Velká Británie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoLondýn
Počet obyvatel67,08
JazykAngličtina
NáboženstvíKřesťané (59,5%) ateisté (25,7%) muslimové (4,4%)
Státní zřízeníKonstituční monarchie
Hlava státuKrálovna Alžběta II.
Hlava vládyBoris Johnson
Název měnyLibra (GBP)
Cestování
Časový posun+1 hod.
Kontakty ZÚ
VelvyslanecJUDr. Marie Chatardová
Ekonomický úsekMgr. Michaela Chrtová
Konzulární úsekMgr. Pavel Duchoň
CzechTradeIng. Jiří Rak
CzechinvestMgr. Erik Bolebruch
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 3 370,50
Hospodářský růst (%) 7,5
Inflace (%) 2,5
Nezaměstnanost (%) 4,5

Spojené království (UK) je konstituční monarchií s dvoukomorovým Parlamentem; Dolní komora (House of Commons), Horní komora (House of Lords). Výkonná moc patří vládě v čele s premiérem, kterým je zpravidla leader nejsilnější parlamentní strany. Hlavou státu je od roku 1952 královna Alžběta II., jež je zároveň formální hlavou vlády a justice, hlavou anglikánské církve a vrchním velitelem všech ozbrojených sil Spojeného království. Spojené království tvoří čtyři země (anglicky constituent country) – Anglie, Severní Irsko, Skotsko a Wales.

Spojené království je vyspělou zemí, ve které se prolíná úcta k tradicím (včetně těch průmyslových) spolu se širokým zaměřením na nejmodernější technologie, výzkum a vývoj.

Britské univerzity se jako jediné z Evropy dlouhodobě kvalifikují do TOP 10 univerzit na světě z hlediska výzkumu.

Spojené království opustilo dne 31. 1. 2020 EU po 47 letech členství a po ročním přechodném období je od 1. 1. 2021 definitivně mimo jednotný trh EU. Británie je oficiálně třetí zemí, což mj. znamená více administrativy, důkladné hraniční kontroly a nutnost nových certifikací pro obě strany. Velkou změnou pro občany EU jsou nová imigrační pravidla, rokem 2021 skončil volný pohyb osob se Spojeným královstvím.

Ekonomika Spojeného království je pátá největší na světě. Služby tvoří více než 40 % celkového exportu a 80 % HDP. HDP se v roce 2021 po několika lockdownech v roce 2020 a na počátku roku 2021 zvýšil o 7,5 %, takže Spojené království na konci roku 2021 zůstalo 0,4 % pod úrovní z roku 2019, což je čtvrtá nejvyšší hodnota mezi zeměmi G7. Očekává se, že během roku 2022 HDP Spojeného království vzroste o 3,8 % v roce a o dalších 1,8 % v roce 2023. Nezaměstanost zůstává v posledních letech na nízké úrovni, trendem je rekordní počet neobsazených pracovních míst. Kombinace brexitu, pandemie a narušení energetického trhu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu prudce zvedá inflaci na 30 letém maximu 7 %. Ke konci roku 2022 se očekává inflace až okolo 10 %.

Vztahy mezi ČR a Spojeným královstvím se dlouhodobě těší vynikající úrovni. Diplomatické vztahy mezi zeměmi byly navázány bezprostředně po vzniku samostatné ČR v roce 1993. Vysoká úroveň vztahů vychází z tradice dobrých svazků mezi Československem a Spojeným královstvím v historii, a to ať již po vzniku ČSR v roce 1918, v průběhu druhé světové války či po roce 1989. ČR a Spojené království spolupracují nejen v oblasti politicko-ekonomické, ale i ve sféře společenské, kulturní a vědecko-vzdělávací. Země mají podobné názory i na množství témat v zahraniční politice a světové bezpečnosti. K prohloubení spolupráce došlo zejména po vstupu ČR do NATO a v souvislosti s nabytím plnohodnotného členství v EU. Příležitosti pro české firmy se nacházejí zejména v oblasti digitálních služeb, strojírenství, stavebních a infrastrukturních projektech, energetice, zdravotnictví a obranných technologií. Více viz část 3.4 Perspektivní obory (MOP).

Mapa globálních oborových příležitostí – Velká Británie (MZV) (105.14kB) Souhrnná teritoriální informace (STI) Velká Británie (430.74kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Název státu: Spojené království Velké Británie a Severního Irska Spojené království (UK) zahrnuje Velkou Británii (Anglie, Skotsko, Wales), Severní Irsko a přilehlé ostrovy (Western Isles, Orkney Islands, Shetland Islands, Isles of Scilly, Isle of Wight, Isle of Anglesey).

Spojené království (UK) je konstituční monarchií s dvoukomorovým Parlamentem; Dolní komora (House of Commons), Horní komora (House of Lords). Výkonná moc patří vládě v čele s premiérem, kterým je zpravidla leader nejsilnější parlamentní strany. Hlavou státu je od roku 1952 královna Alžběta II., jež je zároveň formální hlavou vlády a justice, hlavou anglikánské církve a vrchním velitelem všech ozbrojených sil Spojeného království.

Spojené království tvoří čtyři země (anglicky constituent country) – Anglie, Severní Irsko, Skotsko a Wales. S výjimkou Anglie, která je spravována přímo centrálními institucemi, se ostatní tři země těší různé míře autonomie, rozšířené ve 20. století v procesu tzv. devoluce. Britská koruna má dále suverenitu nad tzv. korunními dependencemi, jakými jsou Ostrov Man, Jersey a Guernsey. Tyto země patří britskému panovníkovi, nejsou však považovány za součást Spojeného království ani nebyly součástí Evropské unie. Britský parlament má ovšem právo vydávat zákony pro dependence a britská vláda spravuje jejich zahraniční vztahy a obranu. Spojené království má dále 14 zámořských teritorií po celém světě, která se nepovažují za součást Spojeného království, ale ve většině případů mají jejich obyvatelé britské občanství a právo bydlet ve Spojeném království (platí od roku 2002).

Hlavními politickými stranami jsou v UK Konzervativní strana, strana Labour, Skotská národní strana a Liberální demokraté. V předčasných volbách 12. prosince 2019 Konzervativní strana získala 365 ze 650 křesel britského Parlamentu a vylepšila tak svoji pozici vzhledem k minulým volbám. Získaný silný mandát Borisi Johnsonovi v prvé řadě umožnil dokončit odchod země z EU. V lokálních volbách v květnu 2022 Konzervativní strana oslabila.

Aktuální složení britské vlády (stav k 9. 5. 2022)

  • Předseda vlády, první lord státní pokladny a ministr pro státní správu: Boris Johnson
  • Vícepremiér a ministr spravedlnosti: Dominic Raab
  • Ministr financí: Rishi Sunak
  • Ministryně pro zahraniční věci, záležitosti Commonwealthu a mezinárodního rozvoje; ministryně pro ženy a rovné příležitosti: Liz Truss
  • Ministryně vnitra: Priti Patel
  • Ministr obrany: Ben Wallace
  • Kancléř vévodství Lancaster: Steve Barcley
  • Ministr pro vyrovnání rozdílů mezi regiony, bydlení a komunity, ministr pro mezivládní záležitosti: Michael Gove
  • Ministr zdravotnictví a sociálních věcí: Sajid Javid
  • Ministr hospodářství, energetiky a průmyslové strategie: Kwasi Kwarteng
  • Ministr pro COP26: Alok Sharma
  • Ministryně pro mezinárodní obchod a předsedkyně obchodní rady: Anne-Marie Trevelyan
  • Ministryně práce a důchodů: Thérèse Coffey
  • Ministr školství: Nadhim Zahawi
  • Ministr pro životní prostředí, potraviny a záležitosti venkova: George Eustice
  • Ministr dopravy: Grant Shapps
  • Ministr pro Severní Irsko: Brandon Lewis
  • Ministr pro Skotsko: Alistair Jack
  • Ministr pro Wales: Simon Hart
  • Vůdce Sněmovny lordů: Natalie Jessica Evans,
  • Ministr digitalizace, kultury, médií a sportu: Nadine Dorries
  • Ministr bez portfeje: Oliver Dowden
  • Náměstek pro příležitosti brexitu a efektivitu vlády: Jacob Rees-Mogg
  • Hlavní tajemník státní pokladny: Simon Clarke
  • Lord kancléř: Mark Spencer

1.2. Zahraniční politika země

Historicky bylo Spojené království nejmocnější světovou velmocí, zejména během takzvané „Pax Britannica“ – období naprosto bezkonkurenční nadvlády a bezprecedentního mezinárodního míru v polovině 18. století, z čehož ve svých zahraničně-politických vztazích čerpá doteď. Postupně se domininantní role Spojeného království v globálních záležitostech začala snižovat.

Spojené království nicméně zůstává velkou mocností a stálým členem Rady bezpečnosti OSN, zakládajícím členem G7, G8, G20, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, OBSE a Společenství národů (Commonwealth of Nations). Spojené království bylo členským státem Evropské unie (a členem jejích předchůdců) od roku 1973 do EU 31. ledna 2020. Nové vztahy se od 1. 1. 2021 (po konci přechodného období) řídí Dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím (Trade and Cooperation Agreement, TCA).

