MZV: Souhrnná teritoriální informace

Spojené království (UK) je konstituční monarchií s dvoukomorovým Parlamentem; Dolní komora (House of Commons), Horní komora (House of Lords). Výkonná moc patří vládě v čele s premiérem, kterým je zpravidla leader nejsilnější parlamentní strany. Hlavou státu je král Karel III., jež je zároveň formální hlavou vlády a justice, hlavou anglikánské církve a vrchním velitelem všech ozbrojených sil Spojeného království.

Spojené království tvoří čtyři země (anglicky constituent country) – Anglie, Severní Irsko, Skotsko a Wales. Spojené království je vyspělou zemí, součástí G7, ve které se prolíná úcta k tradicím (včetně těch průmyslových) spolu se širokým zaměřením na nejmodernější technologie, výzkum a vývoj. Britské univerzity se jako jediné z Evropy dlouhodobě kvalifikují do TOP 10 univerzit na světě z hlediska výzkumu.

V roce 2024 byla britská ekonomika šestou největší na světě. Služby tvoří více než 40 % celkového exportu a 80 % HDP. Růst ekonomiky se příliš spoléhá na soukromou spotřebu jako hnací sílu a je silně ovlivněn klesajícími spotřebitelskými výdaji, stejně jako brexitem, který narušuje exportní konkurenceschopnost. Britská ekonomika v roce 2024 vykazovala mírné oživení po slabém roce 2023. Očekává, že britská ekonomika bude v letech 2025 až 2030 růst mírným tempem, přičemž růst HDP by měl dosáhnout v roce 2025 pouze 0,7 %, nejpomalejší tempo růstu ve skupině zemí G7). Spojené království je jednou ze sedmi evropských zemí s poměrem veřejného dluhu k HDP přesahujícím 100 %. Nezaměstnanost zůstává na nízké úrovni.

Spojené království opustilo dne 31. 1. 2020 EU po 47 letech členství a po ročním přechodném období je od 1. 1. 2021 definitivně mimo jednotný trh EU. Británie je oficiálně třetí zemí, což mj. znamená více administrativy, důkladné hraniční kontroly a nutnost nových certifikací pro obě strany. Přestože Spojené království opustilo jednotný trh EU a celní unii, Evropa zůstala centrem jeho obchodu a investic. Velkou změnou pro občany EU jsou nová imigrační pravidla, rokem 2021 skončil volný pohyb osob se Spojeným královstvím.

Vztahy mezi ČR a Spojeným královstvím se dlouhodobě těší vynikající úrovni. Diplomatické vztahy mezi zeměmi byly navázány bezprostředně po vzniku samostatné ČR v roce 1993. Vysoká úroveň vztahů vychází z tradice dobrých svazků mezi Československem a Spojeným královstvím, a to ať již po vzniku ČSR v roce 1918, v průběhu Druhé světové války či po roce 1989. ČR a Spojené království spolupracují nejen v oblasti politicko-ekonomické, ale i ve sféře společenské, kulturní a vědecko-vzdělávací. Země mají podobné názory i na množství témat v zahraniční politice a světové bezpečnosti. K prohloubení spolupráce došlo zejména po vstupu ČR do NATO a v souvislosti s nabytím plnohodnotného členství v EU. Příležitosti pro české firmy se nacházejí zejména v oblasti ICT a digitálních služeb, stavebních a infrastrukturních projektech, energetice, zdravotnictví, aerospace, obranně, technologiích a výzkumu. Více viz část 3.4 Perspektivní obory (MOP).

Souhrnná teritoriální informace (STI) Velká Británie (454.41 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu: Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Spojené království (UK) zahrnuje Velkou Británii (Anglie, Skotsko, Wales), Severní Irsko a přilehlé ostrovy (Western Isles, Orkney Islands, Shetland Islands, Isles of Scilly, Isle of Wight, Isle of Anglesey).

Spojené království (UK) je konstituční monarchií s dvoukomorovým Parlamentem; Dolní komora (House of Commons), Horní komora (House of Lords). Výkonná moc patří vládě v čele s premiérem, kterým je zpravidla leader nejsilnější parlamentní strany. Hlavou státu je král Karel III., jež je zároveň formální hlavou vlády a justice, hlavou anglikánské církve a vrchním velitelem všech ozbrojených sil Spojeného království.

Spojené království tvoří čtyři země (anglicky constituent country) – Anglie, Severní Irsko, Skotsko a Wales. S výjimkou Anglie, která je spravována přímo centrálními institucemi, se ostatní tři země těší různé míře autonomie, rozšířené ve 20. století v procesu tzv. devoluce. Britská koruna má dále suverenitu nad tzv. korunními dependencemi, jakými jsou Ostrov Man, Jersey a Guernsey. Tyto země patří britskému panovníkovi, nejsou však považovány za součást Spojeného království, ani nebyly součástí Evropské unie. Britský parlament má ovšem právo vydávat zákony pro dependence a britská vláda spravuje jejich zahraniční vztahy a obranu. Spojené království má dále 14 zámořských teritorií po celém světě, která se nepovažují za součást Spojeného království, ale ve většině případů mají jejich obyvatelé britské občanství a právo bydlet ve Spojeném království (platí od roku 2002).

Hlavními politickými stranami jsou v UK Konzervativní strana, strana Labour, Liberální demokraté a Skotská národní strana. V parlamentních volbách dne 4. 7. 2024. vyhrála strana Labour a dosáhla většiny 326 křesel v 650členné Dolní sněmovně britského Parlamentu.

Aktuální složení britské vlády (stav k 22. 4. 2025):

• Předseda vlády, první lord státní pokladny, ministr pro Unii a ministr pro státní službu: Keir Starmer
• Vícepremiér, ministr spravedlnosti a lord kancléř: David Lammy
• Ministr pro bydlení a komunity a místní správu: Steve Reed
• Ministryně financí: Rachel Reeves
• Ministr pro meziresortní vztahy, ministr práce a důchodů: Pat McFadden
• Kancléř vévodství Lancaster: Darren Jones
• Ministryně pro zahraniční věci, záležitosti Commonwealthu a mezinárodního rozvoje: Yvette Cooper
• Ministryně vnitra: Shabana Mahmood
• Ministr obrany: John Healey
• Ministr zdravotnictví a sociálních věcí: Wes Streeting
• Ministryně školství, ministryně pro ženy a rovnost: Bridget Phillipson
• Ministr pro energetickou bezpečnost a uhlíkovou neutralitu: Ed Miliband
• Ministr pro obchod a předseda obchodní rady: Peter Kyle
• Ministr pro vědu, inovace a technologie: Liz Kendall
• Ministryně dopravy: Heidi Alexander
• Ministr pro životní prostředí, potraviny a záležitosti venkova: Emma Reynolds
• Ministryně kultury, médií a sportu: Lisa Nandy
• Ministr pro Severní Irsko: Hilary Benn
• Ministr pro Skotsko: Douglas Alexander
• Ministryně pro Wales: Jo Stevens
• Lord předseda rady, předseda Dolní sněmovny: Alan Campbell
• Lord Privy Seal a předsedkyně Sněmovny lordů: Angela Smith
• Hlavní tajemník státní pokladny: Jonathan Reynolds

Více na webu britské vlády.

1.2. Zahraniční politika země

Historicky bylo Spojené království nejmocnější světovou velmocí, zejména během takzvané „Pax Britannica“ – období naprosto bezkonkurenční nadvlády a bezprecedentního mezinárodního míru v polovině 18. století, z čehož ve svých zahraničně-politických vztazích čerpá doteď. Postupně se dominantní role Spojeného království v globálních záležitostech začala snižovat.

Spojené království nicméně zůstává mocností a stálým členem Rady bezpečnosti OSN, zakládajícím členem G7, G8, G20, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, OBSE a Společenství národů (Commonwealth of Nations). Spojené království bylo členským státem Evropské unie (a členem jejích předchůdců) od roku 1973 do 31. ledna 2020. Nové vztahy se od 1. 1. 2021 (po konci přechodného období) řídí Dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím (Trade and Cooperation Agreement, TCA).

Diplomatické zahraniční vztahy Spojeného království řídí ministerstvo zahraničí, Commonwealthu a mezinárodního rozvoje (FCDO). Británie se po odchodu z EU snaží o posílení vlastního postavení ve světě, což prostupuje všemi politikami a národními strategiemi. V březnu 2021 byla publikována nová vojensko-politická strategie Global Britain in a Competitive Age: the Integrated Review of Security, Defence, Development and Foreign Policy, která potvrzuje zaměření země na regiony mimo Evropu – zejména indo-pacifický region a Afriku. Strategie, aktualizovaná v březnu 2023 v reakci na významné světové události, jako je invaze Ruska na Ukrajinu, se více zaměřuje na spolupráci s Evropou a s „middle-ground powers“.

Británie po vystoupení z EU usiluje o uzavření obchodních dohod s dalšími globálními partnery, nyní má uzavřeno více než 73 dohod. Mezi první z významných obchodních dohod patří dohoda s Japonskem, Austrálií, Novým Zélandem, Singapurem, Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. Británie se má v roce 2025 připojit ke Komplexní a progresivní dohodě pro trans-pacifické partnerství (CPTPP), čeká se na formální schválení od ostatních členů. Seznam dojednaných obchodních dohod a probíhajících jednání Velké Británie. Seznam dojednaných obchodních dohod a probíhajících jednání Velké Británie.

Nejdůležitějším obchodním partnerem Spojeného království stále zůstává EU, Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím je pro zemi zásadní. V roce 2023 byla uzavřena dohoda “Windsorský rámec”, která má usnadnit vztahy mezi Spojeným královstvím a Severním Irskem tím, že stanovuje regulaci zboží, jednotný trh s elektřinou, celní, zemědělsko-potravinářské a dotační kontroly.

