Velká Británie

Sektor letectví je pro Británii klíčový, což dokazuje i  strategie Aerospace Sector Deal. Příkladem této spolupráce je Aerospace Technology Institute s investicemi až 3,9 mld. GBP. Cílem tohoto programu je nabídnout financování výzkumu a technologického rozvoje za účelem udržet a posílit pozici UK v oblasti civilního letectví (tedy investice do výroby motorů, křídel, leteckých systémů a podobně). Britská vláda chce zároveň investovat 20 mil. GBP do tzv. National Aerospace Technology Exploitation Programme, který se věnuje vývoji 80 leteckých technologií v britském dodavatelském řetězci.

Velká Británie je světovým lídrem ve vývoji nových technologií v této oblasti a chce jím zůstat i do budoucna – inovace jsou financovány například z programu Future Flight (součástí Industrial Strategy Challenge Fund), s dotací až 125 mil. GBP. Tyto prostředky budou využity například na vývoj integrovaných leteckých systémů či nových přistávacích zařízení.

V současné době je na základě strategie Jet Zero kladen důraz především na vývoj tzv. zelených technologií, které pomohou Velké Británii dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Konkrétně v roce 2022 vyčlenila vláda například 273 mil. GBP na výstavbu letadel na solární pohon, či dronů, které budou přenášet zdravotnický materiál. Právě drony představují další příležitost, neboť poptávka po nich roste a možností jejich využití neustále přibývá. Britská vláda, která odhaduje, že komerční drony budou ve Spojeném království do roku 2030 samozřejmostí, by mohla do britské ekonomiky přispět až 45 mld. GBP.

V neposlední řadě investuje britská vláda také do výzkumu a využívání udržitelného leteckého paliva, k čemuž byl založen Advanced Fuels Fund s rozpočtem 165 mil. GBP.

V komerčním vesmírném průmyslu si Velká Británie stanovila cíl zaujmout 10 % globálního vesmírného trhu do roku 2030 (nyní 6,5 %). Zde se Británie soustředí především na výzkum a výrobu nano a malých satelitů, přičemž v současné době pochází 40 % těchto satelitů na oběžné dráze právě ze Spojeného království. Tomu odpovídají i vládní programy na podporu výzkumu i stavbu infrastruktury. V sektoru stoupají investice i zaměstnanost, sektor nyní generuje 15,8 mld. GBP z celkové hrubé přidané hodnoty Británie v celém dodavatelském řetězci. Zaštiťující strategií je National Space Strategy.

Další oblast výzkumu představují suborbitální lety, pro které nabízí skvělé podmínky Skotsko. Průmysl a vláda spolupracují na vývoji britských kosmodromů, nosných raket a malých satelitních technologií. Tyto technologie budou doplněny službami, jako jsou testovací zařízení. Komerční vesmírný sektor zaznamenává stabilní investice do nových a stávajících vesmírných technologií a služeb, přičemž finanční prostředky pocházejí především z odvětví a rizikového kapitálu s určitou vládní podporou.

V reakci na rostoucí velkoobchodních cen energií v důsledku ruské agrese britská vláda v dubnu 2022 zveřejnila novou britskou strategii energetické bezpečnosti. Energy Security Strategy má ambici urychlit stanovený cíl ohledně dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, a zároveň zvýšit podíl energie vyráběné v UK a omezit závislost na dovozu – v krátkodobém horizontu prodloužením licencí na těžbu v Severním moři, v dlouhodobém pak pomocí obnovitelných zdrojů. UK po ruské invazi přestala dovážet ruskou ropu, plyn a uhlí. V roce 2023 také vzniklo ministerstvo pro energetickou bezpečnost a net zero.

Ambicí je poskytovat 95 % elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů do roku 2030, na cestě k úplné dekarbonizaci energetického systému do roku 2035. K tomu má pomoci redefinování cílů následujících v oblasti jádra a obnovitelných zdrojů.