Británie se po odchodu z EU snaží o vytvoření tzv. Global Britain, což prostupuje všemi politikami a národními strategiemi. V březnu 2021 byla publikována nová vojensko-politická strategie Global Britain in a Competitive Age: the Integrated Review ofSecurity, Defence, Development and Foreign Policy, která potvrzuje zaměření země na regiony mimo Evropu – zejména indo-pacifický region a Afriku. Británie po vystoupení z EU usiluje o uzavření obchodních dohod s dalšími globálními partnery, první z významných obchodních dohod byla podepsána dne 11. září 2020 s Japonskem. Británie také usiluje o přístup ke Komplexní a progresivní dohodě pro trans-pacifické partnerství (CPTPP), od které si slibuje usnadnění vstupu britských firem do asijsko-pacifického regionu a posílení dodavatelských řetězců. Seznam dojednaných obchodních dohod a probíhajících jednání Velké Británie.

Nejdůležitějším obchodním partnerem Spojeného království stále zůstává EU, Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím je pro zemi zásadní.  Diplomatické zahraniční vztahy Spojeného království řídí ministerstvo zahraničí a mezinárodního rozvoje (FCDO).

1.3. Obyvatelstvo

  • Počet obyvatel:  67,08 mil. (červen 2021)
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 78,6 % (duben 2022)
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:  0,47 % (nárůst v roce 2021 oproti roku 2020)

Populace Spojeného království rostla v polovině roku 2020 nejpomalejším tempem za téměř dvě desetiletí. Kombinace brexitu s pandemií covid-19 pravděpodobně způsobí první čistý roční odliv migrantů od roku 1993 (ONS). Populace v červnu 2021 sestávala z 67,1 milionu lidí, oproti předchozímu roku se ale jednalo o nejslabší roční růst od roku 2001 (0,4%). Populace stárne, věková struktura se posouvá směrem k vyššímu věku. Do roku 2050 se předpokládá, že jeden ze čtyř lidí ve Velké Británii bude ve věku 65 let a více, což je nárůst z přibližně jednoho z pěti v roce 2019. Je to výsledek kombinace poklesu míry porodnosti a prodlužování délky života.

Celková hustota zalidnění Velké Británie byla v květnu 2020 jedna z nejvyšších na světě – 275 lidí na kilometr čtvereční, což je zapříčiněno hlavně vysokou hustotou zalidnění v Anglii, potažmo v jihovýchodní části Anglie, kde žije téměř jedna třetina populace. Z toho asi 8 milionů žije přímo v Londýně, jehož hustota zalidnění přesahuje 5 700 obyvatel na kilometr čtvereční.

Demografické složení (červenec 2019):

  • 0–14 let (17,59 % z celkového počtu)
  • 15–24 let (11,71 %)
  • 25–54 let (40,29 %)
  • 55–64 let (12,22 %)
  • 65 let a více (18,9 %)

Národnostní složení

  • Angličané (84,3 %)
  • Skotové (8,2 %)
  • Velšané (4,7 %)
  • Irové (2,8 %)

Náboženské složení (červenec 2019):

  • křesťané (59,5 %)
  • ateisté (25,7 %)
  • muslimové (4,4 %)
  • hinduisté (1,3 %)
  • jiná náboženství (2 %)
  • nespecifikováno (7,2 %)

Zdroj 1Zdroj 2, Zdroj 3,

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Ekonomika Spojeného království je pátá největší na světě. HDP se v roce 2021 po několika lockdownech v roce 2020 a na počátku roku 2021 zvýšila o 7,5 %, i tak však Spojené království na konci roku 2021 zůstalo 0,4 % pod úrovní z roku 2019. Kombinace brexitu, pandemie a narušení energetického trhu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu prudce zvedá inflaci, nyní na 30 letém maximu (7%), na což Bank of England reagovala zvýšením úrokové sazby (1%). Ke konci roku 2022 se očekává inflace až okolo 10 %.

Očekává se velký dopad na hospodářský růst v letech 2022 a 2023. Spotřebitelské a vládní výdaje táhnou růst, ale pomalé utrácení úspor bude omezovat oživení ekonomiky. Ke zpomalení růstu povede také zvýšení daní a zdravotního a sociálního pojištění, stejně jako komplikace v obchodě. Strukturální slabinou britské ekonomiky zůstává nízká produktivita práce (o 26 % nižší než v Německu a 16 % nižší než průměr G7); velký vliv na britskou ekonomiku má i nadále vývoj kurzu libry, který zůstává od referenda v roce 2016 volatilní. Nízké investice a produktivita brzdily růst Spojeného království po celá desetiletí. Vláda poskytuje značné daňové pobídky ke stimulaci soukromých investic a slíbila zvýšit úroveň veřejných investic.

Poté, co Spojené království opustilo jednotný trh EU a celní unii, usiluje o obnovení rovnováhy obchodních vztahů směrem k trhům mimo EU. Spojené království je jednou z osmi evropských zemí s poměrem veřejného dluhu k HDP nad 100 %. Běžný účet se dlouhodobě pohybuje v deficitu. Nezaměstnanost zůstává v posledních letech na nízké úrovni, trendem je rekordní počet neobsazených pracovních míst.

Služby tvořily v roce 2020 81 % HDP více než 40 % celkového exportu. Nejvýznamnější m elementem sektoru služeb je sociálních a zdravotních služeb, profesionální služby, ICT, ubytování, turismus a doprava a administrativní služby. Výrobní sektor přispívá k celkovému HDP přibližně 17 % a tvoří 45% exportu. Nejsilnějšími odvětvími jsou výroba potravin, automotive, chemická výroba, strojírenství, stavebnictví, zařízení pro dopravu a kovovýroba. Zemědělství se na ekonomice podílí pouhými 0,58 %. V roce 2021 UK dovezlo stroje a dopravní zařízení v hodnotě téměř 157 miliard GBP, což je nejvíce ze všech komodit v tomto roce. „Různé výrobky“ byly druhou nejcennější komoditou dováženou do UK v roce 2020 s dovozem v hodnotě téměř 68,4 miliard GBP.

Ukazatel20192020202120222023
Růst HDP (%)1,4-9,97,54,12,3
HDP/obyv. (USD/PPP)48 280,0044 771,9049 420,0053 370,0055 770,0
Inflace (%)1,812,55,43
Nezaměstnanost (%)3,84,54,54,54,4
Export zboží (mld. USD)476399,6440,4483,5499
Import zboží (mld. USD)643548,4654,6747,3788,2
Saldo obchodní bilance (mld. USD)-167,3-167,5-216-265,9-291,5
Průmyslová produkce (% změna)-1,2-8,54,73,72,1
Populace (mil.)67,567,968,268,568,8
Konkurenceschopnost23/6319/6318/64N/AN/A
Exportní riziko OECDN/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -8,5
Veřejný dluh (% HDP) 103,6
Bilance běžného účtu (mld. USD) -102,7
Daně 2022
PO 20%
FO 19%
DPH 20%

Pozn.: Fiskální rok je v UK od 1. 4. do 31. 3.

Veřejné finance byly před vypuknutím pandemie v relativně dobré kondici, vláda vytvořila určitou rezervu pro případ negativního vývoje ekonomiky po brexitu. Deficit státního rozpočtu do března 2020 kontinuálně klesal (z 9,9 % v roce 2010) na 1,1 % v roce 2019/20. Rozpočet za rok 2021/22 skončil se schodkem 89,5 miliard GBP (3,8% HDP), 6. nejvyšší schodek od začátku záznamů v roce 1947, stále zhruba třetina schodku 245,8 miliard GBP za rok 2020/2021. Bilance rozpočtu veřejného sektoru vykazuje nepřetržitý deficit od finančního roku 2002/03. Pro rozpočet 2022/2023 je plánován schodek 99,1 mld. GBP. Protože trend růst příjmů převyšuje růst výdajů, očekává se, že deficit klesne během příštích 5 let na 31,6 miliard GBP.

V březnu 2022 tvořil státní dluh 2 348 miliard GBP (96,2 % HDP), nejvíce od počátku 60. let. Očekává se, že v letech 2022-23 bude dluh činit okolo 2,5 miliard GBP.

UK je dlouhodobě kapitálově soběstačná země a vůči zahraničním subjektům disponuje krátkodobými půjčkami překlenovacího rázu. Patří ke světovým věřitelům a je člen Pařížského klubu věřitelů.

Nemalé pohledávky má UK zejména vůči rozvojovým zemím. Britská vláda kryje své finanční potřeby prostřednictvím kvantitativního uvolňování – především jde o prodej dluhopisů s dlouhodobou splatností (gilts). Druhým, nástrojem k řešení vládního dluhu jsou dluhopisy s krátkodobou splatností (treasury bills) většinou na jeden až tři měsíce.  Vláda obsluhuje státní dluh také prostřednictvím produktů National Savings & Investments (NSI).

V UK jsou devizové rezervy a zahraniční aktiva držená či kontrolovaná centrální bankou. Rezervy jsou tvořeny zlatem nebo určitou měnou. Mohou to být také zvláštní práva čerpání a obchodovatelné cenné papíry denominované v cizích měnách, jako jsou státní pokladniční poukázky, státní dluhopisy, podnikové dluhopisy a akcie a půjčky v cizí měně. V březnu 2022 UK držela devizové rezervy ve výši 132,9 miliard USD. Běžný účet, který zahrnuje investiční výnosy a transfery i obchod, zaznamenal v roce 2021 schodek 60 miliard GBP ve srovnání s 54 miliardami GBP v roce 2020. Schodek běžného účtu činil v roce 2021 2,6 % HDP ve srovnání s 2,5 % v roce 2020.

