MZV: Souhrnná teritoriální informace

Souhrnná teritoriální informace (STI) Velká Británie (397.67 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu: Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Spojené království (UK) je konstituční monarchií s dvoukomorovým Parlamentem; dolní komora (House of Commons), horní komora (House of Lords). Výkonná moc patří vládě v čele s premiérem, kterým je zpravidla leader nejsilnější parlamentní strany. Hlavou státu je král Karel III., který plní především ceremoniální a reprezentativní funkce, a je hlavou anglikánské církve a vrchním velitelem všech ozbrojených sil Spojeného království.

Spojené království (UK) tvoří čtyři země (anglicky constituent countries) – Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko, a zahrnuje rovněž přilehlé ostrovy, které jsou administrativně součástí těchto celků (např. Orkneje, Shetlandy nebo Isle of Wight). Zatímco Anglie je spravována přímo centrálními institucemi, ostatní části Spojeného království se těší různé míře autonomie, rozvíjené od konce 20. století v rámci procesu tzv. devoluce. Britská koruna má dále suverenitu nad tzv. korunními dependencemi, jakými jsou Ostrov Man, Jersey a Guernsey. Tyto jurisdikce patří britskému panovníkovi, nejsou však považovány za součást Spojeného království, ani nebyly součástí EU. Britský parlament má ovšem právo vydávat zákony pro dependence a britská vláda spravuje jejich zahraniční vztahy a obranu. Spojené království má dále 14 zámořských teritorií po celém světě, která se nepovažují za součást Spojeného království, ale ve většině případů mají jejich obyvatelé britské občanství a právo bydlet ve Spojeném království (platí od roku 2002).

Hlavními politickými stranami v UK jsou Konzervativní strana, strana Labour, Liberální demokraté a Skotská národní strana. Vedle nich působí i další politické subjekty, zejména Reform UK a Green Party, které v posledních letech posilují svou voličskou podporu. V parlamentních volbách dne 4. července 2024 zvítězila Labour Party, která získala 411 z 650 mandátů v Dolní sněmovně a vytvořila vládu vedenou premiérem Keirem Starmerem. Po změnách ve vedení Labour Party převzal dne 20. července 2026 úřad předsedy vlády Andy Burnham, který následně jmenoval nový kabinet.

Aktuální složení britské vlády (stav k 24. 7. 2026):

Více na webu britské vlády.

1.2. Zahraniční politika země

Historicky bylo Spojené království významnou světovou velmocí, zejména během tzv. „Pax Britannica“, tedy období relativní dominance a stability v mezinárodních vztazích v 19. století. Postupem času se jeho dominantní role v globálních záležitostech oslabovala, Spojené království nicméně i nadále patří mezi významné mezinárodní aktéry.

Spojené království je stálým členem Rady bezpečnosti OSN a aktivním účastníkem klíčových mezinárodních organizací a fór, včetně skupin G7 a G20, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, OBSE a Společenství národů (Commonwealth of Nations). V rámci G7 a G20 prosazuje zejména témata mezinárodní bezpečnosti, ekonomické stability, klimatické politiky a podpory Ukrajiny.

Spojené království bylo členským státem Evropské unie od roku 1973 do 31. ledna 2020. Nové vztahy mezi EU a Spojeným královstvím se od 1. ledna 2021 řídí Dohodou oobchodu a spolupráci (Trade and Cooperation Agreement, TCA). Přestože Spojené království usiluje o samostatnější globální roli, Evropská unie zůstává jeho nejvýznamnějším obchodním partnerem. V roce 2023 byl přijat tzv. Windsorskýrámec (Windsor Framework), který upravuje praktické fungování severoirského protokolu a usnadňuje obchod mezi Velkou Británií a Severním Irskem. Diplomatické vztahy Spojeného království řídí ministerstvo zahraničí, Commonwealthu a mezinárodního rozvoje (FCDO). Zahraniční politika UK je v posledních letech formována koncepcí „Global Britain“, definovanou ve strategii Global Britain in a Competitive Age: the Integrated Review of Security, Defence, Development and Foreign Policy (2021) a její aktualizaci z roku 2023 (Integrated Review Refresh), která reaguje na zhoršující se bezpečnostní prostředí, zejména v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině.

Klíčovým prvkem zahraniční a bezpečnostní politiky Spojeného království je podpora Ukrajiny v reakci na ruskou invazi zahájenou v roce 2022. UK patří mezi hlavní evropské podporovatele Ukrajiny a poskytuje rozsáhlou vojenskou, finanční i humanitární pomoc. Podpora Ukrajiny je vnímána jako zásadní pro stabilitu euroatlantického prostoru a patří mezi hlavní priority britské diplomacie.

V reakci na změny v globálním bezpečnostním prostředí posiluje Spojené království svou roli v NATO a aktivně podporuje koordinaci spojenců při zajišťování evropské bezpečnosti. Současně hraje významnou roli v bezpečnostním partnerství AUKUS (s USA a Austrálií), zaměřeném zejména na rozvoj obranných kapacit a pokročilých technologií, což posiluje britskou přítomnost v indo‑pacifickém regionu.

Vztah k Číně je charakterizován vyváženým přístupem, který kombinuje spolupráci v globálních otázkách (např. klima či obchod) s vnímáním Číny jako systémového konkurenta, zejména v oblasti bezpečnosti a strategických technologií.

Po odchodu z EU Spojené království aktivně rozvíjí vlastní obchodní politiku a usiluje o uzavírání bilaterálních i multilaterálních dohod. V současnosti má sjednáno více než 70 obchodních dohod, mj. s Japonskem, Austrálií, Novým Zélandem či státy Evropského hospodářského prostoru. Spojené království se v roce 2024 připojilo ke Komplexní a progresivní dohodě pro transpacifické partnerství (CPTPP), čímž posílilo svou obchodní přítomnost v indo‑pacifickém regionu.

Současná labouristická vláda uplatňuje zahraniční politiku označovanou jako „progresivní realismus“, která zdůrazňuje posilování mezinárodních aliancí, obranu multilaterálního řádu a pragmatickou reakci na globální výzvy. Vláda zároveň usiluje o pragmatické zlepšení vztahů s EU, aniž by usilovala o návrat do jednotného trhu nebo celní unie, a klade důraz na klimatickou diplomacii, energetickou transformaci a posilování mezinárodní spolupráce v oblasti technologií.

1.3. Obyvatelstvo

• Počet obyvatel: 69,3 mil. (2024)
• Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 75,0 % (prosinec 2025 – únor 2026)
• Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 1,1 % (nárůst v roce 2024 oproti roku 2023)

Počet obyvatel UK v roce 2024 dosáhl přibližně 69,3 milionu, což představuje meziroční nárůst o cca 1,1 % oproti roku 2023. Podle projekcí se očekává, že do poloviny roku 2032 vzroste populace o cca 4,9 milionu osob (cca 7 %), především v důsledku čisté migrace. Populace zároveň stárne – v roce 2022 tvořily osoby ve věku 65+ přibližně 19 % obyvatel, do roku 2072 může tento podíl vzrůst až na cca 27 %. Tento vývoj souvisí s poklesem porodnosti a prodlužováním délky života.

Migrační pohyb zůstává hlavním faktorem růstu populace. V roce 2023 imigrovalo do UK přibližně 1,2 milionu osob, zatímco počet emigrantů činil cca 508 tisíc.

Etnická struktura UK je diverzifikovaná a nadále se proměňuje. Podle sčítání 2021 tvoří většinu populace obyvatelé kategorií „White“ (cca 81,7 %), následovaní skupinami asijského původu (cca 9,3 %), černošskými (cca 4,0 %) a osobami smíšeného původu (cca 2,9 %). Podíl etnických menšin dlouhodobě roste, zejména v důsledku migrace, přičemž nejvyšší diverzita je ve velkých městech, zejména v Londýně.

Hustota zalidnění dosahovala v roce 2024 cca 279 obyvatel na km². Nejvyšší hustotu má Londýn (cca 8,9 mil. obyvatel a více než 5 600 obyvatel na km²). Regionální rozdíly jsou výrazné – nejhustěji osídlená je Anglie (cca 530 obyvatel na km²), zatímco Skotsko patří k nejřidčeji osídleným oblastem (cca 70 obyvatel na km²).