Současná labouristická vláda prosazuje zahraniční politiku založenou na „progresivním realismu“, která klade důraz na posílení aliancí a přizpůsobení se globálním výzvám. Potvrdila pevný závazek vůči NATO jako klíčovému pilíři evropské a světové bezpečnosti a zároveň usiluje o nové partnerství s EU, aniž by se vracela do jednotného trhu nebo celní unie. Labouristé plánují obnovit vztahy se spojenci, posílit diplomacii a stát se lídrem v boji proti klimatickým změnám, podporujícím zelená pracovní místa a energetickou transformaci.

1.3. Obyvatelstvo

• Počet obyvatel: 68,27 mil. (2023)
• Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 78,6 % (květen 2025)
• Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,9 % (nárůst v roce 2023 oproti roku 2022)

Počet obyvatel Spojeného království v roce 2023 se odhadoval na 68,3 milionu, což je nárůst o 1,0 % od roku 2022. Předpokládá se, že za 10 let do poloviny roku 2032 se počet obyvatel Spojeného království zvýší o 4,9 milionu (7,3 %), především v důsledku čisté migrace ve výši 4,9 milionu. Populace stárne, věková struktura se posouvá směrem k vyššímu věku. V roce 2022 bylo 19 % lidí ve Spojeném království ve věku 65 nebo více let. Předpokládá se, že toto číslo se do roku 2072 zvýší na 27 %. Je to výsledek kombinace poklesu míry porodnosti a prodlužování délky života. V roce 2023 migrovalo do Spojeného království přibližně 1,2 milionu lidí a 508 000 z něj migrovalo.

V roce 2023 byla hustota zalidnění ve Spojeném království 287 lidí na km2, přičemž Londýn má s 8,866 mil. obyvateli zdaleka nejvyšší hustotu zalidnění a to 5 690 lidí na km2. Ze zemí je s 533 lidmi na km2 nejhustěji obydlená Anglie. Skotsko je naopak nejřidčeji osídlenou zemí s pouhými 70 obyvateli na km2.

Demografické složení (listopad 2021):

• 0–14 let (17,3 % z celkového počtu)
• 15–24 let (11,7 %)
• 25–54 let (39,8 %)
• 55–64 let (12,6 %)
• 65 let a více (18,4 %)

Národnostní složení (listopad 2021):

• Anglie (84,5 %)
• Skotsko (8,1 %)
• Wales (4,6 %)
• Severní Irsko (2,8 %)

Náboženské složení (listopad 2021):

• křesťané (43,6 %)
• ateisté (37,2 %)
• muslimové (6,5 %)
• hinduisté (1,7 %)
• sikhové (0,9)
• jiná náboženství (0,6 %)
• nespecifikováno (6 %)

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

V roce 2024 byla britská ekonomika šestou největší na světě. Služby tvoří více než 40 % celkového exportu a 80 % HDP. Británie je druhým největším vývozcem služeb na světě. Nejvýznamnějším elementem sektoru služeb jsou profesionální, vědecké a technické činnosti; ICT; doprava a skladování; sociální a zdravotní služby. Výrobní sektor přispívá k hrubé přidané hodnotě přibližně 8,8 % a tvoří 34,5 % exportu. Nejsilnějšími odvětvími jsou automotive, aerospace a obranný průmysl, chemický a farmaceutický průmysl, výroba potravin a nápojů, strojírenství, a stavebnictví. Zemědělství se na ekonomice podílí pouhými 0,56 %.

Běžný účet se dlouhodobě pohybuje v deficitu. V roce 2024 bylo Spojené království 4. největším exportérem na světě (v roce 2023 4. místo). Největší položku v obchodní výměně tvoří dlouhodobě výrobky automobilového průmyslu, především motorová vozidla a dílčí součástky, a dále chemikálie, zemní plyn a ropné produkty, zlato. Spojené království importuje automobily, ropu, generátory léky či elektroniku. Přestože Spojené království opustilo jednotný trh EU a celní unii, Evropa zůstává centrem jeho obchodu a investic.

Spojené království je jednou ze sedmi evropských zemí s poměrem veřejného dluhu k HDP přesahujícím 100 %, těží však ze schopnosti půjčovat si v librách a z dlouhé splatnosti dluhu. Nezaměstnanost zůstává v posledních letech na nízké úrovni okolo 4 %, přetrvává nedostatek v profesích s nízkou kvalifikací. Roční inflace od vrcholu v roce 2021 klesla v roce 2024 na 3,3 % a v příštích letech by měla dále klesat díky stabilizaci cen energií a potravin.

V roce 2025 se očekává růst 0,8 %, jelikož vyšší ceny energií zvyšují inflaci, slabá obchodní nálada v důsledku zvyšování daní poškozuje tvorbu pracovních míst a nejistota ohledně cel v USA oslabuje exportně orientované podniky. Nižší úrokové sazby však v pozdějším roce 2025 podpoří spotřebitelskou poptávku a rozsáhlé investiční plány vlády podpoří od roku 2026 mírně silnější růst. Očekává, že britská ekonomika bude v letech 2026 až 2029 růst jen mírným tempem 1,4 %.

Růst ekonomiky se příliš spoléhá na soukromou spotřebu jako hnací sílu a je silně ovlivněn dopady brexitu, který narušuje exportní konkurenceschopnost. Strukturální slabinou britské ekonomiky zůstává také nízká produktivita práce (o 16 % průměr v G7); velký vliv na britskou ekonomiku má i nadále vývoj kurzu libry, který zůstává od referenda v roce 2016 volatilní. Nízké investice a produktivita brzdily růst Spojeného království po celá desetiletí.

V posledních letech výrazně stouply životní v náklady, daně i úrokové sazby, zároveň se horší dostupnost veřejných služeb, což v kombinaci s nízkým sentimentem spotřebitelů a střednědobých škod způsobených brexitem nepřináší dobré vyhlídky do budoucna.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Fiskální rok je v UK od 1. 4. do 31. 3.

Špatné vyhlídky hospodářského růstu a rostoucí daňová zátěž, v důsledku pomalého růstu produktivity, rostoucích nákladů na obsluhu dluhu a stárnutí populace znamenají, že konsolidace veřejných financí je stále více vnímána jako naléhavá priorita.

Bilance rozpočtu veřejného sektoru vykazuje nepřetržitý deficit od finančního roku 2002/03. V březnu 2025 tvořil státní dluh 2,7 bil. GBP (95,8% HDP). Fiskální deficit dosáhl v roce 2024 4,5 % HDP a v roce 2025 se sníží na 3,9 % HDP. Fiskální příjmy budou podpořeny silnějším hospodářským růstem od roku 2026, který napomůže konsolidaci. Veřejný dluh zůstane nad 100 % HDP až do samého konce roku 2029. Spojené království zaznamenalo v roce 2024 deficit běžného účtu ve výši 2,9 % HDP, což je mírné zlepšení oproti 3,3 % HDP v roce 2023, přičemž hlavními faktory byly stabilizace obchodní bilance a vyšší příjmy z finančních služeb.

UK je jednou ze sedmi evropských zemí s poměrem veřejného dluhu k HDP přesahujícím 100 %. Země ale těží ze schopnosti půjčovat si v librách a dlouhé průměrné splatnosti dluhu. UK je dlouhodobě kapitálově soběstačná země a vůči zahraničním subjektům disponuje krátkodobými půjčkami překlenovacího rázu. Patří ke světovým věřitelům a je člen Pařížského klubu věřitelů. Nemalé pohledávky má UK zejména vůči rozvojovým zemím.

Vláda kryje své finanční potřeby prostřednictvím kvantitativního uvolňování – především jde o prodej dluhopisů s dlouhodobou splatností (gilts). Druhým, nástrojem k řešení vládního dluhu jsou dluhopisy s krátkodobou splatností (treasury bills) většinou na jeden až tři měsíce. Vláda obsluhuje státní dluh také prostřednictvím produktů National Savings & Investments (NSI). V UK jsou devizové rezervy a zahraniční aktiva držená či kontrolovaná centrální bankou Bank of England. Rezervy jsou tvořeny zlatem nebo určitou měnou. Mohou to být také zvláštní práva čerpání a obchodovatelné cenné papíry denominované v cizích měnách, jako státní pokladniční poukázky, státní dluhopisy, podnikové dluhopisy a akcie a půjčky v cizí měně. V březnu 2025 UK držela devizové rezervy ve výši 185,4 mld. USD.

2.3. Bankovní systém

Britské bankovnictví disponuje 4. největším objemem depozit na světě. Centrální banka Bank of England (BoE) je 2. nejstarší dosud činnou emisní bankou (založena v roce 1694). Regulátorem britského finančního systému je Financial Conduct Authority (FCA), dohled nad britskými bankami pak provádí tzv. tripartita – FCA, Bank of England a ministerstvo financí (HM Treasury). Všechny vklady u britských bank jsou od 1. 1. 2011 zákonně pojištěny do výše 85 tis. GBP (ekvivalent 100 tis. EUR) na fyzickou/právnickou osobu.

Hlavní typy peněžních ústavů v UK:

• obchodní banky: univerzální banky poskytující širokou škálu finančních služeb jako běžné účty, vklady, úvěry (např. HSBC, Lloyds TSB, RBS, Barclays, Standard Chartered);
• stavební spořitelny (building societies): poskytují podobné finanční služby jako obchodní banky. Podle zákona musí tvořit 75 % jejich činnosti poskytování hypoték a úvěrů pro vybavení domácností. V zemi působí cca 60 stavebních spořitelen (např. Nationwide, Skipton);
• zahraniční banky: v zemi působí 250 zahraničních bank ve formě pobočky či reprezentační kanceláře;investiční fondy: investiční společností získávající finanční zdroje prodejem vlastních akcií nebo půjčkami od jiných finančních subjektů. Akcie investičních trustů jsou obchodovány na burze (např. Fidelity International);
• podílové fondy: obdoba investičních trustů. Finanční zdroje získávají prodejem svých podílů (units).