2.3. Bankovní systém

Britské bankovnictví disponuje 3. největším objemem depozit na světě. Centrální banka Bankof England (BoE) je 2. nejstarší dosud činnou emisní bankou (založena v roce 1694). Regulátorem britského finančního systému je Financial Conduct Authority (FCA), dohled nad britskými bankami pak provádí tzv. tripartita – FCA, Bank of England a ministerstvo financí (HM Treasury). Všechny vklady u britských bank jsou od 1. 1. 2011 zákonně pojištěny do výše 85 tis. GBP (ekvivalent 100 tis. EUR) na fyzickou/právnickou osobu.

Hlavní typy peněžních ústavů v UK:

  • obchodní banky: univerzální banky poskytující širokou škálu finančních služeb jako běžné účty, vklady, úvěry (např. HSBC, Lloyds TSB, RBS, Barclays, Standard Chartered); stavební spořitelny (building societies): poskytují podobné finanční služby jako obchodní banky. Podle zákona musí tvořit 75 % jejich činnosti poskytování hypoték a úvěrů pro vybavení domácností. V zemi působí cca 60 stavebních spořitelen (např. Nationwide);
  • zahraniční banky: v zemi působí 250 zahraničních bank ve formě pobočky či reprezentační kanceláře;investiční fondy: investiční společností získávající finanční zdroje prodejem vlastních akcií nebo půjčkami od jiných finančních subjektů. Akcie investičních trustů jsou obchodovány na burze (např. Fidelity International);
  • podílové fondy: obdoba investičních trustů. Finanční zdroje získávají prodejem svých podílů (units).

Na základě měřítka tržní hodnoty je největší britskou bankou HSBC (Hongkong and Shanghai Banking Corporation). Velkou britskou bankovní pětku dále doplňují bankovní domy Lloyds Banking group), Barclay’s, NatWest a Standard Chartered.

Londýnská burza London Stock Exchange patří z hlediska tržní kapitalizace mezi pět největších burz světa a je největší burzou evropskou.

2.4. Daňový systém

Spojené království je zemí s relativně nízkou mírou zdanění ve srovnání s průměrem EU. Mezi největší výhody britského daňového systému patří množství daňových úlev a nízké odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. Daňový systém je stabilní a relativně přehledný. Daně a odvody na sociální pojištění (státní zdravotní pojištění není vyčleněné zvlášť, je součástí sociálního pojištění) vybírá HMRC, tj. HM Revenue and Customs (Daňová a celní správa Jejího veličenstva).

Spojené království má pro fyzické osoby progresivní systém zdanění. Jednotlivé sazby jsou dostupné na webu britské vlády. Daň se obvykle odečítá automaticky z mezd, penzí a úspor. Lidé a podniky s jinými příjmy mají povinnost oznámit v daňovém přiznání. Na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a partnery ve firmě se vztahuje povinnost podat daňové přiznání za uplynulý finanční rok (1. 4. – 31. 3.) nejpozději do 30. 9. (písemně), nebo do 31. 1. (elektronicky). Nedodrženi termínu se trestá pokutou ve výši 100 GBP.

Firmy registrované v UK a občané s trvalým pobytem v UK (tax domiciled residents) podávají daňové prohlášení HMRC, kde zdaňují celosvětové zisky a příjmy. Firmy registrované mimo území UK a občané s trvalým pobytem mimo území UK (non-domiciled residents) platí pouze daň ze zisku a příjmu vzniklého na území UK.

Zahraniční příjem britských daňových rezidentů je plně zdanitelný v místě vzniku a daň zaplacená v zahraničí se odečítá od daňového základu v UK. Toto umožňují smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které UK uzavřela s téměř 100 zeměmi. Základní korporátní sazba daně je 19 %, sazba by však v roce 2023 měla stoupnout na 25 % pro firmy se ziskem nad 250 000 GBP, pro malé firmy se ziskem pod 50 000 GBP zůstane na 19 %, pro střední firmy se ziskem v rozmezí 50–250 000 GBP bude někde v rozmezí.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Hlavním obchodním partnerem UK jsou pravidelně země EU. V roce 2021 činil vývoz zboží a služeb UK 625 miliard GBP a dovoz 654 miliard GBP. EU představovala v roce 2021 42 % vývozu zboží a služeb UK a 45 % importu. UK dováží z EU více služeb a zboží, než vyváží. Ačkoli tomu tak bylo minimálně od roku 1999, od roku 2016 je obchodní bilance UK a EU výraznější. V roce 2021 bylo Spojené království druhým největším partnerem pro vývoz zboží z EU (13,0 %) a čtvrtým největším partnerem pro dovoz zboží z EU (6,9 %). Německo bylo v roce 2021 největším dovozcem zboží  a zároveň největším vývozcem zboží do UK. V roce 2020 bylo Spojené království největším obchodním partnerem EU pro vývoz služeb, pokud jde o dovoz služeb, UK bylo druhým největším obchodním partnerem EU.


20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR)346,345366,503370,321303,535293,892
Import do EU (mil. EUR)276,837294,064293,109254,005261,760
Saldo s EU (mil. EUR)-69,508-72,439-77,212-49,530-32,132

Zdroj: ONS

Obchodní vztahy s ČR

UK bylo v roce 2021 7. největším exportním trhem pro ČR a 16. největším importním trhem. Podle velikosti obratu vzájemného obchodu je UK na 10. místě. Zatímco za celý rok 2020 český vývoz do UK poklesl o 13,1 %, za rok 2021 export z ČR do UK meziročně vzrostl o 5,4 %. Import z ČR do UK v roce 2020 poklesl o 4,2 % a v roce 2021 meziročně vzrostl o 8,7 %. V obchodní relaci s UK eviduje ČR od roku 2018 deficit.


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK)99203,8206,2179,2188,9
Import do ČR (mld. CZK)21183,268,465,571,2
Saldo s ČR (mld. CZK)112-120,6-137,8-113,7117,8

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Od roku 2012 je hodnota vývozu UK do zemí mimo EU vyšší než hodnota dovozu, což vede k obchodním přebytkům. Dovoz ze zemí mimo EU je již 11. měsíc v řadě nadále vyšší než ze zemí EU.  Dovoz paliv je v posledních měsících i nadále hlavní příčinou rozdílu v dovozu mezi zeměmi EU a zeměmi mimo EU, a to i přes malé poklesy ve srovnání s úrovněmi z října 2021. UK  mělo v roce 2021 obchodní přebytek ve výši 3 miliardy GBP se zeměmi mimo EU.


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR)310,251325,120349,617300,006360,589
Import do zemí mimo EU (mil. EUR)353,264369,261406,141355,892363,614
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR)43,01344,14156,52455,8863,025

Zdroj: ONS

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2020 bylo UK 3. nejoblíběnější destinací pro investice na světě a 2. nejoblíběnější destinace pro investice v Evropě. Objem PZI do UK činil na konci roku 2020 1,9 bilionu GBP, což je nárůst o 17,6 % v roce 2019. USA byly na konci roku 2020 největším investorem PZI ve UK ve výši 479,2 miliardy GBP (24,8%), následovalo Nizozemsko (10,4%), Jersey (7,0%) a Belgie (6,8%). Mezi nejsilnější oblasti patří finanční sektor, profesionální služby, výroba, maloobchod a doprava.

Objem britských PZI investic činil na konci roku 2020 1,7 bilionu GBP, což je nárůst 0,8 % v roce 2019. USA byly na konci roku 2020 hlavní destinací pro britské PZI, s objemem investic ve výši 399,9 mld. V roce 2020 bylo UK 4. největší globální investor, a 2. největší evropský investor. Mezi nejsilnější oblasti patří za poslední roky finanční sektor, výroba, profesionální služby a jiné.

Pro ČR je UK 11. největším zdrojem přímých zahraničních investic. Dobré obchodní vztahy mezi zeměmi podporuje fakt, že od roku 1990 britské firmy v tuzemsku investovaly více než 70 miliard CZK. Dle zprávy vydané v roce 2015 britským Department for International Trade působí v ČR více než 300 britských firem, včetně velkých mezinárodních společností jako je BAE Systems, Marks & Spencer a Allen & Overy, které si Česko zvolily jako lokalitu pro své středoevropské sídlo. Britské firmy v ČR zaměstnávají přibližně 65 tis. lidí.

Sektory, ve kterých jsou britští investoři nejvíce aktivní, zahrnují oblast sdílených služeb, IT a vývoje softwaru, automobilový průmysl, strojírenství, high-tech strojírenství a čisté technologie.

Hlavní britští investoři v ČR: Barclays, Dixons Carphone Group, Edwards, Ricardo, Smiths Group, Tesco, Vodafone

Seznam příležitostí pro české investory na webu britské vlády.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Spojené království vystoupilo z EU 31. ledna 2020. Do konce roku 2020 se vzájemné vztahy řídily v rámci přechodného období pravidly EU, od 1. 1. 2021 se řídí Dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím (TCA).

TCA je především obchodní dohodou, pro evropské zboží, které splní pravidla původu, zajišťuje nulová cla a nulové kvóty, dále zajišťuje zvýhodněná pravidla pro nákladní dopravu a letecké cargo, spolupráci v oblasti energetiky a vybraných dalších oblastí. Oblast služeb je však řešena minimálně, stejně tak smlouva nezajišťuje volný pohyb osob, automatické uznávání kvalifikací či certifikací.

Severní Irsko zůstalo i po brexitu součástí celní unie EU, nadále na území platí evropská pravidla vnitřního trhu.