Demografické složení (listopad 2021):

• 0–14 let (17,3 % z celkového počtu)
• 15–24 let (11,7 %)
• 25–54 let (39,8 %)
• 55–64 let (12,6 %)
• 65 let a více (18,4 %)

Regionální rozložení populace (listopad 2021):

• Anglie (84,5 %)
• Skotsko (8,1 %)
• Wales (4,6 %)
• Severní Irsko (2,8 %)

Náboženské složení (listopad 2021):

• křesťané (43,6 %)
• ateisté (37,2 %)
• muslimové (6,5 %)
• hinduisté (1,7 %)
• sikhové (0,9)
• jiná náboženství (0,6 %)
• nespecifikováno (6 %)

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Fiskální rok ve Spojeném království trvá od 1. dubna do 31. března. Veřejné finance čelí v posledních letech zvýšeným tlakům v důsledku slabšího hospodářského růstu, rostoucích nákladů na obsluhu dluhu a demografických změn. Konsolidace veřejných financí tak zůstává jednou z hlavních priorit hospodářské politiky.

Bilance veřejných financí vykazuje dlouhodobý deficit. Ve fiskálním roce 2024/25 dosáhl schodek přibližně 5 % HDP. V roce 2025/26 činil objem nového zadlužení přibližně 132 mld. GBP, což naznačuje postupné zlepšování fiskální bilance. 

Veřejný dluh Spojeného království se pohybuje na vysoké úrovni. Ke konci fiskálního roku 2025/26 činil přibližně 93–94 % HDP (ukazatel PSND ex Bank of England) a v absolutním vyjádření přesahoval 2,8 bil. GBP. Navzdory této úrovni si země udržuje důvěru investorů, zejména díky schopnosti emitovat dluh v domácí měně a relativně dlouhé průměrné splatnosti státního dluhu.

Strukturální výzvy pro veřejné finance souvisejí především s růstem výdajů na zdravotnictví, sociální systém a důchody, které jsou ovlivněny stárnutím populace. Významným faktorem je rovněž růst nákladů na obsluhu dluhu v prostředí zvýšených úrokových sazeb.

Financování státního dluhu probíhá především emisí státních dluhopisů (gilts) a krátkodobých pokladničních poukázek (treasury bills). Doplňkově vláda využívá produkty National Savings & Investments (NS&I), které umožňují zapojení domácností do financování veřejného dluhu.

Spojené království je významným účastníkem mezinárodního finančního systému a členem Pařížského klubu věřitelů.

Oficiální devizové rezervy Spojeného království, spravované Bank of England, dosahovaly ke konci roku 2025 přibližně 225 mld. USD a zahrnují devizová aktiva, zlato a rezervní pozice u Mezinárodního měnového fondu.

2.3. Bankovní systém

Hlavní typy peněžních ústavů v UK:

• obchodní banky – univerzální banky poskytující širokou škálu finančních služeb (např. HSBC, Barclays, Lloyds Banking Group, NatWest);
• stavební spořitelny (building societies) – zaměřují se především na hypoteční financování 
  a úvěry pro domácnosti (např. Nationwide, Skipton); 
• zahraniční banky – v UK působí přibližně 150–200 zahraničních bank a jejich poboček, což odráží roli Londýna jako globálního finančního centra;
• investiční fondy – investiční společnosti získávající finanční zdroje prodejem vlastních akcií nebo půjčkami od jiných finančních subjektů. Akcie investičních trustů jsou obchodovány na burze (např. Fidelity International);
• podílové fondy – forma kolektivního investování. Finanční zdroje získávají prodejem svých podílů (units).

Bankovní sektor je koncentrován kolem několika velkých institucí, přičemž mezi nejvýznamnější banky patří HSBC, Barclays, Lloyds Banking Group a NatWest.

Londýnská burza (London Stock Exchange) patří mezi nejvýznamnější burzovní centra na světě a z hlediska tržní kapitalizace je druhou největší v Evropě.

2.4. Daňový systém

Spojené království má ve srovnání s EU relativně konkurenceschopný daňový systém, přestože se v posledních letech celkové daňové zatížení postupně zvyšuje. Mezi jeho výhody patří široká škála daňových úlev a relativně nižší odvody zaměstnavatele na sociální pojištění. Daňový systém je obecně stabilní a transparentní. Daně a odvody na sociální pojištění (zahrnující i veřejné zdravotnictví) spravuje Daňová a celní správa Jeho veličenstva (HMRC).

Spojené království uplatňuje u fyzických osob progresivní zdanění. Pro daňový rok 2025/26 činí základní sazba 20 % (příjmy od 12 571 do 50 270 GBP), vyšší sazba 40 % (do 125 140 GBP) a nejvyšší sazba 45 % nad tuto hranici. Daň je u většiny zaměstnanců odváděna systémem PAYE (Pay As You Earn), zatímco osoby samostatně výdělečně činné a další poplatníci podávají daňové přiznání. Termín pro podání přiznání elektronicky je zpravidla do 31. ledna následujícího roku.

Firmy registrované v UK zdaňují své celosvětové zisky, zatímco nerezidentní společnosti pouze příjmy vzniklé na území UK. Od 6. dubna 2025 vstoupila v platnost významná reforma zdanění osob s vazbou na zahraničí, která zrušila dosavadní „non‑domiciled“ režim a nahradila jej systémem založeným na daňovém rezidentství. Nový režim Foreign Income and Gains (FIG) umožňuje nově příchozím rezidentům po omezenou dobu (až 4 roky) čerpat úlevy na zahraniční příjmy, jinak jsou rezidenti zdaňováni z celosvětových příjmů.

Sazba daně z příjmů právnických osob je odstupňovaná podle výše zisku. Pro malé firmy se ziskem do 50 tis. GBP činí 19 %, zatímco pro zisky nad 250 tis. GBP platí základní sazba 25 %, s postupným přechodem mezi těmito úrovněmi prostřednictvím tzv. marginal relief.

Základní sazba DPH činí 20 %, snížená sazba 5 % se vztahuje na vybrané položky (např. domácí energie) a nulová sazba na vybrané základní zboží, jako jsou potraviny či dětské oblečení; některé služby jsou od DPH osvobozeny (např. finanční služby).

Podle projekcí Office for Budget Responsibility (OBR), nezávislé instituce odpovědné za ekonomické a fiskální prognózy Spojeného království, zůstávají daňové příjmy na vysoké úrovni, přičemž výnos z daně z příjmů fyzických osob by měl v roce 2025/26 dosáhnout přibližně 329 mld. GBP.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní struktura Spojeného království tak vykazuje kombinaci silné orientace na evropský trh a rostoucího významu obchodních vztahů se zeměmi mimo EU, což odráží širší post-brexit přesměrování obchodní politiky.

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní vztahy mezi Spojeným královstvím a Českou republikou zůstávají významné, přestože se podíl Spojeného království na celkovém českém exportu v posledních letech mírně snížil. V roce 2024 bylo Spojené království 5. největším exportním partnerem ČR s podílem přibližně 3,6 % a 15. největším importním partnerem.

Celkový objem obchodní výměny mezi ČR a Spojeným královstvím v roce 2024 dosáhl přibližně 348 mld. Kč, což představuje meziroční růst. Export z ČR do Spojeného království činil přibližně 263 mld. Kč, zatímco dovoz do ČR dosáhl zhruba 86 mld. Kč.

Obchodní bilance je dlouhodobě výrazně aktivní ve prospěch České republiky, přičemž přebytek se v posledních letech pohybuje kolem 170 mld. Kč ročně.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Struktura vzájemného obchodu je relativně koncentrovaná, přičemž dominantní roli hraje automobilový průmysl. Vývoz České republiky do Spojeného království je výrazně orientován na osobní automobily a jejich součásti, které tvoří přibližně třetinu celkového exportu. Významné postavení mají rovněž elektrotechnické výrobky a zařízení pro zpracování dat.

Naopak dovoz ze Spojeného království do České republiky vykazuje větší diverzifikaci. Vedle automobilů se jedná zejména o zařízení pro zpracování dat, výrobky ze základních kovů, kosmetické produkty a komponenty pro automobilový průmysl.

Obchodní vztahy s EU

Evropská unie zůstává i po vystoupení Spojeného království z EU jeho nejvýznamnějším obchodním partnerem. V roce 2024 směřovalo do zemí EU přibližně 40 % britského exportu, zatímco více než 50 % dovozu pocházelo z členských států EU.

Vzájemný obchod je nadále ovlivněn důsledky brexitu, zejména zavedením nových celních a regulačních opatření, která zvyšují administrativní náklady a komplikují fungování dodavatelských řetězců. Postupné zavádění kontrol, včetně režimu pro dovoz zemědělských a potravinářských produktů, přineslo dodatečnou administrativní zátěž a může vést k prodloužení logistických procesů.

