Probíhající a připravované programy a projekty přispívající ke zlepšení dopravní infrastruktury a dopravy v Rumunsku tak i nadále vytvářejí širokou škálu možností pro uplatnění českých firem zabývajících se mimo jiné vývojem a výrobou široké škály moderních technologických komponentů využívaných v ITS a při budování Smart Cities. Jejich důležitými partnery v Rumunsku jsou firmy a organizace zastřešené sdruženími ITS Romania (its-romania.ro), dále pak Romanian Association for Smart Cities (arsc.ro) a Smart Cities of Romania Cluster (scorcluster.ro).

Aktuální jsou projekty zaměřené na udržitelnou městskou mobilitu zohledňující snižování emisí CO₂ a dalších znečišťujících látek. Řada rumunských měst a obcí se snaží o snižování množství automobilů v dopravě a zvyšování počtu osob využívajících veřejnou dopravu. Pozitivní dopad na vyšší plynulost silničního provozu jde ruku v ruce se zatraktivňováním veřejné dopravy. Zelenou mají dodávky moderních, nízkopodlažních plně elektrických vozidel s nulovými emisemi a nízkou hladinou hluku. Příležitosti se nabízejí pro výrobce tramvají, trolejbusů a elektrických autobusů nahrazujících dopravní prostředky se spalovacími motory. Důraz při budování moderní udržitelné veřejné dopravy je kladen na komplexnost technologického vybavení, což klade vysoké nároky na schopnost implementovat inteligentní dopravní systémy (ITS). Zde mají české firmy z oboru dopravní telematiky určitě co nabídnout.    

V rámci zlepšování výkonnosti rumunské dálniční sítě počítají vládní programy také s financováním výstavby tras propojujících historické regiony Rumunska s pan-evropskými dopravními cestami. Cílem je dosažení plného začlenění vnitrostátního dopravního systému do dopravní sítě EU poskytnutím chybějícího spojení koridoru TEN-T Rýn – Dunaj v Rumunsku a tím i zajištění dostatečné kapacity pro předpokládaný nárůst mezinárodní a místní přepravy cestujících a zboží v důsledku rozvoje regionálního a národního hospodářství. Na období let 2020–2030 se počítá s finanční podporou tohoto záměru ve výši přesahující 30 miliard EUR.

Rumunsko v posledních letech investuje do modernizace své letištní infrastruktury. V roce 2024 byly otevřeny nové terminály v Iași a Oradei, v lednu 2025 v Satu Mare, a modernizace terminálu v Sibiu byla dokončena. V Craiově se očekává dokončení nového terminálu v roce 2026, v Constanțe do konce roku 2025. V Bukurešti byla zahájena projektová fáze výstavby nového terminálu na mezinárodním letišti Henri Coandă.

Aktuální je i rozšiřování kapacity a modernizace infrastruktury říčních a námořních přístavů. Prioritou v tomto ohledu, a to zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině, je černomořský přístav Constanța. V souladu se záměry představenými koncem roku 2023 chce rumunská vláda v období nejbližších tří let investovat do jeho modernizace 290 milionů EUR, a to zejména za podpory financování ze strany EU. Investice ve výši přibližně 145 milionů EUR budou použity na rozšíření a modernizaci kapacity multimodálních terminálů a dopravních sítí v přístavu. 

Rumunsko plánuje v roce 2025 pořídit vojenské vybavení v hodnotě přes 8 miliard EUR. Jedním z klíčových modernizačních projektů roku 2025 je rozsáhlá obměna bojových vozidel pěchoty, která podle Ministerstva národní obrany může dosáhnout až tří miliard eur, čímž se řadí mezi nejvýznamnější a finančně nejnáročnější zbrojní programy v historii rumunské armády. Významné jsou záměry v rámci modernizace vzdušných sil  a protivzdušné obrany státu. S růstem potřeb souvisejících s modernizací protivzdušné obrany mohou být významné i akvizice týkající se cvičných letadel, naváděcích systémů letišť a celkového dohledu nad vzdušným prostorem. Šance se mohou otevírat i pro výrobce moderních dronů.

Stále větší pozornost začíná být věnována problematice revitalizace a modernizace objektů a prostředků civilní obrany, a to jak stacionárních (zejména podzemních bunkrů), tak i mobilních využívaných v polních podmínkách. Do popředí se dostává fenomén zajištění efektivní ochrany obyvatelstva před následky možných chemických, biologických, radioaktivních a nukleárních (CBRN) hrozeb. Klíčovými partnery na rumunské straně pro prezentování dodavatelských možností v této oblasti jsou Sekce pro mimořádné situace Ministerstva vnitra a Ředitelství vyzbrojování Ministerstva národní obrany.