Strategie stanoví navýšení nukleární kapacity z dnešních 8 GW na 24 GW do roku 2050. Tento cíl by mohl znamenat výstavbu až osmi nových reaktorů. Za účelem urychlení realizace projektů bude zřízena agentura Great British Nuclear, jejímž prvním krokem bude soutěž na malé modulární reaktory (SMR), ale v budoucnu budou zvažovány i další projekty v gigawattovém měřítku. Pokračuje výstavba jaderného zdroje Hinkley Point C (datum spuštění 2028) a plánovány jsou další dva jaderné bloky (Sizewell C, Bradwell B). Do bloku Sizewell C plánuje vláda investovat 800 mil. GBP, hledá se generální kontraktor – odhad stavby je 15 let. Vláda investuje 2 mld. GBP do vývoje nové generace 16 malých modulárních nukleárních reaktorů (SMRs). Vývojvede konsorcium vedené firmou Rolls-Royce, Laing O’Rourke a Atkins. Příležitosti se pro české firmy nacházejí také v budoucím decommissioningu odstavených elektráren, v budování nových zařízení a v programech na nakládání s jaderným odpadem. Úřad pro vyřazování jaderných zařízení z provozu (NDA) v současné době eviduje 17 závodů, které mají být vyřazeny do roku 2040. NDA v současnosti vynakládá ročně na decommissioning přibližně 3 mld GBP.

Kromě jaderné energetiky se Británie soustředí především na větrnou energii (z off-shore větrných farem). Británie se chce stát lídrem v oblasti zelené energie a větrných elektráren, které mají generovat až 50 GW do 2030, přičemž v roce 2021 generovaly větrné elektrárny 24,7 GW. Vláda investuje 160 mil. GBP do výroby nové generace turbín, včetně plovoucích větrných mlýnů schopných dodávat 5 GW energie do roku 2030. Vláda plánuje také navýšení kapacity větrných elektráren na pevnině.

V roce 2021 došlo také k nárůstu solárních kapacit, a to na 17 %, což znamená generaci přibližně 14,2 GW. Nový vládní strategie zvyšuje cíl na 70 GW do roku 2030.

V souvislosti s přechodem na čistou energii britská vláda investuje do technologií na ukládání energie (bateriová úložiště, přečerpávací elektrárny) a na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. V roce 2022 se provozní kapacita energetických úložišť zvýšila na téměř 800 MWH . Do roku 2030 si tak klade za cíl zachytit až 10 megatun CO2 a dále vytvořit čtyři nové zařízení na zachycování, využití a ukládání uhlíku. Na podporu těchto cílů chce vláda poskytnout finanční prostředky ve výši 20 mld. GBP na včasné zavedení systému na zachycování, využití a ukládání uhlíků  CCUS.

Zároveň bude také poptávka po centralizovaných systémech propojujících elektrárny s továrnami a dalších technologiích k udržení stability elektrické sítě. Rozvoj Smart Grid vytváří příležitosti pro tradiční dodavatele energetické infrastruktury a zároveň otevírá trh novým hráčům (poskytovatelé IT, síťové a telekomunikační společnosti a systémoví integrátoři, kteří mohou profitovat z velkých investic do technologií.

Jelikož většina emisí skleníkových plynů přímo souvisí s využitím energie z fosilních paliv  a až 30 % všech emisí uhlíku v Británii má na svědomí vytápění budov, vláda plánuje zakázat od roku 2025 využívání fosilních zdrojů pro vytápění nových obytných domů (tedy včetně kotlů na zemní plyn), což skýtá příležitosti pro dodavatele alternativních řešení. Vláda zvažuje k vytápění domácností využít například i vodík (vláda má ambici vyvinout 10 GW nízkouhlíkové výrobní kapacity vodíku do roku 2030). Britský trh je také otevřen inovativním a experimentálním technologiím výroby energie z odpadu (například technologie typu ORC na nízkotepelnou transformaci odpadu na palivo). Vláda také vyčlenila 1 mld. GBP na zateplování domácností.

