Švédsko

Švédské dopravní odvětví prochází rychlou transformací, která je jedním ze základních pilířů udržitelnosti. Vládním cílem je dosažení mobility nezávislé na fosilních palivech. Proto Švédsko výrazně investuje do vývoje chytrých řešení pro města, inteligentních dopravních systémů a autonomní mobility. Stále více zdrojů je směřováno do vývoje a implementace elektrických technologií, autonomních automobilů, baterií, nabíjecí infrastruktury a palivových článků. V čele vývoje v oblasti elektrifikace a mobility je ekosystém Smart Transport, který spojuje globální hráče jako například Volvo Cars a Volvo Group, Scania, Bombardier a Ericsson s předními výzkumnými pracovníky a technologickými inovátory, včetně firem jako Einride, Nevs a Polestar. Švédsko má silnou tradici výroby vozidel a komponentů se světovým renomé v oblastech inovací a bezpečnosti. Švédské automobilové klastry jsou velmi dynamické: nové technologie a koncepty se často vyvíjejí v kooperativním prostředí, od koordinačních center a platforem po testovací areály, které jsou společně financovány státem a soukromým sektorem. 

Velmi dobré příležitosti existují při budování infrastruktury pro elektromobily. Švédsko má jeden z nejvyšších podílů dobíjecích vozů mezi zeměmi EU. V roce 2022 představovaly dobíjecí vozy, tj. plug-in hybridy a elektromobily, 56 % registrací nových aut, celkem 161 575 dobíjecích vozů. V roce 2023 by 65 % procent osobních automobilů prodaných ve Švédsku měly být dobíjecí automobily, tj. 40 % elektromobilů a 25 % plug-in hybridů. V návaznosti na výrazný růst prodejů dobíjecích vozidel je třeba současně zrychlit tempo budování dobíjecí infrastruktury. Koncem roku 2022 bylo ve Švédsku přes 18 000 veřejných dobíjecích míst a tento počet se bude v následujících období dále výrazně navyšovat. 

Švédský národní dopravní plán zahrnuje investice 70 miliard euro na období 2018–2029 a nabízí možnosti dodávek velkých infrastrukturních projektů. Většina z finančních prostředků je vynakládána na výstavbu železniční a silniční infrastruktury a další velké projekty. České firmy se mohou zapojit do výstavby dálničních tunelů, rozšiřování stanic stockholmského metra, plánované výstavby vysokorychlostní železnice spojující tři největší švédská města Stockholm, Göteborg a Malmö, do  modernizace mostů v Baltském moři nebo zlepšování infrastruktury regionálních letišť.

Švédsko zaujímá na mezinárodním poli pozici lídra v environmentální politice. Cílem Švédska je stát se do roku 2045 první  uhlíkově neutrální zemí na světě. V energetickém sektoru je cílem dosažení 100% produkce elektrické energie z bezfosilních zdrojů do roku 2040. Aktuální 60% podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů je nejvyšší ze všech zemí v EU a v následujících letech se bude dále zvyšovat.

Švédsko patří mezi země s nejvyšší spotřebou energie na obyvatele, ale emise uhlíku ve Švédsku jsou ve srovnání s ostatními zeměmi nízké. Energetický mix Švédska je z 98 % bezuhlíkový. Důvodem nízkých emisí ve Švédsku je, že cca 71 % výroby elektřiny ve Švédsku pochází z vodní (35 %) a jaderné (36 %) energie. Švédsko má v současné době v komerčním provozu tři jaderné elektrárny se šesti jadernými reaktory. Více než 18 % elektřiny pochází z větrné energie. Elektrárny na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny představují přibližně 7 % výroby elektřiny ve Švédsku a jsou poháněny převážně biopalivy.

V oblasti tradičních obnovitelných zdrojů se ve Švédsku nejdynamičtěji rozvíjí sektor větrné energetiky, k čemuž přispívají nové technologie a snižování výrobních nákladů. Výroba elektrické energie z větrných zdrojů by do roku 2040 měla vzrůst zhruba trojnásobně na cca 90 TWh a na spotřebě elektrické energie by se měla podílet cca 40 %. Trh solární energie je ve Švédsku omezený, ale začíná se postupně rozvíjet zejména v důsledku vládního financování a investiční podpory. Možnosti spolupráce zároveň existují v oblasti modernizace přenosových sítí a při zvyšování energetické účinnosti budov, na což švédská vláda vyčlenila samostatné vládní zdroje.

