odlišnostmi od tuzemských schémat. Vlastní časový průběh schůzek bývá
poměrně racionální a bez časových ztrát, platí to i pro
webináře. Problém může být spíše s časem začátku schůzky (opět platí i pro
webináře)
jako takové. Může se stát, že dojde k mírnému posunutí
setkání. Obvyklé časy zahájení schůzek bývají okolo deváté hodiny ranní. Nějaké
významné regionální rozdíly nejsou, nicméně je dobré si
ověřit, zda jednání neproběhne například s představitelem maďarské či jiné
menšiny.
V Rumunsku je zvykem organizovat program setkání,
seminářů, konferencí na poslední chvíli. Není se tím třeba nervovat, vše se
nakonec stihne. Jako nepříliš vhodnou dobu jednání, z hlediska rozvržení
v roce, lze označit dobu vánočních a velikonočních svátků a letních dovolených.
Ke konci jednání je oblíbené občerstvení, nelze vyloučit
ochutnávky tradičních alkoholických nápojů.

Význam času

V denním životě je čtvrthodinové zpoždění naprosto
normální, přičemž na vládní, státní a obchodní úrovni bývá čas dodržován. Je
celkem
běžné, že schůzky počítají s 15-30 minutovým zpožděním
začátku. V Rumunsku je běžné, že se akce a schůzky potvrzují, plánují nebo se
provádí úpravy programu na poslední chvíli (i v den
konání akce).

Pracovní návyky

Běžná pracovní kultura se nijak zvlášť neliší od českých
zvyklostí, když jižanský charakter se samozřejmě projevuje jak v běžném, tak
v
obchodním životu. Hlavní problém Rumunska spočívá v
podnikové kultuře, transparentnosti podnikatelského prostředí a korupci.
Pokud se jedná o čistě rumunskou velkou či větší firmu
(ne tedy nadnárodní), může být český pozorovatel překvapen vysokým počtem
řídících pracovníků v těchto společnostech, a to
hierarchicky v mnoha úrovních.

Specifickým řešením byl home office, Potřeba
takto organizovat pracovní dobu vyplynula z hygienických opatření v rámci boje
s
pandemii COVID-19, nicméně teprve čas ukáže, jak moc se
tato praxe stane normou či jen přechodným resp. selektivním jevem.

Interpersonální vzdálenosti, oblékání a vzhled

Při jednání nejsou ohledně fyzického kontaktu či odstupu
nějaké významnější rozdíly oproti středoevropským normám. Setkání začíná
podáním ruky, přátelé se líbají na tvář. Podání ruky se řídí standardními
pravidly etikety. Vzdálenosti mezi jednajícími stranami jsou rovněž obvyklé a
zasedací pořádky se řídí taktéž podle zaběhlých norem. Počet lidí resp. složení
(genderové, věkové) delegace záleží na konkrétním jednání. Vizitky jsou
standardem. Drobné dárky jsou možné.

Rumuni jsou velmi zdvořilí, muži často líbají ženám ruku.
Oblečení mužů při jednáních představuje téměř výhradně moderní oblek (převážně
tmavších a tlumených barev) s košilí a kravatou. Ženy se
oblékají podle módy a je možno spatřit kostýmy, šaty, komplety a i minisukni.
Oblíbená je černá, často je k vidění červená a další živé
barvy. Rumuni o vzhled a životosprávu velmi dbají.
Jednání v domácím prostředí nejsou obvyklá.

Verbální a neverbální komunikace

Je běžné, že konverzace, zejména na ulici, je hlasitá,
plná gest a emocí, včetně specifické modulace hlasu. Oslovování křestními jmény
spojené
s vykáním není neobvyklé a je výrazem bližšího vztahu a
respektu. Pro společenskou konverzaci se hodí zejména témata jako Rumunsko a
vztahy s Českou republikou všeobecně, krásy rumunské
přírody a v mnoha případech může konverzace sklouznout i do politické či
sportovní
oblasti. Opatrně v oblasti náboženství.

V průběhu obchodního jednání lze zmínit porovnání
Rumunska a České republiky s vazbou na nedávnou minulost (pozor však na komunistickou
minulost!), vylíčení návštěvy České republiky resp. Rumunska, nebo citaci
známých výrobků české provenience. Oceňuje se zmínit např. Plzeňské pivo,
Staropramen (působí na místním trhu), Becherovka, automobily Škoda nebo
broušené sklo a lustry. Mnoho Rumunů zná i další tradiční české obory jako
spotřební, strojírenství, textil, dřevozpracující, energetiku či chemii a téměř
všichni velmi
oceňují Prahu jako architektonický skvost. Česká
republika je relativně velmi oblíbená, má zde stále dobrý zvuk a české výrobky
jsou v hierarchii kvality stavěny vysoko.

