Velká Británie

Rozcestník informací o Velké Británii:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Na jaře 2020 se Británie zařadila po bok zemí nejvíce zasažených pandemií koronaviru SARS CoV-2; na počátku června země registrovala 2. nejvyšší počet osob zesnulých na covid-19 na světě po USA a přijatá opatření proti koronaviru zásadně zpomalila britskou ekonomiku. S vysokou pravděpodobností pandemie způsobí největší průměrné roční zpomalení britského hospodářství za poslední přinejmenším dekády.

V současné době patří k nejpostiženějším sektorům: ubytování a stravování, letecká doprava, automobilový sektor, vzdělávání, výrobní průmysl, maloobchod a stavebnictví. Ekonomické dopady pandemie se přitom projeví zejména v nízké produktivitě a omezení pracovních hodin, snížení investic a spotřebitelských výdajů, nižších dodávkách ze zahraničí, nižším exportu a snížené ochotě riskovat. Vzroste státní dluh, ve fiskálním roce 2020–2021 cca o 200 mld. GBP na 95% HDP.

Další zpomalení ekonomiky může přinést nedosažení obchodní dohody s EU a přechod na obchod dle pravidel a sazeb WTO po konci stávajícího přechodného období od 1. 1. 2021. Očekává se, že vláda masivně podpoří ekonomiku prostřednictvím investic především do zdravotnictví, infrastruktury, energetiky, a to i za cenu navýšení státního dluhu (nízká cena na obsluhu dluhu, vláda si navíc půjčuje ve vlastní měně).

Britská vládní reakce na podporu hospodářství v době pandemie čítá balíček opatření na podporu ekonomiky a zmírnění dopadů koronaviru ve výši 30 mld. GBP zaměřených na veřejné zdravotnictví, občany, OSVČ a firmy. Podpora je zaměřena na firmy napříč sektory, například zdravotnictví získá 14,5 mld. GBP a 3,5 mld. GBP bylo alokováno na udržení provozu železniční dopravy, a další programy jsou určeny pro ostatní sektory ekonomiky.

Vláda také platí 80 % mezd pracovníků, které firmy nechaly doma, ale nepropustily je (cca 8,5 mil. osob); od června musejí firmy schéma spolufinancovat, a to až do konce října, kdy program končí. Vláda dále kompenzuje až 80 % průměrných ušlých příjmů OSVČ. Nad tento rámec je k dispozici na překlenovací půjčky firmám 330 mld. GBP (15 % HDP země). Britská centrální banka Bank of England snížila základní sazbu z 0,75 % na současných 0,10 %, a uvolnila pravidla pro banky k poskytování půjček.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Dopravní průmysl a infrastruktura

Roste poptávka po řešeních podporujících fyzické rozestupy (social distancing) ve veřejných prostorách, v dopravních prostředcích, ale i na pracovištích či v restauracích atd. Vláda přislíbila balíček 2 mld. GBP na podporu cyklistiky a chůze, které budou nyní „centrem vládní dopravní politiky“. Připravuje „národní cyklistický plán“, který stanoví, jak do roku 2025 zdvojnásobit cyklistiku a zvýšit chůzi.

První etapa v hodnotě 250 mil. GBP čítá řadu urgentních opatření, která zajistí bezpečnější jízdu na kole a chůzi včetně jízdních pruhů pro kola, širších chodníků a ulic pouze pro cyklisty. Vláda také poskytne poradenství městským radám. Bude spuštěn pilotní provoz schématu e-skútrů k pronajmutí ve městech.

Vláda alokuje 10 mil. GBP na dobíjecí stanice pro elektrické automobily na ulicích a na urychlenou opravu silnic. Například Londýn i Manchester plánují úpravy veřejného prostoru za účelem zachování fyzických rozestupů, včetně rozšíření chodníků a podpory cyklistiky. Také skotská vláda nabízí městským radám ve Skotsku 10 mil. liber, aby mohly přebudovat nové širší „pop-up“ chodníky a cyklostezky, které podpoří fyzické rozestupy a ochrání chodce, běžce a cyklisty před motoristy.

