Velká Británie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Spojené království (UK) je konstituční monarchií s dvoukomorovým Parlamentem; Dolní komora (House of Commons), Horní komora (House of Lords). Výkonná moc patří vládě v čele s premiérem, kterým je zpravidla leader nejsilnější parlamentní strany. Hlavou státu je po úmrtí královny Alžběty II. v září 2022 král Karel III., jež je zároveň formální hlavou vlády a justice, hlavou anglikánské církve a vrchním velitelem všech ozbrojených sil Spojeného království. Spojené království tvoří čtyři země (anglicky constituent country) – Anglie, Severní Irsko, Skotsko a Wales. Spojené království je vyspělou zemí, součástí G7, ve které se prolíná úcta k tradicím (včetně těch průmyslových) spolu se širokým zaměřením na nejmodernější technologie, výzkum a vývoj. Britské univerzity se jako jediné z Evropy dlouhodobě kvalifikují do TOP 10 univerzit na světě z hlediska výzkumu.

Spojené království opustilo dne 31. 1. 2020 EU po 47 letech členství a po ročním přechodném období je od 1. 1. 2021 definitivně mimo jednotný trh EU. Británie je oficiálně třetí zemí, což mj. znamená více administrativy, důkladné hraniční kontroly a nutnost nových certifikací pro obě strany. Přestože Spojené království opustilo jednotný trh EU a celní unii, Evropa zůstala centrem jeho obchodu a investic. Velkou změnou pro občany EU jsou nová imigrační pravidla, rokem 2021 skončil volný pohyb osob se Spojeným královstvím.

V roce 2023 byla britská ekonomika šestou největší na světě. Služby tvoří více než 40 % celkového exportu a 80 % HDP. Růst ekonomiky se příliš spoléhá na soukromou spotřebu jako hnací sílu a je silně ovlivněn klesajícími spotřebitelskými výdaji, stejně jako brexitem, který narušuje exportní konkurenceschopnost. Země se ani v roce 2023 nedokázala zotavit z pandemie, jen těsně se vyhnula sklouznutí do recese. Růst HDP zůstane v roce 2024 slabý (druhé nejpomalejší tempo růstu ve skupině G7). Očekává se silnější růst v roce 2025 a návrat k růstovému trendu v letech 2026–28. Británie je jednou ze sedmi evropských zemí s poměrem veřejného dluhu k HDP přes 100 %. Nezaměstnanost zůstává na nízké úrovni.

Vztahy mezi ČR a Spojeným královstvím se dlouhodobě těší vynikající úrovni. Diplomatické vztahy mezi zeměmi byly navázány bezprostředně po vzniku samostatné ČR v roce 1993. Vysoká úroveň vztahů vychází z tradice dobrých svazků mezi Československem a Spojeným královstvím, a to ať již po vzniku ČSR v roce 1918, v průběhu Druhé světové války či po roce 1989. ČR a Spojené království spolupracují nejen v oblasti politicko-ekonomické, ale i ve sféře společenské, kulturní a vědecko-vzdělávací. Země mají podobné názory i na množství témat v zahraniční politice a světové bezpečnosti. K prohloubení spolupráce došlo zejména po vstupu ČR do NATO a v souvislosti s nabytím plnohodnotného členství v EU. Příležitosti pro české firmy se nacházejí zejména v oblasti ICT a digitálních služeb, strojírenství, stavebních a infrastrukturních projektech, energetice, zdravotnictví, aerospace, obranně, technologiích a výzkumu. Více viz část 3.4 Perspektivní obory (MOP).

Základní údaje
Hlavní město Londýn
Počet obyvatel 67,60
Jazyk Oficiální jazyk angličtina, velština
Náboženství křesťané (46,2 %), ateisté (37,2 %), muslimové (6,5 %)
Státní zřízení konstituční monarchie
Hlava státu král Karel III.
Hlava vlády Rishi Sunak
Název měny libra (GBP)
Cestování
Časový posun GMT +1 hodina
Kontakty ZÚ
Velvyslanec JUDr. Marie Chatardová
Ekonomický úsek Mgr. Michaela Chrtová
Konzulární úsek Mgr. Pavel Duchoň
CzechTrade Ing. Jiří Rak
Czechinvest Ph.D. Martin Partl
Ekonomika 2023
Nominální HDP (mld. USD) 3346
Hospodářský růst (%) 0,15
Inflace (%) 6,8
Nezaměstnanost (%) 4,00

Souhrnná teritoriální informace (STI) Velká Británie (432.55 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Velká Británie (MZV) (105.14 KB)



1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu: Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Spojené království (UK) zahrnuje Velkou Británii (Anglie, Skotsko, Wales), Severní Irsko a přilehlé ostrovy (Western Isles, Orkney Islands, Shetland Islands, Isles of Scilly, Isle of Wight, Isle of Anglesey).

Spojené království (UK) je konstituční monarchií s dvoukomorovým Parlamentem; Dolní komora (House of Commons), Horní komora (House of Lords). Výkonná moc patří vládě v čele s premiérem, kterým je zpravidla leader nejsilnější parlamentní strany. Hlavou státu je po úmrtí královny Alžběty II. v září 2022 král Karel III., jež je zároveň formální hlavou vlády a justice, hlavou anglikánské církve a vrchním velitelem všech ozbrojených sil Spojeného království.

Spojené království tvoří čtyři země (anglicky constituent country ) – Anglie, Severní Irsko, Skotsko a Wales. S výjimkou Anglie, která je spravována přímo centrálními institucemi, se ostatní tři země těší různé míře autonomie, rozšířené ve 20. století v procesu tzv. devoluce. Britská koruna má dále suverenitu nad tzv. korunními dependencemi, jakými jsou Ostrov Man, Jersey a Guernsey. Tyto země patří britskému panovníkovi, nejsou však považovány za součást Spojeného království, ani nebyly součástí Evropské unie. Britský parlament má ovšem právo vydávat zákony pro dependence a britská vláda spravuje jejich zahraniční vztahy a obranu. Spojené království má dále 14 zámořských teritorií po celém světě, která se nepovažují za součást Spojeného království, ale ve většině případů mají jejich obyvatelé britské občanství a právo bydlet ve Spojeném království (platí od roku 2002).

Hlavními politickými stranami jsou v UK Konzervativní strana, strana Labour, Skotská národní strana a Liberální demokraté. V předčasných volbách 12. prosince 2019 Konzervativní strana získala 365 ze 650 křesel britského Parlamentu a vylepšila tak svoji pozici vzhledem k minulým volbám. Získaný silný mandát expremiérovi Borisi Johnsonovi v prvé řadě umožnil dokončit odchod země z EU. Parlamentní volby byly vyhlášeny na 4. 7. 2024.

Aktuální složení britské vlády (stav ke 4. 6. 2024):   

  • Předseda vlády, první lord státní pokladny, ministr pro státní správu a ministr pro Unii: Rishi Sunak
  • Vícepremiér, Kancléř vévodství Lancaster a ministr pro úřad vlády: Oliver Dowden
  • Ministr financí: Jeremy Hunt
  • Ministr pro zahraniční věci, záležitosti Commonwealthu a mezinárodního rozvoje: David Cameron
  • Ministr obrany: Grant Shapps
  • Ministr spravedlnosti a lord kancléř: Alex Chalk
  • Ministr bez portfeje: Richard Holden
  • Ministr vnitra: James Cleverly
  • Ministr pro energetickou bezpečnost a uhlíkovou neutralitu: Claire Coutinho
  • Lord předsedkyně rady, předsedkyně Dolní sněmovny: Penny Mordaunt
  • Ministryně školství: Gillian Keegan
  • Ministr práce a důchodů: Mel Stride
  • Ministryně pro životní prostředí, potraviny a záležitosti venkova: Steve Barclay
  • Ministr zdravotnictví a sociálních věcí: Victoria Atkins
  • Ministr pro vyrovnání rozdílů mezi regiony, bydlení a komunity, ministr pro mezivládní vztahy: Michael Gove
  • Ministryně pro obchod a předsedkyně obchodní rady, ministryně pro ženy a rovnost: Kemi Badenoch
  • Ministryně pro vědu, inovace a technologie: Michelle Donelan
  • Ministryně kultury, médií a sportu: Lucy Frazer
  • Ministr pro Severní Irsko: Chris Heaton-Harris
  • Ministr pro Skotsko: Alistair Jack
  • Ministr pro Wales: David TC Davies
  • Lord Privy Seal a vůdce Sněmovny lordů: Lord True
  • Ministr dopravy: Mark Harper
  • Hlavní tajemník státní pokladny: John Glen

1.2. Zahraniční politika země

Historicky bylo Spojené království nejmocnější světovou velmocí, zejména během takzvané „Pax Britannica“ – období naprosto bezkonkurenční nadvlády a bezprecedentního mezinárodního míru v polovině 18. století, z čehož ve svých zahraničně-politických vztazích čerpá doteď. Postupně se dominantní role Spojeného království v globálních záležitostech začala snižovat.

Spojené království nicméně zůstává mocností a stálým členem Rady bezpečnosti OSN, zakládajícím členem G7, G8, G20, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, OBSE a Společenství národů (Commonwealth of Nations). Spojené království bylo členským státem Evropské unie (a členem jejích předchůdců) od roku 1973 do 31. ledna 2020. Nové vztahy se od 1. 1. 2021 (po konci přechodného období) řídí Dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím (Trade and Cooperation Agreement, TCA).

