Velká Británie

Rozcestník informací o Velké Británii:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Británie je pandemií nejpostiženější z velkých evropských ekonomik. Zaznamenala také nejhorší propad ze zemí G7. Za rok 2020 se britské HDP propadlo o 9,9 %, což je nejhorší výsledek od roku 1709. Sektor služeb se za rok 2020 zmenšil o 8,9 %, výroba o 8,6 %, stavebnictví o 12,5 % a zemědělství o 9,4 %.

Deficit státních financí by za finanční rok 2020–21 mohl dosáhnout až 354,6 mld. GBP. Celkový státní dluh k únoru 2021 dosáhl hodnoty 2,131 bil. GBP (97,5 % HDP), nejvíce od roku 1962.

Británie kvůli covidu-19 trpí nárůstem nezaměstnanosti, zvlášť zasažena je mladá populace. Vláda se v rámci podpory ekonomiky zaměřuje na inovace, zelené technologie a infrastrukturu. Pandemie přinesla důraz na digitalizaci, distanční výuku i práci, což se odráží i v trendech v maloobchodě a službách.

Díky masivní očkovací kampani se od června 2021 očekává plný návrat k normálnímu chodu ekonomiky. Pokračují však programy na podporu obyvatelstva i podniků, vláda zavedla státní garance za úvěry firem až do výše 10 mil. GBP za úvěr, jsou odpuštěny daně z obchodní plochy, stát platí 80 % platu za zaměstnance, kteří museli zůstat doma kvůli opatřením atd.

Celkové náklady na pomoc ekonomice s následky pandemie se v období 2020–2022 vyšplhají až na 407 mld. GBP. Státní programy na podporu zaměstnanosti a investic v dalších dvou letech budou stát 65 mld. GBP. Vládní výdaje jsou nyní zaměřeny na zmírnění dopadů covidu-19 a podporu ekonomiky.

Strategie na obnovu země se nese namísto úspor v duchu investic. Ambicí je transformace Británie do „vědecké supermocnosti“, kde je hlavní důraz kladen na inovace, R&D a řešení klimatických výzev.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Dopravní průmysl a infrastruktura

Vláda na podzim 2020 publikovala jak desetibodový Zelený plán, který se soustředí na dosažení uhlíkové neutrality Británie do roku 2050, tak národní infrastrukturní strategii.

Zelený plán zahrnuje zákaz prodeje aut se spalovacími motory od roku 2030 (některé hybridy a dodávky bude možno prodávat až do roku 2035), velká města po Anglii plánují či již zavádějí nízkoemisní zóny, kam je povolen vjezd jen nejekologičtějším vozům.

Národní infrastrukturní strategie se zaměřuje na projekty na vybudování moderní a udržitelné infrastruktury, která snoubí inovativní technologie s efektivní dopravní sítí. Konkrétně pro tento a následující rok 2022 jsou stanovené investice do infrastruktury ve výši 27 mld. GBP. Dále bude investováno přes 1 mld. GBP na výstavbu infrastruktury elektrických dobíjecích stanic s důrazem na rozšíření elektromobility.

Pokračovat bude také obnova a výstavba silniční sítě i obnova železniční sítě. Té je v rozmezí 5 let určena investice 17,5 mld. GBP. Prioritou také zůstává rozvoj stěžejních dopravních tepen, jako je například dálnice A66 a současně výstavba venkovských silničních sítí a jejich další konektivity napříč celou zemí.

Energetický průmysl

Hlavním cílem Británie je do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, k čemuž mají vést dvě hlavní cesty – přes obnovitelné zdroje a jádro a dekarbonizaci průmyslu. Ochrana klimatu a energetická efektivita prostupují napříč všemi sektory. Strategii nastiňuje Energy White Paper. Materiál navazuje na novou 1 mld. GBP průmyslovou dekarbonizační strategii vlády a na 12 mld. GBP vládní plán zelené průmyslové revoluce.

Do roku 2025 musejí ukončit provoz všechny hnědouhelné elektrárny a ze stávajících jaderných bloků má do roku 2030 ukončit provoz 7 a zůstat funkční jen jedna jaderná elektrárna. Do roku 2030 tak bude potřeba nalézt nové zdroje pro čtvrtinu britské energie, přičemž hlavní roli budou hrát jádro a obnovitelné zdroje. Vláda očekává, že obnovitelné zdroje energie budou do roku 2030 produkovat 65 % elektrické energie.