Na základě měřítka tržní hodnoty je největší britskou bankou HSBC (Hongkong and Shanghai Banking Corporation). Velkou bankovní pětku dále doplňují bankovní domy Lloyds Banking group), Barclay’s, NatWest a Santander.

Londýnská burza London Stock Exchange patří z hlediska tržní kapitalizace mezi deset největších burz světa a je druhou největší evropskou burzou.

2.4. Daňový systém

Spojené království je zemí s relativně nízkou mírou zdanění ve srovnání s průměrem EU. Mezi největší výhody britského daňového systému patří množství daňových úlev a nízké odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Daňový systém je stabilní a relativně přehledný. Daně a odvody na sociální pojištění (státní zdravotní pojištění není vyčleněné zvlášť, je součástí sociálního pojištění) vybírá HMRC, tj. HM Revenue and Customs (Daňová a celní správa Jeho veličenstva).

Spojené království má pro fyzické osoby progresivní systém zdanění. Daň se obvykle odečítá automaticky z mezd, penzí a úspor. Lidé a podniky s jinými příjmy mají povinnost oznámit v daňovém přiznání. Na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a partnery ve firmě se vztahuje povinnost podat daňové přiznání za uplynulý finanční rok (1. 4.-31. 3.) nejpozději do 30. 9. (písemně), nebo do 31. 1. (elektronicky). Nedodržení termínu se trestá pokutou ve výši 100 GBP. Firmy registrované v UK a občané s trvalým pobytem v UK (tax domiciled residents) podávají daňové prohlášení HMRC, kde zdaňují celosvětové zisky a příjmy. Firmy registrované mimo UK budou nadále platit daň pouze ze zisku a příjmu vzniklého na území UK. Od dubna 2025 bylo zdanění osob se sídlem mimo UK (non-domiciled residents) nahrazeno novým rezidenčním režimem, kde všichni rezidenti, kteří v zemi zůstanou déle než čtyři roky, budou platit stejnou daň ze svých zahraničních příjmů a zisků bez ohledu na svůj trvalý pobyt (Foreign Income and Gains – FIG). Mezi další klíčové změny patří zjednodušení režimu kapitálových statků, kde došlo k vyřazení počítačů ze seznamu aktiv a zvýšení limitu kapitálových výdajů na 600 tis. GBP.

Základní sazba daně z příjmu právnických osob je 19 % pro malé firmy se ziskem do 50 tis. GBP. Pro firmy se ziskem nad 250 tis. GBP platí sazba 25 %, střední firmy se ziskem v rozmezí 50–250 tis. GBP mohou uplatnit daňové úlevy. Základní sazba DPH je 20 %. Některé zboží a služby, např. dětské autosedačky a domácí energie podléhají snížené sazbě 5 %. Nulová sazba se vztahuje např. na většinu potravin a dětského oblečení. Některé položky jsou zcela osvobozeny od DPH, například poštovní známky, finanční a majetkové transakce.

Úřad pro rozpočtovou odpovědnost OBR predikuje výběr 1 178 mld. GBP za daňový rok 2025/26.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní vztahy mezi Spojeným královstvím a Českou republikou zůstávají důležité, přestože se podíl UK na celkovém českém exportu v posledních letech mírně snížil.

V roce 2024 bylo UK 5. největším exportním partnerem ČR s podílem 3,6 % na celkových exportech a 15. největším importním partnerem. Celkový obchodní obrat mezi UK a ČR v roce 2024 dosáhl 348 miliard CZK, což znamená nárůst o 14,8 % oproti roku 2023. Import z ČR do UK činil 263 miliardy CZK, což znamená nárůst o 22,9 %. Export z UK do ČR dosáhl 86 miliard CZK, což představuje pokles o 4.4 % oproti roku 2023. Stejně jako v předchozích letech vykazovala obchodní relace s UK deficit, který se pohyboval kolem 177 miliard CZK.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Spojené království dlouhodobě patří mezi hlavní obchodní partnery EU, přičemž vzájemný obchod byl v posledních letech ovlivněn řadou událostí, včetně brexitu a pandemie. Nedávné regulační změny a dodatečná byrokracie pro dovozce ovlivnily dodavatelské řetězce a ceny. Poslední fáze zavádění celní dokumentace, která se týká hraničních kontrol rostlin, zvířat a potravinářských produktů pocházejících z EU, byla po několika odkladech zahájena 31. ledna 2025. Od tohoto data musí dovážené produkty splňovat nové požadavky na Entry Summary Declaration (ENS), což může vést k zvýšené administrativní zátěži a potenciálním zpožděním při celním odbavení.

V roce 2024 představovala EU 40,5 % exportu a 51,8 % importu Spojeného království, což znamená mírný pokles oproti roku 2023. Spojené království bylo v roce 2024 třetím největším obchodním partnerem EU, přičemž export do EU dosáhl 172,4 miliardy EUR, což představuje pokles o 4,2 % oproti předchozímu roku. Importy z EU vzrostly na 342,8 miliardy EUR, což znamená nárůst o 2,3 %. Výsledkem byl nejvyšší obchodní deficit za posledních pět let, který činil 170,4 miliardy EUR.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Export Spojeného království do zemí mimo EU v roce 2024 vzrostl o 1,8 %, což představuje mírné zlepšení oproti předchozímu roku. Import ze zemí mimo EU klesl o 16,9 %, přičemž hlavním důvodem byl pokračující pokles dovozu paliv, který kulminoval v roce 2022, a také snížení importu různých průmyslových výrobků.

3.2. Přímé zahraniční investice

Ekonomika UK je jednou z nejliberálnějších v Evropě a její podnikatelské prostředí je pro PZI extrémně příznivé, má nejnižší sazbu daně z příjmu právnických osob v G7. V roce 2023 si UK polepšilo na pozici 3. nejoblíbenější destinace pro PZI. V roce 2023 PZI do UK vzrostly o 11,1 mld. na 2 079,1 mld. GBP (0,5 %), zatímco PZI britských firem poklesly o 2,7 % na 1 853,6 mld. GBP. Hlavními investičními partnery UK jsou USA, Nizozemsko, Lucembursko, Francie a Německo. V roce 2024 směřovala většina toků FDI do finančních, vědeckých a technických služeb, informačních a komunikačních technologií, výroby farmaceutických produktů a sektoru obnovitelných energií; investice do petrochemického průmyslu mírně poklesly.

UK bylo v roce 2024 mezi 10 největšími investičními partnery České republiky, přičemž celkový objem britských PZI v ČR dosáhl 2,0 miliardy GBP. Od roku 1990 britské firmy investovaly v Česku více než 100 miliard CZK, což potvrzuje dlouhodobě dobré obchodní vztahy mezi oběma zeměmi. V ČR působí více než 300 britských firem, včetně velkých mezinárodních společností, jako jsou BAE Systems, Marks & Spencer, Allen & Overy, Vodafone, Tesco a AstraZeneca, které si Česko zvolily jako lokalitu pro své středoevropské sídlo. Britské firmy v ČR zaměstnávají přibližně 65 tisíc lidí. Britští investoři v České republice nejvíce aktivní v sektorech sdílených služeb, IT a vývoje softwaru, automobilového průmyslu, strojírenství, high-tech strojírenství a obnovitelných energií. Mezi hlavní britské investory v ČR patří Barclays, Dixons Carphone Group, Edwards, Ricardo, Smiths Group, Tesco, Vodafone, AstraZeneca a BAE Systems.

Seznam příležitostí pro české investory na webu britské vlády.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Spojené království vystoupilo 31. ledna 2020 z Evropské unie. Do konce roku 2020 se vzájemné vztahy řídily v rámci přechodného období pravidly EU, od 1. 1. 2021 se řídí Dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím (TCA). TCA je především obchodní dohodou, pro evropské zboží, které splní pravidla původu, zajišťuje nulová cla a nulové kvóty, dále zajišťuje zvýhodněná pravidla pro nákladní dopravu a letecké cargo, spolupráci v oblasti energetiky a vybraných dalších oblastí. Oblast služeb je však řešena minimálně, stejně tak smlouva nezajišťuje volný pohyb osob, automatické uznávání kvalifikací či certifikací.

Severní Irsko zůstalo i po brexitu součástí celní unie EU, nadále na území platí evropská pravidla vnitřního trhu. Protokol o Irsku a Severním Irsku se začal uplatňovat 1. ledna 2021. ne 27. února 2023 byla uzavřena nová dohoda, tzv. Windsdorský rámec, mezi Velkou Británií a Evropskou unií upravující stávající Severoirský protokol. Více informací na stránkách Evropské komise.

Smlouvy s ČR

Ekonomické vztahy mezi ČR a UK se realizují zejména na základě Dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a UK, dále pak na základě smlouvy o zamezení dvojímu zdanění u daně z příjmu a z kapitálových zisků (v platnosti od 20. 12.1991). Podniky naleznou podrobnější informace k brexitu na stránkách Evropské komise, podrobnější návody pro podniky vyvážející do UK jsou pak na stránce Generálního ředitelství Komise pro daně a cla. Informace pro firmy v českém jazyce jsou umístěny také na stránce BusinessInfo.cz. Průvodce pro podnikatele k dopadům brexitu pak na stránce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Souhrnné informace k problematice brexitu jsou pak uvedeny v českém jazyce na stránkách Evropské komise, a na stránkách brexitinfo.

Občané ČR, kteří žijí ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska naleznou praktické informace ve vztahu k brexituna stránce velvyslanectví ČR v Londýně a na webu britské vlády.