4.4. Komunikace

Tlumočník: obecně platí, že angličtina (případně jiný světový jazyk) je rozšířená ve velkých aglomeracích. Specifická panuje situace ve službách,
zejména pak v pohostinství a v ubytovacích službách. Číšníci, resp. recepční
většinou hovoří anglicky nebo jiným světovým jazykem.
Pokud je zástupce české firmy sám nebo ve spolupráci s
někým schopen jednat v
rumunštině, je vše
zpravidla mnohem rychlejší, srdečnější a
otevřenější. Rumuni ocení kvalitní přípravu, a pokud ne
znalost rumunštiny, tak alespoň snahu o zvládnutí jejích základů.

Základní rumunské fráze: „buna ziua“ – dobrý den, „buna
seara“ – dobrý večer, pozdravy, které lze používat i při rozloučení „la
revedere“ –
nashledanou, „mulţumesc“ (mulcumesk) nebo též „mersi“
(mersi) – děkuji, „va rog“ – prosím vás, „bine aţi venit“ (bine ac venit) –
volně –
buďte vítán (i). Zvládnutí těchto několika vět je bráno
jako projev úcty a je velmi ceněn.
 

Tabu: Nedoporučuje se diskutovat o náboženských otázkách nebo o komunistické minulosti.

Komunikace s potenciálním zákazníkem se nějak zásadně neliší od
českých zvyklostí. Osobní kontakt má prioritu, nicméně z důvodu pandemie COVID-19 byl poněkud komplikovaný,
jednání se přesunula do kyberprostoru
na nejrůznější platformy. V tuto
chvíli lze jen spekulovat, zda jde o vynucený dočasný jev, nebo o trvalý trend.

4.5. Doporučení

Víra, kriminalita, doporučení pro cestování

Rumunsko je zemí s velmi silnou tradicí pravoslavné víry
(ortodoxní rumunská církev) a římsko a řecko-katolické církve,
protestantských církví, je zde menšina židů a muslimů.

Cestování osobními vozidly vyžaduje v Rumunsku zvýšenou
pozornost a to zejména ve večerních a nočních hodinách. Kvalita silnic se sice
zlepšuje, ale jde spíše o hlavní tahy.
 

Kriminalita v Rumunsku nepřevyšuje míru kriminality v
České republice.
Co se týče nedovolené výroby a dovozu psychotropních
látek a jedů, jsou rumunské zákony velmi přísné. V této souvislosti upozorňujeme
zejména na mnohem tvrdší a odlišný výklad konzumace a přechovávání drog oproti
zvyklostem v České republice.

Jídlo a stolování

Rumuni jsou velmi pohostinní. Typická rumunská jídla:
Teplá jídla: „mici“ (miči = zhruba varianta čevabčiči), „sarmale“ (mleté maso
ve
vinném nebo zelném listu), „mamaliga“ (polenta neboli
kukuřičná kaše), „gratar“ (grilované maso nebo klobásy) a občas bývají ryby. Ze
studených pokrmů to jsou pak zelenina a saláty, nakrájené
salámy a sýry, jednohubky a ovoce. Lze se setkat i s lokálními výrobky, včetně
typických alkoholických nápojů.

4.6. Státní svátky

Seznam svátků a volných dnů (tučné platí pro rok 2022, jde o pohyblivé
volné dny, jinak všeobecné volno)

  • 1. a 2. ledna – Nový rok
  • 24. ledna – Den sjednocení rumunských zemí
  • 22. dubna – Velký pátek
  • 24. a 25. dubna – Pravoslavné Velikonoce
  • 1. května – Den práce
  • 1. června – Den dětí
  • 12. a 13. června – Svatodušní svátky
  • 15. srpna — Nanebevzetí Panny Marie
  • 30. listopadu — Svatý Ondřej, patron Rumunska
  • 1. prosince — Velké sjednocení Rumunska
    2
  • 5. a 26. prosince — Vánoce

Velmi silně se slaví všechny náboženské svátky, zejména
pak Vánoce a Velikonoce se všemi pravoslavnými odlišnostmi (např. Vánoce jsou
od
25.12, Velikonoce většinou v odlišném týdnu apod.).

