Velká Británie

Spojené království je vyspělou zemí, ve které se prolíná úcta k tradicím (včetně těch průmyslových) spolu se širokým zaměřením na nejmodernější technologie, výzkum a vývoj. Velká Británie je v současnosti 6. největší ekonomikou světa (dle nominální hodnoty HDP) a 2. největší evropskou ekonomikou.

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoLondýn
Počet obyvatel67,89
JazykAngličtina
NáboženstvíKřesťané (59,5%) ateisté (25,7%) muslimové (4,4%)
Státní zřízeníKonstituční monarchie
Hlava státuKrálovna Alžběta II.
Hlava vládyBoris Johnson
Název měnyLibra (GBP)
Cestování
Časový posun+1 hod.
Kontakty ZÚ
VelvyslanecIng. Libor Sečka
Ekonomický úsekMgr. Michaela Chrtová
Konzulární úsekMgr. Viera Jarešová
CzechTradeJiří Rak
CzechinvestErik Bolebruch
Ekonomika
Nominální HDP (mld. USD) 2 900,0
Hospodářský růst (%) 1,3
Inflace (%) 1,5
Nezaměstnanost (%) 4,8

Spojené království opustilo dne 31. 1. 2020 EU po 47 letech členství a po ročním přechodném období je od 1. 1. 2021 definitivně mimo jednotný trh EU. Obávaný tvrdý brexit byl odvrácen tzv. Vánoční dohodou, kterou uzavřeli UK a EU 24. 12. 2020 a která zajišťuje nulová cla a kvóty po splnění podmínek původu zboží. Británie je oficiálně třetí zemí, což mj. znamená více administrativy, důkladné hraniční kontroly a nutnost nových certifikací pro obě strany. Británie však odložila hraniční kontroly na druhou polovinu 2020, většina nových značení má také minimálně roční přechodné období. Velkou změnou pro občany EU jsou nová imigrační pravidla, rokem 2021 skončil volný pohyb osob se Spojeným královstvím.

Na jaře 2020 se Británie zařadila po bok zemí nejvíce zasažených pandemií covid-19. Pandemie způsobila největší průměrné roční zpomalení britského hospodářství za poslední přinejmenším dekády. Za rok 2020 poklesne britská ekonomika o 9,9 %, v roce 2021 by růst HDP měl být 4% a 7.3% v roce 2022.

Navzdory brexitu i nadále směřuje na vnitřní trh EU zhruba 45% britského exportu (54% zboží a 39% služeb). Podíl vývozu z Británie do EU se nicméně průběžně snižuje (pokles o 0,9% v roce 2019), resp. britský export do mimoevropských zemí roste rychleji (nárůst o 14% v roce 2019). Největším národním obchodním partnerem Británie jsou USA (a podíl vzrůstá, stejně jako britské exporty do Číny). V zemi je v posledních letech velmi nízká míra nezaměstnanosti, která však v důsledku pandemie stoupá. Z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti země v roce 2019 poklesla z 8. na 9. místo globálně (WEF) a z hlediska podmínek pro podnikatele stoupla na 8. místo (Světová banka). Britské univerzity se jako jediné z Evropy dlouhodobě kvalifikují do TOP 10 univerzit na světě z hlediska výzkumu.

Vztahy mezi ČR a Spojeným královstvím se dlouhodobě těší vynikající úrovni. Diplomatické vztahy mezi zeměmi byly navázány bezprostředně po vzniku samostatné ČR v roce 1993. Vysoká úroveň vztahů vychází z tradice dobrých svazků mezi Československem a Spojeným královstvím v historii, a to ať již po vzniku ČSR v roce 1918, v průběhu druhé světové války či po roce 1989. ČR a Spojené království spolupracují nejen v oblasti politicko-ekonomické, ale i ve sféře společenské, kulturní a vědecko-vzdělávací. Země mají podobné názory i na množství témat v zahraniční politice a světové bezpečnosti. K prohloubení spolupráce došlo zejména po vstupu ČR do NATO a v souvislosti s nabytím plnohodnotného členství v EU.

Příležitosti pro české firmy se nacházejí zejména v oblasti digitálních služeb, stojírenství, stavebních a infrastrukturních projektech, energetice, zdravotnictví a obranných technologií. Více viz část 3.4 Perspektivní obory (MOP).

Mapa globálních oborových příležitostí – Velká Británie (MZV) (105.14kB) Souhrnná teritoriální informace (STI) Velká Británie (383.89kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu: Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Spojené království (UK) zahrnuje Velkou Británii (Anglie, Skotsko, Wales), Severní Irsko a přilehlé ostrovy (Western Isles, Orkney Islands, Shetland Islands, Isles of Scilly, Isle of Wight, Isle of Anglesey).

Spojené království (UK) je konstituční monarchií s dvoukomorovým Parlamentem; Dolní komora (House of Commons), Horní komora (House of Lords). Výkonná moc patří vládě v čele s premiérem, kterým je zpravidla leader nejsilnější parlamentní strany. Hlavou státu je od roku 1952 královna Alžběta II., jež je zároveň formální hlavou vlády a justice, hlavou anglikánské církve a vrchním velitelem všech ozbrojených sil Spojeného království.

Spojené království tvoří čtyři země (anglicky constituent country) – Anglie, Severní Irsko, Skotsko a Wales. S výjimkou Anglie, která je spravována přímo centrálními institucemi, se ostatní tři země těší různé míře autonomie, rozšířené ve 20. století v procesu tzv. devoluce. Britská koruna má dále suverenitu nad tzv. korunními dependencemi, jakými jsou Ostrov Man, Jersey a Guernsey. Tyto země patří britskému panovníkovi, nejsou však považovány za součást Spojeného království ani nebyly součástí Evropské unie. Britský parlament má ovšem právo vydávat zákony pro dependence a britská vláda spravuje jejich zahraniční vztahy a obranu. Spojené království má dále 14 zámořských teritorií po celém světě, která se nepovažují za součást Spojeného království, ale ve většině případů mají jejich obyvatelé britské občanství a právo bydlet ve Spojeném království (platí od roku 2002).

Hlavními politickými stranami jsou v UK Konzervativní strana, strana Labour, Skotský národní strana a Liberální demokraté. V předčasných volbách 12. prosince 2019 Konzervativní strana získala 365 ze 650 křesel britského Parlamentu a vylepšila tak svoji pozici vzhledem k minulým volbám. Získaný silný mandát Borisi Johnsonovi v prvé řadě umožnil dokončit odchod země z EU. V lokálních volbách v květnu 2021 Konzervativní strana posílila i v místech, která tradičně drží Labour, volby potvrdily současnou silnou pozici Konzervativní strany.

Aktuální složení britské vlády (stav k 8.4. 2021)

  • Předseda vlády, první lord státní pokladny a ministr pro státní správu: Boris Johnson
  • Vícepremiér a ministr zahraničí a mezinárodního rozvoje: Dominic Raab
  • Ministr financí: Rishi Sunak
  • Ministryně vnitra: Priti Patel
  • Ministr obrany: Ben Wallace
  • Kancléř vévodství Lancaster: Michael Gove
  • Ministr spravedlnosti a lord kancléř: Robert Buckland
  • Ministr školství: Gavin Williamson
  • Ministryně mezinárodního obchodu a předsedkyně obchodní rady, ministryně pro ženy a rovné příležitosti: Liz Truss
  • Ministr hospodářství, energetiky a průmyslové strategie: Kwasi Kwarteng
  • Ministr zdravotnictví a sociálních věcí: Matt Hancock
  • Ministryně práce a důchodů: Thérèse Coffey
  • Ministr dopravy: Grant Shapps
  • Ministr pro bydlení, komunity a místní správu: Robert Jenrick
  • Vůdce Sněmovny lordů: Natálie Jessica Evans, baronka Evans z Bowes Park
  • Ministr pro Skotsko: Alistair Jack • Ministr pro Wales: Simon Hart
  • Ministryně pro Severní Irsko: Brandon Lewis
  • Ministr pro životní prostředí, potraviny a záležitosti venkova: George Eustice
  • Ministr digitalizace, kultury, médií a sportu: Oliver Dowden
  • Vůdce Dolní sněmovny Parlamentu, předseda rady: Jacob Rees-Mogg
  • Ministryně bez portfeje: Amanda Milling
  • Hlavní tajemník státní pokladny: Steve Barclay (do ledna 2021 ministr pro odchod z EU)

Zdroj

1.2. Zahraniční politika země

Historicky bylo Spojené království nejmocnější světovou velmocí, zejména během takzvané „Pax Britannica“ – období naprosto bezkonkurenční nadvlády a bezprecedentního mezinárodního míru v polovině 18. století, z čehož ve svých zahraničně-politických vztazích čerpá doteď. Postupně se domininantní role Spojeného království v globálních záležitostech začala snižovat.