3.4. Rozvojová spolupráce

Oblast poskytování rozvojových fondů má na starosti Ministerstvo zahraničních věcí, Commonwealthu a rozvoje (Foreign, Commonwealth and Development Office, FCDO). UK je poskytovatelem rozvojové pomoci, na kterou bylo v letech 2013 – 2020 vyčleněno 0,7 % HNP, vzhledem k probíhající energetické krizi a válce na Ukrajině však byly příspěvky v letech 2022 a 2023 sníženy na 0,51 % a 0.58 % HNP. V roce 2025 vláda přijala rozhodnutí snížit výdaje 0,3 % HND do roku 2027 k financování zvýšení výdajů na obranu. V roce 2024 vláda poskytla 14,1 mld. GBP rozvojové pomoci. Vláda Spojeného království se zabývá hlavními globálními výzvami, včetně chudoby a nemocí, masové migrace, nejistoty a konfliktů, a má za cíl ukončit extrémní chudobu. Cílem britské mezinárodní pomoci je bezpečnější, zdravější a prosperující svět pro lidi v rozvojových zemích. Mezi největší příjemce pomoci patří Nigérie, Jemen, Etiopie Somálsko, Pákistán, Sýrie, Konžská demokratická republika, Laos, Jižní Súdán a Tanzánie, mezi vládní priority  patří oblast zdraví, pomoc při katastrofách, životní prostředí, bankovnictví a finanční služby, průmysl, vláda a občanská společnost vzdělávání, zemědělství a sociální infrastruktura a služby.

FCDO dále poskytuje v rámci Research4Development (R4D) aktuální informace o výzkumech financovanými FCDO včetně podrobností o téměř 37 000 minulých a současných projektech, naleznete na webových stránkách FCDO. Postup jak se stát dodavatelem FCDO na webové stránce ministerstva.

UK Export Finance je britskou exportní úvěrovou agenturou, která kromě pojišťování britských exportů zajišťuje financování vybraných rozvojových projektů pomocí úvěrů. Podmínka britské účasti na projektu je 20 %, projekty se týkají rozvojových zemí a míří např. do sektoru zdravotnictví a energetiky.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Civilní letectví, vesmír

Spojené království si dlouhodobě udržuje pověst globálního lídra v oblasti návrhu a výroby leteckých motorů, vrtulníků, křídel, konstrukcí a avionických systémů, včetně podvozků. Vedle výroby zde prosperuje dynamický sektor údržby a oprav, který poskytuje servis pro vojenská i civilní letadla. V roce 2023 sektor přispěl téměř 38,2 mld. GBP do britské ekonomiky. Země disponuje třetí největší leteckou sítí na světě, kterou má dle prognózy britského ministerstva dopravy do roku 2050 využívat 450 mil. cestujících. Ve Velké Británii působí více než 3 000 aerospace společností. Aerospace technologie představují jednu z klíčových priorit britské vlády, která klade silný důraz na dekarbonizaci leteckého průmyslu a podporu inovací zaměřených na udržitelnost. Významnou oblastí je také vesmírný sektor, který v letech 2021-22 dosáhl příjmu 18,9 mld. GBP. Británie usiluje o zvýšení svého podílu na globálním trhu z nynějších 6,5 % na 10 % do roku 2030. V zemi sídlí odhadem 1 756 organizací s aktivitami souvisejícími s vesmírem. České firmy mohou najít příležitosti napříč dodavatelským řetězcem, od leteckých komponent po vesmírné systémy.

▶ Energetika

Britský energetický sektor, včetně těžby ropy a zemního plynu, přispěl v roce 2023 k HPD 14 miliard GBP. Velká Británie představuje pro české firmy v oblasti energetiky atraktivní trh, a to zejména v kontextu své ambice stát se globálním lídrem v zelené transformaci. Postupné ukončování těžby uhlí, přechod k bezemisním zdrojům a modernizace energetické infrastruktury jsou impulzy, které generují novou poptávku. České firmy s výrobní, technologickou nebo výzkumnou expertízou tak mají jedinečnou možnost vstoupit do britských dodavatelských řetězců – ať už samostatně, nebo jako součást mezinárodních konsorcií.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Spojené království je dlouhodobě největším ICT trhem v Evropě, s odhadovanou hodnotou 133 miliard GBP v roce 2024. Očekává se, že do roku 2034 trh vzroste na 409 miliard GBP, což odpovídá ročnímu růstu přibližně 11,2 %. Na britském trhu působí přibližně 100 tisíc softwarových firem. Podíl ICT sektoru na HDP Spojeného království v letech 2024 a 2025 se pohybuje kolem 7,4 %, což podtrhuje jeho klíčový význam pro britskou ekonomiku. České firmy mají v britském ICT sektoru mnoho příležitostí, zejména v oblasti umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a cloudových služeb a fintechu. Rostoucí poptávka po automatizaci, robotických systémech a SaaS řešeních vytváří prostor pro inovativní firmy, které se zaměřují na digitální transformaci firem a institucí.

▶Obranný a bezpečnostní sektor

Spojené království nadále patří mezi klíčové země NATO, pokud jde o výdaje na obranu. Velikost britského obranného trhu se v roce 2025 odhaduje na 37 miliard GBP, přičemž do roku 2030 má vzrůst na 46 miliard GBP. Britský obranný průmysl je známý svou sofistikovaností, vyspělostí a vysokou konkurenceschopností. Vláda Spojeného království oznámila v roce 2025 největší trvalé zvýšení výdajů na obranu od dob studené války. Mezi hlavní cíle patří navýšení výdajů na 2,5 % HDP od dubna 2027, přičemž ambicí je dosáhnout úrovně 3 % HDP během příštího parlamentního období. Klíčové investice do inovací a technologického pokroku se zaměřují na zvýšení letality, přesnosti a rozsahu zbraní, stejně jako na rozvoj komunikačních systémů kybernetické bezpečnosti a podporu vývoje AI, kvantových a vesmírných technologií, které jsou nezbytné pro zvládání nových a rychle se vyvíjejících hrozeb. Českým firmám se nabízí řada příležitostí v oblasti dodávek vojenské techniky, kybernetické bezpečnosti, vývoje zbraní a modernizace obranných systémů.

▶ Stavebnictví

Britský stavební sektor se nadále dynamicky rozvíjí. Očekává se, že do roku 2034 dosáhne hodnoty 388,6 miliardy GBP, s ročním růstem přibližně 4,3 %. Poptávka se stále více zaměřuje na moderní stavební řešení – od modulární výstavby přes ekologické a inovativní materiály až po tzv. zelené budovy. Segment zelených budov byl v roce 2023 oceněn na 4,6 miliardy GBP a předpokládá se jeho růst o více než 9 % ročně v období 2023–2028. Britská vláda vyčlenila 6 miliard GBP na dekarbonizaci budov a domácností. Pokračuje také v rozsáhlých projektech, jako je výstavba 1,5 milionu nových domovů, rozvoj dopravní a energetické infrastruktury, výstavba dobíjecích stanic pro elektromobily či posílení protipovodňové ochrany. Po pandemickém útlumu se otevírají nové příležitosti pro firmy z oboru – od poskytování služeb po dodávky stavebních materiálů.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělání

Velká Británie si klade ambiciózní cíl stát se do roku 2035 globálním centrem inovací. K dosažení tohoto cíle plánuje navýšit investice do výzkumu a vývoje na 2,4 % HDP do roku 2027, což představuje roční investice ve výši 22 miliard liber. Klíčovým nástrojem je UK Innovation Strategy, která zdůrazňuje význam inovací pro hospodářský růst, ekologii a bezpečnost.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Sektor lékařských technologií ve Spojeném království vytváří roční obrat 26,4 mld. GBP. Jedná se o velký dovozní trh, který je velmi vnímavý k novým a inovativním technologiím. Britské veřejné zdravotnictví je dlouhodobě podfinancovanou oblastí. Rozsáhlé investice do zdravotnictví tak představují jednu z hlavních priorit vlády. Finance poputují na obnovu a výstavbu britských nemocnic, a to jak stavební, tak především přístrojovou modernizaci, neboť řada nemocnic hlásí nedostatek či zastaralost nezbytného lékařského vybavení a diagnostických přístrojů. Zvláštním tématem je pak digitalizace zdravotnictví, kde AI a datová analytika hrají klíčovou roli v prediktivní diagnostice a personalizované medicíně. Britský zdravotnický sektor prochází rozsáhlou modernizací, přičemž vysoká poptávka po inovativních technologiích vytváří nové obchodní příležitosti pro české firmy.

▶ Zemědělství a potravinářství

Zemědělství ve Spojeném království je podle evropských standardů vysoce intenzivní, mechanizované a efektivní, přesto však tvoří pouze 0,58 % HDP. Británie je pátým největším potravinářským trhem na světě, avšak pokrývá pouze 62 % svých potravinových potřeb, což ji činí značně závislou na dovozu. Britští spotřebitelé preferují rozmanité produkty dostupné po celý rok. V roce 2023 utratili britští zákazníci za potraviny a nápoje celkem 245,5 miliardy GBP. Roste poptávka po kvalitních, zdravých a řemeslně vyráběných potravinách. Zákazníci stále častěji hledají bio produkty, rostlinné alternativy živočišných produktů, vegetariánské potraviny, doplňky stravy, fitness produkty, ale také víno, ryby, ovoce, ořechy a džusy. Významná poptávka se nadále projevuje i po pivu. Důležitým trendem je přesun zákazníků z kamenných obchodů do online prostředí, což vytváří prostor pro rozvoj potravinových e-shopů. Významné investice britské vlády podporují udržitelnost, digitalizaci, ekologické zemědělství a inovace v potravinářském průmyslu. České firmy nabízející inovativní technologie a řešení zaměřená na udržitelnost a efektivitu mohou na britském trhu uspět.

