OP Doprava potrvá formálně do roku 2027, avšak podle pravidla N+3 lze prostředky čerpat až do roku 2030. Do konce roku 2025 bylo na jeho implementaci využito přibližně 0,8 mld. EUR, tedy méně než 10 % jeho celkové alokace. V letech 2026 – 2029 má být realizována podstatná část zbývajících investic, zejména u velkých dálničních a železničních projektů na síti TEN‑T. 

Zatím největší objem prostředků pohltily dálniční a silniční projekty. Současnou nejvyšší prioritou je dobudování dálničního úseku A1 na úseku Sibiu – Pitești. Ve stádiu výstavby je dálnice A7 na úseku Ploiești – Focșani – Bacău – Pașcani. Po roce 2026 je plánovaná finalizace severních úseků této magistrály. Klíčovou pro východo-západní spojení s Moldavskem je dálnice A8 na spojnici Târgu Mureș – Iași – Ungheni.

Značná pozornost v rámci modernizace dopravní infrastruktury v Rumunsku je věnována zlepšování ekologických požadavků v souladu s parametry Zelené dohody pro Evropu, což se promítá do postupné dekarbonizace dopravy, elektrifikace veřejné mobility a modernizace městských dopravních systémů. Řada rumunských měst a obcí se snaží o snižování množství automobilů v dopravě a zvyšování počtu osob využívajících veřejnou dopravu. Pro financování zmíněných modernizačních programů Rumunsko částečně využívá vlastní rozpočtové zdroje, v mnohem větším měřítku však spoléhá na již zmíněný OP. V tomto kontextu však významnou roli sehrává i Fond na podporu městské mobility prostřednictvím budování infrastruktury pro ekologičtější a bezpečnější městskou dopravu v rámci Národního plánu obnovy a odolnosti (RRP).

Od roku 2026 se Rumunsko snaží urychlit investice do modernizace železniční infrastruktury, zejména v rámci hlavní sítě TEN‑T. Z celkového rozpočtu OP Doprava v Rumunsku je na železniční infrastrukturu vyčleněno přibližně 1,7 mld. EUR z fondů EU a 0,9 mld. EUR z rumunského státního rozpočtu. I v této dílčí kapitole nynější nedočerpanost prostředků dosahuje 90 %.

Probíhající a připravované programy a projekty přispívající ke zlepšení dopravní infrastruktury a dopravy v Rumunsku tak i nadále vytvářejí širokou škálu možností pro uplatnění českých firem, které kromě možností dodávek klasických komponentů pro budování dopravní infrastruktury, mohou nabídnout i moderní technologické systémy využívané v ITS a při budování Smart Cities. Jejich důležitými partnery v Rumunsku jsou firmy a organizace zastřešené sdruženími ITS Romania (its‑romania.ro), dále pak Romanian Association for Smart Cities (arsc.ro) a Smart Cities of Romania Cluster (scorcluster.ro).

V tomto kontextu aktuální projekty zaměřené na udržitelnou městskou mobilitu zohledňují snižování emisí CO₂ a dalších znečišťujících látek. Pozitivní dopad na vyšší plynulost silničního provozu jde ruku v ruce se zatraktivňováním veřejné dopravy. Zelenou mají dodávky moderních, nízkopodlažních plně elektrických vozidel s nulovými emisemi a nízkou hladinou hluku. Příležitosti se nabízejí pro výrobce tramvají, trolejbusů a elektrických autobusů nahrazujících dopravní prostředky se spalovacími motory. Důraz při budování moderní udržitelné veřejné dopravy je kladen na komplexnost technologického vybavení, včetně datové integrace a řízení mobility jako celku, což klade vysoké nároky na schopnost implementovat inteligentní dopravní systémy (ITS).