Spojené království vykazuje v obchodě s Evropskou unií dlouhodobě významný deficit, který se v posledních letech dále prohlubuje. V roce 2024 dosáhl deficit přibližně 180 mld. EUR, což odráží vyšší závislost na dovozu z EU oproti exportu.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Obchod Spojeného království se zeměmi mimo Evropskou unii vykazuje vyšší dynamiku než obchod s EU a v posledních letech nabývá na významu. Vývoz do těchto zemí postupně roste, zatímco vývoj dovozu je více volatilní a odráží zejména změny v cenách energetických surovin a globální poptávce.

Spojené království vykazuje v obchodě se zeměmi mimo EU dlouhodobě schodek obchodní bilance, který je způsoben vyšší hodnotou dovozu, zejména v oblasti energetických surovin a průmyslových výrobků. Zároveň zde však země dosahuje významných přebytků v sektoru služeb.

3.2. Přímé zahraniční investice

Ekonomika Spojeného království patří mezi nejotevřenější a nejliberálnější v Evropě a její podnikatelské prostředí je dlouhodobě atraktivní pro přímé zahraniční investice (PZI). Sazba daně z příjmů právnických osob zůstává konkurenceschopná v rámci skupiny G7.

UK patří mezi hlavní globální destinace pro PZI a dlouhodobě se řadí mezi nejatraktivnější země pro zahraniční investory. Celkový objem přímých zahraničních investic v UK přesahuje 2 biliony GBP. Hlavními investičními partnery jsou USA, Nizozemsko, Lucembursko a Francie. Investice směřují především do sektorů finančních služeb, informačních technologií, vědeckých a technických služeb, energetiky a dopravy.

Vzájemné investiční vztahy mezi ČR a UK jsou stabilní. Spojené království patří mezi významné zahraniční investory v ČR, kde britské firmy realizovaly investice v hodnotě přesahující 90 mld. Kč. V ČR působí více než 300 britských společností, které zaměstnávají desítky tisíc pracovníků.

Sektory, ve kterých jsou britští investoři v ČR aktivní, zahrnují zejména sdílené služby, IT a vývoj softwaru, automobilový průmysl, strojírenství a moderní technologie. Mezi významné britské investory v ČR patří např. Tesco, Vodafone, HSBC, Barclays, Rolls‑Royce, GSK či AstraZeneca.

České investice v UK jsou ve srovnání s opačným směrem méně objemné, nicméně v posledních letech rostou. V roce 2024 činil stav přímých zahraničních investic z ČR v UK přibližně 2,3 mld. GBP, což představuje meziroční nárůst. České firmy se na britském trhu postupně více prosazují, zejména v sektorech průmyslu, ICT, služeb, energetiky a inovativních technologií.

Investiční příležitosti v UK jsou dostupné na oficiálních stránkách britské vlády.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Spojené království vystoupilo z EU dne 31. ledna 2020. Od 1. ledna 2021 se vzájemné vztahy řídí Dohodou o obchodu a spolupráci (TCA). Tato dohoda zajišťuje bezcelní a bezkvótový obchod se zbožím splňujícím pravidla původu a upravuje spolupráci v oblastech dopravy, energetiky či rybolovu. Oblast služeb je pokryta omezeně a dohoda nezajišťuje volný pohyb osob ani automatické uznávání kvalifikací.

Specifické postavení má Severní Irsko, na které se nadále vztahují vybraná pravidla jednotného trhu EU pro obchod se zbožím. Protokol o Irsku a Severním Irsku byl upraven tzv. Windsorským rámcem (2023), který zjednodušuje obchod mezi Velkou Británií a Severním Irskem (např. zavedení „green/red lanes“).

Další obchodní dohody

Po vystoupení z EU UK aktivně rozvíjí vlastní obchodní politiku. V roce 2024 přistoupilo ke Komplexní a progresivní dohodě pro transpacifické partnerství (CPTPP), čímž posílilo své obchodní vazby v indo‑pacifickém regionu.  Přehled uzavřených obchodních dohod a jejich aktuální stav je dostupný na stránkách britské vlády.

Smlouvy s ČR

Ekonomické vztahy mezi ČR a UK se realizují zejména na základě Dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a UK, dále pak na základě smlouvy o zamezení dvojímu zdanění u daně z příjmu a z kapitálových zisků (v platnosti od 20. 12.1991). Podniky naleznou podrobnější informace k brexitu na stránkách Evropské komise, podrobnější návody pro podniky vyvážející do UK jsou pak na stránce Generálního ředitelství Komise pro daně a cla. Informace pro firmy v českém jazyce jsou umístěny také na BusinessInfo.cz. Průvodce pro podnikatele k dopadům brexitu pak na stránce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Souhrnné informace k problematice brexitu jsou pak uvedeny v českém jazyce na stránkách Evropské komise, a na stránkách brexitinfo.

Občané ČR, kteří žijí ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska naleznou praktické informace ve vztahu k brexitu na stránce velvyslanectví ČR v Londýně a na webu britské vlády.

3.4. Rozvojová spolupráce

Rozvojovou spolupráci Spojeného království zajišťuje především Ministerstvo zahraničních věcí, Commonwealthu a rozvoje (Foreign, Commonwealth and Development Office, FCDO).

Spojené království patřilo mezi významné poskytovatele oficiální rozvojové pomoci (ODA), která byla tradičně stanovena na úrovni 0,7 % hrubého národního důchodu (GNI). V důsledku fiskálních omezení po pandemii byla tato hodnota snížena na cca 0,5 % GNI a vláda zároveň oznámila postupné snížení až na přibližně 0,3 % GNI do roku 2027.

Výdaje na rozvojovou pomoc dosáhly v roce 2023 přibližně 15,4 mld. GBP, což představovalo nárůst oproti roku 2022 (12,8 mld. GBP), mj. v důsledku zvýšených nákladů souvisejících s podporou uprchlíků v UK a změn v rozpočtových prioritách.

Britská rozvojová politika se zaměřuje na řešení globálních výzev, zejména chudoby, konfliktů, zdravotnictví, klimatických změn a migrace. Priority zahrnují humanitární pomoc, globální zdraví, ekonomický rozvoj, klimatickou politiku a podporu žen a dívek.

Geograficky se pomoc soustřeďuje zejména na země Afriky, Blízkého východu a jižní Asie, přičemž významnou roli v posledních letech hraje také podpora Ukrajiny.

FCDO dále poskytuje v rámci platformy Research4Development (R4D) informace o výzkumných projektech financovaných britskou rozvojovou pomocí, včetně podrobností o desítkách tisíc minulých i současných projektů. Tyto informace jsou dostupné na webových stránkách FCDO, stejně jako postupy pro zapojení dodavatelů do projektů.

UK Export Finance (UKEF) je britskou exportní úvěrovou agenturou, která vedle pojišťování exportů zajišťuje i financování vybraných rozvojových projektů prostřednictvím úvěrů. Projekty se zaměřují zejména na rozvojové země a sektory, jako jsou zdravotnictví, infrastruktura či energetika, přičemž bývá zpravidla vyžadována účast britských subjektů na projektu.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Civilní letectví, vesmír

Spojené království si dlouhodobě udržuje pověst globálního lídra v oblasti civilního letectví, zejména v oblasti návrhu a výroby leteckých motorů, vrtulníků, křídel, konstrukcí, avionických systémů a podvozků pro civilní letadla. Vedle výroby zde působí také vysoce rozvinutý sektor údržby, oprav a modernizace (MRO), který poskytuje servis především pro civilní letadla a letecké flotily komerčních provozovatelů. Civilní letectví představuje jednu z klíčových technologických priorit britské vlády, a to s důrazem na inovace, dlouhodobý výzkum a dekarbonizaci leteckého průmyslu.