Smlouvy s ČR

Ekonomické vztahy mezi ČR a UK se realizují zejména na základě Dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a UK, dále pak na základě smlouvy o zamezení dvojímu zdanění u daně z příjmu a z kapitálových zisků (v platnosti od 20. 12.1991) Podniky naleznou podrobnější informace k brexitu na těchto stránkách Evropské komise, podrobnější návody i v českém jazyce pro podniky vyvážející do UK jsou pak na stránce Generálního ředitelství Komise pro daně a cla. Informace pro firmy v českém jazyce jsou umístěny také na stránce businessinfo.cz. Průvodce pro podnikatele k dopadům brexitu pak na stránce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Souhrnné informace k problematice brexitu jsou pak uvedeny v českém jazyce na stránkách Evropské komise, a na stránkách Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR.

Občané ČR, kteří žijí ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska naleznou praktické informace ve vztahu k brexitu na stránce velvyslanectví ČR v Londýně a na webu britské vlády.

3.4. Rozvojová spolupráce

Oblast poskytování rozvojových fondů má na starosti Ministerstvo zahraničních věcí a rozvoje (Foreign, Commonwealth and DevelopmentOffice, FCDO). UK je poskytovatelem rozvojové pomoci, na kterou bylo vyčleněno 0,7 % HDP, vzhledem k probíhající pandemii však byly příspěvky sníženy na 0,5 % HDP pro následující období.

Vláda Spojeného království se zabývá hlavními globálními výzvami, včetně chudoby a nemocí, masové migrace, nejistoty a konfliktů, a vede snahu ukončit extrémní chudobu. Cílem britské mezinárodní pomoci je bezpečnější, zdravější a prosperující svět pro lidi v rozvojových zemích. Mezi největší příjemce pomoci patří Etiopie, Nigérie, Pákistán, Jemen a Keňa, mezi vládní priority pak patří oblast zdraví, bankovnictví a finančních služeb, Vláda a občanská společnost, průmysl a pomoc při katastrofách.

FCDO dále poskytuje v rámci Research4Development (R4D) aktuální informace o výzkumech financovanými FCDO včetně podrobností o více než 35 000 minulých a současných projektech, naleznete na webových stránkách FCDO. Postup jak se stát dodavatelem FCDO na webové stránce ministerstva.

UK Export Finance je britskou exportní úvěrovou agenturou, která kromě pojišťování britských exportů zajišťuje financování vybraných rozvojových projektů pomocí úvěrů. Podmínka britské účasti na projektu je 20 %, projekty se týkají rozvojových zemí a míří např. do sektoru zdravotnictví.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

V oblasti dopravy jedním z hlavních témat ekologie. V rámci dopravního průmyslu se nabízí prostor pro české firmy, jejichž produkty mohou přispět k rozvoji elektromobility v UK (vybudování nezbytné infrastruktury dobíjecích stanic, technologický vývoj vozidel, baterií atd.). Na výstavbu dobíjecích stanic bude vyčleněno přes 30 mld. Kč. Zároveň bude vláda pokračovat v investicích do obnovy a rozvoje dopravní sítě; jedním ze zásadních dopravních projektů bude v následujících letech výstavba vysokorychlostní železnice HS2, který představuje zajímavou příležitost pro české firmy v oblasti stavebnictví a výstavby železniční infrastruktury. Vláda hodlá také investovat nemalé prostředky na projekty zaměřené na podporu cyklistiky a chůze.

▶ Energetický průmysl

UK má za cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Příležitost představují alternativní a obnovitelné energetické zdroje (především větrná, v menší míře také solární a vodní energie), jaderná energetika a také vodík jako čistý zdroj energie. V oblasti jaderné energetiky stojí za zmínku podpora tzv. malých modulárních reaktorů (SMR), na jejichž vývoji pracuje konsorcium vedené firmou Rolls-Royce, a také projekt výstavby nového bloku jaderné elektrárny Sizewell C. Uplatnění by mohly v UK najít také firmy soustředící se na vývoj technologií na ukládání energie a především zachycování a následného zpracování CO2. Hlavním cílem Británie je do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, k čemuž mají vést dvě hlavní cesty – přes obnovitelné zdroje a jádro a dekarbonizaci průmyslu. Ochrana klimatu a energetická efektivita prostupují napříč všemi sektory. Strategii nastiňuje Energy White Paper. 

▶ ICT

Jednou z oblastí, která zaznamenala nejvýznamnější boom v období pandemie, jsou informační technologie. Možnosti uplatnění jsou v tomto směru nejen pro české IT firmy opravdu široké; velká poptávka po inovativních a interaktivních IT řešeních je v e-commerce, vzdělávání či zdravotnictví. Řada firem poptává IT služby v souvislosti s částečným nebo dokonce úplným přechodem na model home office, u nějž setrvávají i po rozvolnění protipandemických opatření. Příležitost by mohly mít také firmy, které jsou schopné přispět k vybudování fyzické infrastrukturu pro připojení, do níž hodlá vláda v nejbližších letech zainvestovat až 150 mld. Kč. V neposlední řadě je pak trendem rostoucí poptávka po řešeních v souvislosti s rozvojem automatizace. Rovněž ve finančním sektoru budou hrát inovace zásadní roli, zejména v oblastech finanční inkluze, financování malých a středních podniků a digitální transformace sektoru finančních služeb. Inovace v  tomto sektoru také budou moci těžit ze státní podpory, vytvořen již například byl fond ve výši 37,5 mld. Kč (1,25 mld. GBP).

▶ Zdravotní a farmaceutický průmysl

Britské zdravotnictví je dlouhodobě podfinancovanou oblastí, čemuž také odpovídá jeho stav, který je v řadě aspektů méně než uspokojivý. Rozsáhlé investice do zdravotnictví tak představují jednu z hlavních priorit současné vlády. Značný objem finančních prostředků poputuje na obnovu britských nemocnic, a to jak stavební, tak především přístrojovou; řada nemocnic hlásí buď nedostatek či zastaralost nezbytného lékařského vybavení a diagnostických přístrojů (např. magnetické rezonance, počítačové tomografy, …). Zvláštním tématem je pak podpora modernizace diagnostiky rakovinových onemocnění. Navíc vláda slíbila výstavbu až 40 nových zdravotnických zařízení; zde se nabízí propojení s oblastí stavebního průmyslu (viz níže). Zdravotní sektor (Národní zdravotní služba, NHS) patří dlouhodobě k deklarovaným prioritám vlády. NHS nutně potřebuje v první řadě realizovat projekty obnovy řady nemocnic (jak stavební, tak především přístrojové), deficit údržbových prací na nemocnicích čítá zhruba  195 mld. Kč (6,5 mld. GBP). Strategie však také zahrnuje výstavbu až 40 nových nemocnic (111 mld. Kč, 3,7 mld. GBP), nemocničních oddělení, jednotek intenzivní péče a operačních sálů, má dojít zlepšení nedostačujícího vybavení psychiatrických klinik. V rámci modernizace by mělo dojít na obnovu zastaralé počítačové infrastruktury a modernizaci a doplnění vybavení.  Již v roce 2019 britská vláda oznámila vymezení 54 mld. Kč (1,8 mld. GBP) k  výstavbě, údržbě a  nákupu nového vybavení pro NHS v Anglii, zejména magnetických rezonancí, počítačových tomografů a  mamografů. Připraven je také plán na  modernizaci diagnostiky rakovinových onemocnění v  podobě financování 300 nových diagnostických zařízení v 78 nemocnicích napříč Anglií. Trendem je i digitalizace zdravotní péče, je poptávka po platformách, které propojí lékaře s pacienty. Řada plánů byla oznámena v průběhu pandemie, vzhledem k rozsahu investic jsou však stále aktuální. (Poznámka: Skotsko, Wales a Severní Irsko mají vlastní zdravotní systémy, které mají vlastní rozpočty, trend je však podobný.)

▶ Stavební průmysl

Po útlumu způsobeném globální pandemií se opět otevírá prostor také pro české firmy ve stavebnictví, ať už stavební firmy jako takové či dodavatele stavebních materiálů. V Británii roste poptávka především po moderním řešení staveb: modulární výstavbě, výstavbě z inovativních a ekologicky udržitelných materiálů či tzv. zelených budovách. Velkým tématem je v rámci nové vládní strategie otázka izolace a zateplení domů a veřejných budov, včetně významné podpory tepelných čerpadel a možného budoucího zákazu plynových kotlů. Příležitosti se nabízí českým stavebním firmám a dodavatelům stavebních materiálů. Roste poptávka po moderním řešení staveb, například modulární výstavbě. Současně roste poptávka takových firem, které se zaměřují na inovativní a ekologicky udržitelné materiály a konstrukce z nich. Většina firem přechází i po pandemii na hybridní způsob práce, částečně zůstala zachována práce z domova, práce z kanceláří je v rozmezí pár dnů v týdnu. Příležitosti se tak nacházejí v rekonstrukcích kancelářských budov, které jednak řeší, jak redefinovat prostor, ale také jak nalákat zaměstnance zpátky do kanceláří. Londýnské City, do pandemie založeno silně na dojíždějících zaměstnancích, se nyní přiklání k revitalizaci čtvrti na kombinaci bydlení a kanceláří tak, aby City fungovalo i bez každodenního přílivu zaměstnanců. Podobné trendy se týkají i jiných velkých měst.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

V Británii se projevuje dlouhodobě rostoucí poptávka po kvalitních a zdravých potravinách: britský zákazník stále častěji vyhledává potraviny v bio kvalitě, rostlinné alternativy živočišných produktů (např. rostlinná mléka) a veganské potraviny, případně také nejrůznějších doplňky stravy a fitness produkty. Z hlediska spotřebitelského chování je významným trendem přesun zákazníků z kamenných obchodů do online prostředí (prostor pro potravinové e-shopy). Zelená strategie UK by mohla představovat zajímavou příležitost pro české firmy nabízející nová a inovativní řešení a technologie v oblasti zemědělství. Trendem je stále rostoucí poptávka po zdravých potravinách, potravinách v bio kvalitě, rostlinných/veganských výrobcích a alternativách živočišných produktech či po fitness produktech jako jsou proteinové doplňky stravy. Sektor již zaznamenal výrazný růst (40 %) za posledních pět let a trend pokračuje. Očekává se, že prodej vegetariánských a veganských produktů vzroste o 35 % do roku 2024 na 33 mld. Kč (1,1 mld. GBP). Británie je zároveň zemí piva, poptávka po zajímavých, craftových pivech je stále vysoká, příležitosti jsou i v dodávkách technologií pro malé pivovary.