V kontextu aktivit zaměřených na podporu obranyschopnosti země se Rumunsko od roku 2025 zapojilo do evropského programu SAFE (Security Action for Europe), z něhož má čerpat granty a úvěry do výše 16,6 mld EUR. Z toho Ministerstvo národní obrany má získat 9,53 mld. EUR na 21 obranných projektů (10 společných s jinými členskými státy EU a 11 národních). Ministerstvo dopravy a infrastruktury počítá se 4,2 mld. EUR na dopravní infrastrukturu využívanou v rámci “dual-use” systému i pro obranné účely (zejm. úseky dálnic A7 Pașcani – Ungheni a A8 Pașcani – Sireț směřující k Ukrajině a Moldavsku) a Ministerstvo vnitra společně s ostatními složkami civilní ochrany se 2,8 mld. EUR na civilní technologie dvojího užití a vybavení bezpečnostních složek. Otázka posílení kapacit civilní obrany se tak stále více dostává do popředí zájmu.

Z výčtu projektů programu SAFE určených pro armádu lze zmínit plánované nákupy 240 tisíc kusů střelných zbraní a munice za 440 mil. EUR, dále pak radarů se středním dosahem za 250 mil. EUR, kompletních setů vyčkávací munice za 147 mil. EUR atp. Jedním z klíčových modernizačních projektů je rozsáhlá obměna kolových a pásových bojových vozidel pěchoty v hodnotě přesahující 3 mld. EUR.

Významné jsou záměry v rámci modernizace vzdušných sil a protivzdušné obrany státu, které doplňuje rozvoj radarových systémů a kybernetické obrany. S růstem potřeb souvisejících s modernizací protivzdušné obrany mohou být významné i akvizice týkající se cvičných letadel, naváděcích systémů letišť a celkového dohledu nad vzdušným prostorem, přičemž roste rovněž význam bezpilotních systémů (dronů).

Stále větší pozornost je také věnována problematice revitalizace a modernizace objektů a prostředků civilní obrany, a to jak stacionárních (zejména podzemních bunkrů), tak i mobilních využívaných v polních podmínkách. Do popředí se dostává fenomén zajištění efektivní ochrany obyvatelstva před následky možných chemických, biologických, radioaktivních a nukleárních (CBRN) hrozeb. Klíčovými partnery na rumunské straně pro prezentování dodavatelských možností v této oblasti jsou Sekce pro mimořádné situace Ministerstva vnitra a Ředitelství vyzbrojování Ministerstva národní obrany.

Do posilování obranyschopnosti země se Rumunsko snaží zapojit také vlastní obranně bezpečnostní průmysl. Pozornost je věnována využití jeho kapacit pro výrobu střelných zbraní, munice, obrněné a dělostřelecké techniky atp. Stát usiluje o transfer technologií a strategická partnerství s firmami z EU. S cílem posílit zároveň domácí obranný průmysl a vytvářet pracovní místa se v souvislosti s nákupy financovanými jak ze státního rozpočtu, tak i z programu SAFE u významných zakázek předpokládá až 75% lokalizace výroby. Klíčovým partnerem a koordinátorem v této otázce je Ředitelství obranného průmyslu Ministerstva ekonomiky, digitalizace, podnikání a turismu.

Komplexní záměr posilovat a modernizovat obranyschopnost Rumunska stále vytváří vhodné předpoklady pro uplatnění českých firem. Kromě postupně realizovaných a nově připravovaných nákupů ručních palných zbraní pro armádní a policejní složky se pro český průmysl otevírají možnosti v oblastech budování a modernizace obranné infrastruktury, přičemž nově vznikají příležitosti také v kybernetické bezpečnosti a bezpilotních technologiích.

Vhodnou platformou k prezentaci výrobního a dodavatelského potenciálu českých firem z obranného a bezpečnostního průmyslu je ve dvouletých intervalech pořádaný mezinárodní veletrh a konference Black Sea Defense & Aerospace Exhibition & Conference (BSDA). Tato akce vytváří mimořádnou příležitost pro české firmy k navázání nových partnerství, rozšíření exportních možností a aktivnímu zapojení do rumunských modernizačních obranných projektů. Naposledy se uskutečnila v Bukurešti ve dnech 13. – 15. května 2026 a zúčastnilo se jí devět českých firem nabízejících obranné a bezpečnostní technologie. 