Do posilování obranyschopnosti země se Rumunsko snaží zapojit také vlastní obranně-bezpečnostní průmysl. S tím souvisí snaha nabízet zahraničním firmám nákladově efektivnější možnosti lokalizace části jejich výroby v Rumunsku. To místní ekonomice samozřejmě pomáhá udržovat a rozvíjet vlastní průmyslové kapacity orientované zejména na vzdušné, pozemní a námořní systémy uplatňované při obraně země. Klíčovým partnerem a koordinátorem v této otázce je Ředitelství obranného průmyslu Ministerstva ekonomiky, digitalizace, podnikání a turismu.

Komplexní záměr posilovat a modernizovat obranyschopnost Rumunska  vytváří vhodné předpoklady i pro uplatnění českých firem z odvětví obranného a bezpečnostního průmyslu. Kromě postupně realizovaných a nově připravovaných nákupů ručních palných zbraní pro armádní a policejní složky se pro český průmysl otevírají možnosti v oblastech budování a modernizace obranné infrastruktury.

Vhodnou platformou k prezentaci výrobního a dodavatelského potenciálu českých firem zaměřených na obranný a bezpečnostní průmysl je ve dvouletých intervalech v Bukurešti pořádaná mezinárodní prezentační akce Black Sea Defense & Aerospace Exhibition & Conference (BSDA). Tato akce nabízí kromě výstavních ploch také prostor pro živé ukázky techniky, odborné konference a setkání s oficiálními delegacemi. Nadcházející ročník, který se uskuteční ve dnech 13.–15. května 2026, tak vytváří mimořádnou příležitost pro české firmy k navázání nových partnerství, rozšíření exportních možností a aktivnímu zapojení do rumunských modernizačních obranných projektů.

V souvislosti s přijetím uvedené národní strategie pro těžbu neenergetických nerostných surovin a v kontextu komplexní implementace evropských předpisů a nařízení majících význam pro zjištění surovinové bezpečnosti Rumunska je důležité zdůraznit klíčovou roli Agentury pro nerostné suroviny Rumunska jako instituce odpovědné za implementaci evropských předpisů a nařízení a za celou oblast surovinové bezpečnosti země. Zmíněná agentura společně s Geologickým institutem v Rumunsku plně pokrývá roli státní geologické služby.

V kontextu výše uvedeného Rumunsko, podobně jako další členské státy EU, připravuje strategické projekty, které by měly umožnit podpořit budoucí využívání rentabilních ložisek některých nerostných surovin ze skupiny kritických komodit EU. Současná strategie počítá s pokračováním těžby stávajících ložisek, výzkumem a rozvojem nových ložisek, při zachování ochrany životního prostředí, zdraví a strategických zájmů. Významnou  prioritou Rumunska je zajištění efektivního využití grafitu za účelem výroby baterií a grafenu s širokým využitím v elektronickém, leteckém, obranném, energetickém, automobilovém a biomedicínském průmyslu. V souvislosti s potřebou zajištění národních potřeb pak strategie věnuje náležitou pozornost zejména zajištění efektivní těžby kamenné soli, polymetalických rud, a to mědí, olova a zinku, dále pak zlatých a stříbrných rud, vzácných zemin, hořčíku atp. 

Velmi důležitá a poměrně rozsáhlá oblast činností spojených s důlní těžbou souvisí s ochranou životního prostředí. To vytváří nemalé požadavky na technologie správného zacházení s odkališti, hlušinovými haldami a nebezpečnými odpady. Uzavřené doly v Rumunsku představují rizika spojená a akumulací toxických plynů, subsidenčními jevy nebo destabilizací odpadních úložišť. Strategie proto počítá s celoplošně důsledným zaváděním environmentálních procesů harmonizovaných s mezinárodními normami. 

Pro dosažení strategických cílů jsou nutné investice do výzkumu v oblasti nerostných surovin. Geologický program má vytvořit národní databázi a podpořit rozvoj nových technologií pro těžbu a zpracování surovin. Pro zefektivnění těžby jsou nutné pokročilé technologie pro snížení emisí, minimalizaci spotřeby vody a odpadů, recyklaci těžebních odpadů a implementaci inteligentních systémů pro řízení procesů. 