Akcent bude kladen rovněž na úsporná energetická/tepelná/chladící řešení, například kogenerační jednotky, tepelná čerpadla, výměníky tepla či úspornou chladící techniku. Vláda chce konkrétně podpořit instalaci 90 tis. tepelných čerpadel v domácnostech po celé zemi, na což bylo vyčleněno 450 mil. GBP. Příležitosti pro dodávky českých systémů i komponentů tedy představují například jak specializované strojírenské dodávky, tak ucelená řešení, baterie, články, měniče, střídače a kabely; dále zejména komponenty pro energetickou dimenzi tzv. smart energy, včetně smart homes a smart cities. Příležitost by také mohla být pro přečerpávací vodní elektrárny sloužící k vykrývání energetických špiček.

Energetika také patří mezi sektory, kde jsou v UK výrazně zastoupeny české investice, na které mohou další firmy navázat.

Pandemie umocnila poptávku po digitálních a online řešeních prakticky všeho druhu. Tento trend do velké míry zůstává i nadále. Mnohé firmy již trvale přešly na  hybridní model v podobě práce z domova. Poptávka bude i nadále vzrůstat po platformách a řešeních pro e-commerce, herní průmysl, rozšířenou a virtuální realitu, digitální marketing, vzdělávací technologie, ale i technologie v oblasti zdravotnictví, kdy digitální platformy přímo spojují lékaře a pacienty. Konkrétně oblast e-commerce, využívá v Británii přibližně 60 mil. obyvatel (z 67 mil.). Příležitosti budou tedy mimo jiné v inovativních, interaktivních, personalizovaných, na umělé inteligenci založených řešeních. V UK působí asi 100 tis. softwarových společností. Britský trh datových center je největší v Evropě a vytváří nové zdroje poptávky po poskytovatelích ICT. Rostoucí příliv SaaS vytvořil průmysl produktů a služeb, které vyžadují opakované platby podobné předplatnému. Velká většina britských podniků navíc spoléhá na mobilní konektivitu svých zaměstnanců, což je ideální prostředí pro poskytovatele SaaS a cloudu. Rovněž se očekává růst využití blockchainových technologií či téměř plné automatizace některých odvětví.

Pokud jde o fyzickou infrastrukturu pro připojení, vláda hodlá zajistit rozvoj infrastruktury, aby každá domácnost měla možnost gigabitového širokopásmového připojení kabelem do roku 2025. Aktuálně takovou možnost mají 4 mil. domácností a dalších 26 mil. stále potřebuje modernizaci připojení. Celkově se odhaduje, že internet využívá 65 mil. obyvatel, přičemž tento počet se pravděpodobně do roku 2027 zvýší na 99,9 % britské populace. Vláda chce proto posílit digitální infrastrukturu a investovat do výzkumu a vývoje 5G a 6G, a to až ve výši 110 mil. GBP. 5G sítě poslouží jako základ pro konektivitu autonomních vozidel či internetu věcí (IoT). Vláda přislíbila 5 mld. GBP, aby umožnila venkovským oblastem rychlé připojení optickým vláknem.

Rovněž ve finančním sektoru budou hrát inovace zásadní roli, zejména v oblastech finanční inkluze, financování malých a středních podniků a digitální transformace sektoru finančních služeb. Vládní regulační rámec pro finanční služby z konce roku 2022 má za cíl učinit britský finanční sektor lídrem technologických inovací. UK má více než 10 % celosvětového podílu na trhu v oblasti fintech a tento sektor má nyní pro britskou ekonomiku hodnotu více než 11 mld. GBP ročně. Fintech inovace také budou moci těžit ze státní podpory, vytvořen byl již například fond Future Fund ve výši 1,25 mld. GBP.

Rychlý rozvoj digitalizovaných služeb doprovází významný nárůst kybernetické kriminality, což vede k vyšším výdajům na bezpečnost ve veřejném i soukromém sektoru, a zvyšuje poptávku po sofistikovanějších a na míru šitých kybernetických řešeních. Vláda vydala v roce 2022 aktualizovanou National Cyber Strategy s alokací  2,6 mld. GBP pro období 2022–2025, která poskytne o 114 mil. GBP více na program Národním kybernetické bezpečnosti. V roce 2021 přispěl sektor 5,3 mld. GBP do britské ekonomiky, což je o třetinu více než v předchozím roce. 