Spojené království nicméně zůstává velkou mocností a stálým členem Rady bezpečnosti OSN, zakládajícím členem G7, G8, G20, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, OBSE a Společenství národů (Commonwealth of Nations). Spojené království bylo členským státem Evropské unie (a členem jejích předchůdců) od roku 1973.

Vzhledem k výsledku referenda o členství v EU v roce 2016 bylo v roce 2017 zahájeno řízení o vystoupení z EU. Spojené království formálně opustilo  EU 31. ledna 2020. Nové vztahy se od 1. 1. 2021 (po konci přechodného období) řídí Dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím (Trade and Cooperation Agreement, TCA).

Británie se po odchodu z EU snaží o vytvoření tzv Global Britain, což prostupuje všemi politikami a národními strategiemi. V březnu 2021 byla publikována nová vojensko-politická strategie Global Britain in a Competitive Age: the Integrated Review of Security, Defence, Development and Foreign Policy, která potvrzuje zaměření země na regiony mimo Evropu – zejména indo-pacifický region a Afriku.

Británie po vystoupení z EU usiluje o uzavření obchodních dohod s dalšími globálními partnery. Dne 11. září 2020 byla podepsána dohoda o volném obchodě mezi Velkou Británií a Japonskem, která je první z významných obchodních dohod pro vystoupení Británie z evropského bloku a první samostatně vyjednaná obchodní dohoda po 47 letech. Británie také usiluje o přístup ke Komplexní a progresivní dohodě pro trans-pacifické partnerství (CPTPP), od které si slibuje usnadnění vstupu britských firem do asijsko-pacifického regionu a posílení dodavatelských řetězců. Seznam dojednaných obchodních dohod a probíhajících jednání Velké Británie zde

Nejdůležitějším obchodním partnerem Spojeného království stále zůstává EU, Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím je pro zemi zásadní. Plný text Dohody zde.

Diplomatické zahraniční vztahy Spojeného království řídí ministerstvo zahraničí a mezinárodního rozvoje (FCOD).

1.3. Obyvatelstvo

  • Počet obyvatel:  67,89 mil. (2020)
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 74,97% (březen 2021)
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:  0.53% (nárůst v roce 2020 oproti roku 2019)

Populace Spojeného království rostla v polovině roku 2020 nejpomalejším tempem za téměř dvě desetiletí. Kombinace brexitu s pandemií COVID-19 pravděpodobně způsobí první čistý roční odliv migrantů od roku 1993 (ONS). Populace na 67,1 milionu lidí  oproti 66,8 milionu v roce 2019, což je nejslabší roční růst od roku 2003. Populace stárne, věková struktura se posouvá směrem k vyššímu věku. Do roku 2050 se předpokládá, že jeden ze čtyř lidí ve Velké Británii bude ve věku 65 let a více – což je nárůst z přibližně jednoho z pěti v roce 2019. Je to výsledek kombinace poklesu míry porodnosti a prodloužování délky života.

Demografické složení (červenec 2019):

  • 0-14 let (17,59% z celkového počtu)
  • 15-24 let (11,71%)
  • 25-54 let (40,29%)
  • 55-64 let (12,22%)
  • 65 let a více (18,9%)

Národnostní složení:

  • Angličané (84,3%)
  • Skotové (8,2%)
  • Velšané (4,7%)
  • Irové (2,8%)

Náboženské složení (červenec 2019):

  • křesťané (59,5%)
  • ateisté (25,7%)
  • muslimové (4,4%)
  • hinduisté (1,3%)
  • jiná náboženství (2%)
  • nespecifikováno (7,2%)

Zdroj 1

Zdroj 2

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Během pandemie se za rok 2020 britská ekonomika zmenšila téměř o 10% (ve druhém kvartálu roku 2020 pokleslo HDP o 20.4%, což byl největší šok za posledních 300 let) a návrat na předpandemickou úroveň se očekává ke konci roku 2021 nebo v roce 2022. Pro rok 2021 a 2022 se předpovídá růst 7,25%a 5,75% . Finanční rok 2020/21 skončil schodkem £355 mld. GBP (17% HDP), celkový státní dluh se poprvé od 60. let 20. stol. vyšplhal na 2,14 bil. GBP (téměř 100 % HDP). UK je díky pandemii ve velké krizi zaměstnanosti.  V meziročním srovnání  v březnu 2021 počet zaměstnaných poklesl o 813 tis. (80 % lidé pod 35 let). Inflace v dubnu  v průměru meziročně vzrostla o 1,6%. Strukturální slabinou britské ekonomiky zůstává nízká produktivita práce (o 26% nižší než v Německu a 16% nižší než průměr G7); velký vliv na britskou ekonomiku má i nadále vývoj kurzu libry, který zůstává od referenda v roce 2016 volatilní. V důsledku koronavirové krize libra oslabila vůči USD i Euro.

Británie je jednou z nejzasaženějších zemí covid-19, jedná se o ekonomiku založenou na službách a sektorech s vysokou přidanou hodnotou, zároveň je Británie velkou průmyslovou mocností (tvoří 9 % HDP), důležitými sektory jsou stavebnictví a automobilový průmysl. Růst exportu Spojeného království v roce 2020 byl nejslabší od roku 2009 z důvodu útlumu světového hospodářství, dopadů pandemie a nejistoty ohledně budoucích obchodních dohod. Hospodářský vývoj Velké Británie v roce 2021 a dále závisí především na pěti faktorech: 1/dopadu pandemie covid-19; 2/ dopadu brexitu; 4/ vývoji obchodních vztahů s EU a dalšími partnery; 3/ na vývoji na světových trzích a 5/ na stabilitě Konzervativní strany.

Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 1,31,4-9,94,44,9
HDP/obyv. (USD/PPP) 46 430,048 280,044 130,046 530,049 540,0
Inflace (%) 2,31,81,01,21,5
Nezaměstnanost (%) 4,13,84,66,96,3
Export zboží (mld. USD) 468,6476,3399,8470,5517,7
Import zboží (mld. USD) 651,1643,6548,9681,8739,7
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -182,4-167,3-149,1-225,9-240,2
Průmyslová produkce (% změna) 0,9-1,2-8,5-0,44,5
Populace (mil.) 67,167,567,968,268,5
Konkurenceschopnost 8/1409/141N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -11,5
Veřejný dluh (% HDP) 107,3
Bilance běžného účtu (mld. USD) -131,6
Daně
PO N/A
FO N/A
DPH N/A

Pozn.: Fiskální (rozpočtový) rok probíhá v UK od 1. 4. do 31. 3.

Britské veřejné finance byly před vypuknutím pandemie v relativně dobré kondici, vláda vytvořila určitou fiskální rezervu pro případ negativního vývoje ekonomiky po brexitu. Deficit státního rozpočtu do března 2020 kontinuálně klesal (z 9,9 % v roce 2010) na 1,1 % v roce 2019/20. Rozpočet připravený konzervativní vládou na rok 2020/2021 počítal s deficitem ve výši 2,4 %, avšak díky pandemii skončil s rekordním schodkem 355 mld. GBP, což je se 17 % HDP historicky nejvyšší hodnota deficitu mimo válku. Bilance rozpočtu veřejného sektoru vykazuje nepřetržitý deficit od finančního roku 2002/03. Pro rozpočet 2021/2022 je plánován schodek 234 mld. GBP (10,3% HDP)i při očekáváném růstu 5,75% , a to z důvodu stále probíhajících programů na podporu ekonomiky v důsledku covid-19. Výrazný schodek se očekává i ve střednědobém výhledu, návrat k normálu se očekává ve finančním roce 2024/2025.

UK je dlouhodobě kapitálově soběstačná země a vůči zahraničním subjektům disponuje krátkodobými půjčkami překlenovacího rázu. Země patří ke světovým věřitelům a je členem Pařížského klubu věřitelů. Nemalé pohledávky má UK zejména vůči rozvojovým zemím. Britská vláda kryje své finanční potřeby prostřednictvím kvantitativního uvolňování – především se jedná o prodej dluhopisů s dlouhodobou splatností (gilts). Druhým, neméně důležitým, nástrojem k řešení vládního dluhu jsou dluhopisy s krátkodobou splatností (treasury bills) většinou na jeden až tři měsíce. Vláda obsluhuje státní dluh také prostřednictvím produktů National Savings & Investments (NSI). Pandemie koronaviru vedla k významnému rozšíření veřejných výdajů na podporu pracovních míst a podniků. V důsledku nižšího růstu ekonomiky a zvýšení státního dluhu v důsledku pandemie COVID-19 se státní dluh vyšplhal na konci finančního roku 2020 na £1,876.8 miliardy (84.6% HDP).

2.3. Bankovní systém

Britské bankovnictví disponuje 3. největším objemem depozit na světě. Centrální banka Bankof England (BoE) je 2. nejstarší dosud činnou emisní bankou (založena v roce 1694). V březnu 2020 BoE přistoupila v rámci opatřeni na podporu ekonomiky v důsledku pandemie COVID-19 ke sníženi základní úrokové sazby z 0,75 % na 0,25% a následně 19. 3. na současných 0,10%.