Výše uvedené skutečnosti vytvářejí vhodné předpoklady pro znalostní, technologickou a obchodní spolupráci firem sdružených v asociaci Česká dobývací technika, stejně jako České geologické služby a České asociace ložiskových geologů s relevantními rumunskými institucemi a těžebními podniky. 

Implementaci zmíněného národního investičního programu v hodnotě 10 miliard RON (v ekvivalentu zmíněných více než 2 miliardy EUR) zahájilo rumunské  ministerstvo investic a evropských projektů v roce 2024. Výdaje na naplňování jednotlivých projektů mohou dosahovat až jedné miliardy RON u krajských nemocnic s pohotovostní službou a velkých specializovaných nemocnic, dále pak 350 tisíc RON pro nemocnice s pohotovostmi ve městach a 250 tisíc RON pro menší městské nemocnice. Investice mají směřovat do kompletně nových staveb, nebo sanací a modernizací stávajících zdravotnických zařízení. Velmi častým problémem je mimo jiné i to, že specializovaná pracoviště, operační sály atp. stávajících nemocnic prostorově neodpovídají unijním požadavkům na instalace odpovídajících moderních zařízení.   

Jednotlivé dotace v rámci uvedeného investičního programu jsou  poskytovány ústředním veřejným institucím nebo administrativně-územním celkům, které řídí a koordinují vlastní zdravotnická zařízení, krajské a městské nemocnice s pohotovostí, specializované kliniky atp. Program vztahuje k výstavbám nebo sanacím specializovaných pracovišť zhruba dvaceti nemocnic včetně vybavení moderními technologiemi a zařízeními. Konkrétnější podobu má například projekt výstavby specializovaných pracovišť Pohotovostního ústavu pro kardiovaskulární choroby a transplantace v Târgu Mureș s dotací přesahující 100 milionů EUR, nebo investice do výstavby Nemocnice s pohotovostí v okrese Bistrița za zhruba 80 milionů EUR.

Mezi aktuálně realizovanými investicemi vyniká výstavba nové nemocnice pro infekční onemocnění a pneumologii v Oradei s celkovou investicí 140 milionů EUR, přičemž 95 % z ní pokrývají prostředky Národního plánu obnovy a odolnosti (PNRR) a 5 % přispívá místní samospráva. Ve výstavbě je rovněž neurochirurgická nemocnice v Kluži s podporou PNRR ve výši 46 milionů EUR. V blízké budoucnosti se v témže městě počítá s výstavbou nové dětské nemocnice za téměř 200 milionů EUR. 

Vládní prioritou je také reforma a posílení systému ambulantní péče. Zaměřuje se na modernizaci přednemocniční infrastruktury včetně zhruba 2000 praxí rodinných lékařů a 200 integrovaných center pro poskytování zdravotní péče v marginalizovaných sociálních komunitách.

V kontextu výše uvedeného a rovněž s ohledem na rostoucí podíl soukromých lékařských praxí má rumunský trh se zdravotnickými prostředky, širokou škálu diagnostických zařízení a stomatologických produktů nevyjímaje, velmi dobrou perspektivu růstu a tím i možností uplatnění českých výrobců.

Dynamickým vývojem prochází rumunský farmaceutický trh, který představuje klíčový segment rumunské ekonomiky. Kromě dovozu se na jeho rozvoji významně podílí i domácí výroba. V roce 2024 přesáhl objem tržeb v tomto sektoru 6,6 miliardy EUR, což jej i nadále řadí na druhé místo v regionu střední a východní Evropy. S neustále rostoucí poptávkou po vysoce kvalitních lécích a terapeutických řešeních má Rumunsko potenciál stát se regionálním centrem výroby, výzkumu a distribuce farmaceutických produktů. Na dynamice tohoto trhu se podílí nejen rostoucí poptávka, ale i silná přítomnost domácích a mezinárodních hráčů, kteří se podílejí na výrobě a distribuci farmaceutických produktů. Mezi největšími domácími dodavateli a distributory dominují společnosti MediPlus, A&D Pharma a Farmaceutica Remedia spolupracující mimo jiné s globálními značkami jako Bayer, Chiesi a Novartis. Nejsilnější pozici v maloobchodní síti lékáren má Dr. Max. Z pohledu značek na rumunském trhu distribuovaných léků jsou zde největšími hráči společnosti AstraZeneca, Sanofi, SunPharma a Zentiva. Významný růst vykazuje také český vývoz, který v roce 2024 dosáhl hodnoty 46,2 milionu EUR.