V rámci naplňování zmíněné strategie se Rumunsko již začalo zapojovat do vybraných strategických projektů zaměřených na těžbu mědi, grafitu a hořčíku s celkovou investiční podporou EU ve výši 615 milionů EUR. Cílem je zvýšení domácí těžby a rozvoj navazujícího zpracování surovin v rámci evropských hodnotových řetězců. Připravují se další strategické projekty, které by měly umožnit podpořit budoucí využívání rentabilních ložisek dalších nerostných surovin ze zmíněné skupiny kritických komodit. Současná strategie počítá s pokračováním těžby stávajících ložisek, výzkumem a rozvojem nových ložisek, při zachování ochrany životního prostředí, zdraví a strategických zájmů. Významnou  prioritou je zajištění efektivního využití grafitu za účelem výroby baterií a grafenu s širokým využitím v elektronickém, leteckém, obranném, energetickém, automobilovém a biomedicínském průmyslu. 

V souvislosti s výše uvedenými procesy je důležité zdůraznit klíčovou roli Agentury pro nerostné suroviny Rumunska jako instituce odpovědné za implementaci evropských předpisů a nařízení a za celou oblast surovinové bezpečnosti země. Zmíněná agentura společně s Geologickým institutem v Rumunsku plně pokrývá roli státní geologické služby.

Velmi důležitá a poměrně rozsáhlá oblast činností spojených s důlní těžbou souvisí s ochranou životního prostředí. To vytváří nemalé požadavky na technologie správného zacházení s odkališti, hlušinovými haldami a nebezpečnými odpady. Uzavřené doly v Rumunsku představují rizika spojená a akumulací toxických plynů, subsidenčními jevy nebo destabilizací odpadních úložišť. Strategie proto počítá s celoplošně důsledným zaváděním environmentálních procesů harmonizovaných s mezinárodními normami. 

Pro dosažení strategických cílů jsou nutné investice do výzkumu v oblasti nerostných surovin. Geologický program má vytvořit národní databázi a podpořit rozvoj nových technologií pro těžbu a zpracování surovin. Pro zefektivnění těžby jsou nutné pokročilé technologie pro snížení emisí, minimalizaci spotřeby vody a odpadů, recyklaci těžebních odpadů a implementaci inteligentních systémů pro řízení procesů. 

Tento vývoj vytváří nové příležitosti i pro české dodavatele technologií a know-how. Důstojným představitelem je asociace Česká dobývací technika – CDT sdružující téměř dvě desítky subjektů schopných nabídnout nejen technologické komplexy pro hlubinnou a povrchovou těžbu a zpracování nerostných surovin, ale také moderní řešení pro ekologii a bezpečnost těžby, mimo jiné i v úzké spolupráci s akademickou sférou a vědecko výzkumnými pracovišti. Právě ve spolupráci s CDT podniklo Velvyslanectví ČR v roce 2025 iniciativu zaměřenou na zviditelnění českých technologií pro geologii, těžbu nerostných surovin a životní prostředí v Rumunsku. V rámci projektu ekonomické diplomacie proběhl v Bukurešti odborný seminář a kulatý stůl, na něm byl prostřednictvím série přednášek a prezentací České geologické služby (ČGS), České asociace ložiskových geologů (ČALG) a v neposlední řadě asociace CDT před zástupci klíčových rumunských institucí a těžebních podniků představen český znalostní a technologický potenciál odvětví geologie a těžby nerostných surovin. Následná incomingová mise skupiny rumunských představitelů těžebního průmyslu do Česka počátkem umožnila efektivní představení technologií nabízených členy asociace CDT přímo ve jejich výrobních závodech nebo v místech jejich praktického využití. 

Implementaci zmíněného národního investičního programu zahájilo rumunské ministerstvo investic a evropských projektů v roce 2024. Výdaje na naplňování jednotlivých projektů mohou dosahovat až jedné miliardy RON u krajských nemocnic s pohotovostní službou a velkých specializovaných nemocnic, dále pak 350 milionů RON pro nemocnice ve městech a 250 milionů RON pro menší městské nemocnice. Investice mají směřovat do kompletně nových staveb nebo modernizací stávajících zdravotnických zařízení. Velmi častým problémem je mimo jiné i to, že specializovaná pracoviště a operační sály stávajících nemocnic prostorově neodpovídají unijním požadavkům na instalace moderních zařízení.