Velmi dobré příležitosti pro české firmy existují v oblasti moderních obnovitelných zdrojů. Rychlá elektrifikace švédské společnosti zvyšuje poptávku po dodávkách a službách pro budování nabíjecí infrastruktury a udržitelně vyráběných bateriích. V rámci vodíkové strategie se ve Švédsku připravuje řada velkých průmyslových projektů za použití obnovitelného, čistého vodíku. Příkladem jsou aktivity společností Scania či Volvo v oblasti vývoje nákladních automobilů na vodíkový pohon, či výroba oceli pomocí bezfosilního vodíku, kterou připravují švédské společnosti SSAB a Ovako. Účinné a udržitelné využívání energie z biomasy je další významnou součástí švédské politiky náhrady fosilních paliv a představuje příležitosti k možné spolupráci. 

Podíl ICT průmyslu měřený podílem na HDP patří k nejvyšším na světě: digitální sektor tvoří přibližně 22 % švédského HDP. Švédsko je absolutním světovým lídrem v používání digitálních technologií k podpoře udržitelného růstu, produktivity a sociálního rozvoje. Nové technologie umělé inteligence (AI) a internetu věcí (IoT) jsou používány při zachovávání hodnot jako je otevřenost, spolupráce, integrita a etika. Švédské malé a střední podniky jsou v čele využívání elektronického obchodování a prodejů přes internet.

Stockholm má jednu z nejrychleji rostoucích technologických startupových scén na světě a je zde nejvíce unicorn firem na obyvatele hned po Silicon Valley. ICT sektor zaměstnává více než 18 % práceschopného obyvatelstva hlavního města Stockholmu. Celkem více než čtvrt milionu pracovníků ve Švédsku je přímo zaměstnáno v ICT společnostech. Ve skutečnosti je ale ICT profesionálů mnohem více, pokud by se započítali všichni, kteří se zabývají digitalizací i v jiných průmyslových odvětvích.

Silnými stránkami švédského ekosystému digitálních technologií jsou: 1) více než 30 testovacích zařízení se zaměřením na umělou inteligenci (AI), internet věcí (IoT), 5G/6G sítě, gamifikaci, IT bezpečnost, konektivitu, cloud computing, mobilní technologie, pokročilou robotiku a vzdálenou výuku; 2) odolná, nízkouhlíková digitální infrastruktura s nejvyšší úrovní připravenosti sítí a technologií na světě; 3) sektor zaměstnávající 6,1 % populace (dvojnásobek průměru EU) s renomovanou startupovou scénou; 4) prvotřídní dovednosti v oblasti automatizace, umělé inteligence, strojového učení, e-commerce, AR/VR, nositelných technologií, kybernetické bezpečnosti, cloudového doručování a datových center a 5) čtyřikrát více připojených zařízení na osobu než jinde ve světě.

Příležitosti existují pro české poskytovatele hardwaru a softwaru, digitální inovátory, startupové firmy či vědecko-výzkumnou spolupráci v oblastech výroby, e-mobility, maloobchodu, bankovních a finančních službách a dalších oblastech.

Stavební průmysl je prioritou švédské vlády a patří k nejperspektivnějším sektorům pro možnou spolupráci. To se týká jak rezidenčních a průmyslových staveb, tak infrastrukturních projektů. 

Švédský stavební trh má obrat přibližně 68 miliard euro. Z toho cca 52 miliard investic ročně směřuje do bytové výstavby a cca 16 miliard euro do ostatních stavebních prací zahrnující silnice, železnice, elektrárny, teplárny, čističky odpadních vod, inženýrskou činnost související s poštou a telekomunikacemi atd. Na švédském stavebním trhu se velké finanční zdroje také využívají k údržbě a opravám zařízení. Přesnou částku použitou na údržbu a opravy je obtížné stanovit, nicméně odhaduje se, že se jedná částku až 5 miliard euro ročně.

Jedním z dlouhodobých problémů Švédska je nedostatek rezidenčního bydlení. Více než 80 % švédských municipalit se potýká s nedostatkem bydlení. Tyto investice se skládají z výstavby  nových bytů a renovace stávajících a ze souvisejících investic do inženýrských sítí. Švédská vláda plánuje do roku 2025 investovat přes 150 miliard eur do nové rezidenční výstavby, přičemž do roku 2030 by mělo být postaveno cca 700 tisíc nových bytů a kanceláří.

Švédské stavební firmy nejsou schopny tak obrovskou stavební poptávku pokrýt vlastními silami. Příležitosti pro české firmy existují v oblasti dodávek velkých dopravních staveb, mostů, tunelů, projektů pro průmysl a občanských staveb, jak pro veřejné, tak i soukromé investory. Šance existují také v oblasti inovací a vývoje nových materiálů s cílem uplatňování udržitelných a ekologických stavebních technologií. České firmy se mohou uplatnit v oblasti subdodávek stavebních prací a služeb s vyšší přidanou hodnotu. 