Británie se po odchodu z EU snaží o posílení vlastního postavení ve světě, což prostupuje všemi politikami a národními strategiemi. V březnu 2021 byla publikována nová vojensko-politická strategie Global Britain in a Competitive Age: the Integrated Review of Security, Defence, Development and Foreign Policy, která potvrzuje zaměření země na regiony mimo Evropu – zejména indo-pacifický region a Afriku. Británie po vystoupení z EU usiluje o uzavření obchodních dohod s dalšími globálními partnery, nyní má uzavřeno více než 70 dohod. Mezi první z významných obchodních dohod patří dohoda s Japonskem, Austrálií, Novým Zélandem, Singapurem, Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. Británie se koncem roku 2024 připojí ke Komplexní a progresivní dohodě pro trans-pacifické partnerství (CPTPP), čeká se na formální schválení od ostatních členů. Seznam dojednaných obchodních dohod a probíhajících jednání Velké Británie.

Nejdůležitějším obchodním partnerem Spojeného království stále zůstává EU, Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím je pro zemi zásadní. Diplomatické zahraniční vztahy Spojeného království řídí ministerstvo zahraničí, Commonwealthu a mezinárodního rozvoje (FCDO).

Vláda chce do roku 2030 udělat z Velké Británie „technologickou supervelmoc“. V březnu 2023 byla představena nová mezinárodní technologická strategie britských aktivity v zámoří. Strategie stanovuje plán na podporu investic do technologií, povzbuzení mezinárodní technologické spolupráce a posílení obrany UK v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vláda usiluje o uzavření dohod o technické spolupráci s řadou mezinárodních regionů.

1.3. Obyvatelstvo

  • Počet obyvatel: 67,60 mil. (2022)
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 77,9 % (květen 2024)
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,47 % (nárůst v roce 2021 oproti roku 2020)

V roce 2022 se meziroční přírůstek populace ve Spojeném království ve srovnání s předchozím rokem nezměnil. Předpokládá, že mezi lety 2021 a 2036 se populace Spojeného království zvýší o 6,6 milionu lidí (9,9 %) především díky čisté migraci 6,1 milionu lidí. Populace stárne, věková struktura se posouvá směrem k vyššímu věku. Do roku 2050 se předpokládá, že jeden ze čtyř lidí ve Velké Británii bude ve věku 65 let a více, což je nárůst z přibližně jednoho z pěti v roce 2019. Je to výsledek kombinace poklesu míry porodnosti a prodlužování délky života. V roce 2022 migrovalo do Spojeného království přibližně 1,2 milionu lidí a 557 000 z něj migrovalo

V roce 2022 byla hustota zalidnění ve Spojeném království 279 lidí na km2, přičemž Londýn má s 8,866 mil. obyvateli zdaleka nejvyšší hustotu zalidnění a to 5 640 lidí na km2. Ze zemí je s 438 lidmi na km2 nejhustěji obydlená Anglie. Skotsko je naopak nejřidčeji osídlenou zemí s pouhými 70 obyvateli na km2.

Demografické složení (listopad 2021):

  • 0–14 let (17,3 % z celkového počtu)
  • 15–24 let (11,7 %)
  • 25–54 let (39,8 %)
  • 55–64 let (12,6 %)
  • 65 let a více (18,4 %)

Národnostní složení (listopad 2021):

  • Anglie (84,5 %) 
  • Skotsko (8,1 %) 
  • Wales (4,6 %)
  • Severní Irsko (2,8 %)

Náboženské složení (listopad 2021):

  • křesťané (43,6 %)
  • ateisté (37,2 %)
  • muslimové (6,5 %)
  • hinduisté (1,7 %)
  • sikhové (0,9)
  • jiná náboženství (0,6 %)
  • nespecifikováno (6 %)

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

V roce 2023 byla britská ekonomika šestou největší na světě. Služby tvoří více než 40 % celkového exportu a 80 % HDP. V roce 2022 bylo Spojené království 4. největším exportérem na světě (v roce 2021 7. místo). Běžný účet se dlouhodobě pohybuje v deficitu. Přestože Spojené království opustilo jednotný trh EU a celní unii, Evropa zůstává centrem jeho obchodu a investic. Strukturální slabinou britské ekonomiky zůstává nízká produktivita práce (o 16 % nižší než v Německu a USA); velký vliv na britskou ekonomiku má i nadále vývoj kurzu libry, který zůstává od referenda v roce 2016 volatilní. Nízké investice a produktivita brzdily růst Spojeného království po celá desetiletí. Vláda poskytuje značné daňové pobídky ke stimulaci soukromých investic a slíbila zvýšit úroveň veřejných investic. Nejvýznamnějším elementem sektoru služeb jsou sociální a zdravotní služby, profesionální služby, ICT, ubytování, turismus a doprava a administrativní služby. Výrobní sektor přispívá k celkovému HDP přibližně 17 % a tvoří 51 % exportu. Ztráta bezproblémového přístupu na trh EU však omezuje konkurenceschopnost výroby ve Spojeném království. Nejsilnějšími odvětvími jsou výroba potravin, automotive, chemická výroba, strojírenství, stavebnictví, zařízení pro dopravu a kovovýroba. Zemědělství se na ekonomice podílí pouhými 0,6 %. Největší položku v obchodní výměně tvoří dlouhodobě výrobky automobilového průmyslu, především motorová vozidla a dílčí součástky, a dále chemikálie, zemní plyn a ropné produkty, zlato. UK importuje automobily, ropu, generátoty léky či elektroniku. Nezaměstnanost zůstává v posledních letech na nízké úrovni okolo 4 %, přetrvává nedostatek v profesích s nízkou kvalifikací. Roční inflace od vrcholu v roce 2021 klesla na 2,3 % a v příštích letech by měla dále klesat.

Země se ani v roce 2023 nedokázala zotavit z pandemie a jen těsně se vyhnula sklouznutí do recese (0,1 %). V posledních letech navíc výrazně stouply životnínáklady, daně i úrokové sazby, zároveň se horší dostupnost veřejných služeb, což v kombinaci s nízkým sentimentem spotřebitelů a střednědobých škod způsobených brexitem nepřináší dobré vyhlídky do budoucna. V roce 2024 zmírnění inflace, posílení růstu reálných mezd a stabilní úrokové sazby přispějí ke zlepšení hospodářské situace. To se však nepromítne do výrazného oživení aktivity, očekává se, že Spojené království zaznamená druhé nejpomalejší tempo růstu (0,4%) ve skupině ekonomik G7. Růst ekonomiky se příliš spoléhá na soukromou spotřebu jako hnací sílu a je silně ovlivněn dopady brexitu, který narušuje exportní konkurenceschopnost. Očekává se silnější růst 1,3% v roce 2025 a návrat k růstovému trendu v letech 2026–28 s oživením domácí i zahraniční poptávky.

Ukazatel 20212022202320242025
Růst HDP (%) 8,684,350,150,41,3
HDP/obyv. (USD/PPP) 50374,5656074,557981,545951061270
Inflace (%) 2,517,926,802,62
Nezaměstnanost (%) 4,633,884,003,904,00
Export zboží (mld. USD) 455,59524,38488,04490,2517,9
Import zboží (mld. USD) 680,36791,911722,729731,1763,8
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -224,6-271,6-237,9-244,1-249,3
Průmyslová produkce (% změna) -3,88-3,45-0,331,101,70
Populace (mil.) 67,2867,5167,7467,9668,18
Konkurenceschopnost 18/6423/63N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Fiskální rok je v UK od 1. 4. do 31. 3.

Bilance rozpočtu veřejného sektoru vykazuje nepřetržitý deficit od finančního roku 2002/03. V dubnu 2024 tvořil státní dluh 2 740,7 mld. GBP (97,9 % HDP). Fiskální deficit dosáhl v roce 2023 5,6 % HDP a v roce 2024 zůstane nad 4 % HDP, protože vláda před volbami udržuje vyšší výdaje. Špatné vyhlídky hospodářského růstu a rostoucí daňová zátěž, v důsledku pomalého růstu produktivity, rostoucích nákladů na obsluhu dluhu a stárnutí populace znamenají, že konsolidace veřejných financí je stále více vnímána jako naléhavá priorita. Očekává se, že rozpočtový deficit se v roce 2028 sníží na něco málo přes 2 % HDP, protože růst HDP se vrátí k původnímu trendu. Veřejný dluh dosáhne vrcholu na úrovni 102 % HDP v letech 2024–26, než se do roku 2028 bude pomalu zmírňovat až těsně pod 100 % HDP.

UK je jednou ze sedmi evropských zemí s poměrem veřejného dluhu k HDP nad 100 %. Výpůjční náklady zůstanou vysoké při hospodářském poklesu a rostoucích úrokových sazbách, ale země těží ze schopnosti půjčovat si v librách a dlouhé průměrné splatnosti dluhu. UK je dlouhodobě kapitálově soběstačná země a vůči zahraničním subjektům disponuje krátkodobými půjčkami překlenovacího rázu. Patří ke světovým věřitelům a je člen Pařížského klubu věřitelů. Nemalé pohledávky má UK zejména vůči rozvojovým zemím. Britská vláda kryje své finanční potřeby prostřednictvím kvantitativního uvolňování – především jde o prodej dluhopisů s dlouhodobou splatností (gilts). Druhým, nástrojem k řešení vládního dluhu jsou dluhopisy s krátkodobou splatností (treasury bills) většinou na jeden až tři měsíce. Vláda obsluhuje státní dluh také prostřednictvím produktů National Savings & Investments (NSI). V UK jsou devizové rezervy a zahraniční aktiva držená či kontrolovaná centrální bankou Bank of England. Rezervy jsou tvořeny zlatem nebo určitou měnou. Mohou to být také zvláštní práva čerpání a obchodovatelné cenné papíry denominované v cizích měnách, jako státní pokladniční poukázky, státní dluhopisy, podnikové dluhopisy a akcie a půjčky v cizí měně. V březnu 2024 UK držela devizové rezervy ve výši 180,169 mld. USD. UK zaznamenalo v roce 2023 deficit běžného účtu ve výši 3,3 % HDP.