V roce 2022 aktualizovala vláda UK Digital Strategy, která se zaměřuje právě na technologický růst a produktivitu. V roce 2023  bylo vytvořeno nové ministerstvo pro vědu, inovace a technologie.

V novém rámci pro vědu a techniku Science and Technology Framework z března 2023 se vláda dále zavázala k investicím ve výši 250 mil. GBP do tří transformačních technologií v oblasti umělé inteligence (AI), kvantových technologií a engineeringu biologických systémů, které mají pomoci řadě průmyslových odvětví vypořádat se s největšími globálními výzvami, jako jsou klimatické změny a zdravotní péče. Vláda se v rámci plánu zavazuje k podpoře dalších dvou technologií – polovodičů a telekomunikací budoucnosti. Další financování 900 mil. GBP bude alokováno na výzkum umělé inteligence AI Research Resource a vývoj superpočítače. V rámci podpory inovativních řešení chce například vláda v průběhu příštích 10 let každoročně udělovat cenu v hodnotě 1 mil. GBP výzkumníkům, kterým se podaří docílit pokroku v oblasti umělé inteligence. UK má jednu z nejsilnějších strategií umělé inteligence na světě s vládním financováním, výraznou výzkumnou činností, silným financováním VC.

Zdravotní sektor (Národní zdravotní služba, NHS) patří dlouhodobě k deklarovaným prioritám vlády. Většinu nákupu lékařské technologie provádějí nemocniční trusty, které ročně utratí v průměru 6,6 mld. GBP na klinické dodávky, včetně lékařské techniky. NHS nutně potřebuje v první řadě realizovat projekty obnovy řady nemocnic (jak stavební, tak především přístrojové), neboť deficit údržbových prací na nemocnicích čítá zhruba 6,5 mld. GBP. Strategie britské vlády proto usiluje o výstavbu 48 nových nemocnic po celém Spojeném království, přičemž v roce 2020 byl na tuto výstavbu stanovený rozpočet 3,7 mld. GBP. Nyní se po 3 letech začínají objevovat konkrétní projekty, které jsou financované v rámci této strategie (výstavba nemocnice pro ženy a děti v Cornwallu, Royal Leeds Hospital a další).

Britská vláda zvyšuje také celkový rozpočet NHS. Na podzim 2022 bylo oznámeno, že NHS bude poskytnuto dalších 8 mld. GBP s dodatečným příspěvek 3,3 mld. GBP v letech 2023 a 2024. Finance budou využity například na výstavbu nemocničních oddělení, jednotek intenzivní péče, operačních sálů a porodních služeb, přičemž má dojít také ke zlepšení nedostačujícího vybavení psychiatrických klinik. V rámci modernizace by mělo dojít také na obnovu zastaralé počítačové infrastruktury, modernizaci a doplnění vybavení, neboť 4 z 10 nemocnicí NHS v Anglii musí používat zastaralé lékařské vybavení včetně 37 let starých rentgenových přístrojů. Britské nemocnice mají v přepočtu na jednoho obyvatele méně vybavení ve srovnání se zeměmi OECD, například 3x menší podíl přístrojů na magnetickou rezonanci či výpočetní tomografii, než má Německo. Již v roce 2019 britská vláda oznámila vymezení 1,8 mld. GBP k výstavbě, údržbě a nákupu nového vybavení pro NHS v Anglii, zejména magnetických rezonancí, počítačových tomografů a mamografů. Připraven je také plán na modernizaci diagnostiky rakovinových onemocnění v podobě financování 300 nových diagnostických zařízení v 78 nemocnicích napříč Anglií. NHS plánuje také vydat strategii, jejímž cílem bude zlepšit péči o pacienty s dlouhodobými a vážnými onemocněními. 

Trendem je i digitalizace zdravotní péče a zároveň se zvyšuje poptávka také po platformách, které propojí lékaře s pacienty. Britský zdravotnický sektor trpí, stejně jako ten český, dlouhodobě nedostatkem zdravotního personálu. Na konci roku 2022 bylo totiž v sektoru neobsazeno 124 tis. míst, což vedlo k tomu, že po celé Anglii čekalo více než 7 mil. lidí na zahájení běžné nemocniční léčby. (Poznámka: Skotsko, Wales a Severní Irsko mají vlastní zdravotní systémy, které mají vlastní rozpočty, trend je však podobný).