Celá mapa oborových příležitostí

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Britové mají jako národ mnohasetletou zkušenost s globálním obchodem. Často proto působí jako vedoucí rozsáhlých mezinárodních ekonomických projektů. Při samotném obchodním jednání je obvyklé projednávat maximum možných bodů, včetně technických aspektů. Učiní-li obě strany závěr, předpokládá se, že se k němu není potřeba nadále vracet a obě strany jej respektují. Pokud obchodní partner nevyjádří opačný názor či nevznese připomínky, předpokládá se, že s předloženým návrhem souhlasí. Nezapomínejte, že jednáte s příjemnými, ale tvrdými obchodníky. Není zvykem přijímat první nabídku – nenechte se zaskočit zjevně nevýhodným návrhem. Buďte připraveni vyjednávat, obeznamte se s konkurencí a nebojte se srovnávání.

4.2. Oslovení

Pro obchodní styk i obecnou komunikaci je běžné oslovování křestním jménem, krom prvního dopisu/emailu, ve kterém je spíše běžné oslovení příjmením. Oslovení emailem by mělo být formální a směřovat přímo zodpovědné osobě. Reference jsou při oslovení a navázání kontaktu naprosto klíčové pro úspěšný start ve vysoce konzervativní Británii. Firmy, které mají již obchodního partnera v zemi, nebo mají existující reference přímo z Velké Británie, mají navazování kontaktů a případnou další expanzi mnohonásobně jednodušší.

4.3. Obchodní schůzka

Předpokládá se především kvalitní příprava na jednání, včetně předchozího seznámení se s dostupnými podklady. Veškerá jednání jsou vedena přímočaře a racionálně. Úvodní zdvořilostní komunikace zpravidla probíhá během několika málo minut. Nezdráhejte se k prolamování ledů využít obligátních témat jako počasí nebo cesta. Mezi další oblíbená témata patří kultura, sport, cestování, kulinářské zážitky; o své rodině můžete hovořit, ale nikdy se na ni protistranu nevyptávejte. Od obchodního partnera se při jednání očekává věcnost a přímost. Samozřejmostí je předání navštívenky neuvádějící vysokoškolský titul. Používání mobilního telefonu během jednání je považováno za neslušné. 

Své šance zvýšíte přesvědčivě vystavěnou argumentací, kterou podpoří atraktivní, přehledné materiály a nápaditý design. Podložit svá tvrzení grafy či statistickými daty je skvělý způsob, jak přesvědčit britského partnera, že pouze nepřeháníte. Samozřejmostí je vhodně zvolený business model a prodejní techniky – v tomto ohledu jednáte s evropskými mistry. Ideálním je tak představit win-win modely vzájemné spolupráce. Výhodu pak může poskytnout sjednání schůzky přes třetí stranu, se kterou se oba obchodní partneři znají a případně v minulosti došlo k obchodním stykům. V době pandemie bylo běžné, že je první jednání formou video hovoru – tento trend bude zřejmě pokračovat i nadále.

Předávání dárků není nutnou podmínkou při obchodních jednáních, spíše tato role upadá, zejména kvůli firemním regulacím přijímání dárků. Avšak je podstatné při obdržení dárku zachovat reciproční chování. Zvolený dárek tak musí spadat do přiměřeného kritéria ceny, která nesmí být příliš vysoká, aby se nedala považovat za úplatek, ani příliš nízká, aby budila pocit urážky. Vhodným dárek tak mohou představovat například firemní produkty, propisky, knihy a případně suvenýry. Dárky se obvykle předávány na konci obchodního jednání a jsou i v tentýž okamžik rozbalovány.

Nejvhodnější čas k uspořádání obchodního jednání je okolo 10 hodiny dopoledne, zejména v počátečních fázích vyjednávání. Je nepravděpodobné, že by se první schůzka konala při jídle, záleží to však na zúčastněných stranách a kontextu konání schůzky. Je třeba mít na paměti, že dopravní sítě ve Velké Británii často postihuje zpoždění, proto byste měli mít vždy k dispozici časovou rezervu, zejména při cestování na důležitou schůzku a delší vzdálenost. Stanovený čas schůzky je důležité dodržet, dochvilnost je považována na důležitou ctnost. 

Často je velmi obtížné a zdlouhavé získat byť jen kontakt na relevantní osobu ve firmě příslušnou pro obchodní jednání, zejména pokud se snažíte něco prodat; nákupčí se „skrývají“, najít na ně kontakt např. na webové stránce firmy je často nemožné. Situace je jiná, pokud sami aktivně obchodní příležitost či dodavatele hledají. V tak bohaté zemi, jako je Británie, také může zaskočit častý tlak na nízkou cenu. Je dán vysokou konkurencí na trhu, který je velmi globalizovaný. Nemile vás mohou překvapit také odlišné procesní zvyklosti a byrokratické průtahy, ale neměly by vás odradit. Vyvarujte se jakýmkoliv nekorektním poznámkám, projevům hněvu apod.

Společnost v Británii je velmi pestrá, etnicky i nábožensky, ale nejpozději ve druhé generaci se všichni obyvatelé zpravidla považují v první řadě za Brity. Ačkoliv náboženské a etnické aspekty většinou nehrají v jednáních s britským partnerem zásadní roli, respekt k případným specifikům partnera je samozřejmě na místě.

Při jednání není obvyklé nabízet alkoholické nápoje.  Úspěšně zrealizovaná spolupráce však může být završena – dohodnutou – podvečerní recepcí, pracovní večeří, či setkáním u „drinků“.

Důležitý je upravený vzhled, konzervativní oblečení a čistá kvalitní obuv. U dámských i pánských oděvů převažují tmavší odstíny.

Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli a ani neexistuje ideální počet členů týmu. Doporučuje se přítomnost seniorního manažera pro zvýšení kredibility, ale bývá i zvykem přizvat firemní experty, kteří umí zodpovědět případné technické detaily.

Více informací viz kulturní karta

4.4. Komunikace

Osobní jednání je základ úspěchu. Menší detaily je možné řešit přes telefon či email. Při komunikaci s britskými firmami se očekává rychlá reakce, na písemnou/emailovou korespondenci je běžné odpovídat do 24 hodin po jejím obdržení. Dosavadní praxe však i nadále ukazuje, že je řada britských firem při písemném styku s českými firmami uváděna do rozpaků, neobdrží-li odpověď do 3–4 dnů. Po skončení schůzky napište rychlý follow-up e-mail s poděkováním, shrnutím dohodnutých kroků a jejich následného plnění. V současné době je běžné, že první schůzka probíhá přes video call.

Předpokládaným jazykem jednání je angličtina, s ohledem na její rozšířenost a častý nezájem britských občanů učit se cizím jazykům. Je proto vhodnější na jednání vyslat vlastního pracovníka, který jazykem vládne než s sebou brát tlumočníka. V některých částech Skotska se vedle angličtiny (s někdy dosti odlišnou výslovností, než je oxfordská verze jazyka) používá také gaelština, ta ale není úředním jazykem; ve Walesu je místy používána velština, zná ji však malá část populace. Z ostatních jazyků jsou používány mateřské jazyky místních etnických skupin.

Za všech okolností buďte zdvořilí. Ptejte se, dávejte najevo, že nasloucháte, nepřerušujte protistranu, neveďte dlouhé monology. Rozkazovací způsob obejděte zdvořilejšími obraty, naučte se několik frází, které zjemňují nepříjemná sdělení.

Britové dávají přednost nepřímé komunikaci zejména v souvislosti se sdělením negativních informací. Mohou se uchýlit k vágním a méně jasným prohlášením, případně humoru či nezávazným dohodám, aby vám dali najevo svůj nesouhlas. Rovněž velice často a mistrně užívají eufemismy a snaží se nebýt příliš expresivní. Samotné užit nepřímé komunikace v jednání s britským partnerem může budit více přátelský dojem a tím se vyhnout se tomu, že budete působit nezdvořile či arogantně. Humor a sarkasmus hraje důležitou roli pro navození přátelské atmosféry. Ovšem je nutné být opatrný a partnera neurazit.

U neverbální komunikace je vhodné udržet oční kontakt, ale současně se vyvarovat dlouhému zírání. Vhodné je i nechat dostatek osobního prostoru a vyvarovat se dotykům. Při pozdravu a představení je tak vhodné krátké a pevné stisknutí ruky.