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Specifika rumunského prostředí se odráží i ve
způsobech pronikání na trh. Podobně jako v jiných zemích není žádný universální
recept, ale lze zobecnit určité doporučené a prověřené postupy.
Od 1. 1. 2007 je Rumunsko členem
Evropské unie, takže se na dovozy i vývozy, resp. na intrakomunitární obchod
vztahují pravidla vnitřního trhu Evropské unie.

Rumunské celní normy jsou do souladu s unijním acquis.
 

Celní Informace lze najít na
webových stranách celní správy www.customs.ro, oslovit přímo v angličtině.
Kontakt: „Autoritatea Nationala a
Vamilor“ (Generální ředitelství celnic),
adresa: Str. Alexandru Ivasiuc
nr. 34-40, bl. 5, sector 6, Bucureşti, C.P. 060305,
email: relatiipublice@customs.ro, vama@customs.ro (útvar pro komunikaci s veřejností).
 

Co se týče celních předpisů při
vývozu do třetích zemí
, doporučujeme
rovněž navštívit webovou stránku celní správy, kde je k dispozici v angličtině
celní zákon včetně prováděcích předpisů.
Ze zákona jsou celníci povinni
zodpovědět všechny dotazy, včetně dotazů
zahraničních subjektů.
 

Certifikace – významný krok úspěšného vstupu na rumunský
trh, pro vybrané výrobky a technologie je potřeba si zjistit nejdříve podmínky
certifikace výrobku u příslušné certifikační autority, sladění legislativy
Rumunska a Evropské unie totiž i nadále probíhá postupně. (Samozřejmě, že
této situace umí obratně využít zahraniční i domácí konkurence.) Prostor pro
korupci postupně ubývá, přesto může tento moment vstup na trh zbrzdit.

Doporučujeme obrátit se na renomované právní kanceláře.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Formy působení a jejich výhody/nevýhody (s.r.o., a.s., joint ventures…), využívání místních zástupců, podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace.

Zákony – obchodní společnosti jsou
zřizovány dle zák. č. 31/90 o obchodních společnostech.
Podle tohoto zákona fyzické a právnické osoby se
mohou slučovat a vytvářet následující druhy obchodních společností:

  • veřejnou obchodní společnost – S. N. C. Societate în nume colectiv
  • komanditní společnost – S. C. S. Societate în comandită simplă
  • akciovou společnost – S. A. Societate pe Acţiuni
  • komanditní akciovou společnost – S.C.A. Societate în comandită pe
    acţiuni
  • společnost s ručením omezeným – S. R. L. Societate cu răspundere limitată

Podmínky pro založení firmy
Obchodní rejstřík, který tyto záležitosti řeší, je
k dispozici na stránkách www.onrc.ro v rumunštině
a částečně v angličtině. Podobně jako při vybírání typu společnosti
doporučujeme v každém případě  záležitosti ohledně zakládání firmy (a
obecně všechny záležitosti právní povahy) svěřit advokátní kanceláři, jelikož
pouze ta může dát závaznou a rychlou odpověď. Velvyslanectví České republiky v
Bukurešti může doporučit několik prověřených kanceláří (i
s českým prvkem).

  • Základní stránka informací je na webu
    ONRC, www.onrc.ro

    e-mail: onrc@onrc.ro

Služby ONRC jsou však až na poskytnutí několika
základních údajů o firmách zpoplatněné.

Vhodné je mít na rumunském trhu zástupce.
Mnoho firem pracuje určitý čas s rumunským obchodním a distribučním zástupcem
(podle typu zboží či služby je zástupce buď celostátní nebo více regionálních)
a nebo samy platí svého českého či rumunského zástupce, který působí přímo na
rumunském trhu, uzavírá smlouvy a kontroluje jejich plnění, vytváří síť,
funguje jako koordinátor prodeje, servisu apod. Následně pak přecházejí často
do formy pobočky s většinovým českým kapitálem.

Místní zástupci v každém případě představují velmi
důležitý prvek. Po rumunských zástupcích lze standardně vyžadovat jak odborné,
tak jazykové schopnosti (minimálně angličtina, zpravidla pak i další jazyky
jako francouzština, italština či němčina), řidičský průkaz, počítačovou
gramotnost a ochotu k příslušnému nasazení. Dobrá znalost místního prostředí a
schopnost proniknout jeho složitostmi a zvláštnostmi je u zástupce
samozřejmostí. Platové požadavky v poslední době stoupají a odměna opravdu
dobře fungujícího dealera či prodejce může výrazně překročit 1.700 EUR
(průměrná hrubá mzda v ekonomice je nižší, okolo 1100 EUR).