▶ Energetika

Energetika představuje jednu z klíčových priorit hospodářské politiky Spojeného království, a to jak z hlediska energetické bezpečnosti, tak dosažení klimatických cílů. Britská vláda usiluje o plnou dekarbonizaci výroby elektřiny do roku 2035 a o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, přičemž energetická transformace je doprovázena rozsáhlými investicemi do nízkouhlíkových zdrojů, infrastruktury a moderních technologií.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Spojené království patří mezi přední evropská centra digitální ekonomiky, informačních technologií a kybernetické bezpečnosti. Systematické investice do digitalizace veřejné správy, průmyslu a kritické infrastruktury vytvářejí stabilní poptávku po pokročilých ICT řešení. Významnou roli hraje rovněž důraz na ochranu dat, kybernetickou odolnost a bezpečnost dodavatelských řetězců. Pro české firmy se otevírají příležitosti zejména v oblasti softwarových řešení, elektronických systémů a specializovaných bezpečnostních
technologií.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Spojené království disponuje jedním z nejrozvinutějších zdravotnických systémů v Evropě, který představuje významnou část národní ekonomiky. Celkové výdaje na zdravotnictví dosáhly v roce 2024 přibližně 317 mld. GBP, což odpovídá zhruba 11 % HDP. Probíhající reformy, stárnutí populace a tlak na efektivitu systému vytvářejí stabilní poptávku po zdravotnických technologiích, léčivech a inovativních řešeních. Pro české
 firmy a výzkumné instituce se otevírají příležitosti zejména v oblasti zdravotnických prostředků, digitální medicíny, farmaceutické výroby a aplikovaného výzkumu.

▶ Stavebnictví

Stavebnictví patří mezi významné sektory britské ekonomiky a je podporováno dlouhodobými investicemi do bytové výstavby, veřejné infrastruktury a regenerace měst. Hodnota nové stavební výroby ve Spojeném království dosáhla v roce 2024 přibližně 141 mld. GBP, přičemž růst byl tažen zejména veřejnými zakázkami a infrastrukturními projekty. Důraz je kladen na kvalitu architektonického řešení, udržitelnost, energetickou efektivitu a dodržování přísných technických a bezpečnostních standardů. Pro české firmy se otevírají příležitosti zejména v oblasti specializovaných stavebních dodávek, architektury a užitého designu, přičemž klíčová je znalost britských norem a zadávacích procesů.

▶ Zemědělství a potravinářství

Zemědělství a potravinářství zůstávají stabilní součástí britské ekonomiky, a to navzdory vysoké míře konkurence a silné domácí i zahraniční nabídce. V posledních letech je kladen zvýšený důraz na efektivitu produkce, modernizaci technologií a udržitelné způsoby hospodaření. Pro české firmy se otevírají příležitosti zejména v oblasti zemědělské mechanizace, technologií pro zpracování biomasy a bioenergetiky. V potravinářství nacházejí prostor především výrobky s jasnou identitou a vyšší přidanou hodnotou.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělání

Spojené království patří dlouhodobě mezi přední evropské země v oblasti výzkumu a vývoje a výdaje na výzkum a vývoj dosahují 2–3 % HDP, v závislosti na použité metodice. Silná akademická a výzkumná základna je systematicky propojena s průmyslovou a technologickou praxí. Pro české výzkumné instituce, univerzity i firmy představuje britské prostředí příležitost zejména ke spolupráci v aplikovaném výzkumu, přenosu know-how a zapojení do mezinárodních výzkumných konsorcií. Důležitým faktorem je obnovení plné účasti Spojeného království v evropských programech výzkumné a vzdělávací spolupráce.

▶Obranný a bezpečnostní sektor

Obranný a bezpečnostní průmysl představuje dlouhodobou prioritu Spojeného království, a to v kontextu zhoršeného bezpečnostního prostředí a potřeby modernizace ozbrojených sil. V současnosti se očekává přijetí nového středně až dlouhodobého investičního rámce pro rozvoj obranných schopností, který má vymezit prioritní projekty britské armády na nadcházející období. Přestože je obranný rozpočet vystaven
rozpočtovým tlakům a vnitřním institucionálním debatám, vytváří tento proces příležitosti pro zapojení specializovaných zahraničních dodavatelů. Pro české firmy je relevantní zejména včasná orientace v připravovaných prioritách a zapojení do dodavatelských řetězců ještě před finálním schválením investičních rozhodnutí.

Celá mapa oborových příležitostí

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Britové mají jako národ mnohasetletou zkušenost s globálním obchodem. Často proto působí jako vedoucí rozsáhlých mezinárodních ekonomických projektů. Při samotném obchodním jednání je obvyklé projednávat maximum možných bodů, včetně technických aspektů. Učiní-li obě strany závěr, předpokládá se, že se k němu není potřeba nadále vracet a obě strany jej respektují. Pokud obchodní partner nevyjádří opačný názor či nevznese připomínky, předpokládá se, že s předloženým návrhem souhlasí. Nezapomínejte, že jednáte s příjemnými, ale tvrdými obchodníky. Není zvykem přijímat první nabídku – nenechte se zaskočit zjevně nevýhodným návrhem. Buďte připraveni vyjednávat, obeznamte se s konkurencí a nebojte se srovnávání.

4.2. Oslovení

Pro obchodní styk i obecnou komunikaci je běžné oslovování křestním jménem, kromě prvního dopisu/emailu, ve kterém je spíše běžné oslovení příjmením. Oslovení e-mailem by mělo být formální a směřovat přímo zodpovědné osobě. Reference jsou při oslovení a navázání kontaktu naprosto klíčové pro úspěšný start v relativně konzervativním obchodním prostředí Spojeného království. Firmy, které mají již obchodního partnera v zemi, nebo mají existující reference přímo z Velké Británie, mají navazování kontaktů a případnou další expanzi mnohonásobně jednodušší.

4.3. Obchodní schůzka

Předpokládá se především kvalitní příprava na jednání, včetně předchozího seznámení se s dostupnými podklady. Veškerá jednání jsou vedena přímočaře a racionálně. Úvodní zdvořilostní komunikace zpravidla probíhá během několika málo minut. Nezdráhejte se k prolamování ledů využít obligátních témat jako počasí nebo cesta. Mezi další oblíbená témata patří kultura, sport, cestování, kulinářské zážitky; o své rodině můžete hovořit, ale nikdy se na ni protistranu nevyptávejte. Od obchodního partnera se při jednání očekává věcnost a přímost. Samozřejmostí je předání navštívenky neuvádějící vysokoškolský titul. Používání mobilního telefonu během jednání je považováno za neslušné.

Své šance zvýšíte přesvědčivě vystavěnou argumentací, kterou podpoří atraktivní, přehledné materiály a nápaditý design. Podložit svá tvrzení grafy či statistickými daty je skvělý způsob, jak přesvědčit britského partnera, že pouze nepřeháníte. Samozřejmostí je vhodně zvolený business model a prodejní techniky – v tomto ohledu jednáte s evropskými mistry. Ideálním je tak představit win-win modely vzájemné spolupráce. Výhodu pak může poskytnout sjednání schůzky přes třetí stranu, se kterou se oba obchodní partneři znají a případně v minulosti došlo k obchodním stykům. Od doby pandemie pandemie je běžnější, že je první jednání formou video hovoru.

Předávání dárků není nutnou podmínkou při obchodních jednáních, spíše tato role upadá, zejména kvůli firemním regulacím přijímání dárků. Avšak je podstatné při obdržení dárku zachovat reciproční chování. Zvolený dárek tak musí spadat do přiměřeného kritéria ceny, která nesmí být příliš vysoká, aby se nedala považovat za úplatek, ani příliš nízká, aby budila pocit urážky. Vhodným dárek tak mohou představovat například firemní produkty, propisky, knihy a případně suvenýry. Dárky se obvykle předávány na konci obchodního jednání a jsou i v tentýž okamžik rozbalovány.

Nejvhodnější čas k uspořádání obchodního jednání je okolo 10 hodiny dopoledne, zejména v počátečních fázích vyjednávání. Je nepravděpodobné, že by se první schůzka konala při jídle, záleží to však na zúčastněných stranách a kontextu konání schůzky. Je třeba mít na paměti, že dopravní sítě ve Velké Británii často postihuje zpoždění, proto byste měli mít vždy k dispozici časovou rezervu, zejména při cestování na důležitou schůzku a delší vzdálenost. Stanovený čas schůzky je důležité dodržet, dochvilnost je považována na důležitou ctnost.

Často je velmi obtížné a zdlouhavé získat byť jen kontakt na relevantní osobu ve firmě příslušnou pro obchodní jednání, zejména pokud se snažíte něco prodat; nákupčí se „skrývají“, najít na ně kontakt např. na webové stránce firmy je často nemožné. Situace je jiná, pokud sami aktivně obchodní příležitost či dodavatele hledají. V tak bohaté zemi, jako je Británie, také může zaskočit častý tlak na nízkou cenu. Je dán vysokou konkurencí na trhu, který je velmi globalizovaný. Nemile vás mohou překvapit také odlišné procesní zvyklosti a byrokratické průtahy, ale neměly by vás odradit. Vyvarujte se jakýmkoliv nekorektním poznámkám, projevům hněvu apod.