Jak pomáhají pro navázání kontaktů v zemi služby ekonomické diplomacie – obchodní mise, veletrhy či jiné nástroje?

V Británii je zapotřebí využívat všech dostupných cest a způsobů k oslovení obchodních partnerů. Účast na veletrhu zpravidla vede k navázání prvních kontaktů a otevření dveří, organizovány jsou proto jak oficiální české stánky na nejvýznamnějších veletrzích, tak menší účasti na strojírenských, sklářských a dalších veletrzích.

V případě zájmu o daný trh a jeho průzkumu se můžete obrátit na jednu z českých agentur ve Velké Británii. Agentura na podporu exportu CzechTrade poskytuje na základě konkrétních požadavků firem asistenční služby, konzultace v oblasti podnikání, založení firmy, případně provádí marketingový průzkum trhu, dále může vyhledat vhodné obchodní partnery a případně ověřit jejich zájem o nabízený produkt. Asistenci českým firmám při vstupu na zahraniční trhy v oblasti technologií, start-upů apod může pomoct kancelář agentury CzechInvest v Londýně.

Potřebnou podporu nabízí i Velvyslanectví České republiky v Londýně, které si klade za cíl podpořit český export v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku (UK) a prezentovat ČR jako vhodné místa pro podnikání a investice. Jednotlivé české společnosti se tak mohou obracet na velvyslanectví s dotazy týkajícími se například vstupní exportní konzultace a přípravy jednání v dané zemi, vyhodnocení aktuální ekonomické situace v daném teritoriu, pomoci při zprostředkování kontaktů, získání informací od místních státních či regionálních úřadů a institucí. V neposlední řadě také asistence při jednání s nimi či případně evidence poptávek po českém zboží, službách a spolupráci, poskytuje také pomoc při organizaci podnikatelských misí českých firem do UK. Velvyslanectví rovněž pořádá v rámci tzv. projektů ekonomické diplomacie (PROPED) sektorové mise českých firem do Británie se zaměřením např. na zdravotnictví, nanotechnologie, IT či nápoje. Na velvyslanectví je také možné pořádat nejvýznamnější firemní akce, pokud mají sektorový charakter (tj. je prezentováno více českých firem ze stejného sektoru).

S ohledem na množství firem a tržní podstatu britské ekonomiky není přítomnost velvyslance nebo obchodního diplomata na jednáních individuálních firem (mimo výše uvedené akce) pravidlem, a je spíše vyhrazena pro jednání typu B2G (jednání se státními úřady, státními nebo velkými podniky, samosprávami apod.), případně nejvýznamnější obchodní příležitosti.

4.5. Doporučení

Britský trh je velmi náročný na kvalitu výrobků i služeb, ale také na úroveň podnikatelské etiky. Typické je dodržování zásady „fair play“, sjednaných lhůt a podmínek.

V seriózních podnikatelských kruzích stále platí, že čestné jednání je samozřejmostí. Lež je společensky nepřijatelná a dané slovo má hodnotu podepsané smlouvy. V obchodním styku je dodržování platebních podmínek věcí cti a lze se na ně většinou spolehnout. V každodenní praxi bývají však častým a již dlouho kritizovaným nešvarem velkých firem platby po lhůtě splatnosti a tento trend se v poslední době zhoršuje. Hlavní obětí jsou drobní dodavatelé.

Doporučujeme také zdravou obezřetnost a důsledné prověřování potenciálních obchodních partnerů, zejména pokud komunikace probíhá na dálku. Všeobecné rozšířenosti angličtiny zneužívají podvodníci z celého světa, kteří se nezřídka vydávají za britské subjekty. V Británii je také maximálně zjednodušena registrace a zrušení firmy a ani samotná britská adresa obchodního partnera ještě nemusí nutně vypovídat o serióznosti majitele. Důvěryhodnost britské firmy proto doporučujeme vždy ověřit běžně dostupnými prostředky: v on-line obchodním rejstříku Companies House, bankovní referencí, používání zajištěných způsobů platby. V případě jakýchkoliv pochybností se před odesláním zboží či platby neváhejte obrátit s žádostí o konzultaci i na velvyslanectví ČR v Londýně (dovolat se zpětně spravedlnosti může být s ohledem na zahlcení britské policie množstvím podvodů velmi obtížné).

Obecně tak platí dodržovat zásady zdvořilosti, slušnosti a dochvilnosti. Vyplatí se navazovat dlouhodobou spolupráci a neuspěchat jednání za cílem urychlit podpis kontraktu.

Companies House

4.6. Státní svátky

Svátky jsou označovány jako bank holiday proto, že o takovém dni zůstávají zavřeny všechny banky a tedy i naprostá většina ostatních institucí a obchodů. Platební transakce se na svátky pozastaví a jejich pohyb bude obnoven až následující pracovní den.

Pokud samotný svátek připadne na víkendové dny, je stanoven náhradní den volna „substitute day“, nejčastěji na následující pondělí. Dodatečný den volna také muže vzniknout při mimořádné události monarchie.

Významným svátkem spojeným s oslavami jsou narozeniny královny Alžběty II. 21. dubna, oslavy většinou připadají na červen. Skotové navíc slaví letní svátek ještě první srpnové pondělí.

Skotsko ještě slaví 30. listopadu Svátek svatého Ondřeje (Saint Andrew’s day). Severní Irsko navíc slaví Den svatého Patrika 17. března a oslavy výročí bitvy u Boyne (také známé jako Orangemen’s Day) která se slaví 12. července.

Konkrétní data svátků lze nalézt na webu britské vlády.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Odchodem UK z EU se změnily základní podmínky uplatňování zboží na britském trhu, země vystoupila z vnitřního trhu EU (Anglie, Skotsko, Wales) – celní podmínky, certifikace, značení, využívání autorizovaných zástupců atd. Detailní informace jsou k dispozici na webu Velvyslanectví ČR v Londýně a webu www.export.cz. Severní Irsko je však administrativně stále součástí vnitřního trhu, pro umístění zboží na tento trh platí evropská pravidla, naopak administrativní hranice vznikla mezi Velkou Británií a Severním Irskem.

Pro evropské zboží, které splní podmínku původu, jsou v rámci Dohody o obchodu a spolupráci uplatňována nulová cla a kvóty pro dovoz do UK. I Dohoda však znamená zvýšené administrativní náklady a nutnost vyplňovat celní prohlášení. UK odložila zavádění kontrol na hranicích na 1. 10. 2021 pro zboží živočišného původu.

UK od 1. 1. 2022 zavedla odkládané hraniční celní kontroly pro většinu zboží, poslední fáze zavedení kontrol vč. povinnosti tzv. Safety and Security Delarations a sanitárních a fytosanitárních kontrol byla odložena na konec roku 2023. Kontroly na alkohol a tabák a další vybrané druhy zboží jsou zavedeny již od 1. 1. 2021. EU uplatňuje plné celní kontroly již od ledna 2021.

Změnily se také podmínky certifikací, Británie od roku 2021 zavedla místo evropského značení CE vlastní UK Conformity Assessed (UKCA). Všechny certifikáty, které platí pro EU, bude pro britský trh nutné nechat přecertifikovat u britské autority. Pro různé sektory platí různě dlouhá přechodná období a je vždy nutné zkontrolovat konkrétní podmínky, obecný odklad pro UKCA platí do roku 2023.

Dovozní licence u průmyslových výrobků vydává Export Control Joint Unit. Dovoz některého zboží do UK je úplně zakázán.

UK také změnila systém platby a výběru DPH pro menší zásilky. Pokud je obsah zásilky hodnotou pod 135 GBP, odpovědnost za výběr a převod DPH britským autoritám nese prodejce.

Využívání místních zástupců a distributorů je pro UK velmi rozšířené. Pro zahraniční firmy je to na začátku často jediná schůdná cesta, jak se prosadit na britském trhu. Zzástupci jsou registrováni v British Agents BASE, která umožňuje přístup do největší databáze profesionálních prodejních zástupců v UK. TheManufacturers‘ Agents‘ Association of Great Britain and Ireland – MAA nabízí stejné služby jako BASE. Navíc nabízí vyhledání zástupce také v Irsku. TheBritish Chambers of Commerce – BCC je obchodní organizace zastřešující cca 533 obchodních komor v UK. Obchodní komory mají dlouholetou tradici a silné postavení.

Pro některé firmy může být v UK výhodné si založit vlastní dceřinou společnost. Registrace firmy ve Velké Británii (Anglie, Skotsko, Wales) je poměrně jednoduchý proces. Firma se registruje podle zákona “The Companies Act 1985” v obchodním rejstříku (Companies House, v Severním Irsku Companies Registry). Firmy mají ze zákona povinnost předkládat do obchodního rejstříku údaje o účetnictví a výkazy ročního obratu. Companies House eviduje údaje o 2 mil. firem.

Dokumenty pro založení firmy by měl připravit britský právník, ale není to zákonná podmínka. Firma je zaregistrována po obdržení Certificate of Incorporation (doklad o registraci). Proces registrace firmy obvykle trvá 7 pracovních dnů. Registrace elektronicky stojí od 10 GBP, fyzickým předložením dokumentů 40 GBP. V Severním Irsku stojí registrace firmy 35 GBP. Firma může být zaregistrována v Companies House přímo nebo prostřednictvím právní firmy.