Prioritami zmíněné digitální transformace rumunské společnosti jsou digitalizace veřejných služeb, budování digitálních dovedností, bezpečné a odolné digitální infrastruktury a digitální transformace malých a středních podniků. Jedním z předpokládaných výsledků má být i to, že alespoň tři tisíce malých a středních podniků projde procesem digitální transformace. 

Jedním z prostředků zásadní mírou přispívajících k naplňování uvedených priorit se stává zahájení implementace vládního programu digitalizace malých a středních podniků. Uvedený program otevírá technologickým společnostem – mezinárodní firmy nevyjímaje – řadu příležitostí k poskytování odpovídajících služeb a produktů. 

Díky výše uvedenému si Rumunsko vytvořilo atraktivní prostředí pro zahraniční investice a rozvoj mezinárodních spoluprací v ICT sektoru. Tento dynamický trh přitahuje globální investory a dlouhodobě etablované firmy, zároveň však vytváří příležitosti i pro místní start-upy. Místo na tomto trhu nacházejí i české technologické firmy.

Motivující v tomto smyslu je chování některých globálních společností jako například Microsoft, Google a IBM, které zde mimo jiné otevřely i řadu center pro vývoj softwaru. To vytváří příležitosti pro místní a i další zahraniční partnery. Řada firem se zaměřuje na vývoj cloud computingu, umělé inteligence a tzv. big data systémů. Stále větší úspěch na trhu začaly mít postupně i domácí start-upy, z nichž se později vyvinuly solidní a na zdejším trhu dobře ukotvené společnosti poskytující své produkty a služby nejen softwarovým gigantům (Google, Microsoft), ale také řadě průmyslových podniků zejména pak v automobilovém průmyslu. Značné příležitosti na trhu nacházejí firmy zaměřené na automatizaci průmyslových a obchodních procesů, a to i s využitím umělé inteligence. 

Pro české firmy mohou být perspektivní možnosti dodávek technologií, resp. specializovaného software pro řízení průmyslových provozů a call center, dodávky softwarových řešení pro ochranu firemních dat. Velmi rychle postupuje digitalizace v bankovnictví a ve službách. Široké uplatnění mají smart technologie průřezově i v dalších odvětvích, zejména pak ve veřejné  dopravě, energetice, veřejné správě atp. 

Potenciál sektoru ICT v Rumunsku zvyšuje i rozsáhlá síťová infrastruktura, díky které země patří k evropským lídrům v rychlosti internetu, což v posledním období přilákalo na zdejší trh řadu mezinárodních technologických firem.

V rámci zelené transformace rumunského energetického sektoru se největší pozornost investorů soustřeďuje zejména na fotovoltaiku a větrné elektrárny. V rámci vládní podpory koordinované s EU je pro tento segment aktuální podpůrný balíček v hodnotě zhruba 460 milionů EUR na solární a větrné projekty. Z toho přibližně 370 milionů EUR směřuje na projekty s výkonem nepřesahujícím 1 MW a 75 milionů EUR na větrné a solární elektrárny s kapacitou mezi 200 kW a 1 MW. 

Rumunsko v tomto kontextu zavedlo systém výkupu elektrické energie z obnovitelných zdrojů „Contracts for Difference“ (CfD), v jehož rámci jsou s dodavateli uzavírány patnáctileté kontrakty. Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů v Rumunsku představoval na konci roku 2024 více než 1,5 GW, z čehož 1 096 MW poskytují větrné a 432 MW solární parky. V rámci systému CfD dosahují vážené průměry výkupních cen energie aktuálně 51 EUR/MWh u solárních a 65 EUR/MWh u větrných zdrojů. Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) navíc podporují menší projekty, například instalace solárních panelů pro domácnosti nebo malé podniky. Výše podpory zde může dosahovat až  40 % celkových nákladů.

Ministerstvo ekonomiky, digitalizace, podnikání a cestovního ruchu v závěru roku 2023 spustilo program financovaný modernizačním fondem, jehož prostředky mají být využity na zlepšení energetické účinnosti, modernizaci energetických systémů a ekologickou transformaci regionů závislých na uhlí. Rozpočet ve výši přibližně 460 milionů EUR má být použit na pořízení nových obnovitelných zdrojů. Vybraným větrným a solárním projektům budou poskytnuty dotační pobídky v rozmezí od 0,425 do 1,3 mil. EUR na jeden instalovaný MW výkonu. Vláda zavedla nový regulační rámec, který usnadňuje prodej energie vyrobené z obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem až 400 kW na energetickém trhu. 