Nad rámec podpory cyklistiky však budou pokračovat také největší infrastrukturní projekty, od kterých si vláda slibuje pomoc při znovunastartování ekonomiky – již v průběhu koronavirové krize například vláda rozhodla o pokračování příprav a zahájení výstavby dlouho chystané vysokorychlostní železnice na sever Anglie, tzv. projekt HS2. Více informací o projektu HS2 je k dispozici na stránkách velvyslanectví. Pokračovat bude také obnova a výstavba silniční sítě.

Energetický průmysl

Ochrana klimatu a dekarbonizace ekonomiky budou klíčovým aspektem hospodářské obnovy – platí cíl dosáhnout nulových emisí CO2 z britské ekonomiky jako celku do roku 2050. Do roku 2025 musejí ukončit provoz všechny hnědouhelné elektrárny a ze stávajících jaderných bloků má do roku 2030 ukončit provoz 7. Do roku 2030 tak bude potřeba nalézt nové zdroje pro čtvrtinu britské energie, přičemž hlavní roli budou hrát jádro a obnovitelné zdroje, ukládání energie, úspory energie, elektromobilita a chytrá energetická řešení. Podrobněji na webu velvyslanectví ČR v Londýně.

Jaderná energetika

Přijatá vládní sektorová dohoda pro jaderný sektor má zabezpečit cenovou konkurenceschopnost jaderné energetiky s ostatními nízkouhlíkovými technologiemi. Dohoda stanovuje čtyři cíle do roku 2030: 30% snížení nákladů na výstavbu nových projektů, 20% snížení nákladů na následnou likvidaci zařízení a odpadu v porovnání se současnými odhady, 40 % více žen v jaderném sektoru a získání domácích a mezinárodních kontraktů ve výši 2 mld. liber.

V rámci sektorové dohody podporuje britská vláda rovněž pokročilé nukleární technologie (investice ve výši 56 milionů liber), které byly dříve známé pod termínem „malé modulární reaktory“ (SMRs). Podporuje také vývoj pokročilých modulárních reaktorů 4. generace, které mohou být potenciálně důležitým krokem pro snížení provozních nákladů. Pokud jde o nové jaderné zdroje, plánováno jich bylo až 6 (Hinkley Point C, Sizewell, Oldbury, Bradwell, Moorside a Wylfa).

Ovšem v roce 2019, po šesti letech příprav, byly projekty Moorside, Wylfa a Oldbury pozastaveny. Zatím jistý je tak jen vznik dvou reaktorů Hinkley Point C (francouzská EDF a čínská CGN – China General Nuclear Power Group), výstavba již běží a probíhají tendry na dodávky, přičemž první elektřina by měla být generována nejdříve v roce 2026.

Ve fázi konzultace se nachází projekt firmy EDF Energy na výstavbu bloku C jaderné eletrárny Sizewell se dvěma reaktory o celkovém výkonu 3,2 GW. EDF aktuálně otevřela registrace pro svůj dodavatelský řetězec a připravuje se na zahájení výstavby v roce 2022, při níž chce vycházet ze zkušeností s Hinkley Point C.

Další projekt CNG na výstavbu jaderné elektrárny Bradwell B se připravuje v Maldonu v Essexu. Naopak dvě japonské společnosti své jaderné projekty v UK zrušily – Horizon Nuclear Power, vlastněná Hitachi, na začátku roku 2019 stopla přípravy projektu výstavby nové jaderné elektrárny Wylfa a v roce 2018 vycouvala z účasti na projektu jaderného zdroje Oldbury a společnost Toshiba v roce 2018 rovněž vycouvala ze svého projektu zdroje Moorside. Jediným zájemcem o pokračující investování do britského jádra je tak Čína.

Krize několika projektů rozvoje jaderné energetiky tak staví Británii před otázku, zda bude do jádra investovat přímo stát, nebo bude spoléhat na čínské investice, nebo bude země vyrábět více energie z fosilních paliv, či více rozvíjet obnovitelné zdroje. V roce 2020 je proto očekávána revize britské energetické strategie. V oblasti energetiky se tak v každém případě dá očekávat mnoho příležitostí ve výstavbě nových zařízení, zejména obnovitelných zdrojů, ale také při vyřazování starých zařízení (decommissioning) a v programech na nakládání s jaderným odpadem. Úřad pro vyřazování jaderných zařízení z provozu (NDA) v současné době eviduje 15 závodů, které mají být vyřazeny do roku 2035.