5.3. Marketing a komunikace

Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné
veletrhy a výstavy v teritoriu

Zázemí
pro propagační, marketingové a reklamní působení v Rumunsku je tvořeno poměrně
hustou sítí společností, kde fungují obdobné pracovní metody jako v České
republice.
Možnost
inzerce nabízí odborné články v ekonomických periodikách prostřednictvím
novinářů, kteří dlouhodobě spolupracují s Velvyslanectvím, CzechTradem či
Českým centrem.

Výběr z databází

Není
v možnostech velvyslanectví  kontrolovat, zda všechny adresy,
e-mailová spojení a kontakty jsou stále funkční a správná, nicméně pokud
uvedený kontakt momentálně nefunguje, pro ověření správnosti postačí využít
některý z mezinárodních vyhledavačů (www.google.com, www.yahoo.com, www.seznam.cz apod.) nebo i rumunských (www.google.ro nebo www.cauta.ro). Rumunský inzertní server: www.adzone.ro.

Zastoupení CzechTrade:
www.czechtrade.ro

Propagace českých firem na rumunském trhu

  • je jednou z nezbytných podmínek pro prosazení se na rumunském
    trhu,
  • rumunský partner považuje otázku participace české firmy
    na nákladech za marketing a propagaci svěřených výrobků v prvotní fázi za samozřejmost,
  • česká firma si proto musí tyto očekávané výdaje zahrnout
    do svých ceníků,
  • propagační materiály je možné připravit rumunsky, postačí
    však i angličtina,
  • nadále platí možnost prezentovat se kromě reklamy a
    médií také formou účasti (mimo jiné na centrálním výstavišti ROMEXPO v
    Bukurešti www.romexpo.ro nebo v regionech
    Rumunska) na veletrzích.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika ochrany duševního vlastnictví je
řešena v souladu s legislativou Evropské unie.

Podle vyjádření představitelů odboru ochrany značek
v rámci “Oficiul de Stat pentru Inventii si Marci” (OSIM, odpovídá českému
Úřady průmyslového vlastnictví, www.osim.ro) má počínaje 1. 1. 2007 zhruba 670.000
registrovaných evropských značek v Rumunsku zaručenou ochranu, nicméně
můžou nastat  situace, kdy dojde ke sporu. V takovém případě nezbývá než
zvolit soudní cestu.

Tuto oblast řeší také:

A.N.P.C.P.P.S. Romania
National Association for Consumer Protection and Promotion of Programmes and
Strategies from Romania
InfoCons – Centrul Național de Consiliere și Informare în domeniul
Protecției Consumatorului
Bd.
Mărășești Nr. 127-129, Sector 4, 040253  București, România
Email: office@InfoCons.ro, office@anpcppsr.ro, secretariat.general@protectia-consumatorilor.ro
Web: www.protectia-consumatorilor.ro

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky se
vyhlašují a řídí v souladu s příslušnými evropskými směrnicemi.
Zadávání veřejných zakázek se děje převážně vyhlašováním v tisku. Začíná se
uplatňovat i způsob umístění na webových stránkách veřejných institucí
(převážně ministerstev). Kromě toho fungují specializované agentury a subjekty
jako Komoditní burza, Mediafax a jiné.

Rumunská státní
administrativa neposkytuje zatím příliš pružné informace. Pokud je informace
pro žadatele podstatná, vyplatí se být vytrvalý. Zástupci místních firem mají v
tomto směru nezastupitelný význam, avšak i oni upozorňují na obtížný přístup k
informacím.

Zřejmě největší
databází veřejných zakázek dostupnou na internetu lze nalézt na stránce www.licitatiiseap.ro (má i anglickou mutaci).

Účastník
(poskytovatel) musí zpravidla splnit minimálně tyto následující požadavky:

  • přihlášení podniku zápisem do výběrového řízení,

  • zakoupení technického deníku,
  • prezentování nabídky v souladu s podmínkami
    uvedenými v technickém deníku,
  • splnění kvalifikačních podmínek.