Mezi aktuálně realizovanými investicemi vyniká výstavba nové krajské nemocnice v Bistrița-Năsăud, dále pak výstavba krajské urgentní nemocnice Focșani (Vrancea), vybudování nového nemocničního komplexu v Târgu Jiu (Gorj), modernizace urgentního bloku a vybudování nové diagnostické infrastruktury v nemocnici Oradea, rekonstrukce hlavního pavilonu a rozšíření kapacit ARO a JIP v nemocnici Pitești, přístavba nového léčebného pavilonu a modernizace operačních sálů v nemocnici Drobeta-Turnu Severin. Dokončuje se rovněž výstavba neurochirurgické nemocnice v Kluži s podporou PNRR ve výši 46 milionů EUR.

Z celkového finančního rámce zmíněného programu má být ke konci roku 2026 alokováno přibližně 5 miliard RON, tedy zhruba polovina celkově plánovaného objemu. Probíhá intenzivní fáze výstavby a modernizace ve dvaceti klíčových zdravotnických zařízeních. Více než 60 % projektů je ve fázi realizace. Projekty ve velkých městech, jako jsou Kluž, Oradea a Târgu Mureș, se nacházejí ve fázi stavební realizace nebo postupného vybavování moderní zdravotnickou technikou. Současně dochází k postupnému zvyšování kapacit akutní i specializované péče. Více než 15 % celkových výdajů směřuje do digitalizace zdravotnického systému. Posiluje se tak zapojení IT systémů. V roce 2026 se realizuje více než 30 projektů zaměřených na telemedicínu a digitalizaci zdravotních záznamů. 

Vládní prioritou je také reforma a posílení systému ambulantní péče. Zaměřuje se na modernizaci přednemocniční infrastruktury včetně zhruba 2000 praxí rodinných lékařů a 200 integrovaných center pro poskytování zdravotní péče v marginalizovaných sociálních komunitách. Do konce roku 2025 bylo více než 50 % těchto center digitalizováno a napojeno na centrální systémy.

Dynamickým vývojem prochází rumunský farmaceutický trh, který představuje klíčový segment rumunské ekonomiky. Kromě dovozu se na jeho rozvoji významně podílí i domácí výroba. Rumunsko se propracovalo do pozice farmaceutického lídra v jihovýchodní Evropě, který navíc vykazuje jeden z nejrychlejších růstů v rámci EU. V roce 2025 zde prodej léčiv dosáhl 7,2 miliardy EUR. Kromě farmacie zažívá výrazný růst rovněž segment zdravotnických přístrojů, pomůcek a nových technologií. Země přilákala i řadu výrobců, distributorů a investorů z Česka, kterým se na rumunském trhu daří. Příkladem může být skupina Zentiva, která se v Rumunsku stala předním farmaceutickým dodavatelem, přičemž v prodeji generických léčiv hraje absolutní prim. V Rumunsku se také velmi úspěšně prosazuje lékárenský řetězec Dr. Max provozovaný společností Česká lékárna holding. Českou přítomnost v segmentu zdravotnických technologií v Rumunsku nedávno posílila i investiční skupina EMMA Capital. Ta v roce 2025 prostřednictvím dceřiné společnosti Emma Zeta uskutečnila akvizici rumunské firmy Diamedix – jednoho z největších distributorů zdravotnického vybavení v Rumunsku specializujícího se na dodávky laboratorních přístrojů. Vedle velkých investičních skupin se na rumunský trh vracejí i tradiční čeští výrobci zdravotnické techniky. Příkladem je společnost MZ Liberec, která roku 2023 obnovila své působení v Rumunsku. 

V kontextu výše uvedeného a rovněž s ohledem na rostoucí podíl soukromých lékařských praxí má rumunský trh se zdravotnickými prostředky, širokou škálu diagnostických zařízení a stomatologických produktů nevyjímaje, velmi dobrou perspektivu růstu a tím i možností uplatnění českých výrobců.