Příležitosti se pro české firmy nacházejí jak v budoucím decommis­sioningu odstavených elektráren, tak v budování nových zařízení a v programech na nakládání s jaderným odpadem. Úřad pro vyřazování jaderných zařízení z provozu (NDA) v současné době eviduje 17 závodů, které mají být vyřazeny do roku 2040.

Pokračuje výstavba jaderného zdroje Hinkley Point C a plánovány jsou další dva jaderné bloky (Sizewell C, Bradwell B). Vláda investuje 2 mld. GBP do vývoje nové generace 16 malých modulárních nukleárních reaktorů (SMRs), který vede konsorcium vedené firmou Rolls-Royce, Laing O’Rourke a Atkins.

Kromě jaderné energetiky se Británie soustředí především na větrnou energii (z off-shore větrných farem). Británie se chce stát lídrem v oblasti zelené energie a větrných elektráren, které mají generovat až 40 GW do 2030. Vláda investuje 160 mil. GBP do výroby nové generace turbín, včetně plovoucích větrných elektráren schopných dodávat 1 GW energie do roku 2030.

V souvislosti s přechodem na čistou energii britská vláda investuje do technologií na ukládání energie (bateriová úložiště, přečerpávací elektrárny) a na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Do roku 2030 si tak klade za cíl zachytit až 10 megatun CO2. Prozatím oznámila investici ve výši 1 mld. GBP s možností budoucího navýšení.

Zároveň poroste také poptávka po centralizovaných systémech propojujících elektrárny s továrnami a dalších technologiích k udržení stability elektrické sítě. Jelikož až 30 % všech emisí uhlíku v Británii má na svědomí vytápění budov, vláda také plánuje zakázat od roku 2025 využívání fosilních zdrojů pro vytápění nových obytných domů (tj. včetně kotlů na zemní plyn), což skýtá příležitosti pro dodavatele alternativních řešení.

Vláda zvažuje k vytápění domácností například i vodík. Britský trh je také otevřen inovativním a experimentálním technologiím výroby energie z odpadu (například technologie typu ORC na nízkotepelnou transformaci odpadu na palivo). Vláda také vyčlenila 1 mld. GBP na zateplování domácností.

Akcent bude kladen rovněž na úsporná energetická/tepelná/chladicí řešení, například kogenerační jednotky, tepelná čerpadla, výměníky tepla či úspornou chladicí techniku. Příležitosti pro dodávky českých systémů i komponentů tedy představují například jak specializované strojírenské dodávky, tak ucelená řešení, baterie, články, měniče, střídače a kabely; dále zejména komponenty pro energetickou dimenzi tzv. smart energy, včetně smart homes a smart cities. Příležitost by také mohla být pro přečerpávací vodní elektrárny sloužící k vykrývání energetických špiček.

ICT

Již v akutní fázi pandemie byla obrovská poptávka po digitálních a on-line řešeních umožňujících zajistit služby při zachování fyzických rozestupů, ale i například distanční fungování pracovních týmů (home offices) či distanční výuky. A tento trend bude pokračovat, mnohé firmy již oznámily trvalý nebo hybridní model práce z domova.

On-line nakupování zaznamenalo za rok 2020 dramaticky nárůst, návrat k předkrizovému formátu nakupování se čeká jen částečně. Poptávka bude i nadále vzrůstat po platformách a řešeních pro e-commerce, herní průmysl, rozšířenou a virtuální realitu, digitální marketing, vzdělávací technologie, ale i technologie v oblasti zdravotnictví, kdy digitální platformy přímo spojují lékaře a pacienty.

Příležitosti budou tedy mj. v inovativních, interaktivních, personalizovaných, na umělé inteligenci založených řešeních pro e-commerce. Rovněž se očekává růst využití blockchainových technologií či téměř plné automatizace některých odvětví. Rozvoj inovací a technologií tak povede k rozvoji ostatních sektorů a dalších inovací v nich samotných. Velká Británie má ambici se stát inovačním centrem Evropy.

Pokud jde o fyzickou infrastrukturu pro připojení, vláda hodlá zajistit rozvoj infrastruktury, aby každá domácnost měla možnost gigabitového širokopásmového připojení kabelem do roku 2025. Aktuálně takovou možnost mají 4 mil. domácností a dalších 26 mil. stále potřebuje modernizaci připojení.