Celá mapa oborových příležitostí

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Britové mají jako národ mnohasetletou zkušenost s globálním obchodem. Často proto působí jako vedoucí rozsáhlých mezinárodních ekonomických projektů. Při samotném obchodním jednání je obvyklé projednávat maximum možných bodů, včetně technických aspektů. Učiní-li obě strany závěr, předpokládá se, že se k němu není potřeba nadále vracet a obě strany jej respektují. Pokud obchodní partner nevyjádří opačný názor či nevznese připomínky, předpokládá se, že s předloženým návrhem souhlasí. Nezapomínejte, že jednáte s příjemnými, ale tvrdými obchodníky. Není zvykem přijímat první nabídku – nenechte se zaskočit zjevně nevýhodným návrhem. Buďte připraveni vyjednávat, obeznamte se s konkurencí a nebojte se srovnávání.

4.2. Oslovení

Pro obchodní styk i obecnou komunikaci je běžné oslovování křestním jménem, kromě prvního dopisu/emailu, ve kterém je spíše běžné oslovení příjmením. Oslovení e-mailem by mělo být formální a směřovat přímo zodpovědné osobě. Reference jsou při oslovení a navázání kontaktu naprosto klíčové pro úspěšný start ve vysoce konzervativní Británii. Firmy, které mají již obchodního partnera v zemi, nebo mají existující reference přímo z Velké Británie, mají navazování kontaktů a případnou další expanzi mnohonásobně jednodušší.

4.3. Obchodní schůzka

Předpokládá se především kvalitní příprava na jednání, včetně předchozího seznámení se s dostupnými podklady. Veškerá jednání jsou vedena přímočaře a racionálně. Úvodní zdvořilostní komunikace zpravidla probíhá během několika málo minut. Nezdráhejte se k prolamování ledů využít obligátních témat jako počasí nebo cesta. Mezi další oblíbená témata patří kultura, sport, cestování, kulinářské zážitky; o své rodině můžete hovořit, ale nikdy se na ni protistranu nevyptávejte. Od obchodního partnera se při jednání očekává věcnost a přímost. Samozřejmostí je předání navštívenky neuvádějící vysokoškolský titul. Používání mobilního telefonu během jednání je považováno za neslušné.

Své šance zvýšíte přesvědčivě vystavěnou argumentací, kterou podpoří atraktivní, přehledné materiály a nápaditý design. Podložit svá tvrzení grafy či statistickými daty je skvělý způsob, jak přesvědčit britského partnera, že pouze nepřeháníte. Samozřejmostí je vhodně zvolený business model a prodejní techniky – v tomto ohledu jednáte s evropskými mistry. Ideálním je tak představit win-win modely vzájemné spolupráce. Výhodu pak může poskytnout sjednání schůzky přes třetí stranu, se kterou se oba obchodní partneři znají a případně v minulosti došlo k obchodním stykům. Od doby pandemie pandemie je běžnější, že je první jednání formou video hovoru.

Předávání dárků není nutnou podmínkou při obchodních jednáních, spíše tato role upadá, zejména kvůli firemním regulacím přijímání dárků. Avšak je podstatné při obdržení dárku zachovat reciproční chování. Zvolený dárek tak musí spadat do přiměřeného kritéria ceny, která nesmí být příliš vysoká, aby se nedala považovat za úplatek, ani příliš nízká, aby budila pocit urážky. Vhodným dárek tak mohou představovat například firemní produkty, propisky, knihy a případně suvenýry. Dárky se obvykle předávány na konci obchodního jednání a jsou i v tentýž okamžik rozbalovány.

Nejvhodnější čas k uspořádání obchodního jednání je okolo 10 hodiny dopoledne, zejména v počátečních fázích vyjednávání. Je nepravděpodobné, že by se první schůzka konala při jídle, záleží to však na zúčastněných stranách a kontextu konání schůzky. Je třeba mít na paměti, že dopravní sítě ve Velké Británii často postihuje zpoždění, proto byste měli mít vždy k dispozici časovou rezervu, zejména při cestování na důležitou schůzku a delší vzdálenost. Stanovený čas schůzky je důležité dodržet, dochvilnost je považována na důležitou ctnost.

Často je velmi obtížné a zdlouhavé získat byť jen kontakt na relevantní osobu ve firmě příslušnou pro obchodní jednání, zejména pokud se snažíte něco prodat; nákupčí se „skrývají“, najít na ně kontakt např. na webové stránce firmy je často nemožné. Situace je jiná, pokud sami aktivně obchodní příležitost či dodavatele hledají. V tak bohaté zemi, jako je Británie, také může zaskočit častý tlak na nízkou cenu. Je dán vysokou konkurencí na trhu, který je velmi globalizovaný. Nemile vás mohou překvapit také odlišné procesní zvyklosti a byrokratické průtahy, ale neměly by vás odradit. Vyvarujte se jakýmkoliv nekorektním poznámkám, projevům hněvu apod.

Společnost v Británii je velmi pestrá, etnicky i nábožensky, ale nejpozději ve druhé generaci se všichni obyvatelé zpravidla považují v první řadě za Brity. Ačkoliv náboženské a etnické aspekty většinou nehrají v jednáních s britským partnerem zásadní roli, respekt k případným specifikům partnera je samozřejmě na místě.

Při jednání není obvyklé nabízet alkoholické nápoje. Úspěšně zrealizovaná spolupráce však může být završena – dohodnutou – podvečerní recepcí, pracovní večeří, či setkáním u „drinků“. Důležitý je upravený vzhled, konzervativní oblečení a čistá kvalitní obuv. U dámských i pánských oděvů převažují tmavší odstíny. Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli a ani neexistuje ideální počet členů týmu. Doporučuje se přítomnost seniorního manažera pro zvýšení kredibility, ale bývá i zvykem přizvat firemní experty, kteří umí zodpovědět případné technické detaily.

Více informací viz kulturní karta.

4.4. Komunikace

Osobní jednání je základ úspěchu. Menší detaily je možné řešit přes telefon či email. Při komunikaci s britskými firmami se očekává rychlá reakce, na písemnou/emailovou korespondenci je běžné odpovídat do 24 hodin po jejím obdržení. Dosavadní praxe však i nadále ukazuje, že je řada britských firem při písemném styku s českými firmami uváděna do rozpaků, neobdrží-li odpověď do 3–4 dnů. Po skončení schůzky napište rychlý follow-up e-mail s poděkováním, shrnutím dohodnutých kroků a jejich následného plnění. V současné době je běžné, že první schůzka probíhá přes video call.

Předpokládaným jazykem jednání je angličtina, s ohledem na její rozšířenost a častý nezájem britských občanů učit se cizím jazykům. Je proto vhodnější na jednání vyslat vlastního pracovníka, který jazykem vládne než s sebou brát tlumočníka. V některých částech Skotska se vedle angličtiny (s někdy dosti odlišnou výslovností, než je oxfordská verze jazyka) používá také gaelština, ta ale není úředním jazykem; ve Walesu je místy používána velština, zná ji však malá část populace. Z ostatních jazyků jsou používány mateřské jazyky místních etnických skupin.

Za všech okolností buďte zdvořilí. Ptejte se, dávejte najevo, že nasloucháte, nepřerušujte protistranu, neveďte dlouhé monology. Rozkazovací způsob obejděte zdvořilejšími obraty, naučte se několik frází, které zjemňují nepříjemná sdělení. V České republice se lidé často ostýchají ptát na otázky, v Británii je to naopak. Vždy se raději zeptejte na jakékoli drobnosti, je to brané jako znak zájmu a nadšení.

Britové dávají přednost nepřímé komunikaci zejména v souvislosti se sdělením negativních informací. Mohou se uchýlit k vágním a méně jasným prohlášením, případně humoru či nezávazným dohodám, aby vám dali najevo svůj nesouhlas. Rovněž velice často a mistrně užívají eufemismy a snaží se nebýt příliš expresivní. Samotné užit nepřímé komunikace v jednání s britským partnerem může budit více přátelský dojem a tím se vyhnout se tomu, že budete působit nezdvořile či arogantně. Humor a sarkasmus hraje důležitou roli pro navození přátelské atmosféry. Ovšem je nutné být opatrný a partnera neurazit.

U neverbální komunikace je vhodné udržet oční kontakt, ale současně se vyvarovat dlouhému zírání. Vhodné je i nechat dostatek osobního prostoru a vyvarovat se dotykům. Při pozdravu a představení je tak vhodné krátké a pevné stisknutí ruky.

Jak pomáhají pro navázání kontaktů v zemi služby ekonomické diplomacie – obchodní mise, veletrhy či jiné nástroje?

V Británii je zapotřebí využívat všech dostupných cest a způsobů k oslovení obchodních partnerů. Účast na veletrhu zpravidla vede k navázání prvních kontaktů a otevření dveří, organizovány jsou proto jak oficiální české stánky na nejvýznamnějších veletrzích, tak menší účasti na strojírenských, sklářských a dalších veletrzích.

V případě zájmu o daný trh a jeho průzkumu se můžete obrátit na jednu z českých agentur ve Velké Británii. Agentura na podporu exportu CzechTrade poskytuje na základě konkrétních požadavků firem asistenční služby, konzultace v oblasti podnikání, založení firmy, případně provádí marketingový průzkum trhu, dále může vyhledat vhodné obchodní partnery a případně ověřit jejich zájem o nabízený produkt. Asistenci českým firmám při vstupu na zahraniční trhy v oblasti technologií, start-upů apod může pomoct kancelář agentury CzechInvest v Londýně.

Potřebnou podporu nabízí i Velvyslanectví České republiky v Londýně, které si klade za cíl podpořit český export v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku (UK) a prezentovat ČR jako vhodné místa pro podnikání a investice. Jednotlivé české společnosti se tak mohou obracet na velvyslanectví s dotazy týkajícími se například vstupní exportní konzultace a přípravy jednání v dané zemi, vyhodnocení aktuální ekonomické situace v daném teritoriu, pomoci při zprostředkování kontaktů, získání informací od místních státních či regionálních úřadů a institucí.