Regulátorem britského finančního systému je Financial Conduct Authority (FCA), dohled nad britskými bankami pak provádí tzv. tripartita – FCA, Bank of England a ministerstvo financí (HM Treasury). Všechny vklady u britských bank jsou od 1. 1. 2011 zákonně pojištěny do výše 85 tis. GBP (ekvivalent 100 EUR) na fyzickou/právnickou osobu.

Hlavní typy peněžních ústavů v UK:

  • obchodní banky: univerzální banky poskytující širokou škálu finančních služeb jako běžné účty, vklady, úvěry (např. HSBC, Lloyds TSB, RBS, Barclays, Standard Chartered); stavební spořitelny (building societies): poskytují podobné finanční služby jako obchodní banky. Podle zákona musí tvořit 75 % jejich činnosti poskytování hypoték a úvěrů pro vybavení domácností. V zemi působí cca 60 stavebních spořitelen (např. Nationwide);
  • zahraniční banky: v zemi působí 250 zahraničních bank ve formě pobočky či reprezentační kanceláře;
  • investiční fondy: investiční společností získávající finanční zdroje prodejem vlastních akcií nebo půjčkami od jiných finančních subjektů. Akcie investičních trustů jsou obchodovány na burze (např. Fidelity International);
  • podílové fondy: obdoba investičních trustů. Finanční zdroje získávají prodejem svých podílů (units).

Na základě měřítka tržní hodnoty je největší britskou bankou HSBC (Hongkong and Shanghai Banking Corporation). Velkou britskou bankovní čtyřku dále doplňují bankovní domy Lloyds TSB, Royal Bank of Scotland (RBS), Barclay’s.

Londýnská burza patří z hlediska tržní kapitalizace mezi pět největších burz světa a je největší burzou evropskou.

2.4. Daňový systém

Spojené království je zemí s relativně nízkou mírou zdanění ve srovnání s průměrem EU. Mezi největší výhody britského daňového systému patří množství daňových úlev a nízké odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Daňový systém je stabilní a relativně přehledný. Daně a odvody na sociální pojištění (státní zdravotní pojištění není vyčleněné zvlášť, je součástí sociálního pojištění) vybírá HMRC tj. HM Revenue and Customs (Daňová a celní správa Jejího veličenstva).

Spojené království má pro fyzické osoby progresivní systém zdanění. Jednotlivé sazby jsou dostupné zde. Daň se obvykle odečítá automaticky ze mezd, penzí a úspor. Lidé a podniky s jinými příjmy mají povinnost oznámit v daňovém přiznání.Na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a partnery ve firmě se vztahuje povinnost podat daňové přiznání za uplynulý finanční rok (1. 4. – 31. 3.), nejpozději do 30. 9. (písemně) nebo do 31. 1. (elektronicky). Nedodrženi termínu se trestá pokutou ve výši 100 GBP.

Firmy registrované v UK a občané s trvalým pobytem v UK (tax domiciled residents) podávají daňové prohlášení HMRC, kde zdaňují celosvětové zisky a příjmy. Firmy registrované mimo území UK a občané s trvalým pobytem mimo území UK (non-domiciled residents) platí pouze daň ze zisku a příjmu vzniklého na území UK. Zahraniční příjem britských daňových rezidentů je plně zdanitelný v místě vzniku a daň zaplacená v zahraničí se odečítá od daňového základu v UK. Toto umožňují smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které UK uzavřela s téměř 100 zeměmi. Základní korporátní sazba daně je 19 %, sazba by však v roce 2023 měla stoupnout na 25 % pro firmy se ziskem nad 250 000 GBP, pro malé firmy se ziskem pod 50 000 GBP zůstane na 19 %, pro střední firmy se ziskem v rozmezí 50 – 250 000 GBP bude někde v rozmezí.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Hlavním obchodním partnerem UK jsou pravidelně země EU, na něž připadá 49% celkového britského zahraničního obchodu. V roce 2019 směřovalo do zemí EU 43% celkového britského vývozu zboží a služeb, zatímco ze zemí EU pochází 52% britských dovozů. V obchodě s EU mělo Spojené království v roce 2020 celkový schodek 72 miliard GBP.

Obchodní relace s EU se za tři měsíce do ledna lednu 2021 propadla o 6,7 mld. GBP. V 1. čtvrtletí 2021 se celkový obchodní deficit snížil o 8,4 miliardy GBP na 1,4 miliardy GBP, což je stále o 23,1% nižší úroveň než před rokem.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 193 926,1194 516,6N/AN/AN/A
Import do EU (mil. EUR) 301 329,0307 811,4N/AN/AN/A
Saldo s EU (mil. EUR) -107 402,9-113 294,8N/AN/AN/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Obchod s Velkou Británií je 3. nejefektivnější relací českého zahraničního obchodu. UK je za první čtvrtletí 2021 6. největším exportním trhem pro ČR a 16. největším importním trhem. Podle velikosti obratu vzájemného obchodu je UK na 10. místě.

Zatímco za celý rok 2019 ještě český vývoz do UK narostl o 0,5%, za rok 2020 export z ČR do UK meziročně poklesl o 12,4% a import z UK do ČR klesl o 3,7%. Pokles obchodu v roce 2020 je důsledkem pandemie a opatřeních na obou stranách, zároveň se však na podzim firmy na obou stranách ve velkém předzásobovaly v očekávání brexitu, což pokles obchodu mírně snížilo. Dle předběžných údajů ČSÚ však za první čtvrtletí roku 2021 meziročně poklesl český vývoz (2,1%) a klesl import z UK do ČR (10,8%).

Obchodní výměna s ČR (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z ČR (mld. CZK) 203,8206,2179,2N/AN/A
Import do ČR (mld. CZK) 83,268,465,5N/AN/A
Saldo s ČR (mld. CZK) -120,6-137,8-113,7N/AN/A

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Vzhledem k výsledku referenda o členství v roce 2016 však bylo v roce 2017 zahájeno řízení o vystoupení z EU, které bylo ukončeno formálním odchodem Spojeného království z EU 31. ledna 2020. Do konce roku 2020 se vzájemné vztahy řídily pravidly EU, od 1. 1. 2021 se řídí Dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím (TCA).

TCA je především obchodní dohodou, pro evropské zboží, které splní pravidla původu, zajišťuje nulová cla a nulové kvóty, dále zajišťuje zvýhodněná pravidla pro nákladní dopravu a letecké cargo, spolupráci v oblasti energetiky a vybraných dalších oblastí. Oblast služeb je však řešena minimálně, stejně tak smlouva nezajišťuje volný pohyb osob, automatické uznávání kvalifikací či certifikací.

Smlouvy s ČR

Ekonomické vztahy mezi ČR a UK se realizují zejména na základě Dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a UK, dále pak na základě následujících smlouvy o zamezení dvojímu zdanění u daně z příjmu a z kapitálových zisků (v platnosti od 20. 12.1991) Podniky naleznou podrobnější informace k brexitu na těchto stránkách Evropské komise, podrobnější návody i v českém jazyce pro podniky vyvážející do UK jsou pak na stránce Generálního ředitelství Komise pro daně a cla. Informace pro firmy v českém jazyce jsou umístěny také na stránce businessinfo.cz. Průvodce pro podnikatele k dopadům brexitu pak na stránce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Souhrnné informace k problematice brexitu jsou pak uvedeny v českém jazyce na stránkách Evropské komise, a na stránkách Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR.

Občané ČR, kteří žijí ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska naleznou praktické informace ve vztahu k brexitu na stránce velvyslanectví ČR v Londýně.

3.3. Rozvojová spolupráce

Oblast poskytování rozvojových fondů má na starosti Ministerstvo zahraničních věcí a rozvoje (Foreign, Commonwealth and DevelopmentOffice, FCDO) UK je poskytovatelem rozvojové pomoci, na kterou bylo vyčleněno 0,7 % HDP, vzhledem k probíhající pandemii však byly příspěvky sníženy na 0,5 % HDP pro následující období.

Vláda Spojeného království se zabývá hlavními globálními výzvami, včetně chudoby a nemocí, masové migrace, nejistoty a konfliktů, a vede snahu ukončit extrémní chudobu. Cílem britské mezinárodní pomoci je bezpečnější, zdravější a prosperující svět pro lidi v rozvojových zemích. Mezi největší příjemce pomoci patří Etiopie, Nigérie, Pákistán, Jemen a Keňa, mezi vládní priority pak patří oblast zdraví, bankovnictví a finančních služeb, Vláda a občanská společnost, průmysl a pomoc při katastrofách.

FCDO dále poskytuje v rámci Research4Development (R4D) aktuální informace o výzkumech financovanými FCDO včetně podrobností o více než 35 000 minulých a současných projektech, naleznete na webových stránkách FCDO. Postup jak se stát dodavatelem FCDO na webové stránce ministerstva.