Weby s tendry
(veřejnými zakázkami) na trhu:

  • www.licitatia.ro

  • www.licitatie-publica.ro

Weby s tendry
podle oboru:

  • http://autoline-eu.ro/ – prodej/nakup/tendry veškerých typů vozidel
  • http://licitatiiconstructii.ro – tendry/aukce
    stavebnictví
  • Programe de înzestrare –
    Direcția generală pentru armamente (dpa.ro) – dokumenty
    Generálního ředitelství pro vyzbrojování

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Rumunský
právní systém patří do rodiny kontinentálního práva a je nejvíce ovlivněn
francouzským pojetím. Obchodní právo prošlo po roce 1990 prakticky kompletní
legislativní změnou s výjimkou některých částí Obchodního zákoníku z roku 1887,
které zůstávají stále ještě v platnosti.

K
právnímu prostředí obecně je třeba poznamenat, že legislativa se poměrně často
mění. Proto doporučujeme při uzavírání smluv s rumunskými partnery, bez ohledu
na závažnost a povahu uzavíraných právních aktů, věnovat této otázce zvýšenou
pečlivost a raději záležitosti konzultovat s právníky. Dobrou znalostí
prostředí, tradic, místních podmínek a zvyklostí se může předejít nečekaným
překvapením.

Velvyslanectví
České republiky, CzechTrade a České centrum v Bukurešti mohou rovněž doporučit
prověřené advokátní kanceláře. Dle zkušeností není procento problematických
zakázek či neplatičů vyšší než kdekoliv jinde v Evropě. Co se týče délky
soudního řízení, je srovnatelná se situací v České republice. K dispozici je i
arbitráž. Možnost řešení obchodních sporů nabízí také Hospodářská komora
Rumunska (www.ccir.ro).

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Vstup na území Rumunska – doklady

Důrazně doporučujeme
sledovat aktuální dění na stránkách zastupitelského úřadu
nebo MZV! Upozorňujeme, že z důvodu pandemie COVID 19 se mohou
parametry vstupu a pobytu na území Rumunska měnit. Občané ČR mohou do Rumunska přicestovat s platným
cestovním pasem či platným občanským průkazem. Pro rodinné příslušníky občanů
ČR, resp. EU platí stejné podmínky vstupu, pouze pokud je
rodinný příslušník občanem třetí země, pro níž platí vízová povinnost, musí
požádat na příslušném zastupitelském úřadě Rumunska o rumunské vstupní vízum. V
případě, že je rodinný příslušník držitelem platného pobytového povolení pro
jiný členský stát EU, vstupní vízum nepotřebuje.

Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do
teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Režim vstupu

Rumunsko se od 1. ledna 2007 stalo členskou zemí EU, z
čehož vyplývají i důležité změny pro občany ČR, kteří se v Rumunsku zdržují
krátkodobě i dlouhodobě. Pokud občan EU hodlá na území
Rumunska pobývat maximálně 3 měsíce, není nutné vyřizovat žádné další
formality.

V případě, že se občan EU chce na území Rumunska zdržet
déle než 3 měsíce, musí se do 90 dnů od vstupu přihlásit na nejbližším útvaru
cizinecké policie a zároveň splnit jednu z následujících
podmínek účelu pobytu: zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, finanční
nezávislost a zdravotní pojištění, studium, sloučení
rodiny. Na základě níže předložených dokladů bude občanům EU vydáno tzv.
potvrzení o
registraci. Stejně tomu bude i u rodinných příslušníků
občanů EU. Rodinným příslušníkům, kteří nejsou občany EU, je vydáno pouze
potvrzení
s platností do doby vydání pobytové karty. Lhůta k jejímu
vydání činí 90 dnů.

Doklady potřebné pro jednotlivé účely pobytu:

Zaměstnání

  • vyplněná žádost,
  • platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu
    i kopii,
  • pracovní smlouva v originálu a kopii, nebo prohlášení
    zaměstnavatele,
  • print screen „z obecného seznamu zaměstnanců“ (část, kde
    najdete údaje o pracovní smlouvě s razítkem a podpisem zaměstnavatele),
    další informace https://inspectiamuncii.ro,
  • doklad o
    zaplacení poplatku.

Samostatná výdělečná činnost

  • vyplněná žádost,
  • platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu
    i kopii,
  • povolení k výkonu činnosti /živnostenský list/,
  • doklad o zaplacení poplatku.

Pobyt na základě dostatečných finančních prostředků

  • vyplněná žádost,
  • platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu
    i kopii,
  • doklad o finančních prostředcích ve výši rumunského
    životního minima /výpis z bankovního účtu, potvrzení o přiznání důchodu apod./,
  • doklad o zdravotním pojištění /buď v rumunském zdravotním
    systému, nebo v jiném členském státu EU – karta evropského zdravotního
    pojištění/,
  • doklad o zaplacení poplatku.