Společnost v Británii je velmi pestrá, etnicky i nábožensky, ale nejpozději ve druhé generaci se všichni obyvatelé zpravidla považují v první řadě za Brity. Ačkoliv náboženské a etnické aspekty většinou nehrají v jednáních s britským partnerem zásadní roli, respekt k případným specifikům partnera je samozřejmě na místě.

Při jednání není obvyklé nabízet alkoholické nápoje. Úspěšně zrealizovaná spolupráce však může být završena – dohodnutou – podvečerní recepcí, pracovní večeří, či setkáním u „drinků“. Důležitý je upravený vzhled, konzervativní oblečení a čistá kvalitní obuv. U dámských i pánských oděvů převažují tmavší odstíny. Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli a ani neexistuje ideální počet členů týmu. Doporučuje se přítomnost seniorního manažera pro zvýšení kredibility, ale bývá i zvykem přizvat firemní experty, kteří umí zodpovědět případné technické detaily.

Více informací viz kulturní karta.

4.4. Komunikace

Osobní jednání je základ úspěchu. Menší detaily je možné řešit přes telefon či email. Při komunikaci s britskými firmami se očekává rychlá reakce, na písemnou/emailovou korespondenci je běžné odpovídat do 24 hodin po jejím obdržení. Dosavadní praxe však i nadále ukazuje, že je řada britských firem při písemném styku s českými firmami uváděna do rozpaků, neobdrží-li odpověď do 3–4 dnů. Po skončení schůzky napište rychlý follow-up e-mail s poděkováním, shrnutím dohodnutých kroků a jejich následného plnění. V současné době je běžné, že první schůzka probíhá přes video call.

Předpokládaným jazykem jednání je angličtina, s ohledem na její rozšířenost a častý nezájem britských občanů učit se cizím jazykům. Je proto vhodnější na jednání vyslat vlastního pracovníka, který jazykem vládne než s sebou brát tlumočníka. V některých částech Skotska se vedle angličtiny (s někdy dosti odlišnou výslovností, než je oxfordská verze jazyka) používá také gaelština, ta ale není úředním jazykem; ve Walesu je místy používána velština, zná ji však malá část populace. Z ostatních jazyků jsou používány mateřské jazyky místních etnických skupin.

Za všech okolností buďte zdvořilí. Ptejte se, dávejte najevo, že nasloucháte, nepřerušujte protistranu, neveďte dlouhé monology. Rozkazovací způsob obejděte zdvořilejšími obraty, naučte se několik frází, které zjemňují nepříjemná sdělení. V České republice se lidé často ostýchají ptát na otázky, v Británii je to naopak. Vždy se raději zeptejte na jakékoli drobnosti, je to brané jako znak zájmu a nadšení.

Britové dávají přednost nepřímé komunikaci zejména v souvislosti se sdělením negativních informací. Mohou se uchýlit k vágním a méně jasným prohlášením, případně humoru či nezávazným dohodám, aby vám dali najevo svůj nesouhlas. Rovněž velice často a mistrně užívají eufemismy a snaží se nebýt příliš expresivní. Samotné užit nepřímé komunikace v jednání s britským partnerem může budit více přátelský dojem a tím se vyhnout se tomu, že budete působit nezdvořile či arogantně. Humor a sarkasmus hraje důležitou roli pro navození přátelské atmosféry. Ovšem je nutné být opatrný a partnera neurazit.

U neverbální komunikace je vhodné udržet oční kontakt, ale současně se vyvarovat dlouhému zírání. Vhodné je i nechat dostatek osobního prostoru a vyvarovat se dotykům. Při pozdravu a představení je tak vhodné krátké a pevné stisknutí ruky.

Jak pomáhají pro navázání kontaktů v zemi služby ekonomické diplomacie – obchodní mise, veletrhy či jiné nástroje?

V Británii je zapotřebí využívat všech dostupných cest a způsobů k oslovení obchodních partnerů. Účast na veletrhu zpravidla vede k navázání prvních kontaktů a otevření dveří, organizovány jsou proto jak oficiální české stánky na nejvýznamnějších veletrzích, tak menší účasti na strojírenských, sklářských a dalších veletrzích.

V případě zájmu o daný trh a jeho průzkumu se můžete obrátit na jednu z českých agentur ve Velké Británii. Agentura na podporu exportu CzechTrade poskytuje na základě konkrétních požadavků firem asistenční služby, konzultace v oblasti podnikání, založení firmy, případně provádí marketingový průzkum trhu, dále může vyhledat vhodné obchodní partnery a případně ověřit jejich zájem o nabízený produkt. Asistenci českým firmám při vstupu na zahraniční trhy v oblasti technologií, start-upů apod může pomoct kancelář agentury CzechInvest v Londýně.

Potřebnou podporu nabízí i Velvyslanectví České republiky v Londýně, které si klade za cíl podpořit český export v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku (UK) a prezentovat ČR jako vhodné místa pro podnikání a investice. Jednotlivé české společnosti se tak mohou obracet na velvyslanectví s dotazy týkajícími se například vstupní exportní konzultace a přípravy jednání v dané zemi, vyhodnocení aktuální ekonomické situace v daném teritoriu, pomoci při zprostředkování kontaktů, získání informací od místních státních či regionálních úřadů a institucí.

V neposlední řadě také asistence při jednání s nimi či případně evidence poptávek po českém zboží, službách a spolupráci, poskytuje také pomoc při organizaci podnikatelských misí českých firem do UK. Velvyslanectví rovněž pořádá v rámci tzv. projektů ekonomické diplomacie (PROPED) sektorové mise českých firem do Británie se zaměřením např. na zdravotnictví, nanotechnologie, IT či nápoje. Na velvyslanectví je také možné pořádat nejvýznamnější firemní akce, pokud mají sektorový charakter (tj. je prezentováno více českých firem ze stejného sektoru).

S ohledem na množství firem a tržní podstatu britské ekonomiky není přítomnost velvyslance nebo obchodního diplomata na jednáních individuálních firem (mimo výše uvedené akce) pravidlem, a je spíše vyhrazena pro jednání typu B2G (jednání se státními úřady, státními nebo velkými podniky, samosprávami apod.), případně nejvýznamnější obchodní příležitosti.

4.5. Doporučení

Britský trh je velmi náročný na kvalitu výrobků i služeb, ale také na úroveň podnikatelské etiky. Typické je dodržování zásady „fair play“, sjednaných lhůt a podmínek.

V seriózních podnikatelských kruzích stále platí, že čestné jednání je samozřejmostí. Lež je společensky nepřijatelná a dané slovo má hodnotu podepsané smlouvy. V obchodním styku je dodržování platebních podmínek věcí cti a lze se na ně většinou spolehnout. V každodenní praxi bývají však častým a již dlouho kritizovaným nešvarem velkých firem platby po lhůtě splatnosti a tento trend se v poslední době zhoršuje. Hlavní obětí jsou drobní dodavatelé.

Doporučujeme také zdravou obezřetnost a důsledné prověřování potenciálních obchodních partnerů, zejména pokud komunikace probíhá na dálku. Všeobecné rozšířenosti angličtiny zneužívají podvodníci z celého světa, kteří se nezřídka vydávají za britské subjekty. V Británii je také maximálně zjednodušena registrace a zrušení firmy a ani samotná britská adresa obchodního partnera ještě nemusí nutně vypovídat o serióznosti majitele.

Důvěryhodnost britské firmy proto doporučujeme vždy ověřit běžně dostupnými prostředky: v on-line obchodním rejstříku Companies House, bankovní referencí, používání zajištěných způsobů platby. V případě jakýchkoliv pochybností se před odesláním zboží či platby neváhejte obrátit s žádostí o konzultaci i na velvyslanectví ČR v Londýně (dovolat se zpětně spravedlnosti může být s ohledem na zahlcení britské policie množstvím podvodů velmi obtížné).

Obecně tak platí dodržovat zásady zdvořilosti, slušnosti a dochvilnosti. Vyplatí se navazovat dlouhodobou spolupráci a neuspěchat jednání za cílem urychlit podpis kontraktu.

4.6. Státní svátky

Bank holiday je státní svátek, kdy jsou uzavřeny banky a některé finanční instituce. Běžné obchody a služby mohou mít otevřeno podobně jako v neděli. Karetní platby a většina retailových transakcí funguje normálně, ale některé bankovní operace (např. mezibankovní převody) se zpracují až následující pracovní den.