UK Export Finance je britskou exportní úvěrovou agenturou, která kromě pojišťování britských exportů zajišťuje financování vybraných rozvojových projektů pomocí úvěrů. Podmínka britské účasti na projektu je 20 %, projekty se týkají rozvojových zemí a míří např. do sektoru zdravotnictví.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

▶  Dopravní průmysl a infrastruktura + Stavební průmysl

V příštích dvou letech vláda investuje do infrastruktury 27 mld. GBP. Přes 1 mld. GBP bylo alokováno na výstavbu infrastruktury elektrických dobíjecích stanic. Pokračovat bude také obnova a výstavba silniční sítě, jakožto obnova i železničních sítích, těm je v rozmezí 5 let určeno 17,5 mld. GBP. Prioritou tak zůstává rozvoj stěžejních dopravních tepen a současně výstavbu venkovských silničních sítí a další konektivity napříč zemí. Nad rámec podpory cyklistiky (5 mld. GBP ) budou pokračovat největší infrastrukturní projekty, od kterých si vláda slibuje pomoc při znovunastartování ekonomiky (např. vysokorychlostní železnice na sever Anglie, tzv. projekt HS2). Současně roste poptávka takových firem, které se zaměřují na inovativní a ekologicky udržitelné materiály a konstrukce z nich zapadající do strategického cíle britské vlády cíle eliminovat emise CO2. Na rok 2021 je bude 1 mld. GBP na izolaci domů a veřejných budov s využitím stávajícího dotací na „zelené domovy“ a dekarbonizačního systému veřejného sektoru.

▶ ICT

Již v akutní fázi pandemie byla obrovská poptávka po  digitálních a  on-line řešeních a tento trend bude pokračovat. On-line  nakupování v době krize dramaticky narostlo. Poptávka bude vzrůstat jak po platformách a řešeních pro e-commerce, herní průmysl, rozšířenou a virtuální realitu, digitální marketing a EdTech. Se vzdělávacími technologiemi přináší i nové trendy v oblasti health tech digitální platformy. Mobilita a autonomní vozidla či třeba rostoucí popularita food tech. Příležitosti budou tedy mj. v  inovativních, interaktivních, personalizovaných, na umělé inteligenci založených řešeních pro e-commerce. Rovněž se očekává růst využití blockchainových technologií či téměř plné automatizace některých odvětví. Důraz se klade i na výstavbu 5G sítí, které poslouží jako základ pro konektivitu autonomních vozidel či Internetu věcí (IoT). Rovněž ve finančním sektoru budou hrát  inovace zásadní roli, zejména v oblastech finanční inkluze, financování malých a SMEs a digitální transformace sektoru finančních služeb. Inovace v  tomto sektoru také budou moci těžit ze státní podpory, vytvořen již například byl fond ve výši 1,25 mld. GBP.

▶ Energetický průmysl

Ochrana klimatu a dekarbonizace ekonomiky budou klíčovým aspektem hospodářské obnovy – platí cíl dosáhnout nulových emisí CO2 z britské ekonomiky jako celku do roku 2050. Do roku 2030 tak bude potřeba nalézt nové zdroje pro čtvrtinu britské energie, přičemž hlavní roli budou hrát jádro a obnovitelné zdroje. Vláda očekává, že obnovitelné zdroje energie budou do roku 2030 tvořit 65% elektrické energie. Podle ministerstva pro obchod, energetiku a průmyslovou strategii bude hrát  jádro klíčovou roli v budoucím britském energetickém mixu a přechodu ekonomiky  na nízkouhlíkovou. Pokračují projekty Hinkley Point C, a plánovány jsou další dva jaderné bloky, převážně v čínsko-francouzské režii (Sizewell B, Bradwell). Vláda také obnovila rozhovory s EDF o plánu na vybudování 20 mld. GBP jaderného reaktoru Sizewell C v Suffolku. Vláda investuje 2 mld. GBP do vývoje nové generace 16 mini modulárních nukleárních reaktorů do roku 2050, který vede konsorcium vedené firmou Rolls-Royce, Laing O’Rourke a Atkins.  Příležitosti se dají očekávat také v oblasti vyřazování starých zařízení (decommissioning) a v programech na nakládání s jaderným odpadem. Stále důležitější roli budou mít obnovitelné zdroje, ukládání energie, úspory energie (zateplování staveb), elektromobilita a chytrá energetická řešení. Británie by se měla stát lídrem v oblasti zelené energie a větrných elektráren, které mají generovat až 40GW do 2030. V rámci programu „Build Back Greener“ by měla mít každá domácnost dodávky levné energie z větrných eletráren. Vláda investuje 160 mil. GBP do výroby nové generace turbín, včetně plovoucích větrných mlýnů schopných dodávat 1 GW energie do roku 2030. Determinaci ke přechodu na zelenou energii dokazuje nová výstavba dvou větrných přístavů v průběhu tohoto roku ve výši 95 mil. GBP. Zároveň bude také poptávka po centralizovaných systémech propojujících elektrárny s  továrnami a dalších technologiích k  udržení stability sítě. Vláda plánuje zakázat od roku 2025 využívání fosilních zdrojů pro vytápění nových obytných domů, což skýtá příležitosti pro dodavatele alternativních řešení. Dalším cílem je vyvinout 5 GW nízkouhlíkové výrobní kapacity vodíku do roku 2030. Britský trh je otevřen inovativním a experimentálním technologiím výroby energie z odpadu. Akcent bude kladen rovněž na úsporná energetická/tepelná/chladicí řešení. Příležitosti pro dodávky systémů i  komponentů tedy představují například jak specializované strojírenské dodávky, tak ucelená řešení, baterie, články, měniče, střídače a kabely; dále zejména komponenty pro energetickou dimenzi tzv. smart energy, včetně smart homes a cities. Příležitost by také mohla být pro přečerpávací vodní elektrárny sloužící k vykrývání energetických špiček.

▶  Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Již těsně před koronavirovou pandemií patřil zdravotní sektor (Národní zdravotní služba, NHS), k deklarovaným prioritám vlády. NHS nutně potřebuje realizovat projekty obnovy  řady nemocnic, a to jak stavební, tak především přístrojové, jelikož deficit údržbových prací na nemocnicích čítá zhruba 6,5 mld. GBP. Plánované práce zahrnují výstavbu až 40 nových nemocnic (3,7 mld. GBP), nemocničních oddělení,  jednotek intenzivní péče a operačních sálů,  zlepšení nedostačujícího vybavení psychiatrických klinik, obnovu zastaralé počítačové infrastruktury, modernizaci a doplnění vybavení. Již v roce 2019 britská vláda oznámila, že vymezí dodatečných 1,8 mld. GBP k  výstavbě, údržbě a  nákupu nového vybavení pro NHS v Anglii, zejména magnetických rezonancí, počítačových tomografů a  mamografů. Připraven je také plán na  modernizaci diagnostiky rakovinových onemocnění v  podobě financování 300 nových diagnostických zařízení v 78 nemocnicích napříč Anglií.

Kompletní mapa oborových příležitostí

4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Britové mají jako národ mnohasetletou zkušenost s globálním obchodem. Často proto působí jako vedoucí rozsáhlých mezinárodních ekonomických projektů. Při samotném obchodním jednání je obvyklé projednávat maximum možných bodů, včetně technických aspektů. Učiní-li obě strany závěr, předpokládá se, že se k němu není potřeba nadále vracet a obě strany jej respektují. Pokud obchodní partner nevyjádří opačný názor či nevznese připomínky, předpokládá se, že s předloženým návrhem souhlasí. Nezapomínejte, že jednáte s příjemnými, ale tvrdými obchodníky. Není zvykem přijímat první nabídku – nenechte se zaskočit zjevně nevýhodným návrhem. Buďte připraveni vyjednávat, obeznamte se s konkurencí a nebojte se srovnávání.

4.2. Oslovení

Pro obchodní styk i obecnou komunikaci je běžné oslovování křestním jménem, krom prvního dopisu/emailu, ve kterém je spíše běžné oslovení příjmením. Oslovení emailem by mělo být formální a směřovat přímo zodpovědné osobě. Reference jsou při oslovení a navázání kontaktu naprosto klíčové pro úspěšný start ve vysoce konzervativní Británii. Firmy, které mají již obchodního partnera v zemi, nebo mají existující reference přímo z Velké Británie, mají navazování kontaktů a případnou další expanzi mnohonásobně jednodušší.

4.3. Obchodní schůzka

Předpokládá se především kvalitní příprava na jednání, včetně předchozího seznámení se s dostupnými podklady. Veškerá jednání jsou vedena přímočaře a racionálně. Úvodní zdvořilostní komunikace zpravidla probíhá během několika málo minut. Nezdráhejte se k prolamování ledů využít obligátních témat jako počasí nebo cesta. Mezi další oblíbená témata patří kultura, sport, cestování, kulinářské zážitky; o své rodině můžete hovořit, ale nikdy se na ni protistranu nevyptávejte. Od obchodního partnera se při jednání očekává věcnost a přímost. Samozřejmostí je předání navštívenky neuvádějící vysokoškolský titul. Používání mobilního telefonu během jednání je považováno za neslušné. 