Studium

  • vyplněná žádost,
  • platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu
    i kopii,
  • doklad o studiu v akreditované instituci,
  • doklad o finančních prostředcích ve výši rumunského
    životního minima /výpis z bankovního účtu apod./, příp. čestné prohlášení,
  • doklad o zdravotním pojištění /buď v rumunském zdravotním
    systému, nebo v jiném členském státu EU – karta evropského zdravotního
    pojištění/,
  • doklad o zaplacení poplatku.

Sloučení rodiny

  • vyplněná žádost,
  • platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu
    i kopii,
  • matriční doklad potvrzující stupeň příbuznosti /rodný
    list, oddací list apod./,
  • kopie potvrzení o registraci občana EU, s nímž
    žadatel žije ve
    společné domácnosti,
  • doklad o finančních prostředcích ve výši rumunského
    životního minima /výpis z bankovního účtu apod./,
    doklad o zdravotním pojištění /buď v rumunském zdravotním
    systému, nebo v jiném členském státu EU – karta evropského zdravotního
    pojištění/,
  • doklad o zaplacení poplatku.
     

V případě, že občan EU či jeho rodinný příslušníci
pobývají na území Rumunska nepřetržitě nejméně 5 let /zákon stanovuje výjimky z
této
doby a definuje nepřetržitost/, mají právo získat trvalý
pobyt. O vydání karty trvalého pobytu je potřeba požádat cizineckou policii,
jež kartu
na základě žádosti vydá do 30 dnů, resp. 90 dnů u
rodinných příslušníků, kteří nejsou občany EU.
 

Místem, kde se občané EU a jejich rodinní příslušníci
musí k pobytu přihlásit, resp. požádat o vydání registračního potvrzení, je
tzv.
INSPECTORATUL GENERAL PENTRU IMIGRĂRI /cizinecká
policie/. V Bukurešti instituce sídlí na adrese: str. Nicolae Iorga 23, sector
1.
Mimo Bukurešť jsou sídla cizinecké policie ve všech
župních městech.

Kontakty na jednotlivé úřadovny jsou např. na webu igi.mai.gov.ro.

Další informace v angličtině lze najít na webových stránkách General
Inspectorate For Immigration http://igi.mai.gov.ro/en.

Aktuální podmínky, týkající se vstupu a pobytu na území Rumunska,
doporučujeme před odjezdem do zahraničí ověřit na zastupitelském
úřadu Rumunska, který je k tomu plně kompetentní.
Velvyslanectví se nachází v městském centru, hlavním
orientačním bodem je kruhový objezd Piata Universitatii u hotelu
Intercontinental.
Budova úřadu stojí vedle ruského pravoslavného kostela
(Biserica Rusa). Z letiště jezdí MHD, bus č. 783, který jezdí přímo z letiště
do centra
Bukurešti (na náměstí Universitate).
 

MHD v Bukurešti: Autobusy, trolejbusy a tramvaje: www.stb.ro Metro:
www.metrorex.ro Taxi služby jsou cenově dostupnější, než je tomu
v České republice.
Hotelové služby jsou široce dostupné v celé zemi, booking.com

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Za účelem získání bližších informací doporučujeme pro zaměstnávání občanů z České republiky v Rumunsku navštívit integrovaný portál Ministerstva práce a
sociálních věcí České republiky EURES poradce při Úřadu práce České republiky (mpsv.cz).

Velvyslanectví České republiky v Bukurešti může pro konkrétní konzultace
specifik doporučit renomované personální agentury a advokátní kanceláře.

Minimální mzda je od ledna 2022 2550 RON (516 EUR).
V sektoru stavebnictví je minimální mzda nastavena na 3000 RON, a to až do
konce roku 2028.
 

Průměrná čistá mzda v Rumunsku v lednu
roku 2022 vzrostla na 3698 RON (748 EUR), což je o 8,9 % více ve srovnání se
stejným měsícem roku 2021.
 

Mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení Smlouva mezi Českou republikou a Rumunskem o sociálním zabezpečení
vstoupila v platnost dnem 1. března 2004. Smlouva je moderním smluvním
dokumentem, který odpovídá všem standardním principům koordinace sociálního zabezpečení
ve vztazích mezi státy.