Pokud samotný svátek připadne na víkendové dny, je stanoven náhradní den volna „substitute day“, nejčastěji na následující pondělí. Dodatečný den volna také muže vzniknout při mimořádné události monarchie.

Skotové navíc slaví letní svátek ještě první srpnové pondělí a Svátek svatého Ondřeje (Saint Andrew’s day)30. listopadu. Severní Irsko navíc slaví Den svatého Patrika 17. března a oslavy výročí bitvy u Boyne (také známé jako Orangemen’s Day) které se slaví 12. července.

Konkrétní data svátků lze nalézt na webu britské vlády.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Odchodem UK z EU se změnily základní podmínky uplatňování zboží na britském trhu, země vystoupila z vnitřního trhu EU (Anglie, Skotsko, Wales) – změnily se celní podmínky, certifikace, značení, využívání autorizovaných zástupců atd. Detailní informace jsou k dispozici na webu Velvyslanectví ČR v Londýně a dalších oficiálních zdrojích (např. GOV.UK). Severní Irsko je i nadále ve specifickém režimu podle Windsor Framework a zčásti podléhá pravidlům vnitřního trhu EU pro zboží, pro umístění zboží na tento trh platí vybraná pravidla EU, naopak administrativní hranice vznikla mezi Velkou Británií a Severním Irskem.

Pro evropské zboží, které splní podmínku původu, jsou v rámci Dohody o obchodu a spolupráci uplatňována nulová cla a kvóty pro dovoz do UK. I Dohoda však znamená zvýšené administrativní náklady a nutnost vyplňovat celní prohlášení.

UK od 1. 1. 2022 postupně zavedla odložené hraniční kontroly, jejichž plná implementace probíhá ve fázích v rámci Border Target Operating Model. Další fáze zavedení kontrol včetně povinnosti tzv. Safety and Security Declarations a sanitárních a fytosanitárních kontrol a s tím související nové požadavky na dokumentaci týkající se hraničních kontrol rostlin, zvířat a potravinářských produktů pocházejících z EU začaly 31. ledna 2024 (dokumentační kontroly) a následně byly rozšířeny o fyzické kontroly od 30. dubna 2024 a o povinnost Safety and Security Declarations od 31. října 2024. Kontroly na alkohol a tabák a další vybrané druhy zboží jsou zavedeny již od 1. 1. 2021. EU uplatňuje plné celní kontroly již od ledna 2021.

Změnily se také podmínky certifikací. Velká Británie zavedla od roku 2022 vlastní označení UK Conformity Assessed (UKCA) pro uvádění výrobků na trh v Anglii, Skotsku a Walesu. Současně je však pro většinu výrobků i nadále uznáváno označení CE, což firmám umožňuje využívat EU normy a certifikaci, pokud britské předpisy nevyžadují specifické posouzení shody podle UK pravidel. Pro Severní Irsko platí odlišný režim, v jehož rámci se nadále uplatňuje označení CE (případně CE s doplněním UKNI). Více informací o podmínkách certifikací a seznamu dotčených výrobků je k dispozici na webu britské vlády.

Dovozní licence u vybraných výrobků vydává Export Control Joint Unit. Dovoz některého zboží do UK je zakázán.

Využívání místních zástupců a distributorů je pro UK velmi rozšířené. Pro zahraniční firmy často představuje jednu z nejefektivnějších cest vstupu na trh. Obchodní zástupci mohou být registrováni v organizaci British Agents BASE, která provozuje databázi profesionálních prodejních zástupců v UK.  Obdobné služby nabízí také The Manufacturers‘ Agents‘ Association of Great Britain and Ireland – MAA, která zprostředkovává kontakty nejen ve Spojeném království, ale i v Irsku. The British Chambers of Commerce – BCC je významná zastřešující organizace sdružující obchodní komory napříč Spojeným královstvím. Tyto komory mají dlouholetou tradici a silné postavení při podpoře podnikání a navazování obchodních kontaktů.

Pro některé firmy může být v UK výhodné založení vlastní dceřiné společnosti. Registrace firmy ve Velké Británii (Anglie, Skotsko, Wales) je poměrně jednoduchý proces. Firma se registruje podle zákona „Companies Act 2006“ v obchodním rejstříku (Companies House, v Severním Irsku Companies House Northern Ireland). Firmy mají ze zákona povinnost předkládat do obchodního rejstříku údaje o účetnictví a účetní výkazy. Companies House eviduje údaje o milionech registrovaných společností.

Doporučujeme, aby výše uvedené dokumenty připravil britský právník, ale není to zákonná podmínka. Firma je zaregistrována po obdržení Certificate of Incorporation (doklad o registraci). Proces registrace firmy obvykle trvá 24 hodin. Registrace elektronicky stojí 50 GBP, při fyzickém předložení dokumentů 71 GBP. Firma může být zaregistrována v Companies House přímo nebo prostřednictvím právní firmy nebo agenta.

Informace o firmách v Anglii, Walesu a Skotsku lze najít v obchodním rejstříku Companies House. Informace o firmách v Severním Irsku vede místní obchodní rejstřík Companies Registry. Detailní informace jsou zpoplatněné. Informace o finanční situaci britských firem nabízí několik společností (např. First Report). Takové služby jsou poskytovány on-line a za relativně dostupné ceny.

Se založením firmy ve Spojeném království nabízí zahraničním firmám pomoc britské ministerstvo obchodu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Obvyklé právní formy společností v UK:

• Private limited company (Ltd) – privátní společnost s ručením omezeným, nejčastější forma. Ručení je omezené buď majetkovým podílem (by shares), nebo zárukou (by guarantee).
• Public limited company (Plc)– veřejná společnost s ručením omezeným. Jedná se o akciovou společnost, která může získat finanční zdroje prodejem akcií veřejnosti.
• Limited partnership (LP) – forma partnerství, ve které vystupuje alespoň jeden „general partner“ s neomezeným ručením a jeden nebo více „limited partners“, jejichž ručení je omezeno výší vkladu. Limited partneři se obvykle nepodílejí na řízení společnosti. Tato forma se využívá např. u investičních struktur, méně často u běžného podnikání.
• Limited liability partnership (LLP) – forma podnikání, která kombinuje prvky klasického partnerství a kapitálové společnosti. Má samostatnou právní subjektivitu a její členové (members) mají omezené ručení. LLP je často využívána zejména v profesních službách (např. právní a poradenské firmy).
• Sole trader, sole proprietor – podnikatel (fyzická osoba). Do této kategorie patří drobní živnostníci, obchodníci či soukromí poradci. Podnikatel ručí za závazky z podnikání neomezeně osobním majetkem. Tento druh podnikání vyžaduje minimální nároky na papírování a formality. Podnikatel však musí vést evidenci svých příjmů a výdajů pro daňové účely a odvádět daň z příjmů a příspěvky na National Insurance (systém sociálního zabezpečení, který zahrnuje i financování veřejného zdravotnictví).

Důležitým státním úřadem pro firmy a podnikatele HM Revenue & Customs, u kterého se podnikatelské subjekty registrují k daňovým povinnostem (např. daň z příjmu, daň z příjmů právnických osob, odvody National Insurance apod.).

Registrace k DPH (VAT) je povinná pouze při překročení stanoveného obratu (aktuálně cca 90 000 GBP za posledních 12 měsíců), jinak je dobrovolná.

Firmy se dále registrují u úřadu Companies House, který vede obchodní rejstřík společností.

Přestože založení firmy je v Británii relativně jednoduché a rychlé (zejména u společnosti typu Ltd), založení bankovního účtu může být naopak časově náročnější, zejména u zahraničních subjektů, a podléhá důkladným kontrolám (AML/KYC).

Podrobnější informace k založení firmy v UK na webu velvyslanectví ČR v Londýně a na

5.3. Marketing a komunikace

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví ve Spojeném království je upravena zejména zákonem Copyright, Designs and Patents Act 1988, který je průběžně aktualizován. Po vystoupení Spojeného království z Evropské unie zůstává právní rámec z velké části kompatibilní s evropskými standardy, avšak v některých oblastech došlo k oddělení systémů UK a EU.

Hlavním státním orgánem pro ochranu duševního vlastnictví je UK Intellectual Property Office (UKIPO). Tento úřad uděluje patenty na vynálezy a provádí zápisy ochranných známek (trade marks) a průmyslových vzorů (designs).