Důraz se klade i na výstavbu 5G sítí, které poslouží jako základ pro konektivitu autonomních vozidel či Internetu věcí (IoT). Vláda v současné době přislíbila 5 mld. GBP, aby umožnila venkovským oblastem rychlé připojení optickým vláknem.

Rovněž ve finančním sektoru budou hrát inovace zásadní roli, zejména v oblastech finanční inkluze, financování malých a středních podniků a digitální transformace sektoru finančních služeb. Inovace v tomto sektoru také budou moci těžit ze státní podpory, vytvořen již například byl fond ve výši 1,25 mld. GBP.

Stavební průmysl

Stavební průmysl po první vlně pandemie covidu-19 ve Velké Británii pomalu ožívá. Příležitost nabízí českým stavebním firmám a dodavatelům stavebních materiálů. Roste poptávka po moderním řešení staveb, například modulární výstavbě. Současně roste poptávka po firmách, které se zaměřují na inovativní a ekologicky udržitelné materiály a konstrukce z nich.

Na rok 2021 bude vyčleněna 1 mld. GBP na izolaci domů a veřejných budov s využitím stávajících dotací na „zelené domovy“ a dekarbonizačního systému veřejného sektoru.

Stále aktuální je poptávka po řešeních podporujících fyzické rozestupy (social distancing) ve veřejných prostorech, v dopravních prostředcích, ale i na pracovištích či v restauracích. Vláda přislíbila balíček 5 mld. GBP na podporu cyklistiky a chůze, které budou nyní „centrem vládní dopravní politiky“.

Městské rady provádějí úpravy veřejného prostoru za účelem zachování fyzických rozestupů, včetně rozšíření chodníků a podpory cyklistiky či rozšíření kapacit zahrádek restaurací. Nad rámec podpory cyklistiky však budou pokračovat také největší infrastrukturní projekty, od kterých si vláda slibuje pomoc při znovunastartování ekonomiky – již v průběhu krize covidu-19 například vláda rozhodla o pokračování příprav a zahájení výstavby dlouho chystané vysokorychlostní železnice na sever Anglie, tzv. projekt HS2.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Zdravotní sektor (Národní zdravotní služba, NHS) patří dlouhodobě k deklarovaným prioritám vlády. NHS nutně potřebuje v první řadě realizovat projekty obnovy řady nemocnic (jak stavební, tak především přístrojové), deficit údržbových prací na nemocnicích čítá zhruba 6,5 mld. GBP. Strategie však také zahrnuje výstavbu až 40 nových nemocnic (3,7 mld. GBP), nemocničních oddělení, jednotek intenzivní péče a operačních sálů, má dojít ke zlepšení nedostačujícího vybavení psychiatrických klinik.

V rámci modernizace by mělo dojít na obnovu zastaralé počítačové infrastruktury a modernizaci a doplnění vybavení. Britské nemocnice mají v přepočtu na jednoho obyvatele méně vybavení ve srovnání se zeměmi OECD, například 3× menší podíl přístrojů na magnetickou rezonanci či výpočetní tomografii než má Německo. Již v roce 2019 britská vláda oznámila vymezení 1,8 mld. GBP k výstavbě, údržbě a nákupu nového vybavení pro NHS v Anglii, zejména magnetických rezonancí, počítačových tomografů a mamografů.

Připraven je také plán na modernizaci diagnostiky rakovinových onemocnění v podobě financování 300 nových diagnostických zařízení v 78 nemocnicích napříč Anglií. Trendem je i digitalizace zdravotní péče, poptávka je po platformách, které propojí lékaře s pacienty.

Zdravotnický sektor, stejně jako v ČR, v Británii trpí dlouhodobě nedostatkem zdravotního personálu. Skotsko, Wales a Severní Irsko mají vlastní zdravotní systémy, které mají obdržet vlastní rozpočty, trend je však podobný.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Trendem je stále rostoucí poptávka po zdravých potravinách, potravinách v biokvalitě, rostlinných/veganských výrobcích a alternativách živočišných produktů či po fitness produktech, jako jsou proteinové doplňky stravy. Již v březnu 2019 stoupl meziročně prodej veganských produktů o 90 %. Prodej zboží v biokvalitě meziročně stoupl o 12,6 %. Výrazně roste online prodej, který je rozdělen mezi řadu e-shopů bez jasných lídrů.

Velvyslanectví ČR v Londýně
e-mail: london@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/london




• Teritorium: Evropa | Velká Británie | Zahraničí