Obnovitelné zdroje, ukládání energie

Aktuálně představuje energie z větru, vln, vody, biomasy a ze slunce již 37 % elektřiny generované v Británii; podíl elektřiny z větru tvořil v roce 2019 celých 20 % a dále rostl. Sektorová dohoda pro rozvoj větrných elektráren přináší vedle finanční podpory také cíl, aby z větru pocházela třetina elektřiny (až 30 GW) do roku 2030. V současnosti jsou podporovány podmořské průzkumy i implementace umělé inteligence na řízení větrných turbín. The Crown Estate a Crown Estate Scotland spustily v roce

2019 pronájem mořského dna, kde by měly na přelomu 20. a 30. let 21. století vyrůst nové offshore větrné projekty. Důležitou součástí sektoru jsou také pravidelné aukce v rámci schématu „Contracts for Difference“. Poslední aukce na výkup elektřiny z nových offshore větrných elektráren v roce 2019 přinesla rekordně nízkou cenu zhruba 39,65 GBP/MWh (tj. méně než 50 % ceny v roce 2015; pro srovnání, nový jaderný blok Hinkley Point C bude dodávat za garantovanou cenu 92,50 GBP/MWh).

Vládní podpora obnovitelných zdrojů (výkupní tarify) byla již ukončena pro fotovoltaické panely a pro ostatní obnovitelné zdroje bude dále snižována ruku v ruce s tím, jak se tento energetický sektor stává konkurenceschopným i bez finanční podpory.

Největším současným offshore projektem je Dogger Bank Wind Farms. Dvě farmy, Creyke Beck A, Creyke Beck B a Teesside A má na starost joint venture firem SSE Renewables a Equinor a projektový tým pořádá nepravidelně schůzky se společnostmi, které by mohly přispět k realizaci projektu. Další větrnou farmu připravuje Innogy pod názvem Sofia Offshore Wind Farm a nabízí možnost registrací do dodavatelského řetězce.

Ústup od stabilního uhlí přináší také nové požadavky na síť, bude potřeba zčtyřnásobit kapacitu úložišť. Provozovatel National Grid odhaduje, že bude potřeba úložiště o velikosti 1,3 GW, ekvivalent jaderné elektrárny Sizewell. Vláda proto prostřednictvím fondu „Výzva průmyslové strategie“ podporuje výzkum technologií nové generace baterií.

Zároveň bude také poptávka po centralizovaných systémech propojujících elektrárny s továrnami a dalších technologiích k udržení stability elektrické sítě. Jelikož až 30 % všech emisí uhlíku v zemi má na svědomí vytápění budov, vláda také plánuje zakázat od roku 2025 využívání fosilních zdrojů pro vytápění nových obytných domů (tj. včetně kotlů na zemní plyn!), což skýtá příležitosti pro dodavatele alternativních řešení.

Vláda zvažuje k vytápění domácností například i vodík. Britský trh je také otevřen inovativním a experimentálním technologiím výroby energie z odpadu (například technologie typu ORC na nízkotepelnou transformaci odpadu na palivo). Akcent bude kladen rovněž na úsporná energetická/tepelná/chladicí řešení, například kogenerační jednotky, tepelná čerpadla, výměníky tepla či úspornou chladicí techniku.

Příležitosti pro dodávky českých systémů i komponentů tedy představují například jak specializované strojírenské dodávky, tak ucelená řešení, baterie, články, měniče, střídače a kabely; dále zejména komponenty pro energetickou dimenzi tzv. smart energy, včetně smart homes a smart cities. Příležitost by také mohla být pro přečerpávací vodní elektrárny sloužící k vykrývání energetických špiček.

ICT

Již v akutní fázi pandemie byla obrovská poptávka po digitálních a on-line řešeních umožňujících zajistit služby při zachování fyzických rozestupů, ale i například distanční fungování pracovních týmů (home offices). A tento trend bude pokračovat. On-line nakupování v době krize dramaticky narostlo a služby typu Amazon využívá i stát pro realizaci svých dodávek, například testů. Poptávka bude vzrůstat jak po platformách a řešeních pro e-commerce, herní průmysl, rozšířenou a virtuální realitu, digitální marketing a EdTech, tak po fyzické infrastruktuře pro internetové připojení.