Spojené království zůstává členem Evropské patentové organizace a patenty udělené Evropským patentovým úřadem (European Patent Office, EPO) mohou být i nadále platné na jeho území. Naopak práva registrovaná u European Union Intellectual Property Office (EUIPO, dříve OHIM) již od 1. ledna 2021 automaticky neplatí ve Spojeném království; pro stávající práva byly vytvořeny tzv. „comparable UK rights“ a nové přihlášky je nutné podávat samostatně pro UK a EU.

Autorská práva (copyright) jsou ve Spojeném království chráněna automaticky okamžikem vytvoření díla v hmotné podobě (např. literárního, hudebního nebo audiovizuálního). Neexistuje žádná oficiální registrace pro autorská práva.

Úroveň ochrany práv duševního vlastnictví ve Spojeném království je dlouhodobě vysoká a systém jejich vymáhání je považován za efektivní. Velvyslanectví ČR v Londýně nebylo informováno o systematickém problému porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům.

Podrobnosti na webu britské vlády.

5.5. Trh veřejných zakázek

Spojené království je od 1. ledna 2021 samostatnou smluvní stranou Dohody o vládních zakázkách (Government Procurement Agreement, GPA) Světové obchodní organizace (WTO). Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a UK (Trade and Cooperation Agreement, TCA) nadále zajišťuje podnikům z EU přístup k britským veřejným zakázkám a princip nediskriminačního zacházení.

Veřejné zakázky zahájené před 31. prosincem 2020 se dokončují podle tehdy platných pravidel. Od 1. ledna 2021 se veřejné zakázky nad stanovené finanční limity zveřejňují na portálu Find a Tender Service (FTS), který nahradil evropský věstník veřejných zakázek (Official Journal of the European Union – OJEU). Nadále fungují i další specializované portály:

• Contracts Finder (Anglie),
• Public Contracts Scotland,
• Sell2Wales,
• eTendersNI (Severní Irsko).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky vyplývají z dohody mezi obchodními partnery. K nejpoužívanějším platebním nástrojům patří dokumentární akreditiv (Letter of Credit, L/C), dokumentární inkaso a přímé bankovní platby. Ceny za dodané zboží se zpravidla stanovují podle mezinárodních dodacích podmínek Incoterms (např. EXW, CIF, FOB).
V případě opožděných plateb je možné uplatňovat zákonný nárok na úroky z prodlení podle britské legislativy (zejména Late Payment of Commercial Debts (Interest) Act), pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.

Britská libra (GBP) je oficiální měnou Spojeného království a je používána také v některých zámořských územích, kde existují lokální měny navázané na libru (např. gibraltarská nebo falklandská libra).

Obchodní smlouva by měla vždy obsahovat ustanovení o rozhodném právu a způsobu řešení sporů. V opačném případě se postupuje podle příslušných kolizních norem a anglického práva (common law).

Obchodní spory se řeší prostřednictvím soudního systému Spojeného království, přičemž méně závažné případy projednávají County Courts, zatímco složitější obchodní spory spadají do pravomoci High Court (zejména Commercial Court). Další možností je využití alternativních metod řešení sporů (ADR), jako je arbitráž nebo mediace, které jsou v praxi běžné a často preferované.

Právní služby poskytují především solicitors, kteří zajišťují právní poradenství a přípravu případů, a barristers, kteří se specializují na zastupování klientů před vyššími soudy.

Jak postupovat v případě, že jste se stali obětí podvodu ze strany subjektu operujícího v Británii.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Od 1. 1. 2021 se i na občany EU vztahují pravidla nového britského imigračního systému. Pro pobyty do 6 měsíců není pro turistické ani vybrané obchodní důvody nutné vízum. Bez víza je možné uskutečnit pracovní návštěvy, účastnit se veletrhů, jednání s obchodními partnery atd. Úplný seznam povolených aktivit v rámci režimu návštěvníků (visitor) je uveden na webu britské vlády Gov.uk. Pro pobyty nad 6 měsíců a pro aktivity, které nejsou v tomto režimu povoleny, je nutné obstarat si příslušný druh víza prostřednictvím britského vízového systému (UK Visas and Immigration).

Od dubna 2025 občané ČR pro krátkodobou návštěvu potřebují registraci v systému ETA (Electronic Travel Authorisation). Více informací na stránkách velvyslanectví ČR v Londýně.

Občané EU mohou i nadále při vstupu na hranicích využívat e-gaty na biometrické pasy. Občané EU, kteří přicestují bezvízově jako návštěvníci, budou muset zemi nejprve opustit, pokud si přejí žádat o vízum za jiným účelem. Další praktické informace k cestování do UK naleznete na webu britské vlády.

Od října 2021 je vstup do UK umožněn pouze s platným cestovním pasem.

Oblasti se zvýšením rizikem pro cizince

Politická situace je dlouhodobě stabilní, oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince se systematicky nevyskytují. Úroveň kriminality je na evropském průměru. V posledních letech se zvýšil výskyt násilných trestných činů páchaných noži, především ve větších městech. Nošení střelné zbraně a nože je v UK trestným činem, nezákonné je také nošení CS sprejů.

Cesta na Velvyslanectví

Velvyslanectví ČR se nachází na adrese 26-30 Notting Hill Gate, W8 4QY London. Nejbližší stanicí metra od je Notting Hill Gate (linky Central, District a Circle).

V Londýně a okolí se nachází několik mezinárodních letišť (Heathrow, Gatwick, Stansted, Luton, London-City, Southend). Rychlé a relativně levné dopravní spojení z do centra Londýna zajišťuje metro, vlaky a autobusy. Cestující mohou využít také taxi službu, která je však podstatně dražší, ve městech fungují i alternativní dopravní aplikace.

Ultra nízkoemisní zóna v Londýně a v dalších městech

Londýn a další města v UK zavádějí nízkoemisní zóny (Ultra Low Emission Zones), kam je vjezd vypraným typům vozů (stáří, TIR/osobní atd.) buď zcela zakázán, nebo zpoplatněn. Trend těchto zón se v UK nadále rozšiřuje, doporučujeme kontrolovat aktuální situaci.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Od 1. 1. 2021 platí, že občané EU, kteří nejsou rezidenty v UK, musí splnit specifické požadavky, aby mohli do země nově přijít pracovat. V rámci bodového imigračního systému jsou udělovány body za specifické dovednosti, kvalifikaci, znalost angličtiny, platové ohodnocení konkrétní pracovní pozice a pracovní místa v segmentech s nedostatkem pracovní síly. Pracovat v UK bude umožněno pouze těm žadatelům, kteří nasbírají dostatečný počet bodů (obvykle minimálně 70). Bude rovněž nutné projít příslušnými kontrolami. Více informací na webu britské vlády. Většina pracovních víz funguje na bázi sponsoringu. Sponzor je britská firma/entita, která je takto zaregistrována u ministerstva vnitra (Home Office) a vydává tzv. Certificate of Sponsorship.

Pracovníci z jiných zemí musí v UK kromě daně z příjmu platit i příspěvky na sociální zabezpečení (National Insurance). Po získání zaměstnání zaměstnanec obvykle požádá o přidělení National Insurance number (NIN); není však podmínkou nástupu do práce, pokud má pracovník právo pracovat v UK. Pod tímto kódem jsou následně evidovány příspěvky zaměstnance na sociální zabezpečení. Při zaměstnávání nelegálních pracovníků hrozí zaměstnavateli vysoké finanční sankce a v závažných případech i trestní odpovědnost včetně odnětí svobody až na 5 let. Pokud zaměstnavatel zaměstnává někoho, kdo nemá oprávnění pracovat, a neprovedl náležitou kontrolu zaměstnance, hrozí mu pokuta až do výše 60 000 GBP za každého nelegálního pracovníka (v případě opakovaného porušení; při prvním porušení až 45 000 GBP).

U vybraných profesí je v UK vyžadováno uznání kvalifikace, což znamená, že ještě před zahájením činnosti je nutné o uznání kvalifikace zažádat. Seznam regulovaných profesí a další postup lze nalézt na stránkách příslušných britských orgánů.

Délka pracovního vyslání není omezena, ale z pohledu daňového úřadu (HM Revenue & Customs) vzniká každé osobě s úhrnným pobytem v UK nad 183 dní v daném daňovém roce (v UK duben-březen) povinnost registrovat se k dani z příjmů. Uvedené platí i v případě krátkodobých pobytů v UK v průměrné délce nad 91 dní ročně (nepočítá se den příjezdu a odjezdu).