V současném elektroenergetickém mixu Rumunska mají největší podíl vodní elektrárny (cca 22 %), následované jadernou energetikou (19 %), větrnou energií (12 %), solární energií (12 %), zemním plynem (15 %) a uhlím (11 %). Zbývajících přibližně 9 % připadá na ostatní zdroje a čistý dovoz elektřiny. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny tak v Rumunsku dlouhodobě dosahuje přibližně 46 %.

Hlavním nástrojem EU pro energetickou transformaci Rumunska zůstává Národní plán obnovy a odolnosti (PNRR / RRF + REPowerEU), který v roce 2026 vstupuje do své finální implementační fáze. Z celkového rozpočtu revidovaného PNRR ve výši 21,4 mld. EUR je přibližně 44 % určeno na zelenou transformaci. Klíčové energetické investice se v tomto rámci zaměřují zejména na rozvoj obnovitelných zdrojů energie (fotovoltaika a větrné elektrárny), na akumulaci energie formou bateriových úložišť v přenosové a distribuční soustavě, na dekarbonizaci teplárenství (náhrada uhlí plynem, OZE a vysoce účinnou kogenerací) a rovněž na zvyšování energetické účinnosti budov.

Dalším klíčovým zdrojem financování je Modernizační fond EU ETS, financovaný z výnosů z emisních povolenek. V roce 2025 bylo Rumunsku z tohoto fondu přiděleno přibližně 712 mil. EUR, čímž se zařadilo mezi tři největší příjemce v rámci EU. Prostředky z fondu jsou využívány zejména na výstavbu nových obnovitelných zdrojů, modernizaci přenosových a distribučních sítí, zvyšování energetické účinnosti a na projekty zaměřené na postupnou náhradu uhelných zdrojů nízkoemisními technologiemi.

V rámci zelené transformace energetického sektoru se pozornost investorů nadále soustřeďuje především na fotovoltaické a větrné elektrárny, které představují hlavní pilíř rozvoje nových výrobních kapacit. Vládní podpora, koordinovaná s politikami EU, je v tomto segmentu realizována prostřednictvím několika nástrojů, zejména systému Contracts for Difference (CfD), PNRR a Modernizačního fondu. Celkový objem prostředků vyčleněných na rozvoj obnovitelných zdrojů dosahuje několika miliard EUR, přičemž samotné schéma CfD má alokaci až 3 mld. EUR.

Rumunsko zavedlo systém dvoucestných kontraktů na vyrovnání rozdílů (CfD), v jehož rámci jsou s výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů uzavírány patnáctileté kontrakty, poskytující cenovou stabilitu a snižující investiční rizika. První aukční kola realizovaná v letech 2024–2025 potvrdila vysoký zájem investorů, zejména v segmentech utility‑scale solárních a onshore větrných projektů.

Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů v Rumunsku na konci roku 2025 výrazně přesahoval 5 GW, přičemž největší podíl připadal na větrné elektrárny (cca 3 GW) a solární zdroje (více než 2 GW). Růst instalovaného výkonu je tažen především velmi rychlým rozvojem fotovoltaiky v posledních dvou letech.

V rámci systému CfD dosahují vážené průměry vysoutěžených realizačních cen přibližně 51 EUR/MWh u solárních projektů a 65 EUR/MWh u větrných projektů, což je považováno za konkurenceschopnou úroveň v evropském srovnání a potvrzuje vysokou atraktivitu rumunského trhu pro zahraniční investory.

Vedle velkých projektů jsou prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) a národních programů podporovány rovněž menší instalace, zejména fotovoltaické systémy pro domácnosti, obce a malé a střední podniky. U těchto projektů může veřejná podpora v závislosti na konkrétním programu a typu příjemce dosahovat až 30–40 % způsobilých investičních nákladů.

V roce 2026 dochází k urychlování přechodu od koncepční přípravy k samotné implementaci reforem v oblasti výzkumu, vývoje a vzdělávání. V tomto období se celkové veřejné výdaje na výzkum, vývoj a inovace pohybují na úrovni přibližně 0,5 % HDP, přičemž Rumunsko současně urychluje realizaci klíčových opatření zaměřených na digitalizaci vzdělávacího systému, modernizaci výzkumné infrastruktury a posilování propojení mezi akademickou sférou a soukromým sektorem. 