V digitálním segmentu existuje poptávka po nástrojích klinické efektivity, inovativních aplikacích a nástrojích pro analýzu zdraví, nástrojích pro vzdálené konzultace a monitorovacích zařízeních.

Velkým tématem je v rámci nové vládní strategie, která si stanovila rozpočet 3,9 mld. GBP, otázka izolace a zateplení domů a veřejných budov, včetně významné podpory tepelných čerpadel a možného budoucího zákazu plynových kotlů. Vláda plánuje poskytnout 450 mil. GBP na podporu instalace až 90 tis. tepelných čerpadel do domácností po celé zemi. To vše je součástí strategie dosažení uhlíkové neutrality do konce roku 2050. Příležitosti se také nacházejí v rekonstrukcích kancelářských budov, které řeší, jak po pandemii redefinovat pracovní prostor. V roce 2022 bylo konkrétně na stavbu kancelářských budov v Londýně vynaloženo 748 mil. GBP. Londýnské City, do pandemie založeno silně na dojíždějících zaměstnancích, se tak nyní přiklání k revitalizaci čtvrti na kombinaci bydlení a kanceláří tak, aby City fungovalo i bez každodenního přílivu zaměstnanců. Podobné trendy se týkají i jiných velkých měst. Vláda proto plánuje navýšit rozpočet National Productivity Investment Fund na 31 mld. GBP, tento fond podporuje například rozvoj důležitých vnitrostátních tras či realizaci nových bytových projektů.

Trendem nadále zůstává podpora cyklistiky, chůze a dalších alternativních způsobů dopravy, čemuž odpovídají i úpravy veřejného prostoru. Britská vláda chce podpořit také používání elektrických vozidel. Jsou naplánovány investice do dobíjecí infrastruktury ve výši 400 mil. GBP. Nabízí se prostor pro české firmy, jejichž produkty mohou přispět k rozvoji elektromobility (vybudování nezbytné infrastruktury dobíjecích stanic, technologický vývoj vozidel, baterií a podobně). 

Pokračují také největší infrastrukturní projekty, od kterých si vláda slibuje pomoc při znovunastartování ekonomiky, jako dlouho chystaná vysokorychlostní železnice na sever Anglie, tzv. projekt HS2, která představuje zajímavou příležitost pro české firmy v oblasti stavebnictví a výstavby železniční infrastruktury. Kromě železnice plánuje vláda vybudovat také zatím nejdelší britský tunel pod řekou Temží, na který byl stanoven rozpočet 8 mld. GBP.

Trendem je stále rostoucí poptávka po zdravých potravinách, bio potravinách, rostlinných/veganských výrobcích a alternativách živočišných produktech či po fitness produktech jako jsou proteinové doplňky stravy. Sektor již zaznamenal 25% růst za poslední tři roky a trend pokračuje. Za organické produkty totiž utratí lidé ve Spojeném království přibližně 8,5 mil. GBP každý den. Očekává se, že prodej vegetariánských a veganských produktů vzroste o 35 % do roku 2024 na 1,1 mld. GBP. Výrazně roste online prodej, který je rozdělen mezi řadu e-shopů bez jasných leaderů. Celkově se očekává, že v roce 2023 přesáhnou tržby online prodeje potravin 31,11 mld. GBP a roční tempo růstu těchto tržeb přesáhne 10 %.

Británie je zároveň zemí piva, v roce 2021  představoval roční objem piva spotřebovaného na hlavu 68 litrů. Vysoká je poptávka zejména po zajímavých, craftových pivech a příležitosti jsou i v dodávkách technologií pro malé pivovary.

Roste také zájem o řemeslně vyráběné potraviny a ty, které jsou vyráběny ekologicky šetrným způsobem. Britská vláda se chystá investovat více než 168 mil. GBP do nových technologií a inovativních způsobů v oblasti zemědělství, které budou šetrné k životnímu prostředí. Konkrétně by se mohlo jednat o robotické technologie podporující sklizeň či senzory na zemědělských strojích, které budou měřit úroveň živin v půdě. V této souvislosti se také zvyšuje poptávka po strojích na výrobu malých šarží řemeslných potravinářských výrobků, jakož i po systémech ekologického balení potravin.