Pracovní doba včetně přesčasů nesmí překročit průměrně 48 hodin (pro mladistvé 40 hodin týdně a 8 hodin denně) týdně během referenční doby, což je zpravidla 17 týdnů. Referenční doba nesmí zahrnovat dobu dovolené či nemoci. Zaměstnanci mohou pracovat déle než 48 hodin týdně, pokud uzavřou se zaměstnavatelem písemnou dohodu (tzv. opt-out).

Zaměstnanci mají nárok na odpočinek v trvání 20 minut během pracovní doby delší než 6 hodin. Mladiství zaměstnanci mají nárok na odpočinek v délce 30 minut, pokud pracují v kuse déle než 4,5 hodiny. Zaměstnanci mají nárok na 11 hodin nepřerušeného odpočinku denně a 1 den volna týdně. Mladiství mají nárok na 12 hodin nepřerušeného odpočinku denně a 2 dny volna týdně. Zvláštní pravidla platí pro tzv. mobilní pracovníky v letecké, námořní a silniční dopravě.

Každý zaměstnanec (plný i částečný pracovní úvazek) má nárok na roční placenou dovolenou v délce 5,6 násobku pracovního týdne ročně, resp. poměrnou část za neúplný pracovní rok. Pokud tedy zaměstnanec pracuje 5 dnů týdně, má nárok na 28 dnů dovolené ročně. Britské státní svátky (bank holidays) se zpravidla započítávají do celkové zákonné dovolené (není povinnost poskytovat je nad rámec 28 dnů); jejich konkrétní zahrnutí závisí na pracovní smlouvě. Svátky v UK přitom často připadají na pondělí.

Výše minimální mzdy je nyní 12,71 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 21 let a staršího; 10,85 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 18–20 let; 8,00 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 16–17 let a pro učně. Minimální mzda roste dle rozhodnutí britské vlády, naposledy se zvýšila od dubna 2026. Využít je možno kalkulačku minimální mzdy. Výše sazeb za přesčasy závisí na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance. Za každou odpracovanou hodinu včetně přesčasů však musí zaměstnanec dostat alespoň minimální mzdu. Neplacení alespoň minimální mzdy může vést k povinnosti doplatit mzdu a k sankci až do výše 200 % dlužné částky (max. 20 000 GBP na zaměstnance).

Podrobnější informace

5.9. Veletrhy a akce

NEC Birmingham je největším výstavním areálem ve Spojeném království a jedním z největších v Evropě. Druhým nejdůležitějším výstavním areálem je ExCeL Londýn, který se nachází ve východním Londýně. Menším londýnským výstavním areálem je Olympia. Mezi další důležitá veletržní města v UK patří také Manchester, Glasgow, Sheffield, Leeds, Edinburgh a Cardiff. Přehled všech veletrhů v UK např. na webu Exhibitions.co.uk.

Z veletržního kalendáře dosahují mezinárodního významu především tyto akce:

NEC Birmingham

• Glee (veletrh volného času)
• Food and Drink Expo (potravinářský veletrh)
• Interplas (veletrh odvětví výroby a zpracování plastů)
• UK Construction Week (největší britský veletrh stavebního průmyslu)
• Subcon (nejvýznamnější subkontraktační veletrh v oblasti průmyslové výroby)
• Advanced Engineering (významný veletrh v oblasti automobilového a leteckého průmyslu)

ExCeL London

• WorldTravel Market (veletrh cestovního ruchu)
• DSEi (největší světový veletrh zbrojařské techniky)
• BETT (veletrh technologií určených pro oblast vzdělávání)
• The National Wedding Show (svatební veletrh)
• International Confex (veletrh pro pořadatele konferencí)

Olympia London

• London Wine Fair (vinařský veletrh)
• Decorex (veletrh interiérového design)
• BCB (veletrh nápojového průmyslu)
• Great British Beer Festival (pivní veletrh)
  

Farnborough International

• Farnborough International Airshow (veletrh civilní a vojenské letecké techniky)
• SpaceComm Expo (veletrh vesmírného sektoru)

Čeští vystavovatelé musí v UK (hlavně v Londýně) počítat s relativně vysokými náklady. Nepsaným pravidlem je skutečnost, že jednorázová účast na veletrhu není určující a teprve opakovaná účast může přinést žádoucí výsledek. Pokud jsou však české výrobky či služby kvalitní a cenově konkurenceschopné, je dobrá šance v UK uspět. Pro české firmy je vhodné, aby nejdříve přijely na veletrh jako návštěvníci a teprve poté jako vystavovatelé.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Londýně

26-30 Kensington Palace Gardens, London W8 4QY
(po–čt 8:30–17:15 hod., pá 8:30–16:00 hod.)
tel.: +44 (0)20 7243 7900 (ústředna)
e-mail: london@embassy.mzv.cz
web: mzv.gov.cz/london

Generální konzulát Manchester
4 Brindley Road, Stretford, M16 9HQ Manchester
po–pá 09:00 – 12:00, 13:00 – 15:30
tel.: +44 (0) 1618 726 748
e-mail: Manchester.Consulate@mzv.gov.cz 
David Frous – generální konzul

Honorární konzulát Belfast – dočasně uzavřen

Honorární generální konzulát Edinburgh
14 Eskside West, Musselburgh, EH21 6PL
čtvrtek 10:00–12:00
tel.: +44 (0)7732 961720
e-mail: Edinburgh.Honorary@mzv.gov.cz
Veronika Macleod – honorární konzulka

Honorární konzulát Peterborough
Honorary Consulate of the Czech Republic in Peterborough, 27 Rivergate Arcade, Viersen Platz, PE1 1EL Peterborough
středa 09:00–13:00, pátek: 13:00–17:00 hod. (na základě předem smluvené schůzky)
tel.: +44 7518 944821
e-mail: Peterborough.Honorary@mzv.gov.cz
Petr Torák – honorární konzul

Honorární konzulát Gibraltar
Honorary Consulate of the Czech Republic, Bland Group International, Cloister Building, Irish Town, Gibraltar, GX11 1AA

úterý, čtvrtek 12:00–13:00 na základě předem smluvené schůzky)
tel.: +350 5401 6747
e-mail: Gibraltar.Honorary@mzv.gov.cz
Stanislav Čech – honorární konzul

Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí:

CzechInvest
30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY
tel.: +44 (0)20 8748 3695
e-mail: london@czechinvest.org
web: www.czechinvest.cz
Martin Partl – ředitel

CzechTrade
30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY
tel.: +44 (0)207 7925951
e-mail: miroslav.mandak@czechtrade.gov.cz
web: www.czechtradeuk.com
Miroslav Manďák – ředitel

CzechTourism
30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY
tel.: +44 (0)203 2200 184
e-mail: hobbs@czechtourism.com
web: www.czechtourism.cz
Katarína Hobbs – ředitelka

České centrum (Czech Centre)
30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY
tel.: +44 (0)20 7836 3669
e-mail: sidlova@czechcentres.cz 
web: london.czechcentres.cz
Tereza Šídlová – ředitelka

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Policie, hasiči, první pomoc: 999
• Informace o telefonních číslech: 118118, 118120, 118500
• Důležitá telefonní čísla naleznete na webu Yell.com (obdoba českých Zlatých stránek)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Hlavní instituce:

• UK Parliament
• Prime Minister’s Office
• Scottish Parliament
• Welsh Assembly
• Northern Ireland Assembly

Vybraná ministerstva:

• Ministerstvo zahraničních věcí, záležitostí Commonwealthu a mezinárodního rozvoje
• Ministerstvo obchodu
• Ministerstvo pro energetickou bezpečnost a uhlíkovou neutralitu
• Ministerstvo pro vědu, inovace a technologie
• Ministerstvo financí
• Ministerstvo dopravy
• Ministerstvo pro životní prostředí, potraviny a záležitosti venkova

Ekonomika a obchod:

• The Office for National Statistics
• Competition and Markets Authority
• UK Intellectual Property Office
• VisitBritain
• HM Revenue & Customs
• Department for Business and Trade
• Obchodní rejstřík firem v UK
• Obchodní rejstřík firem v Severním Irsku
• Financial Conduct Authority
• Česko britská obchodní komora v Londýně
• Bank of England (Centrální banka)
• London Stock Exchange
• Konfederace britského průmyslu
• Seznam cca 280 převážně obchodních asociací
• Adresář britských firem
• Adresář prodejních zástupců v UK a Irsku
• Britské obchodní komory
• Informace o finanční situaci britských firem
• Business support helplines
• Vládní stránka s informacemi k brexitu