V neposlední řadě také asistence při jednání s nimi či případně evidence poptávek po českém zboží, službách a spolupráci, poskytuje také pomoc při organizaci podnikatelských misí českých firem do UK. Velvyslanectví rovněž pořádá v rámci tzv. projektů ekonomické diplomacie (PROPED) sektorové mise českých firem do Británie se zaměřením např. na zdravotnictví, nanotechnologie, IT či nápoje. Na velvyslanectví je také možné pořádat nejvýznamnější firemní akce, pokud mají sektorový charakter (tj. je prezentováno více českých firem ze stejného sektoru).

S ohledem na množství firem a tržní podstatu britské ekonomiky není přítomnost velvyslance nebo obchodního diplomata na jednáních individuálních firem (mimo výše uvedené akce) pravidlem, a je spíše vyhrazena pro jednání typu B2G (jednání se státními úřady, státními nebo velkými podniky, samosprávami apod.), případně nejvýznamnější obchodní příležitosti.

4.5. Doporučení

Britský trh je velmi náročný na kvalitu výrobků i služeb, ale také na úroveň podnikatelské etiky. Typické je dodržování zásady „fair play“, sjednaných lhůt a podmínek.

V seriózních podnikatelských kruzích stále platí, že čestné jednání je samozřejmostí. Lež je společensky nepřijatelná a dané slovo má hodnotu podepsané smlouvy. V obchodním styku je dodržování platebních podmínek věcí cti a lze se na ně většinou spolehnout. V každodenní praxi bývají však častým a již dlouho kritizovaným nešvarem velkých firem platby po lhůtě splatnosti a tento trend se v poslední době zhoršuje. Hlavní obětí jsou drobní dodavatelé.

Doporučujeme také zdravou obezřetnost a důsledné prověřování potenciálních obchodních partnerů, zejména pokud komunikace probíhá na dálku. Všeobecné rozšířenosti angličtiny zneužívají podvodníci z celého světa, kteří se nezřídka vydávají za britské subjekty. V Británii je také maximálně zjednodušena registrace a zrušení firmy a ani samotná britská adresa obchodního partnera ještě nemusí nutně vypovídat o serióznosti majitele.

Důvěryhodnost britské firmy proto doporučujeme vždy ověřit běžně dostupnými prostředky: v on-line obchodním rejstříku Companies House, bankovní referencí, používání zajištěných způsobů platby. V případě jakýchkoliv pochybností se před odesláním zboží či platby neváhejte obrátit s žádostí o konzultaci i na velvyslanectví ČR v Londýně (dovolat se zpětně spravedlnosti může být s ohledem na zahlcení britské policie množstvím podvodů velmi obtížné).

Obecně tak platí dodržovat zásady zdvořilosti, slušnosti a dochvilnosti. Vyplatí se navazovat dlouhodobou spolupráci a neuspěchat jednání za cílem urychlit podpis kontraktu.

4.6. Státní svátky

Svátky jsou označovány jako „bank holiday“ proto, že o takovém dni zůstávají zavřeny všechny banky a tedy i naprostá většina ostatních institucí a obchodů. Platební transakce se na svátky pozastaví a jejich pohyb bude obnoven až následující pracovní den.

Pokud samotný svátek připadne na víkendové dny, je stanoven náhradní den volna „substitute day“, nejčastěji na následující pondělí. Dodatečný den volna také muže vzniknout při mimořádné události monarchie.

Skotové navíc slaví letní svátek ještě první srpnové pondělí a Svátek svatého Ondřeje (Saint Andrew’s day)30. listopadu. Severní Irsko navíc slaví Den svatého Patrika 17. března a oslavy výročí bitvy u Boyne (také známé jako Orangemen’s Day) které se slaví 12. července.

Konkrétní data svátků lze nalézt na webu britské vlády.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Odchodem UK z EU se změnily základní podmínky uplatňování zboží na britském trhu, země vystoupila z vnitřního trhu EU (Anglie, Skotsko, Wales) – změnily se celní podmínky, certifikace, značení, využívání autorizovaných zástupců atd. Detailní informace jsou k dispozici na webu Velvyslanectví ČR v Londýně a webu www.export.cz. Severní Irsko je však administrativně stále součástí vnitřního trhu, pro umístění zboží na tento trh platí evropská pravidla, naopak administrativní hranice vznikla mezi Velkou Británií a Severním Irskem.

Pro evropské zboží, které splní podmínku původu, jsou v rámci Dohody o obchodu a spolupráci uplatňována nulová cla a kvóty pro dovoz do UK. I Dohoda však znamená zvýšené administrativní náklady a nutnost vyplňovat celní prohlášení.

UK od 1. 1. 2022 zavedla odkládané hraniční celní kontroly pro většinu zboží. Další fáze zavedení kontrol vč. povinnosti tzv. Safety and Security Delarations a sanitárních a fytosanitárních kontrol a s tím související nové požadavky na dokumentaci týkající se hraničních kontrol rostlin, zvířat a potravinářských produktů pocházejících z EU začaly po mnoha zpožděních 31. ledna 2024. Vstupní celní prohlášení Safety and Security Declarations (ENS) jsou od 31. ledna 2025 vyžadována pro veškerý dovoz do Velké Británie z EU. Kontroly na alkohol a tabák a další vybrané druhy zboží jsou zavedeny již od 1. 1. 2021. EU uplatňuje plné celní kontroly již od ledna 2021.

Změnily se také podmínky certifikací, Británie od ledna roku 2022 zavedla místo evropského značení CE vlastní UK Conformity Assessed (UKCA). Od 1. října 2024 mohou čeští exportéři nadále uvádět své produkty na britský trh s CE certifikací, což poskytuje flexibilitu při splnění požadavků na bezpečnost a kvalitu výrobků. Firmy mají možnost používat buď UKCA, nebo CE označení, přičemž UKCA bude povinné až od 1. ledna 2028. To znamená, že do té doby mohou výrobci využívat EU normy a certifikaci provedenou EU notifikovanými orgány, pokud britské předpisy nevyžadují specifické UK conformity assessment.

Vláda připravuje novou legislativu The Product Safety and Metrology etc. (Amendment) Regulations 2024, která má pokračovat v uznávání současných požadavků EU, včetně označení CE. Legislativa bude platit neomezeně pro řadu produktů. Firmy tak budou mít flexibilitu používat buď označení UKCA nebo CE k prodeji produktů ve Velké Británii. Více informací o podmínkách certifikací a seznam produktů, na které se vztahují naleznete na webu britské vlády.

Dovozní licence u průmyslových výrobků vydává Export Control Joint Unit. Dovoz některého zboží do UK je úplně zakázán.

Využívání místních zástupců a distributorů je pro UK velmi rozšířené. Pro zahraniční firmy je to na začátku často jediná schůdná cesta, jak se prosadit na britském trhu. Zástupci jsou registrováni v British Agents BASE, která umožňuje přístup do největší databáze profesionálních prodejních zástupců v UK. TheManufacturers‘ Agents‘ Association of Great Britain and Ireland – MAA nabízí stejné služby jako BASE. Navíc nabízí vyhledání zástupce také v Irsku. TheBritish Chambers of Commerce – BCC je obchodní organizace zastřešující cca 533 obchodních komor v UK. Obchodní komory mají dlouholetou tradici a silné postavení.

Pro některé firmy může být v UK výhodné si založit vlastní dceřinou společnost. Registrace firmy ve Velké Británii (Anglie, Skotsko, Wales) je poměrně jednoduchý proces. Firma se registruje podle zákona “The Companies Act 1985” v obchodním rejstříku (Companies House, v Severním Irsku Companies Registry). Firmy mají ze zákona povinnost předkládat do obchodního rejstříku údaje o účetnictví a výkazy ročního obratu. Companies House eviduje údaje o 2 mil. firem.

Doporučujeme, aby výše uvedené dokumenty připravil britský právník, ale není to zákonná podmínka. Firma je zaregistrována po obdržení Certificate of Incorporation (doklad o registraci). Proces registrace firmy obvykle trvá 24 hodin. Registrace elektronicky stojí 50 GBP, při fyzickém předložení dokumentů 71 GBPFirma může být zaregistrována v Companies House přímo nebo prostřednictvím právní firmy nebo agenta.

Informace o firmách v Anglii, Walesu a Skotsku lze najít v obchodním rejstříku Companies House. Informace o firmách v Severním Irsku vede místní obchodní rejstřík Companies Registry. Detailní informace jsou zpoplatněné. Informace o finanční situaci britských firem nabízí několik společností (např. First Report). Takové služby jsou poskytovány on-line a za relativně dostupné ceny.

Se založením firmy ve Spojeném království nabízí zahraničním firmám pomoc britské ministerstvo obchodu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Obvyklé právní formy společností v UK:

• Private limited company (Ltd) – privátní společnost s ručením omezeným, nejčastější forma. Ručení je omezené buď majetkovým podílem (by shares), nebo zárukou (by guarantee).
• Public limited company (Plc)– veřejná společnost s ručením omezeným. Jedná se o akciovou společnost, která může získat finanční zdroje prodejem akcií veřejnosti.
• Limited partnership (LP) – partnerství (sdružení) podnikatelů. Partneři mají společnou odpovědnost za závazky firmy a ručí neomezeně osobním majetkem. Smlouva o partnerství je většinou sepsána právníkem, který navrhne způsob řízení firmy a rozdělení zisku. Tento typ společnosti využívají hlavně začínající firmy.
• Limited liability partnership (LLP) – nový typ společnosti, který je kombinací klasické privátní společnosti s ručením omezeným a partnership.
• Sole trader, sole proprietor – podnikatel (fyzická osoba). Do této kategorie patří drobní živnostníci, obchodníci či soukromí poradci. Podnikatel ručí za závazky z podnikání neomezeně osobním majetkem. Tento druh podnikání vyžaduje minimální nároky na papírování a formality. Podnikatel však musí vést evidenci svých příjmů a výdajů pro daňové účely a platby na sociální a zdravotní pojištění.