Své šance zvýšíte přesvědčivě vystavěnou argumentací, kterou podpoří atraktivní, přehledné materiály a nápaditý design. Podložit svá tvrzení grafy či statistickými daty je skvělý způsob, jak přesvědčit britského partnera, že pouze nepřeháníte. Samozřejmostí je vhodně zvolený business model a prodejní techniky – v tomto ohledu jednáte s evropskými mistry. Ideálním je tak představit win-win modely vzájemné spolupráce. Výhodu pak může poskytnout sjednání schůzky přes třetí stranu, se kterou se oba obchodní partneři znají a případně v minulosti došlo k obchodním stykům. V době pandemie je běžné, že je první jednání formou video hovoru – tento trend bude zřejmě pokračovat i nadále.

Předávání dárků není nutnou podmínkou při obchodních jednáních, spíše tato role upadá, zejména kvůli firemním regulacím přijímání dárků. Avšak je podstatné při obdržení dárku zachovat reciproční chování. Zvolený dárek tak musí spadat do přiměřeného kritéria ceny, která nesmí být příliš vysoká, aby se nedala považovat za úplatek, ani příliš nízká, aby budila pocit urážky. Vhodným dárek tak mohou představovat například firemní produkty, propisky, knihy a případně suvenýry. Dárky se obvykle předávány na konci obchodního jednání a jsou i v tentýž okamžik rozbalovány.

Nejvhodnější čas k uspořádání obchodního jednání je okolo 10 hodiny dopoledne, zejména v počátečních fázích vyjednávání. Je nepravděpodobné, že by se první schůzka konala při jídle, záleží to však na zúčastněných stranách a kontextu konání schůzky. Je třeba mít na paměti, že dopravní sítě ve Velké Británii často postihuje zpoždění, proto byste měli mít vždy k dispozici časovou rezervu, zejména při cestování na důležitou schůzku a delší vzdálenost. Stanovený čas schůzky je důležité dodržet, dochvilnost je považována na důležitou ctnost. 

Často je velmi obtížné a zdlouhavé získat byť jen kontakt na relevantní osobu ve firmě příslušnou pro obchodní jednání, zejména pokud se snažíte něco prodat; nákupčí se „skrývají“, najít na ně kontakt např. na webové stránce firmy je často nemožné. Situace je jiná, pokud sami aktivně obchodní příležitost či dodavatele hledají. V tak bohaté zemi, jako je Británie, také může zaskočit častý tlak na nízkou cenu. Je dán vysokou konkurencí na trhu, který je velmi globalizovaný. Nemile vás mohou překvapit také odlišné procesní zvyklosti a byrokratické průtahy, ale neměly by vás odradit. Vyvarujte se jakýmkoliv nekorektním poznámkám, projevům hněvu apod.

Společnost v Británii je velmi pestrá, etnicky i nábožensky, ale nejpozději ve druhé generaci se všichni obyvatelé zpravidla považují v první řadě za Brity. Ačkoliv náboženské a etnické aspekty většinou nehrají v jednáních s britským partnerem zásadní roli, respekt k případným specifikům partnera je samozřejmě na místě.

Při jednání není obvyklé nabízet alkoholické nápoje.  Úspěšně zrealizovaná spolupráce však může být završena – dohodnutou – podvečerní recepcí, pracovní večeří, či setkáním u „drinků“.

Důležitý je upravený vzhled, konzervativní oblečení a čistá kvalitní obuv. U dámských i pánských oděvů převažují tmavší odstíny.

Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli a ani neexistuje ideální počet členů týmu. Doporučuje se přítomnost seniorního manažera pro zvýšení kredibility, ale bývá i zvykem přizvat firemní experty, kteří umí zodpovědět případné technické detaily.

Více informací viz kulturní karta

4.4. Komunikace

Osobní jednání je základ úspěchu. Menší detaily je možné řešit přes telefon či email. Při komunikaci s britskými firmami se očekává rychlá reakce, na písemnou/emailovou korespondenci je běžné odpovídat do 24 hodin po jejím obdržení. Dosavadní praxe však i nadále ukazuje, že je řada britských firem při písemném styku s českými firmami uváděna do rozpaků, neobdrží-li odpověď do 3–4 dnů. Po skončení schůzky napište rychlý follow-up e-mail s poděkováním, shrnutím dohodnutých kroků a jejich následného plnění.V současné době je běžníé, že první schůzka probíhá před video call.

Předpokládaným jazykem jednání je angličtina, s ohledem na její rozšířenost a častý nezájem britských občanů učit se cizím jazykům. Je proto vhodnější na jednání vyslat vlastního pracovníka, který jazykem vládne než s sebou brát tlumočníka. V některých částech Skotska se vedle angličtiny (s někdy dosti odlišnou výslovností, než je oxfordská verze jazyka) používá také gaelština, ta ale není úředním jazykem; ve Walesu je místy používána velština, zná ji však malá část populace. Z ostatních jazyků jsou používány mateřské jazyky místních etnických skupin.

Za všech okolností buďte zdvořilí. Ptejte se, dávejte najevo, že nasloucháte, nepřerušujte protistranu, neveďte dlouhé monology. Rozkazovací způsob obejděte zdvořilejšími obraty, naučte se několik frází, které zjemňují nepříjemná sdělení.

Britové dávají přednost nepřímé komunikaci zejména v souvislosti se sdělením negativních informací. Mohou se uchýlit k vágním a méně jasným prohlášením, případně humoru či nezávazným dohodám, aby vám dali najevo svůj nesouhlas. Rovněž velice často a mistrně užívají eufemismy a snaží se nebýt příliš expresivní. Samotné užit nepřímé komunikace v jednání s britským partnerem může budit více přátelský dojem a tím se vyhnout se tomu, že budete působit nezdvořile či arogantně. Humor a sarkasmus hraje důležitou roli pro navození přátelské atmosféry. Ovšem je nutné být opatrný a partneraneurazit.

U neverbální komunikace je vhodné udržet oční kontakt, ale současně se vyvarovat dlouhému zírání. Vhodné je i nechat dostatek osobního prostoru a vyvarovat se dotykům. Při pozdravu a představení je tak vhodné krátké a pevné stisknutí ruky.

Jak pomáhají pro navázání kontaktů v zemi služby ekonomické diplomacie – obchodní mise, veletrhy či jiné nástroje?

V Británii je zapotřebí využívat všech dostupných cest a způsobů k oslovení obchodních partnerů. Účast na veletrhu zpravidla vede k navázání prvních kontaktů a otevření dveří, organizovány jsou proto jak oficiální české stánky na nejvýznamnějších veletrzích, tak menší účasti na strojírenských, sklářských a dalších veletrzích.

V případě zájmu o daný trh a jeho průzkumu se můžete obrátit na jednu z českých agentur ve Velké Británii. Agentura na podporu exportu CzechTrade poskytuje na základě konkrétních požadavků firem asistenční služby, konzultace v oblasti podnikání, založení firmy, případně provádí marketingový průzkum trhu, dále může vyhledat vhodné obchodní partnery a případně ověřit jejich zájem o nabízený produkt. Asistenci českým firmám při vstupu na zahraniční trhy v oblasti technologií, start-upů apod může pomoct kancelář agentury CzechInvest v Londýně.

Potřebnou podporu nabízí i Velvyslanectví České republiky v Londýně, které si klade za cíl podpořit český export v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku (UK) a prezentovat ČR jako vhodné místa pro podnikání a investice. Jednotlivé české společnosti se tak mohou obracet na velvyslanectví s dotazy týkajícími se například vstupní exportní konzultace a přípravy jednání v dané zemi, vyhodnocení aktuální ekonomické situace v daném teritoriu, pomoci při zprostředkování kontaktů, získání informací od místních státních či regionálních úřadů a institucí. V neposlední řadě také asistence při jednání s nimi či případně evidence poptávek po českém zboží, službách a spolupráci, poskytuje také pomoc při organizaci podnikatelských misí českých firem do UK. Velvyslanectví rovněž pořádá v rámci tzv. projektů ekonomické diplomacie (PROPED) sektorové mise českých firem do Británie se zaměřením např. na zdravotnictví, nanotechnologie, IT či nápoje. Na velvyslanectví je také možné pořádat nejvýznamnější firemní akce, pokud mají sektorový charakter (tj. je prezentováno více českých firem ze stejného sektoru).

S ohledem na množství firem a tržní podstatu britské ekonomiky není přítomnost velvyslance nebo obchodního diplomata na jednáních individuálních firem (mimo výše uvedené akce) pravidlem, a je spíše vyhrazena pro jednání typu B2G (jednání se státními úřady, státními nebo velkými podniky, samosprávami apod.), případně nejvýznamnější obchodní příležitosti.