Prohlubuje se orientace na oblasti s vysokou přidanou hodnotou, zejména na umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost a digitální technologie, které jsou stále více integrovány do národních výzkumných a vzdělávacích priorit. Současně se zvyšuje zapojení rumunských institucí do evropských výzkumných programů, včetně Horizon Europe, což přispívá k další internacionalizaci výzkumného prostředí.

Paralelně pokračuje institucionální posilování výzkumného ekosystému, a to jak prostřednictvím modernizace univerzit a výzkumných center, tak i prohlubováním spolupráce mezi akademickým sektorem, veřejnou správou a podniky. Cílem těchto kroků je posílit inovační kapacitu země, zvýšit konkurenceschopnost výzkumného prostředí a postupně přibližovat jeho úroveň vyspělejším státům Evropské unie.

V kontextu přerozdělení národních i unijních finančních zdrojů směřuje jejich nejvýznamnější část do oblasti digitalizace a vzdělávání. Na digitalizaci vzdělávání, včetně zajištění moderního vybavení, výuky a přístupnosti, je alokováno 1,16 miliardy EUR. Dalších 1,4 miliardy EUR je určeno na podporu digitalizace veřejné správy a 442 milionů EUR na digitalizaci zdravotnictví, zejména na rozvoj systému e‑Health.

Rumunsko již několik let implementuje Národní strategii pro výzkum, inovace a inteligentní specializaci na období 2022–2027. V současné době tvoří výzkumnou infrastrukturu v Rumunsku více než 50 výzkumných institucí a 47 veřejných univerzit. Mezi klíčové instituce patří Univerzita v Bukurešti, Univerzita Babeș‑Bolyai v Kluži, Technická univerzita v Iași a Politehnica v Temešváru. Tyto univerzity se aktivně zapojují do mezinárodních projektů a významně přispívají k rozvoji vědeckého výzkumu v zemi.

Významným centrem výzkumu je komplex v Măgurele, který hostí devět výzkumných institutů, včetně Národního institutu pro fyziku a jaderné inženýrství Horia Hulubei a projektu Extreme Light Infrastructure – Nuclear Physics. ELI‑NP provozuje nejvýkonnější laser na světě s výkonem 10 petawattů, jenž otevírá nové možnosti ve výzkumu jaderné fyziky a dalších oborech.

Dalším důležitým výzkumným centrem a z hlediska mezinárodní spolupráce  perspektivním partnerem je Institut pro výzkum vědy a technologie v Kluži. Zaměřuje se na špičkový výzkum v oblasti umělé inteligence, strojového učení a speleobiologie. Mezi jeho klíčové projekty patří vývoj nových technologií pro rekonstrukci objektů, zejména muzejních artefaktů, a výzkum neuromorfních čipů, které mají potenciál zásadně změnit přístupy ke zpracování dat. Institut se rovněž věnuje studiu mikrobiomů jeskyní a jejich adaptace na extrémní podmínky s cílem identifikace možností vývoje nových antibiotik.

Národní institut pro výzkum a vývoj v oblasti informatiky v Bukurešti je lídrem v ICT výzkumu v Rumunsku. Mezi jeho významné úspěchy patří vývoj první národní počítačové sítě, digitální knihovny, gridové infrastruktury a cloudových řešení pro veřejné instituce. ICI je rovněž průkopníkem v oblasti kybernetické diplomacie a blockchain technologií. V oblasti kybernetické bezpečnosti a digitální forenziky realizuje řadu inovativních projektů, včetně mobilní laboratoře pro digitální forenziku. 