Informace o firmách v Anglii, Walesu a Skotsku lze najít v obchodním rejstříku Companies House. Informace o firmách v Severním Irsku vede místní obchodní rejstřík Companies Registry. Detailní informace jsou zpoplatněné. Informace o finanční situaci britských firem nabízí několik společností (např. First Report). Takové služby jsou poskytovány on-line a za relativně dostupné ceny.


5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Obvyklé právní formy společností v UK jsou:

  • Private limited company (Ltd) – privátní společnost s ručením omezeným, nejčastější forma. Ručení je omezené buď majetkovým podílem (by shares) nebo zárukou (by guarantee).
  • Public limited company (Plc)– veřejná společnost s ručením omezeným. Jedná se o akciovou společnost, která může získat finanční zdroje prodejem akcií veřejnosti.
  • Limited partnership (LP) – partnerství (sdružení) podnikatelů. Partneři mají společnou odpovědnost za závazky firmy a ručí neomezeně osobním majetkem. Smlouva o partnerství je většinou sepsána právníkem, který navrhne způsob řízení firmy a rozdělení zisku. Tento typ společnosti využívají hlavně začínající firmy.
  • Limited liability partnership (LLP) – nový typ společnosti, který je kombinací klasické privátní společnosti s ručením omezeným a partnership.
  • Sole trader, sole proprietor – podnikatel (fyzická osoba). Do této kategorie patří drobní živnostníci, obchodníci či soukromí poradci. Podnikatel ručí za závazky z podnikání neomezeně osobním majetkem. Tento druh podnikání vyžaduje minimální nároky na papírování a formality. Podnikatel však musí vést evidenci svých příjmů a výdajů pro daňové účely a platby na sociální a zdravotní pojištění.

Důležitým státním úřadem pro firmy a podnikatele HM Revenue & Customs, kde se musí registrovat jako plátci DPH, daně ze zisku, spotřební daně a odvodů na sociální a zdravotní pojištění (national insurance).

5.3. Marketing a komunikace

V UK existuje velké množství novin, časopisů a jiných periodik, kde lze zveřejnit nabídku zboží a služeb. Přehled všech periodik vychází každoročně v Media Guide. Zájemce tu najde kompletní databázi všech tiskovin, televizních a rozhlasových stanic, informace o čtenářském (diváckém, posluchačském) okruhu, nákladu tiskovin (šíře a pokrytí vysílání) i ceny inzerce. Celkový přehled o nabídce propagačních a inzertních služeb je možné získat od The Advertising Association. Mezi nejprodávanější novinové deníky patří The Sun, Daily Mail a Daily Mirror, ekonomické tématice se věnují Financial Times, částečně i Telegraph a Guardian, z týdeníků zejm. Economist.

Stále častější bývá marketing skrze sociální sítě. Pandemie COVID-19 poukázala na stále se zvyšující množství online nákupů skrze e-shopy a obecně rostoucí trendy online platforem pro prodej zboží. E-komerce má podle předpovědí dále růst, odhaduje se až na 30% růst do roku 2024 Důležitým faktorem je i vysoce kvalitní a přehledné zpracování marketingových materiálů.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana duševního vlastnictví je upravena zákonem „Copyrights, Designs and Patents Act of 1988”, který je průběžně novelizován kvůli implementaci směrnic EU. Hlavním státním úřadem pro ochranu duševního vlastnictví je Intelectual Property Office (Britský patentový úřad). Tento úřad uděluje patenty na vynálezy, provádí zápisy a registraci ochranných známek (trade marks), užitných a průmyslových vzorů (designs). V UK jsou rovněž v platnosti patenty udělené Evropským patentovým úřadem (The European Patent Office); stejně tak zde platí ochranné známky a užitné/průmyslové vzory registrované u The Office for Harmonization in the Internal Market (OHIM).

K největším žadatelům o udělení patentu v UK patří firmy z oblasti informačních a komunikačních služeb (Hewlett Packard, Schlumberger, NEC, Samsung, Motorola, Sun Microsystems) a automobilka Ford. Nejvíce ochranných známek registrují firmy Unilever, GlaxoSmithKline, Imperial Chemical Industries, Johnson & Johnson, British Telecom, Asda, Marks & Spencer.

Autorská práva (copyrights) jsou v UK chráněna automaticky, jakmile existuje jakýkoliv záznam v materiálu, který byl vytvořen (film, hudba, literární dílo, atd.). Neexistuje tu žádná oficiální registrace pro autorská práva. Velvyslanectví ČR v Londýně nebylo informováno o žádném případu porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům.

5.5. Trh veřejných zakázek

Od 1.1.2021 se UK řídí dohodou o veřejných zakázkách (Government Procurement Agreement, GPA) Světové obchodní organizace (WTO). Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a UK i nadále zajišťuje evropským firmám přístup k britským veřejným zakázkám.

Veřejné zakázky, které započaly, ale nebyly dokončeny před 31.12.2020, se budou řídit pravidly k 31.12.2020 . Od 1. ledna 2021 se veřejné zakázky nad limit musí inzerovat na novém internetovém portálu ‘Find a Tender‘, který v UK nahradil The Official Journal of the European Union (OJEU). Existující vládní portály, tedy Contracts Finder, Public Contracts Scotland, Sell2Wales a eTendersNI budou dál fungovat beze změny.

Platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek v UK byla implementována do níže uvedených britských právních předpisů:

  • Procurement Policy Note 06/19: New Thresholds 2020
  • The Public Procurement (Amendment etc.) (EU Exit) Regulations 2019

Implementace GPA a Dohody o obchodu a spolupráci s Evropskou unií (Trade and Cooperation Agreement)

  • Procurement Policy Note 02/21: The WTO GPA and the UK-EU TCA

Veřejný sektor vynakládá každoročně okolo 290  mld. GBP na nákup zboží a služeb. Zájemce o dodávky pro veřejný sektor se musí nejdříve zaregistrovat do seznamu potenciálních dodavatelů příslušné veřejné instituce. Registrovaní dodavatelé pak dostávají výzvy k předložení nabídky.

Zájemce o zařazení do seznamu dodavatelů musí oznámit příslušné instituci tyto informace:

  • profil činnosti firmy a hospodařeni za poslední 2-3 roky
  • seznam a popis výrobků/ služeb/prací, které chce nabízet
  • seznam dosavadních významných odběratelů
  • stručný popis získaných zakázek od britského veřejného sektoru (jsou-li nějaké).

Důležitým zdrojem o veřejných zakázkách je také Tenders Direct, který zveřejňuje informace o aktuálních zakázkách v UK a v Evropě.

Další zdroje:

The Public Procurement (Amendment etc.) (EU Exit) Regulations 2019

Procurement Policy Note 06/19: New Thresholds 2020


5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky vyplývají z dohody mezi vývozcem a dovozcem. K nejpoužívanějším platebním nástrojům patří dokumentární akreditiv (Letter of Credit, L/C), dokumentární inkaso a přímé platby. Ceny za dodané zboží se uvádí podle podmínek Incoterms (např. EXW, CIF, FOB). Opožděné platby podléhají zákonnému nároku na úroky, pokud je smlouva sjednána podle britského práva.

Na britskou libru jsou navázány falklandská libra, gibraltarská libra a svatohelenská libra. Nejnižší hodnota EUR/GBP byla zaznamenána ke konci roku 2008 €1,02, nejvyšší v září a říjnu 1982 €1,82.

Obchodní smlouva by měla vždy obsahovat klauzuli, podle práva které země se budou řešit případné obchodní spory. V opačném případě se aplikuje anglosaské právo založené na zvykovém právu.

Obchodní spory se řeší zpravidla u County Courts (okresní soudy), odvolacím soudem je High Court (vyšší soud). Komplexní právní služby a poradenství včetně zastupování u soudů poskytují solicitors, kteří tvoří většinu britských právníků (The Law Society of England and Wales). Druhou kategorii britských právníků tvoří barristers. Ti jsou oprávněni zastupovat strany u vyšších soudů a poskytují specializované právní služby (The Bar Council of England and Wales).

Jak postupovat v případě, že jste se stali obětí podvodu ze strany subjektu operujícího v Británii.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Od 1.1. 2021 se i na občany EU vztahují pravidla nového  britského imigračního systému. Pro pobyty do 6 měsíců není pro turistické ani pracovní důvody nutné vízum. Bez víza je možné uskutečnit pracovní návštěvy, účastnit se veletrhů, jednání s obchodními partnery atd. Úplný seznam povolených aktivit v rámci bezvízového styku je zde.

Pro pobyty nad 6 měsíců a pro aktivity, které nejsou na seznamu pro bezvízový styk, je nutné obstarat si příslušný druh víza. Víza vydává ambasáda UK v Praze.

Praktické informace k cestování do Spojeného království po 1. lednu 2021

Občané EU budou i nadále při vstupu do Spojeného království na hranicích moci využívat e-gaty na biometrické pasy. Občané EU, kteří přicestují do Spojeného království bezvízově jako návštěvníci, budou muset Spojené království nejprve opustit, pokud si přejí žádat o vízum za jiným účelem. Další praktické informace k cestování do Spojeného království po 1. lednu 2021 naleznete zde.

Od října 2021 je vstup do UK umožněn pouze s platným cestovním pasem.