Veřejné finance 2023
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -5,65
Veřejný dluh (% HDP) 101,10
Bilance běžného účtu (mld. USD) -100,9
Daně 2024
PO 25 %
FO 20 %
DPH 20 %

2.3. Bankovní systém

Britské bankovnictví disponuje 3. největším objemem depozit na světě. Centrální banka Bank of England (BoE) je 2. nejstarší dosud činnou emisní bankou (založena v roce 1694). Regulátorem britského finančního systému je Financial Conduct Authority (FCA), dohled nad britskými bankami pak provádí tzv. tripartita – FCA, Bank of England a ministerstvo financí (HM Treasury). Všechny vklady u britských bank jsou od 1. 1. 2011 zákonně pojištěny do výše 85 tis. GBP (ekvivalent 100 tis. EUR) na fyzickou/právnickou osobu.

Hlavní typy peněžních ústavů v UK:

  • obchodní banky: univerzální banky poskytující širokou škálu finančních služeb jako běžné účty, vklady, úvěry (např. HSBC, Lloyds TSB, RBS, Barclays, Standard Chartered); stavební spořitelny (building societies): poskytují podobné finanční služby jako obchodní banky. Podle zákona musí tvořit 75 % jejich činnosti poskytování hypoték a úvěrů pro vybavení domácností. V zemi působí cca 60 stavebních spořitelen (např. Nationwide);
  • zahraniční banky: v zemi působí 250 zahraničních bank ve formě pobočky či reprezentační kanceláře;investiční fondy: investiční společností získávající finanční zdroje prodejem vlastních akcií nebo půjčkami od jiných finančních subjektů. Akcie investičních trustů jsou obchodovány na burze (např. Fidelity International);
  • podílové fondy: obdoba investičních trustů. Finanční zdroje získávají prodejem svých podílů (units).

Na základě měřítka tržní hodnoty je největší britskou bankou HSBC (Hongkong and Shanghai Banking Corporation). Velkou britskou bankovní pětku dále doplňují bankovní domy Lloyds Banking group), Barclay’s, NatWest a Standard Chartered.

Londýnská burza London Stock Exchange patří z hlediska tržní kapitalizace mezi pět největších burz světa a je největší burzou evropskou.

2.4. Daňový systém

Spojené království je zemí s relativně nízkou mírou zdanění ve srovnání s průměrem EU. Mezi největší výhody britského daňového systému patří množství daňových úlev a nízké odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Daňový systém je stabilní a relativně přehledný. Daně a odvody na sociální pojištění (státní zdravotní pojištění není vyčleněné zvlášť, je součástí sociálního pojištění) vybírá HMRC, tj. HM Revenue and Customs (Daňová a celní správa Jeho veličenstva).

Spojené království má pro fyzické osoby progresivní systém zdanění. Daň se obvykle odečítá automaticky z mezd, penzí a úspor. Lidé a podniky s jinými příjmy mají povinnost oznámit v daňovém přiznání. Na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a partnery ve firmě se vztahuje povinnost podat daňové přiznání za uplynulý finanční rok (1. 4.-31. 3.) nejpozději do 30. 9. (písemně), nebo do 31. 1. (elektronicky). Nedodržení termínu se trestá pokutou ve výši 100 GBP. Firmy registrované v UK a občané s trvalým pobytem v UK (tax domiciled residents) podávají daňové prohlášení HMRC, kde zdaňují celosvětové zisky a příjmy. Firmy registrované mimo území UK a občané s trvalým pobytem mimo území UK (non-domiciled residents) platí pouze daň ze zisku a příjmu vzniklého na území UK.  Zahraniční příjem britských daňových rezidentů je plně zdanitelný v místě vzniku a daň zaplacená v zahraničí se odečítá od daňového základu v UK. Toto umožňují smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které UK uzavřela s téměř 100 zeměmi. Zdanění osoby se sídlem mimo UK bude od dubna 2025 bude nahrazeno novým rezidenčním režimem, kde všichni rezidenti, kteří v zemi zůstanou déle než čtyři roky, budou platit stejnou daň ze svých zahraničních příjmů a zisků bez ohledu na svůj trvalý pobyt. Základní sazba daně z příjmu právnických osob je 19 % pro malé firmy se ziskem do 50 tis. GBP. Pro firmy se ziskem nad 250 tis. GBP platí sazba 25 %, střední firmy se ziskem v rozmezí 50–250 tis. GBP mohou uplatnit daňové úlevy. Základní sazba DPH je 20 %.  Některé zboží a služby, např. dětské autosedačky a domácí energie podléhají snížené sazbě 5 %. Nulová sazba se vztahuje např. na většinu potravin a dětského oblečení. Některé položky jsou zcela osvobozeny od DPH, například poštovní známky, finanční a majetkové transakce. 

Úřad pro rozpočtovou odpovědnost OBR predikuje výběr 1 139 mld. GBP za daňový rok 2024/25.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2023 bylo UK 7. největším exportním partnerem ČR s podílem 3,8 % na celkových exportech a 14. největším importním partnerem, přičemž dovoz z UK dosáhl 89,22 mld. CZK. Celkový obrat obchodu mezi UK a ČR dosáhl v roce 2023 hodnoty 303,02 mld. CZK, nárůst o 5,72 % oproti roku 2022. Stejně jako v předchozích letech vykazovala v roce 2023 obchodní relace s UK deficit (- 124,56 mld. CZK).


20192020202120222023
Import z ČR (mld. CZK) 206,19179,06188,93201,34213,78
Export do ČR (mld. CZK) 68,3666,2871,1185,6889,22
Saldo s ČR (mld. CZK) -137,83-112,78-117,82-115,66-124,56

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
752Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní155243,0672,62
781Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob65823,4430,79
784Díly a příslušenství vozidel motorových13064,416,11
894Kočárky dětské, hračky, hry a potřeby sportovní7283,053,41
778Přístroje elektrické j. n. (baterie, žárovky ap.)6046,802,83

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
781Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob9998,3011,21
524Chemikálie anorganické ost., sloučeniny kovů drahých4830,725,41
699Výrobky z kovů základních j. n.4124,174,62
743Čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory ap.3301,623,70
553Voňavky, přípravky kosmetické a toaletní (bez mýdel)3192,283,58

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

UK patří již dlouhodobě mezi hlavní obchodní partnery EU, vzájemný obchod byl v posledních letech ovlivněn řadou událostí, včetně brexitu a pandemie. Poslední fáze zavádění celní dokumentace (týkající se hraničních kontrol rostlin, zvířat a potravinářských produktů) pocházejících z EU začaly po mnoha zpožděních 31. ledna 2024. Konečná fáze zavádění, včetně fyzických kontrol, se očekává 31. října 2024. Dodatečná byrokracie pro dovozce pravděpodobně povede k narušení nabídky a zvýší ceny. EU představovala v roce 2023 41 % exportu zboží a služeb Spojeného království a 52 % importu. V roce 2023 bylo UK 2. největším obchodním partnerem EU, přičemž hodnota exportu do EU dosahovala 179,90 mld. EUR (pokles o 17,15 %). Importy z EU dosahovaly ještě vyšší hodnoty 335,10 mld. EUR (nárůst 2,04%), obchodní relace zaznamenala nejvyšší deficit za posledních 5 let.


20192020202120222023
Import z EU (mil. EUR) 320200,88278248,55283360,26328400,66335106,27
Export do EU (mil. EUR) 194283,63169060,94147646,14217157,45179909,29
Saldo s EU (mil. EUR) -125917,25-109187,61-135714,12-111243,21-155196,98

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Export do zemí mimo EU v roce 2023 jen mírně vzrostl o 1,36%. Import ze zemí mimo EU klesl o 17,49 %, což bylo zapříčiněno zejména poklesem importu paliv, který kulminoval v roce 2022 také poklesem importu od různých výrobků.


20192020202120222023
Import ze zemí mimo EU (mil. EUR) 285724,99245461,47345972,74404117,02333418,06
Export do zemí mimo EU (mil. EUR) 240447,87203547,56273774,61267894,05271527,71
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -45277,12-41913,91-72198,13-136222,97-61890,35

3.2. Přímé zahraniční investice

Ekonomika UK je jednou z nejliberálnějších v Evropě a její podnikatelské prostředí je pro PZI extrémně příznivé, má nejnižší sazbu daně z příjmu právnických osob v G7. V roce 2022 si UK polepšilo na pozici 3. nejoblíbenější destinace pro PZI. Objem PZI se v roce 2021 ve srovnání s rokem 2020 zvýšil o 4,3%. PZI do UK vzrostly o 83,1 mld. na 2 002,4 mld. GBP), zatímco PZI britských firem vzrostly o 0,9% na 1 769,3 mld. GBP. Hlavními investičními partnery UK jsou USA, Nizozemsko, Jersey, Lucembursko a Francie. V roce 2021 směřovala většina toků FDI do vědeckých a technických služeb, informací a komunikace, finančních služeb, petrochemie a dopravy a skladování. 

Velká Británie byla v roce 2021 s 8,9 % nejatraktivnější zemí pro české zahraniční investice. Pro ČR je UK 10. největším zdrojem přímých zahraničních investic. Dobré obchodní vztahy mezi zeměmi podporuje fakt, že od roku 1990 britské firmy v tuzemsku investovaly více než 92 miliard CZK. V ČR působí více než 300 britských firem, včetně velkých mezinárodních společností, jako jsou BAE Systems, Marks & Spencer a Allen & Overy, které si Česko zvolily jako lokalitu pro své středoevropské sídlo. Britské firmy v ČR zaměstnávají přibližně 65 tis. lidí. Sektory, ve kterých jsou britští investoři nejvíce aktivní, zahrnují oblast sdílených služeb, IT a vývoje softwaru, automobilový průmysl, strojírenství, high-tech strojírenství a čisté technologie. Hlavní britští investoři v ČR: Barclays, Dixons Carphone Group, Edwards, Ricardo, , Tesco, Vodafone, HSBC, Mott MacDonald, AMEC, Rolls-Royce (engineering), John Crane, Smith Medical, GSK , Astra Zeneca

Seznam příležitostí pro české investory na webu britské vlády.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Spojené království vystoupilo 31. ledna 2020 z Evropské unie. Do konce roku 2020 se vzájemné vztahy řídily v rámci přechodného období pravidly EU, od 1. 1. 2021 se řídí Dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím (TCA). TCA je především obchodní dohodou, pro evropské zboží, které splní pravidla původu, zajišťuje nulová cla a nulové kvóty, dále zajišťuje zvýhodněná pravidla pro nákladní dopravu a letecké cargo, spolupráci v oblasti energetiky a vybraných dalších oblastí. Oblast služeb je však řešena minimálně, stejně tak smlouva nezajišťuje volný pohyb osob, automatické uznávání kvalifikací či certifikací.