Důležitým státním úřadem pro firmy a podnikatele HM Revenue & Customs, kde se musí registrovat jako plátci DPH, daně ze zisku, spotřební daně a odvodů na sociální a zdravotní pojištění (national insurance).

Přestože založení firmy je v Británii relativně jednoduché, založení bankovního účtu může být naopak relativně dlouhé.

Podrobnější informace k založení firmy v UK na webu velvyslanectví ČR v Londýně.

5.3. Marketing a komunikace

V UK existuje velké množství novin, časopisů a jiných periodik, kde lze zveřejnit nabídku zboží a služeb. Přehled všech periodik vychází každoročně v Media Guide. Zájemce tu najde kompletní databázi všech tiskovin, televizních a rozhlasových stanic, informace o čtenářském (diváckém, posluchačském) okruhu, nákladu tiskovin (šíře a pokrytí vysílání) i ceny inzerce. Celkový přehled o nabídce propagačních a inzertních služeb je možné získat od The Advertising Association. Mezi nejprodávanější novinové deníky patří The Sun, Daily Mail a Daily Mirror, ekonomické tématice se věnují Financial Times, částečně i Telegraph a Guardian, z týdeníků zejm. Economist.

Stále častější bývá marketing skrze sociální sítě. Pandemie covidu-19 poukázala na stále se zvyšující množství online nákupů skrze e-shopy a obecně rostoucí trendy online platforem pro prodej zboží. E-commerce má podle předpovědí dále růst, odhaduje se až na 22% růst do roku 2030. Důležitým faktorem je i vysoce kvalitní a přehledné zpracování webových stránek a marketingových materiálů.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je upravena zákonem Copyrights, Designs and Patents Act of 1988, který je průběžně novelizován kvůli implementaci směrnic EU. Hlavním státním úřadem pro ochranu duševního vlastnictví je Intelectual Property Office (Britský patentový úřad). Tento úřad uděluje patenty na vynálezy, provádí zápisy a registraci ochranných známek (trade marks), užitných a průmyslových vzorů (designs). V UK jsou rovněž v platnosti patenty udělené Evropským patentovým úřadem (The European Patent Office); stejně tak zde platí ochranné známky a užitné/průmyslové vzory registrované u The Office for Harmonization in the Internal Market (OHIM).

K největším žadatelům o udělení patentu v UK patří firmy z oblasti informačních a komunikačních služeb, jako například Hewlett Packard nebo Samsung, a z oblasti průmyslu, jako například automobilka Ford. I v minulém roce nejvíce patentů registrovala firma Unilever, která přihlásila celkem 575 evropských patentů na Evropský patentový úřad. Nejvíce ochranných známek dále také registrují firmy GlaxoSmithKline, Imperial Chemical Industries, Johnson & Johnson, British Telecom, Asda, Marks & Spencer.

Autorská práva (copyrights) jsou v UK chráněna automaticky, jakmile existuje jakýkoliv záznam v materiálu, který byl vytvořen (film, hudba, literární dílo, atd.). Neexistuje žádná oficiální registrace pro autorská práva. Velvyslanectví ČR v Londýně nebylo informováno o žádném případu porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům.

Podrobnosti na webu britské vlády.

5.5. Trh veřejných zakázek

Britský veřejný sektor vynakládá každoročně okolo 350 mld. GBP na nákup zboží a služeb.

Od 1. 1. 2021 se UK řídí dohodou o veřejných zakázkách (Government Procurement Agreement, GPA) Světové obchodní organizace (WTO). Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a UK i nadále zajišťuje evropským firmám přístup k britským veřejným zakázkám a rovné zacházení.

Od 1. ledna 2021 se veřejné zakázky nad limit musí inzerovat na internetovém portálu Find a Tender, který v UK nahradil The Official Journal of the European Union (OJEU). Existující vládní portály, tedy Contracts Finder, Public Contracts Scotland, Sell2Wales a eTendersNI dál fungují beze změny.

Veřejné zakázky jsou od ledna 2023 regulovány zákonem o veřejných zakázkách The Procurement Act 2023. Od února 2025 se změnila pravidla, která určují, jak veřejné orgány nakupují zboží a služby. To zahrnuje dodávky vládním ministerstvům, systému veřejného zdravotnictví NHS, místním úřadům, univerzitám, školám, organizacím sociálního bydlení, policejním a hasičským sborům a veřejným společnostem poskytujícím služby. Nová legislativa si klade za cíl zjednodušit a zpřehlednit procesy veřejného zadávání, otevřít trh malým podnikům a sociálním podnikům a zajistit větší transparentnost při nakládání s veřejnými prostředky. Změny zahrnují zjednodušení zadávacích řízení, přechod na Central Digital Platform (CDP) pro zveřejňování tendrů a rychlejší platby dodavatelům.

Manuály pro zájemce a dodavatele veřejného sektoru je možné najít na stránkách britské vlády.

Důležitým zdrojem o veřejných zakázkách je také Tenders Direct, který zveřejňuje informace o aktuálních zakázkách v UK a v Evropě.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky vyplývají z dohody mezi vývozcem a dovozcem. K nejpoužívanějším platebním nástrojům patří dokumentární akreditiv (Letter of Credit, L/C), dokumentární inkaso a přímé platby. Ceny za dodané zboží se uvádí podle podmínek Incoterms (např. EXW, CIF, FOB). Opožděné platby podléhají zákonnému nároku na úroky, pokud je smlouva sjednána podle britského práva.

Na britskou libru jsou navázány falklandská libra, gibraltarská libra a svatohelenská libra. Nejnižší hodnota EUR/GBP byla zaznamenána ke konci roku 2008 1,02 €, nejvyšší v září a říjnu 1982 1,82 €.

Obchodní smlouva by měla vždy obsahovat klauzuli, podle práva které země se budou řešit případné obchodní spory. V opačném případě se aplikuje anglosaské právo založené na zvykovém právu.

Obchodní spory se řeší zpravidla u County Courts (okresní soudy), odvolacím soudem je High Court (vyšší soud). Komplexní právní služby a poradenství včetně zastupování u soudů poskytují solicitors, kteří tvoří většinu britských právníků (The Law Society of England and Wales). Druhou kategorii britských právníků tvoří barristers. Ti jsou oprávněni zastupovat strany u vyšších soudů a poskytují specializované právní služby (The Bar Council of England and Wales).

Jak postupovat v případě, že jste se stali obětí podvodu ze strany subjektu operujícího v Británii.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Od 1. 1. 2021 se i na občany EU vztahují pravidla nového britského imigračního systému. Pro pobyty do 6 měsíců není pro turistické ani pracovní důvody nutné vízum. Bez víza je možné uskutečnit pracovní návštěvy, účastnit se veletrhů, jednání s obchodními partnery atd. Seznam povolených aktivit v rámci bezvízového styku je na webu britské vlády Gov.uk. Pro pobyty nad 6 měsíců a pro aktivity, které nejsou na seznamu, je nutné obstarat si příslušný druh víza. Víza vydává ambasáda UK v Praze.

Od dubna 2025 občané ČR pro krátkodobou návštěvu potřebují registraci v systému ETA (Electronic Travel Authorisation). Více informací na stránkách velvyslanectví ČR v Londýně.

Praktické informace k cestování do Spojeného království po 1. lednu 2021

Občané EU mohou i nadále při vstupu na hranicích využívat e-gaty na biometrické pasy. Občané EU, kteří přicestují bezvízově jako návštěvníci, budou muset zemi nejprve opustit, pokud si přejí žádat o vízum za jiným účelem. Další praktické informace k cestování do UK naleznete na webu Visiting the UK.

Od října 2021 je vstup do UK umožněn pouze s platným cestovním pasem.

Oblasti se zvýšením rizikem pro cizince

Politická situace v UK je dlouhodobě stabilní, oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince se nevyskytují. Úroveň kriminality je na evropském průměru. V posledních letech prudce narůstá počet násilných trestných činů páchaných noži, především v Londýně. Nošení střelné zbraně nebo nože pro osobní ochranu je v UK trestným činem, nezákonné je pak i nošení CS sprejů.

Cesta na Velvyslanectví

Velvyslanectví ČR se nachází na adrese 26-30 Notting Hill Gate, W8 4QY London. Nejbližší stanicí metra od je Notting Hill Gate (linky Central, District a Circle).

V Londýně a okolí se nachází několik mezinárodních letišť (Heathrow, Gatwick, Stansted, Luton, London-City, Southend). Rychlé a relativně levné dopravní spojení z do centra Londýna zajišťuje metro, vlaky a autobusy. Cestující mohou využít také taxi službu, která je však podstatně dražší, ve městech fungují i alternativní dopravní aplikace.

Ultra nízkoemisní zóna v Londýně a v dalších městech

Londýn a další města v UK zavádějí nízkoemisní zóny (Ultra Low Emission Zones), kam je vjezd vypraným typům vozů (stáří, TIR/osobní atd.) buď zcela zakázán, nebo zpoplatněn. Trend těchto zón se v UK nadále rozšiřuje, doporučujeme kontrolovat aktuální situaci.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Od 1. 1. 2021 platí, že občané EU, kteří nejsou rezidenty v UK, musí splnit specifické požadavky, aby mohli do země nově přijít pracovat. V rámci bodového imigračního systému jsou udělovány body za specifické dovednosti, kvalifikaci, platové ohodnocení konkrétní pracovní pozice a pracovní místa v segmentech s nedostatkem pracovní síly. Pracovat v UK bude umožněno pouze těm žadatelům, kteří nasbírají dostatečný počet bodů. Bude rovněž nutné projít příslušnými kontrolami, mezi něž patří mimo jiné kontrola kriminální historie žadatele. Více informací na webu britské vlády. Většina pracovních víz funguje na bázi sponsoringu. Sponzor je britská firma/entita, která je takto zaregistrována u ministerstva vnitra (Home Office).