Průmyslové technologie a strojírenství jsou páteří švédské ekonomiky. Vývoz strojírenských výrobků představuje cca 33 % celkového švédského exportu. Švédský strojírenský průmysl zahrnuje jak významné renomované globální korporace (ABB, Assa Abloy, Ericsson, Husqarna, Scania, Volvo atd.), tak velký počet dalších firem všech velikostí, které vyvíjejí technologicky pokročilé výrobky a služby. Švédský strojírenský průmysl tradičně zaujímá vedoucí roli při využívání nových technologií a při uplatňování nových obchodních modelů. Třetina výdajů na výzkum ve Švédsku pochází od strojírenských firem. Švédsko, jakožto globální lídr v oblasti inovací a digitalizace, je ideálním místem pro vytváření vysoce konkurenčních inteligentních průmyslových řešení. Přibližně dvě třetiny všech zaměstnanců (tj. cca 600 tisíc) švédských strojírenských firem jsou zaměstnanci pracující mimo Švédsko. 

Švédský strojírenský průmysl se průběžně mění. Mnoho strojírenských společností, které byly dříve zaměřeny pouze na výrobu, nyní nabízí širokou škálu různých technických či inženýringových služeb. Díky tomu se ve švédských strojírenských firmách dnes smazávají hranice mezi výrobou a službami a často jsou tyto oblasti vzájemně plně integrovány. Základem jsou ale vždy samotné špičkové technologie – často též v kombinaci s novými obchodními modely.

České firmy se mohou uplatnit jak při dodávkách standardních strojírenských komponentů, tak při spolupráci v oblasti vybraných špičkových technologií. Spolupráce se švédskými firmami je obvykle vstupní branou na trhy ostatních zemí severní Evropy. Pro svoji globální působnost jsou ale také švédské strojírenské firmy vyhledávanými partnery pro spolupráci kdekoliv na světě. Koronavirová pandemie a s ní spojená hospodářská recese ukázaly na limity globálních dodavatelských řetězců, v jejichž důsledku došlo k narušení stabilních subdodávek pro švédský strojírenský průmysl. Čeští dodavatelé se mohou ještě více uplatnit při dodávkách dílů pro automobilový průmysl, strojů pro zpracování dat, dílů pro kancelářské stroje, kompresorů a dalších komponent pro prakticky všechna průmyslová odvětví. Jelikož švédské strojírenské firmy jsou světovými lídry v oblasti inovací, české firmy se na švédském trhu také snaží stále více prosazovat i s vybranými špičkovými technologiemi z oblastí pokročilého strojírenství a pokročilé výroby. Příkladem jsou možné dodávky s využitím technologií 3D tisku, vstřikování kovů či práškové metalurgie.

V sektoru kreativního odvětví dominuje mezi příležitostmi gaming. Švédské videohry dnes oslovují více než miliardu hráčů po celém světě a Švédsko patří mezi hlavní centra evropského herního průmyslu. Odvětví je průkopníkem nových technologií a prokazatelně posouvá inovační potenciál v oblastech jako je rozšířená realita, umělá inteligence či obrana. Rozvoj herního průmyslu je ve Švédsku podporován fungujícím systémem vládní podpory a velmi efektivním startupovým ekosystémem. 

Koronavirová pandemie měla spíše pozitivní dopady na cca 40% meziroční růst herního odvětví. Aktuálně je ve Švédsku 785 herních firem, které generují roční obrat 2,8 miliardy euro. Celosvětové tržby švédských herních společností včetně zahraničních dceřiných společností činí 5,9 miliardy euro. Sedm největších herních firem (King, Mojang, EA Dice, Paradox Interactive, Toca Boca, G5 Entertainment a Coffee Stain Publishing) dosahuje ročního obratu více 100 milionů euro. Švédské herní firmy celkem zaměstnávají více než 8 000 zaměstnanců ve Švédsku a přes 11 000 zaměstnanců mimo Švédsko. 

Českým firmám se nabízí řada příležitostí k přímé spolupráci či k získání jedinečného know-how. Jednou z možností je spolupráce formou investic a akvizic, neboť na švédském trhu se koncentruje vysoký počet investorů doslova z celého světa. Další možností je oblast pracovních sil. Jedná se nejen o pozice spojené s vývojářstvím, ale také s oblastmi kreativního umění, obchodu a marketingu. Ke spolupráci také vybízí řada specializovaných veletrhů a konferencí. Akce jako „Nordic Game“ nebo „Sweden Game Conference“ prostřednictvím matchmakingových platforem přímo cílí na tvorbu obchodních příležitostí. V neposlední řadě se příležitosti rýsují také v sektorech navázaných na herní průmysl, tj. cloudových služeb, streamovacích platforem či velmi oblíbeného e-sportu, ve kterých je často Švédsko na čele světového dění.