V Londýně také působí Česko-britská obchodní komora, která je vhodná pro networking a sdílení informací a kontaktů.

4.5. Doporučení

Britský trh je velmi náročný na kvalitu výrobků i služeb, ale také na úroveň podnikatelské etiky. Typické je dodržování zásady „fair play“, sjednaných lhůt a podmínek.

V seriózních podnikatelských kruzích stále platí, že čestné jednání je samozřejmostí. Lež je společensky nepřijatelná a dané slovo má hodnotu podepsané smlouvy. V obchodním styku je dodržování platebních podmínek věcí cti a lze se na ně většinou spolehnout. V každodenní praxi bývají však častým a již dlouho kritizovaným nešvarem velkých firem platby po lhůtě splatnosti a tento trend se v poslední době zhoršuje. Hlavní obětí jsou drobní dodavatelé.

Doporučujeme také zdravou obezřetnost a důsledné prověřování potenciálních obchodních partnerů, zejména pokud komunikace probíhá na dálku. Všeobecné rozšířenosti angličtiny zneužívají podvodníci z celého světa, kteří se nezřídka vydávají za britské subjekty. V Británii je také maximálně zjednodušena registrace a zrušení firmy a ani samotná britská adresa obchodního partnera ještě nemusí nutně vypovídat o serióznosti majitele. Důvěryhodnost britské firmy proto doporučujeme vždy ověřit běžně dostupnými prostředky: v on-line obchodním rejstříku Companies House, bankovní referencí, používání zajištěných způsobů platby. V případě jakýchkoliv pochybností se před odesláním zboží či platby neváhejte obrátit s žádostí o konzultaci i na velvyslanectví ČR v Londýně (dovolat se zpětně spravedlnosti může být s ohledem na zahlcení britské policie množstvím podvodů velmi obtížné).

Obecně tak platí dodržovat zásady zdvořilosti, slušnosti a dochvilnosti. Vyplatí se navazovat dlouhodobou spolupráci a neuspěchat jednání za cílem urychlit podpis kontraktu.

Companies House

4.6. Státní svátky

Svátky jsou označovány jako bank holiday proto, že o takovém dni zůstávají zavřeny všechny banky a tedy i naprostá většina ostatních institucí a obchodů. Platební transakce se na svátky pozastaví a jejich pohyb bude obnoven až následující pracovní den.

Pokud samotný svátek připadne na víkendové dny, je stanoven náhradní den volna „substitute day“, nejčastěji na následující pondělí. Dodatečný den volna také muže vzniknout při mimořádné události monarchie.

Významným svátkem spojeným s oslavami jsou narozeniny královny Alžběty II. 21. dubna, oslavy většinou připadají na červen.

Skotové navíc slaví letní svátek ještě první srpnové pondělí. Skotsko ještě slaví 30. listopadu Svátek svatého Ondřeje (Saint Andrew’s day).

Severní Irsko navíc slaví Den svatého Patrika 17. března a oslavy výročí bitvy u Boyne (také známé jako Orangemen’s Day) která se slaví 12. července.

Konkrétní data svátků lze nalézt zde

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Odchodem UK z EU se změnily základní podmínky uplatňování zboží na britském trhu, země vystoupila z vnitřního trhu EU (Anglie, Skotsko, Wales) – celní podmínky, certifikace, značení, využívání autorizovaných zástupců atd. Detailní informace jsou k dispozici na webu Velvyslanectví ČR v Londýně a webu www.export.cz. Severní Irsko je však administrativně stále součástí vnitřního trhu, pro umístění zboží na tento trh platí evropská pravidla, naopak administrativní hranice vznikla mezi Velkou Británií a Severním Irskem.

Pro evropské zboží, které splní podmínku původu, jsou v rámci Dohody o obchodu a spolupráci uplatňována nulová cla a kvóty pro dovoz do UK. I Dohoda však znamená zvýšené administrativní náklady a nutnost vyplňovat celní prohlášení. UK odložila zavádění kontrol na hranicích na 1. 10. 2021 pro zboží živočišného původu, na 1. 1. 2022 pro ostatní zboží. Kontroly na alkohol a tabák a další vybrané druhy zboží jsou zavedeny již od 1. 1. 2021. Odložené kontroly dovolují dodat veškerou celní dokumentaci až 6 měsíců po importu zboží. Vždy je však nutně je zpětně dodat. EU uplatňuje plné celní kontroly již od ledna 2021.

Změnily se také podmínky certifikací, Británie od roku 2021 zavádí místo evropského značení CE vlastní UK Conformity Assessed. Všechny certifikáty, které platily pro EU, bude pro britský trh nutné nechat přecertifikovat u britské autority. Pro různé sektory platí různě dlouhá přechodná období a je vždy nutné zkontrolovat konkrétní podmínky.

Dovozní licence u průmyslových výrobků vydává Export Control Joint Unit. Dovoz některého zboží do UK je úplně zakázán.

UK také změnila systém platby a výběru DPH pro menší zásilky. Pokud je obsah zásilky hodnotou pod 135 GBP, odpovědnost za výběr a převod DPH britským autoritám nese prodejce.

Využívání místních zástupců a distributorů je pro UK velmi rozšířené. Pro zahraniční firmy je to na začátku často jediná schůdná cesta, jak se prosadit na britském trhu. Zzástupci jsou registrováni v British Agents BASE, která umožňuje přístup do největší databáze profesionálních prodejních zástupců v UK.

The Manufacturers‘ Agents‘ Association of Great Britain and Ireland – MAA nabízí stejné služby jako BASE. Navíc nabízí vyhledání zástupce také v Irsku. The British Chambers of Commerce – BCC je obchodní organizace zastřešující cca 533 obchodních komor v UK. Obchodní komory mají dlouholetou tradici a silné postavení.

Pro některé firmy může být v UK výhodné si založit vlastní dceřinou společnost. Registrace firmy ve Velké Británii (Anglie, Skotsko, Wales) je poměrně jednoduchý proces. Firma se registruje podle zákona “The Companies Act 1985” v obchodním rejstříku (Companies House, v Severním Irsku Companies Registry). Firmy mají ze zákona povinnost předkládat do obchodního rejstříku údaje o účetnictví a výkazy ročního obratu. Companies House eviduje údaje o 2 mil. firem.

Dokumenty pro založení firmy by měl připravit britský právník, ale není to zákonná podmínka. Firma je zaregistrována po obdržení Certificate of Incorporation (doklad o registraci). Proces registrace firmy obvykle trvá 7 pracovních dnů. Registrace elektronicky stojí od 10 GBP, fyzickým předložením dokumentů 40 GBP. V Severním Irsku stojí registrace firmy 35 GBP. Firma může být zaregistrována v Companies House přímo nebo prostřednictvím právní firmy.

Informace o firmách v Anglii, Walesu a Skotsku lze najít v obchodním rejstříku Companies House. Informace o firmách v Severním Irsku vede místní obchodní rejstřík Companies Registry. Detailní informace jsou zpoplatněné. Informace o finanční situaci britských firem nabízí několik společností (např. First Report). Takové služby jsou poskytovány on-line a za relativně dostupné ceny.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Obvyklé právní formy společností v UK jsou:

  • Private limited company (Ltd) – privátní společnost s ručením omezeným, nejčastější forma. Ručení je omezené buď majetkovým podílem (by shares) nebo zárukou (by guarantee).
  • Public limited company (Plc)– veřejná společnost s ručením omezeným. Jedná se o akciovou společnost, která může získat finanční zdroje prodejem akcií veřejnosti.
  • Limited partnership (LP) – partnerství (sdružení) podnikatelů. Partneři mají společnou odpovědnost za závazky firmy a ručí neomezeně osobním majetkem. Smlouva o partnerství je většinou sepsána právníkem, který navrhne způsob řízení firmy a rozdělení zisku. Tento typ společnosti využívají hlavně začínající firmy.
  • Limited liability partnership (LLP) – nový typ společnosti, který je kombinací klasické privátní společnosti s ručením omezeným a partnership.
  • Sole trader, sole proprietor – podnikatel (fyzická osoba). Do této kategorie patří drobní živnostníci, obchodníci či soukromí poradci. Podnikatel ručí za závazky z podnikání neomezeně osobním majetkem. Tento druh podnikání vyžaduje minimální nároky na papírování a formality. Podnikatel však musí vést evidenci svých příjmů a výdajů pro daňové účely a platby na sociální a zdravotní pojištění.

Dalším důležitým státním úřadem pro firmy a podnikatele HM Revenue & Customs, kde se musí registrovat jako plátci DPH, daně ze zisku, spotřební daně a odvodů na sociální a zdravotní pojištění (national insurance).