Pracovníci z jiných zemí musí v UK kromě daně z příjmu platit i sociální a zdravotní pojištění (National insurance). Po získání registračního průkazu musí zaměstnanec požádat o přidělení National insurance number (NIN). Pod tímto kódem jsou následně evidovány příspěvky zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění. Při zaměstnávání nelegálních pracovníků hrozí zaměstnavateli pokuta v neomezené výši avězení na 5 let. Pokud zaměstnavatel zaměstnává někoho, kdo nemá oprávnění pracovat, a neprovedl náležitou kontrou zaměstnance, hrozí mu pokuta až do výše 60 tis. GBP za každého nelegálního pracovníka.

U vybraných profesí je v UK vyžadováno uznání kvalifikace, což znamená, že ještě před zahájením aktivity je nutné o uznání kvalifikace zažádat. Seznam regulovaných profesí a další postup, lze nalézt na internetových stránkách Národního kontaktního místa pro odborné kvalifikace.

Délka pracovního vyslání není omezena, ale z pohledu daňového úřadu (HM Revenue & Customs) vzniká každé osobě s úhrnným pobytem v UK nad 183 dní v daném účetním roce (v UK duben-březen) povinnost registrovat se k dani z příjmů. Uvedené platí i v případě krátkodobých pobytů v UK v průměrné délce nad 91 dní ročně (nepočítá se den příjezdu a odjezdu).

Pracovní doba včetně přesčasů nesmí překročit průměrně 48 hodin (40 hodin pro mladistvé, 8 hod. denně) týdně během referenční doby, což je zpravidla 17 týdnů. Referenční doba nesmí zahrnovat dobu dovolené či nemoci. Zaměstnanci mohou pracovat déle než 48 hodin týdně, pokud uzavřou se zaměstnavatelem písemnou dohodu (tzv. opt-out).

Zaměstnanci mají nárok na odpočinek 20 minut během pracovní doby delší než 6 hodin. Mladiství zaměstnanci mají nárok na odpočinek v délce 30 minut, pokud pracují v kuse déle než 4,5 hodiny. Zaměstnanci mají nárok na 11 hodin nepřerušeného odpočinku denně a 1 den volna týdně. Mladiství mají nárok na 12 hodin nepřerušeného odpočinku denně a 2 dny volna týdně. Zvláštní pravidla platí pro tzv. mobilní pracovníky v letecké, námořní a silniční dopravě.

Každý zaměstnanec (plný i částečný pracovní úvazek) má nárok na roční placenou dovolenou v délce 5,6 násobku pracovního týdne ročně, resp. poměrnou část za neúplný pracovní rok. Pokud tedy zaměstnanec pracuje 5 dnů týdně, má nárok na 28 dnů dovolené ročně. Britské státní svátky (bank holidays) mohou být podle uvážení zaměstnavatele započítány do délky roční placené dovolené. Nutno však podotknout, že svátky připadnou vždy na pracovní dny (zpravidla pondělí).

Výše minimální mzdy je nyní 12,21 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 21 let a staršího; 10,00 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 18-20 let, resp. 7,55 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 18-20 let, pro zaměstnance ve věku 16-17 let a pro učně. Minimální mzda roste dle rozhodnutí britské vlády, naposledy se zvýšila od dubna 2025. Využít je možno kalkulačku minimální mzdy. Výše sazeb za přesčasy závisí na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance. Za každou odpracovanou hodinu včetně přesčasů však musí zaměstnanec dostat alespoň minimální mzdu. Neplacení alespoň minimální mzdy ze strany zaměstnavatele se trestá pokutou 20 tis. GBP za každého postiženého zaměstnance.

Podrobnější informace

5.9. Veletrhy a akce

Největším výstavním areálem v UK je National Exhibition Centre (NEC) Birmingham, 10. největší výstavní areál na světě. Druhým nejdůležitějším výstavním areálem je ExCeL Londýn, který se nachází v jihovýchodní části města. Menším londýnským výstavním areálem je Olympia. Mezi další důležitá veletržní města v UK patří také Manchester, Glasgow, Sheffield, Leeds, Edinburgh a Cardiff. Přehled všech veletrhů v UK např. na webu Exhibitions.co.uk.

Z veletržního kalendáře dosahují mezinárodního významu především tyto akce:

NEC Birmingham

• Glee (veletrh volného času)
• Food and Drink Expo (potravinářský veletrh)
• Interplas (veletrh odvětví výroby a zpracování plastů)
• UK Construction Week (největší britský veletrh stavebního průmyslu)
• Subcon (nejvýznamnější subkontraktační veletrh v oblasti průmyslové výroby)
• Advanced Engineering (významný veletrh v oblasti automobilového a leteckého průmyslu)

ExCeL London

• WorldTravel Market (veletrh cestovního ruchu)
• DSEi (největší světový veletrh zbrojařské techniky)
• BETT (veletrh technologií určených pro oblast vzdělávání)
• London Wine Fair (vinařský veletrh)
• The National Wedding Show (svatební veletrh)
• International Confex (veletrh pro pořadatele konferencí)
• Great British Beer Festival (pivní veletrh)

Olympia London

• Decorex (veletrh interiérového design)
• BCB (veletrh nápojového průmyslu)

Farnborough International

• Farnborough International Airshow (veletrh civilní a vojenské letecké techniky)
• SpaceComm Expo (veletrh vesmírného sektoru)

Čeští vystavovatelé musí v UK (hlavně v Londýně) počítat s relativně vysokými náklady. Nepsaným pravidlem je skutečnost, že jednorázová účast na veletrhu není určující a teprve opakovaná účast může přinést žádoucí výsledek. Pokud jsou však české výrobky či služby kvalitní a cenově konkurenceschopné, je dobrá šance v UK uspět. Pro české firmy je vhodné, aby nejdříve přijely na veletrh jako návštěvníci a teprve poté jako vystavovatelé.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Londýně

26-30 Kensington Palace Gardens, London W8 4QY
(po–čt 8:30–17:15 hod., pá 8:30–16:00 hod.)
tel.: +44 (0)20 7243 7900 (ústředna)
e-mail: london@embassy.mzv.gov.cz
web: mzv.gov.cz/london

Generální konzulát Manchester
4 Brindley Road, Stretford, M16 9HQ Manchester
po–pá 09:00 – 12:00, 13:00 – 15:30
tel.: +44 (0) 01618 726 748
e-mail: Manchester.Consulate@mzv.gov.cz 
David Frous – generální konzul

Honorární konzulát Belfast – dočasně uzavřen

Honorární generální konzulát Edinburgh
14 Eskside West, Musselburgh, EH21 6PL
čtvrtek 10:00–12:00
tel.: +44 (0)7732 961720
e-mail: Edinburgh.Honorary@mzv.gov.cz
Veronika Macleod – honorární konzulka

Honorární konzulát Peterborough
Honorary Consulate of the Czech Republic in Peterborough, Compas Orion, 19 Fitzwilliam St. Peterborough, PE1 2RU
středa 09:00–13:00, pátek: 13:00–17:00 hod. (na základě předem smluvené schůzky)
tel.: +44 7518 944821
e-mail: Peterborough.Honorary@mzv.gov.cz
Petr Torák – honorární konzul

Honorární konzulát Gibraltar
Honorary Consulate of the Czech Republic, Bland Group International, Cloister Building, Irish Town, Gibraltar, GX11 1AA

úterý, čtvrtek 12:00–13:00 na základě předem smluvené schůzky)
tel.: +350 5401 6747
e-mail: Gibraltar.Honorary@mzv.gov.cz
Stanislav Čech – honorární konzul

Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí:

CzechInvest
30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY
tel.: +44 (0)20 8748 3695
e-mail: london@czechinvest.gov.cz
web: www.czechinvest.gov.cz
Martin Partl – ředitel

CzechTrade
30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY
tel.: +44 (0)207 7925951
e-mail: jiri.rak@czechtrade.gov.cz
web: www.czechtradeuk.com
Jiří Rak – ředitel

CzechTourism
30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY
tel.: +44 (0)203 2200 184
e-mail: hobbs@czechtourism.com
web: www.czechtourism.cz
Katarína Hobbs – ředitelka

České centrum (Czech Centre)
30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY
tel.: +44 (0)20 7836 3669
e-mail: pela@czechcentre.org.uk
web: london.czechcentres.cz
Přemysl Pela – ředitel

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Policie, hasiči, první pomoc: 999
• Informace o telefonních číslech: 118118, 118120, 118500
• Důležitá telefonní čísla naleznete na webu Yell.com (obdoba českých Zlatých stránek)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Hlavní instituce:

• UK Parliament
• Prime Minister’s Office
• Scottish Parliament
• Welsh Assembly
• Northern Ireland Assembly

Vybraná ministerstva:

• Ministerstvo zahraničních věcí, záležitostí Commonwealthu a mezinárodního rozvoje
• Ministerstvo obchodu
• Ministerstvo pro energetickou bezpečnost a uhlíkovou neutralitu
• Ministerstvo pro vědu, inovace a technologie
• Ministerstvo financí
• Ministerstvo dopravy
• Ministerstvo pro životní prostředí, potraviny a záležitosti venkova

Ekonomika a obchod:

• The Office for National Statistics
• Competition and Markets Authority
• UK Intellectual Property Office
• VisitBritain
• HM Revenue & Customs
• Department for Business and Trade
• Obchodní rejstřík firem v UK
• Obchodní rejstřík firem v Severním Irsku
• Financial Conduct Authority
• Česko britská obchodní komora v Londýně
• Bank of England (Centrální banka)
• London Stock Exchange
• Konfederace britského průmyslu
• Seznam cca 280 převážně obchodních asociací
• Adresář britských firem
• Adresář prodejních zástupců v UK a Irsku
• Britské obchodní komory
• Informace o finanční situaci britských firem
• Business support helplines
• Vládní stránka s informacemi k brexitu