Severní Irsko zůstalo i po brexitu součástí celní unie EU, nadále na území platí evropská pravidla vnitřního trhu. Protokol o Irsku a Severním Irsku se začal uplatňovat 1. ledna 2021. Dne 27. února 2023 byla uzavřena nová dohoda, tzv. Windsdorský rámec, mezi Velkou Británií a Evropskou unií upravující stávající Severoirský protokol. Více informací na stránkách Evropské komise.

Smlouvy s ČR

Ekonomické vztahy mezi ČR a UK se realizují zejména na základě Dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a UK, dále pak na základě smlouvy o zamezení dvojímu zdanění u daně z příjmu a z kapitálových zisků (v platnosti od 20. 12.1991). Podniky naleznou podrobnější informace k brexitu na těchto stránkách Evropské komise, podrobnější návody pro podniky vyvážející do UK jsou pak na stránce Generálního ředitelství Komise pro daně a cla. Informace pro firmy v českém jazyce jsou umístěny také na stránce businessinfo.cz. Průvodce pro podnikatele k dopadům brexitu pak na stránce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Souhrnné informace k problematice brexitu jsou pak uvedeny v českém jazyce na stránkách Evropské komise, a na stránkách brexitinfo.

Občané ČR, kteří žijí ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska naleznou praktické informace ve vztahu k brexitu na stránce velvyslanectví ČR v Londýně a na webu britské vlády.

3.4. Rozvojová spolupráce

Oblast poskytování rozvojových fondů má na starosti Ministerstvo zahraničních věcí, Commonwealthu a rozvoje (Foreign, Commonwealth and DevelopmentOffice, FCDO). UK je poskytovatelem rozvojové pomoci, na kterou bylo vyčleněno 0,7 % HNP, vzhledem k probíhající energetické krizi a válce na Ukrajině však byly příspěvky sníženy na 0,51 % HNP. V roce 2022 vláda poskytla 12,8 mld. GBP rozvojové pomoci.

Vláda Spojeného království se zabývá hlavními globálními výzvami, včetně chudoby a nemocí, masové migrace, nejistoty a konfliktů, a má za cíl ukončit extrémní chudobu. Cílem britské mezinárodní pomoci je bezpečnější, zdravější a prosperující svět pro lidi v rozvojových zemích. Mezi největší příjemce pomoci patří Etiopie, Jemen, Somálsko, Nigérie, Sýrie, Pákistán a Kongo, mezi vládní priority pak patří oblast zdraví, bankovnictví a finanční služby, vzdělávání, životní prostředí, pomoc při katastrofách, průmysl, vláda a občanská společnost.

FCDO dále poskytuje v rámci Research4Development (R4D) aktuální informace o výzkumech financovanými FCDO včetně podrobností o více než 35 000 minulých a současných projektech, naleznete na webových stránkách FCDO. Postup jak se stát dodavatelem FCDO na webové stránce ministerstva.

UK Export Finance je britskou exportní úvěrovou agenturou, která kromě pojišťování britských exportů zajišťuje financování vybraných rozvojových projektů pomocí úvěrů. Podmínka britské účasti na projektu je 20 %, projekty se týkají rozvojových zemí a míří např. do sektoru zdravotnictví a energetiky. UKEF má v současné době vyčleněny prostředky i na financování rekonstrukčních projektů na Ukrajině. Pro více informací se obraťte na Velvyslanectví ČR v Londýně.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Civilní letectví, vesmír

Spojené království má pověst světového centra excelence pro návrh a výrobu motorů, vrtulníků, křídel, konstrukcí a leteckých systémů (včetně podvozků). Kromě výroby má také prosperující sektor údržby a oprav, který poskytuje služby velkému počtu vojenských a civilních letadel. Země disponuje třetí největší leteckou sítí, kterou bude do roku 2050 dle prognózy britského ministerstva dopravy využívat 450 mil. cestujících. Ve Velké Británii působí více než 3 000 aerospace společností. Spojené království nabízí příležitosti napříč vesmírným sektorem, který má v současnosti pro ekonomiku hodnotu více než 16,4 mld. GBP ročně. Vesmírné technologie jsou jednou z priorit britské vlády. V komerčním vesmírném průmyslu si Británie stanovila cíl zaujmout 10 % globálního vesmírného trhu do roku 2030 (nyní okolo 6,5 %). V zemi sídlí odhadem 1 590 organizací s aktivitami souvisejícími s vesmírem.

▶ Energetika

V roce 2022 dodavatelský řetězec energetického sektoru přispěl do britské ekonomiky 151 mld. GBP. Britský energetický sektor investoval v roce 2022 14 mld. GBP, což představovalo 7 % celkových investic. V příštím desetiletí se plánuje investice do nových zdrojů energie přes 100 mld. GBP. Zaměření Spojeného království na energetickou bezpečnost a budování nízkouhlíkové ekonomiky vytváří mnoho příležitostí pro české firmy. Příležitost představují alternativní a obnovitelné energetické zdroje (především větrná, v menší míře také solární a vodní energie), jaderná energetika a také vodík jako čistý zdroj energie. V oblasti jaderné energetiky stojí za zmínku podpora tzv. malých modulárních  reaktorů (SMR), projekt výstavby nového bloku jaderné elektrárny Sizewell C a také decommissioning dosluhujících elektráren. Uplatnění by mohly v zemi najít také firmy zaměřující se na vývoj technologií na ukládání energie, a především zachycování a následného zpracování CO2 a také firmy zabývající se optimalizací a modernizací přenosové soustavy.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Spojené království je největším trhem ICT v Evropě s ročním obratem ve výši 140 mld. GBP. Na britském trhu působí okolo 100 tis. softwarových firem. Sektor  zaznamenal velký boom v období pandemie koronaviru, ve fiskálním roce 2022 přispěl k HDP země podílem zhruba 7,4 %. Spojené království je třetím největším trhem s umělou inteligencí (AI) na světě, sektor má hodnotu přes 17 mld. GBP a nabízí mnoho příležitostí. Panuje velká poptávka po službách spojených s kybernetickou bezpečností, inovativních a interaktivních IT řešeních v e-commerce, vzdělávání či zdravotnictví. Příležitost mohou mít firmy, které jsou schopné přispět k vybudování fyzické infrastruktury pro připojení k internetu, do níž chce vláda v nejbližších letech investovat až 5 mld. GBP. V UK došlo k významným investicím do různých IT řešení s celkovým přijetím softwaru jako služby (SaaS)  cloudových produktů. Roste také poptávka po řešeních v souvislosti s rozvojem automatizace.

Obranný a bezpečnostní sektor

V roce 2022 dosáhl obrat britského obranného průmyslu přibližně 23 mld. GBP. Velikost britského obranného trhu se odhaduje na 51,5 mld. GBP v roce 2024 a očekává se, že do roku 2029 dosáhne 60 mld. GBP. Britský obranný průmysl je sofistikovaný a vyspělý a vysoce konkurenční. Očekává se, že investice do technologického pokroku za účelem zvýšení letality, přesnosti a rozsahu zbraní, komunikačního dosahu a dalších podpůrných služeb pro řešení nových a rychle se vyvíjejících hrozeb povedou k dalšímu růstu trhu. Spojené království je jednou z předních zemí NATO, pokud jde o výdaje na obranu. V dubnu 2024 se vláda dále zavázala zvýšit do konce dekády výdaje na obranu Spojeného království na 2,5 % HDP.

▶ Stavebnictví

V roce 2023 činila hodnota britského trhu stavebnictví 307,8 mld. GBP. Ve Velké Británii roste poptávka především po moderním řešení staveb: modulární výstavbě, výstavbě z inovativních a ekologicky udržitelných materiálů či po takzvaných zelených budovách. Vláda investuje 6 mld. GBP do dekarbonizace britských budov a domácností. Pokračují také projekty výstavby významné dopravní infrastruktury a budování infrastruktury pro elektromobilitu. Po útlumu způsobeném globální pandemií se opět otevírá prostor také pro české firmy ve stavebnictví, ať už jako poskytovatele služeb či dodavatele materiálů.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělání

Spojené království patří k světovým lídrům v oblasti vědy a výzkumu. Sektor je jednou z vládních priorit. Vláda každoročně zvyšuje investice do této oblasti a v roce 2023 vytvořila samostatné ministerstvo pro vědu, inovace a technologie. V roce 2021 dosáhly celkové výdaje sektoru  výzkumu a vývoje rekordních 66,2 mld. GBP, přibližně  3 % HDP.  Vláda podporuje a financuje výzkum a technologie napříč sektory britské ekonomiky. Vládní agentura pro výzkum a inovace UKRI investuje do výzkumu a inovací 8 mld. GBP ročně. V současné době působí v sektoru R&D ve Velké Británii více než 5 000 společností, které generují roční obrat 60 mld. GBP. Britské univerzity a výzkumná centra patří ke světové špičce.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Sektor lékařských technologií ve Spojeném království vytváří roční obrat 26,4 mld. GBP. Jedná se o velký dovozní trh, který je velmi vnímavý k novým a inovativním technologiím. Britské veřejné zdravotnictví je dlouhodobě podfinancovanou oblastí. Rozsáhlé investice do zdravotnictví tak představují jednu z hlavních priorit vlády.  Finance poputují na obnovu a výstavbu britských nemocnic, a to jak stavební, tak především přístrojovou modernizaci, neboť řada nemocnic hlásí nedostatek či zastaralost nezbytného lékařského vybavení a diagnostických přístrojů. Vláda se zavázala, že do konce roku 2030 uskuteční výstavbu až 48 nových zdravotnických zařízení s financováním 22 mld. GBP; zde se nabízí propojení s oblastí stavebního průmyslu. Zvláštním tématem je pak digitalizace zdravotnictví a podpora modernizace diagnostiky rakovinových onemocnění, např pomocí umělé inteligence.