Zdravotní pojištění Smlouva o
sociálním zabezpečení zajišťuje zdravotní péči pojištěncům jednoho státu i v
Rumunsku, avšak jen v nezbytném rozsahu, pokud zdravotní stav pojištěnce
vyžaduje neodkladné poskytnutí zdravotní péče.
 

Důchodové pojištění Změny v souvislosti
se vstupem nové Smlouvy o sociálním zabezpečení v platnost Podle dosud platné
Úmluvy mezi Československou republikou a Rumunskou lidovou republikou o
spolupráci v sociálních otázkách z roku 1957 důchody nepřiznávaly obě
smluvní strany, ale pouze stát trvalého bydliště oprávněné osoby, a to i za
dobu pojištění získanou ve druhém smluvním státě, a to bez jakékoli kompenzace.
Česká strana přiznávala důchody osobám žijícím v ČR i za předchozí doby jejich
zaměstnání v Rumunsku a podobně postupovala i rumunská strana v případě osob
žijících v Rumunsku, které byly v minulosti pojištěny/zaměstnány v
ČR/Československu.

5.9. Veletrhy a akce

Největší organizátor veletrhů v Rumunsku je ROMEXPO – www.romexpo.ro (i anglicky)
 

Organizaci veletrhů a akcí lze sledovat také přes Obchodní komoru Rumunska – https://ccir.ro/despre/contact/ (i
anglicky)
 

Nejvýznamnější veletrhy

  • zemědělský a potravinářský veletrh Indagra www.indagra.ro
  • stavební veletrh ConstructExpo www.construct-ambientexpo.ro

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví
se nachází v městském centru, hlavním orientačním bodem
je kruhový objezd Piata Universitatii u výškového hotelu (bývalý Intercontinental). Budova úřadu
stojí
vedle ruského pravoslavného kostela (Biserica Rusa). Z
letiště jezdí MHD, bus č. 783, který jezdí přímo z letiště do centra Bukurešti
(na
náměstí Universitate).

Adresa: Strada Ion Ghica 11, 030045 Bucuresti, Sector 3.
Telefon: +40.21/303.92.30 E-mail: bucharest@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/bucharest

Otevírací hodiny: pondělí–pátek 8:30 – 17:00

  • Konzulární úsek: telefon: +40.21/303.92.32 (úřední hodiny
    Po, St, Čt 8:30–11:30) E-mail: consulate_bucharest@mzv.cz
  • Ekonomický úsek: telefon: +40.21/303.92.43, E-mail: commerce_bucharest@mzv.cz
  • Pohotovostní telefon pouze pro případy nouze českých občanů (mimo úřední
    hodiny, tj. pracovní dny 16:30–8:00, víkendy a
    svátky) +40.744/564676

CzechTrade Rumunsko

Vedoucí zahraniční kanceláře: Mgr. Bc Kryštof Rygl

Adresa: Strada Ion Ghica 11, 030045 Bucuresti, Sector 3.

Telefon: +40 741 528 928

E-mail: krystof.rygl@czechtrade.cz    


České Centrum Bukurešť

Vedoucí: Robin
Ujfaluši

Adresa: Strada Ion
Ghica 11, 030045 Bucuresti, Sector 3.

Telefon: +40 21/303
92 30

E-mail: ccbucuresti@czech.cz
 

Honorární generální konzulát České republiky v Temešváru

Vedoucí úřadu: Ştefan Moţec, honorární generální konzul

Adresa: Piaţa Plevnei, nr. 7, apt. 1, 300 195 Timişoara,
Romania

Telefon: +40 356 179 038

Fax: +40 356 179 039

E-mail: Timisoara@honorary.mzv.cz / stefan.motec@avocatmotec.ro

Provozní hodiny úřadu: úterý a čtvrtek 14.00-16.00
Pohotovostní telefon pouze pro případy nouze českých občanů (mimo úřední
hodiny): +40 726 121 219.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Záchranka, policie, požárnici: +40 112