Oblasti se zvýšením rizikem pro cizince

Politická situace v UK je dlouhodobě stabilní, oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince se nevyskytují. Úroveň kriminality je na evropském průměru. V posledních letech však prudce narůstá počet násilných trestných činů páchaných noži, především v Londýně. Nošení střelné zbraně nebo nože pro osobní ochranu je v UK trestným činem, nezákonné je pak i nošení CS sprejů.

V Londýně a okolí se nachází několik mezinárodních letišť (Heathrow, Gatwick, Stansted, Luton, London-City, Southend). Rychlé a relativně levné dopravní spojení z uvedených letišť do centra Londýna zajišťuje metro, expresní vlaky a autobusy. Cestující mohou využít také taxi službu, která je však podstatně dražší, v Londýně fungují i alternativní dopravní aplikace.

Cesta na Velvyslanectví

Velvyslanectví ČR se nachází na adrese 26-30 Notting Hill Gate, W8 4QY London. Nejbližší stanicí metra od je Notting Hill Gate (linky Central, District a Circle).

Ultra nízkoemisní zóna v Londýně a v dalších městech

Londýn a další města v UK zavádějí nízkoemisní zóny (Ultra Low Emission Zones), kam je vjezd vypraným typům vozů (stáří, TIR/osobní atd.) buďto zcela zakázán, nebo zpoplatněn. Trend těchto zón se v UK nadále rozšiřuje, při cestě autem doporučujeme vždy zkontrolovat aktuální situaci v dané oblasti.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Od 1.1.2021 platí, že občané EU, kteří nejsou rezidenty v UK, musí splnit specifické požadavky, aby mohli do země nově přijít pracovat. V rámci bodového imigračního systému jsou udělovány body za specifické dovednosti, kvalifikaci, platové ohodnocení konkrétní pracovní pozice a pracovní místa v segmentech s nedostatkem pracovní síly. Pracovat v UK bude umožněno pouze těm žadatelům, kteří nasbírají dostatečný počet bodů. Bude rovněž nutné projít příslušnými kontrolami, mezi něž patří mimo jiné kontrola kriminální historie žadatele. Více informací na webu velvyslanectví. Většina pracovních víz funguje na bázi sponsoringu. Sponzor je britská firma/entita, která je takto zaregistrována u ministerstva vnitra (Home Office).

Pracovníci z jiných zemí musí v UK kromě daně z příjmu platit i sociální a zdravotní pojištění (National insurance). Po získání registračního průkazu musí zaměstnanec požádat o přidělení National insurance number (NIN). Pod tímto kódem jsou následně evidovány příspěvky zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění. Při zaměstnávání nelegálních pracovníků hrozí zaměstnavateli pokuta 20.000 GBP za každého takového pracovníka. Při opakovaném přistižení může jít zaměstnavatel do vězení na 5 let a výše pokuty je neomezená.

U vybraných profesí je v UK vyžadováno uznání kvalifikace, což znamená, že ještě před zahájením aktivity je nutné o uznání kvalifikace zažádat. Seznam regulovaných profesí a další postup, lze nalézt na internetových stránkách Národního kontaktního místa pro odborné kvalifikace.

Délka pracovního vyslání není omezena, ale z pohledu daňového úřadu (HM Revenue & Customs) vzniká každé osobě s úhrnným pobytem v UK nad 183 dní v daném účetním roce (v UK duben-březen) povinnost registrovat se k dani z příjmů. Uvedené platí i v případě krátkodobých pobytů v UK v průměrné délce nad 91 dní ročně (nepočítá se den příjezdu a odjezdu), pokud tato situace nastane po dobu čtyř let v řadě.

Pracovní doba včetně přesčasů nesmí překročit průměrně 48 hodin (40 hodin pro mladistvé, 8 hod. denně) týdně během referenční doby, což je zpravidla 17–52 týdnů. Referenční doba nesmí zahrnovat dobu dovolené či nemoci. Zaměstnanci mohou pracovat déle než 48 hodin týdně, pokud uzavřou se zaměstnavatelem písemnou dohodu (tzv. opt-out).

Zaměstnanci mají nárok na odpočinek 20 minut během pracovní doby delší než 6 hodin. Mladiství zaměstnanci mají nárok na odpočinek v délce 30 minut, pokud pracují v kuse déle než 4,5 hodiny. Zaměstnanci mají nárok na 11 hodin nepřerušeného odpočinku denně a 1 den volna týdně. Mladiství mají nárok na 12 hodin nepřerušeného odpočinku denně a 2 dny volna týdně. Zvláštní pravidla platí pro tzv. mobilní pracovníky v letecké, námořní a silniční dopravě.

Každý zaměstnanec (plný i částečný pracovní úvazek) má nárok na roční placenou dovolenou v délce 5,6 násobku pracovního týdne ročně, resp. poměrnou část za neúplný pracovní rok. Pokud tedy zaměstnanec pracuje 5 dnů týdně, má nárok na 28 dnů dovolené ročně. Britské státní svátky (bank holidays) se nepřipočítávají k délce roční placené dovolené. Nutno však podotknout, že svátky připadnou vždy na pracovní dny (zpravidla pondělí).

Výše minimální mzdy je nyní 9,50 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 23 let a staršího; 9,18 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 21-22 let, resp. 6,83 GBP/hod. pro zaměstnance ve věku 18-20 let, 4,81 GBP/hod. pro zaměstnance mladšího 18 let a 4,81 GBP/hod. pro učně. Minimální mzda roste dle rozhodnutí britské vlády, naposledy se zvýšila od dubna 2022. Využít je možno kalkulačku minimální mzdy. Výše sazeb za přesčasy závisí na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance. Za každou odpracovanou hodinu včetně přesčasů však musí zaměstnanec dostat alespoň minimální mzdu. Neplacení alespoň minimální mzdy ze strany zaměstnavatele se trestá pokutou 5 000 GBP za každého postiženého zaměstnance.

Podrobnější informace

5.9. Veletrhy a akce

Největším výstavním areálem v UK je National Exhibition Centre (NEC) Birmingham, 10. největší výstavní areál na světě. Druhým nejdůležitějším výstavním areálem je ExCeL Londýn, který se nachází v jihovýchodní části města. Menším londýnským výstavním areálem je Olympia. Mezi další důležitá veletržní města v UK patří také Manchester, Glasgow, Sheffield, Leeds, Edinburgh a Cardiff. Přehled všech veletrhů v UK např. zde.

Z veletržního kalendáře dosahují mezinárodního významu především tyto akce:

NEC Birmingham

ExCeL London

Olympia London

Farnborough International Airshow (veletrh civilní a vojenské letecké techniky)

Čeští vystavovatelé musí v UK (hlavně v Londýně) počítat s relativně vysokými náklady. Nepsaným pravidlem je skutečnost, že jednorázová účast na veletrhu není určující a teprve opakovaná účast může přinést žádoucí výsledek. Pokud jsou však české výrobky či služby kvalitní a cenově konkurenceschopné, je dobrá šance v UK uspět. Pro české firmy je vhodné, aby nejdříve přijely na veletrh jako návštěvníci a teprve poté jako vystavovatelé.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Londýně
26-30 Kensington Palace Gardens, London W8 4QY
(po-čt 8:30-17:15 hod., pá 8:30-16:00 hod.)
tel.: +44 (0)20 7243 7900 (ústředna)
e-mail: london@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/london

Generální konzulát Manchester
4 Brindley Road, Stretford, M16 9HQ Manchester
po-pá 08:30 – 17:00
telefon: +44 7769226982
e-mail: manchester@embassy.mzv.cz
Ivo Losman – generální konzul

Honorární konzulát Belfast – dočasně uzavřen

Honorární generální konzulát Edinburgh
14 Eskside West, Musselburgh, EH21 6PL
Čtvrtek 10:00 – 12:00
tel: +44 (0)7732 961720
e-mail: Edinburgh@honorary.mzv.cz
Veronika Macleod – honorární konzulka

Honorární konzulát Peterborough
Compas Charity, 19 Fitzwilliam Street, Peterborough, PE1 2RU
středa 09:00 – 13:00, pátek: 13:00 – 17:00 hod. (na základě předem smluvené schůzky)
telefon: +44 7518 944821
email: peterborough@honorary.mzv.cz
Petr Torák – honorární konzul

Honorární konzulát Gibraltar

Bland Group International, Cloister Building, Irish Town, GX11 1AA Gibraltar
úterý, čtvrtek 12:00 – 13:00 (na základě předem smluvené schůzky)
telefon: +350 5401 6747
email: gibraltar@honorary.mzv.cz
Stanislav Čech – honorární konzul

Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí:

CzechInvest
30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY
tel.: 0044 (0)20 8748 3695
e-mail: london@czechinvest.org
web: www.czechinvest.org
Erik Bolebruch – ředitel

CzechTourism
30 Kensington Palace Gardens
London W8 4QY tel.: 0044 (0)203 2200 184
e-mail: hobbs@czechtourism.com
web: www.czechtourism.com
Katarína Hobbs – ředitelka

České centrum (Czech Centre)
30 Kensington Palace Gardens London W8 4QY
tel: 0044 (0)20 7836 3669
e-mail: pela@czechcentre.org.uk
web: london.czechcentres.cz
Přemysl Pela – ředitel

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie, hasiči, první pomoc: 999

Informace o telefonních číslech: 118118, 118120, 118500

Důležitá telefonní čísla naleznete na: https://www.yell.com (obdoba českých Zlatých stránek)

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Hlavní instituce:

Vybraná ministerstva:

Ekonomika a obchod:




• Teritorium: Evropa | Velká Británie | Zahraničí