▶ Zemědělství a potravinářství

Zemědělství ve Spojeném království je podle evropských standardů intenzivní, vysoce mechanizované a efektivní, ale tvoří o něco více než 0,5 % HDP. Spojené království produkuje pouze 58 % potravinových potřeb země je silně závislé na dovozu, aby splnilo různorodé požadavky britského spotřebitele, který očekává celoroční dostupnost všech potravinářských produktů.  Britští spotřebitelé v roce 2022 utratili za nápoje a potraviny 254 mld. GBP. Projevuje se dlouhodobě rostoucí poptávka po kvalitních a zdravých potravinách: britský zákazník stále častěji vyhledává potraviny v bio kvalitě, rostlinné alternativy živočišných produktů, veganské potraviny, případně také nejrůznější doplňky stravy a fitness produkty, víno, ryby, ovoce, ořechy a džusy. Vysoká poptávka je také po pivu. Významným trendem je přesun zákazníků z kamenných obchodů do online prostředí (otevírá se prostor pro potravinové e-shopy). Zelená strategie by mohla představovat zajímavou příležitost pro české firmy nabízející inovativní řešení a technologie v oblasti zemědělství.

Celá mapa oborových příležitostí

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Britové mají jako národ mnohasetletou zkušenost s globálním obchodem. Často proto působí jako vedoucí rozsáhlých mezinárodních ekonomických projektů. Při samotném obchodním jednání je obvyklé projednávat maximum možných bodů, včetně technických aspektů. Učiní-li obě strany závěr, předpokládá se, že se k němu není potřeba nadále vracet a obě strany jej respektují. Pokud obchodní partner nevyjádří opačný názor či nevznese připomínky, předpokládá se, že s předloženým návrhem souhlasí. Nezapomínejte, že jednáte s příjemnými, ale tvrdými obchodníky. Není zvykem přijímat první nabídku – nenechte se zaskočit zjevně nevýhodným návrhem. Buďte připraveni vyjednávat, obeznamte se s konkurencí a nebojte se srovnávání.

4.2. Oslovení

Pro obchodní styk i obecnou komunikaci je běžné oslovování křestním jménem, kromě prvního dopisu/emailu, ve kterém je spíše běžné oslovení příjmením. Oslovení e-mailem by mělo být formální a směřovat přímo zodpovědné osobě. Reference jsou při oslovení a navázání kontaktu naprosto klíčové pro úspěšný start ve vysoce konzervativní Británii. Firmy, které mají již obchodního partnera v zemi, nebo mají existující reference přímo z Velké Británie, mají navazování kontaktů a případnou další expanzi mnohonásobně jednodušší.

4.3. Obchodní schůzka

Předpokládá se především kvalitní příprava na jednání, včetně předchozího seznámení se s dostupnými podklady. Veškerá jednání jsou vedena přímočaře a racionálně. Úvodní zdvořilostní komunikace zpravidla probíhá během několika málo minut. Nezdráhejte se k prolamování ledů využít obligátních témat jako počasí nebo cesta. Mezi další oblíbená témata patří kultura, sport, cestování, kulinářské zážitky; o své rodině můžete hovořit, ale nikdy se na ni protistranu nevyptávejte. Od obchodního partnera se při jednání očekává věcnost a přímost. Samozřejmostí je předání navštívenky neuvádějící vysokoškolský titul. Používání mobilního telefonu během jednání je považováno za neslušné.

Své šance zvýšíte přesvědčivě vystavěnou argumentací, kterou podpoří atraktivní, přehledné materiály a nápaditý design. Podložit svá tvrzení grafy či statistickými daty je skvělý způsob, jak přesvědčit britského partnera, že pouze nepřeháníte. Samozřejmostí je vhodně zvolený business model a prodejní techniky – v tomto ohledu jednáte s evropskými mistry. Ideálním je tak představit win-win modely vzájemné spolupráce. Výhodu pak může poskytnout sjednání schůzky přes třetí stranu, se kterou se oba obchodní partneři znají a případně v minulosti došlo k obchodním stykům. V době pandemie bylo běžné, že je první jednání formou video hovoru.

Předávání dárků není nutnou podmínkou při obchodních jednáních, spíše tato role upadá, zejména kvůli firemním regulacím přijímání dárků. Avšak je podstatné při obdržení dárku zachovat reciproční chování. Zvolený dárek tak musí spadat do přiměřeného kritéria ceny, která nesmí být příliš vysoká, aby se nedala považovat za úplatek, ani příliš nízká, aby budila pocit urážky. Vhodným dárek tak mohou představovat například firemní produkty, propisky, knihy a případně suvenýry. Dárky se obvykle předávány na konci obchodního jednání a jsou i v tentýž okamžik rozbalovány.

Nejvhodnější čas k uspořádání obchodního jednání je okolo 10 hodiny dopoledne, zejména v počátečních fázích vyjednávání. Je nepravděpodobné, že by se první schůzka konala při jídle, záleží to však na zúčastněných stranách a kontextu konání schůzky. Je třeba mít na paměti, že dopravní sítě ve Velké Británii často postihuje zpoždění, proto byste měli mít vždy k dispozici časovou rezervu, zejména při cestování na důležitou schůzku a delší vzdálenost. Stanovený čas schůzky je důležité dodržet, dochvilnost je považována na důležitou ctnost.

Často je velmi obtížné a zdlouhavé získat byť jen kontakt na relevantní osobu ve firmě příslušnou pro obchodní jednání, zejména pokud se snažíte něco prodat; nákupčí se „skrývají“, najít na ně kontakt např. na webové stránce firmy je často nemožné. Situace je jiná, pokud sami aktivně obchodní příležitost či dodavatele hledají. V tak bohaté zemi, jako je Británie, také může zaskočit častý tlak na nízkou cenu. Je dán vysokou konkurencí na trhu, který je velmi globalizovaný. Nemile vás mohou překvapit také odlišné procesní zvyklosti a byrokratické průtahy, ale neměly by vás odradit. Vyvarujte se jakýmkoliv nekorektním poznámkám, projevům hněvu apod.

Společnost v Británii je velmi pestrá, etnicky i nábožensky, ale nejpozději ve druhé generaci se všichni obyvatelé zpravidla považují v první řadě za Brity. Ačkoliv náboženské a etnické aspekty většinou nehrají v jednáních s britským partnerem zásadní roli, respekt k případným specifikům partnera je samozřejmě na místě.

Při jednání není obvyklé nabízet alkoholické nápoje. Úspěšně zrealizovaná spolupráce však může být završena – dohodnutou – podvečerní recepcí, pracovní večeří, či setkáním u „drinků“.

Důležitý je upravený vzhled, konzervativní oblečení a čistá kvalitní obuv. U dámských i pánských oděvů převažují tmavší odstíny.

Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli a ani neexistuje ideální počet členů týmu. Doporučuje se přítomnost seniorního manažera pro zvýšení kredibility, ale bývá i zvykem přizvat firemní experty, kteří umí zodpovědět případné technické detaily.

Více informací viz kulturní karta.

4.4. Komunikace

Osobní jednání je základ úspěchu. Menší detaily je možné řešit přes telefon či email. Při komunikaci s britskými firmami se očekává rychlá reakce, na písemnou/emailovou korespondenci je běžné odpovídat do 24 hodin po jejím obdržení. Dosavadní praxe však i nadále ukazuje, že je řada britských firem při písemném styku s českými firmami uváděna do rozpaků, neobdrží-li odpověď do 3–4 dnů. Po skončení schůzky napište rychlý follow-up e-mail s poděkováním, shrnutím dohodnutých kroků a jejich následného plnění. V současné době je běžné, že první schůzka probíhá přes video call.

Předpokládaným jazykem jednání je angličtina, s ohledem na její rozšířenost a častý nezájem britských občanů učit se cizím jazykům. Je proto vhodnější na jednání vyslat vlastního pracovníka, který jazykem vládne než s sebou brát tlumočníka. V některých částech Skotska se vedle angličtiny (s někdy dosti odlišnou výslovností, než je oxfordská verze jazyka) používá také gaelština, ta ale není úředním jazykem; ve Walesu je místy používána velština, zná ji však malá část populace. Z ostatních jazyků jsou používány mateřské jazyky místních etnických skupin.

Za všech okolností buďte zdvořilí. Ptejte se, dávejte najevo, že nasloucháte, nepřerušujte protistranu, neveďte dlouhé monology. Rozkazovací způsob obejděte zdvořilejšími obraty, naučte se několik frází, které zjemňují nepříjemná sdělení. V České Republice se lidé často ostýchají ptát na otázky, v Británii je to naopak. Vždy se raději zeptejte na jakékoli drobnosti, je to brané jako znak zájmu a nadšení.

Britové dávají přednost nepřímé komunikaci zejména v souvislosti se sdělením negativních informací. Mohou se uchýlit k vágním a méně jasným prohlášením, případně humoru či nezávazným dohodám, aby vám dali najevo svůj nesouhlas. Rovněž velice často a mistrně užívají eufemismy a snaží se nebýt příliš expresivní. Samotné užit nepřímé komunikace v jednání s britským partnerem může budit více přátelský dojem a tím se vyhnout se tomu, že budete působit nezdvořile či arogantně. Humor a sarkasmus hraje důležitou roli pro navození přátelské atmosféry. Ovšem je nutné být opatrný a partnera neurazit.