V roce 2021 byla vydána UK Innovation Strategy, která usiluje o to, aby do konce roku 2027 tvořily investice do výzkumu 2,4 % HDP. Tohoto cíle má být docíleno například pomocí navýšení ročních investic do výzkumu na 22 mld. GBP. Byl také vytvořen program Innovation Accelerators, v rámci kterého je investováno do 26 projektů ve třech městských regionech, tedy Glasgow, Greater Manchester a West Midlands, s cílem podpořit regionální hospodářský růst a přispět k přílivu soukromých investic do vývoje a výzkumu.  

V březnu 2023 byl publikován vládní plán Science and Technology Framework, který se zaměřuje na výzkum a vývoj technologií v 5 klíčových oblastech. Ty tak představují příležitost pro české firmy – umělá inteligence, inženýring biologických systémů, telekomunikace, polovodiče a kvantové technologie.  Tyto oblasti jsou klíčovou součástí agentury pro výzkum a inovace tzv. UKRI Strategy 2022 to 2027, která čerpá ze zatím největšího rozpočtu na vědu a výzkum v hodnotě 39,8 mld. GBP. Vláda chce investovat až 1 mld. GBP do výzkumu umělé inteligence a vývoje superpočítače, nejvýkonnější výpočetní kapacity Exascale, která má mimo jiné vytvořit “BritGPT” (Generative Pre-trained Transformer). Vzniká také nová strategie pro oblasti metaverse a webové technologie, včetně Web3.  Plánované jsou také investice do výzkumu v rámci inženýringu biologických systémů, která se zaměřuje především na oblast biomedicíny, potravinových systémů a dále na nalezení environmentálních řešení. Vláda chce na základě National Engineering Biology Programme investovat 7 mil. GBP. Program World Class Labs alokuje 50 mil. GBP na financování na pomoc výzkumným ústavům a univerzitám modernizovat zařízení, aby měli britští vědci přístup k nejlepším laboratořím a vybavení. V neposlední řadě bude investováno 2,5 mld. GBP v rámci desetiletého programu kvantového výzkumu a inovací prostřednictvím nové vládní kvantové strategie. 110 mil. GBP poputuje na podporu digitální infrastruktury, včetně 5G a 6G sítí.  Vláda také oznámila zřízení nové Agentury pro pokročilý výzkum a vynálezy (ARIA), která bude financovat vysoce rizikový výzkum a vývoj.

Vláda usiluje o uzavření dohod o technické spolupráci s řadou mezinárodních regionů. Právě na ně míří nová Mezinárodní technologická strategie, která staví mezinárodní spolupráci na šesti klíčových technologiích: umělé inteligenci, kvantových výpočtech, engineeringu biologických systémů, polovodičích, telekomunikacích a datech. Tato partnerství mají zahrnovat společné projekty výzkumu a vývoje (R&D), posílení kyberbezpečnostních obran spojenců proti potenciálním hrozbám, podporu digitálního obchodu a získání zahraničních talentů. V rámci nové strategie budou britští výzkumní pracovníci podpořeni k účasti na výměnách s mezinárodními partnery a také na výzkumných a inovačních iniciativách, jako je síť Eureka. Právě v rámci této strategie byla Česká republika společně s Polskem identifikována jako prioritní země pro spolupráci v rámci regionu střední a východní Evropy.

Strategie pro vzdělávání International Education Strategy, aktualizována v roce 2022, stanovuje dva hlavní cíle, a sice zvýšit export britského vzdělávání na 35 mld. GBP ročně a dále zvýšit počet mezinárodních vysokoškolských studentů, kteří přijedou studovat do Velké Británie, na 600 000 ročně.  Na podporu vysokoškolského vzdělání byl dále založen tzv. Higher Education Innovation Funding s rozpočtem 260 mil. GBP, přičemž cílem tohoto fondu je umožnit výměnu znalostí a názorů mezi poskytovateli vysokoškolského vzdělávání a okolním světem.