Zemědělství hraje v rumunské ekonomice významnou a nedílnou roli. V ekonomických činnostech souvisejících se zemědělstvím pracuje zhruba 12 % obyvatel (průměr EU jsou 4 %). Přibližně 2,9 milionu rumunských vlastníků zemědělské půdy představuje jednu třetinu zemědělských podniků v EU. V unijním měřítku je Rumunsko předním zemědělským producentem vyvážejícím pšenici, kukuřici, slunečnici a sóju. Navzdory statusu jednoho z hlavních dodavatelů potravin do EU je jeho produktivita práce v zemědělství patří mezi nejnižší. Představuje zhruba 30–35 % průměru EU. Rumunsko současně zaměstnává neúměrně vysoký podíl pracovní síly v zemědělství (cca 20–23 % pracovní síly), zatímco průměr EU je kolem 4–5 %, což statisticky „rozpouští“ vytvořenou přidanou hodnotu na pracovníka. To vytváří značný prostor pro inovativní přístupy.

Začíná však postupné zavádění kapitálově náročných investic (CAPEX) do zavlažovacích systémů, chytrých senzorických řešení a technologického vybavení farem, přičemž významnou roli hrají kombinace národního spolufinancování a evropských grantových schémat. Struktura podpory přitom umožňuje financování jednotlivých projektů v řádu stovek tisíc EUR na farmu, a vytváří tak prostor pro širší adopci technologií zvyšujících produktivitu a efektivitu využití vstupů, zejména vody, hnojiv a energie.

Rumunští farmáři stále více přebírají postupy ochrany půdy, chemického mapování půdní struktury a úrovně živin. Teplejší a sušší léta v posledním období vyvolávají potřebu urychlení investic do zavlažovací infrastruktury. Rumunsko disponuje rozsáhlou sítí zavlažovacích kanálů, z nichž je aktuálně využíváno méně než 20 %, což pokrývá pouze 10 % orné půdy.

Vláda proto spustila Národní program obnovy primární zavlažovací infrastruktury s rozpočtem 1,5 miliardy EUR (2022–2027), který však nepokryje veškeré potřeby. Dalších 37 milionů EUR Rumunsko čerpá z fondů EU na obnovu sekundární infrastruktury. Jeden projekt přitom může získat až 1,5 milionu EUR. Farmáři mohou navíc žádat až o 500 tisíc EUR na nové zavlažovací systémy. 

Významnou roli v modernizaci hraje i trh se zemědělskou technikou. Rumunský trh s traktory dosáhl v roce 2025 hodnoty 100 milionů EUR a očekává se, že do roku 2030 vzroste na 130 milionů EUR, s průměrným ročním tempem růstu 4,7 %. Největší poptávka je po výkonných traktorech nad 75 kW, zároveň však nejrychleji roste segment traktorů s výkonem do 30 kW, což odráží rostoucí zájem menších a středních farem o moderní technologii.

Poměrně výhodné ceny kvalitní půdy, nízké mzdové náklady a potenciál pro zvýšení produktivity jsou dobrou příležitostí pro zahraniční investory. Stále podhodnoceny jsou investice do zemědělských strojů, zavlažovacích systémů, čisté energie využívající technologie solárního a větrného zemědělství, skleníků a dalších výrobních vstupů.

Stále rychleji se začíná rozvíjet agrovoltaika. Od roku 2024 dochází k rychlému strukturálnímu posunu díky legislativním změnám a tlaku na rozvoj obnovitelných zdrojů energie bez záběru orné půdy. Rumunsko výslovně povoluje agrovoltaiku zákonem (dual-use zemědělské půdy) od roku 2022.

Čeští výrobci a vývozci zemědělské techniky a technologických zařízení mají v tomto kontextu dobré vyhlídky. České subjekty mohou být úspěšné i při participaci na výrobě potravin a nápojů. Zvyšuje se poptávka po moderních technologiích pro zpracování a skladování potravin.

Zároveň však platí i to, že na zdejším trhu je již poměrně dobře etablovaná zahraniční konkurence zastoupená dodavateli z Německa, Francie, Rakouska, Itálie a USA. Všichni zahraniční dodavatelé vstupují na rumunský trh prostřednictvím místních prodejců, mnozí z nich i s komplexními nabídkami financování pokročilých zemědělských technologií z fondů EU na rozvoj venkova, grantů USA, dále pak prostřednictvím zemědělských úvěrů nebo finančního leasingu.