U neverbální komunikace je vhodné udržet oční kontakt, ale současně se vyvarovat dlouhému zírání. Vhodné je i nechat dostatek osobního prostoru a vyvarovat se dotykům. Při pozdravu a představení je tak vhodné krátké a pevné stisknutí ruky.

Jak pomáhají pro navázání kontaktů v zemi služby ekonomické diplomacie – obchodní mise, veletrhy či jiné nástroje?

V Británii je zapotřebí využívat všech dostupných cest a způsobů k oslovení obchodních partnerů. Účast na veletrhu zpravidla vede k navázání prvních kontaktů a otevření dveří, organizovány jsou proto jak oficiální české stánky na nejvýznamnějších veletrzích, tak menší účasti na strojírenských, sklářských a dalších veletrzích.

V případě zájmu o daný trh a jeho průzkumu se můžete obrátit na jednu z českých agentur ve Velké Británii. Agentura na podporu exportu CzechTrade poskytuje na základě konkrétních požadavků firem asistenční služby, konzultace v oblasti podnikání, založení firmy, případně provádí marketingový průzkum trhu, dále může vyhledat vhodné obchodní partnery a případně ověřit jejich zájem o nabízený produkt. Asistenci českým firmám při vstupu na zahraniční trhy v oblasti technologií, start-upů apod může pomoct kancelář agentury CzechInvest v Londýně.

Potřebnou podporu nabízí i Velvyslanectví České republiky v Londýně, které si klade za cíl podpořit český export v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku (UK) a prezentovat ČR jako vhodné místa pro podnikání a investice. Jednotlivé české společnosti se tak mohou obracet na velvyslanectví s dotazy týkajícími se například vstupní exportní konzultace a přípravy jednání v dané zemi, vyhodnocení aktuální ekonomické situace v daném teritoriu, pomoci při zprostředkování kontaktů, získání informací od místních státních či regionálních úřadů a institucí. V neposlední řadě také asistence při jednání s nimi či případně evidence poptávek po českém zboží, službách a spolupráci, poskytuje také pomoc při organizaci podnikatelských misí českých firem do UK. Velvyslanectví rovněž pořádá v rámci tzv. projektů ekonomické diplomacie (PROPED) sektorové mise českých firem do Británie se zaměřením např. na zdravotnictví, nanotechnologie, IT či nápoje. Na velvyslanectví je také možné pořádat nejvýznamnější firemní akce, pokud mají sektorový charakter (tj. je prezentováno více českých firem ze stejného sektoru).

S ohledem na množství firem a tržní podstatu britské ekonomiky není přítomnost velvyslance nebo obchodního diplomata na jednáních individuálních firem (mimo výše uvedené akce) pravidlem, a je spíše vyhrazena pro jednání typu B2G (jednání se státními úřady, státními nebo velkými podniky, samosprávami apod.), případně nejvýznamnější obchodní příležitosti.

4.5. Doporučení

Britský trh je velmi náročný na kvalitu výrobků i služeb, ale také na úroveň podnikatelské etiky. Typické je dodržování zásady „fair play“, sjednaných lhůt a podmínek.

V seriózních podnikatelských kruzích stále platí, že čestné jednání je samozřejmostí. Lež je společensky nepřijatelná a dané slovo má hodnotu podepsané smlouvy. V obchodním styku je dodržování platebních podmínek věcí cti a lze se na ně většinou spolehnout. V každodenní praxi bývají však častým a již dlouho kritizovaným nešvarem velkých firem platby po lhůtě splatnosti a tento trend se v poslední době zhoršuje. Hlavní obětí jsou drobní dodavatelé.

Doporučujeme také zdravou obezřetnost a důsledné prověřování potenciálních obchodních partnerů, zejména pokud komunikace probíhá na dálku. Všeobecné rozšířenosti angličtiny zneužívají podvodníci z celého světa, kteří se nezřídka vydávají za britské subjekty. V Británii je také maximálně zjednodušena registrace a zrušení firmy a ani samotná britská adresa obchodního partnera ještě nemusí nutně vypovídat o serióznosti majitele. Důvěryhodnost britské firmy proto doporučujeme vždy ověřit běžně dostupnými prostředky: v on-line obchodním rejstříku Companies House, bankovní referencí, používání zajištěných způsobů platby. V případě jakýchkoliv pochybností se před odesláním zboží či platby neváhejte obrátit s žádostí o konzultaci i na velvyslanectví ČR v Londýně (dovolat se zpětně spravedlnosti může být s ohledem na zahlcení britské policie množstvím podvodů velmi obtížné).

Obecně tak platí dodržovat zásady zdvořilosti, slušnosti a dochvilnosti. Vyplatí se navazovat dlouhodobou spolupráci a neuspěchat jednání za cílem urychlit podpis kontraktu.

4.6. Státní svátky

Svátky jsou označovány jako bank holiday proto, že o takovém dni zůstávají zavřeny všechny banky a tedy i naprostá většina ostatních institucí a obchodů. Platební transakce se na svátky pozastaví a jejich pohyb bude obnoven až následující pracovní den.

Pokud samotný svátek připadne na víkendové dny, je stanoven náhradní den volna „substitute day“, nejčastěji na následující pondělí. Dodatečný den volna také muže vzniknout při mimořádné události monarchie.

Skotové navíc slaví letní svátek ještě první srpnové pondělí. Skotsko ještě slaví 30. listopadu Svátek svatého Ondřeje (Saint Andrew’s day). Severní Irsko navíc slaví Den svatého Patrika 17. března a oslavy výročí bitvy u Boyne (také známé jako Orangemen’s Day) která se slaví 12. července.

Konkrétní data svátků lze nalézt na webu britské vlády.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Odchodem UK z EU se změnily základní podmínky uplatňování zboží na britském trhu, země vystoupila z vnitřního trhu EU (Anglie, Skotsko, Wales) – změnily se celní podmínky, certifikace, značení, využívání autorizovaných zástupců atd. Detailní informace jsou k dispozici na webu Velvyslanectví ČR v Londýně a webu www.export.cz. Severní Irsko je však administrativně stále součástí vnitřního trhu, pro umístění zboží na tento trh platí evropská pravidla, naopak administrativní hranice vznikla mezi Velkou Británií a Severním Irskem.

Pro evropské zboží, které splní podmínku původu, jsou v rámci Dohody o obchodu a spolupráci uplatňována nulová cla a kvóty pro dovoz do UK. I Dohoda však znamená zvýšené administrativní náklady a nutnost vyplňovat celní prohlášení.

UK od 1. 1. 2022 zavedla odkládané hraniční celní kontroly pro většinu zboží. Další fáze zavedení kontrol vč. povinnosti tzv. Safety and Security Delarations a sanitárních a fytosanitárních kontrol a s tím související nové požadavky na dokumentaci týkající se hraničních kontrol rostlin, zvířat a potravinářských produktů pocházejících z EU začaly po mnoha zpožděních 31. ledna 2024. Konečná fáze zavádění, včetně fyzických kontrol, se očekává 31. října 2024. Kontroly na alkohol a tabák a další vybrané druhy zboží jsou zavedeny již od 1. 1. 2021. EU uplatňuje plné celní kontroly již od ledna 2021.

Změnily se také podmínky certifikací, Británie od ledna roku 2022 zavedla místo evropského značení CE vlastní UK Conformity Assessed (UKCA). Certifikáty, které platí pro EU, bude pro britský trh nutné nechat přecertifikovat u britské autority. Pro různé sektory platí různě dlouhá přechodná období a je vždy nutné zkontrolovat konkrétní podmínky, obecný odklad pro UKCA platí do konce roku 2024. Pro zboží uváděné na trh v Severním Irsku bude i nadále platit CE označení. Označení UKNI bude vyžadováno, pokud bude k testování výrobku použit pro posuzování shody orgán ve Velké Británii. Více na webu velvyslanectví ČR v Londýně.

Dovozní licence u průmyslových výrobků vydává Export Control Joint Unit. Dovoz některého zboží do UK je úplně zakázán.

Využívání místních zástupců a distributorů je pro UK velmi rozšířené. Pro zahraniční firmy je to na začátku často jediná schůdná cesta, jak se prosadit na britském trhu. Zástupci jsou registrováni v British Agents BASE, která umožňuje přístup do největší databáze profesionálních prodejních zástupců v UK. TheManufacturers‘ Agents‘ Association of Great Britain and Ireland – MAA nabízí stejné služby jako BASE. Navíc nabízí vyhledání zástupce také v Irsku. TheBritish Chambers of Commerce – BCC je obchodní organizace zastřešující cca 533 obchodních komor v UK. Obchodní komory mají dlouholetou tradici a silné postavení.

Pro některé firmy může být v UK výhodné si založit vlastní dceřinou společnost. Registrace firmy ve Velké Británii (Anglie, Skotsko, Wales) je poměrně jednoduchý proces. Firma se registruje podle zákona “The Companies Act 1985” v obchodním rejstříku (Companies House, v Severním Irsku Companies Registry). Firmy mají ze zákona povinnost předkládat do obchodního rejstříku údaje o účetnictví a výkazy ročního obratu. Companies House eviduje údaje o 2 mil. firem.

Doporučujeme, aby výše uvedené dokumenty připravil britský právník, ale není to zákonná podmínka. Firma je zaregistrována po obdržení Certificate of Incorporation (doklad o registraci). Proces registrace firmy obvykle trvá 7 pracovních dnů. Registrace elektronicky stojí 50 GBP, při fyzickém předložení dokumentů 71 GBP. Je možné také využít „express registrace“ do 24 hodin po předložení dokumentů, elektronická žádost je zpoplatněna 78 GBP. V Severním Irsku stojí on-line registrace firmy 12 GBP a 40 GBP v případě fyzické žádosti. Firma může být zaregistrována v Companies House přímo nebo prostřednictvím právní firmy.