Pokud jde o fotovoltaiku, podle údajů z roku 2024 bylo v Rumunsku v různých stádiích rozpracovanosti téměř 900 nových větších fotovoltaických projektů s celkovým očekávaným instalovaným výkonem přibližně 45 GW. Je to velmi dlouhodobá vize, nicméně 60 projektů s předpokládaným výkonem 2,3 GW se již nachází ve fázi výstavby. Připraveno k výstavbě je 75 projektů s předpokládaným výkonem 4,9 GW a zbytek tvoří projekty v raných fázích přípravy. Rumunsko může do roku 2030 také získat dalších 1,4 GW instalovaného výkonu větrných elektráren. Investice do tohoto segmentu výroby elektřiny se odhadují až na 2 miliardy EUR.

Dalším dílčím segmentem zajímavým z hlediska možné účasti českých investorů a dodavatelů může být rozsáhlý program zvyšování energetické účinnosti budov přispívající k energetickým úsporám v rámci Národního plánu obnovy a odolnosti. Plán je zaměřen na energetickou renovaci obytných domů a veřejných budov souběžně s eliminací následků možných seismických rizik.  

Neméně významnou součástí probíhající modernizace rumunské energetiky je i nadále budování systému chytrých sítí umožňujících komunikaci se spotřebiteli v reálném čase s lepší kontrolou a okamžitou optimalizací výroby a spotřeby energie. Modernizují se technologie umožňující lepší interakci mezi elektrickými rozvodnými sítěmi a komunikačními sítěmi.

V kontextu přerozdělení jak národních, tak i unijních finančních zdrojů směřuje jejich nejvýznamnější část do oblasti digitalizace a vzdělávání, přičemž 1,16 miliardy EUR je alokováno na digitalizaci vzdělávání, včetně zajištění moderního vybavení, výuky a přístupnosti, další  1,4 miliardy EUR má podpořit digitalizaci veřejné správy a 442 milionů EUR je určeno na digitalizaci zdravotnictví, zejména pak na rozvoj systému e-Health. 

Rumunsko také již několik let implementuje Národní strategii pro výzkum, inovace a inteligentní specializaci na období let 2022–2027. Koordinaci zajišťuje Ministerstvo výzkumu, inovací a digitalizace. Cílem strategie je posílit význam vědy, podpořit propojení výzkumu a podnikání, řešit společenské výzvy jako jsou klima, zdraví a digitalizaci a v neposlední míře posílit mezinárodní spolupráci v relevantních oblastech. 

V současné době tvoří výzkumnou infrastrukturu v Rumunsku více než 50 výzkumných institucí a 47 veřejných univerzit. Mezi klíčové instituce patří například Univerzita v Bukurešti, Univerzita Babeș-Bolyai v Kluži, Technická univerzita v Iași a Politehnica v Temešváru. Tyto univerzity se zapojují do mezinárodních projektů a významně přispívají k rozvoji vědeckého výzkumu v zemi.

Významným centrem výzkumu je komplex v Măgurele, který hostí devět výzkumných institutů včetně Národního institutu pro fyziku a jaderné inženýrství Horia Hulubei a projektu Extreme Light Infrastructure – Nuclear Physics. ELI-NP provozuje nejvýkonnější laser na světě s výkonem 10 petawattů, který otevírá nové možnosti ve výzkumu jaderné fyziky a dalších oborech.

Dalším důležitým centrem výzkumu a z hlediska mezinárodní spolupráce neméně zajímavým potenciálním partenerem je Institut pro výzkum vědy a technologie v Kluži, který se zaměřuje na špičkové výzkumné aktivity v oblasti umělé inteligence, strojového učení a speleo biologie. Mezi jeho klíčové projekty patří vývoj nových technologií pro rekonstrukci objektů se zaměřením na muzejní artefakty, stejně jako výzkum v oblasti neuromorfních čipů, které slibují revoluci ve zpracování dat. Zaměřuje se také na studium mikrobiomů jeskyní a jejich adaptace na extrémní podmínky s cílem zkoumání možností výzkumu a vývoje nových antibiotik. 