5.3. Marketing a komunikace

V UK existuje velké množství novin, časopisů a jiných periodik, kde lze zveřejnit nabídku zboží a služeb. Přehled všech periodik vychází každoročně v Media Guide. Zájemce tu najde kompletní databázi všech tiskovin, televizních a rozhlasových stanic, informace o čtenářském (diváckém, posluchačském) okruhu, nákladu tiskovin (šíře a pokrytí vysílání) i ceny inzerce. Celkový přehled o nabídce propagačních a inzertních služeb je možné získat od The Advertising Association. Mezi nejprodávanější novinové deníky patří The Sun, Daily Mail a Daily Mirror, ekonomické tématice se věnují Financial Times, částečně i Telegraph a Guardian, z týdeníků zejm. Economist.  

Stále častější bývá marketing skrze sociální sítě. Pandemie COVID-19 poukázala na stále se zvyšující množství online nákupů skrze e-shopy a obecně rostoucí trendy online platforem pro prodej zboží. E-komerce má podle předpovědí dále růst, odhaduje se až na 30% růst do roku 2024 Důležitým faktorem je i vysoce kvalitní a přehledné zpracování marketingových materiálů.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je upravena zákonem „Copyrights, Designs and Patents Act of 1988”, který je průběžně novelizován kvůli implementaci směrnic EU. Hlavním státním úřadem pro ochranu duševního vlastnictví je Intelectual Property Office (Britský patentový úřad). Tento úřad uděluje patenty na vynálezy, provádí zápisy a registraci ochranných známek (trade marks), užitných a průmyslových vzorů (designs). V UK jsou rovněž v platnosti patenty udělené Evropským patentovým úřadem (The European Patent Office); stejně tak zde platí ochranné známky a užitné/průmyslové vzory registrované u The Office for Harmonization in the Internal Market (OHIM).

K největším žadatelům o udělení patentu v UK patří firmy z oblasti informačních a komunikačních služeb (Hewlett Packard, Schlumberger, NEC, Samsung, Motorola, Sun Microsystems) a automobilka Ford. Nejvíce ochranných známek registrují firmy Unilever, GlaxoSmithKline, Imperial Chemical Industries, Johnson & Johnson, British Telecom, Asda, Marks & Spencer.

Autorská práva (copyrights) jsou v UK chráněna automaticky, jakmile existuje jakýkoliv záznam v materiálu, který byl vytvořen (film, hudba, literární dílo, atd.). Neexistuje tu žádná oficiální registrace pro autorská práva. Velvyslanectví ČR v Londýně nebylo informováno o žádném případu porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům.

5.5. Trh veřejných zakázek

Od 1.1.2021 se UK řídí dohodou o veřejných zakázkách (Government Procurement Agreement, GPA) Světové obchodní organizace (WTO). Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a UK i nadále zajišťuje evropským firmám přístup k britským veřejným zakázkám.

Veřejné zakázky, které započaly, ale nebyly dokončeny před 31.12.2020, se budou řídit pravidly k 31.12.2020 . Od 1.ledna 2021 se veřejné zakázky nad limit musí inzerovat na novém internetovém portálu ‘Find a Tender‘, který v UK nahradí The Official Journal of the European Union (OJEU).

Existující vládní portály, tedy Contracts Finder, Public Contracts Scotland, Sell2Wales a eTendersNI budou dál fungovat beze změny.

Platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek v UK byla implementována do níže uvedených britských právních předpisů:

  • Procurement Policy Note 06/19: New Thresholds 2020
  • The Public Procurement (Amendment etc.) (EU Exit) Regulations 2019

Implementace GPA a Dohody o obchodu a spolupráci s Evropskou unií (Trade and Cooperation Agreement)

  • Procurement Policy Note 02/21: The WTO GPA and the UK-EU TCA

Veřejný sektor vynakládá každoročně okolo 290  mld. GBP na nákup zboží a služeb. Zájemce o dodávky pro veřejný sektor se musí nejdříve zaregistrovat do seznamu potenciálních dodavatelů příslušné veřejné instituce. Registrovaní dodavatelé pak dostávají výzvy k předložení nabídky.

Zájemce o zařazení do seznamu dodavatelů musí oznámit příslušné instituci tyto informace:

  • profil činnosti firmy a hospodařeni za poslední 2-3 roky
  • seznam a popis výrobků/ služeb/prací, které chce nabízet
  • seznam dosavadních významných odběratelů
  • stručný popis získaných zakázek od britského veřejného sektoru (jsou-li nějaké).

Důležitým zdrojem o veřejných zakázkách je také Tenders Direct, který zveřejňuje informace o aktuálních zakázkách v UK a v Evropě.

Procurement Policy Note 02/21: The WTO GPA and theUK-EU TCA

The Public Procurement (Amendment etc.) (EU Exit)Regulations 2019

Procurement Policy Note 06/19: New Thresholds 2020

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky vyplývají z dohody mezi vývozcem a dovozcem. K nejpoužívanějším platebním nástrojům patří dokumentární akreditiv (Letter of Credit, L/C), dokumentární inkaso a přímé platby. Ceny za dodané zboží se uvádí podle podmínek Incoterms (např. EXW, CIF, FOB). Opožděné platby podléhají zákonnému nároku na úroky, pokud je smlouva sjednána podle britského práva.

Na britskou libru jsou navázány falklandská libra, gibraltarská libra a svatohelenská libra. Nejnižší hodnota EUR/GBP byla zaznamenána ke konci roku 2008 €1,02, nejvyšší na začátku května 2000 €1,752.

Obchodní smlouva by měla vždy obsahovat klauzuli, podle práva které země se budou řešit případné obchodní spory. V opačném případě se aplikuje anglosaské právo založené na zvykovém právu.

Obchodní spory se řeší zpravidla u County Courts (okresní soudy), odvolacím soudem je High Court (vyšší soud). Komplexní právní služby a poradenství včetně zastupování u soudů poskytují solicitors, kteří tvoří většinu britských právníků (The Law Society of England and Wales). Druhou kategorii britských právníků tvoří barristers. Ti jsou oprávněni zastupovat strany u vyšších soudů a poskytují specializované právní služby (The Bar Council of England and Wales).

Jak postupovat v případě, že jste se stali obětí podvodu ze strany subjektu operujícího v Británii.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Od 1.1. 2021 se i na občany EU vztahují pravidla nového  britského imigračního systému. Pro pobyty do 6 měsíců není pro turistické ani pracovní důvody nutné vízum. Bez víza je možné uskutečnit pracovní návštěvy, účastnit se veletrhů, jednání s obchodními partnery atd. Úplný seznam povolených aktivit v rámci bezvízového styku je zde.

Pro pobyty nad 6 měsíců a pro aktivity, které nejsou na seznamu pro bezvízový styk, je nutné obstarat si příslušný druh víza. Víza vydává ambasáda UK v Praze.

Praktické informace k cestování do Spojeného království po 1. lednu 2021

Občané EU budou i nadále při vstupu do Spojeného království na hranicích moci využívat e-gaty na biometrické pasy. Občané EU, kteří přicestují do Spojeného království bezvízově jako návštěvníci, budou muset Spojené království nejprve opustit, pokud si přejí žádat o vízum za jiným účelem. Další praktické informace k cestování do Spojeného království po 1. lednu 2021 naleznete zde.

Pro vstup do UK je do 30. 9. 2021 možno využít národní evropský průkaz (občanský průkaz ČR), od října 2021 bdue vstup umožněn pouze s platným pasem.

Oblasti se zvýšením rizikem pro cizince

Politická situace v UK je dlouhodobě stabilní, oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince se nevyskytují. Úroveň kriminality je na evropském průměru. V posledních letech však prudce narůstá počet násilných trestných činů páchaných noži, především v Londýně. Nošení střelné zbraně nebo nože pro osobní ochranu je v UK trestným činem, nezákonné je pak i nošení CS sprejů.

V Londýně a okolí se nachází několik mezinárodních letišť (Heathrow, Gatwick, Stansted, Luton, London-City, Southend). Rychlé a relativně levné dopravní spojení z uvedených letišť do centra Londýna zajišťuje metro, expresní vlaky a autobusy. Cestující mohou využít také taxi službu, která je však podstatně dražší, v Londýně fungují i alternativní dopravní aplikace.

Cesta na Velvyslanectví

Velvyslanectví ČR se nachází na adrese 26-30 Notting Hill Gate, W8 4QY London. Nejbližší stanicí metra od je Notting Hill Gate (linky Central, District a Circle).