Informace o firmách v Anglii, Walesu a Skotsku lze najít v obchodním rejstříku Companies House. Informace o firmách v Severním Irsku vede místní obchodní rejstřík Companies Registry. Detailní informace jsou zpoplatněné. Informace o finanční situaci britských firem nabízí několik společností (např. First Report). Takové služby jsou poskytovány on-line a za relativně dostupné ceny.

Se založením firmy ve Spojeném království nabízí zahraničním firmám pomoc britské ministerstvo obchodu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Obvyklé právní formy společností v UK:

  • Private limited company (Ltd) – privátní společnost s ručením omezeným, nejčastější forma. Ručení je omezené buď majetkovým podílem (by shares), nebo zárukou (by guarantee).
  • Public limited company (Plc)– veřejná společnost s ručením omezeným. Jedná se o akciovou společnost, která může získat finanční zdroje prodejem akcií veřejnosti.
  • Limited partnership (LP) – partnerství (sdružení) podnikatelů. Partneři mají společnou odpovědnost za závazky firmy a ručí neomezeně osobním majetkem. Smlouva o partnerství je většinou sepsána právníkem, který navrhne způsob řízení firmy a rozdělení zisku. Tento typ společnosti využívají hlavně začínající firmy.
  • Limited liability partnership (LLP) – nový typ společnosti, který je kombinací klasické privátní společnosti s ručením omezeným a partnership.
  • Sole trader, sole proprietor – podnikatel (fyzická osoba). Do této kategorie patří drobní živnostníci, obchodníci či soukromí poradci. Podnikatel ručí za závazky z podnikání neomezeně osobním majetkem. Tento druh podnikání vyžaduje minimální nároky na papírování a formality. Podnikatel však musí vést evidenci svých příjmů a výdajů pro daňové účely a platby na sociální a zdravotní pojištění.

Důležitým státním úřadem pro firmy a podnikatele HM Revenue & Customs, kde se musí registrovat jako plátci DPH, daně ze zisku, spotřební daně a odvodů na sociální a zdravotní pojištění (national insurance).

Přestože založení firmy je v Británii relativně jednoduché, založení bankovního účtu může být naopak relativně dlouhé.

Podrobnější informace k založení firmy v UK na webu velvyslanectví ČR v Londýně.

5.3. Marketing a komunikace

V UK existuje velké množství novin, časopisů a jiných periodik, kde lze zveřejnit nabídku zboží a služeb. Přehled všech periodik vychází každoročně v Media Guide. Zájemce tu najde kompletní databázi všech tiskovin, televizních a rozhlasových stanic, informace o čtenářském (diváckém, posluchačském) okruhu, nákladu tiskovin (šíře a pokrytí vysílání) i ceny inzerce. Celkový přehled o nabídce propagačních a inzertních služeb je možné získat od The Advertising Association. Mezi nejprodávanější novinové deníky patří The Sun, Daily Mail a Daily Mirror, ekonomické tématice se věnují Financial Times, částečně i Telegraph a Guardian, z týdeníků zejm. Economist.

Stále častější bývá marketing skrze sociální sítě. Pandemie covidu-19 poukázala na stále se zvyšující množství online nákupů skrze e-shopy a obecně rostoucí trendy online platforem pro prodej zboží. E-komerce má podle předpovědí dále růst, odhaduje se až na 30% růst do roku 2024 Důležitým faktorem je i vysoce kvalitní a přehledné zpracování webových stránek a marketingových materiálů.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je upravena zákonem „Copyrights, Designs and Patents Act of 1988”, který je průběžně novelizován kvůli implementaci směrnic EU. Hlavním státním úřadem pro ochranu duševního vlastnictví je Intelectual Property Office (Britský patentový úřad). Tento úřad uděluje patenty na vynálezy, provádí zápisy a registraci ochranných známek (trade marks), užitných a průmyslových vzorů (designs). V UK jsou rovněž v platnosti patenty udělené Evropským patentovým úřadem (The European Patent Office); stejně tak zde platí ochranné známky a užitné/průmyslové vzory registrované u The Office for Harmonization in the Internal Market (OHIM).

K největším žadatelům o udělení patentu v UK patří firmy z oblasti informačních a komunikačních služeb, jako například Hewlett Packard nebo Samsung, a z oblasti průmyslu, jako například automobilka Ford. I v minulém roce nejvíce patentů registrovala firma Unilever, která přihlásila celkem 575 evropských patentů na Evropský patentový úřad. Nejvíce ochranných známek dále také registrují firmy GlaxoSmithKline, Imperial Chemical Industries, Johnson & Johnson, British Telecom, Asda, Marks & Spencer.

Autorská práva (copyrights) jsou v UK chráněna automaticky, jakmile existuje jakýkoliv záznam v materiálu, který byl vytvořen (film, hudba, literární dílo, atd.). Neexistuje žádná oficiální registrace pro autorská práva. Velvyslanectví ČR v Londýně nebylo informováno o žádném případu porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům.

Podrobnosti na webu britské vlády.

5.5. Trh veřejných zakázek

Od 1. 1. 2021 se UK řídí dohodou o veřejných zakázkách (Government Procurement Agreement, GPA) Světové obchodní organizace (WTO). Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a UK i nadále zajišťuje evropským firmám přístup k britským veřejným zakázkám a rovné zacházení.

Veřejné zakázky, které započaly, ale nebyly dokončeny před 31.12.2020, se budou řídit pravidly k 31.12.2020 . Od 1. ledna 2021 se veřejné zakázky nad limit musí inzerovat na internetovém portálu ‘Find a Tender‘, který v UK nahradil The Official Journal of the European Union (OJEU). Existující vládní portály, tedy Contracts Finder, Public Contracts Scotland, Sell2Wales a eTendersNI budou dál fungovat beze změny.

Platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek v UK byla implementována do níže uvedených britských právních předpisů:

  • The Public Procurement (Amendment etc.) (EU Exit) Regulations 2020
  • Procurement Policy Note 06/19: New Thresholds 2020
  • Implementace GPA a Dohody o obchodu a spolupráci s Evropskou unií (Trade and Cooperation Agreement)
  • Procurement Policy Note 02/21: The WTO GPA and the UK-EU TCA

Veřejné zakázky jsou od ledna 2023 regulovány také novým zákonem o veřejných zakázkách Procurement Bill 2023,

Veřejný sektor vynakládá každoročně okolo 300 mld. GBP na nákup zboží a služeb. Zájemce o dodávky pro veřejný sektor se musí nejdříve zaregistrovat do seznamu potenciálních dodavatelů příslušné veřejné instituce. Registrovaní dodavatelé pak dostávají výzvy k předložení nabídky.

Zájemce o zařazení do seznamu dodavatelů musí oznámit příslušné instituci tyto informace:

  • profil činnosti firmy a hospodařeni za poslední 2–3 roky
  • seznam a popis výrobků/ služeb/prací, které chce nabízet
  • seznam dosavadních významných odběratelů
  • stručný popis získaných zakázek od britského veřejného sektoru (jsou-li nějaké).

Důležitým zdrojem o veřejných zakázkách je také Tenders Direct, který zveřejňuje informace o aktuálních zakázkách v UK a v Evropě.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky vyplývají z dohody mezi vývozcem a dovozcem. K nejpoužívanějším platebním nástrojům patří dokumentární akreditiv (Letter of Credit, L/C), dokumentární inkaso a přímé platby. Ceny za dodané zboží se uvádí podle podmínek Incoterms (např. EXW, CIF, FOB). Opožděné platby podléhají zákonnému nároku na úroky, pokud je smlouva sjednána podle britského práva.

Na britskou libru jsou navázány falklandská libra, gibraltarská libra a svatohelenská libra. Nejnižší hodnota EUR/GBP byla zaznamenána ke konci roku 2008 1,02 €, nejvyšší v září a říjnu 1982 1,82 €.

Obchodní smlouva by měla vždy obsahovat klauzuli, podle práva které země se budou řešit případné obchodní spory. V opačném případě se aplikuje anglosaské právo založené na zvykovém právu.

Obchodní spory se řeší zpravidla u County Courts (okresní soudy), odvolacím soudem je High Court (vyšší soud). Komplexní právní služby a poradenství včetně zastupování u soudů poskytují solicitors, kteří tvoří většinu britských právníků (The Law Society of England and Wales). Druhou kategorii britských právníků tvoří barristers. Ti jsou oprávněni zastupovat strany u vyšších soudů a poskytují specializované právní služby (The Bar Council of England and Wales).

Jak postupovat v případě, že jste se stali obětí podvodu ze strany subjektu operujícího v Británii.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Od 1. 1. 2021 se i na občany EU vztahují pravidla nového  britského imigračního systému. Pro pobyty do 6 měsíců není pro turistické ani pracovní důvody nutné vízum. Bez víza je možné uskutečnit pracovní návštěvy, účastnit se veletrhů, jednání s obchodními partnery atd. Úplný seznam povolených aktivit v rámci bezvízového styku je na webu britské vlády Gov.uk. Pro pobyty nad 6 měsíců a pro aktivity, které nejsou na seznamu pro bezvízový styk, je nutné obstarat si příslušný druh víza. Víza vydává ambasáda UK v Praze.

V průběhu roku 2024 má být zavedena ETA (electronic travel authorisation) a bude vztahovat na osoby plánující vstoupit na území UK.