Infolinka: +40 1931

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

  • Prezident republiky: https://www.presidency.ro/
  • Vláda: www.gov.ro
  • Ministerstvo zahraničních věcí – Ministerul Afacerilor
    Externe Adresa web: https://www.mae.ro
  • Ministerstvo vnitra – Ministerul Afacerilor Interne
    Adresa web: https://www.mai.gov.ro/
  • Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova – Ministerul
    Agriculturii Şi Dezvoltării Rurale Adresa web: https://www.madr.ro
  • Ministerstvo národní obrany – Ministerul Apărării
    Naţionale Adresa web: https://www.mapn.ro
  • Ministerstvo kultury – Ministerul Culturii Adresa web: https://www.cultura.ro/
  • Ministerstvo regionálního rozvoje, veřejných práci, a
    správy – Ministerul Dezvoltării, Lucrarilor Publice şi Administraţiei Adresa
    web:
    https://www.mdlpa.ro
  • Ministerstvo hospodářství –
    Ministerul Economiei, Adresa web:
    https://www.economie.gov.ro
  • Ministerstvo Energetiky – Ministerul Energiei Adresa web:
    https://www.energie.gov.ro
  • Ministerstvo národního školství – Ministerul Educaţiei
    Adresa web: https://www.edu.ro/
  • Ministerstvo financí – Ministerul Finanţelor Adresa web: https://www.mfinante.gov.ro/
    Ministerstvo pro investice a evropské projekty –
    Ministerul Investitiilor si Proiectelor Europene Adresa web: https://www.mfe.gov.ro
  • Ministerstvo spravedlnosti – Ministerul Justiţiei Adresa
    web: https://www.just.ro
  • Ministerstvo životného prostředí, vodního a lesního
    hospodářství – Ministerul Mediului, Apelor si Padurilor Adresa web:
    https://www.mmediu.ro/
  • Ministerstvo práce a sociální ochrany – Ministerul Muncii
    si Protecţiei Sociale Adresa web: https://www.mmuncii.ro
  • Ministerstvo zdravotnictví – Ministerul Sănătăţii Adresa
    web: https://www.ms.ro/
  • Ministerstvo sportu – Ministerul Sportului Adresa web: https://www.mts.ro/
  • Ministerstvo dopravy, infrastruktury –
    Ministerul Transporturilor si Infrastructurii Adresa web: https://www.mt.gov.ro/
  • Ministerstvo výzkumu, inovace a digitalizace – Ministerul
    Cercetarii, Inovarii si Digitalizarii Adresa web: https://www.research.gov.ro
  • Ministerstvo
    podnikání a turistiky – Ministerul Antreprenoriatului si Turismului Adresa web:
    https://www.imm.gov.ro
  • Ministerstvo
    rodiny, mládeže a pro rovné příležitosti – Ministerul Familiei, Tineretului si
    Egalitatii de sanse Adresa web: https://www.mfamilie.gov.ro
     

  • Rumunská obchodní a průmyslová komora: www.ccir.ro
  • Privatizační agentura AAAS (AVAS) – www.aaas.gov.ro
  • Agentura pro platby a intervence v zemědělství – www.apia.org.ro/
  • Lesní správa – www.rosilva.ro
  • Fond bydlení – www.anl.ro/
  • Kosmická agentura – www.rosa.ro
  • Agentura pro ochranu spotřebitele – www.anpc.ro
  • Národní institut meteorologie – www.meteoromania.ro/
  • Národní institut
    hydrologie a hospodaření s vodou – www.inhga.ro
  • Vězeňská správa – https://anp.gov.ro
  • Evropský rumunský institut – www.ier.gov.ro
  • Národní institut výzkumu a rozvoje v informatice – www.ici.ro
  • Úřad pro hospodářskou soutěž – www.consiliulconcurentei.ro/ro/despre-noi.html
    Patentový úřad – www.osim.ro
  • Komise pro jadernou bezpečnost (Nukleární dohled) – www.cncan.ro
  • Celní správa: www.customs.ro
    Doing Business – katalog rumunských firem (i anglicky)
    -https://doingbusiness.ro

  • Katalog rumunských
    firem: www.totalfirme.ro
  • Národní obchodní
    rejstřík (i anglický) –  https://www.onrc.ro
     
  • Ekonomické informace: Asociace dovozců a vývozců Rumunska
    (i anglicky) – www.aneir.ro
  • Investiční možnosti v Rumunsku (anglicky) – www.investromania.gov.ro, www.profitromania.ro
  • Finanční a burzovní: Stock Exchange (i anglicky) – www.bvb.ro
    Finanční investice (i anglicky) – www.investment.clubromania.ro
  • Centrální banka – Banca Nationala Romana (BNR) – www.bnr.ro
  • Daňová správa – Agentia Nationala de Administratie
    Fiscala (ANAF) – www.anaf.ro
  • Největší
    organizátor veletrhů ROMEXPO – www.romexpo.ro

• Teritorium: Evropa | Rumunsko | Zahraničí