Švédsko dlouhodobě patří mezi pět nejvýznamnějších trhů pro vývoz českého piva. Nejvíce jsou žádaná zejména tradiční klasická česká piva. Taková piva se ve Švédsku dnes prakticky nevyrábí a poptávka po nich v posledních letech roste.

Ve Švédsku je v současné době kolem cca 450 pivovarů. Pět větších podniků vaří hlavně světlé ležáky evropského typu. Většina švédských pivovarů je zaměřená na piva typu American IPA a New England IPA podle vzoru současných amerických řemeslných pivovarů. Švédská moderní piva mají obecně výbornou pověst a jsou vysoce hodnocena i v mezinárodním měřítku. Do Švédska se také dováží řada pivních značek známých zahraničních pivovarů. Ty jsou chuťově ale poměrně neutrální. Co ve Švédsku skutečně chybí, jsou tradiční piva českého typu. Pokud při výrobě domácí švédské pivovary chuťově „kopírují“ středoevropská piva, většinou se zaměřují na piva německého typu. V podstatě žádný pivovar ve Švédsku dnes nevaří typicky české pivo, tedy nápoj s dobrou plností a jemným aromatickým chmelovým charakterem.

Švédsko přitom dlouhodobě patří mezi hlavní dovozce českého piva a poptávka po českém pivu v posledních letech stále roste. Za posledních osm let se vývoz českého piva do Švédska téměř zdvojnásobil. Nejvíce žádaná jsou především tradiční klasická česká piva, tedy světlé ležáky či výčepní piva, případně i polotmavá a tmavá piva klasického typu.

Maloobchodní prodej alkoholu a piva (s objemem nad 3,5 % alkoholu) ve Švédsku výhradně provozuje vládou vlastněná společnost Systembolaget, která má v nabídce několik druhů českých piv. Případný další český dodavatel ucházející se o zařazení na prodejní seznam Systembolagetu musí počítat s poměrně složitým procesem jednání, která mají zpravidla formu výběrových řízení. Pokud však dodavatel uspěje, bude mu odměnou zajištění dostupnosti jeho výrobku po celém Švédsku. Potenciální partnery pro dovoz piva do Švédska je také možné hledat mezi licencovanými dovozci alkoholu, přičemž těch významnějších je ve Švédsku asi dvacet. 

Švédsko zaujímá první místo v inovacích podle srovnávacího hodnocení zemí EU a třetí místo na světě podle hodnocení Globálního inovačního indexu. Švédský systém vědy, výzkumu a inovací vyniká vysokými investicemi a výdaji v podnikatelském sektoru a koncentrací vládního financování na univerzity a vysokoškolské instituce. Švédsko má také vysoký podíl výzkumných pracovníků, kteří produkují velké množství vědeckých článků v poměru k počtu obyvatel.

Intenzita výdajů na vědu a výzkum ve Švédsku je na úrovni 3,5 % HDP, tj. vůbec nejvíce mezi zeměmi EU. Přibližně 70 % švédského výzkumu financuje podnikatelský sektor. Švédsko má také robustní startupový ekosystém, který je podporován veřejnými prostředky, soukromými investicemi a iniciativami, které vytvářejí příležitosti pro růst inovátorů. Švédsko má jednu z nejrychleji rostoucích technologických startupových scén na světě, jejíž hodnota je více než 240 miliard euro. Ve Stockholmu je dnes nejvíce jednorožců – firem s více než miliardovou dolarovou hodnotou – na obyvatele hned po Silicon Valley.

Na rozvoj podnikání a růst spin-off společností a startupových firem pozitivně působí řada faktorů včetně štědrého systému sociálního zabezpečení, který je důležitou jistotou pro začínající podnikatele. Dalším momentem je, že ve Švédsku výzkumníci (studenti a učitelé na univerzitách) vlastní práva k výsledkům svého výzkumu. 

Pro Českou republiku je švédský systém vědy, výzkumu a inovací velmi dobrým příkladem a inspirací. To se týká startupového ekosystému, efektivní státní podpory, zapojení podnikatelského sektoru, silného investičního prostředí, role univerzit a akademické sféry a řady dalších oblastí. Českým firmám a výzkumníkům se proto ve spolupráci se švédskými partnery otevírají možnosti spolupráce v řadě dynamicky se rozvíjejících oblastí jako environmentální technologie, vědy o živé přírodě a řadě dalších.