Národní institut pro výzkum a vývoj v oblasti informatiky v Bukurešti je lídrem v ICT výzkumu v Rumunsku. Mezi jeho významné úspěchy patří vývoj první národní počítačové sítě, digitální knihovny, gridové infrastruktury a Cloud Computing pro veřejné instituce. ICI je také průkopníkem v kybernetické diplomacii a blockchain technologii. V oblasti kybernetické bezpečnosti a digitální forenziky má institut rovněž inovativní projekty, včetně mobilního laboratoře pro digitální forenziku.

Zemědělství hraje v rumunské ekonomice významnou a nedílnou roli. V ekonomických činnostech souvisejících se zemědělstvím pracuje zhruba 12 % obyvatel (průměr EU jsou 4 %). Přibližně 2,9 milionu rumunských vlastníků zemědělské půdy představuje jednu třetinu zemědělských podniků v EU. V unijním měřítku je Rumunsko předním zemědělským producentem vyvážejícím pšenici, kukuřici, slunečnici a sóju. Navzdory statusu jednoho z hlavních dodavatelů potravin do EU je jeho produktivita práce v zemědělství v rámci EU stále jednou z nejnižších. To vytváří značný prostor a příležitosti pro inovativní  přístupy při řešení tohoto problému. 

Rumunští farmáři stále více přebírají postupy ochrany půdy, chemického mapování půdní struktury a úrovně živin pro správné nastavování technologických postupů v rostlinné výrobě. Teplejší a sušší léta v posledním období vyvolávají potřebu urychlení investic do zavlažovací infrastruktury, rekonstrukci a modernizaci starých čerpacích stanic nevyjímaje. Rumunsko disponuje rozsáhlou sítí zavlažovacích kanálů, z nichž je aktuálně využíváno méně než 20 %, což pokrývá pouze 10 % orné půdy. Vláda proto spustila Národní program obnovy primární zavlažovací infrastruktury s rozpočtem 1,5 miliardy EUR (2022–2027), který však nepokryje veškeré potřeby. Dalších 37 milionů EUR Rumunsko čerpá z fondů EU na obnovu sekundární infrastruktury, přičemž jeden projekt může získat až 1,5 milionu EUR. Farmáři mohou navíc žádat až o 500 tisíc EUR na nové zavlažovací systémy. V únoru 2024 EU schválila i pomoc ve výši 240 milionů EUR pro pěstitele obilovin a řepky zasažené dopady války na Ukrajině – jednotliví zemědělci mohou získat až 280 tisíc EUR. Tyto investice představují atraktivní příležitost i pro české dodavatele zavlažovacích systémů, technologií a služeb, kteří mohou nabídnout své know-how v rámci modernizace rumunského zemědělství s podporou evropského financování. 

Významnou roli v modernizaci hraje i trh se zemědělskou technikou. Rumunský trh s traktory dosáhl v roce 2023 hodnoty 92,6 milionu EUR a očekává se, že do roku 2030 vzroste na 128 milionu EUR, s průměrným ročním tempem růstu 4,7 %. Největší poptávka je po výkonných traktorech nad 75 kW, zároveň však nejrychleji roste segment traktorů s výkonem do 30kW, což odráží rostoucí zájem menších a středních farem o moderní technologii.

Poměrně výhodné ceny kvalitní půdy, nízké mzdové náklady a potenciál pro zvýšení produktivity jsou dobrou příležitostí pro zahraniční investory. Stále podhodnoceny jsou investice do zemědělských strojů, zavlažovacích sil,  čisté energie využívající technologie solárního a větrného zemědělství, skleníků a dalších výrobních zemědělských vstupů jako jsou hnojiva, krmné směsi apod. 

Čeští výrobci a vývozci zemědělské techniky a technologických zařízení včetně hnojiv, směsí, prostředků pro chemické ošetřování rostlin apod. mají v tomto kontextu z krátkodobého i dlouhodobého hlediska v Rumunsku dobré vyhlídky. České subjekty mohou být úspěšné i při participaci na samotné výrobě potravin, nápojů, perspektivní jsou i dodávky kvalitního potravinářského sortimentu.

Zároveň však platí i to, že na zdejším trhu jak potravin, tak i zemědělských technologií je již poměrně dobře etablovaná zahraniční konkurence zastoupená dodavateli z Německa, Francie, Rakouska, Itálie a také USA. Všichni zahraniční dodavatelé vstupují na rumunský trh prostřednictvím místních prodejců, mnozí z nich i s komplexními nabídkami financování pokročilých zemědělských technologií z fondů EU na rozvoj venkova, grantů USA, dále pak prostřednictvím zemědělských úvěrů nebo finančního leasingu.