Ultra nízkoemisní zóna v Londýně a v dalších městech

Londýn a další města v UK zavádějí nízkoemisní zóny, kam je vjezd vypraným typům vozů (stáří, TIR/osobní atd.) buďto zcela zakázán, nebo zpoplatněn. Trend těchto zón se v UK nadále rozšiřuje, při cestě autem doporučujeme vždy zkontrolovat aktuální situaci v dané oblasti.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Od 1.1.2021 platí, že občané EU, kteří nejsou rezidenty v UK, musí splnit specifické požadavky, aby mohli do země nově přijít pracovat. V rámci bodového imigračního systému jsou udělovány body za specifické dovednosti, kvalifikaci, platové ohodnocení konkrétní pracovní pozice a pracovní místa v segmentech s nedostatkem pracovní síly. Pracovat v UK bude umožněno pouze těm žadatelům, kteří nasbírají dostatečný počet bodů. Bude rovněž nutné projít příslušnými kontrolami, mezi něž patří mimo jiné kontrola kriminální historie žadatele. Více informací na webu velvyslanectví. Většina pracovních víz funguje na bázi sponsoringu. Sponzor je britská firma/entita, která je takto zaregistrována u ministerstva vnitra (Home Office).

Pracovníci z jiných zemí musí v UK kromě daně z příjmu platit i sociální a zdravotní pojištění (National insurance). Po získání registračního průkazu musí zaměstnanec požádat o přidělení National insurance number (NIN). Pod tímto kódem jsou následně evidovány příspěvky zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění. Při zaměstnávání nelegálních pracovníků hrozí zaměstnavateli pokuta 20.000 GBP za každého takového pracovníka. Při opakovaném přistižení může jít zaměstnavatel do vězení na 5 let a výše pokuty je neomezená.

U vybraných profesí je v UK vyžadováno uznání kvalifikace, což znamená, že ještě před zahájením aktivity je nutné o uznání kvalifikace zažádat. Seznam regulovaných profesí a další postup, lze nalézt na internetových stránkách Národního kontaktního místa pro odborné kvalifikace.

Délka pracovního vyslání není omezena, ale z pohledu daňového úřadu (HM Revenue & Customs) vzniká každé osobě s úhrnným pobytem v UK nad 183 dní v daném účetním roce (v UK duben-březen) povinnost registrovat se k dani z příjmů. Uvedené platí i v případě krátkodobých pobytů v UK v průměrné délce nad 91 dní ročně (nepočítá se den příjezdu a odjezdu), pokud tato situace nastane po dobu čtyř let v řadě.

Pracovní doba včetně přesčasů nesmí překročit průměrně 48 hodin (40 hodin pro mladistvé, 8 hod. denně) týdně během referenční doby, což je zpravidla 17–52 týdnů. Referenční doba nesmí zahrnovat dobu dovolené či nemoci. Zaměstnanci mohou pracovat déle než 48 hodin týdně, pokud uzavřou se zaměstnavatelem písemnou dohodu (tzv. opt-out).

Zaměstnanci mají nárok na odpočinek 20 minut během pracovní doby delší než 6 hodin. Mladiství zaměstnanci mají nárok na odpočinek v délce 30 minut, pokud pracují v kuse déle než 4,5 hodiny. Zaměstnanci mají nárok na 11 hodin nepřerušeného odpočinku denně a 1 den volna týdně. Mladiství mají nárok na 12 hodin nepřerušeného odpočinku denně a 2 dny volna týdně. Zvláštní pravidla platí pro tzv. mobilní pracovníky v letecké, námořní a silniční dopravě.

Každý zaměstnanec (plný i částečný pracovní úvazek) má nárok na roční placenou dovolenou v délce 5,6 násobku pracovního týdne ročně, resp. poměrnou část za neúplný pracovní rok. Pokud tedy zaměstnanec pracuje 5 dnů týdně, má nárok na 28 dnů dovolené ročně. Britské státní svátky (bank holidays) se nepřipočítávají k délce roční placené dovolené. Nutno však podotknout, že svátky připadnou vždy na pracovní dny (zpravidla pondělí).

Výše minimální mzdy je nyní 8,91 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 23 let a staršího; 8,36 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 21-22 let, resp. 6,56 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 18-20 let, 4,62 GBP/hod. pro zaměstnance mladšího 18 let a 4,30 GBP/hod. pro učně. Minimální mzda roste dle rozhodnutí britské vlády, naposledy se zvýšila od dubna 2021. Využít je možno kalkulačku minimální mzdy. Výše sazeb za přesčasy závisí na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance. Za každou odpracovanou hodinu včetně přesčasů však musí zaměstnanec dostat alespoň minimální mzdu. Neplacení alespoň minimální mzdy ze strany zaměstnavatele se trestá pokutou 5 000 GBP za každého postiženého zaměstnance.

Podrobnější informace:

https://www.gov.uk/browse/working

5.9. Veletrhy a akce

Největším výstavním areálem v UK je National Exhibition Centre (NEC) Birmingham, 10. největší výstavní areál na světě. Druhým nejdůležitějším výstavním areálem je ExCeL Londýn, který se nachází v jihovýchodní části města. Menším londýnským výstavním areálem je Olympia. Mezi další důležitá veletržní města v UK patří také Manchester, Glasgow, Sheffield, Leeds, Edinburgh a Cardiff. Přehled všech veletrhů v UK.

Z veletržního kalendáře dosahují mezinárodního významu především tyto akce:

NEC Birmingham

  • Glee (veletrh volného času)
  • Food and Drink Expo (potravinářský veletrh)
  • Infrarail (veletrh odvětví železniční dopravy)     
  • Interplas (veletrh odvětví výroby a zpracování plastů)
  • UK Construction Week (největší britský veletrh stavebního průmyslu)  
  • Subcon (nejvýznamnější subkontraktační veletrh v oblasti průmyslové výroby)
  • Advanced Engineering (významný veletrh v oblasti automobilového a leteckého průmyslu)

ExCeL London 

Olympia London


Čeští vystavovatelé musí v UK (hlavně v Londýně) počítat s relativně vysokými náklady. Nepsaným pravidlem je skutečnost, že jednorázová účast na veletrhu není určující a teprve opakovaná účast může přinést žádoucí výsledek. Pokud jsou však české výrobky či služby kvalitní a cenově konkurenceschopné, je dobrá šance v UK uspět. Pro české firmy je vhodné, aby nejdříve přijely na veletrh jako návštěvníci a teprve poté jako vystavovatelé.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Embassy of the Czech Republic

26 Kensington Palace Gardens, London W8 4QY

(po-čt 8:30-17:15 hod., pá 8:30-16:00 hod.)

tel.: 0044 (0)20 7243 7900 (ústředna)

e-mail: london@embassy.mzv.cz

web: www.mzv.cz/london


Generální konzulát Manchester

4 Brindley Road, Stretford, M16 9HQ Manchester

po-pá 08.30 – 17.00

telefon: +44 7769226982

e-mail: manchester@embassy.mzv.cz

Ivo Losman – generální konzul

Honorární konzulát Belfast

PO Box 8, 20 Comber Road Newtownards BT 23 4RX

telefon: +44/28/91812424

e-mail: Belfast@honorary.mzv.cz

Milan Mládek – honorární konzul


Honorární generální konzulát Edinburgh – dočasně uzavřen

12a Riselaw Crescent Edinburgh EH10 6HL

tel: 0044 (0)131 447 9509

e-mail: Edinburgh@honorary.mzv.cz

Dr. Paul Millar – generální honorární konzul


Honorární konzulát Gibraltar

Bland Group International, Cloister Building, Irish Town, GX11 1AA Gibraltar

úterý, čtvrtek 12:00 – 13:00

telefon: +350 5401 6747

email: gibraltar@honorary.mzv.cz

Stanislav Čech – honorární konzul


Honorární konzulát Peterborough

Compas Charity, 19 Fitzwilliam StreetPeterborough, PE1 2RU

středa 09:00 – 13:00, pátek: 13:00 – 17:00 hod

telefon: +44 7518 944821

email: peterborough@honorary.mzv.cz

Petr Torák – honorární konzul


Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí:


CzechTrade

30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY

tel.: 0044 (0)207 7925 951

e-mail: london@czechtrade.cz

web: www.czechtrade.cz

Jiří Rak – ředitel


CzechInvest

30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY

tel.: 0044 (0)20 8748 3695

e-mail: london@czechinvest.org

web: www.czechinvest.org

Erik Bolebruch – ředitel


CzechTourism

30 Kensington Palace Gardens

London W8 4QY

tel.: 0044 (0)203 2200 184

e-mail: hobbs@czechtourism.com

web: www.czechtourism.com

Katarína Hobbs – ředitelka


České centrum (Czech Centre)

30 Kensington Palace Gardens London

W8 4QY tel: 0044 (0)20 7836 3669

e-mail: pela@czechcentre.org.uk

web: london.czechcentres.cz

Přemysl Pela – ředitel


Kontakt PROPEA v UK

Česko-britská obchodní komora (CBCC)

David Major

e-mail: dmajor@cbcc.org.uk

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie, hasiči, první pomoc: 999

Informace o telefonních číslech: 118118, 118120, 118500

Důležitá telefonní čísla naleznete na: https://www.yell.com (obdoba českých Zlatých stránek).

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Hlavní instituce:

Vybraná ministerstva:

Ekonomika a obchod:




• Teritorium: Evropa | Velká Británie | Zahraničí