Praktické informace k cestování do Spojeného království po 1. lednu 2021

Občané EU mohou i nadále při vstupu na hranicích využívat e-gaty na biometrické pasy. Občané EU, kteří přicestují bezvízově jako návštěvníci, budou muset zemi nejprve opustit, pokud si přejí žádat o vízum za jiným účelem. Další praktické informace k cestování do UK po 1. lednu 2021 naleznete na webu Visiting the UK.

Od října 2021 je vstup do UK umožněn pouze s platným cestovním pasem.

Oblasti se zvýšením rizikem pro cizince

Politická situace v UK je dlouhodobě stabilní, oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince se nevyskytují. Úroveň kriminality je na evropském průměru. V posledních letech prudce narůstá počet násilných trestných činů páchaných noži, především v Londýně. Nošení střelné zbraně nebo nože pro osobní ochranu je v UK trestným činem, nezákonné je pak i nošení CS sprejů.

Cesta na Velvyslanectví

Velvyslanectví ČR se nachází na adrese 26-30 Notting Hill Gate, W8 4QY London. Nejbližší stanicí metra od je Notting Hill Gate (linky Central, District a Circle).

V Londýně a okolí se nachází několik mezinárodních letišť (Heathrow, Gatwick, Stansted, Luton, London-City, Southend). Rychlé a relativně levné dopravní spojení z do centra Londýna zajišťuje metro, vlaky a autobusy. Cestující mohou využít také taxi službu, která je však podstatně dražší, ve městech fungují i alternativní dopravní aplikace.

Ultra nízkoemisní zóna v Londýně a v dalších městech

Londýn a další města v UK zavádějí nízkoemisní zóny (Ultra Low Emission Zones), kam je vjezd vypraným typům vozů (stáří, TIR/osobní atd.) buď zcela zakázán, nebo zpoplatněn. Trend těchto zón se v UK nadále rozšiřuje, doporučujeme vždy zkontrolovat aktuální situaci.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Od 1.1.2021 platí, že občané EU, kteří nejsou rezidenty v UK, musí splnit specifické požadavky, aby mohli do země nově přijít pracovat. V rámci bodového imigračního systému jsou udělovány body za specifické dovednosti, kvalifikaci, platové ohodnocení konkrétní pracovní pozice a pracovní místa v segmentech s nedostatkem pracovní síly. Pracovat v UK bude umožněno pouze těm žadatelům, kteří nasbírají dostatečný počet bodů. Bude rovněž nutné projít příslušnými kontrolami, mezi něž patří mimo jiné kontrola kriminální historie žadatele. Více informací na webu britské vlády. Většina pracovních víz funguje na bázi sponsoringu. Sponzor je britská firma/entita, která je takto zaregistrována u ministerstva vnitra (Home Office).

Pracovníci z jiných zemí musí v UK kromě daně z příjmu platit i sociální a zdravotní pojištění (National insurance). Po získání registračního průkazu musí zaměstnanec požádat o přidělení National insurance number (NIN). Pod tímto kódem jsou následně evidovány příspěvky zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění. Při zaměstnávání nelegálních pracovníků hrozí zaměstnavateli pokuta 20 000 GBP za každého takového pracovníka. Při opakovaném přistižení může jít zaměstnavatel do vězení na 5 let a výše pokuty je neomezená.

U vybraných profesí je v UK vyžadováno uznání kvalifikace, což znamená, že ještě před zahájením aktivity je nutné o uznání kvalifikace zažádat. Seznam regulovaných profesí a další postup, lze nalézt na internetových stránkách Národního kontaktního místa pro odborné kvalifikace.

Délka pracovního vyslání není omezena, ale z pohledu daňového úřadu (HM Revenue & Customs) vzniká každé osobě s úhrnným pobytem v UK nad 183 dní v daném účetním roce (v UK duben-březen) povinnost registrovat se k dani z příjmů. Uvedené platí i v případě krátkodobých pobytů v UK v průměrné délce nad 91 dní ročně (nepočítá se den příjezdu a odjezdu), pokud tato situace nastane po dobu čtyř let v řadě.

Pracovní doba včetně přesčasů nesmí překročit průměrně 48 hodin (40 hodin pro mladistvé, 8 hod. denně) týdně během referenční doby, což je zpravidla 17–52 týdnů. Referenční doba nesmí zahrnovat dobu dovolené či nemoci. Zaměstnanci mohou pracovat déle než 48 hodin týdně, pokud uzavřou se zaměstnavatelem písemnou dohodu (tzv. opt-out).

Zaměstnanci mají nárok na odpočinek 20 minut během pracovní doby delší než 6 hodin. Mladiství zaměstnanci mají nárok na odpočinek v délce 30 minut, pokud pracují v kuse déle než 4,5 hodiny. Zaměstnanci mají nárok na 11 hodin nepřerušeného odpočinku denně a 1 den volna týdně. Mladiství mají nárok na 12 hodin nepřerušeného odpočinku denně a 2 dny volna týdně. Zvláštní pravidla platí pro tzv. mobilní pracovníky v letecké, námořní a silniční dopravě.

Každý zaměstnanec (plný i částečný pracovní úvazek) má nárok na roční placenou dovolenou v délce 5,6 násobku pracovního týdne ročně, resp. poměrnou část za neúplný pracovní rok. Pokud tedy zaměstnanec pracuje 5 dnů týdně, má nárok na 28 dnů dovolené ročně. Britské státní svátky (bank holidays) se nepřipočítávají k délce roční placené dovolené. Nutno však podotknout, že svátky připadnou vždy na pracovní dny (zpravidla pondělí).

Výše minimální mzdy je nyní 11,44 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 21 let a staršího; 8,6 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 18-20 let, resp. 6,4 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 18-20 let, 5,28 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 16-17 let a  pro učně. Minimální mzda roste dle rozhodnutí britské vlády, naposledy se zvýšila od dubna 2024. Využít je možno kalkulačku minimální mzdy. Výše sazeb za přesčasy závisí na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance. Za každou odpracovanou hodinu včetně přesčasů však musí zaměstnanec dostat alespoň minimální mzdu. Neplacení alespoň minimální mzdy ze strany zaměstnavatele se trestá pokutou 5000 GBP za každého postiženého zaměstnance.

Podrobnější informace

5.9. Veletrhy a akce

Největším výstavním areálem v UK je National Exhibition Centre (NEC) Birmingham, 10. největší výstavní areál na světě. Druhým nejdůležitějším výstavním areálem je ExCeL Londýn, který se nachází v jihovýchodní části města. Menším londýnským výstavním areálem je Olympia. Mezi další důležitá veletržní města v UK patří také Manchester, Glasgow, Sheffield, Leeds, Edinburgh a Cardiff. Přehled všech veletrhů v UK např. zde.

Z veletržního kalendáře dosahují mezinárodního významu především tyto akce:

NEC Birmingham

ExCeL London

Olympia London

Farnborough International

Čeští vystavovatelé musí v UK (hlavně v Londýně) počítat s relativně vysokými náklady. Nepsaným pravidlem je skutečnost, že jednorázová účast na veletrhu není určující a teprve opakovaná účast může přinést žádoucí výsledek. Pokud jsou však české výrobky či služby kvalitní a cenově konkurenceschopné, je dobrá šance v UK uspět. Pro české firmy je vhodné, aby nejdříve přijely na veletrh jako návštěvníci a teprve poté jako vystavovatelé.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Londýně

26-30 Kensington Palace Gardens, London W8 4QY

(po–čt 8:30–17:15 hod., pá 8:30–16:00 hod.)

tel.: +44 (0)20 7243 7900 (ústředna)

e-mail: london@embassy.mzv.cz

web: www.mzv.cz/london


Generální konzulát Manchester

4 Brindley Road, Stretford, M16 9HQ Manchester

po–pá 08:30–17:00

tel.: +44 7769226982

e-mail: manchester@embassy.mzv.cz

Ivo Losman – generální konzul

Honorární konzulát Belfast – dočasně uzavřen

Honorární generální konzulát Edinburgh

14 Eskside West, Musselburgh, EH21 6PL

Čtvrtek 10:00–12:00

tel.: +44 (0)7732 961720

e-mail: Edinburgh@honorary.mzv.cz

Veronika Macleod – honorární konzulka

Honorární konzulát Peterborough

Compas Charity, 19 Fitzwilliam Street, Peterborough, PE1 2RU

středa 09:00–13:00, pátek: 13:00–17:00 hod. (na základě předem smluvené schůzky)

tel.: +44 7518 944821

e-mail: peterborough@honorary.mzv.cz

Petr Torák – honorární konzul

Honorární konzulát Gibraltar

Bland Group International, Cloister Building, Irish Town, GX11 1AA Gibraltar

úterý, čtvrtek 12:00–13:00 na základě předem smluvené schůzky)

tel.: +350 5401 6747

e-mail: gibraltar@honorary.mzv.cz

Stanislav Čech – honorární konzul

Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí:


CzechInvest

30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY

tel.: +44 (0)20 8748 3695

e-mail: london@czechinvest.org

web: www.czechinvest.org

Martin Partl – ředitel

CzechTrade

30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY

tel.: +44 (0)207 7925951

e-mail: jiri.rak@czechtrade.cz

web: www.czechtradeuk.com

Jiří Rak – ředitel

CzechTourism

30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY

tel.: +44 (0)203 2200 184

e-mail: hobbs@czechtourism.com

web: www.czechtourism.com

Katarína Hobbs – ředitelka

České centrum (Czech Centre)

30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY

tel.: +44 (0)20 7836 3669

e-mail: pela@czechcentre.org.uk

web: london.czechcentres.cz

Přemysl Pela – ředitel

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie, hasiči, první pomoc: 999

Informace o telefonních číslech: 118118, 118120, 118500

Důležitá telefonní čísla naleznete na: https://www.yell.com (obdoba českých Zlatých stránek)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Hlavní instituce:

Vybraná ministerstva:

Ekonomika a obchod:

• Teritorium: Evropa | Velká Británie | Zahraničí

Doporučujeme