Příležitosti budou tedy mj. v inovativních, interaktivních, personalizovaných, na umělé inteligenci založených řešeních pro e-commerce. Pokud jde o fyzickou infrastrukturu pro připojení, vláda hodlá zajistit takový rozvoj infrastruktury, aby každá domácnost měla možnost gigabitového širokopásmového připojení kabelem do roku 2025.

Aktuálně takovou možnost mají 4 mil. domácností a dalších 26 mil. stále potřebuje modernizaci připojení (v současné době je optikou připojeno pouze 13 % všech nemovitostí v zemi, ve srovnání se 62 % ve Španělsku, 22 % v Mexiku či 81 % v Jižní Koreji). Vláda v současné době přislíbila 5 mld. GBP, aby umožnila venkovským oblastem rychlé připojení optickým vláknem.

Rovněž ve finančním sektoru budou hrát inovace zásadní roli, zejména v oblastech finanční inkluze, financování malých a středních podniků a digitální transformace sektoru finančních služeb. Inovace v tomto sektoru také budou moci těžit ze státní podpory, vytvořen již například byl fond ve výši 1,25 mld. GBP. Balíček zahrnuje investiční fond Future Fund ve výši 500 mil. GBP pro společnosti s vysokým růstem zasažené krizí.

IT řešení přijdou ke slovu také při nastavování nové podoby dopravního systému v kontextu pandemie covidu-19: Ministr dopravy se již sešel s firmami Google, Microsoft a Citymapper s cílem analyzovat dostupná data a vyvinout aplikace, které pomohou veřejnosti ukázat zatížení cestovní sítě v reálném čase.

Zábava a volný čas (krátkodobě, pro rok 2020)

V souvislosti s omezením pohybu a cestování je zvýšená poptávka po domácím (kancelářský a zahradní nábytek, grily) a sportovním vybavení (jízdní kola, elektrokola, elektro/koloběžky, domácí posilovny, trampolíny a sportovní pomůcky), produktech pro kutily či výrobcích pro rekreaci a lokální turistiku.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Již těsně před koronavirovou pandemií patřil zdravotní sektor (Národní zdravotní služba, NHS), k deklarovaným prioritám vlády. NHS nutně potřebuje realizovat projekty obnovy řady nemocnic, a to jak stavební, tak především přístrojové, jelikož deficit údržbových prací na nemocnicích čítá zhruba 6,5 mld. GBP. Plánované práce zahrnují výstavbu až 40 nových nemocnic, nemocničních oddělení, jednotek intenzivní péče a operačních sálů, zlepšení nedostačujícího vybavení psychiatrických klinik, obnovu zastaralé počítačové infrastruktury, modernizaci a doplnění vybavení (britské nemocnice mají v přepočtu na jednoho obyvatele méně vybavení ve srovnání se zeměmi OECD, například 3× menší podíl přístrojů na magnetickou rezonanci či výpočetní tomografii, než má Německo).

Již v roce 2019 britská vláda oznámila, že vymezí dodatečných 1,8 mld. GBP k výstavbě, údržbě a nákupu nového vybavení pro NHS v Anglii, zejména magnetických rezonancí, počítačových tomografů a mamografů. (Poznámka: Skotsko, Wales a Severní Irsko mají vlastní zdravotní systémy, které mají obdržet vlastní rozpočty, trend je však podobný.)

Připraven je také plán na modernizaci diagnostiky rakovinových onemocnění v podobě financování 300 nových diagnostických zařízení v 78 nemocnicích napříč Anglií. Čelíce koronavirové krizi pak vláda na jaře 2020 alokovala další balíček ve výši 6,6 mld. GBP na podporu NHS, která je zaměřena na zajištění nemocničních lůžek, nákup plicních ventilátorů, diagnostických testů a ochranných prostředků pro zaměstnance NHS, ale i na výzkum vakcíny proti COVID-19. Podrobněji na webu velvyslanectví ČR v Londýně.

Velvyslanectví ČR v Londýně
e-mail: london@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/london

Pravidelné novinky e-mailem